WHO plní úlohu arbitra v oblasti veřejného zdraví již 70…

Ženeva/Praha 5. dubna (ČTK) – Hlavní údaje o Světové zdravotnické organizaci (World Health Organization, WHO), která zahájila činnost před 70 lety, 7. dubna 1948:

– WHO je mezivládní organizací OSN; byla založena z iniciativy Hospodářské a sociální rady OSN s posláním dosáhnout co nejvyšší zdravotní úrovně národů díky spolupráci při prevenci chorob, při odvracení epidemií a zvyšování hygieny. Stanovy WHO podepsali zástupci 61 zemí světa 22. července 1946 na konferenci v New Yorku. Nově založená WHO tehdy nahradila Zdravotnickou organizaci Společnosti národů (1923) a Mezinárodní úřad veřejného zdraví (1909).

– Svoji činnost WHO formálně zahájila 7. dubna 1948, když její stanovy ratifikovalo předepsaných 26 členských států; tento den se také každoročně slaví jako Světový den zdraví. Prvním generálním ředitelem WHO se stal kanadský psychiatr Brock Chisholm.

– Členy organizace je dnes 194 zemí, z nichž 185 má hlasovací právo. Bývalé Československo patřilo k zakládajícím členům, v roce 1950 však spolu s ostatními socialistickými státy (kromě Jugoslávie) vystoupilo kvůli údajné diskriminační politice WHO. Členství obnovilo v roce 1958, Česká republika a Slovensko vstoupily ihned po rozpadu federace v roce 1993.

– Své ústředí má WHO ve švýcarské Ženevě. Celkem Světová zdravotnická organizace zaměstnává přes 7000 lidí ve 150 zemích, má šest regionálních poboček.

– Roční rozpočet WHO činí zhruba dvě miliardy dolarů (asi 47,25 miliardy korun). Tyto prostředky pocházejí z příspěvků 194 členských zemí, z nichž nejvíc dávají Spojené státy.

– Hlavním orgánem WHO je Světové zdravotnické shromáždění. Schází se jednou ročně, rozhoduje o náplni, programu a rozpočtu, přijímá nové členy, volí rovněž členy Výkonné rady a jmenuje generálního ředitele organizace (na pět let).

– Současným šéfem WHO je od loňského července Etiopan Tedros Adhanom (53). První Afričan v této funkci nahradil Číňanku Margaret Chanovou, která v čele organizace stála deset let a jež se stala opakovaně terčem kritiky. WHO pod jejím vedením několikrát nezareagovala odpovídajícím způsobem na vzniklé krize. Například v roce 2014 na epidemii eboly v západní Africe.

– WHO pomáhá zemím rozvíjet jejich systémy zdravotnictví, poskytuje potřebnou technickou i poradenskou pomoc, připravuje normy pro léčiva a potraviny, sleduje oblasti s výskytem epidemií a dává podněty a podniká kroky k jejich vymýcení.

– Řídí například celosvětový program týkající se syndromu získaného selhání imunity (AIDS). Počet obětí nemoci od roku 2005 výrazně klesl, ročně jí přesto podlehne milion lidí. Zatímco vývoj v Africe je optimistický, starosti odborníkům dělá východní Evropa. Úspěchem je fakt, že antiretrovirotiky se už léčí více než polovina lidí s HIV.

– V roce 2003 byla podepsána Rámcová úmluva WHO o boji proti kouření a tabáku, první v historii organizace, která se věnuje výhradně problematice veřejného zdraví (v platnost vstoupila v únoru 2005, Česko ji ratifikovalo až v roce 2012 jako poslední země EU).

– V posledních letech se WHO angažovala zejména v boji s pandemií takzvané prasečí chřipky (mexické, chřipky nového typu či chřipky A(H1N1), která si v letech 2009 až 2010 vyžádala přes 18.000 obětí. Před dvěma lety WHO vyhlásila celosvětový stav nouze kvůli viru zika, bojovala také se žlutou zimnicí v Angole a Kongu.

– Terčem kritiky se WHO stala v roce 2015, kdy agentura AP uvedla, že organizace dva měsíce otálela s vyhlášením poplachu kvůli ebole v Africe, a to zjevně i z politických a ekonomických důvodů. WHO následně přiznala, že v této věci několikrát vážně pochybila. Ebolou se v západní Africe, především v Sieře Leone, Libérii a Guineji, nakazilo přes 29.000 lidí, více než 11.300 z nich nemoci podlehlo.

– Loni AP uvedla, že WHO podle důvěrných interních dokumentů vynakládá víc na cestovní náklady (ročně kolem 200 milionů dolarů, téměř 4,72 miliardy Kč) než na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii.

Markéta Veselá pvl

V Německu se diskutuje o zrušení zákazu reklamy na potraty

Berlín 5. dubna (zpravodaj ČTK) – V Německu se v poslední době diskutuje o možném zrušení zákazu reklamy na potraty. Podle kritiků totiž současný stav vede k tomu, že lékaři kvůli obavám z postihu na internetu raději vůbec neuvádějí, že potraty provádějí. Řada žen pak vůbec neví, na koho se obrátit. Jde o jeden z prvních citlivých problémů, kterým se bude muset věnovat nová velká koalice kancléřky Angely Merkelové (CDU).

