Chcete v létě vypadat skvěle? Teď je ten pravý čas…

Praha, 31.3.2018 (Guideline)

Už je to zase tady! Blíží se jaro a ze všech stran na nás doléhají výzvy k formování postavy do letních křivek, do plavek a možná i do naha. Že je to na hlavu, říkáte? Jestli i vám tento každoroční tematický evergreen přijde ohraný a nepříjemný, vyřešte to jednou provždy. Letos!

Začněme upřímností k sobě samému. Proč nás tyto apely na dokonalou postavu tak otravují? Možnosti jsou dvě. Jsme hrdými majiteli dokonalé postavy, a nebo, bohužel, v tomto směru na sebe moc hrdí nejsme! Pokud jste označili druhou možnost, gratulujeme k otevřenosti. Upřímně! A za to si zasloužíte vysvobození. Představujeme vám účinný směr, který každého zájemce dovede k dlouhodobé spokojenosti nejen se svou váhou ale i vzhledem. Jak? Snadno, koncepčně, bezpečně, a hlavně na vždy!

1. Jak se připravit na životní změnu? Pěkně v klidu!

Klíčem odemykající úspěch je připustit si, že vše je ve vaší hlavě. Už teď si buďte jistí, že dokážete dosáhnout přesně toho, co si v ní usmyslíte. Důležitá je přitom motivace a hlavně sebeúcta. „Pozitivní vnímání sebe sama stojí na dvou pilířích. Prvním je sebe hodnota: mám se rád (to nám moc nejde), druhým kompetentnost: něco umím, něco jsem dokázal. Pokud jste se rozhodli začít hubnout, stanovte si různé menší cíle, jichž lehce dosáhnete, a tím posílíte svou sebedůvěru. Pozitivně vnímejte i nepatrné úspěchy, opakovaně se chvalte, a tak posilujte podvědomí, které řídí vaše chování. A na tom stavte,“ radí klinický psycholog, Mgr. Petr Křenek.

2. Nedržte dietu!

Dalším doporučením je vyvarovat se negativním pocitům, o které se může postarat už jen pojem „dieta“. Co vás napadne jako první? Utrpení, hladovění, strava bez chutě a že tohle přesně nechcete. Psychika má sílu zablokovat celý proces hubnutí, pokud je založené na postupech, které jsou vám nepříjemné. Pak nezhubnete, i kdybyste měsíc pili jen vodu. Jděte na to opačně, lépe a pozitivně. Přemýšlejte nad úbytkem váhy jako o nové přínosné cestě, osvobození, cestou za lepším a krásnějším „já“. Najděte takový model, který vás netrýzní, buďte na sebe pyšní a udržujte duševní pohodu, ale i tělesnou aktivitu. Manažerka sportovního centra Sulice Health Club Nikola Čermáková upřesňuje, že ideální je zařadit pravidelný pohyb alespoň třikrát týdně. Nebojte se, nejde o to strhnout se z kůže. Jděte cestou nejmenšího odporu, už i malá změna je cesta k velkým cílům. Odbornice na zdravý pohyb dodává: „Aby byla postava zformována v létě, mělo by se začít s úbytkem váhy opravdu právě teď, tedy před kalendářním koncem zimy. Na změnu životního stylu a implementaci sportu, je ten pravý čas celoročně.“

3. Čím začít? Jednoduchá odpověď. Odborníkem.

Skočte do toho. Aby měl celý hubnoucí efekt opravdu bezpečný průběh, dopřejte si individuální a především komplexní přístup. Zvolte program na míru vytvořený podle vašich dispozic a možností, s osobním odborným dohledem, který na pravidelných konzultacích usměrňuje plán nízkoenergetické stravy i tělesné aktivity. Dopřejte si jednou v životě vlastního výživného poradce s odborným a osvědčeným přístupem a uvidíte, že to bude naposledy.

4. Krok dva: boj se závislostí na cukru. Hledejte oporu!

Ne, to vážně není mýtus. V těle, konkrétně v mozku, se dá opravdu vysledovat závislost na určité potraviny, v čele s cukrem. Proto ho také výrobci přidávají do různých potravin, každý, kdo si na něj zvykne, má potom podvědomé nutkání si tyto potraviny kupovat. Bojovat se proti tomu dá jednak silnou vůlí, a jednak právě vyhledat pomoc někoho dalšího, profesionála v rámci výživového programu. Vybírejte programy navržené tak, aby vás provázel poradce, který je schopen právě pomoci s motivací a stresem. „Velmi nápomocná je možnost poradci v krizové chvíli zavolat a zkusit domluvit nějakou alternativu, která je schůdná a není v konfliktu s průběhem programu. Pokud pro redukci zvolíte nějaký nízkosacharidový program a vydržíte se sníženým množstvím sacharidů 3-5 dní, dochází ke snížení produkce ghrelinu (hladový hormon), produkce některých neurotransmiterů (snížení chutí) a ustálí se hladina inzulínu, takže nedochází k výkyvům krevního cukru a produkce inzulinu je minimální. Poté je celý postup snazší a pod správným vedením dosáhnete cílů, které si stanovíte,“ vysvětluje Ing. Lukáš Vrána, výživový specialista programu Cambridge Weight Plan

