Justice ve sporech o důchod nemá jen přejímat názory komisí

Brno 14. března (ČTK) – Soudy nemohou při přezkoumávání nároku na invalidní důchod pouze mechanicky přebírat závěry posudkových komisí. V případě pochybností lze pořídit znalecký posudek. Ústavní soudci dnes vyhověli stížnosti vážně nemocné ženy. Jejím letitým sporem o přiznání důchodu se musí znovu zabývat Nejvyšší správní soud (NSS).

Žena narozená v roce 1970 trpí různými nemocemi fyzického i psychického rázu. Má astma, skoliózu páteře, lehkou mentální retardaci a komplikovanou chronickou úzkostně depresivní poruchu.

Českou správu sociálního zabezpečení požádala o přiznání invalidního důchodu od 16. července 2001 s tím, že už tehdy byla plně invalidní. Snažila se svůj nárok doložit řadou důkazů, zejména lékařskou dokumentací.

Vzhledem k tomu, že jí úřad invalidní důchod od daného data nepřiznal, obrátila se s žalobou na správní soudy. Krajský soud v Ostravě žalobě nevyhověl, jeho rozsudek však zrušil NSS s tím, že posudek komise, ze kterého krajský soud vycházel, byl nepřesvědčivý a neúplný.

Krajský soud si tedy vyžádal několik dalších doplňujících podkladů a ztotožnil se s názorem komise, podle které je žena invalidní až od 20. ledna 2011. Krajský soud proto žalobu zamítl, což přes opakovaně vyslovené pochybnosti nakonec potvrdil i NSS.

Podle ženiny ústavní stížnosti justice provedla pouze formalistické hodnocení důkazů a nezabývala se jejím skutečným stavem. Ústavní soudci dali ženě za pravdu. Konstatovali, že justice skutečně vycházela jen ze zjevně nedostatečných a rozporných vyjádření posudkové komise. Přitom bylo možné vyžádat znalecký posudek.

„Krajským soudem přijatý skutkový názor o datu vzniku invalidity stěžovatelky je tak založen na nedostatečném dokazování,“ uvedla mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková. Chybu nenapravil ani NSS. Nyní bude rozhodovat znovu.

tmd dr

Následkem poškození míchy končí na vozíku každoročně okolo 200 lidí.…

Praha, 14. března 2018 (Centrum Paraple) – Počet pacientů léčených na Spinálních rehabilitačních jednotkách dosáhl v roce 2016 celkem 281 osob. Z toho bylo 202 mužů a 79 žen. Na vozíku nakonec trvale zůstalo 180 lidí, služeb Centra Paraple využívá zhruba 1/3 z nich. 

Z uvedeného celkového počtu bylo 161 případů způsobeno úrazem. V 86 z nich šlo o pád, 45 způsobila dopravní nehoda na motorce nebo v autě, 10 se stalo při sportu a dalších 10 mělo jiné trauma. Zdravotní komplikace, jako jsou cévní problémy, záněty nebo tumory, odkázaly na vozík celkem 75 osob. U zbývajících případů šlo o jiný než výše uvedený problém.

Z oddělení nemocnic, kde jsou lidé hospitalizováni v akutním stavu při poškození míchy, jsou po stabilizaci stavu přeloženi na spinální jednotky. V České republice fungují 4 spinální jednotky: ve FN v  Praze Motole, ve FN v Brně Bohunicích, ve FN v Ostravě a v Krajské nemocnici Liberec. Tam probíhá léčení a rehabilitace první týdny až měsíce.

Poté následuje pobyt na rehabilitační spinální jednotce v některém ze 3 zdravotnických zařízení – v rehabilitačních ústavech v Kladrubech, Hrabyni nebo v Hamzově léčebně v Košumberku.

Lidé, kteří zůstanou odkázáni na vozík, mají teoreticky téměř stejné možnosti zapojit se do běžného života jako ostatní. „Přesto je mnoho překážek, které jim brání žít plnohodnotný život. Jsou to fyzické bariéry, vyplývající z nutnosti pohybu na vozíku, nesamostatnost v mnoha běžných denních činnostech a potřeba speciálních pomůcek. Časté jsou také psychologické bariéry, jako je stud, rozpaky, obavy,“ vysvětluje ředitel Centra Paraple David Lukeš a doplňuje: „Při současných možnostech lze obojí ve většině případů překonat. U nemalého procenta lidí ovšem pouze s nutností osobní asistentce, které je zoufalý nedostatek.“

Centrum Paraple poskytuje služby:

• sociální rehabilitace

Služba je zaměřená na orientaci v nové životní situaci a zajišťuje ji multidisciplinární tým ve složení – sociální pracovník, psycholog, ergoterapeut, fyzioterapeut, pohybový terapeut, zdravotník, osobní asistent, instruktor nácviku soběstačnosti a další. Je poskytována v rámci pobytového programu (3 týdny v prostorách Centra Paraple) a dále v rámci tematických programů mimo Centrum Paraple (obvykle týdenní sportovní aktivity – lyžování, cyklistika, potápění, sjíždění řeky, pobyt v přírodě aj.)

Během jednoho roku se uskuteční celkem 15 pobytových programů vždy pro 20 klientů a 6 sportovně zaměřených tematických programů.

