Kanadská firma Canopy Growth koupila českou Annabis Medical

Praha 16. dubna (ČTK) – Kanadská firma Canopy Growth Corporation koupila českou společnost Annabis Medical, která je distributorem zahraničního konopí v Česku. Hodnota smlouvy je asi 2,5 milionu kanadských dolarů (zhruba 40,8 milionu korun). Transakce by měla být dokončena dnes, uvedla firma Canopy Growth Corporation v tiskové zprávě.

Annabis Medical na základě české licence dodává a distribuuje produkty z konopí do lékáren. Její zakladatel a generální ředitel Robin Kazík zůstane v čele firmy a povede českou pobočku jako součást Canopy Growth.

„Máme silné zastoupení a zavedenou distribuční síť na českém trhu s léčebným konopími zkušenosti s dovozem konopí z Kanady v minulosti. Tento počin nám umožní rychleji diverzifikovat nabídku produktů a posílit náš přístup k dodávkám pro zajištění trhu,“ uvedl Kazík.

Canopy Growth chce na český trh přivést značku Spectrum Cannabis. „Tato akvizice je dalším příkladem našeho úsilí rozšířit zastoupení společnosti Canopy v Evropě a ještě více posílit její vedoucí pozici,“ sdělil Mark Zekulin, prezident společnosti Canopy Growth. V současné době firma dodává konopí do Španělska a Dánska, kde má i licenci na pěstování a skleníky na ploše 40.000 metrů čtverečních.

Canopy Growth nabízí různé značky a druhy léčebného konopí ve formě sušené drogy, oleje a gelových kapslí. Jejích osm výrobních závodů má více než 2,4 milionu metrů čtverečních plochy a pobočky na čtyřech světadílech. Česká firma Annabis Medical má licenci pro dodávky konopí pro léčebné účely od roku 2014, o rok později začala s distribucí. Dosud dodávala na tuzemský trh i kanadské konopí firmy Tilray, které je v současné době jediné dostupné v Česku. Od poloviny roku by mělo být k dispozici i české konopí, které bude levnější.

V Česku se vydalo na předpis od roku 2013 necelých pět kilogramů léčebného konopí. Průměrně ho oficiálně užívá 26 pacientů měsíčně. Podle výroční zprávy o stavu ve věcech drog za rok 2016, kterou každoročně vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, si vzalo konopí pro utlumení bolesti nebo zmírnění zdravotních příznaků zhruba 880.000 Čechů a Češek nad 15 let, tedy zhruba desetina populace.

Konopí pomáhá při léčbě chronických bolestí lidem, u nichž normální léky nezabírají, používá se i u pacientů s rakovinou, AIDS či roztroušenou sklerózou. Léčebné konopí, neboli marihuana, obsahuje až 30 procent psychoaktivní látky THC. Její požívání mimo léčebné účely je v Česku nelegální.

van mha

Hyperbarická komora v Ostravě by do tří let měla být…

Ostrava 16. dubna (ČTK) – V Centru hyperbarické medicíny v Městské nemocnici Ostrava by do tří let měla být obnovena hyperbarická komora včetně potřebného zázemí. Komora by měla mít větší kapacitu než nynější desetimístné zařízení, které je vůbec nejstarší v Česku a funguje od roku 1965. Novinářům to dnes řekl primář centra Michal Hájek.

Komora pomáhá například pacientům s náhlou percepční nedoslýchavostí, ale i lidem s těžkými úrazy či onkologicky nemocným nebo pacientům po otravě oxidem uhelnatým.

„Víme, že ta současná komora má více než padesát let provozu za sebou. To nejlepší již má za sebou. Opravdu se objevují i technické problémy a nejsem v tuto chvíli schopen říct, jak ještě dlouho ta komora bude schopna fungovat bez nějakých větších technických potíží,“ uvedl Hájek.

Nová komora by mohla mít zhruba 12 až 14 míst. Další technické parametry budou podobné jako u té stávající. Během budování nové komory se počítá s tím, že provoz nynější komory zůstane zachován. „Plánujeme výstavbu nového pavilonu kolem toho současného pracoviště. Plánujeme, že když ta komora bude zprovozněna, tak v tu chvíli skončí provoz té současné,“ řekl Hájek. Dodal, že náklady na samotné pořízení komory jsou okolo 25 až 30 milionu korun bez DPH. V projektu se počítá i s novým zázemím pro pacienty a zdravotnický personál.