5. Jak dlouho se čeká na první pozitivní výsledek?

Velmi individuální dotaz, ale pro přislíbení alespoň částečné motivační vidiny se nelze neptat. Ing. Lukáš Vrána, výživový specialista programu Cambridge Weight Plan, vyvrací mýtus, že na pozitivní výsledky hubnutí musíte dlouho čekat ale i to, že rychlé úbytky váhy jsou nebezpečné a krátkodobé. Osobně uvádí celý přístup na správnou míru: „Při pozvolném hubnutí lidé často ztrácí motivaci. Rozumná rychlost je tedy jedním z faktorů úspěšné úpravy hmotnosti. Proto v programu Cambridge Weight Plan respektujeme i tuto podmínku, standardní rychlost redukce je přibližně 6 – 8 kg za měsíc, u mužů i více. První výsledky by tak měly být vidět již po týdnu.“ A když říká vidět, má to svůj význam. Důležitější je pozorovat obvod pasu a úbytek tukové tkáně než hodnot na váze. Jde sice o radostné znamení, ale někdy zavádějící, protože při tomto procesu dochází také k jisté ztrátě tekutin.

6. Poslední záchrana?

Může se stát, že i po úspěšné váhové redukci se některé křivky těla rýsují jinak, než si přejeme. Estetická medicína nabízí množství metod formujících tělo. Když už volit zkratku za lepší postavou, pamatujme, že pomineme-li zdravotní rizika s tím spojená, je i v tomto případě nutné změnit stravovací i pohybové návyky a předcházet váhovým výkyvům. Odborník na plastickou chirurgii Dušan Záruba z Ústavu estetické medicíny v Praze navíc podotýká, že výrazné změny umožní výhradně invazivní metody. V tomto směru prování nejčastěji ultrazvukové, klasické i tumescentní liposukce, modelační operace a plastiku prsů. Z praxe primáře Záruby vyplývá, že šetrnější, tedy neinvazivní, metody body contours dlouhodobě příliš nepomáhají.

7. Změna optiky.

Je-li pro vás chirurgický zákrok příliš velký strašák, nevěste hlavu. Existuje ještě jedna cesta, která rozpustí trápení z drobnými tělesnými nedokonalostmi. Jde navíc o tu nepřirozenější. Pokud se sebou začnete pracovat, změníte s pomocí odborníka stravovací i tělesný režim, změny k lepšímu se rozhodně dostaví. Úspěch vám pomůže získat vlastní uznání a drobné odchylky od vysněného ideálu už vám nebudou připadat tak podstatné. Jde o změnu úhlu pohledu. Užívejte si pozitivní změny a buďte především sví, protože některé geneticky dané proporce prostě nevyřeší ani chirurgický metoda. Pamatujte, že vnitřní krása a pohoda je navenek opravdu vidět a tu vám nevyčarují ani v té nejlepší klinice.

Corriere della Sera: Přerušovaný půst svědčí mozku

Řím 31. března (ČTK/Corriere della Sera) – Když zvířata některé dny nepřijímají potravu, zvyšuje to schopnost pozornosti a mozkové aktivity, stimuluje učení, paměť a růst nových neuronů, píše italský deník Corriere della Sera.

Přerušovaný půst se setkává se stále větší pozorností a mnozí si ho zvolili jako cestu k dosažení tělesné i duševní výkonnosti. Mnohé výzkumy totiž naznačují, že může prospívat našemu zdraví. Studie realizované na myších vysvětlují, že dokonce i mozek může mít užitek z občasného vynechání jídla. Tělo při půstu vstupuje do stavu „zachování života“ a zvyšuje se funkčnost mozku.

Zdůrazňuje to Mark Mattson, šéf laboratoře neurověd z amerického Národního ústavu pro výzkum stárnutí, který provedl několik experimentů na myších. Zbývá ověřit, zda takové mechanismy probíhají i u člověka a zda přerušovaný půst může přispět k lepší práci mozku.

Myši byly krmeny jen v některých dnech. Ukázalo se, že se u nich vytvářel větší počet neuronů a větší počet synapsí, tedy spojů mezi nervovými buňkami, a tím se zlepšovala schopnost učení, paměti a mozková aktivita vůbec. Je tomu tak proto, že za deset až 14 hodin hladovění se vyčerpají energetické rezervy glykogenu, zásobního polysacharidu v těle živočichů, a organismus proto musí čerpat energii z tuků nalézajících se v tukových buňkách. Tuky se přeměňují na ketony, molekuly stimulující aktivitu a růst neuronů. Proto má půst pozitivní vliv na kognitivní schopnosti. Podle Mattsona je pravděpodobné, že stejně tak je tomu i u člověka, protože metabolické cesty jsou stejné.

Mattson, který už 35 let nesnídá a získává svůj denní přísun kalorií jen v rozmezí šesti hodin za den, zdůrazňuje, že pozitivní účinky půstu vyplývají z evoluce našeho druhu. „Po většinu naší historie jsme určitě nejedli třikrát denně a mezi tím nějakou tu přesnídávku. Náš organismus se vyvíjel tak, aby vydržel období s nedostatkem potravy. U myší vede hladovění k účinnější mentální funkci a k větší pozornosti a jeho účinky trvají jeden nebo dva týdny. Jestliže jíme méně, nevede to k témuž účinku. Když konzumujeme tři jídla za den, byť s nižším množstvím kalorií, obnovují se vždy energetické rezervy. A tak i když jsme třeba šest hodin bez jídla, nevede to k žádnému zvýšení ketonů, k němuž dochází jedině tehdy, když tělo spotřebovává tuky jako zdroj energie,“ vysvětluje Mattson.