• odborné sociální poradenství

Služba je zaměřená na konzultaci a odbornou podporu klienta při řešení jednotlivých problémů, které vznikly v souvislosti s poškozením míchy a životem na vozíku – např. jak vybrat a upravit byt, auto, jak získat a organizovat službu osobních asistentů, jak řešit vhodnou životosprávu apod. Klientům je poskytována podpora při seberealizaci (zaměstnání, studium, volný čas), mohou také využít finanční poradenství, zdravotní a psychologické konzultace a další. Službu poskytují ambulantně jednotliví odborní pracovníci Centra Paraple.

• doplňkové služby

Masáže, cvičení, posilovna, půjčovna, servis aj.

Centrum Paraple pořádá také celou řadu akcí pro veřejnost. Patří sem například z prostředků Evropské unie podporovaný komunitní program Pod Parapletem, dále Den otevřených dveří (19.3.), Běh pro Paraple (10.6.) či podzimní Zahradní slavnost. Na dalších významných akcích, jako
je například mezinárodní Den poškození míchy – Sci Day (5.9.), se Paraple podílí.

Centrum Paraple otevřeli v roce 1994 Zdeněk Svěrák a občanské sdružení Svaz paraplegiků. Od roku 2010 je obecně prospěšnou společností. Pomáhá lidem s poškozením míchy a jejich blízkým zvládnout těžkou životní situaci. Je oporou pro ty, kteří právě ochrnuli po úrazu nebo nemoci, i pro ty, kteří tak žijí už dlouho, ale narazili na problém, se kterým si nevědí rady. Své služby poskytuje klientům starším 16 let z celé České republiky. Více se dozvíte na www.paraple.cz

Nemůžu otěhotnět? Co vyzkoušet, než se rozhodnete pro IVF

V Brně, 13. března 2018 (Repromeda) – Rozhodnutí založit rodinu je pro každý pár velký a vzrušující krok. Vzrušení může ale rychle opadnout a celý proces se obrátit ve stresující záležitost, pokud měsíce plynou a těhotenský test stále vychází negativní. Je třeba však mít na paměti, že průměrnému mladému páru trvá počít dítě okolo 4 až 6 měsíců, do jednoho roku se zadaří průměrně v 90 % případů. Není tedy nutné předčasně propadat panice a ihned vidět poslední naději na miminko v umělém oplodnění. Dnes proto MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D. z reprodukčního centra Repromeda radí, jak podpořit plodnost ještě před tím, než se rozhodnete využít pomoci asistované reprodukce. V příštím článku se pak zaměříme na vyšetření, která pár před zahájením léčby na klinice podstupuje.

Změňte životní styl

Dostatek pohybu a správná strava jsou důležité nejen pro celkové zdraví člověka, ale také pro jeho plodnost. Jak to souvisí? Neúspěšné snahy o miminko mohou být dané nejen číslem na váze, tedy zda člověk trpí nadváhou nebo podváhou, ale přímo procesy, které se díky nesprávné stravě v jeho těle odehrávají. Pokud tedy člověk chce v životosprávě něco změnit a podpořit tak svoji plodnost, doporučuje se zařadit do jídelníčku více potravin s nízkým glykemickým indexem, také sezonních nezpracovaných potravin a k tomu přidat pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu.

Jde i o nastavení mysli

Stejně jako fyzický stav obou partnerů je pro celkové zdraví důležitá i jejich psychická pohoda. Často se však po neúspěšných snahách o dítě stává, že začnou oba pociťovat selhání, na myšlenku dítěte se příliš upnou a tím celý proces bezproblémového početí „zablokují“. V takových případech se v dnešní době úspěšně využívá metoda mindfulness neboli všímavost či uvědomění. Díky této technice si pár dokáže nad celou nepříjemnou a stresující situací vytvořit potřebný nadhled a minimalizuje tak negativní pocity. Technika si zakládá na tom, že je důležité si uvědomovat i jiné radosti života a nebýt závislí pouze na naplnění touhy po potomkovi. To totiž přináší nejen psychické trápení, ale blokuje právě i fyziologické procesy v těle, a tedy otěhotnění přirozenou cestou. Kromě této metody mohou proti stresu pomoci i jiná cvičení, jako je jóga nebo meditace.

Vypočtěte si správně dobu ovulace

Znesnadňovat celou situaci okolo otěhotnění může i fakt, že žena přesně neví, jak funguje její cyklus. Největší pravděpodobnost otěhotnění totiž spadá pouze na tři dny v měsíci, dva dny před ovulací a v den ovulace. To je díky tomu, že spermie jsou schopné v těle ženy po tuto dobu přežít a pokud dojde k uvolnění vajíčka, je již přítomnými spermiemi oplodněno. Proto je dobré vést si poctivě nejen menstruační kalendář, ale přistoupit také k měření bazální teploty. V průběhu menstruačního cyklu totiž tělesná teplota kolísá, po ovulaci stoupá o 0,5 °C. Pokud je tedy cyklus ženy pravidelný, díky měření dokáže zjistit, kolikátý den k ovulaci skutečně dochází – nejčastěji to bývá 14. až 16. den cyklu. Nevýhodou této metody však je, že plodné dny zjistíme až zpětně. Pomoci proto můžou i ovulační testy, které lze koupit v lékárně. Díky nim se žena ihned dozví, zda daný den ovuluje či nikoliv.