Bezprostředním podnětem k vybudování komory v Ostravě bylo důlní neštěstí v dole Eduard Urx v roce 1963, při němž na otravu sirovodíkem zemřelo devět horníků. Komora se nakonec otevřela v září roku 1965. Toto zařízení bylo první v tehdejší ČSSR a třetí v Evropě po Amsterodamu a Glasgow.

Jde o nejtěžší zdravotnické zařízení v Česku, které váží 50 tun. Hyperbarická komora je jediným takovýmto zařízením na Moravě. V celém Česku je jich v provozu 13.

Podle Hájka se počet pacientů trvale zvyšuje, v posledních deseti letech je to každoročně minimálně o pět procent, komora tak v minulosti musela rozšířit svůj provoz. Podle posledních dostupných údajů v ní v roce 2016 bylo ošetřeno 500 pacientů a provedeno bylo celkem 6410 ošetření.

mtk hj

Více českých mediků než loni chce zůstat po škole…

Praha 16. dubna (ČTK) – Více českých studentů lékařství z vyšších ročníků než loni chce po škole zůstat v tuzemsku. Odchod do zahraničí zvažuje necelá čtvrtina, nejvíc chtějí do Německa. Slovenských studentů chce odejít do zahraničí asi pětina, nejvíc do Česka. Vyplývá to z průzkumu společnosti Health Care Institute mezi více než 900 českými a téměř 500 slovenskými studenty.

V roce 2016 plánovalo zůstat po skončení studií v Česku 73 procent respondentů, na přelomu loňského a letošního to uvedlo 78 procent. „Při výběru místa budoucí lékařské praxe zohledňují studenti, kteří chtějí zůstat ve své zemi, na prvním místě jasné a jednoznačné podmínky pro předatestační a specializační přípravu, dále pak pracovní kolektiv, vyváženost osobního a pracovního času, velikost úvazku a plat,“ píše se v tiskové zprávě k průzkumu.

Právě složitost specializačního vzdělávání ale někteří lékaři kritizují. Na sjezdu loni v listopadu o něm diskutovala i Česká lékařská komora. „Doktoři už neodcházejí kvůli penězům, ale kvůli nejasným pravidlům, jak se dostanou k atestaci. Odcházejí tam, kde jim to jasně nalinkují,“ řekl tehdy viceprezident komory Zdeněk Mrozek.

Loni vstoupila v platnost novela zákona upravující vzdělávání lékařů. Zákon snižuje počet základních specializací ze 46 na 43. Samostatně už není možné studovat praktické lékařství pro děti a dorost, nově je součástí pediatrie. Vzrostl naopak počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, ze 17 na 19.

Studenti zvažující odchod do zahraniční naopak podle výzkumu hodnotí kladně lepší platové podmínky a získání zkušeností. „Výsledky ukazují nejen, že čím dál méně studentů chce pracovat v zahraničí, ale také, že při výběru rozhodují primárně podmínky pro odborný rozvoj a pracovní kolektiv. Je tedy zřejmé, že vše není jen o platech,“ uvedl v tiskové zprávě k průzkumu ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO).

Češi chtějí v zahraničí strávit nejčastěji dva až pět let, Slováci i více než 11 let. „Samozřejmě je dobré, když někteří z nich chtějí načerpat zkušenosti v zahraničí, ale důležité je, aby se pak vrátili nazpátek,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová.

Z průzkumu také vyplynulo, že roste počet studentů, kteří chtějí po škole pracovat v nemocnicích. V roce 2015 jich bylo 66 procent, o rok později 71 procent a loni 77 procent. Téměř dvě třetiny z nich chtějí zamířit do státních zařízení.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají asi každého desátého až patnáctého zájemce.

van mal

Business Insider: Plešatost není jen vina vaší matky

Washington 14. dubna (ČTK/Business Insider) – Když máte pochybnosti, obviňte ze všech svých problémů matku… ne? Vlastně pokud jde o vypadávající vlasy a plešatící hlavu, tam se věda shoduje, že by muži neměli připisovat vinu genům poděděným po matce, anebo alespoň ne výhradně jim, napsal zpravodajský server Business Insider.

Po celé roky mnozí lidé věřili, že geny mužského plešatění se předávají prostřednictvím chromozomu X z matky na syna. Lidová moudrost radila nevěstě podívat se na muže v příbuzenstvu z matčiny strany ženicha, aby si udělala představu o tom, jak bude její milovaný časem vypadat.