Dalším důkazem ve prospěch přerušovaného půstu je i to, že roste počet stoupenců periodického vynechávání jídla. Přestože však může být prospěšnost praxe doporučované i některými náboženstvími, jako je ramadán či postní doba v křesťanství, nemalá, je důležité neimprovizovat. Je třeba přizpůsobit půst svému zdravotnímu stavu a poradit se s lékařem.

pel hej

Soudce: V Kalifornii musí káva nést varování před rakovinou

Los Angeles 30. března (ČTK) – Losangeleský soudce rozhodl, že americký kavárenský řetězec Starbucks a další firmy musejí své kávové produkty prodávané ve státě Kalifornie opatřit varováním před rakovinou. Pražená zrnková káva totiž obsahuje i akrylamid, který údajně může mít karcinogenní účinky.

Prodejci kávy se bránili s tím, že v kávě je jen malé množství akrylamidu a že hrozba představovaná zmíněnou chemickou látkou, která vzniká při pražení, je zanedbatelná. Poukazovali také na studie, podle nichž má pití kávy pozitivní účinky na lidské zdraví.

Soudce Elihu Berle ale tento týden rozhodl, že společnost Starbucks a další firmy tyto argumenty nepodložily pádnými důkazy. Firmy mají nyní čas do 10. dubna, aby vznesly námitky.

Nezisková organizace CERT (Rada pro vzdělání a výzkum v oblasti toxikologie) již v roce 2010 obvinila kavárny, obchody a další zařízení, včetně Starbucksu či 7-Eleven, že nedostatečně varují své zákazníky o množství akrylamidu v kávových nápojích a o toxických účincích této látky.

CERT poukazuje na to, že akrylamid je kalifornskými zákony klasifikován jako karcinogen, a prodejci kávy tak mají podle organizace povinnost varovat miliony Kaliforňanů pijících jejich produkty. Některé firmy na tento požadavek již přistoupily, podle AP ale často varovné tabulky umísťují ve svých podnicích na nepříliš viditelná místa, jako třeba pod pult s cukrem a smetanou.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO), v roce 2016 odstranila kávu ze seznamu „možných karcinogenů“, připomněla tisková agentura AP.

lcm

Lékárny připravují asi tři procenta léků, roste podíl zvířecích

Nučice (u Prahy) 30. března (ČTK) – Lékárny připravují samy asi tři procenta léků vydávaných na předpis, část přímo v místě prodeje a část v centrálních laboratořích. Roste mezi nimi podíl léků pro zvířata. V rozhovoru s ČTK to řekl vedoucí lékárník laboratoře lékáren Dr.Max v Nučicích u Prahy Petr Harant. Jde například o oční kapky, kožní masti či čípky. Dr.Max je největší lékárenskou sítí v tuzemsku, má 423 poboček. Podle údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv je v Česku celkem přes 2500 lékáren.

Naprostou většinu léků vyrábí farmaceutické firmy ve velkém. Někdy je ale nutné je připravit přímo v lékárně. „Hlavní význam má úprava dávkování pro děti nebo pro jiné skupiny pacientů a diagnóz, které pro výrobce nejsou tak zajímavé a nevyplatí se lék vyrábět v továrnách,“ řekl Harant. Individuální příprava řeší také výpadky léků z běžné distribuce.

„Zatímco po druhé světové válce se v lékárnách vyráběla asi polovina léků, teď jsou to přibližně tři procenta. Na přelomu století to bylo ještě asi 15 procent,“ doplnil. Podle Haranta se nedá očekávat růst, snaha je alespoň zastavit pokles.

Naopak roste podíl připravovaných léků, které předepisují veterináři. „Řeší se diagnózy, které dříve znamenaly utracení zvířete. Lékař se snaží vyjít primárně z čistě veterinárních léků, ale jejich nabídka není tak široká. Mnohdy se lék určený pro lidi upraví do formy a dávkování vhodnějšího pro zvíře,“ řekl. Veterinární segment podle Harantova odhadu poroste, protože u hrazených léků není takový tlak na nízkou cenu.

Vyšší podíl připravovaných léků předepisují zejména starší lékaři. „Vyzkoušené přípravky, které byly před lety volně prodejné, zmizí z trhu a my se pak stáváme jedinou šancí pro kožní lékaře,“ uvedl. Obsahují podle něj třeba dehty nebo rtuť, kterým se farmaceutické firmy vyhýbají, ale úzké skupině pacientů pomáhají. „Neděláme to rádi, považujeme tuto substanci za překonanou, ale někdy na ní lékaři prostě trvají,“ dodal.

Někteří lékárníci nemají plnou škálu surovin na přípravu mastí nebo kapek v lékárně, posílají proto recepty do větších laboratoří, jako je ta v Nučicích, nebo druhá, novější, v Brně. V síti lékáren Dr.Max jde asi o třetinu, dvě třetiny vyrábějí lékárníci na místě. Laboratoř, jejíž vybudování stálo 26 milionů korun, dodává i do jiných lékáren nebo nemocnic, zejména očních klinik.

van rdo jw

V Česku se na předpis vydalo asi pět kilogramů léčebného…

Praha 30. března (ČTK) – V Česku se vydalo na předpis od roku 2013 necelých pět kilogramů léčebného konopí. Průměrně ho podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) oficiálně užívá 26 pacientů měsíčně, řekla ČTK jeho mluvčí Hana Šindelářová. Podle výroční zprávy o stavu ve věcech drog za rok 2016 si vzalo konopí pro utlumení bolesti nebo zmírnění zdravotních příznaků zhruba 880.000 Čechů a Češek nad 15 let, tedy zhruba desetina populace. Do budoucna by mohla být účinná látka z konopí dostupná i jako exktrakt v kapkách či kapslích.

