Zpravodaj
GSK potvrzuje svou roli inovátora nejen na poli farmaceutického…
Praha, 24. května 2018 (GSK)
Rovné příležitosti nebo zájem o kvalitu osobního života zaměstnanců. To jsou jen některé z oblastí HR, ve kterých společnost GSK vyniká nejen ve světě, ale i v České republice. Na příklady dobré praxe upozorňují výsledky auditu rovných příležitostí, který u jednoho z nejvýznamnějších hráčů na poli farmaceutických firem provedla nevládní nezisková organizace Gender Studies, o. p. s.
Z výsledků vyplývá, že GSK patří mezi firmy s velmi dobrou politikou rovných příležitostí, která aktivně řeší jak genderové zastoupení žen a mužů, tak jejich věkové složení. Rovnost příležitostí je zakotvena jako princip ve většině strategických dokumentů a je skutečně aplikována v každodenní praxi. I proto v současné době zastávají 70 % všech vedoucích a 67 % manažerských pozic ženy, což je na české poměry velmi neobvyklé. „Už při náboru pracujeme od určité úrovně řízení s genderově vyrovnanými shortlisty, kdy do dalších kol postupují jak nejlepší kandidáti z řad mužů, tak nejlepší uchazečky,“ vysvětluje HR Country Manager GSK pro Českou republiku Pavla Bučilová. Z výsledků průzkumu mezi zaměstnanci firmy vyplynulo, že při výběru nových lidí do týmu nehraje roli, zda jde o ženu nebo muže.
„Uvědomujeme si, že životní role žen a mužů, včetně rolí pracovních a rodinných, jsou do velké míry stále ovlivňovány zažitými stereotypy, které dnes mnohdy neodpovídají realitě. Politiku rovných příležitostí proto považujeme za nutnou a logickou reakci a zároveň ji vnímáme jako jeden ze základních kamenů našich úspěchů,“ uvádí Emmanuelle Boishardy, generální ředitelka české pobočky GSK. Zaměstnankyně s malými dětmi se do firmy zpravidla vracejí dříve, než po uplynutí 3 leté rodičovské dovolené a firma se jim snaží vyhovět úpravou pracovní doby. „Díky dobrým vztahům na pracovišti a kontaktům s nadřízenými k tomu nepotřebujeme ani žádnou speciální směrnici,“ dodává Emmanuelle Boishardy. Přístup podporující rodinný život je podle ní klíčovým faktorem, který má vliv na angažovanost a loajalitu zaměstnanců.
Mezi nástroje slaďování osobního a pracovního života patří v GSK zejména flexibilní pracovní doba, práce z domova, spolupráce během mateřské a rodičovské dovolené a bohatá škála benefitů. Auditorský tým zaujalo například to, že práce z domova není umožňována pouze rodičům s malými dětmi, ale všem, kteří o tuto možnost požádají a jejichž charakter práce to umožňuje. Z domova pracují i lidé na vedoucích místech, a dávají tak jasný signál, že je možné tento způsob práce aplikovat i na nižších pozicích „Jsme rádi, že v našem případě nejde jen o plané řeči a nikdy nerealizované teorie. To, že vycházíme vstříc jejich potřebám, potvrdilo 89 % dotázaných zaměstnanců bez ohledu na jejich pracovní zařazení,“ komentuje výsledky personální ředitelka Pavla Bučilová.
Stejně tak v GSK nepodléhají ani stereotypům vztahujícím se k věku. Gender Studies pozitivně hodnotí orientaci na nábor absolventů bez předchozích pracovních zkušeností a zároveň, že na úkor toho nedochází ke znevýhodňování starších lidí. Společnost naopak reflektuje délku působení ve firmě pomocí řady benefitů. Jde například o dny dovolené navíc za odpracovaná léta, případně finanční odměny k pracovním výročím či při odchodu do důchodu. Podle auditorů může GSK díky těmto svým aktivitám sloužit jako příklad dobré praxe pro ostatní firmy i pro státní správu.
Genderová analýza firemní politiky a audit rovných příležitostí s důrazem na skupinu lidí 30+, žen vracejících se z mateřské dovolené a zaměstnanců v terénu byly realizovány v rámci projektu financovaného z Operačního programu Zaměstnanost MPSV. Potěšující je, že závěry českých odborníků z Gender Studies potvrzují globální nastavení a směřování společnosti, která v roce 2017 obsadila osmou příčku indexu FTSE 100, jakožto firma s nejvyšším poměrným zastoupením žen v představenstvu. Celkové zastoupení žen na vedoucích pozicích dosahuje v GSK na globální úrovni 44 % a firma se do dalších let zavázala ke zvyšování tohoto poměru.



Celiakií neboli trvalou přecitlivělostí na lepek – bílkoviny obsažené v obilných moukách, jakými jsou pšenice, žito, ječmen či oves – trpí v ČR odhadem 1–2 % obyvatel. Klasická forma celiakie je pouze u 10–20 % nemocných. Zbylý počet pacientů o své nemoci vůbec neví.5 Mezi hlavní příznaky celiakie patří průjmy a projevy malabsorpce (vstřebávání). Tyto problémy se ale automaticky nemusí vyskytovat u všech nemocných. Dokonce celá pětina postižených celiakií neudává žádné zažívací potíže. Dalšími příznaky celiakie je chudokrevnost, poruchy kostního metabolismu, poškození zubní skloviny, výskyt aftů, vypadávání vlasů, narušení koordinace pohybu. Celiakii mohou doprovázet také poruchy funkce štítné žlázy, migrény, deprese a v neposlední řadě také neplodnost. „Případné onemocnění celiakií by rozhodně neměly podceňovat ženy, které se z neobjasněných důvodů neúměrně dlouhou dobu marně pokouší o miminko. To může být způsobeno právě tím, že chronické zánětlivé onemocnění střeva u ženy narušuje fungující imunitu, která je při oplození vajíčka nesmírně důležitá. Při nemožnosti početí nebo opakovaných potratů je pacientce proveden základní screeningový test pro diagnostiku celiakie,“ vysvětluje MUDr. Jiří Novák z imunologické laboratoře Centra lékařské genetiky a reprodukční medicíny Gennet v Praze.6