Problematika, která běžně není v centru politického dění, se stala předmětem hlasitých sporů kvůli případu doktorky Kristiny Hänelové. Ta byla na konci loňského roku odsouzena k pokutě 6000 eur (152.000 korun) za to, že na své webové stránce zveřejnila informace o potratech, čímž podle soudu porušila příslušný zákaz reklamy.

„Zákonodárce nechce, aby se o umělém přerušení těhotenství na veřejnosti diskutovalo, jako by to byla normální věc,“ zdůvodnil soud v hesenském Giessenu svůj verdikt. Umělé přerušení těhotenství, které loni v Německu podstoupilo přes 100.000 žen, se podle něj nedá srovnat s běžným zákrokem, jako je třeba operace slepého střeva.

Rozhodnutí soudu, které podle kritiků postavilo lékařské informace na roveň reklamě, vyvolalo hlasité reakce zastánců paragrafu 219a trestního zákoníku, podle kterých šlo o důležité rozhodnutí ve prospěch nenarozeného života, i jeho odpůrců, podle nichž nemůže být lékař trestán – a to až dvěma roky odnětí svobody – za to, že poskytuje informace.

Pro zrušení kontroverzního paragrafu se vyslovili zástupci opoziční Levice a Zelení. „Paragraf musí být zrušen, nebo přinejmenším změněn, protože je zavádějící. Chceme, aby bylo v zákonech jasno. Zákon za jistých okolností umožňuje beztrestné umělé přerušené těhotenství, a proto musejí mít doktorky a doktoři možnost poukázat na to, že potraty nabízejí, aniž by za to mohli být potrestáni,“ vyjádřila své přesvědčení třeba mluvčí Zelených pro ženské otázky Ulle Schauwsová.

Narážela tak na to, že umělé přerušení těhotenství je ve spolkové republice sice zakázané, ale za určitých podmínek zůstává beztrestné. Například, když se žena před zákrokem poradí, nechá si tři dny na rozmyšlení a potrat se uskuteční do 12. týdne těhotenství.

Pro zrušení paragrafu jsou i koaliční sociální demokraté, kteří dokonce těsně před vznikem staronové velké koalice s konzervativní unií CDU/CSU v parlamentu předložili příslušný návrh. Koaličním křesťanským demokratům (CDU), kteří jsou pro to, aby byla reklama potratů nadále trestná, dalo tehdy hodně práce, aby SPD přesvědčili o tom, že by spíše než prosazovat vlastní návrh měli hledat společný kompromis.

Že to nebude jednoduché, naznačilo i vyjádření konzervativního ministra zdravotnictví Jense Spahna, který si k nevoli mnoha sociálních demokratů neodpustil poznámku, že se některé bojovnice za práva žen více zasazují o životy zvířat než nenarozených dětí. Také řada poslanců i běžných členů konzervativní unie se tvrdě staví proti změně v otázce, kterou považují za zásadní.

Společnou řeč mezi oběma stranami má najít ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová (SPD), která dostala přípravu reformy na starosti.

Martin Weiser hej

Kvůli změnám v nemocnicích ve Zlínském kraji vznikla další petice

Zlín 5. dubna (ČTK) – Kvůli chystaným změnám v krajských nemocnicích ve Zlínském kraji vznikla další petice nazvaná Boj za nemocnice. ČTK o tom dnes informoval člen petičního výboru Michal Dvouletý, který je také krajským zastupitelem za Svobodné a Soukromníky. Iniciátoři petice chtějí zabránit snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče v kraji.

Kraj chystá koncepci rozvoje čtyř krajských nemocnic, navrženo je rušení některých oddělení. Změnami se už několik měsíců zabývá laická i odborná veřejnost, některé kroky část politiků i odborníků kritizuje. Proti chystaným změnám ve zdravotnictví se již dříve postavili starostové z Kroměřížska, v otevřeném dopisu zastupitelům žádají zachování lékařské péče v Kroměřížské nemocnici v nynějším rozsahu. V březnu sepsali petici i zdravotníci v kraji, podle nichž by se veškeré koncepční změny ve zdravotnictví měly projednat s odbornou veřejností v regionu. Petici podepsali předsedové všech čtyř okresních sdružení České lékařské komory.