Existují i alternativní metody na podporu početí

V dnešní době se člověk nemusí obracet pouze na moderní lékařství, ale lze ho kombinovat i s tradiční východní medicínou. Problémy s neplodností mohou být totiž dané celkovou nerovnováhou v těle, kterou je možné uvést do optimálního stavu díky bylinným preparátům a vitamínům. V kombinaci s bylinkami umí v organismu nastavit potřebný balanc také akupunktura, kdy se malé jehličky vpichují do akupunkturních bodů, které má člověk rozmístěné po celém těle. Pokud jsou právě body související s pohlavním ústrojím zablokované, nedochází k proudění energie, a to může způsobovat problémy s otěhotněním. Akupunktura pak pomáhá stimulovat nervový systém a rozproudit energii a krev i v pohlavních orgánech, tedy u ženy zejména v děloze a ve vaječnících. Pokud však člověk nesnese představu vpichování jehel, existuje i neinvazivní metoda harmonizace těla, takzvaná biorezonance. Ta funguje na principu elektroakupunktury, kdy speciální přístroj vyhodnotí v těle pacienta konkrétní problém a poté vysílá zpět elektromagnetický kód, který organismus uvádí zpět do rovnováhy.

Nevyplácí se však čekat příliš dlouho

Pokud všechny změny a postupy nepřinesly očekávané těhotenství, nevyplácí se čekat příliš dlouho a reprodukční kliniku navštívit. U ženy do 33 let se doporučuje návštěva centra a zahájení vyšetření po 12 měsících neúspěšné snahy o dítě. Jestliže je pak žena starší 33 let, je na místě se na kliniku vydat už po 6 měsících snažení. Pokud nechcete nic podcenit nebo chcete vědět, jaká je vaše šance na úspěšné otěhotnění, můžete navštívit specializované centrum kdykoliv a podstoupit prediktivní testování. Kombinací ultrazvukových, hormonálních a genetických vyšetření je možné předem určit, zda lze rodičovství v konkrétním případě ještě odkládat, nebo by mohlo dojít k promeškání poslední vhodné příležitosti stát se rodičem. Přináší také odpověď na otázku, zda se snažit o dítě spontánně, nebo už využít umělého oplodnění.

Více informací naleznete zde.

O Repromedě

REPROMEDA je klinika reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky. Vznikla v roce 1999 jako nové pracoviště zkušených odborníků v oblasti reprodukční medicíny. Tým vede odborný zástupce centra, primář MUDr. Jan Veselý, CSc., dlouholetý odborník na asistovanou reprodukci, a ředitelka centra, MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., členka mezinárodních organizací zabývajících se výzkumem a organizací léčby neplodnosti s využitím genetické diagnostiky. Na kvalitu postupů a procesů dohlíží Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., člen týmu podílejícího se na narození již zmíněného prvního středoevropského dítěte po mimotělním oplodnění. V roce 2000, celkem 18 let po narození prvního českého dítěte ze zkumavky, se stala právě klinika REPROMEDA prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, kde došlo k těhotenství po užití preimplantační genetické diagnostiky (PGD). REPROMEDA se zaměřuje především na léčbu neplodnosti, darování a uchování vajíček a spermií, preimplantační genetickou diagnostiku a screening a alternativní medicínu v léčbě neplodnosti.

Plicní fibrózu je třeba poznat včas. Odborníci upozorňují na…

Praha, 27. února 2018 (ČPFS ČLS JEP) – Zadýchávání se při námaze, při chůzi a později i v klidu, rychlá únava, kašel, v pozdějších fázích porucha okysličení krve. To jsou nejčastější projevy idiopatické plicní fibrózy (IPF), málo známého, ale velmi nebezpečného onemocnění dýchacího systému.

Zákeřná a nenápadně začínající plicní nemoc, kterou celosvětově trpí 5 milionů lidí, ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, zajizvuje je, plíce tuhnou, a takto nemocný se nemůže nadechnout. Hlavními příznaky nemoci jsou kromě dušnosti, suchý dráždivý kašel a při poslechu plic je možné slyšet charakteristický zvuk – krepitus – připomínající odepínání suchého zipu. Pro IPF jsou také charakteristické tzv. paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka.

Pokud je onemocnění diagnostikováno včas a je nasazena léčba, může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit. Bez ní IPF obvykle zabíjí do tří let.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Příčiny nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření. Rizikovou skupinou jsou zejména lidé nad 45 let, častěji muži. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do tří let.

Poučit laickou i odbornou veřejnost o problematice idiopatické plicní fibrózy, pomoci pacientům i jejich rodinným příslušníkům i podpořit jejich aktivní přístup k nemoci a léčbě si klade za cíl portál www.plicnifibroza.cz, který je aktivitou MUDr. Martiny Šterclové, Ph.D. a dalších odborníků z Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Přináší nejen informace o onemocnění IPF, jeho příznacích, diagnostice, možnostech léčby, ale i praktické rady týkající se koníčků, cestování, úloze rodiny. Pacienti s tímto závažným onemocněním ocení i informace týkající se práv pacientů, sociální a psychologické problematiky, lázeňské léčby nebo rehabilitace.