„U sušeného konopí se dá těžko říct, kolik účinných látek kanabinoidů přesně pacient obdrží,“ řekl ČTK Sean Carney, zástupce kanadské firmy Tilray, jejíž konopí je nyní jediné dostupné na trhu. Extrakt firma dodává do několika evropských zemí, v Česku vyhláška jinou formu než sušené květy nepovoluje.

Pacienti si léčebné konopí platí, měsíčně mohou mít předepsáno maximálně 180 gramů. Od ledna dostupné kanadské konopí je za 200 korun za gram. Firma chce začít pěstovat i v Evropě, což by cenu mělo snížit. Od poloviny roku by podle SÚKL mělo být dostupné i levnější české konopí od firmy Elkoplast.

Lékárnám dodávala české konopí už v minulosti a lidé gram kupovali za 100 korun. SÚKL měl ale s Elkoplastem spory kvůli certifikátům potvrzujících jakost, a proto převzal jen část objednaného konopí. Loni v lednu bylo k dostání naposledy. Poté nebylo konopí žádné, v květnu se zhruba na měsíc objevila dodávka z Nizozemska, u které stál gram 300 korun. Letošní očekávaná cena bude kolem 165 korun.

Více než polovina léčebného konopí byla vydána v roce 2016. Pacienti si ale často stěžují, že na potlačení bolestí povolená měsíční dávka nestačí a konopí z lékárny je dvakrát dražší než na černém trhu. Loni v říjnu poslali ministru zdravotnictví otevřený dopis, v němž žádali, aby si ho mohli pěstovat sami. Podle dřívějších odhadů pacientského spolku Kopac by konopí mohlo být prospěšné pro několik tisíc pacientů.

V Německu je konopí jako lék placeno od loňského března z veřejného zdravotního pojištění. Marihuanu začala pěstovat přímo státní agentura, první úrodu očekává příští rok. V Česku chtěl o jeho zahrnutí mezi hrazené léky jednat ministr Svatopluk Němeček (ČSSD).

Zákon předepisování léčebného konopí povolil v roce 2013, dostupné bylo o dva roky později. Předepisovat marihuanu může asi dvacítka lékařů, většinou onkologové, neurologové, ortopedi, geriatři nebo psychiatři a odborníci na paliativní péči, vydává je podobný počet lékáren. Vydává se proti speciálně evidovanému elektronickému receptu.

Konopí pomáhá při léčbě chronických bolestí lidem, u nichž normální léky nezabírají, používá se i u pacientů s rakovinou, AIDS či roztroušenou sklerózou. Léčebné konopí, neboli marihuana, obsahuje až 30 procent psychoaktivní látky THC. Její požívání mimo léčebné účely je v Česku nelegální. Téma legalizace marihuany před podzimními parlamentními volbami zvedli Piráti. Legalizace by podle nich přinesla státu při zdanění 3,2 miliardy korun. Na černém trhu se podle nich objeví asi 60 tun marihuany ročně.

Počty receptů na léčebné konopí a vydaných gramů:

zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv

van jw

Nemocných klíšťovou encefalitidou opět přibylo, stále se chráníme málo

V Praze, 29. března 2018 (Focus Agency)

V roce 2017 bylo v České republice hlášeno 687 onemocnění klíšťovou encefalitidou, tj. o 122 onemocnění více, než tomu bylo v roce 2016. Statistické údaje ukazují, že vzrůstající trend je již od roku 2015¹. Ke zvyšujícímu se počtu nemocných tímto vážným infekčním onemocněním může přispívat i nízká proočkovanost populace České republiky.

Co byste měli vědět:

• přenašeči infekce se vyskytují ve všech krajích ČR, jsou v přírodě, městské zeleni i v zahradách

• v počtu onemocnění klíšťovou encefalitidou jsme na prvním místě v Evropě

• před onemocněním není přirozeně chráněná žádná věková skupina obyvatel, ohrožený je každý člověk pohybující se v přírodě

• nejúčinnější prevencí je očkování

Relativně mírné zimy, kdy teploty pod bod mrazu klesnou jen na pár dní, a vlhké jaro a podzim vytváří optimální podmínky pro rozmnožování a aktivitu klíšťat. To se následně odráží i v množství osob, které se nakazí klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou. „Česká republika zůstává na prvním místě v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou v Evropě a po loňském roce se ten náskok ještě zvýrazní. Problémem do budoucna je skutečnost, že se infikovaná klíšťata dostávají do nových oblastí, stále blíž k lidem a vyskytují se už ve všech krajích ČR,“ říká docent MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a předseda Koalice pro podporu očkování.

