Řada typů rakoviny se mění v dlouhodobě zvladatelné chronické onemocnění

Praze, 28. února 2018 (AIFP)

V léčbě rakoviny probíhá bouřlivý vývoj. Snad žádný jiný obor nezaznamenal v posledních dekádách takovou proměnu. Výsledkem je trochu paradoxně narůst počtu onkologických pacientů.

Počátkem devadesátých let 20. století se o rakovině hovořilo s hrůzou a šeptem. Onkologická diagnóza se spojovala s předzvěstí brzké smrti a zároveň znamenala určité stigma. V arzenálu lékařů byla (kromě dodnes široce užívaného chirurgického řešení) chemoterapie s výraznými nežádoucími účinky a nepříliš cílené ozařování. Vyhlídky pacienta s rakovinou odhalenou v pozdějších fázích však nebyly dobré.

O 25 let později vypadá situace o dost jinak. Značná část nádorových chorob odhalených v časných stadiích je zcela vyléčitelná. Vysokou rychlostí přibývá nových převratných léčiv. „Rok 2017 byl z hlediska počtu nových léků výjimečný. Schválením prošly například léky na akutní lymfoblastickou leukémii, určité formy nádorů prsu, kolorektálního karcinomu nebo nádorů jater. V případě karcinomu jater se objevil první převratný přípravek po několika letech,“ uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

K léčbě karcinomu jater byly podle něj nově indikovány i již dříve existující přípravky, původně určené pro léčbu jiných typů nádorů.

Rakovina v ČR v číslech

téměř 90 000 – počet nově diagnostikovaných zhoubných nádorů za rok

asi 27 000 – počet zemřelých na onkologická onemocnění za rok

přes 0,5 milionu – počet v ČR žijících onkologických pacientů – jde tedy skoro o 5 procent populace! Obdobně v USA patří 4,8 procenta populace k tzv. cancer survivors

Pacienti žijí déle – proto jich přibývá

Z některých typů rakoviny se díky lepší léčbě stává v podstatě chronické onemocnění, s nímž pacient žije i dlouhá desetiletí. Stejně jako s astmatem, diabetem nebo srdečním onemocněním. Zdánlivě paradoxním, ale logickým důsledkem je nárůst počtu onkologických pacientů.

Pacientů v populaci dál přibývá i kvůli lepší diagnostice – přijde se i na nádory, které by dříve zůstaly nepovšimnuty – a kvůli stárnutí populace, protože se více lidí „dožije svého nádoru“. Riziko vzniku rakoviny totiž roste s věkem. Lze usuzovat i na vlivy vnějšího prostředí.

„Především ale klesá mortalita a mnohem víc lidí se každoročně dozví, že mají rakovinu, než kolik jich na tuto nemoc zemře,“ shrnuje situaci Jakub Dvořáček. Pohled na léčbu se podle jeho slov mění opravdu dramaticky. „Důkazem pokroku je například to, že byl nedávno poprvé schválen lék na nádory definované jejich genetickou povahou, nikoliv tím, který orgán v těle zasahují,“ informoval.

U kterých typů rakoviny nejvíc prodlužuje život pacientů léčba:

metastatický karcinom ledvin, karcinom prsu, kolorektální karcinom, maligní melanom

Kde hodně pomáhá skrínink:

karcinom prsu, kolorektální karcinom, karcinom děložního čípku

Naproti tomu u pacientů s rakovinou slinivky či žlučníku se medicíně zatím nedaří vyhlídky pacientů výrazněji zlepšit. Na rakovinu slinivky v roce 2011 zemřel i zakladatel společnosti Apple Steve Jobs.

Jednou z nejslibnějších oblastí současné onkologie je takzvaná imunoterapie, která pracuje s vlastním imunitním systémem pacienta a pomáhá mu nádorové bujení překonat. Imunoterapie mnohdy zajistí dlouhodobé přežití pacienta. Úspěšně se využívá v léčbě maligního melanomu, představuje velkou naději i pro pacienty s nádorem plic a močového měchýře, které jsou špatně léčitelné. „V budoucnu imunoterapie pravděpodobně pronikne do dalších oblastí a bude se kombinovat s dalšími technologiemi. V současnosti je ve vývoji přes 240 molekul pro imunoterapii v onkologii,“ dodal Dvořáček.

