Vědci objevili na jihovýchodě Moravy novou variantu parkinsonismu

Olomouc 10. dubna (ČTK) – Vědci z olomoucké lékařské fakulty objevili dosud neznámou genovou mutaci zodpovědnou za vznik zcela nového typu parkinsonismu. Zjistili ji u obyvatel na jihovýchodě Moravy v oblasti Horňácka, kde zaznamenali abnormálně vysoký počet lidí s tímto neurodegenerativním onemocněním. Výzkumem prošli obyvatelé deseti obcí této geograficky i etnograficky izolované oblasti, informovali dnes ČTK zástupci Univerzity Palackého. Ve studii budou vědci pokračovat, zaměřit se chtějí i na oblast Chřibů.

"Díky detailní molekulárně-genetické analýze jsme identifikovali zcela novou, dosud neznámou variantu parkinsonismu, která představuje světový unikát. Podařilo se totiž vyloučit, že by mohlo jít o některý z atypických parkinsonských syndromů, které popisuje současná neurodegenerativní neurologie. Jde tedy v podstatě o novou nemoc," uvedl přednosta neurologické kliniky lékařské fakulty Petr Kaňovský.

Objev učinili vědci v izolované oblasti Horňácka na úpatí Bílých Karpat, kde zaznamenali ohnisko neobvykle vysokého počtu nemocných s parkinsonským syndromem. Potvrdili tak poznatky tamních lékařů, kteří tento výskyt pozorovali řadu let. "Objevili jsme téměř trojnásobně vyšší výskyt parkinsonismu ve srovnání s hodnotami udávanými v běžné evropské populaci. Zároveň jsme prokázali, že jde o typ, který je dědičný a nevyskytuje se nikde jinde než v tomto regionu," uvedla Kateřina Menšíková z neurologické kliniky.

Vědci se ve své studii nejprve zaměřili na jednu z deseti tamních obcí a následně ji rozšířili na celý region Horňácka. Výzkum dělali pomocí dotazníků a rozhovorů s obyvateli, studovali také farní záznamy, matriky a archivní materiály. Odborníci pak vytvořili rodokmeny sahající až do konce 18. století, které zdokumentovaly dědičnost tohoto typu parkinsonismu v konkrétních rodinách. V některých užších rodokmenech tak nalezli ve třech generacích až 12 lidí postižených parkinsonismem. Svou roli hrálo to, že se lidé v těchto deseti vesnicích vdávali a ženili mezi sebou a celé generace tam žili izolovaně od okolí. Vystupňoval se tím i předpoklad genetické izolace, uvedli olomoučtí vědci.

Rodokmeny s nejvyšším výskytem nově objevených dědičných mutací podle odborníků pocházejí z vesnice Javorník, který je na rozdíl od ostatních devíti vesnic většinově luteránský, což je na jihovýchodní Moravě ojedinělé, doplnil Kaňovský.

V další fázi výzkumu byli pacienti s klinickými projevy parkinsonismu hospitalizováni na olomoucké neurologické klinice, kde podstoupili kompletní klinické a neurofyziologické vyšetření. Vědci jim odebrali DNA pro molekulárně-genetickou analýzu, díky které se podařilo popsat více než 30 variant spojovaných s dědičným parkinsonismem.

Parkinsonova nemoc patří mezi neurodegenerativní onemocnění, které vyvolává dosud ne zcela objasněný mechanismus způsobující postupný zánik určitých skupin nervových buněk v mozku. Výsledkem je porucha pohyblivosti s třesem doprovázená demencí, která se postupně zhoršuje.

Alena Horáková kš

Objev českých a britských vědců může znamenat průlom v léčbě Fuchsovy…

Praha, 9.4.2018 (VFN)

Českým lékařům z Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK se ve spolupráci s britskými kolegy z Moorfields Eye Hospital a UCL Institute of Ophthalmology podařilo odhalit nová fakta, která mohou znamenat výrazný posun v léčbě Fuchsovy endotelové dystrofie rohovky. O úspěchu špičkového mezinárodního výzkumu informuje odborný článek v časopise The American Journal of Human Genetics.