Na osvětu týkající se této vzácné, nebezpečné nemoci se zaměřili odborníci České pneumologické a ftizeologické společnosti. V průběhu v pořadí již druhého ročníku celorepublikové osvětové akce mohli v loňském září lidé navštívit některou z 68 pneumologických ambulancí a nechat se vyšetřit.

Ambulance navštívilo 155 lidí a u šesti z nich bylo vysloveno podezření na onemocnění idiopatickou plicní fibrózou.

Příběh pacienta – Jiří Trnka, Praha 

Pětašedesátiletému Jiřímu Trnkovi z Prahy byla idiopatická plicní fibróza (IPF) diagnostikována zcela náhodou v prosinci 2015. „Problémy se zhoršeným dýcháním jsem měl již na jaře 2014. Zpozoroval jsem to na dovolené ve Vysokých Tatrách, kde jsme s manželkou podnikali různé túry. Osobně jsem tomu nevěnoval velkou pozornost a přičítal jsem tyto obtíže astmatu, které mě tížilo do mých sedmnácti let, a také stáří,“ vzpomíná pacient. V listopadu 2015 se pan Trnka rozhodl absolvovat operaci pupeční kýly, která ho trápila hlavně z důvodu letních dovolených a každoročních výletů do Maďarských termálních lázní. „Předoperační vyšetření zahrnovalo také RTG plic, které poukázalo na změny v plicních křídlech oproti roku 2013. S tímto nálezem jsem šel za mou obvodní lékařkou, která mě následně poslala na Polikliniku Palackého v Praze, kde jsem absolvoval vyšetření CT. Po této prohlídce mi bylo oznámeno, že mám IPF a operace pupeční kýly se ruší. S touto diagnózou jsem se dostavil na Pneumologickou kliniku v Thomayerově nemocnici k paní doktorce Šterclové, v jejíž péči jsem dosud a jsem za to velmi rád,“ říká. Po absolvování série vyšetření byl pan Trnka zařazen na čekací listinu pro transplantaci plic. „Nemoc rapidně změnila můj život, kterého si od té doby o mnoho více vážím,“ říká. Ještě před půl rokem chodil pan Trnka pravidelně do práce, cítil se potřebný a zároveň si udržoval tělesnou kondici. Snažil se o nemoci neustále nepřemýšlet. Tomu už je ale konec. 
„Momentálně jsem na nemocenské dovolené, ale rád bych se opět vrátil už kvůli své psychice. Takže pokud to půjde, tak se budu snažit si práci udržet a doufat, že se brzy najde vhodný dárce.“ Čím déle je na čekací listině, tím se jeho zdravotní stav zhoršuje. „Nejhorší je to dlouhé čekání, protože když je člověk rozhodnutý k takovému těžkému zákroku, přeje si ho mít co nejdříve za sebou, aby si mohl ještě užívat zdravého života,“ dodává na konec.  Velkou výhodou pana Trnky je jeho pozitivní přístup, se kterým toto náročné období zvládá. 

Obezita a nadváha postihuje téměř třetinu dětí v ČR

Ostrava, 13. února 2018 (ČPZP) – V České republice roste počet obézních dětí. Nedostatek pohybu má za následek, že obezita a nadváha trápí už skoro třetinu dětí. Nadměrná hmotnost neznamená jen estetický problém, ale i riziko zvýšeného výskytu řady nemocí, které se mohou projevit dříve než v dospělosti. 

Moderní životní styl s rizikovými stravovacími návyky se podepisuje i na dětech. U dětské populace až 10 % dětí trpí obezitou. Nejvíce pak v 5. a 9. roce a váha má tendenci vzrůstat až do 13 let, zejména u chlapců.

Už v raném věku mohou propuknout nemoci srdce a cév, problémy s metabolismem a štítnou žlázou, diabetes, zažívací potíže, kožní či ortopedické vady. Podle Státního zdravotního ústavu se u obézních dětí vyskytuje skolióza, která ovlivňuje celou funkci páteře a ve svých důsledcích může vést k snížení funkce plic. Vadné držení těla je problémem až 42 % všech dětí s vyšší hmotností. Dívky často trápí bolesti hlavy. Obézní dítě může mít také psychické problémy a v důsledku své hmotnosti čelit posměškům svých vrstevníků nebo i vyloučení z kolektivu.

 „Obezita je s kombinací mnoha dalších onemocnění novodobým strašákem. ČPZP si tento nepříznivý vývoj uvědomuje a podporuje klienty v prevenci těchto chronických nemocí. Rodičům, kteří chtějí řešit nadváhu či obezitu svého dítěte, nyní nabízíme příspěvek až 300 korun,“ uvedla tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Příspěvek od ČPZP je možné použít například na úhradu nákladů vynaložených při sestavení jídelníčku u obezitologa, dietologa, praktického lékaře pro děti a dorost nebo nutričního terapeuta za účelem snížení nadváhy a obezity dětí. 