Nemocným pomáhají pacientské organizace

Jak se řada onkologických nemocí přibližuje definici chronického onemocnění a přibývá dlouhodobě přežívajících pacientů, roste v ČR zvolna i počet lidí dlouhodobě aktivních v „onkologických“ pacientských organizacích.

Příkladem takového člověka je paní Eva Vrkoslavová ze severních Čech, které byl diagnostikován karcinom prsu již před dlouhými 17 lety. „V době mé diagnózy již byla onkologickou pacientkou moje maminka. Ta věděla o regionálně působící organizaci AMA, tak jsme do ní začaly obě docházet,“ říká. Nedlouho poté se paní Eva stala předsedkyní AMA. Organizace pořádá rekondiční pobyty, výlety a sportovní akce, má řadu užitečných projektů. Například projekt „Podej mi ruku, já tě podržím“ – v jeho rámci AMA prostřednictvím sociální poradkyně nabízí bezplatné poradenství pacientům a jejich rodinám. Za rok projekt pomůže 600 lidem. Dále provádí třeba osvětu o samovyšetření prsu na školách. „Malé pacientské organizace zůstanou vždy potřebné. Tvoří totiž síť nezbytnou v regionech, pomáhají konkrétním jednotlivým rodinám,“ myslí si Eva Vrkoslavová.

Jak přibývá onkologických pacientů

Počet pacientů s vykázanou onkologickou diagnózou, kteří jsou pojištěnci největší české zdravotní pojišťovny VZP (zhruba 56 procent všech pojištěnců). Údaj za rok 2017 je předběžný

Další významný průlom v léčbě metastazujícího zhoubného melanomu

Praha, 28. 2. 2018 (Medica Healthworld) – Metastazující zhoubný melanom, patří k vysoce agresivním kožním nádorům, jehož výskyt neustále roste – každých 10 let se přibližně zdvojnásobí. Vychází z pigmentotvorných buněk a na jeho vzniku se podílí především ultrafialové záření, a to zejména jeho UVB složka. Díky každoročním preventivním akcím a obecně vyšší informovanosti o nutnosti sledovat si svá mateřská znaménka úmrtnost na toto onemocnění nestoupá. Díky novým převratným imunoterapeutickým přípravkům v onkologii svítá naděje na dlouhý a kvalitní život i pro pacienty s pokročilým onemocněním s metastázami.

Metastazující melanom je jednou z nejhorších onkologických diagnóz. I přesto, že tvoří jenom 4 % kožních nádorů, způsobuje až 79 % úmrtí na nádory kůže. „Melanom vzniká z pigmentotvorných buněk, většinou to bývá jejich poškozením, obvykle v důsledku častého výskytu na slunci a nedostatečné ochraně. Tvoří se buď z mateřských znamének nebo z tzv. zdravé kůže, kde se ale mohou také vyskytovat pigmentotvorné buňky,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrad a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.

Před několika lety přežíval déle než rok pouze jeden ze čtyř pacientů s diagnózou zhoubného (maligního) melanomu. Střední doba přežití se pohybovala mezi šesti a devíti měsíci. Naděje pacientům svítá až nyní v souvislosti s příchodem imunologické léčby. Ta dokáže působit na mechanismus, kterým se nádor maskuje, aby nebyl odhalen imunitním systémem. Imunoterapie zaměřená na protein PD-1 jej donutí „sundat maskování“ odbrzdí imunitní systém a vyvolá reakci cíleně proti nádorovým buňkám.

„Ze skupiny pacientů, kterým byla nasazena imunologická léčba a přežili jeden až tři roky, prakticky nikdo neumírá. Pacienti se nemohou považovat za vyléčené, ale z akutního stádia se dostanou do tzv. chronického stádia, který známe například ve spojitosti s infekcí HIV. V dnešní době jsme právě díky imunoterapii schopni protáhnout dobu spolužití s nádorovými buňkami a docílit toho, aby dále neubližovaly,“ dodává prof. MUDr. Petr Arenberger.

Díky imunoterapii se téměř zdvojnásobuje počet pacientů přežívajících se zhoubným melanomem rok i dva roky. Až 25 procent – a možná i více – má dokonce naději na dlouhodobé přežití 10 a více let, a to v plné kvalitě života, bez známek onemocnění. Od letošního února je tato léčba k dispozici i českým pacientům a je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Brzy snad ale budou mít i naději i pacienti s některými typy rakoviny plic, kde je rovněž účinná a již se jen čeká na schválení úhrad.