Koho klíšťata nejvíc ohrožují

Klíšťata nejčastěji přenášejí dvě onemocnění. Lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, které je léčitelné antibiotiky. Klíšťová encefalitida je virová nákaza a účinná specifická léčba u ní stále není k dispozici, antibiotika na virus žádný efekt nemají. Terapie se zaměřuje pouze na mírnění příznaků probíhající infekce a s nákazou si musí poradit organismus sám vlastními silami. Infekce zasahuje centrální nervový systém a může vést k trvalé invaliditě nebo způsobit úmrtí. „Infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, ale i v městských parcích či na zahrádkách rodinných domů, chat a chalup. Riziko setkání s infikovaným klíštětem tak hrozí při běžných aktivitách, jako je zahradničení, venčení psa, houbaření, při odpočinku v parku ale i při sportech provozovaných venku či v přírodě,“ vysvětluje docent MUDr. Rastislav Maďar.

Před klíšťovou encefalitidou není přirozeně chráněná žádná věková skupina obyvatel. Nejúčinnější prevencí je očkování, které pomáhá před onemocněním chránit. „Většina rodičů se snaží chránit vakcinací svoje děti, což je v pořádku. Dospělí však zapomínají na to, že i oni by se měli nechat naočkovat. Průběh klíšťové encefalitidy u dospělého člověka totiž bývá vážnější než u dětí,“ varuje docent Maďar. Doporučuje se také používání repelentů, klíště se však může zachytit na oblečení a podlézt konec rukávu či kalhot, s kůži nastříkanou repelentem tak nemusí přijít vůbec do kontaktu.

Poslední průzkum ukazuje, že Češi si jsou rizika klíšťové encefalitidy vědomi, ve věkové skupině 25-44 let je informováno 96 procent dotazovaných². S proočkovaností samotnou je to však již horší: stávajících 24 %³ při tak značném rozšíření nemoci nepostačuje. Nejvíce zodpovědní jsou lidé ve věku 18-24 let, kde je očkovaných 36 lidí ze sta, a po nich následují děti a dospívající do 19 let s 29 procenty proočkovanosti. Naopak nejméně očkovaných je ve věku 55-64 let, kdy se proti klíšťové encefalitidě aktivně chrání jen 15 procent populace.⁴ „Přitom právě u starších pacientů bývají následky onemocnění nejhorší, včetně fatálních případů,“ upozorňuje lékař.
 

Očkování proti klíšťové encefalitidě

• vakcinace je možná po celý rok

• očkovat se mohou děti od 1 roku i dospělí všech věkových skupin

• základní vakcinace je ve třech dávkách, ochrana nastupuje už po druhé dávce

• následné přeočkování se aplikuje po třech až pěti letech

• na očkování přispívají v rámci preventivních programů zdravotní pojišťovny, čerpat můžete až 1500 korun ročně

Jak se nechat naočkovat

Klíšťata jsou aktivní po dobu všech jarních, letních a podzimních měsíců. „Očkování je možné po celý rok, nejsou měsíce, kdy by nemělo účinek, či by bylo zbytečné. Vakcinace probíhá ve třech základních dávkách, již po druhé dávce nastupuje vysoký ochranný účinek. Přeočkování je doporučováno po třech či pěti letech v závislosti na věku a použité vakcíně,“ dodává docent Maďar. Podle období, kdy se očkování zahájí, lékař doporučí buď klasické, nebo zkrácené vakcinační schéma.

Dospělí i děti se mohou nechat očkovat u svého praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Cena jedné dávky vakcíny je zhruba 800 korun, na očkování přispívají zdravotní pojišťovny až do výše 1500 korun.

Co je klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění způsobené nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte. K nákaze může dojít i konzumací nepasterizovaného (tepelně neupraveného) mléka, které pochází od nakažených zvířat, a výrobků z něho vyrobených. Tento přenos je však méně častý. Virus se po přisátí infikovaného klíštěte dostává nejprve do buněk v bezprostředním okolí rány, během krátké doby proniká do mízních uzlin, kde se pomnoží a poté putuje do různých částí a orgánů v těle. Nejzávažnější následky má mít přítomnost viru v centrálním nervovém systému.

Onemocnění klíšťovou encefalitidou má většinou dvoufázový průběh. Vstupem viru do lidského organizmu počíná inkubační doba, která trvá v průměru 7 – 14 dní, někdy se však může prodloužit až na měsíc. První fáze onemocnění připomíná běžnou virózu, což stěžuje včasné stanovení diagnózy.

Druhá fáze často nastupuje horečkami a v různé intenzitě se rozvíjí příznaky postižení centrálního nervového systému, jako např. bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě či svalový třes. Onemocnění může zanechat velmi vážné doživotní následky.

FSM-2018.01.016

Nemocnice v U. Hradišti letos nakoupí přístroje za 60 mil.…

U. Hradiště 29. března (ČTK) – Uherskohradišťská nemocnice letos nakoupí nové přístroje za 60 milionů korun. Z toho 45,5 milionu korun je z evropských dotací, zbytek nemocnice zaplatí z vlastních zdrojů. Přibude například 22 pacientských monitorů za necelých deset milionů korun, řekla dnes ČTK mluvčí krajských nemocnic Dana Lipovská.

Nemocnice pořídí také ultrasonograf za 4,5 milionu korun, stacionární skiagrafický přístroj za 5,8 milionu korun, rentgenový přístroj za čtyři miliony nebo ultrasonograf pro mamografii za tři miliony korun.