Krajské zastupitelstvo by se koncepcí mělo zabývat 23. dubna. O týden dřív, 16. dubna, bude konference, na níž má být koncepce představena zastupitelům i veřejnosti. Hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) již uvedl, že výzvy a petice svá tvrzení opírají o návrh koncepce, který je nehotový. Někteří politici podle něj občany straší. „Jak jsem již několikrát sdělil, koncepce se všemi ekonomickými náležitostmi a konkrétními návrhy v jednotlivých nemocnicích bude předložena zastupitelům 16. dubna a občané Zlínského kraje se s ní budou moci také seznámit, protože jednání bude přenášeno on-line. Vše, co se v různých peticích píše, je tím pádem nepřesné a hlavně zbytečné, protože závěry lze dělat až na základě materiálů, které jsou hotové,“ uvedl hejtman. Důvodem k novému systému řízení nemocnic je zejména velká zadluženost nemocnic z minulosti, dodal.

Petice Boj za nemocnice chce zabránit uzavírání a slučování důležitých oddělení v nemocnicích v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně, také případnému stěhování zlínské nemocnice.

„Nemůžeme mlčky přihlížet tomu, co se aktuálně odehrává v rámci krajského zdravotnictví. Překotné změny a nepromyšlené experimenty, které jsou realizovány či připravovány vedením Zlínského kraje v jím ovládaných nemocnicích, mohou reálně ohrozit kvalitu a dostupnost zdravotní péče v našem kraji. Množství těchto zásadních změn se odehrává autoritativně, nepromyšleně, bez zjevné podpory krajského zastupitelstva, bez podpory odborných lékařských autorit, lékařských společností a také bez transparentní analýzy,“ uvedl předseda petičního výboru Zdeněk Mikel. Text petice je na stránkách www.boj-za-nemocnice.webnode.cz.

jmk dr

Záchranná služba má v České Lípě nové zázemí i s myčkou

Česká Lípa 5. dubna (ČTK) – Záchranná služba má v České Lípě nové moderní zázemí vybavené nejen garážemi, ale například i mycím boxem na sanitky. Základna vznikla přestavbou části areálu někdejší autodopravy českolipské nemocnice a záchranku stála 9,2 milionu korun. Pro záchranáře je to výrazné zlepšení, dosavadní prostory nevyhovovaly po hygienické stránce, ve zdech byl azbest. Dnes odpoledne začalo stěhování, poprvé odtud vyjede v pátek v 19:00 noční směna, řekl dnes ČTK ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Luděk Kramář.

Záchranná služba Libereckého kraje má výjezdové skupiny rozmístěné ve 13 městech. Zaměstnává zhruba 350 lidí, stále se ale potýká s nedostatkem lékařů. Ročně vyjedou záchranáři v kraji ke zhruba 60.000 případů a vyslat mohou i vrtulník. Liberecký kraj letos v rozpočtu pro záchrannou službu počítal se 171 miliony korun, dalších zhruba 30 milionů přidá v dubnu při rozdělování přebytku loňského hospodaření. „Důvodem vyšších nároků na krajský rozpočet je zvýšení mezd pracovníků v záchranné službě, které úhrady pojišťoven nekryjí,“ řekl náměstek hejtmana Přemysl Sobotka (ODS).

Na Českolipsku má záchranná služba stanoviště v českolipské nemocnici a v Doksech, další je na hranici libereckého okresu v Jablonném v Podještědí. Od 1. března přidala záchranka v České Lípě další plně vybavenou sanitku, což by mělo pomoci zajistit lepší péči o pacienty v oblasti. Ze základny v České Lípě vyjíždí samostatný vůz s lékařem a dvě moderní sanitky, ve směně tak slouží na základně šest lidí. „Posádky vyjíždějí v průměru 21krát denně, za loňský rok měly 7772 výjezdů,“ doplnil mluvčí záchranné služby Michael Georgiev.

Záchranná služba Libereckého kraje postupně své výjezdové základny modernizuje. Loni na podzim získali záchranáři nové prostory ve středisku v Českém Dubu, letos prošly úpravami základny v Jablonném a Doksech. „V obou případech stály něco přes milion korun,“ doplnil provozně technický ředitel záchranné služby Jozef Zlevský. Připravují se modernizace základen v Liberci a v Rokytnici nad Jizerou na Semilsku.

ivc hj

Mrkev vám zrak nezachrání, pravidelné oční kontroly ano.

Praha, 4.4.2018 (Duovize)

Na 4. dubna připadá tradiční Mezinárodní den mrkve. Letos bude tento převážně recesistický svátek spojen v České republice s důležitostí preventivních očních prohlídek. Jejich podcenění a zanedbání totiž může vést až k závažným zdravotním problémům.

Kvalitu vlastního zraku ovlivňuje každý sám, ať už správnou životosprávou, k níž patří i adekvátní míra odpočinku a spánku, nebo ochranou očí a prevencí. „V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za dva roky. Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě,“ říká primářka oční kliniky DuoVize Lucie Valešová a dodává: „Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například lidé silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal.“

V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti, které odhalí refrakční vady nebo změny dioptrií. Vyšetření zorného pole zase zachycuje jakékoliv výpadky i v periferních částech. Dalším krokem je měření nitroočního tlaku, který je rizikovým faktorem vzniku zeleného zákalu. Normální nitrooční tlak je důležitý pro správnou funkci oka a pro zachování dobrého vidění, protože chrání před deformací a předchází jeho otokům. Zvýšený nitrooční tlak se podílí na glaukomu (zeleném zákalu), snížený tlak bývá příznakem diabetických obtíží a zánětů a může způsobit například deformaci stavu oka i poškození zrakového nervu.

