Správní radu VZP povede nově poslankyně Adámková (za ANO)

Praha 26. února (ČTK) – Předsedkyní správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) byla dnes zvolena šéfka zdravotního výboru Sněmovny, poslankyně Věra Adámková (za ANO). Dosavadní šéf rady, hejtman a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD) bude místopředsedou. Dalším byl zvolen Bohuslav Svoboda (ODS). Ve správní radě je v současné době osm nominantů hnutí ANO a deset jmenovaných současnou vládou v demisi vedenou Andrejem Babišem (ANO). Odvolání ředitele Zdeňka Kabátka, kterého Babiš v minulosti kritizoval, podle dnešního vyjádření předsedkyně správní rady Adámkové není na pořadu dne.

„Správní rada může odvolat ředitele, ale nevidím teď nejmenšího důvodu. Bývalá správní rada skončila s tím, že ředitel zůstává,“ řekla novinářům Adámková. Kabátek, jemuž řádné funkční období končí v roce 2020, k tomu řekl, že se bude snažit správní řadu přesvědčit výsledky.

Správní rada největší pojišťovny má 30 členů. Deset nominuje vláda na návrh ministra zdravotnictví. Dvacet míst, které obsazuje Sněmovna, si strany dělí podle poměrného zastoupení v dolní komoře. Nově jmenováni musí být do 90 dnů od ustavení Sněmovny po volbách.

Vítězné hnutí ANO má v radě osm zástupců, Adámková, David Kasal, Pavel Plzák a Rostislav Vyzula v ní zasedali už v minulém období. ODS má tři zástupce, Piráti a SPD po dvou a po jednom ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

„Část členů správní rady tam nemá podle zákona vůbec sedět. Jsou v konfliktu zájmů, protože vlastní ordinace nebo nemocnice,“ řekl ČTK člen rady Zdeněk Hřib (Piráti). Týká se to podle něj několika kandidátů za ANO, ČSSD a ODS, protože mají s VZP smlouvy. Vzhledem k tomu, že na výzvu k rezignaci nereagovali, obrátí se Piráti na jejich sněmovní kluby.

„Bylo by velice nešťastné, kdyby kvůli nelegitimnímu postavení řady členů správní rady mohla být její rozhodnutí zpochybněna, jako se tomu stalo v roce 2016 u Vojenské zdravotní pojišťovny,“ uvedl Hřib v tiskové zprávě. Pokud kluby své nominanty nezmění, chtějí Piráti postupovat i právní cestou.

Kritizovaní místopředsedové správní rady Běhnounek a Svoboda takový výklad zákona odmítají. „Změna zákona byla udělána právě proto, aby to umožňoval,“ řekl novinářům Běhounek. Střet zájmů se podle něj vztahuje jen na smlouvy s dodavateli. Kabátek i Adámková vyloučili, že by člen správní rady mohl jakkoliv zasahovat do smluvní politiky pojišťovny.

Správní rada jmenuje a odvolává ředitele, schvaluje návrh zdravotně pojistného plánu, účetní uzávěrky a výroční zprávy, schvaluje zásady smluvní politiky a objem úhrad poskytovatelům. Rozhoduje o nákupu nemovitostí v pořizovací ceně přes pět milionů korun či o využití prostředků rezervního fondu.

Současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka premiér vlády v demisi Andrej Babiš (ANO) v minulosti kritizoval, označil ho v tiskové zprávě za kontroverzní osobu spojenou s „největším kmotrem českého zdravotnictví“, někdejším náměstkem ministra zdravotnictví Markem Šnajdrem.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) chce v budoucnu správní radu VZP bez účasti poslanců, místo nich by v ní měli zasedat zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců. Připravuje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, hotova má být v roce 2019 a platit možná od roku 2020. Obsazováním rady se zabývá i Ústavní soud, ministr chce zákon upravit podle jeho verdiktu.

Piráti navrhují, aby bylo zrušeno deset míst obsazovaných vládou. Podle nich je v konfliktu zájmů i ministerstvo zdravotnictví, které vlastní nemocnice. „Nominace by měly probíhat dle námi připraveného nominačního zákona, který zamezí politickým trafikám,“ dodal místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák.

VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, má asi 5,9 milionu klientů. V letošním roce plánuje hospodařit se 183 miliardami korun, na zdravotní služby z nich vydá 160,6 miliardy. Ke konci loňského roku měla pojišťovna na účtech zůstatek 5,12 miliardy korun. „Podle výsledků lednových, loňského roku a predikcí pro letošní rok si troufnu říct, že bude VZP hospodařit s kladným saldem a posílí rezervy,“ uvedl ředitel Kabátek.

van rot

V Česku mají letos vzniknout centra pro léčbu vzácných nemocí

Praha 24. února (ČTK) – Desítky tisíc Čechů trpí vzácnými nemocemi, které má méně než pět lidí z 10.000. Pro jejich léčbu mají do několika měsíců vzniknout specializovaná centra. O jejich vznik usilují pacientské organizace už od roku 2010, uvedla Česká asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) v tiskové zprávě ke Dni vzácných onemocnění, který připadá na 28. února.

Systém center, která usnadní financování a organizaci péče o vzácná onemocnění, by měl podle vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly na lednovém setkání pacientských organizací vzniknout do pěti měsíců.

„Právě komplexní péče ve specializovaných centrech je pro nás velmi důležitá, lékaři v běžných ambulancích nemohou mít s našimi nemocemi dostatek zkušeností a to má samozřejmě velký vliv na kvalitu péče i včasnému stanovení diagnózy,“ uvedla předsedkyně ČAVO Anna Arellanesová.

Centra by, stejně jako některé kliniky v současnosti, měla být zapojená do Evropských referenčních sítí. Ty usnadňují získávání zkušeností ze zahraničí. „Lékaři mohou například zadávat jednotlivé případy do systému a svolat mezinárodní tým ke konzultaci,“ dodal místopředseda ČAVO René Břečťan.

Usnadní i vysílání pacientů za léčbou do zahraničí, ta je ale problematická i finančně. České zdravotní pojišťovny totiž hradí péči jen do výše, která je obvyklá v tuzemsku. U vzácných onemocnění ale taková péče v Česku dostupná není, není tak stanovená ani její cena. Pacienti proto vyzvali ministerstvo zdravotnictví, aby se problémem zabývalo.

Existuje zhruba 7000 popsaných vzácných chorob, jednotlivou chorobou trpí desítky, maximálně stovky lidí. Většina pacientů není diagnostikovaná, v ČR je odhadem 20.000 až 800.000 pacientů, tři čtvrtiny jsou děti. Naděje na vyléčení je malá, na 95 procent vzácných onemocnění není účinný lék. Stovky léků se vyvíjejí, pacienti si ale stěžují, že trvá i několik let než jsou dostupné v Česku.

Nejčastěji jde o vrozené vývojové vady, dědičné poruchy metabolismu a vzácné nádory. Většina těchto nemocí má genetický původ. Rozvíjejí se už před narozením, tři čtvrtiny případů se projeví v dětství. Zhruba 30 procent pacientů umírá před pátým rokem života.

K vyhledávání vrozených nemocí zavedlo Česko v roce 2009 novorozenecký screening. Z kapky krve se odhalí 13 ze 45 rozpoznatelných nemocí. Screening i léčbu hradí zdravotní pojišťovny. Screening je součástí Národní strategie pro vzácná onemocnění na roky 2010 až 2020, která má za cíl zefektivnit diagnostiku i léčbu.

van mal

Nízkou hladinu testosteronu cítí každý 5. muž. Nejde přitom jen…

 „Nemám chuť na sex, jsem podrážděný, tloustnu a to nejlepší mám už za sebou.“

Praha, 23.2.2018 (Focus Agency)

Hladina testosteronu začíná klesat už po 30. roce věku, komplikace ale přichází většinou později – po padesátce jimi trpí 20 % mužů.¹ Problémy se sexem jsou přitom tím nejmenším… Mezi příznaky patří, kromě nižšího libida a počtu ranních erekcí, vyšší sklon k obezitě, únava, podrážděnost, nervozita a nespavost. Skrytě se pak zvyšuje riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku, srdečně-cévních onemocnění i osteoporózy.

Komu dokáže nedostatek testosteronu ničit život?

„Nedostatkem testosteronu trpí nejčastěji muži po 50. roce života. V posledních letech se s ním ale díky špatnému životnímu stylu, kouření, nedostatku pohybu a stresu setkáváme stále častěji i u mladších mužů.“ vysvětluje sexuolog MUDr. Pavel Turčan.

S prodlužujícím se věkem se důležitost řešit pokles mužských hormonů zvyšuje. Za posledních 100 let se zvýšila naděje na dožití u mužů o téměř 20 let a dle Zprávy o stárnutí obyvatelstva se do roku 2060 průměrný věk mužů dále zvýší až na 83 let.