Ovšem lékaři tvrdí, že přesnější je za řídnoucí vlasy vinit oba rodiče. „Abyste posoudili, jak velká je šance, že budete plešatět, podívejte se na všechny příbuzné v rodinách své matky i otce,“ uvedla Dawn Davisová, lékařka z dermatologického oddělení Kliniky Mayo.

Existuje několik důvodů, které naznačují, že je to pravda. V první řadě si vědci stále nejsou jistí, které geny jsou určující pro ztrátu vlasů a odkud přicházejí; myslí si ale, že k nim přispívají obě strany rodiny. A za druhé má matka dva chromozomy X, takže zjišťovat pohledem na mužské příbuzné, zda vám budou padat vlasy, je v podstatě zbytečné.

Vědecký termín pro běžnou ztrátu vlasů je androgenní alopecie. Pokud ji máte, nejste sami. Zhruba polovina dospělých mužů trpí vypadáváním vlasů už v době, než překročí čtyřicítku.

Vlasy na hlavě vydrží zhruba dva až tři roky, a pak je nahradí nové v cyklu trvajícím řádově měsíce. Když vlasy vypadávají, ale nové je nenahrazují, anebo je nahradí mnohem tenčí vlasy, pak začneme plešatět.

Specifické faktory, které rozhodují o tom, jak moc holá něčí hlava bude, jsou stále dost záhadné. Vědci věří, že tento stav je převážně genetický a způsobují ho změny našich pohlavních hormonů.

Vědecká studie z letošního roku předložila hypotézu, že lidé pravděpodobně přijdou o vlasy, pokud se zvýší koncentrace jednoho z pohlavních hormonů – dihydrotestosteronu – ve tkáni hlavy. Tento hormon způsobuje, že se vlasy ztenčí a dokonce přestanou úplně vyrůstat z vlasových kořínků.

I když to není tak docela vina vaší matky, její geny mohou hrát svou úlohu, především když začnete plešatět před dosažením středního věku. Německá studie z roku 2005 naznačila, že plešatění před 40. rokem věku může diktovat gen v chromozomu X, což znamená, že tato predispozice přichází z matčiny strany rodiny.

Hypotéza německých vědců uvádí, že muži, kteří zdědili od matky údajný „plešatící gen“, mají predispozici pro vyšší množství receptorů mužského pohlavního hormonu androgenu v kůži hlavy, a v důsledku toho začnou dříve plešatět.

Ovšem profesor Markus Nöthen, který se na této studii podílel, ve zprávě k ní uvedl, že rovněž existují „náznaky, že se na tomto procesu podílejí i další geny, které nejsou závislé na pohlaví rodičů“. Nöthen v roce 2008 vedl další studii, do níž se zapojilo více než 600 německých mužů, a zjistil, že na časný nástup mužského plešatění má vliv umístění chromozomu 20. A to naznačuje, že na „genech plešatění“ se podílí jak matčina, tak otcova DNA.

Do hry ovšem vstupují i jiné než genetické faktory. Studie provedená v roce 2013 za účasti více než 3100 mužů v Jižní Koreji zjistila, že na časnou ztrátu vlasů má vliv i kouření a pití alkoholu.

Přetrvávající záhady kolem plešatění vysvětlují, proč je tak těžké vytvořit genetickou léčbu plešatosti, která se stala novým svatým grálem vlasových vědců.

Jednou z možností, jak se k plešatění postavit, je s hrdostí ho přijmout, oholit zbytky vlasů a začít se honosit lesklou hlavou. Ostatně vědci zjistili, že lidé mají tendenci muže popisovat jako silnější a vyšší poté, co si oholili hlavu.

dk mka

Léčba poruch srážlivosti krve může stát desítky milionů za…

Praha 14. dubna (ČTK) – Léčba poruch srážlivosti krve může u jednoho pacienta stát ročně desítky milionů korun z veřejného zdravotního pojištění, patří tak k nejnákladnějších diagnózám. Pacientů s hemofilií je v Česku asi tisícovka, včetně dalších příbuzných poruch je to více než 5000 nemocných. Náklady na jejich léčbu v posledních letech rostou. Světový den hemofilie se připomíná 17. dubna.