Fuchsova dystrofie rohovky je relativně časté onemocnění, jehož incidence se zvyšuje s věkem. Odhaduje se, že nad 40 let vykazují až 4 % obyvatel známky této choroby, které ale ve většině případů nevedou k významnějším obtížím. „U menší části pacientů vzniká otok rohovky projevující se zhoršeným viděním, v pokročilých případech i jako bolestivá bulózní keratopatie,“ říká MUDr. Pavlína Skalická, vedoucí Rohovkové ambulance Oční kliniky VFN a 1. LF UK. Fuchsova dystrofie rohovky představuje v současné době nejčastější příčinu transplantace rohovky, kterou podstoupí každý rok v České republice přibližně 500 pacientů.

Práce publikovaná v dubnovém čísle vysoce impaktovaného časopisu The American Journal of Human Genetics napomohla objasnit mechanizmus spojený se vznikem Fuchsovy endotelové dystrofie rohovky a nastínila nové možnosti její léčby spočívající v aplikaci antisence (protisměrných) oligonukleotidů. Studie se zúčastnilo celkem 450 pacientů s Fuchsovou dystrofií rohovky, z toho 132 bylo z České republiky.

„Zjistili jsme, že přítomnost expanze tripletové repetice v intronu genu TCF4 zvyšuje riziko vzniku onemocnění více než 76násobně. Hledání nových metod léčby bez nutnosti transplantace rohovky je důležité vzhledem ke stárnutí populace a globálnímu nedostatku dárcovské tkáně,“ vysvětluje doc. MUDr. Petra Lišková, MD, Ph.D., z Oční kliniky VFN a 1. LF UK.

„S potěšením pozoruji spolupráci našich lékařů s lékaři z Moorfields Eye Hospital a vědci z UCL Institute of Ophthalmology ve Velké Británii. Vědecká činnost má na Oční klinice VFN a 1. LF UK dlouholetou tradici. Publikovaná práce dokazuje, že jsme rovnocennými partnery i pro nejlepší světová pracoviště,“ komentuje přednostka kliniky prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze

www.lf1.cuni.cz

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) je v současnosti nejstarší lékařská fakulta ve střední Evropě a největší z českých lékařských fakult. Jejími základními studijními programy jsou všeobecné lékařství a zubní lékařství. Kromě toho 1. LF UK nabízí studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů, v letošním akademickém roce zde studuje 4426 pregraduálních a 934 postgraduálních studentů.

1. LF UK je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském výzkumu – svědčí o tom jak počty a kvalita publikací, tak i řešených grantových projektů. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka probíhá na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce, ale i v dalších mezioborových centrech včetně řady celostátních.

17. dubna – Světový den hemofilie. ZP MV ČR vydala…

Praha, 9. dubna 2018 (ZP MV ČR) – Hemofilie je vzácná dědičná choroba, kterou v celé ČR v současnosti trpí více než tisícovka pacientů.₁ Navzdory nízkému počtu diagnostikovaných osob však patří léčba hemofilie k těm nejnákladnějším z hlediska zdravotní péče.₂ Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR na léčbu hemofilie loni vydala téměř 60 milionů korun.

ZP MV ČR měla v loňském roce mezi svými 1,3 miliony klientů celkem 65 pacientů s poruchou srážlivosti krve, což je o šest pacientů více oproti předchozímu roku. „Přestože počet pacientů je v porovnání s jinými nemocemi nízký, roční náklady na léčení hemofiliků přesahují desítky milionů korun. Loni dosáhly téměř 60 milionů korun. Ve srovnání s rokem předchozím náklady vzrostly o 32 %. Téměř 98 % veškerých nákladů představují výdaje na léky,“ popisuje Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