Nitrooční tlak vám bude vždy změřen při komplexním vyšetření u očního lékaře. Měření je rychlé nebolestivé a probíhá pomocí speciálních přístrojů – nejčastěji bezkontaktního tonometru. Při tomto měření se vsedě zadíváte do přístroje před vámi, ten vám do oka foukne vzduch – a měření je hotové. Malé zvýšení očního tlaku sami rozhodně nepoznáte, nijak se totiž neprojevuje. Naopak výrazné zvýšení může být provázeno zhoršením vidění, bolestmi očí a hlavy a celkovou nevolností, ale také vůbec nijak. Pokud se u pacienta zjistí zvýšený nitrooční tlak, je vhodné provést další vyšetření zraku a zároveň nitrooční tlak přeměřit opakovaně, aby se vyloučila případná chyba měření. Podle výsledků se lékař rozhodne, zda nasadí léčbu vedoucí ke snížení tlaku a nebo bude pacienta sledovat bez léčby.

„Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných. Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem. Světovým trendem jsou rychlé bezkontaktní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem. Jejich výhodou je okamžitý návrat k běžným činnostem, a to bez nutnosti oční korekce. Tento způsob odstraňování dioptrií funguje v České republice přes deset let,“ říká oftalmoložka Lucie Valešová. „Z výsledků nedávno zveřejněného australského výzkumu s názvem Blue Mountains Eye Study vyplynulo, že lidé, kteří podstoupili úspěšnou operaci šedého zákalu, krátkozrakosti, dalekozrakosti, astigmatismu nebo vetchozrakosti mají o čtyřicet procent vyšší naději, že se dožijí vysokého věku,“ dodává.

V Praze si můžete nechat zdarma změřit nitrooční tlak na oční klinice Duovize 4. 4. od 8:00 do 16:00 a 5.4. od 10:00 do 18:00.

www.duovize.cz

Vědcům z Heyrovského ústavu se podařilo ovládat pohyb uhlíkové nanorole –…

Praha, 4. dubna 2018 (ÚFCH JH)

Českým vědcům se podařilo experimentálně dokázat do této doby pouze teoreticky předpokládaný jev – rozvinování a svinování uhlíkové nanorole. I když do dnešního dne existovaly hypotézy a simulace, Pavel Janda se spolupracovníky z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR jsou prvními, kterým se podařilo pohyb nanorole experimentálně řídit. O svém objevu teď vědci publikovali článek v odborném časopise Physical Chemistry Chemical Physics (PCCP). Nanorole, tvořená svinutými listy grafenu, by tak mohla v budoucnu získat významné místo v nanotechnologiích.

Princip nanorole je jednoduchý, jedná se o ruličku svinutého grafenu, která by vzdáleně mohla připomínat pérko do hodinek. Její unikátní vlastností je schopnost převádět elektrické napětí na pravidelný opakovaný pohyb rozvinování a zavinování. Toto “cvičení“ nanorole se jeví jako ideální pro využití například v biomedicínském inženýrství. Nahradit by tak mohla třeba svalová vlákna. V zavinutém stavu má totiž nanorole průměr v rozsahu jednotek nanometrů, její délka se pak pohybuje od stovek nanometrů až po několik mikronů a k rozvinutí stačí napětí několika desetin voltu.

Obr. 1.: Schematický obrázek uhlíkové nanorole

„I když je její širší využití v biomedicíně zatím pouze vzdálenou budoucností, potenciál nanorolí nelze zpochybnit. Lidské tělo je plné elektrolytu, což je prostředí, kde nanorole pracuje. Když připočteme její biokompatibilitu a odolnost, máme tu potenciálně ideální náhradu pohybovačů,“ vysvětluje Pavel Janda.

Ten společně s Hanou Tarábkovou a Zdeňkem Zelingerem dlouhodobě zkoumá vlastnosti grafitového povrchu. O pohybových vlastnostech uhlíkových nanorolí se zmiňovaly teoretické hypotézy již dříve, nikdo je však dosud nepotvrdil pozorováním v experimentu. Pohyby nanorole jsou viditelné pouze speciálním mikroskopem, který je schopen pracovat ve vodném prostředí.

„Momentálně se nacházíme v prvotní fázi výzkumu. Článkem, který jsme v britském časopise Physical Chemistry Chemical Physics publikovali, dáváme k dispozici vědecké obci základy, na kterých se v dalších výzkumech dá stavět,“ upřesňuje Tarábková.

Obr. 2.: Mikroskop atomárních sil, kterým jsou pohyby nanorole pozorovatelné

Dosud vědci pracovali s nanoruličkami spontánně vzniklými na povrchu grafitu, v budoucnu se chtějí zaměřit na studium nanoruliček připravených na míru. tj. s definovanou délkou a počtem závitů. To je jeden z mnoha důležitých kroků směrem k jejich praktickému využití.