Příspěvek na prevenci obezity je jednou z novinek, s nimiž v letošním roce přišla Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím
Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí
tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz
aktuální informace na http://www.cpzp.cz
 

Jaro na horách: kvalitní lyžařské brýle ochrání dětské oči…

PRAHA, 13. března 2018 (GEMINI) – Tuhé mrazy posledních dní sníh letos i na českých sjezdovkách udrží minimálně do konce března. I když už je dávno po jarních prázdninách, předjarní lyžování – slunce, měkký sníh a příznivé teploty – je ideální především pro rodiny s menšími dětmi. K vybavení na sjezdovku patří lyžařské brýle. Pokud svítí slunce, lidé je často nahrazují slunečními. Pro děti je lepší zvolit sluneční brýle určené přímo na lyžování či snowboarding. Při pádu totiž díky jejich konstrukci a použitým materiálům nehrozí poranění oka.

„Nejdůležitějším parametrem při výběru slunečních brýlí, a to i těch lyžařských, je kvalitní UV filtr, který je na přímém slunci nezbytný. Obzvláště ve vysokohorských podmínkách, kde je intenzita slunečního záření velmi vysoká. Dále je možno uvažovat o polarizaci, která eliminuje odlesky paprsků na sněhu a zaručuje komfortní pohled. Výběr barvy lyžařských skel závisí na podmínkách, ve kterých nejčastěji lyžujete, a na citlivosti vašich očí,“ poradil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Kromě UV filtru u lyžařských brýlí záleží i na použitých materiálech. I proto se zejména dětem, u nichž je riziko pádu vyšší, vyplatí brýle vybírat ve specializovaných prodejnách. „Dnes už jsou všechny lyžařské brýle konstruovány tak, aby ani při větším nárazu nedošlo k jejich poškození a tím i potenciálnímu ohrožení dítěte. Rozdíly jsou pouze v kvalitě použitých materiálů. Vybírat můžete z akrylátových a polykarbonátových typů. Polykarbonát je výrazně odolnější proti poškrábání a rozbití a zajišťuje nezkreslený pohled na rozdíl od akrylátu, který tyto vlastnosti má značněji limitovány. Zásadní rozdíl je samozřejmě v ceně,“ upozornil Pavel Stodůlka.

Lyžařských brýlí se vyrábí mnoho druhů. S trochou snahy pro dítě snadno najdete ideální kombinaci tvaru a zabarvení skel. Co ale dělat, když dítě nosí dioptrické brýle a čočky nejsou řešením? „Přímo do lyžařských brýlí můžete pořídit takzvanou dioptrickou vložku. Jedná se o plastovou ,vsuvku‘ o dané dioptrické síle, která plně koriguje dioptrickou vadu dítěte. Tato vložka by měla být kompatibilní s většinou typů lyžařských brýlí,“ vysvětlil Pavel Stodůlka. Alternativní variantou rovněž mohou být dioptrické sluneční brýle nebo obecně dioptrické brýle se zabarvenými sklíčky, dodal ještě Karel Liška z oční kliniky Gemini. Ty však nejsou primárně určeny k využití při sportu, a nejsou tedy pro dítě tak komfortní ani bezpečné.

Obzvlášť děti by ve vysokých horách brýle vůbec neměly odkládat. I když zaleze slunce, nechráněné oči dostávají pořádně zabrat. „Například nadměrný vítr nebo nízké teploty můžou přispět k vysychání očí. Pokud jsou oči takovým podmínkám vystaveny po delší dobu, slzný film přestane plnit svou funkci a může dojít až k syndromu suchého oka. Určitě bych doporučil s sebou na hory přibalit nějaké oční kapky nebo gel sloužící ke zvlhčení oka. Při větším podráždění, či snad dokonce bolesti očí je rozhodně namístě vyhledání očního lékaře,“ upozornil Pavel Stodůlka.

Pokud přece jen dojde k poranění oka, ať už při pádu nebo třeba při průjezdu lesem či křovím, prvním krokem by mělo být neprodlené vyhledání očního lékaře. „Laik nedokáže posoudit, k jak velkému poranění skutečně došlo. I menší zranění mohou mít velký dopad na zrak, pokud nejsou zachycena a léčena včas. Jako první pomoc můžete použít umělé slzy, které oko vypláchnou, a následně je třeba udržet oko v čistotě, než se dostanete k lékaři,“ dodal na závěr Pavel Stodůlka.

O oční klinice GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. Zdravotní péče je výsledkem spolupráce a osobního přístupu týmu zdravotníků, vedeného renomovanými lékaři a pracujícího se špičkovou technikou. V čele týmu specialistů stojí primář MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR, oční chirurg s dlouholetou praxí a vysokým renomé v Česku i v zahraničí. Oční kliniku Gemini založil v roce 2003. Je znám svým přínosem pro oční medicínu, například řadou unikátních očních operací, které provedl v mnoha případech jako první v Česku nebo i ve světě.

V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť, a to ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Kliniky jsou vybaveny špičkovými lasery včetně unikátního 6D laseru SCHWIND AMARIS 1050RS. Jako první v Evropě zavedla klinika Gemini také laserovou operaci čočky i odstraňování očních vad femtosekundovým laserem VICTUS. Stejně tak začala klinika Gemini v roce 2015 jako první v ČR nabízet operace laserem Z8, který je považován za nejmodernější přístroj pro oční operace na světě. Gemini provozuje největší síť moderních laserů pro korekci očních vad v Česku. Oční chirurgové z celého světa pravidelně navštěvují oční kliniku Gemini, aby se seznámili s nejmodernějšími technologiemi. Na jejich vývoji klinika dlouhodobě spolupracuje s předními světovými výrobci.

Prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Tématem disertace byla metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně a v roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini, v jejímž čele dnes stojí. Má za sebou dlouholetou praxi v nezvykle široké škále očních operací – od laserových korekcí očních vad až po transplantace rohovky a operace sítnice. Je mezinárodně známým inovátorem oční chirurgie. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, implantaci presbyopické fakické čočky nebo operaci čočky Capsulaserem, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v ČR (laserovou operaci očních vad LASIK a LASIK femtosekundovým laserem, operaci šedého zákalu mikrořezem, laserovou operaci šedého zákalu). Úspěšnými implantacemi umělé rohovky dokázal vrátit zrak pacientům, kteří byli dlouhou dobu slepí, v některých případech i desítky let.

Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech po celém světě a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře. Získal řadu prestižních ocenění – je držitelem titulu osobnost Zlínského kraje a Ceny města Zlína. Byl vyznamenán Záslužným vyznamenáním Zlínského kraje a Stříbrnou medailí Senátu Parlamentu ČR za zásluhy o rozvoj oční medicíny. Obdržel Jeseniovu cenu a byl vyhlášen lékařem roku 2010. V roce 2015 také získal prestižní ocenění EY Podnikatel roku. Mezi jeho pacienty patří například exprezident Václav Klaus a Tomáš Baťa s rodinou nebo hraběnka Diana Šternberková. Operoval také řadu kolegů – očních lékařů. Je ženatý, má dvě děti.

Na rakovinu prsu upozorní pravidelná vyšetření

Praha, 13.3.2018 (EUC)

Zhoubný nádor prsu je nejčastějším maligním nádorovým onemocněním žen v České republice. Výskyt těchto nádorů u nás neustále stoupá, naštěstí se však snižuje počet žen, které tomuto onemocnění podlehnou, a to zejména díky zavedení pravidelného vyšetřování žen a lepším léčebným možnostem. „Od zavedení screeningu v roce 2002 klesla úmrtnost na zhoubné nádory prsu o 10 %, vidíme tedy, že screening funguje,“ komentuje pokrok primář MUDr. Petr Váša z RDG oddělení EUC Kliniky Ústí nad Labem, člen předsednictva Asociace mamodiagnostiků ČR.

Každý měsíc samovyšetření

V naší populaci onemocní nádorem prsu během svého života přibližně každá desátá žena. Proto je velmi důležité, aby ženy věděly, jak onemocnění odhalit včas. Každá žena, jakmile dovrší dospělosti, by měla pravidelně provádět samovyšetření prsou, a to každý měsíc po skončení menstruace, kdy jsou v prsech nejmenší hormonální změny a jsou dobře prohmatné. Nejběžnějším příznakem zhoubného nádoru prsu je bulka nebo zduření či zatuhnutí. Více podezřelá je bulka, která nebolí, je tvrdá a má nepravidelné okraje. V oblasti bradavky a dvorce je nutné si všímat hlavně zarudnutí, mokvání, vtažení nebo výtoku z bradavky. Častými varovnými příznaky jsou také zarudnutí kůže, nehojící se vřed, otok nebo kůže vzhledem připomínající pomerančovou kůru. Na potíže může upozornit také nově vzniklá bulka v podpaží nebo nadklíčku. „Jestliže žena zaznamená jakékoliv změny v oblasti prsu nebo v oblasti mízních uzlin v podpaží či nadklíčkové oblasti, je nutné, aby se obrátila na lékaře,“ upozorňuje primář MUDr. Petr Váša.

Pravidelná vyšetření

V rámci preventivního screeningového programu je všem ženám starším 45 let vyšetření hrazeno z veřejného zdravotního pojištění jednou za dva roky na doporučení praktického lékaře či gynekologa (je potřeba žádanka k vyšetření). „Pro věkovou kategorii 40–45 let je třeba zdůraznit individualizovaný přístup vycházející z osobní a rodinné historie pacientky a typu žlázy, respektující nejnovější evropské standardy. Užití mamografie a ultrazvuku stanovuje radiolog ve screeningovém centru na základě „vstupního“ mamografického vyšetření po 40. roku ženy, zpravidla za přímou úhradu bez nutnosti žádanky k vyšetření,“ doplňuje primář MUDr. Petr Váša.

Genetické predispozice

Odhaduje se, že přibližně 5–10 % karcinomů prsu je podmíněno rodinnou genetickou zátěží, se kterou jsou spojeny diagnóza v mladším věku a zvýšené riziko oboustranného nádoru s často přidruženým nádorem vaječníku. „Za dědičné predispozice ke vzniku nádoru prsu a vaječníků jsou ve většině případů zodpovědné geny BRCA1 a BRCA2. Mutace v genech BRCA1 a BRCA2 zvyšují riziko nádorů prsu až desetinásobně, nádoru vaječníků deseti až třicetinásobně oproti riziku běžné populace a potomci osob s vrozenou mutací BRCA1/BRCA2 mají padesátiprocentní pravděpodobnost zdědění poškozeného genu bez ohledu na pohlaví,“ vysvětluje RNDr. Magdalena Uvírová, Ph.D., ředitelka CGB laboratoře.