Druhá největší zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, loni vydala za léčbu 65 pacientů ze svých 1,3 milionu klientů téměř 60 milionů korun. „Ve srovnání s rokem předchozím náklady vzrostly o 32 procent. Téměř 98 procent veškerých nákladů představují výdaje na léky,“ sdělila mluvčí pojišťovny Hana Kadečková.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, která je třetí největší, hradila loni léčbu 69 hemofiliků. Celkové náklady byly přes 109 milionů korun. „Léčba našeho nejnákladnějšího pacienta s touto diagnózou si vyžádala více než 49 milionů korun,“ řekla ČTK mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

Největší zdravotní pojišťovna, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která eviduje zhruba 5,9 milionu klientů, má podle mluvčího Oldřicha Tichého zatím data za předloňský rok. Na léčbu hemofilie a dalších příbuzných poruch u více než 5100 klientů vydala téměř 579 milionů korun. Nejvíc za léčbu jednoho pacienta vydala 56 milionů korun, průměrně na pacienta to bylo 113.000 korun.

V ČR žije zhruba 1000 hemofiliků. Mají genetickou poruchu, která způsobuje nedostatek faktoru pro srážení krve. Vadný gen přenášejí ženy, které ale až na výjimky hemofilií neonemocní, nemoc postihne až jejich syny.

Pacienti nekrvácejí silněji, ale déle. Krvácení je i vnitřní, do svalů a kloubů, a velmi bolí a omezuje v pohybu. Bez léčby končí pacient se zničenými klouby jako invalida. Krvácení do mozku může být smrtící. Dalšími projevy jsou chudokrevnost, časté modřiny, krvácení z nosu, krev v moči nebo stolici.

Pacienti se nemohou zcela uzdravit. Léčba spočívá v dodávání srážecího faktoru, kterého se pacientům nedostává, přímo do krve formu injekcí. Finančně náročnou, ale velmi účinnou léčbu poskytují specializovaná centra. Díky ní se hemofilici mohou vyhnout závažným zdravotním omezením včetně invalidního důchodu.

van jw

La Repubblica: Ženy projevují více altruismu než muži

Řím 14. dubna (ČTK/La Repubblica) – Ženy projevují více altruismu než muži. Je tomu tak proto, že systém odměny je vede k méně egoistickým postojům. Není to však dar přírody, ale otázka učení se sociálním modelům, píše italský deník La Repubblica.

Vůči egoistické či altruistické volbě reagují mozky žen a mužů rozdílně: zatímco u žen se systém odměny více aktivuje, když učiní rozhodnutí s příznivým společenským dopadem, jako je pochopení a pomoc, u mužů naopak tentýž neuronový spoj pracuje s větší intenzitou, když učiní egoistické rozhodnutí. Poprvé bylo prokázáno, že muži a ženy reagují neurobiologicky odlišně na chování, které buďto zahrnuje, nebo nezahrnuje, ušlechtilost. K takovým závěrům dospěli vědci z Curyšské univerzity, jejichž studii zveřejnil časopis Nature Human Behaviour.

Vědci monitorovali s pomocí funkční magnetické rezonance muže a ženy, kteří se měli rozhodnout, zda se podělí či nikoli o určitou finanční částku. Tímto způsobem zjistili, že mozková struktura, která se aktivuje tváří v tvář rozhodování a je spojena s mechanismem odměny, výrazně reagovala, když se ženy rozhodly podělit se o peníze. A u mužů tomu tak bylo, když se naopak rozhodli peníze si ponechat.

Ve druhém testu vědci podali účastníkům studie látku, která funguje jako dopamin, neurotransmiter, jehož prostřednictvím mezi sebou komunikují neurony systému odměny. Ve farmakologicky upravených podmínkách se ženy začaly chovat egoističtěji, zatímco muži měli tendenci k altruističtějšímu jednání. Tento závěr vědce překvapil.

„Naše výsledky ukazují, že mozek žen a mužů vypracovává ušlechtilé jednání odlišným způsobem, na chemické úrovni,“ uvedl hlavní autor studie Alexander Soutschek.

Znamená to, že tendence k empatii, sdílení a solidaritě jsou geneticky určeny? A především, že jsou vrozenou vlastností, a tedy výsadou žen, jak to ukazuje tradice, podle níž se na holčičky pohlíží jako na hodné a na chlapce jako zlobivé a málo vnímavé vůči ostatním? Není tomu tak. Vědci tu přicházejí s jiným výkladem. Otázka je složitější a do hry vstupuje kultura.