Hemofilie je poměrně vzácné onemocnění, které se u většiny pacientů projeví už během prvního roku života. V méně těžkých případech se však může stát, že zůstane nediagnostikováno až do vyššího věku. Existují dva typy nemoci. Hemofilie A způsobená nedostatkem srážecího faktoru VIII, někdy označovaná jako klasická hemofilie. Hemofilie B, za kterou stojí nedostatek srážecího faktoru IX.₁ Hemofilie A je asi 7x častější než hemofilie B.₄ Hemofilií jsou postiženi téměř výhradně muži, ženy pouze výjimečně. Většina žen jsou totiž jen přenašečky, u nichž se příznaky nemoci neprojeví, ale přenášejí ji dále na děti.₁

Opakované krvácení snižuje pohyblivost

Hlavním projevem hemofilie je krvácení. Může být buď neobvykle dlouhé po úrazech, operacích apod., nebo k němu dochází spontánně jako reakce na minimální úraz nebo i bez zjevné příčiny. Spontánní krvácení se většinou projevuje u těžkých forem a obvykle probíhá uvnitř těla. Nejčastěji pacient krvácí do kloubů, někdy také do svalů, trávicího traktu nebo do měkkých tkání v okolí dýchacích cest. Spontánní krvácení do kloubu se musí okamžitě léčit. Je totiž pravděpodobné, že nastane znovu. Každé krvácení kloub poškozuje, vyvolává zánět a zvyšuje náchylnost k dalšímu krvácení. Opakovaná krvácení pak vedou k nevratným změnám a trvale snížené pohyblivosti. Mezi další projevy patří chudokrevnost, poškození nervů způsobené krvácením do svalů v místech, kudy nervy procházejí, dále modřiny, krvácení z nosu, krev v moči nebo ve stolici.₁

Léčba je nákladná, ale účinná

V současné době neexistuje žádný lék, který by dokázal hemofilii zcela vyléčit. Nicméně dnešní moderní léčba dokáže pacientům zajistit plnohodnotný život. Jejím základem je dodávání chybějícího srážlivého faktoru3 formou opakovaných nitrožilních injekcí, které brání vážným a spontánním krvácením.₅ Nejefektivnější léčbu poskytují specializovaná hemofilická centra.₄ Je sice finančně náročná, ale zato velmi účinná. Díky ní hemofilici nemusí předčasně odcházet do invalidního důchodu, respektive se vyhnou závažným zdravotním i pracovním omezením.₅

Zdroje:

1. https://www.hemofilie.cz/novinky/hemofilie-v-ceske-republice-977
2. http://www.prolekare.cz/hemofilie-novinky/naklady-na-lecbu-hemofilie-v-cr-5878
3. https://www.hemofilie.cz/novinky/lecba-hemofilie-je-v-ceske-republice-velmi-bezpecna-439
4. https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/11/08.pdf
5. https://www.tribune.cz/clanek/15540

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Ve vinařické věznici se zřejmě objevila meningokoková infekce

Vinařice (Kladensko) 9. dubna (ČTK) – Ve vinařické věznici se zřejmě objevila meningokoková infekce. Jeden odsouzený s podezřením na toto onemocnění skončil v nemocnici. Věznice kvůli nákaze přijala veškerá nezbytná opatření, řekl dnes ČTK mluvčí zařízení Ivan Suchý.

Podle televize Prima nemocný vězeň zkolaboval a záchranná služba ho převezla do pražské Nemocnice Na Bulovce, kde leží na jednotce intenzivní péče. Suchý ČTK potvrdil, že jeden z odsouzených byl hospitalizován. Zda jde skutečně o meningokokové onemocnění, ale podle něj dosud nebylo jednoznačně prokázáno. „Zatím to nemáme jasně potvrzeno, ale je tam podezření,“ uvedl.

Věznice podle něj nákazu nepodceňuje. „Byla přijata veškerá opatření, která z toho vyplývají, a spolupracujeme s okresní hygienickou stanicí,“ dodal Suchý bez dalších podrobností.