Nedostatek testosteronu neovlivňuje jenom sexuální funkce, ale i fyzické a duševní zdraví. „Muži na nízkou hladinu testosteronu reagují velice podobně jako ženy na nízkou hladinu estrogenu. Bývají citlivější, náladovější a vztahovační, mívají také sklony k depresivním náladám. Výše uvedené stavy mohou mít za následek napětí ve vztahu, partnerské rozepře, nedorozumění a komunikační problémy, které se mohou vhodnou léčbou s úpravou hladiny testosteronu výrazně zlepšit,“ říká MUDr. Pavel Turčan.

Jak se nedostatek testosteronu léčí?

U doplňků stravy, nabízejících zdánlivě jednoduché řešení sexuálních a dalších tělesných obtíží, nebyla klinickými studiemi prokázána účinnost. „Další možností jsou léky na podporu erekce na předpis, které ovšem neřeší nedostatek testosteronu. Navíc, problémy s erekcí mohou mít i jinou než hormonální příčinu. Moderní postupy léčby nedostatku testosteronu jsou založené na tak zvané substituční léčbě, tedy pravidelném dodávání chybějícího hormonu. To je možné formou tablet, injekčně nebo aplikací gelu na kůži,“ říká urolog-androlog MUDr. Libor Zámečník, Ph.D. z VFN v Praze.

 Nejnovější je v ČR aplikace ve formě gelu (od roku 2015). Pozitivní změny formou zvýšení sexuální touhy, zlepšení erekce, nálady a snížení únavy je možné sledovat již během prvních 3 měsíců od počátku léčby. Z dlouhodobějšího hlediska byly prokázány též pozitivní změny v úbytku tělesného tuku, přírůstku svalové hmoty, snížení rizika vzniku metabolického syndromu a zvýšení pevnosti kostí.^2,3

V Česku loni přibylo nemocných, průměrná délka stonání ale klesla

Praha 23. února (ČTK) – V Česku loni přibylo nemocných. Počet ukončených neschopenek dosáhl téměř 1,7 milionu, což bylo meziročně o sedm procent více. V průměru lidé stonali 41 dní, tedy o necelý den méně než v roce 2016. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nejvíce nemocných bylo stejně jako o rok dříve ve Středočeském kraji a v Praze, nejméně opět v Karlovarském kraji. Na nemocenském, které je mandatorním výdajem státu, vyplatila ČSSZ přes 18 miliard korun.

Ve Středočeském kraji evidoval úřad loni 193.348 ukončených neschopenek a v Praze 190.654. Následuje Moravskoslezský kraj s 184.596 neschopenkami. Nejméně ukončených neschopenek bylo v Karlovarském kraji, a to 47.572. Pojištěnci v tomto regionu prostonali také nejméně dní celkově, bylo to 1,798.432 dní. Naopak nejvíce dnů, 9,158.632, stonali pojištěnci v Moravskoslezském kraji.

Nejvíce dní v dočasné pracovní neschopnosti trávili stejně jako loni lidé ze Zlínského kraje. Jedna neschopenka tu trvala v průměru 50,09 dne. Nejkratší dobu stonali nemocní v Praze, a to 31,63 dne.

Nejčastěji podle ČSSZ stonali lidé ve věkové kategorii 40 až 49 let, což bylo 414.282 případů, přičemž ženy převažovaly nad muži. Naopak v další věkové skupině 20 až 29 let s druhým nejvyšším počtem ukončených neschopenek (394.431) stonali častěji muži. „V počtu prostonaných dnů ovšem pomyslné první místo obsadila věková kategorie 50-59 let,“ uvedla správa.

Výdaje na nemocenské loni podle ČSSZ stouply o více než miliardu na 18 miliard korun. Nemocenské vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti za kalendářní dny. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy za pracovní dny zaměstnavatel, náhrada mzdy nenáleží za první tři dny.

Dočasné pracovní neschopnosti za rok 2017 podle krajů:

Zdroj: ČSSZ

fsl jw

Zdravotní pojišťovny v letech růstu netvoří větší rezervy

Praha 23. února (ČTK) – Zdravotní pojišťovny v letech ekonomického růstu netvoří větší rezervy než dřív. Celkově jsou na nižší úrovni než před hospodářskou krizí v roce 2009. Pokud by došlo k další krizi, mohly by je vyčerpat a závazky platit po splatnosti. Vyplývá to ze zprávy o předpokládaném vývoji systému veřejného zdravotního pojištění, kterou v úterý projedná vláda. V letošním roce by mělo mít zdravotnictví k dispozici 279 miliard.