„Když prodloužíte moderní léčbou nemocnému život, dáváte mu tím i šanci dožít se za tři nebo čtyři roky – možná – nějaké nové léčebné metody, která zasáhne v jeho nádoru nový cíl nebo která dále ovlivní imunitní stránku jeho nádoru či celého organismu a on bude moci žít svůj život plnohodnotně dále,“ konstatuje doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, a předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP.

Maligní melanom

Nejčastějšími pacienty jsou ženy i muži ve věku 55 – 59let. Příznaky časného stadia maligního melanomu nejsou nijak výrazné. Nejčastěji mění útvar své zbarvení a okraje, šupí se, mění svou velikost, roste, vyklenuje se nad povrch či může docházet k jeho svědění nebo ke krvácení. Přítomnost zvětšených lymfatických spádových uzlin je již známkou pokročilosti maligního melanomu.

Největší riziko vzniku kožního melanomu je spojeno s akutním „spálením“ kůže zejména v dětském věku a dlouhodobými pobyty v blízkosti rovníku nebo častými dovolenými v této lokalitě. Další faktory podílející se na vzniku tohoto zhoubného nádoru jsou genetické povahy, především fototyp kůže. Ohrožen je zejména fototyp I a II – tzn. světlá kůže, světlé vlasy, modré oči. Proto mezi státy s nejvyšším výskytem patří Austrálie a Nový Zéland. Přibližně u 10 % nemocných se vyskytuje maligní melanom také u rodinných příslušníků.  

Vzácné choroby léčí v Česku osm nemocnic v Praze a Brně

Praha 28. února (ČTK) – Vzácné choroby léčí v Česku osm nemocnic v Praze a v Brně, jsou zapojené do Evropské referenční sítě (ERS). Pokrývají 18 z 24 skupin nemocí, letos přibudou další. Na tiskové konferenci k dnešnímu Dni vzácných onemocnění na ministerstvu zdravotnictví to řekl vedoucí Národního koordinačního centra pro vzácná onemocnění Milan Macek. Existuje až 8000 vzácných chorob, jednotlivou chorobou trpí desítky, maximálně stovky lidí na světě. Většina o své nemoci neví.

S pokrytím 18 skupin diagnóz je Česko v péči o pacienty se vzácnými nemocemi první mezi novými členy EU a osmé v Unii celkově. „Pro vstup do Evropské referenční sítě musely nemocnice splnit přísná kritéria. Podrobovaly se vnitřnímu i externímu auditu a prošly složitým administrativním postupem,“ vysvětlil Macek. Do podzimního kola se už podle něj chystají další české kliniky. „Nejspíš se dostaneme na 20 skupin diagnóz, možná pokryjeme všechny,“ dodal.

Do konce roku chce ministerstvo stanovit síť center, které se budou zaměřovat vždy na část těchto diagnóz. Specializované centrum je v praxi tým lékařů a dalších zdravotníků na některé z nemocničních klinik, který má s léčbou nemoci zkušenosti a umí ji včas rozpoznat. „Předpokládáme, že se jádrem centrové péče stanou nemocnice zapojené do ERS,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Seznam je zveřejněný na webu ministerstva zdravotnictví. Patnácti skupinám nemocí se věnuje Fakultní nemocnice v Motole, zapojené jsou také pražské nemocnice Královské Vinohrady, Bulovka, Thomayerova a Všeobecná fakultní nemocnice, v Brně tamní fakultní nemocnice, Masarykům onkologický ústav a Nemocnice svaté Anny.

Ministerstvo se zaměří se i na ekonomickou náročnou jednotlivých diagnóz. Léčba jediného pacienta může stát až desítky milionů korun ročně. V současné době je často placená podle takzvaného paragrafu 16, tedy na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, která přiznává pacientovi nárok na léčbu, pokud je jediná možná.

Ministerstvo proto řeší, jak léčbu z veřejného zdravotního pojištění platit, variantou je podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) společný fond všech pojišťoven. Financování léčby chce upravit v novele zákona o léčivech, která má revidovat systém cen a úhrad léků. Předložit ji chce ministerstvo v příštím roce.

Jedinou možností pro některé diagnózy je léčba v zahraničí. Pojišťovny ji mají hradit do výše ceny stejné léčby v Česku, ta ale někdy pro porovnání chybí. „Musíme se na to zaměřit. Česká pojišťovna by léčbu, pokud je v Evropské unii, měla uhradit. Zdá se, že to úplně nefunguje,“ dodal Prymula.