Například nový rentgen za pět milionů korun bude sloužit v budově interny, kterou nyní nemocnice staví. Objekt za 350 milionů korun by měl být hotov v říjnu, v listopadu by se do ně již měli stěhovat pacienti ze staré budovy.

Uherskohradišťská nemocnice se každý rok zaměřuje na určitou oblast, v dřívějších letech vyhlásila Rok seniora, Rok výživy či Roku mozku, letošek je Rokem dítěte.

„Stejně jako v předchozích letech je cílem projektu prevence, vzdělávání, benefiční akce i nové vybavení. Pro dětské oddělení Uherskohradišťské nemocnice bude letošní rok zásadním posunem k lepšímu, a to díky přestěhování do nových prostor budovy interního pavilonu. S tím souvisí i nové vybavení, které částečně pokryjí právě sponzorské příspěvky z projektu Rok dítěte nebo výtěžky z benefičních akcí,“ uvedla mluvčí.

jmk hj

Mělnická nemocnice uzavírá řadu oddělení, záchranka posílí služby

Mělník 29. března (ČTK) – Mělnická nemocnice uzavře od 1. dubna řadu oddělení, například internu, chirurgii, ortopedii nebo chirurgickou jednotku intenzivní péče. Od středy již na tato oddělení nepřijímá pacienty. Oddělení se podle nemocnice uzavírají z provozních důvodů. ČTK to dnes řekl starosta Mělníka Ctirad Mikeš (Mé Město), který má dnes jednat s ředitelem nemocnice. Podle Mělnické zdravotní, a.s., která nemocnici provozuje, souvisí uzavření oddělení s kolektivním vyjednáváním, lékaři nyní odmítají sloužit přesčasy.

Interní oddělení, interní jednotka intenzivní péče, chirurgie a chirurgická JIP, ortopedie, chirurgické a ortopedické operační sály a jednodenní chirurgie mají být uzavřeny až do 16. dubna.

Již několik měsíců jedná lékařský odborový klub s vedením nemocnice o kolektivní smlouvě pro rok 2018. „V rámci těchto debat podala Mělnická zdravotní návrh na takovou valorizaci mezd všech zaměstnanců, která nadále udrží mzdy na konkurenceschopné úrovni a která opět převyšuje mzdy ve státním zdravotnickém sektoru. Lékaři odborového klubu ale s tímto návrhem nesouhlasí a nyní odmítli sloužit přesčasy,“ řekla ČTK mluvčí nemocnice Linda Šefčíková. Vyjádření odborů ČTK shání.

Vedení nemocnice je podle mluvčí otevřené dalšímu jednání s lékařským odborovým klubem za předpokladu, že výsledek jednání bude spravedlivý vůči všem zaměstnancům nemocnice Mělník a reálný ve smyslu dalšího fungování nemocnice a jejích možností.

Podle ředitele středočeské záchranné služby Martina Houdka se rovná uzavření mělnické nemocnice katastrofě. Záchranná služba do mělnické nemocnice podle něj převeze zhruba 350 až 360 pacientů měsíčně. „Jednáme s okolními nemocnicemi, jako je Mladá Boleslav, Kladno, Slaný, ale i pražská Bulovka. Zatím jsou k nám všichni vstřícní,“ řekl ČTK Houdek.

Lékařský ředitel mělnické nemocnice podle Houdka zdůvodňuje uzavírání oddělení tím, že lékaři odmítají sloužit. „Uzavření oddělení se plánuje do půlky dubna, ale i poté pojede ta nemocnice na směny, tedy asi na 30 procent své kapacity,“ dodal Houdek.

Středočeská záchranná služba posílí mělnické stanoviště o jednu další posádku, protože sanitky budou vozit pacienty do nemocnic ve větších vzdálenostech.

bns hj

Záchranářské kříže dostala učitelka, školačky či zachránci psa

Praha 29. března (ČTK) – Prezident Miloš Zeman dnes rozdal na Pražském hradě Zlaté záchranářské kříže za často velmi dramatickou záchranu lidských životů. Mezi oceněnými je i učitelka Darina Nešporová, která vlastním tělem ochránila svého malého svěřence před popálením od havarovaného vozu. Cenu dostala také dvojice školaček za záchranu holčičky z ledové vody nebo hasiči a dobrovolníci, kteří se podíleli na vyproštění psa z liščí nory.

Smyslem projektu Zlatý záchranářský kříž je vyzdvihnout výjimečné či profesionálně zvládnuté zásahy hasičů, zdravotníků, vojáků či policistů, ale i laiků. Zeman dnes ocenění označil „za jednu z nejlidštějších cen“. Organizátory požádal o doporučení, zda má některému z oceněných udělit i státní vyznamenání.

Učitelka z mateřské školy Nešporová dokázala rychle zareagovat, když se na ni a její svěřence při procházce vyřítilo auto. Tři děti odstrčila mimo dráhu vozidla. Další chlapec se jí ale držel za ruku a nechtěl se pustit. Když je vůz zavalil, kryla dítě tak, aby se nepopálilo od podvozku auta. Hoch vyvázl s lehčím poraněním, učitelku převezl vrtulník do nemocnice s popáleninami a zlomenou pánví.

Policisté Barbora Bílková, Petr Pohůnek a Jiří Gabzdyl dostali cenu za záchranu muže z vozidla, které sjelo do vodní nádrže. K vozu, jenž zůstával na hladině, doplavali, a protože byl řidič v bezvědomí a auto zamčené, rozbili kamenem okno. Policistka vlezla dovnitř a řidiče vyprostila.