„Aplikovaný výzkum a z něho vycházející případné uplatnění v praxi jsou založeny na úspěšnosti základního výzkumu,“ vysvětluje Janda. „Naší prací teď bude dokázat, že investice do dalšího výzkumu pohybu nanorolí má smysl.“

I když se jedná o počátky výzkumu, vize se nedrží při zemi. Biomedicínské inženýrství je jen jednou z oblastí, kde by nanorole našly své uplatnění, další oblastí je robotika a konstrukce mikroelektromechanických zařízení (MEMS). Hovoří se např. o nanoventilu, kde postupné stahování závitů nanorole může regulovat mikroskopické průtokové cesty, nebo o nanopumpě, která by periodickými koordinovanými stahy umožnila transportovat velmi malá množství tekutin. Stejně jako v biomedicíně se však zatím jedná o budoucnost, které čeští vědci úspěšně vyrazili naproti.

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského je světově uznávaným ústavem Akademie věd ČR, pokračujícím v práci oceněné Nobelovou cenou. Soustředí se zejména na výzkum struktury a reaktivity látek na atomární a molekulární úrovni a výsledky své práce nabízí k využití v medicíně, průmyslu, vzdělání a běžném životě.

Ing. Pavel Janda, CSc pracuje v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského ve funkci zástupce vedoucího oddělení Elektrochemických materiálů. Zabývá se elektrochemií a nanomorfologií elektrodových materiálů s využitím mikroskopie rastrovací sondou v kapalinách.

RNDr. Hana Tarábková, PhD působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského od roku 1998. Zabývá se studiem povrchů a vlastností nanomateriálů metodami mikroskopie rastrovací sondou.

Prof. Zdeněk Zelinger, CSc je odborníkem v oboru molekulové fyziky a infračervené spektroskopie. V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského se specializuje na laserovou optoakustickou detekci v chemické analýze.

Kvůli bariérám v dostupnosti léčby ztrácejí pacienti drahocenný čas

Praha, 4. 4. 2018 (ONKO Unie) – Co mám dělat, když moji léčbu nehradí zdravotní pojišťovna? Jak to, že určitý léčivý přípravek není dosud hrazený v ČR? Na takovéto a podobné otázky dnes odpovídali zástupci Onko Unie, o. p. s. v rámci své edukativní kampaně Nejsem na odpis zájemcům na několika místech v Praze – na Andělu, Floře a Karlově náměstí. Zároveň rozdávali nově vydanou brožuru Jak překonat bariéry v dostupnosti léčby a odkaz na webové stránky www.nejsemnaodpis.cz, kde je brožura ke stažení pro všechny pacienty v republice. Zakončení celé akce proběhlo ve 12:30 hodin na Palackého náměstí před budovou Ministerstva zdravotnictví ČR, kde byla brožura předána prof. MUDr. Romanovi Prymulovi, CSc., Ph.D., náměstkovi pro zdravotní péči na Ministerstvu zdravotnictví ČR.

„Jsem ráda, že se akce setkala s velkým ohlasem ze strany veřejnosti, neboť nedostatek informací je jednou z mnoha dalších bariér,“ říká ředitelka Onko Unie Petra Adámková a pokračuje: „Mnoho českých pacientů v současné době neúspěšně žádá o úhradu moderních léků, které pro ně mnohdy představují průlomové řešení jejich léčebných potřeb, neustále ale chybí systémové řešení celé situace. Vítáme, že ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch bere situaci vážně a plánuje potřebné změny. Držme si ale všichni palce, aby politická situace realizaci těchto plánů co nejdříve umožnila!“

„Je důležité, aby se účinná léčba dostala včas všem pacientům. V cestě za záchranou života a zdraví by lidem neměly stát žádné bariéry, především ne ty byrokratické. Snažíme se proto vyjednat se zdravotními pojišťovnami zjednodušení a především zrychlení procesu úhrad léčby v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky,“ zdůraznil Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči.

Příkladem pacientů, pro něž je obtížné získat moderní léčbu, jsou pacientky s metastatickou rakovinou prsu, které se ONKO Unie snaží dlouhodobě podpořit svou kampaní Nejsem na odpis. Společně s ostatními organizacemi tvoří ONKO Unie pro-pacientskou platformu Hlas pacientek. Cílem platformy je hájit zájmy pacientek s metastatickou rakovinou prsu v oblasti léčebných, psychologických a sociálních potřeb. Mezinárodně určené barvy metastatické rakoviny prsu jsou růžová, modrá a zelená, proto byla dnešní akce trojbarevná.

Brožura „Jak překonat bariéry v dostupnosti léčby“ je určena pacientům, kteří ve složitém systému často marně tápou. Klade si za cíl pomoci se v situaci orientovat a poskytnout pacientům i obecná doporučení, jak překážky v dostupnosti léčby překonávat. S prosbou o radu vztahující se ke konkrétnímu případu se mohou pacienti kdykoli obrátit na kteroukoli organizaci platformy Hlas pacientek. Brožuru „Jak překonat bariéry v dostupnosti léčby“ je možné stáhnout na stránkách www.nejsemnaodpis.cz.