Meningokok je vysoce infekční, nemoc se může projevit jako zápal mozkových blan, infekce míchy či jako krevní infekce. Šíří se kašláním, kýcháním a přímým kontaktem s přenašečem. Mezi příznaky mohou patřit bolesti hlavy, zvracení, horečka, porucha vědomí či krvácivé projevy na kůži.

khj dr

S nanovlákny chce česká firma proniknout i do kosmetiky

Praha 9. dubna (ČTK) – Česká firma Nanopharma chce využít nanovláknové technologie i v kosmetice. Dosud se specializovala na farmacii, mimo jiné na léčbu jizev. Účinné látky by se z nanovláknových kosmetických masek vstřebávaly do pokožky podobně, jako léčiva z hojivých náplastí z nanovláken. Metoda umožňuje vysokou vstřebatelnost účinných látek. ČTK to sdělila Liliana Berezkinová z vedení firmy.

Maska je založená na technologii, která byla původně vyvinuta pro farmaceutické účely při léčbě ran a jizev, uvedla společnost v tiskové zprávě. Výzkumu metod, jak co nejefektivněji dopravit účinné látky do těla přes pokožku, se Nanopharma věnovala posledních šest let a některé objevy si nechala patentovat. Dosud se využívaly především ve farmaceutickém průmyslu a tkáňovém inženýrství.

„Dnes se firmy soustředí především na to, jaké látky jejich kosmetický produkt obsahuje, neřeší ale, jakým způsobem jsou do pokožky doručovány. My tohle chceme změnit,“ uvedla Berezkinová. Účinnější přenos látek do kůže znamená mimo jiné to, že výrobce nemusí používat pomocné sloučeniny, které pokožce nesvědčí. „Neobsahuje parabeny, silikony, akryláty, parfemace ani barviva,“ sdělila Berezkinová.

Maska, kterou vyvinula Nanopharma, je biologicky rozložitelná a látky, které obsahuje, se aktivují až při kontaktu s vlhkou pletí. K tomu, aby mohla firma rozjet výrobu, bude shánět peníze na americkém Kickstarteru. To je internetová platforma, která umožňuje financování kreativních projektů. „Česká republika by se tak mohla proslavit nejen v nanotechnologiích, ale i v kosmetice,“ uvedla Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, která zprávu zveřejnila na svém webu.

Nanopharma byla podle webu firmy založena v roce 2008. Společnost je členem české biotechnologické skupiny SinBio. V rámci ní spolupracuje se společnostmi zaměřenými na buněčnou terapii a regenerativní medicínu v humánní i veterinární praxi. Nanopharma sídlí v Pardubicích a působí v Praze a v Liberci, kde má vývoj, výrobu a obchod. Nanopharma je rovněž zakládajícím členem českého nanotechnologického klastru Nanoprogres.

pak jw

ÚZIS: Data ukazují od loňska pokles nemocí způsobených kouřením

Praha 9. dubna (ČTK) – Statistická data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o počtech hospitalizací u nemocí způsobených kouřením ukazují pokles za pět měsíců od zákazu kouření v restauracích. Výraznější je u lidí do 60 let. Novinářům to dnes řekl Ondřej Májek z ÚZIS. Poslanci mají návrh na zmírnění zákona, který zakazuje kouření v restauracích a na dalších místech, projednat na schůzi začínající v úterý. Vláda návrh nepodpořila.

Statistici srovnali počty hospitalizací za červenec až listopad v letech 2016 a 2017, zákaz kouření platí od konce loňského května. Pacientů mladších 60 let skončilo kvůli infarktu v nemocnici o 13,1 procenta méně, celkově bylo asi o 730 hospitalizací méně. U angíny pectoris to bylo přes 16 procent a u ischemické choroby srdeční o téměř 15 procent u mladších 60 let a o asi 11,6 procenta u starších. Celkem ubylo přes 7200 hospitalizací. U astmatu se počet hospitalizací u mladších snížil kolem 11 procent. Celkově to bylo podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové téměř o 10.000 hospitalizací méně za pět měsíců, celkem se za to období skončilo v nemocnicích asi milion lidí.