„Systémy odměny a učení v našem mozku úzce spolupracují. Empirické studie ukazují, že dívky bývají chváleny, a tedy odměňovány, zvláště když je jejich chování v souladu s požadavky společnosti. Proto se jejich systémy odměny naučí očekávat odměnu, když se chovají altruisticky, nikoli egoisticky,“ uvádí Soutschek. „Rozdíly mezi oběma pohlavími, které jsme při svém výzkumu pozorovali, je možné přičítat různému očekávání závislému na kultuře, které máme vůči mužům a ženám,“ uzavírá.

pel hej

Jak zvítězit nad pálením a řezáním očí

Praha 12. 4. 2018 (Alcon Pharmaceuticals, Novartis) – Syndrom suchých očí není žádné vzácné onemocnění. Častá potřeba mrkat a silou tisknout víčka k sobě, pálení nebo pocit písku v očích trápí až třetinu z nás.¹ Syndrom suchého oka vzniká, pokud dojde k porušení slzného filmu chránícího oční epitel. Na vině je jak životní styl, tak neovlivnitelné faktory. Zhoršování přitom nezabrání častější pláč ani kapky na červené oči a alergii, které navíc není vhodné užívat dlouhodobě. Důležité jsou zvlhčení kvalitními „umělými slzami“ ve formě očních kapek a úprava životního stylu.

Kdo za to může

Syndrom suchého oka mnoho lidí spojuje s rozvojem počítačů a telefonů. To je ale pravda pouze napůl. K svítícím obrazovkám je nutné přidat také umělé světlo, klimatizaci nebo kontaktní čočky. Kromě těchto ovlivnitelných faktorů jsou tady ještě jiné, se kterými nic neuděláme. Mezi viníky patří například znečištěné ovzduší, nemoci, léky a věk nad 50 let. Syndrom suchých očí totiž může způsobit i sama příroda hormonálními změnami (hlavně u žen) nebo častým vystavením očí slunci nebo větru.

OTESTUJTE SE
Týká se vás syndrom suchých očí?

• Většina vašich odpovědí „nikdy“ – gratulujeme. Syndromu suchých očí se aktuálně obávat nemusíte. Přesto ale o své oči pečujte a při dlouhodobém pobytu v klimatizovaných místnostech či dopravních prostředcích raději s sebou mějte zvlhčující oční kapky.

• Odpověď na 3 a více otázek „někdy“ – je čas zajít do lékárny a koupit si zvlhčující oční kapky. Využít můžete také bohatou nabídku e-lékáren (např. www.apotek.cz nebo www.sleky.cz). Cena by neměla být jediným ukazatelem – oči jsou velmi citlivý orgán a nevyplatí se zde šetřit. Kvalitní oční kapky mají prodloužený účinek, nemusíte je tedy používat tak často.

• Pokud zní odpověď na 3 a více otázek „často“ nebo „stále“ – navštivte očního lékaře. Neléčený syndrom suchých očí a poškozený slzný film mohou mít za následek nevratné poškození oka.

Jak zachránit slzy

Syndrom suchého oka je často podceňován a to jak pacienty, tak i některými lékaři. Následky neléčeného syndromu suchého oka přitom mohou být vážné a jejich léčba dlouhotrvající. Oko se nejprve snaží s nedostatkem vlhkosti vyrovnat samo. Proto můžete lidi se syndromem suchého oka poznat tak, že častěji mrkají, mají oči unavené, mhouří je při ostrém světle nebo jim oči více slzí.

Při příznacích syndromu suchého oka je důležité snažit se omezit spouštěcí faktory.

• Při práci s počítačem nechat oči pravidelně odpočinout a vědomě mrkat (při upřeném pohledu na obrazovku se výrazně prodlužuje doba mrkání, což může vést k porušení slzného filmu).

• Suchý vzduch v místnosti zvlhčit větráním a zvlhčovačem vzduchu a denně vypít alespoň 2 litry tekutin.

• V případě dlouhodobého užívání léků (antidepresiva, antihistaminika, diuretika, sedativa, beta-blokátory) konzultovat s lékařem možnou změnu léčby.

• Dlouhodobě používat tzv. umělé slzy – jedná se o zvlhčující oční kapky, které můžete koupit v lékárně bez předpisu. Není možné jednoznačně doporučit jeden přípravek. Syndrom suchého oka má totiž více forem. Jiný typ kapek se kape, pokud jsou potíže větší ráno po probuzení a ke konci dne se spíše zlepšují, jiný typ se kape, pokud se stav naopak zhoršuje během dne. Obecně platí, že je dobré kapat tak často, aby potíže byly co nejmenší. Vhodné je přitom vybírat kvalitní kapky, které se díky svému složení nemusí kapat tak často.