ONKO Unie, o.p.s.

ONKO Unie, o.p.s., se od roku 2011 zaměřuje na pomoc pacientkám s onkogynekologickými onemocněními. Je platformou pro setkávání lékařů podílejících se na léčbě onkologických onemocnění, pacientů se zhoubnými nádory i dárců, jejichž společným cílem je podporovat zlepšení kvality života onkologicky nemocných v České republice. V roce 2016 zahájila ONKO Unie, o.p.s. osvětovou kampaň „NEJSEM na odpis“ zaměřenou na podporu a zlepšení kvality života žen s metastatickou rakovinou prsu. www.nejsemnaodpis.cz, www.onko-unie.cz

Hlas pacientek

Nezávislá platforma Hlas pacientek vznikla v květnu 2017 pod koordinací Ústavu lékového průvodce, z.ú. a jejími zakládajícími organizacemi jsou: Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s., Amelie, z.s., Dialog Jessenius, o.p.s. a Onko Unie, o.p.s. Cílem platformy je podporovat pacientky s metastatickou rakovinou prsu ve třech základních oblastech – léčebné, psychologické a sociální.

Téměř 60 % Evropanů zachytí žilní onemocnění v prvních stadiích Češi…

Praha 04. 04. 2018 (Focus Agency) – Chronické žilní onemocnění trápí 60–70 % dospělých Čechů¹. Ženy s ním mají zkušenost 2 až 3x častěji než muži. Důvodem vyššího rizika u žen je mimo jiné působení progesteronu, který tlumí napětí hladké svaloviny, a tím vede současně ke snížení pevnosti žilní stěny. Pravděpodobnost vzniku chronických žilních onemocnění zvyšuje kromě dědičnosti a pohlaví také životní styl spojený s nadváhou, dlouhodobým stáním či sezením, užívání hormonální antikoncepce nebo těhotenství spojené s větší zátěží. Vliv mají i dietní zvyklosti a s tím spojené poruchy vyprazdňování. Onemocnění, které zná většina z nás jako křečové žíly, metličky nebo bércové vředy, je možné řešit díky včasné návštěvě lékaře.

Chronickou žilní nemocí nazýváme jakékoliv morfologické nebo funkční postižení žilního systému projevující se subjektivními symptomy nebo objektivními nálezy. Je to chronické celoživotní onemocnění, které se zhoršuje s věkem.

Návštěva u lékaře

• k lékaři jděte již při prvních příznacích, tedy pocitu těžkých nohou, otocích, bolesti nohou, křečích nebo mravenčení

• před návštěvou lékaře se pokuste vysledovat, kdy vás potíže trápí nejvíce, a zaměřte se na všechny možné příznaky

• praktický lékař zjistí anamnézu, vyšetří vás ve stoji a případně vás odešle pro potvrzení diagnózy na specializované pracoviště s duplexní sonografií

• lékaře se nezapomeňte zeptat na režimová opatření, kompresní punčochy a venofarmaka, která pomohou zlepšit zdraví vašich žil

• sledujte zdravotní stav svých žil a choďte na pravidelné prohlídky v termínech doporučených lékařem

• v čekárně se podívejte po edukačních materiálech k danému tématu, případně si doma prostudujte informace na www.zilniporadna.cz či si zdarma stáhněte mobilní aplikaci „Bolí Vás nohy?“

• připravte se na to, že léčba chronického žilního onemocnění je nejen celoroční, ale i celoživotní

Máte se čeho bát?

„Když dlouho stojím, mám pocit těžkých nohou, otékají mi a cítím v nich mravenčení. Večer pak mívám občas křeče.“

Může se jednat o první projevy chronického žilního onemocnění. Chybou je, že většina z nás tyto příznaky přehlíží s tím, že se nejedná o nic vážného a stačí, pokud si dáme „nohy na stůl a budeme užívat hořčík“. Před tím ale varuje praktická lékařka MUDr. Jana Vojtíšková: „Důležité je vnímat své tělo a všímat si již prvních příznaků. Z proběhlé mezinárodní studie vyplývá, že Češi první signály žilních onemocnění podceňují a mají tendenci je bagatelizovat. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi konzultují naši pacienti žilní onemocnění v pokročilejších stadiích.“ Lékaře je proto vhodné navštívit již při prvních příznacích.

„Na stehnech se mi objevily malé žilky, prý to jsou metličky.“

Prvotní příznaky onemocnění jako jsou pocity těžkých či oteklých nohou, bolest nohou nebo křeče mohou rychle přejít v závažnější zdravotní komplikace. Mnoho žen si myslí, že metličky, neboli mikrovarixy, jsou jen problémem kosmetickým a nevnímají budoucí riziko. Metličky jsou již vlastně malé křečové žily, které se objevují mnohem častěji u žen a mohou vznikat už v období puberty, často po začátku užívání hormonální antikoncepce.