Analýza je podle Májka předběžná, potvrzená data za loňský rok budou v polovině roku. „Ze zahraničních dat je poměrně přesvědčivě prokázaná souvislost kouření s nádorovými onemocněními. Není to jen rakovina plic, ale i nádory hlavy a krku a trávicí soustavy,“ uvedl. Každoročně podle něj v Česku na ischemické choroby srdeční umírá v důsledku kouření přibližně 4000 lidí, na mozkovou mrtvici přibližně 1000 a další 4000 na rakovinu plic, asi 2000 na chronickou plicní nemoc.

U nádorových onemocnění se podle odborníků pozitivní dopad projeví za delší čas. Podle Králíkové počty nových případů rakoviny plic stále mírně stoupají, diagnózu si každoročně vyslechne kolem 6500 lidí. Mírně klesá počet lidí, kteří na ni každoročně zemřou. Klesá počet nemocných mužů, u žen narostl počet pacientek asi o třetinu za posledních deset let a počet zemřelých o pětinu.

„Číslo jedna v účinné prevenci jsou vysoké daně. Dvojka jsou nekuřácké prostory,“ dodala Králíková. Český stát podle ní stojí kouření asi 100 miliard koruně ročně, z daní na tabák a dalších souvsejících daní se vybere asi 60 miliard. Podle jejího hrubého odhadu se kouří průměrně asi 11 cigaret denně. Dospělí prakticky kouřit nezačínají, jen jeden z deseti kuřáků si poprvé zapálí až po 18. narozeninách. Průměrně si dali první cigaretu v deseti až 12 letech.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek začal platit posledního května loňského roku. Kromě restaurací zákon zakazuje kouření na zastávkách MHD, dětských hřištích či ve vnitřních prostorách obchodních center. Upravuje také prodej cigaret a alkoholu přes internet.

První pokusy o zmírnění zákona včetně petice proti němu byly už loni, letos v polovině března vláda odmítla návrh na jeho zmírnění. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) tehdy řekl, že mezi ministry převážil názor, že je příliš brzy na posouzení dopadů zákona, který platí od konce loňského května.

Novela předložená Sněmovně, za níž stojí poslanec ODS Marek Benda, předpokládá úlevu z úplného zákazu kouření pro menší hospody nebo bary. Na zařízení s plochou do 80 metrů čtverečních, v nichž se nepodává jídlo, by se restrikce nevztahovala. Provozovatelé by se tedy mohli rozhodnout, zda bude jejich podnik kuřácký, nebo nekuřácký.

van mal

Záhadná ketóza. Skutečně pomáhá hubnout a neohrozí zdraví?

Praha, 8.4.2018 (Guideline)

Už jste o ní určitě také slyšeli. Ketogenní nebo ketonová dieta je totiž mezi dietami pojem, a to zcela oprávněně. Kromě toho, že ji propaguje řada celebrit, skutečně zaručí poměrně rychlé hubnutí i obézním lidem a odborníci se z větší části shodují, že tělu škodí minimálně. Nicméně i ketodieta má své limity, pojďme si tedy shrnout, o čem že je vlastně řeč a na co byste si měli dát pozor, pokud se rozhodnete ji vyzkoušet.

Název ketodieta se odvozuje od ketózy, což je pouze jiné označení pro spalování tuků, při němž organismus vyrábí energii z vlastních zdrojů. Jednoduše řečeno – jakmile tělo spotřebuje zásobu sacharidů, začne spalovat zásoby tukové. Tělní tuk se pak štěpí na malé částečky mastných kyselin zvané ketony. Ty se následně pohybují po těle a dodávají energii tkáním. Slabá ketóza tělu neškodí, naopak – zajistí tělu potřebnou energii štěpením tuků a chrání svalová vlákna a vitální orgány v těle.

Jak vypadá ketodietní režim?

Dostat organismus do stavu ketózy znamená zvýšit konzumaci potravin obsahujících kvalitní bílkoviny a zároveň omezit příjem sacharidů a tuků na nezbytné minimum. Základem ketodietního jídelníčku je tedy maso, ryby, mléčné výrobky, vejce a zelenina. Jakékoli obilné výrobky, pečivo, přílohy, natož sladkosti jsou při dodržování ketodiety zapovězeny.