• Vyloučit záměnu s alergií, při které je nejčastějším projevem spíše svědění než řezání a pocit cizího tělíska v oku.

Syndrom suchého oka neohrožuje život, ale dokáže ho velmi znepříjemnit. Příznaky je možné „vidět“ hned v prvních stadiích. Důležité je nezlehčovat je a zabránit dalšímu zhoršení stavu očí.

Eliminujte letní hrozby pro svou pokožku

Praha, 13.4.2018 (EUC)

V letních měsících je naše pokožka vystavena různým nebezpečím. Některá jsou snadno řešitelná, jiná jsou závažná. Většině těchto potíží můžeme zabránit, pokud se budeme správně chránit.

Na koupaliště v žabkách

Mezi nejčastější kožní problémy patří infekční choroby, se kterými se můžeme setkat v prostředí veřejných koupališť a bazénů. „Jsou to hlavně virové bradavice či mykotické postižení nehtů a kůže. Udává se, že mykotickým postižením nehtů trpí cca 5–12 % populace, u starších lidí dokonce 25–30 %, až 3x častěji jsou postiženi diabetici. Průměrně mám za den 2–3 pacienty, kteří chtějí řešit tento problém. Účinnou prevencí těchto běžných problémů je nošení vlastní obuvi v tomto prostředí,“ uvádí MUDr. Jaromíra Janků, dermatoložka z EUC Kliniky Ústí nad Labem. Nejčastějšími původci postižení nehtů jsou dermatofyta. Menší postižení lze zvládnout lokálními antimykotiky, závažnější případy se léčí celkově.

Impetigo a intertrigo

„Děti trápí v létě častěji bakteriální infekce kůže s názvem impetigo. Jedná se o častou povrchovou infekci kůže, která je způsobena streptokoky či stafylokoky,“ říká MUDr. Jaromíra Janků. Impetigo se objevuje zejména v dětských kolektivech. Začíná nejprve jako zarudlé ložisko, na kterém vznikají drobné puchýřky, jejichž obsah se brzy zkalí a následně dochází k tvorbě medově žlutých krust. Nejčastěji se s infekcí setkáváme v obličeji, ale může se objevit kdekoliv na těle. V mírnějších případech postačí lokální léčba antiseptickými prostředky a antibiotickými mastmi, u těžšího postižení podáváme antibiotika celkově. „Dalším častým problémem, který v létě řešíme, je intertrigo, respektive zapařenina, která vzniká vlivem vysokých teplot a vlhkosti vzduchu v místech tření kůže a která může být komplikována např. kvasinkovou superinfekcí,“ dodává MUDr. Jaromíra Janků. Projevy se léčí především přípravky s obsahem oxidu zinečnatého, do míst tření kůže se aplikují gázové čtverce, aby se omezilo další tření pokožky. Jako prevence se doporučuje zejména udržování těchto partií v suchu, případně používání antibakteriálních mýdel.

Pobyt na slunci s rozumem

V létě bychom se měli chránit zejména před sluncem. „Důležité je cíleně se nevystavovat slunečnímu záření mezi 11. a 15. hodinou. V případě pobytu na slunci je nutné použití sunscreenu. Jeho správný výběr závisí zejména na fototypu člověka a plánované délce pobytu na slunci – čím delší bude, tím vyšší SPF,“ upozorňuje MUDr. Jaromíra Janků. SPF vyjadřuje celkovou míru ochrany před ultrafialovým zářením. U chemických sunscreenů se natřete 20 minut před opalováním, aby se prostředek dostatečně vstřebal a navázal na nejvrchnější vrstvu kůže, tzv. rohovou vrstvu. Nezapomeňte poté přípravek aplikovat opakovaně během dne, jelikož dochází k jeho setření oděvem či jeho odplavení potem nebo vodou během koupání. Před sluncem je ale nutné chránit nejen svou pokožku, ale také oči a hlavu – vhodné je použití slunečních brýlí a pokrývky hlavy.