Riziko této genetické mutace vešlo do povědomí veřejnosti zejména po tom, co herečka Angelina Jolie oznámila, že je nositelkou této mutace, a preventivně podstoupila tzv. dvojitou mastektomii (odstranění obou prsů). Ženy s mutací v genu BRCA1 mají podobně jako Angelina Jolie téměř 90procentní pravděpodobnost, že se u nich do 70 let věku objeví rakovina prsu, zároveň 60% pravděpodobnost, že do stejného věku onemocní rakovinou vaječníků. Silný vliv na rozvoj rakoviny prsu a rakoviny vaječníků má také gen nazvaný BRCA2. Nositeli mutací v BRCA genech mohou být také muži.

Kdo by měl být testován

„Kompletní analýza genů BRCA1 a BRCA2 je stěžejním pomocníkem k odhalení této genetické mutace. V případě indikace tohoto vyšetření klinickým genetikem je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění,“ dodává RNDr. Magdalena Uvírová, Ph.D. Nejdůležitějšími kritérii pro testování je věk v době diagnózy onemocnění a typ karcinomu. Obecně se dá říci, že každá žena s diagnózou karcinomu do 45 let věku by měla podstoupit toto vyšetření. Stejně tak všechny ženy s karcinomem vaječníku, vejcovodů nebo pobřišnice bez ohledu na věk, kdy jim toto onemocnění bylo diagnostikováno. Muži s diagnózou karcinomu prsu, která se sice vyskytuje v malém množství případů (přibližně u dvou procent), by měli být testováni také vždy a v jakémkoliv věku stanovení diagnózy.

U osob, které nesplňují diagnostická klinická kritéria pro hrazení tohoto testu ze zdravotního pojištění, existuje možnost si tuto analýzu zaplatit, přičemž cena tohoto vyšetření se pohybuje okolo 25 000–30 000 Kč včetně konzultace u klinického genetika.

Rozhovor s RNDr. Magdalenou Uvírovou, Ph.D., můžete zhlédnout zde:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nador-umime-vysetrit-i-z-krve-rika-sefka-laboratori-ktere-piluji-lecbu-rakoviny-33107?amp=1.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávaní zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 27 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 9 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1830 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz

Brněnští vědci vyvinuli gel urychlující léčbu popálenin

Brno 13. března (ČTK) – Brněnští vědci po deseti letech výzkumu vyvinuli gel, která má usnadnit a urychlit například léčbu popálenin. Během životnosti může do těla vypouštět postupně účinné látky a dá se aplikovat nanesením na kůži, ale i vstříknutím injekční stříkačkou či nastříknutím sprejem. Tři vědci, kteří se na výzkumu podíleli, si jej nechali patentovat, a i nadále pracují na vylepšování vlastností, uvedla v tiskové zprávě Kateřina Vlková z oddělení marketingu výzkumného centra CEITEC VUT.

Vedoucí týmu byla Lucy Vojtová. Upřesnila, že jde o hydrogel, který lze připravit na míru pacientovi tvarem i velikostí a po skončení účinku se rozpadne. Je to viskózní roztok polymeru, který při teplotě lidského těla ztuhne a dá se stabilizovat v medicíně hojně využívaným modrým světlem.

Kromě popálenin může sloužit také jako přídatná látka do kostních cementů či jako nosič pro uvolňování určitých léčivých látek do těla přímo na daném místě. „Doba jeho účinku je nastavitelná jak jeho chemickým složením, tak i dobou a intenzitou aplikace modrého světla. Během jeho životnosti může docházet k postupnému uvolňování například proteinů, které přispívají k hojení tkání. Gel může sloužit i k řízenému uvolňování chemoterapeutik pro léčbu rakovinového bujení,“ uvedla Vojtová.

V budoucnu je možné jej ještě upravovat, obohacovat o léčiva a bioaktivní látky, které by léčbu ještě více urychlovaly a usnadňovaly, a to jak nemocí, tak poškozených tkání.

Výzkumy hydorgelů začaly už v 60. letech minulého století s vývojem kontaktních čoček. „Gely vznikající jak zvýšením teploty na teplotu lidského těla, tak ozářením modrým světlem jsou unikátní a pracuje na nich více vědců, i když mají samozřejmě jiné chemické složení,“ uvedla Vojtová. Daly by se využít také při 3D tisku tkání a orgánů, na nichž Vojtová s kolegy rovněž pracují.

CEITEC VUT je jednou ze šesti organizačních jednotek výzkumného centra, u jehož základů stojí od roku 2011 brněnské univerzity a výzkumné instituce. Každá jednotka se specializuje na konkrétní typy výzkumů, tato má na starosti dvě výzkumné oblasti, a to pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie a pokročilé materiály. Pracuje zde 12 výzkumných skupin.

mei hj

Olomoučtí vědci přiměli ječmen vyrábět lidský peptid

Olomouc 13. března (ČTK) – Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) přišli na způsob, jak pomocí genetické modifikace přimět ječmen produkovat látku katelicidin, která je důležitou součástí lidského imunitního systému a působí jako přírodní antibiotikum. Nový objev může výrazně snížit cenu tohoto lidského peptidu, jehož miligram nyní kvůli složitému výrobnímu procesu stojí až několik desítek tisíc korun, sdělil dnes ČTK vedoucí výzkumného týmu a ředitel CRH Ivo Frébort. Výsledky výzkumu publikoval časopis Biotechnology Journal.