Ketodietu radí odborníci rozdělit na čtyři fáze. V prvních dvou fázích dochází zpravidla k největšímu váhovému úbytku. Vzhledem k radikální změně stravování nabízejí výživoví poradci možnost zakoupit si syntetické preparáty, které pokryjí veškerou doporučenou denní potřebu živin. Tato varianta je výhodná v tom, že vám na začátku ulehčí rozhodování, co vlastně můžete jíst. Třetí fáze diety by měla vést ke stabilizaci nového stravovacího režimu a čtvrtá pak k osvojení si nových dietních návyků a prevenci jo-jo efektu.

„Hubnutí ale samozřejmě není jen o jídle. Je potřeba si jednoho dne říci, že je načase změnit celý životní styl. Je to o odhodlání vstoupit do jiného světa, vykročit z komfortní zóny, upravit svůj režim a uvědomit si, že dosavadní styl života a stravování nebyl správný,“ radí profesor MUDr. Vladimír Teplan, DrSc., odborný garant výživového programu Cambridge Weight Plan. „Nadváhu nebo obezitu totiž způsobuje především dlouhodobý vyšší příjem energie, než je její výdej. Pro hubnutí by se poměr příjmu a výdeje energie měl zcela obrátit, je tedy nutné ubrat na jídle a přidat na výkonu,” doplňuje profesor Teplan.

Výhody a rizika ketodiety

Nespornou výhodou ketodiety je, že během ní nepociťujete hlad ani chutě na sladké, tudíž jste i méně nervózní, a většina lidí tak dietu zdárně dokončí. Je to dáno tím, že jíte potraviny bohaté na bílkoviny a zeleninu, které společně udržují tělo v režimu stálého nasycení. Některým lidem dokonce tělem produkované ketony navozují pocit dobré nálady až euforie. Během ketózy dochází k redukci nejen podkožního, ale také útrobního neboli viscerálního tuku, zároveň se snižuje i hladina cholesterolu v krvi, ale svalová tkáň zůstává zachovaná.

Na druhou stranu se musíte připravit i na to (ostatně jako při každé jiné dietě), že se zpočátku můžete cítit unavení až vyčerpaní, může se u vás projevit bolest hlavy či migréna. Vedlejším účinkem ketogenní diety bývá také zácpa. I když konzumujete dostatečné množství zeleniny, vlákninu získávanou běžně z obilovin, luštěnin a příloh vám nenahradí. Ketonová dieta je odborníky doporučována spíše k redukci vysoké hmotnosti, protože na začátku skutečně zajistí velký váhový úbytek v poměrně krátkém čase. Finální fáze, tedy přechod na běžné stravování, ale může skončit nepříjemným jo-jo efektem. Pokud se tedy pro tuto dietu rozhodnete, nechte se vést zkušeným odborníkem, ať už to bude lékař nebo certifikovaný výživový poradce.

Ketodieta není pro všechny

Vzhledem k tomu, že ketodietní strava není stoprocentně vyvážená a organismus je vystaven nedostatku glukózy, která je důležitá pro správnou činnost mozku, srdce, svalů i dalších tkání, není vhodná úplně pro každého. Chcete-li s ketodietou začít, vždy se poraďte o svém aktuálním zdravotním stavu s odborníkem. Ketodietnímu režimu by se určitě měli vyhnout těhotné a kojící ženy, diabetici, lidé trpící onemocněním jater či ledvin a také lidé užívající antidepresiva.

Plasy koupily centrálu místní Jednoty a postaví tam lékařský dům

Plasy (Plzeňsko) 8. dubna (ČTK) – Plasy koupily centrálu místní Jednoty a postaví tam za zhruba 50 milionů korun lékařský dům. Vznikne v něm 12 až 14 ordinací základních lékařských oborů, rentgen, lékárna a laboratoř, řekl ČTK starosta Zdeněk Hanzlíček. Do města s 2760 obyvateli, kde za čtyři roky přibylo 100 lidí, jezdí stále více turistů hlavně do kláštera, centra stavitelství, na golf, do zoo a pivovaru, na přírodní koupaliště a na kola a výlety do krásné přírody.