S větším růstem zůstatků nepočítají pojišťovny ani v následujících letech. „I přes pokračující hospodářský růst by nedocházelo ke zvyšování rezerv. Tato míra by naopak klesala z 9,73 procenta na 9,47 procenta v roce 2020,“ uvádí dokument.

Pojišťovny nashromáždily rezervy v letech před světovou hospodářskou krizí. Od roku 2009 do roku 2013 ale docházelo k jejich prudkému úbytku. Od roku 2016 míra rezerv opět mírně roste, avšak dosud nebylo dosaženo předkrizových hodnot.

V letech 2004 až 2006 pojišťovny ukládaly asi pět procent svých celkových výdajů, v roce 2007 téměř 15 procent. Maximálních asi 18 procent činily uložené rezervy v roce 2008. O rok později podíl klesl pod 15 procent, v roce 2010 na přibližně 11 procent a v letech 2011 až 2015 byly opět jen kolem pěti procent. V roce 2016 stoupl k sedmi procentům, loni téměř k deseti.

Pro letošek pojišťovny plánují mírný pokles tohoto podílu. Problém je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha ve státním příspěvku, z rozpočtu je placeno pojistné za děti, seniory nebo nezaměstnané. „Je koncipovaný tak, že pokud nebude mít systém dost peněz, tak stát navýší svůj příspěvek,“ vysvětlil. Správnější by podle Friedricha byl trvalý mechanismus růstu. V letošním poklesu úspor se podle něj projevil i volební rok 2017, kdy vláda navýšila platy ve zdravotnictví.

V dokumentu pro vládu jsou popsané také hypotetické situace, jak by se mohly v příštích letech projevit hospodářské krize. „Zátěžový test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému veřejného zdravotního pojištění jsou již ze střednědobého hlediska neudržitelné,“ uvádí dokument.

V případě mělké, delší recese podobné letům 2012 až 2013 by pojišťovny v roce 2020 vyčerpaly rezervy a o rok později by již některé své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb platily po splatnosti.

Pokud by přišla kratší, ale hluboká recese z roku 2009 by se rezervy vyčerpaly ještě dříve. „Již v roce 2020 by vznikaly závazky po lhůtě splatnosti a v roce 2021 by přesáhly 48 miliard korun,“ píše se ve zprávě.

Celkově počítá veřejné zdravotní pojištění letos s 297,2 miliardami korun, přebytek by měl být asi 1,8 miliardy korun. Příjmy systému rostly meziročně o 5,6 procenta, výdaje o 7,3 procenta. Růst příjmů se očekává i v příštích letech, do roku 2019 o 4,3 procenta a do roku 2020 o čtyři procenta. V roce 2020 by tak celkové příjmy mohly dosáhnout 322,4 miliard korun, což by oproti loňskému roku bylo o 14,6 procenta a 41 miliard navíc.

Největší podíl z veřejného zdravotního pojištění spotřebuje lůžková péče v nemocnicích, jde téměř o polovinu. Kolem pětiny se vydá za léky na recept, asi 15 procent tvoří ambulantní specialisté a po pěti procentech zubní a praktičtí lékaři.

Stav na běžných účtech zdravotních pojišťoven (rezerva) – v milionech Kč:

zdroj: zdravotně pojistné plány pojišťoven

* očekávaná skutečnost

** očekávaný na konci roku 2018

van mal

Medici mají dostávat informace o volných místech na venkově

Praha 23. února (ČTK) – Studenti lékařství před specializací by mohli dostávat informace o volných místech na venkově, kde chybí praktičtí lékaři, a dotační podpoře ministerstva či pojišťoven pro otevírání praxí. Na dnešním Kongresu primární péče o tom diskutovali zástupci praktických lékařů, ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven.

Sdružení Mladých praktiků chce podle předsedkyně Markéty Pfeiferové oslovit mladé lékaře v předatestační přípravě s dotazníky, které se budou týkat jejich ochoty pracovat v odlehlých oblastech. „Vyptáme si i na to, zda z vesnice pocházejí, zda se do ní chtějí vrátit a co by je případně motivovalo, aby si otevřeli praxi tam,“ vysvětlila.