V ČR je podle různých odhadů 20.000 až 800.000 pacientů s vzácnými nemocemi. Nejčastěji jde o vrozené vývojové vady, dědičné poruchy metabolismu a vzácné nádory. Většina má genetický původ. Rozvíjejí se už před narozením, tři čtvrtiny případů se projeví v dětství. Zhruba 30 procent pacientů umírá před pátým rokem života.

K jejich vyhledávání zavedlo Česko v roce 2009 novorozenecký screening. Z kapky krve se odhalí 15 ze 45 rozpoznatelných nemocí. Screening i léčbu hradí zdravotní pojišťovny. „Každý tisící novorozenec má jedno z těchto 15 onemocnění. Když je hned odhaleno, můžeme nasadit časnou léčbu, která může zastavit rozvinutí příznaků a je i pro zdravotnictví levnější,“ dodal Macek. Připravují se pilotní studie pro další diagnózy, které by se daly screeningem odhalit.

Naděje na úplné vyléčení je malá, na 98 procent vzácných onemocnění není účinný lék. Stovky léků se vyvíjejí, pacienti si ale stěžují, že trvá i několik let než jsou dostupné v Česku.

van mal

Vodní záchranářka se koupe v lipenské přehradě každý den

Černá v Pošumaví (Českokrumlovsko) 28. února (ČTK) – Bez ohledu na současné mrazivé teploty se vodní záchranářka Adéla Černá každý den koupe v lipenské přehradě. V ledu má vysekanou díru, do níž se denně na minutu až dvě ponoří. Otužování se věnuje šest let a mrazivé dny, které v těchto dnech panují, bere jako naprosto ideální počasí, řekla Černá ČTK.

„Nejde jen o to, že otužování je zdravé a člověk je díky tomu odolnější vůči nemocím. Ale pokaždé, když vylezete z té studené vody, máte hned lepší náladu, protože se vyplaví endorfiny,“ řekla Černá, která u přehrady žije.

K otužování ji v minulosti přivedl kamarád. Začala postupně, protože tělo si podle ní musí pomalu zvykat. „Stačí třeba i otužování na suchu. Člověk chodí méně oblečený a přizpůsobuje se tomu. Ale neznamená to, že se hned v zimě svlékne do trika. Musí postupovat pozvolna,“ řekla Černá.

Uvedla, že díky otužování se jí vyhýbají klasické nemoci v podobě viróz a nachlazení. „Teď jsem sice před časem měla antibiotika, což bylo snad po patnácti letech. Ale bylo to tím, že dítě přineslo nějaký vir ze školky, a tomu se těžko ubráníte,“ řekla.

Přestože většina lidí v těchto dnech chodí vzhledem k teplotám ven minimálně, Černá je na tom opačně. Mrazy jsou pro ní jako pro otužilce nejlepším obdobím. „My to máme horší zase v létě. To se těžko můžete někde otužovat,“ podotkla.

rek kš

Nemocnice Na Homolce ukončila nákupy přes dceřiné společnosti

Praha 28. února (ČTK) – Pražská Nemocnice Na Homolce k dnešnímu dni ukončila nákupy zdravotnického materiálu přes dceřinou společnost Holte Medical. Poslední objednávky mají firmy dodat do konce března. To byl také termín, do kterého musela podle nařízení ministerstva zdravotnictví nákupy přes prostředníka ukončit. Hospodařením nemocnice a zadáváním veřejných zakázek se v minulosti zabýval finanční úřad, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) i soudy.

„Od prvního dubna nemocnice žádné další dodávky zdravotnického materiálu od Holte Medical již přijímat nebude. Veškeré nákupy a dodávky prostřednictvím dceřiné společnosti budou tedy definitivně uzavřeny k 31. březnu 2018,“ uvedl ředitel nemocnice Ivan Oliva.

Toho ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) v minulosti kritizoval, že činnost dceřinné společnosti ukončuje příliš pomalu. V lednu snížil managementu odměny na polovinu a pohrozil personálními změnami, pokud se březnový termín nestihne.

Nákupy přes Holte Medical, která je od ledna loňského roku v likvidaci, nemocnici umožňovaly zdravotnický materiál kupovat díky výjimce v zákoně bez zadávání veřejných zakázek. Loni v listopadu zveřejnil NKÚ závěry kontrol, při nichž zjistil pochybení v nákupu léků v letech 2014 až 2016.