Slunce je nejnebezpečnější pro dětí

„Děti mladší 6 měsíců by se neměly vystavovat slunci vůbec a děti mladší dvou let by měly být chráněny oděvem,“ doporučuje MUDr. Jaromíra Janků. Starší děti by měly používat fyzikální sunscreeny, které kůži nealergizují a fungují na principu odrazu. Na to vždy musí dohlédnout rodiče, protože právě v dětství vzniká příčina budoucích potíží. „Mezi ty nejohroženější slunečním zářením patří právě malé děti, dále osoby s nízkým fototypem, tedy ti, kteří mají rusé vlasy či světlou pleť, a pacienti užívající fotosenzitivně působící léky či mající kožní choroby, jež se zhoršují působením slunečního záření, jako je např. lupus erythematodes. Ohroženi jsou také lidé s mnohočetnými pigmentovými či atypickými névy, lidé, u kterých se v rodině vyskytl melanom, či pacienti, kteří již v minulosti sami onemocněli zhoubným kožním nádorem, v neposlední řadě také pacienti užívající imunosupresivní léčbu,“ jmenuje MUDr. Jaromíra Janků ohrožené skupiny.

Melanom

Jelikož jsme v létě mnohem více vystaveni slunečnímu záření, hrozí v tomto období i větší riziko vzniku melanomu. Výskyt melanomu celosvětově každoročně stoupá a Česká republika se pohybuje na hranici první desítky v četnosti nově diagnostikovaných melanomů na 100 000 obyvatel za rok. Rakovinou kůže v Česku každým rokem onemocní téměř dva a půl tisíce lidí a během 40 let došlo k téměř čtyřnásobnému nárůstu výskytu tohoto nádoru. „Mezi hlavní rysy melanomu patří zejména změna velikosti, barvy nebo tvaru pigmentového projevu. Právě tyto příznaky by pacienta měly přimět k časné návštěvě dermatologa. V pozdějších stadiích se přidává přítomnost zánětu v okolí, krvácení či tvorba krusty,“ varuje MUDr. Jaromíra Janků. Prevence melanomu spočívá v důsledné ochraně před působením slunečního záření. „Doporučuji každoročně podstoupit preventivní dermatologické vyšetření. Důležitou součástí prevence je také provádění tzv. samovyšetření pokožky, během kterého byste si neměli zapomenout prohlédnout také kštici, podpaží, třísla, oblast intimních partií, oči, nehty, sliznici a plosky nohou,“ doporučuje MUDr. Jaromíra Janků.

Čeho si všímat při samovyšetření?

Na vznikající melanom může upozornit tzv. ABCDE varovný systém, který můžete využít při samovyšetření. Čím více písmenek je pozitivních u jednoho pigmentového znaménka, tím větší je riziko.

• A (asymmetry): Pozorujte tvar znaménka, asymetrická skvrna je taková, která nemá symetrickou formu, jako je ovál nebo kruh.

• B (border): Hranice skvrny by měla být ostrá a pravidelná, zaměřte se na neostré, rozpité ohraničení nebo nepravidelné výběžky vybíhající ze znaménka.

• C (colour): Všímejte si zabarvení. Není příznivé, pokud je znaménko tmavě hnědé až černé nebo má nepravidelnou skvrnitou pigmentaci s různými odstíny.

• D (diameter): Dejte si pozor na znaménka s průměrem větším než 5 milimetrů.

• E (elevation): Pokud pozorujeme růst pigmentového znaménka do výšky, může to být známkou postupujícího nádoru. Pokud však máme mateřské znaménko již řadu let nad úrovní okolní kůže, nemusí to znamenat nebezpečí.

„Při jakýchkoliv pochybnostech neváhejte navštívit kožního lékaře, který pochybné znaménko důkladně prověří. Nejdůležitější je, aby byl melanom odhalen včas,“ uzavírá MUDr. Jaromíra Janků.

MUDr. Jaromíra Janků

Po absolvování lékařské fakulty Karlovy univerzity v Plzni nastoupila v roce 2009 na Kožní oddělení Masarykovy nemocnice, kde pracovala nejprve na lůžkové, následně ambulantní části oddělení. Sedm let působí na klinice plastické chirurgie Esteticusti, s.r.o., kde získala zkušenosti se zákroky estetické dermatologie. MUDr. Jaromíra Janků je atestovaným specialistou v oboru dermatovenerologie a kromě standardní dermatologické praxe se zabývá skleroterapií, laseroterapií a estetickou medicínou. V únoru 2018 nastoupila na oddělení dermatovenerologie v EUC Klinice Ústí nad Labem.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávaní zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 27 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 9 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1830 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz

Studie: Víc než jeden alkoholický nápoj denně zkracuje život

Londýn 13. dubna (ČTK) – Lidé by neměli za den vypít v průměru víc než jeden alkoholický nápoj, jinak si zkracují pravděpodobnou délku dožití. Uvádí to studie zveřejněná v lékařském časopise The Lancet. Podle jejích autorů má řada států doporučené limity pro alkohol příliš vysoké. Českem se studie nezabývá.