Ministerstvo spustilo v roce 2016 dotační program pro otevírání nových praxí. Do výše 250.000 za rok podpoří mzdu sestry a až 250.000 přidá i na vybavení ordinací. V prvním roce byli jen dva žadatelé, v minulém asi dvě desítky.

Zdravotní pojišťovny jsou připravené jednat o zvýšení bonusu pro lékaře v odlehlých oblastech. Praktičtí lékaři po nich ale chtějí, aby také zajistily lepší informovanost čerstvě dostudovaných lékařů o tom, kde se jaká místa nabízejí a zda jsou s nimi spojené nějaké finanční pobídky.

„Dostudovaní lékaři se hlásí na specializační přípravu na Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který patří pod ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny by měly s lékaři mluvit právě ve chvíli, kdy se specializují na vybraný obor. Mohou jim poskytnout přehled volných míst v republice, komplexní informace, kde získat příspěvek nebo dotaci,“ uvedl předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma.

Praktických lékařů je v Česku asi 5500, průměrně na jednoho připadá asi 1600 pacientů. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistik bude po roce 2020 každý pátý doktor v ordinaci v důchodovém věku. Podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je třeba problém s nedostatkem lékařů řešit tam, kde je dál než 30 kilometrů.

Podle sdružení praktiků se s nedostatkem lékařů se potýká přibližně třetina obcí, další třetina problémy avizovala v blízkém čase. V obcích do 1000 obyvatel, kde jsou problémy největší, žije asi 17 procent obyvatel.

Na obdobný problém nedávno upozorňovali i stomatologové. Ministerstvo zdravotnictví pustí v polovině roku program, kde jim na otevření ordinace v odlehlejší oblasti přidá až 1,2 milionu korun. V ČR je nyní asi 8000 zubařů, více než polovina jich je v Praze a krajských městech. Chybí hlavně na hranicích krajů nebo v pohraničí.

van mal

ČPZP využije pro komunikaci s klienty automat

Ostrava, 22. února 2018 (ČPZP) – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) dále modernizuje své služby v oblasti komunikace s klienty, kde jako jediná zdravotní pojišťovna v České republice využívá chat. Nyní ČPZP testuje chatbot neboli konverzační automat.

Automat na webu ČPZP bude schopen odpovědět na nejčastěji kladené okruhy otázek k preventivním programům, úhradě zdravotní péče, podpoře s vyhledáním smluvního lékaře, na dotazy k výši pojistného, platebním údajům, změně kontaktních údajů a podobně. 

„Inteligentní chatbot bude schopen odpovídat na nejčastější a mnohdy opakující se otázky klientů ihned po zadání dotazu. Zavedení této novinky nám pomůže zlepšit servis klientům tak, aby se zaměstnanci informačního centra mohli více věnovat komplikovanějším dotazům,“ vysvětluje tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

V praxi bude chatbot fungovat stejně, jako denní chat na webových stránkách ČPZP, kdy tazatel napíše otázku. Nyní si v režimu off-line, tedy v době od 17 do 7 hodin bude moci vybrat, zda dotaz položí na chatbot a dostane odpověď okamžitě, nebo zvolí standardního operátora, který na dotaz odpoví nejpozději následující pracovní den.

ČPZP komunikuje s klienty prostřednictvím chatu od 1. 7. 2012. Dosud operátoři informačního centra pojišťovny vyřídili více než 93 tisíc dotazů okamžitě a na dalších více než 26 tisíc dotazů, které přišly v režimu off-line, odpověděli do následujícího pracovního dne. Od zahájení provozu chatu až dosud bylo tak celkem vyřízeno přes 120 tisíc klientských dotazů.

„Pokud chatbot zachytí otázku a nalezne odpověď, odpoví ihned. V opačném případě vyzve klienta, aby svou otázku položil jinak, nebo mu nabídne seznam okruhů, které zná. Jde o inteligentní řešení, kdy se chatbot postupně naučí reagovat na i na jinak definované otázky než v tuto chvíli zná,“ dodává mluvčí Mazurová.