Hasič Petr Studený získal ocenění za pomoc řidiči jiného havarovaného vozu. Při cestě do práce u Drnovic na Vyškovsku si všiml automobilu, který po nehodě hořel. Rozbitým oknem z vozu vytáhl za bundu řidiče, odtáhl ho do bezpečí a zavolal pomoc.

Rozvahu a obětavost prokázaly i brněnské školačky Izabela Jefimová a Sára Bukovská, které loni v lednu vytáhly z řeky dvouletou holčičku.

Dva strážníci novoborské městské policie Martin Rasel a Karel Bouška pak získali cenu generálního ředitele hasičů Drahoslava Ryby za záchranu popáleného muže z hořícího pokoje domova s pečovatelskou službou. V zakouřeném pokoji ho nalezli jen díky hmatu, z domu navíc evakuovali 26 seniorů.

Za výjimečný přínos pro záchranářství byl oceněn právě i generální ředitel hasičů Ryba.

„Nejkurióznějším záchranářským činem“ se stala záchrana border teriéra Bárta, který se v létě ztratil v liščí noře v Českém ráji. Hasiči i dobrovolníci se tam zapojili do výkopových prací a vytrvale hledali způsob, jak zvířeti pomoci. Pes se nakonec vyhrabal ven sám po 16 dnech a dnes se na Hradě zúčastnil ceremoniálu.

Zeman slavnostní shromáždění využil i ke kritice médií, k jejichž práci má výhrady dlouhodobě. „Tato cena není spojená s velkou medializací, protože novináři radši píšou o tom, co je špatné,“ podotkl a zalitoval, že není přítomen generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Soutěž Zlatý záchranářský kříž vyhlašuje od roku 1999 časopis Rescue report. Letos obdržel přes sedmdesát nominací. Od roku 2008 předává ocenění prezident.

ana cap tep rot

Za bolestí zad nemusí být jen stáří – Druhá…

Praha, 28.3.2018 (KLUB PACIENTŮ MNOHOČETNÝ MYELOM)

Bolest zad je v pokročilém věku tak běžný jev, že si jen málokdo připustí její souvislost s vážnějším onemocněním. O to překvapivější bývá pro pacienta diagnóza „mnohočetný myelom“, která nepatří mezi běžně známá onemocnění. Jedná se přitom o druhé nejčetnější nádorové onemocnění krve. V Česku myelom postihuje přibližně 1500 lidí, většinou starších 60 let. Přirozená bolest zad v tomto věku a malá informovanost veřejnosti i praktických lékařů o této nemoci mají často za následek pozdní identifikaci nemoci, která se v pokročilém stádiu hůře léčí. Odborníci proto apelují na lidi, aby se při dlouhodobých bolestech zad nenechali odbýt a požadovali důkladné vyšetření, které vyloučí nebo potvrdí, zda se jedná o mnohočetný myelom.

Houser nebo rakovina?

Mnohočetný myelom (MM), dříve Kahlerova nemoc, je onemocnění vznikající v kostní dřeni, kde zasahuje plazmatické buňky, typ bílých krvinek důležitých pro imunitu. Ty se pak nekontrolovaně množí a utlačují buňky zdravé. Dochází tak k odbourávání kostní hmoty, které je snadno viditelné na rentgenových snímcích jako díry v kostech. Nejčastěji myelom zasahuje kosti v oblasti páteře, pánve, žebrech a lebce. Kostní bolesti začínají obvykle plíživě a postupem času nabírají na intenzitě. Mnoho pacientů je považuje za běžný projev stárnutí nebo blokádu bederní páteře známou jako „houser“. Náhle vzniklé bolesti jsou typické pro zlomeniny kostí, které myelom často doprovází. Pokud má pacient nové bolesti páteře nebo kostí trvající déle než 4 týdny, měl by lékař v rámci prvního vyšetření provést cílený snímek bolestivého místa kostry a dále provést základní laboratorní vyšetření – krevní obraz, sedimentaci, celkovou bílkovinu, kalcium, ureu a kreatinin. Pokud lékař zjistí ve výsledcích vyšetření nějaké odchylky, měl by pacienta co nejdříve odeslat na hematoonkologické oddělení, které má pacienty s mnohočetným myelomem na starosti. Je důležité, aby se lidé nenechali odbýt slovy, že bolest zad představuje běžnou součást stárnutí, kterou není třeba řešit.

MYELOMOVÉ KOMPLIKACE

Zvýšená koncentrace vápníku v krvi

Odbourávání kostí má za následek zvýšenou hladinu vápníku v krvi. Takzvaná hyperkalcémie způsobuje odvodnění organismu, selhání ledvin, zácpu, zvracení a někdy dochází i ke ztrátě vědomí.

Zhoršená funkce ledvin

Látky produkované nádorovými buňkami i vápník uvolněný z kostí ucpávají ledvinové kanálky, takže až u 20 % pacientů dochází k vážnému poškození ledvin. Preventivně by proto měli nemocní pít tak, aby vymočili denně 2 až 3 litry tekutiny.

Úbytek krevních buněk

Myelomové buňky se tvoří v kostní dřeni, kde vznikají i krevní destičky, bílé a červené krvinky. Ty jsou utlačovány nádorovými buňkami a počet krevních zdravých buněk klesá. Zhoršuje se obranyschopnost organismu, srážlivost krve a objevuje se také chudokrevnost.