„Mám křečové žíly.“

Křečové žíly jsou viditelným projevem onemocnění žilního systému. Důležitá je nejen dědičnost, ale hlavně životní styl. Pokud máte problémy s křečovými žilami v rodině, můžete mít chronické žilní onemocnění, i když zatím žádné příznaky na nohách nevidíte. Dlouhodobé stání nebo sezení bude vašim žílám dál škodit. Kromě režimových opatření, případně nošení kompresních punčoch, Vám mohou pomoci venofarmaka (léky posilující žilní stěnu).

„Mám stále oteklé nohy.“

Dlouhodobý otok může být příznakem pokročilejšího stadia chronického žilního onemocnění. Může mít různé podoby i důvody. Dlouhodobý otok určitě není něco, co je „normální“. Proto určitě navštivte praktického lékaře či specialistu.

„Udělal se mi červený uzlík, který je na dotek teplý a bolí mě.“

Jedná se pravděpodobně o povrchový žilní zánět, tzv. flebitidu. Na nic nečekejte a navštivte lékaře. Hrozí totiž vznik nebezpečné krevní sraženiny.

„Z ničeho nic mi otekla noha, bolí mě a na dotek je studenější než druhá.“

V tomto případě se může jednat o trombózu, která vzniká kvůli zpomalení nebo zastavení žilního odtoku vlivem krevní sraženiny, trombu. Kůže při ní může být bledá, nebo namodralá. Dalšími příznaky bývají zvýšená teplota, zrychlený puls, silné bolesti v lýtku a tupá bolest v noze. Trombóza se objevuje často u lidí, kteří netrpí křečovými žilami, ale jsou po úrazu, operaci nebo se nemohou hýbat. Okamžitá návštěva lékaře je velmi důležitá.

„Na noze se mi udělaly hnědé skvrny. Nohu mám už několik měsíců oteklou a nemohu se otoku zbavit.“

Pokud už máte postiženou kůži dolní končetiny, může se jednat o závažnější stav chronického žilního onemocnění, který se může zhoršit až do bércového vředu. Bércový vřed je chronickým a dlouhodobým onemocněním, které se i po vyléčení často vrací. Proto je nejlepší léčbou prevence, díky které nenecháte dojít svůj stav tak daleko, abyste se ho museli bát.

Aby se vám nerozšířily žíly

Výše uvedené příznaky signalizují žilní onemocnění. Zatímco krev v tepnách proudí díky síle srdce, žilní systém je závislý na lýtkových a stehenních svalech pracujících během chůze. Chlopně v žilách zabraňují zpětnému proudění a tomu, aby krev zůstávala v dolních končetinách. Pokud ale dojde k rozšíření žil, tzv. svalově žilní pumpa přestává fungovat a začne docházet ke zpětnému toku krve (tzv. refluxu). Důvodem je především zánětlivá reakce na chlopních, která probíhá hned od počátku onemocnění. Proto je důležité řešit situaci hned při prvních příznacích. Dlouhodobá léčba pak spočívá na třech pilířích.

1. Prvním je životní styl, ve kterém by neměl chybět pravidelný pohyb (chůze, plavání, jízda na kole) a odpočinek se zvýšenou polohou nohou. Nepříjemné příznaky zlepší také volné oblečení a pohodlná obuv, v případě nadváhy snížení hmotnosti.

2. Kompresní punčochy nebo bandáže snižují zvýšený žilní tlak, mohou přinést okamžitou úlevu a jsou prevencí dalších obtíží.

3. Venofarmaka jsou léky, které jsou zaměřeny na zlepšení žilního oběhu, zmírňují žilní hypertenzi, zpevňují žilní stěnu a zlepšují průtok krve žilami. Jedná se o léky na předpis, které může předepsat jak specialista, tak praktický lékař a které jsou vhodné již od první fáze nemoci. Důležitá je přitom užívat je dlouhodobě a pravidelně.

V případě, že výše uvedené postupy nepomohou, přichází na řadu chirurgická léčba. Aby se ale zdravotní komplikace nevrátily, je důležité dodržovat i po ní výše uvedená opatření.

Více k tématu se dozvíte na www.zilniporadna.cz.

Vědci Ostravské univerzity našli nový virus,nazvali ho OstraVirus

Ostrava 4. dubna (ČTK) – Vědci z Ostravské univerzity objevili při výzkumu biodiverzity dosud neznámý virus. Přišli na něj náhodou a pojmenovali ho symbolicky OstraVirus. Svůj úspěch už prezentují biologům ve světě, článek o jejich objevu totiž vyšel v jednom z nejprestižnějších multidisciplinárních vědeckých časopisů na světě, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), řekl dnes ČTK mluvčí univerzity Adam Soustružník.