V současném testovacím provozu bude konverzační automat fungovat mimo provozní dobu, to znamená od 17 hodin do 7 hodin ráno a o víkendech, kdy nejsou k dispozici operátorky. Pokud se osvědčí, bude v ČPZP využíván nepřetržitě.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Olympionik Petr Koukal podpoří Světový den ledvin

Praha, 22. února 2018 (B.Braun)

Letošní Světový den ledvin podpoří ve spolupráci se společností B. Braun Avitum CZ/SK badmintonista Petr Koukal. „Zvyšování povědomí o skrytých rizicích zákeřných chorob se věnuji systematicky. Sám jsem se musel nečekaně uprostřed sportovní kariéry utkat s rakovinou. Nic netuše jsem jednoho dne odpoledne zašel na preventivní prohlídku, během níž mi diagnostikovali rakovinu varlat. A hned druhý den ráno mě operovali. Byl to pořádný náraz. O poškozených ledvinách lidé také často nic netuší, když je to nebolí. A najednou je pozdě. Je dobré jim to minimálně jednou ročně připomenout,“ říká olympionik a devítinásobný mistr České republiky v badmintonu Petr Koukal. V rámci podpory se Petr Koukal nechá sám veřejně vyšetřit a na vyšetření vezme i svou maminku. Za posledních 7 let bylo na Světový den ledvin vyšetřeno jen v ambulancích B. Braun Avitum v Česku kolem 16 tisíc lidí a zhruba 18 % z nich nemělo ledviny zcela v pořádku a muselo na další vyšetření.

Světový den ledvin a MDŽ se letos 8. března protnou i tématicky

Světový den ledvin akcentuje v roce 2018 ledvinové zdraví žen. Ty jsou dodnes v mnoha částech světa oproti mužům znevýhodněny ve faktické dostupnosti zdravotní péče, včetně transplantací ledvin, kdy jsou výrazně častěji dárkyněmi orgánu než jeho příjemkyněmi. V genderově rovnoprávné Evropě jde především o důraz na osvětu zdravotních specifik onemocnění ledvin
u žen a u mužů. Za onemocnění, které výrazně častěji postihuje ženy než muže, lze například označit lupusovou nefritidu nebo infekční záněty ledvin a močového ústrojí. Riziko těchto potíží navíc vzrůstá v průběhu těhotenství. Chronické onemocnění ledvin je pak rizikovým faktorem snižujícím plodnost a také možnou příčinou komplikací v průběhu těhotenství pro matku i plod. Existuje zde i vysoká míra hypertenze a riziko předčasného porodu. „Letos otevřeme k bezplatnému preventivnímu vyšetření ledvin ještě více nefrologických pracovišť než v předchozích letech. Dohromady jich bude po celé ČR 26 a všechny budou mít otevřeno pro širokou veřejnost od 8 do 15 hodin,“ říká vedoucí lékařka Dialyzačního střediska Homolka
B. Braun Avitum MUDr. Ivana Jordanov Bílková. Adresy pracovišť jsou k dispozici na www.svetovydenledvin.cz. Vyšetření je zcela bezbolestné a trvá zhruba 15 minut. Lékař při něm mimo rizikových faktorů jako je kouření, obezita nebo vysoký krevní tlak hodnotí i hladinu cukru v krvi a hodnoty moči. Chronická onemocnění ledvin postihují 10 % populace.

Na nevratně poškozené ledviny se přijde často náhodou – nevarují bolestí

Onemocnění ledvin se ale týká obou pohlaví a prevence se vyplatí. Jejich chronické onemocnění, které může končit i definitivním orgánovým selháním, totiž pacienta nevaruje bolestí. A tak se na vážnost zdravotního stavu přijde často náhodou až při laboratorním vyšetření provedeném původně s jiným záměrem. „Nechal jsem se jako řidič kamionu pořádně vyšetřit na své pětačtyřicátiny při pravidelné zdravotní prohlídce. Bylo to pro mě nemilé překvapení. Události pak nabraly rychlý spád a pár měsíců na to jsem potřeboval dialýzu,“ vzpomíná pacient Dialyzačního střediska B. Braun Avitum Praha-Bulovka Luboš Bradáč, který si dnes sám provádí břišní dialýzu, při níž si do břišní dutiny napouští dialyzační roztok. Ledviny jsou životně důležitým orgánem, který tělo nejen zbavuje odpadních látek, ale jehož nedostatečné fungování se podílí například na kardiovaskulárních a dalších závažných onemocněních. K rizikovějším skupinám patří kuřáci, lidé starší 50 let, nemocní s cukrovkou nebo s vysokým krevním tlakem. Onemocnění ledvin v rodině může souviset s vrozenými dispozicemi. „Není výjimkou, že ve skupině dialyzovaných pacientů najdete například strýce a synovce,“ ilustruje MUDr. Jordanov Bílková. Mezi příznaky onemocnění patří mimo jiné krev v moči, únava, otoky nohou, vyšší krevní tlak nebo časté močení, zejména v noci. Kdo by ještě váhal, zda si udělat čas a nechat se vyšetřit, může si v pohodlí domova vyplnit interaktivní dotazník na www.ledvinovakalkulacka.cz a obdržet v předstihu informace o tom, nakolik vysoká je pravděpodobnost, že by jeho ledvinové funkce mohly nebo nemusely být v pořádku. „Osvěta je v boji proti onemocnění ledvin naprosto klíčová. I proto jsme velmi rádi, že letos poprvé spojily své síly v oblasti mediální osvěty B. Braun Avitum s Českou nefrologickou společností. Tiskovou konferenci i další osvětové aktivity budeme letos dělat společně,“ říká ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum MUDr. Martin Kuncek.