„Chceme lékaře soustředit a navíc sem ještě nějaké profese dostat, zatím je to v jednání. Musí tu být základní ambulantní péče,“ řekl starosta. Tedy dětské, chirurgie, interna, praktičtí lékaři, zubní, plicní, urologie, kardiologie a neurologie.

Lékařský dům má podpořit zájem lidí o bydlení v Plasích. „A hlavně, aby sem jezdili obyvatelé širokého okolí, protože severní Plzeňsko je jediný okres v republice, kde není zdravotnické zařízení tohoto formátu, tedy ani nemocnice, ani poliklinika,“ uvedl Hanzlíček.

Budovu v centru ve směru na Babinu proti staré čerpací stanici koupilo město předloni za 12 milionů Kč od Jednoty Plasy, která tam měla ředitelství; Jednota se přemístila do obchodního domu Severka. Prostory budovy bude město lékařům pronajímat.

„Teď dokončujeme prováděcí projekt a rozpočet. Náklady předpokládáme kolem 50 milionů,“ uvedl starosta. Město chce začít se stavbou letos na podzim, lékařský dům chce otevřít v polovině příštího roku. „Bude to financované ve spolupráci s krajským úřadem,“ dodal.

Plasy dále za zhruba stejnou sumu přestavují bývalé kino na multifunkční zařízení s velkým společenským sálem, salonky, restaurací a digitálním kinem. Dále město letos připravuje za 18 milionů kanalizace v ulicích Hutní a Potoční, na něž bude žádat o dotace. Každý rok dává tři miliony korun do oprav místních komunikací.

Plasy mají základní rozpočet kolem 55 milionů korun, ale s dotacemi, v nichž byly v posledních letech úspěšné, je to 80 až 100 milionů korun. „Na rozvoj jde v posledních letech až 50 milionů Kč a na městě je to vidět,“ uvedl starosta. Plasy mají výbornou dopravní obslužnost, do Plzně dojedou lidé za necelou půl hodinu, jsou tam zdravotní zařízení i nákupní centrum, mateřské, základní i střední školy.

Václav Prokš snm

Plzeňská nemocnice zavádí novou diagnostiku prostaty

Plzeň 8. dubna (ČTK) – Plzeňská fakultní nemocnice zavádí s podporou státu unikátní způsob diagnostiky nádorových onemocnění prostaty. Vychází z podávání nového radiofarmaka, které se váže přímo na nádorové tkáně; lépe zobrazuje nádor i metastázy. Jeho výhodou je to, že se může připravovat podle potřeby v laboratoři kliniky zobrazovacích metod, řekl ČTK její primář Jiří Ferda.

Výzkumná klinická studie je hrazena z institucionální podpory výzkumu Fakultní nemocnice Plzeň, kterou poskytuje ministerstvo zdravotnictví. Karcinom prostaty se zobrazuje pomocí látky, která se váže na nádorovou tkáň a je označena radioaktivním izotopem galia 68. „Látkou je peptid, který se váže na prostatický povrchový membránový antigen, který je zmnožen na buněčné membráně prostatického karcinomu,“ uvedl primář.

Metoda podle něj výrazně zpřesňuje stanovení rakoviny prostaty před zahájením onkologické léčby a pomáhá hlavně hodnocení rozsahu onemocnění v jeho průběhu. „Výhodou radiofarmaka je, že se může připravovat podle potřeby na místě v radiofarmaceutické laboratoři kliniky zobrazovacích metod, neboť zdrojem radionuklidu je speciální zařízení, germanium-galiový generátor,“ uvedl Ferda. Klinika vyšetřila už tři desítky mužů, kteří museli podepsat souhlas se zapojením do studie; limit je 200 pacientů. Jedno vyšetření stojí asi 25.000 Kč.