„Není (objevený virus) podobný žádnému jinému viru na planetě Zemi. Je tak odlišný, že jsme museli použít speciální výpočetní metody, abychom vůbec potvrdili jeho virovou povahu. Zatím nedokážeme říct, zda se jedná pouze o nový druh, čeleď nebo celou říši, jisté však je, že se s ním dosud nikdo nikdy nesetkal, a to je velká věc, která se v životě vědce neděje často,“ uvedl vedoucí laboratoře a původem ukrajinský vědec Vjačeslav Jurčenko.

Vědci nový virus našli při dlouhodobém výzkumu. „Původní záměr nebyl objevit nový virus. Šlo o mnohem širší výzkum biodiverzity, kterým jsme chtěli nahlédnout dále za hranice současného poznání, podívat se, co ještě se tam venku skrývá. Na projektu jsme pracovali čtyři roky a objevení OstraViru je jeho nečekaným vrcholem,“ dodal Jurčenko. Podle výzkumného týmu objev umožní propagovat město a ukázat, že se v něm v oblasti biologie dělá věda na špičkové úrovni.

Biologové z laboratoře se mimo jiné zabývají také léčbou parazitární choroby leishmanióza, která patří k jedné z nejzávažnějších smrtelných nemocí vyvolanou parazitem. Právě Jurčenko se v Ostravě věnuje i možnostem alternativní léčby a vakcinace leishmaniózy, která postihuje především obyvatele Afriky a Asie. Na svých projektech pravidelně spolupracuje s odborníky z celé republiky i světa. V případě OstraViru se kromě českých vědců zapojili i odborníci ze Spojených států, Švýcarska, Brazílie, Litvy nebo Ruska.

mtk hj

Pacient žije měsíce s umělým srdcem, bylo jeho jedinou šancí

Praha 4. dubna (ČTK) – Osmašedesátiletý muž žije již několik měsíců s umělým srdcem, které pro něj bylo poslední šancí. Jde o unikátní technologii, kterou zatím používají jen tři nemocnice na světě jako součást klinické studie. Pacientovo nemocné srdce lékaři nahradili mechanickým na baterie, které má stejnou stavbu jako lidské. Po operaci nemá kromě zákazu koupání a nutnosti nosit stále s sebou tašku s bateriemi žádná omezení. Řekl to dnes na tiskové konferenci k 15 letům od první implantace mechanické srdeční podpory v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Do konce loňského roku tamní lékaři voperovali různých typů přes 350, asi 160 lidí se díky nim dočkalo transplantace srdce.

Podle lékařů byla jedním z důvodů, proč jako kandidáta pro umělé srdce vybrali právě tohoto pacienta, kromě medicínských důvodů, i jeho velká chuť žít. „Chtěl jsem žít a vidět růst vnučku, které tehdy bylo šest měsíců. Její fotku jsem měl i na sále,“ řekl pacient Karel.

Hned po operaci se cítil dobře. Kvůli dlouhému předchozímu pobytu v nemocnici se musel učit znovu chodit. Nyní je jeho jediným omezením zákaz koupání, například ve vaně nebo v bazénu, může se jenom sprchovat. Nesmí se také dotýkat věci pod elektrickým napětím. Lépe se mu dýchá, dobře spí, nemusí držet žádnou dietu. S manželkou chodí na procházky, ale jen za hezkého počasí. „Jen se bojím, abych neuklouzl a neupadl,“ dodal.

Operace trvala téměř osm hodin. „Dochází k vystřižení srdce pacienta jako u transplantace srdce a do této pozice je postupně našitá celková srdeční náhrada,“ vysvětlil přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Slouží pacientům s nejpokročilejším selháním srdce, kdy jim selhávají obě srdeční komory. Pacienta operovali na konci loňského roku, druhý den po operaci bylo možné ho odpojit od dýchacího přístroje, poté byl propuštěn do domácího ošetřování.

Operace byla součástí klinické studie, kdy se srdeční náhrada testuje. Nemocnice je proto vázaná mlčenlivostí, nemůže ani uvést, kolika pacientům stejnou náhradu voperovala. Poprvé tuto srdeční náhradu použili v roce 2013 ve Francii, Česko je třetí zemí. První pacient žil 75 dní, další ze srpna 2014 podle médií devět měsíců.

Umělé srdce váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné. „Až se podaří vyvinout baterii, která bude dost malá, aby se dala zašít do pacienta, bude to alternativa k transplantaci srdce,“ řekl novinářům přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk. Aktuálně musí pacient všude s sebou nosit tašku se čtyřmi bateriemi, která je s ním spojená kabelem skrz břišní stěnu.

Pacientům, kteří čekají na transplantaci srdce, pomáhají i jiné mechanické náhrady. Většinou jde o pumpu, která se voperuje k jejich nemocnému orgánu. Loni jich bylo 41, letos v IKEM počítají asi s 45 takovými operacemi. V průměru se podaří zachránit asi 80 procent pacientů, kteří se dočkají transplantace. Těch bylo loni 74, provádí je kromě IKEM i další české nemocnice.

van snm