Více o B. Braun

Koncern B. Braun působí na celosvětovém trhu přes 175 let a dnes patří k největším výrobcům zdravotnických produktů na světě. Hlavní sídlo je v německém Melsungenu, pobočky má v 63 zemích světa. Skupinu B. Braun CZ/SK tvoří B. Braun Medical (dodavatel zdravotnických prostředků), B. Braun Avitum (provozovatel dialyzačních středisek 23 v ČR, 16 na Slovensku, odborných ambulancí a domovů pro seniory se zdravotním postižením) a Aesculap Akademie (mezinárodní vzdělávací instituce). Skupina B. Braun
v České a Slovenské republice působí od roku 1993 a zaměstnává více než 800 lidí. Charitativní projekt B. Braun pro život podporuje vybrané neziskové organizace i jednotlivce. Patronem projektu je český paralympionik David Drahonínský.

Antidepresiva jsou účinná, soudí autoři rozsáhlé studie

Londýn 22. února (ČTK) – Jedna z největších polemik současné medicíny je zřejmě u konce. Po zveřejnění závěrů rozsáhlého výzkumu, který posuzoval účinky 21 běžně používaných antidepresiv, o tom dnes píší britská média. Mezi jednotlivými léčivy jsou ale velké rozdíly.

„Všechna antidepresiva byla účinnější než placebo u dospělých se závažnými depresivními poruchami,“ napsal v lékařském časopise The Lancet mezinárodní vědecký tým pod vedením britských expertů.

Nejvíce proti symptomům deprese údajně zabírá agomelatin, amitriptylin, escitalopram, mirtazapin a paroxetin. Naopak nejznámější lék na depresi Prozac, který už dnes není chráněn patentem a prodává se pod generickým názvem fluoxetin, patřil k nejméně efektivním. Pakliže se kromě účinnosti vezme v potaz i závažnost nežádoucích účinků, vychází ze srovnání nejlépe agomelatin, escitalopram a vortioxetin, uvádějí vědci.

Vypracování přelomové studie zabralo šest let, přičemž vědci analyzovali data z 522 klinických testů, jichž se účastnilo více než 116.000 pacientů. U testů zkoumali autoři účinnost léku ve srovnání s placebem nebo jiným medikamentem po osmi týdnech užívání.

„Tato studie je definitivní odpovědí na dlouholetou kontroverzi ohledně toho, zda antidepresiva na depresi zabírají,“ řekl zpravodajské stanici BBC Andrea Cipriani z univerzity v Oxfordu, který stál v čele mezinárodního týmu. „Zjistili jsme, že nejběžněji předepisovaná antidepresiva zabírají na mírné i vážné deprese. A to je, myslím si, velmi dobrá zpráva pro pacienty a klinické lékaře,“ dodal.

Výzkum má podle autorů usnadnit lékařům výběr mezi jednotlivými léky, neznamená však, že by měli všichni pacienti opouštět dosavadní léčbu. Rovněž prý neznamená, že by antidepresiva měla být vždy tou první volbou. Zároveň by prý jen v Británii prospěla léčba psychických problémů, včetně té pomocí antidepresiv, alespoň milionu aktuálně neléčených osob.

„Deprese jasně největší měrou ve světě přispívá k invaliditě. Je to pro lidstvo masivní výzva,“ řekl deníku The Guardian profesor epidemiologické psychiatrie na Oxfordské univerzitě John Geddes. Deník dodává, že deprese na celém světě pociťuje kolem 350 milionů lidí, přičemž počet případů mezi lety 2005 a 2015 vzrostl o 20 procent.