Členka vědeckého týmu Edita Holásková uvedla, že katelicidin je jedním z nejznámějších antimikrobiálních peptidů lidské kůže a je součástí její obranné funkce před infekčními mikroorganismy. Dokáže narušit buněčnou membránu bakterií, čímž způsobí jejich smrt. Katelicidin je možné využít v lékařství například při léčení chronických ran a kožních onemocnění.

„Právě díky svým schopnostem rychle a účinně zabraňovat množení patogenních mikroorganismů má peptid velký potenciál při léčbě nejrůznějších infekcí včetně těch, které jsou způsobeny kmeny, jež si vytvořily odolnost vůči antibiotikům. Jednou z hlavních překážek pro komerční uplatnění katelicidinu je ale jeho vysoká výrobní cena,“ uvedla.

Právě vysoká výrobní cena byla jedním z důvodů, proč se olomoučtí výzkumníci rozhodli vyrobit tento peptid v rostlinách, a to i přesto, že je čekala značně komplikovaná práce. Peptidy mají jen omezenou stabilitu a pro hostitelskou rostlinu můžou být toxické. Vědci proto museli optimalizovat řadu parametrů, které mají vliv nejen na množství a stabilitu peptidu, ale i na jeho případnou fytotoxicitu.

„Nejdříve jsme otestovali vliv různých proteinových či peptidových molekul na výše zmíněné faktory. Následně jsme navrhli různé varianty genu pro lidský katelicidin a vnesli je nejprve do listů tabáku, kde vznikly hybridní molekuly. Po výběru nejúčinnější produkční strategie jsme vybrané geny vnesli do ječmene. Vypěstované transgenní rostliny produkovaly katelicidin, a to jen v obilce,“ uvedl Frébort.

Vědci dokázali tímto způsobem získaný peptid izolovat a otestovat jeho antimikrobiální aktivitu. Zjistili také, že katelicidin či jeho varianty nemají na rostlinu negativní vliv. Frébort upozornil, že i když je produkce antibakteriálního peptidu v ječmeni velkým úspěchem, cesta nové technologie od laboratorních pokusů k využití v praxi bude dlouhá. Olomoučtí vědci se budou snažit zvýšit množství vyprodukovaného peptidu v rostlině a minimalizovat náklady spojené s jeho výrobou i izolací.

CRH, v němž pracují desítky vědců z několika zemí, bylo v Olomouci otevřeno v roce 2013. Vybudování moderního vědeckého pracoviště stálo 808 milionů korun, přičemž investiční náklady pokryla dotace z fondů EU a státního rozpočtu. Na projektu se podílejí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby.

beh dr

Vědci z Brna vyvinuli nový přípravek pro hojení chronických ran

Brno 13. března (ČTK) – Nový přípravek pro hojení chronických ran vznikl díky výzkumným výsledkům brněnských vědců z Národního centra tkání a buněk. Je určený hlavně pro starší pacienty s diabetem, nedokrvenýma nohama nebo proleženinami. Tým vědců využil své zkušenosti získané při léčbě ran v očním lékařství. ČTK to dnes oznámil Michal Zahradníček, předseda správní rady společnosti Primecell Advanced Therapy.

Lék dostal název AmnioDerm, vznikl na základě patentovaného postupu, který je společný i pro další skupiny přípravků ve fázi vývoje. Podle Šárky Sekorové, vedoucí lékařky vývoje, AmnioDerm zabírá i na bércové vředy, otevřené rány a další poškození kůže, které se některým pacientům nehojí. Podporuje růst nové kůže a v ráně působí protizánětlivě, uvedla Sekorová.

Vědci při pětiletém výzkumu pracovali s perinatálními tkáněmi, což jsou nejčastěji buňky z pupečníkové krve, tkáně pupečníku a placenty. Vyvinuli způsob, jak v perinatálních tkáních i po jejich zpracování zachovat bioaktivní molekuly, především bílkoviny a peptidy, a to v jejich původní struktuře. Stávají se pak základem pro léčbu a hojení ran, zrychlují regeneraci poškozených tkání.

Vyvinutý postup zachovává strukturu tkáně, která tvoří „přirozené lešení“ pro vlastní buňky pacienta. Výzkumníci ověřili účinnost a bezpečnost přípravku, získali potřebná povolení od regulátorů, především od Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Podle tiskové zprávy splnili veškeré požadavky pro vstup na evropský trh, první pacienti tak mohou léčbu získat už v následujících týdnech.

Pokračovat bude velká studie, jejíž výsledky poslouží jako podklad pro jednání s pojišťovnami. Terapii v Česku zajistí specializované Instituty pro léčbu ran. Výroba bude v biomedicínském parku 4MEDi v Ostravě.

tmd dr