Metoda je vhodná pro muže, u nichž je podezření, že mají nádor prostaty nebo už ho mají zjištěný a lékaři rozhodují o léčebném postupu, tedy o chemoterapii, ozařování nebo biologické léčbě. Metodu hodně experimentálně využívají německé univerzitní kliniky, například mnichovská, celkem zhruba 100 pracovišť na světě. Cílem studie je povolení této léčby v EU a její hrazení ze zdravotního pojištění. Kvůli karcinomu prostaty loni plzeňská klinika vyšetřila zhruba 1100 pacientů.

Václav Prokš snm

Le Figaro: Časné vstávání nesvědčí organismu

Paříž 7. dubna (ČTK/Le Figaro) – Pokud využijete víkendu a jdete spát o hodně později než obvykle, pak to nesvědčí vašemu organismu, i když si ráno přispíte. Alespoň to tvrdí autoři americké studie zkoumající změny rytmu mezi pracovním týdnem a víkendem, píše francouzský list Le Figaro. Tato změna se projeví nepříznivým stavem hladiny inzulinu, hormonu, který snižuje hladinu cukru v krvi, a zvýšením hladiny triglyceridů v krvi, ale také zvýšeným rizikem obezity. Ve skutečnosti je pravděpodobné, že škodí časné vstávání v pracovním týdnu, nikoli víkendové vyspávání. Zvláště u jednotlivců, kteří chodí raději pozdě spát.

Nutnost brzy vstávat do práce u osob, které jsou večer dlouho vzhůru, vede k narušení přirozeného biologického rytmu. Jde o skutečnou pásmovou nemoc, která postihuje dvě třetiny populace, tvrdí profesor Till Roenneberg z Ústavu klinické psychologie při mnichovské Univerzitě Ludvíka Maxmiliána, který tento termín vymyslel. Je to jako kdybychom každý víkend změnili časové pásmo!

Vědce už dlouho zajímá, zda se dopad „sociální pásmové nemoci“ na organismus podobá tomu, když v noci málo nebo špatně spíme. Je totiž známo, že tento typ narušení zvyšuje riziko metabolické nerovnováhy a obezity, zvyšuje krevní tlak a vede k depresím.

„Laboratorní studie na lidech ukázaly, že když se zredukuje spánek, například na čtyři hodiny v noci, objevuje se intolerance glukózy, kdy se narušuje vstřebávání cukrů, jakož i neodolatelná chuť na tučné a sladké potraviny,“ vysvětluje Clifford Saper, profesor neurologie na Harvardově univerzitě ve Spojených státech.

Avšak studie na zvířatech rovněž ukázaly, že narušení obvyklého rytmu vstávání a usínání, bez omezení délky spánku, může mít stejně nepříznivý vliv na metabolismus. Vzniká tedy otázka, jaký vliv má změna rytmu na člověka.

Lékařka Patricia Wongová a její kolegové z lékařské fakulty v Pittsburgu v Pennsylvánii studovali po dobu jednoho týdne spánkový rytmus 447 osob ve věku od třiceti do čtyřiapadesáti let, které měly běžnou pracovní dobu. Tito lidí o víkendu pozdě vstávali a chodili pozdě spát.

Ať už využili sobotního večera k posezení s přáteli nebo si jen na ráno nenařídili budíka, výsledek byl stejný: 85 procent lidí se o víkendu budilo později než v týdnu, v průměru o 44 minut.

Pokusné osoby pak byly podrobeny sérii krevních testů, aby se ověřil dopad změny rytmu na jejich metabolismus. Ukázalo se, že pásmová nemoc má na organismus katastrofální vliv.

„Je to velmi zajímavá studie,“ říká profesor Saper. „Jde o ojedinělý výzkum na člověku v jeho přirozeném prostředí. Ukazuje, že ti, kdo se musejí nejvíce přizpůsobit pracovní době, jsou náchylní k poklesu hladiny ´hodného´ cholesterolu, ke zvýšení hladiny inzulinu a triglyceridů, jakož i ke zvýšení hmotnosti a obvodu pasu,“ dodává.

pel ank