Počet receptů vypsaných na antidepresiva se od roku 2006 do roku 2016 v Británii více než zdvojnásobil. Odborníci na duševní zdraví přesto tvrdí, že miliony dalších lidí po celém světě by stále potřebovaly léky na depresi nebo přístup k psychoterapii. V bohatých zemích se údajně náležité péče dostává jen každé šesté osobě. Kdyby lidé s rakovinou či srdečními problémy byli v takovéto míře zanedbáváni, veřejnost by byla podle lékařů pobouřena, píše The Guardian.

lex spr

Za necelý rok budou muset lékárny ověřovat každou krabičku…

Čestlice (u Prahy) 22. února (ČTK) – Od února 2019 budou muset lékárny ověřovat každou krabičku léku podle kódu od výrobce. Zákon upravený podle směrnice EU proti jejich padělkům bude mít i personální i finanční dopady. Informace dnes zazněly na celostátním setkání ředitelů nemocnic v Čestlicích u Prahy. Ministerstvo zdravotnictví v legislativním plánu uvedlo, že novelu zákona o léčivech, která se problematikou zabývá, předloží do června letošního roku.

Podle Apoleny Jonášové ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) má záchyt padělků stoupající trend. „Dříve jsme se s padělky nesetkávali. Zveřejňujeme na webu ústavu informace i o zachycených padělcích jinde v EU,“ vysvětlila.

Připravovaná změna zákona počítá s tím, že každá vyrobená krabička léku ponese specifický kód, který výrobce nahraje do datového úložiště. Ta budou v rámci EU vzájemně propojená. Lékárna pak při vydávání balení léků kód ověří a ten se z úložiště vyškrtne.

Podle prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby už v současné době nastavení distribuce léků do lékáren prodeji padělků zabraňuje. „Padělky v Evropě jsou a budou. Jsou dostupné na internetu, v tržnicích, čas od času je někde zajistí celníci,“ uvedl na setkání. Tomu podle něj nová směrnice nezabrání.

Komora vyčíslila náklady, které nové nařízení přinese lékárnám, na 300 až 500 milionů korun. Do částky započítala pořízení nových čteček kódů, nový lékárenský software, ale i proškolení personálu či čas, který bude muset pro ověření vynaložit navíc. „Budeme chtít, aby to bylo zohledňováno v odměňování lékáren,“ dodal Chudoba.

„Ověření jedné krabičky může trvat až 1,5 vteřiny navíc,“ uvedl Michal Hojný z České lékárnické společnosti, který je zároveň šéfem nemocniční lékárny IKEM, která se zapojila do pilotního projektu, kde se ověřování léků testuje. Naplnění požadavku tak podle něj bude vyžadovat i personální posílení.

S tím souhlasí i ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková. Nemocnice podle ní odbaví miliony balení léků ročně v ceně asi tři miliardy korun. „Pro nás to bude znamenat obrovský personální nárůst a nárůst v oblasti techniky. Nedělám si iluze, že budou pokryty všechny náklady,“ řekla v diskusi. Podle ní bude obtížné i případné nové potřebné lékárníky na českém pracovním trhu sehnat.

Částku, kterou lékárna dostává za vydání jednoho léku na recept, dosud většinou upravovala takzvaný úhradová vyhláška. Ministerstvo s její pomocí stanovovalo zdravotním pojišťovnám, kolik má za jednotlivé služby ve zdravotnictví platit.

Náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar řekl, že do budoucna ministerstvo nechce do systému tolik zasahovat a bude na pojišťovnách a lékárnách, jak si smlouvy nastaví. U částky, kterou komora uvedla jako náklady na zavedení nové směrnice, by podle něj bylo nutné se podívat, co všechno bylo do částky započítáno, aby ji mohl komentovat.

Podle Jakuba Dvořáčka z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu bude aplikace nové směrnice klást nové nároky i na farmaceutické firmy. V Evropě jich je do systému zapojeno 40.

Prezident komory lékárníků Chudoba také upozornil, že sankce za porušení připravovaného zákona dosahují až 20 milionů korun, což je jedna z nejvyšších ve celé EU. Podle SÚKL jde ale o maximální hranici, pokuty obvykle nedosahují ani poloviny maxima. V jiných evropských zemích hrozí za porušení směrnice proti padělkům léků i trestně-právní postihy.

van mal