Mezinárodní skupina desítek výzkumníků zjistila, že relativně bezpečná konzumace nepřekračuje 100 gramů čistého alkoholu týdně. To odpovídá zhruba 2,5 litrům piva či pěti a půl sklenicím vína. Větší spotřeba prý zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Americká vláda v současnosti doporučuje ženám nanejvýš sedm alkoholických nápojů za týden, pro muže ale tuto hranici stanovuje na 14, respektive na 196 gramu alkoholu. Podle agentury AP tak činí na základě předchozích vědeckých prací, které zaznamenaly větší dopad alkoholu na ženy než na muže, mimo jiné kvůli rozdílné průměrné hmotnosti.

Podobné doporučené hodnoty jako USA mají i Kanada a Švédsko. Některé země určily limit pro muže ještě výš, například ve Španělsku a Rumunsku odpovídá množství 20 alkoholických nápojů týdně.

Výzkum z The Lancet zkombinoval výsledky 83 studií provedených v 19 bohatších zemích a sledoval přibližně 600.000 konzumentů alkoholu.

kan hej

S osmi koňmi dělá Dorado na Třebíčsku tisíc terapií ročně

Střítež (Třebíčsko) 13. dubna (ČTK) – Přibližně tisíc rehabilitací na koních ročně udělají lidé, kteří se pod vedením lékařky Alexandry Vosátkové čtvrt století věnují na Třebíčsku hipoterapii. Jejich sdružení Dorado s osmi koňmi pomáhá dospělým a především postiženým dětem od věku několika měsíců. U mnohých by jedinou alternativou byla Vojtova metoda, která je sice účinná, ale nepříjemná, zato na koni je to čirá radost, řekla ČTK Vosátková. Před několika dny začal nový jarní kurz terapií.

Účinky jízdy na koni si Vosátková ověřovala od dětství na vlastních zdravotních problémech. Jako vystudovaný rehabilitační lékař pak pomáhala dalším. Nejčastějšími klienty jsou děti s dětskou mozkovou obrnou. Stála také u zavedení paradrezůry v České republice určené postiženým jezdcům.“Měli jsme i pětinásobného mistra republiky Petra Šindeláře, který už bohužel zemřel,“ řekla Vosátková.

Dobrovolníci musí absolvovat roční kurz, výuka dobrého terapeutického koně je delší. Základy sice koně zvládnou za šest měsíců, ale až po třech až pěti letech dozrávají do kvalitního terapeuta. Tím nejlepších je ve Stříteži dvacetiletá Klaudie, která jako terapeutický kůň slouží 11 let. Pro hipoterapii se hodí kůň, který nereaguje příliš divoce na leknutí a má přirozený cit pro terapii. „Když na takového koně položíte třeba dítě v křeči, vidíte, jak se vlní a pohybuje úplně jinak než pod zdravým jezdcem,“ vysvětlila Vosátková.

Jedna rehabilitace, která může trvat maximálně 20 minut, zaměstná vedle koně i několik lidí. „Představte si patnáctiletého osmdesátikilového chlapce, kterého čtyři lidi vyvlečou na koně, a dalších pět ho na něm drží. I tak to má smysl. To, co mu může dát hiporehabilitace, mu žádná jiná rehabilitace neposkytne,“ řekla Vosátková. Koňská chůze cílí na centrální nervový systém. U postižených selhalo základní naprogramování těla k sedění, plazení a chůzi. „Protože se pohyb koně velice blíží lidské chůzi, centrální nervový systém se vlastně učí, jak vypadá normální chůze, současně s tím se snižuje i svalové napětí,“ vysvětlila Vosátková. Kůň pomáhá i při pedagogicko-psychologických problémech u dětí s poruchami pozornosti, poruchou pozornosti s hyperaktivitou, Aspergerovým syndromem a autismem. Rytmika jeho chůze zlepšuje dýchání dětí a stimuluje je k řeči.

Hipoterapie pod vedením Vosátkové funguje od roku 1992. Protože sdružení nemá vlastní prostory, mnohokrát změnilo působiště, několik let bylo součástí zookoutku třebíčské nemocnice. Měsíční náklady na ustájení koní jsou asi 40.000 korun, za 12 terapií platí klienti tisíc korun.

vkr ktp