Poškození nervů

U části nemocných může myelom poškodit nervy tak, že nemocní v končetinách cítí brnění nebo různě pálivé bolesti. Objevuje se i problém udržet moč či stolici, protože nemocný nedokáže pomocí nervů ovládat svěrače.

Zlomené kosti, ale i poškozená páteř – myelom ohrožuje pohybový aparát

Co vede k mutaci plazmatických buněk, není doposud známé. Přeměněné buňky však neprodukují tělu prospěšné protilátky, jak by měly, ale pouze jednu, která organismu naopak škodí. Protože se buňky tvoří v kostní dřeni, ovlivňují myelomové buňky nejvíce kost. Dochází k úbytku kostní hmoty, který má za následek časté zlomeniny zkřehlých kostí. Postiženy bývají i páteřní obratle. Ty se mohou zlomit a poškodit míchu, kterou ukrývají. Důsledkem jejího poškození může být vážné ochrnutí části těla.

Vyléčit se nedá, naděje ale existuje

V současné době není mnohočetný myelom plně vyléčitelná nemoc. I po úspěšné léčbě má onemocnění sklony se vracet, mnoho pacientů nepřežije prvních pět let od stanovení diagnózy. Tuto statistiku negativně ovlivňuje pozdní objevení nemoci u pacienta. Přesto lze s nemocí bojovat a nemocnému dát naději na několik let kvalitního života. Cílem léčby je snížit počet myelomových buněk tak, aby došlo k obnově tvorby kostní tkáně a krve. K léčbě se jako u většiny nádorových onemocnění používá chemoterapie, která ničí rychle se dělící buňky. Chemoterapie dokáže prodloužit život pacienta, avšak v mnoha případech vyžaduje následnou transplantaci kostní dřeně. Naději pro nemocné přináší biologická léčba, která byla v roce 2016 registrována i v České republice. „Zavedení cílených léků v léčbě MM znamená jeden z nejvýznamnějších pokroků v hemato-onkologii za posledních 15 let. U dříve prognosticky velmi nepříznivé malignity se přežití pacientů nejméně zdvojnásobilo. Od současné „vlny“ nových léků se očekává, že myelom bude patřit mezi potenciálně vyléčitelná onemocnění pro významnou část nemocných,“ uvádí Prof. MUDr. Ivan Špička, CSc. z I. interní kliniky 1LF UK a VFN v Praze.

Studie jsou stále třeba, pomáhá i Mezinárodní klinický registr pacientů

Protože MM dlouhodobě představuje nevyléčitelné onemocnění, které vyžaduje další studium, došlo v roce 2006 ke spuštění Mezinárodního klinického registru pacientů s monoklonální gamapatií (RMG). Tato monoklonální gamapatie představuje nález látky vytvořené přeměněnými plazmatickými buňkami v moči. Zmíněná látka může být jediným důkazem přítomnosti myelomových buněk v kostní dřeni, kdy ještě nejsou přítomny známky rakovinného bujení. Projekt byl navržen jako studie s retrospektivním a prospektivním náběrem pacientů. V době zahájení projektu byla sbírána jak retrospektivní data (pacienti diagnostikovaní v letech 2000–2006), tak i prospektivní data (pacienti diagnostikovaní od spuštění registru). V současné době jsou zadávány pouze prospektivní údaje. Projekt RMG je určen všem onkologickým centrům v České republice, na Slovensku a v dalších evropských zemích, abychom měli co nejvíce dat potřebných pro výzkum léku proti mnohočetnému myelomu.

ČESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA

Cílem organizace Česká myelomová skupina je koordinace výzkumu a klinických aktivit v České republice v oblasti mnohočetného myelomu. Dobrovolné sdružení předních českých odborníků se zabývá problematikou mnohočetného myelomu již od roku 1996. Česká myelomová skupina se zasazuje o zkvalitnění léčby a života pacientů s touto závažnou nemocí. Více se dozvíte na www.myeloma.cz.

KLUB PACIENTŮ MNOHOČETNÝ MYELOM

Pacientská organizace vznikla v roce 2007 díky podpoře lékařů z České myelomové skupiny. Hlavním důvodem pro vznik Klubu pacientů mnohočetný myelom byla podpora pacientů a jejich blízkých během obtížné životní situace. Webové stránky www.mnohocetnymyelom.cz nabízejí aktuality o možnostech léčby, dostupnosti nejmodernějších léků nebo alternativních postupech. Jedná se o důležitý informační portál sloužící i pro komunikaci mezi pacienty samotnými nebo pacienty s lékaři. Klub pořádá semináře, přednášky, výstavy a vydává i vlastní časopis.

NÁRODNÍ DEN MYELOMU

Národní den myelomu byl loni 30. března vyhlášen ve spolupráci Klubu pacientů mnohočetného myelomu a skupiny předních českých odborníků sdružených do České myelomové skupiny u příležitosti světového měsíce myelomu. Jeho cílem je nejen každoroční připomenutí vážného onemocnění, na které zemřou ročně desetitisíce lidí na celém světě, ale také zvýšení informovanosti veřejnosti. Ta je v současné době na velmi nízké úrovni, a to nejen u laické veřejnosti, ale například i mezi praktickými lékaři, kteří jsou první, kdo by onemocnění mohli rozpoznat.