Nákupy přístrojů, IT technologií a dalších služeb pod vedením dřívějšího ředitele Vladimíra Dbalého se zabývá i soud ve třech větvích případu. Dbalý čelí obžalobě z korupce kvůli přijímání úplatků v řádech milionů korun. Podle dříve zveřejněného auditu utratila Homolka nehospodárně 3,4 miliardy korun. Kromě toho téměř 354 milionů korun vydala neoprávněně.

Současný ředitel Oliva nastoupil jako krizový manažer. Nemocnice podle něj při jeho nástupu dlužila asi 250 milionů korun na úvěrech a pokutách od finančního úřadu. Loni skončila v zisku 16,9 milionu korun, zaplatila i 23,1 milionu korun za splátky pokut.

van mal

Nedostatek testosteronu z pohledu sexuologa

Praha, 27.2.2018 (MUDr. Pavel Turčan)

Nedostatkem testosteronu trpí nejčastěji muži po padesátém roce života. V posledních letech se s ním ale bohužel díky špatnému životnímu stylu, stresu a pracovní vytíženosti setkáváme i u mladších mužů. Testosteron se totiž nejvíce tvoří v noci a brzkých ranních hodinách ve fázi hlubšího spánku. Proto jeho nedostatek ohrožuje mimo jiné workoholiky a muže ve stresu, kterým mozek i v noci pracuje na plné obrátky.

V praxi sexuologa se s nedostatečnou hladinou testosteronu setkáváme v několika oblastech.

Nedostatek testosteronu jako příčina neplodnosti

U mladších mužů se nejčastěji setkáváme s nedostatkem testosteronu v souvislosti s poruchami plodnosti. Dostatečná hadina testosteronu je totiž nezbytná pro správnou tvorbu spermií. Doprovodné příznaky, jako jsou vyšší únava, nižší chuť na sex nebo slabší erekce, muž obvykle přisuzuje přepracování a stresu a nikoli nedostatku testosteronu.

Při řešení problému s neplodností se pacientům zpravidla nepodává testosteron, ale léky, které stimulují varlata k vlastní hormonální produkci. Může se stát, že se situace následně upraví a produkce testosteronu se poté dlouhodobě normalizuje. Bohužel mnohem častější jsou případy, kdy se po vysazení stimulační léčby muž opět dostává do stejné situace jako před léčbou neplodnosti.

Testosteron až po léčbě neplodnosti

Pokud má muž v mladším věku i po léčbě neplodnosti nízké hladiny testosteronu, přichází v úvahu dlouhodobá substituční terapie testosteronem. Na trhu je k dispozici testosteron ve formě perorálních tablet, injekcí s kratším (třítýdenním) aplikačním intervalem či injekcí tzv. depotních (postupně se uvolňujících) s intervalem až 3 měsíce. Nejnovější a nejšetrnější je aplikace testosteronu ve formě trans dermálního gelu.

Nedostatek testosteronu jako důvod poruch erekce

Kromě potíží s plodností se nejčastěji setkáváme s nízkou hladinou testosteronu při poruchách erekce a při poklesu či ztrátě chuti k sexu neboli sexuální apetenci.

Zvláště u poruch erekce ale nemusí být nedostatek testosteronu jedinou příčinou. Erekce je totiž rovněž závislá na kvalitě cév. Pokud jsou cévy zanesené cholesterolem, vazivem, tuky atd., může se snížit přítok krve potřebný k udržení dostatečné erekce a zároveň se snižuje množství chemických látek a enzymů v cévní výstelce (endotelu), které pomáhají erekci vyvolat a udržet. Tady se nedostatek testosteronu uplatňuje mimo jiné i jako sekundární faktor – cévní problémy bývají totiž u mužů s nedostatkem tohoto hormonu častější. Úprava hladiny testosteronu může být tedy prospěšná i v těchto případech, ale nemusí vždy vést k okamžité nápravě problémů s erekcí. Obvykle je nutná dlouhodobější aplikace.

Léčba testosteronem může pomoci v partnerské krizi

Nízká hladina testosteronu opět nemusí být jediným faktorem snižující sexuální apetenci. Na vině mohou být také zvýšená hladina prolaktinu, vztahové problémy, psychické potíže atd. Úprava hladiny testosteronu může mít v indikovaných případech své místo i zde.

Muži totiž na nízkou hladinu testosteronu reagují velice podobně jako ženy na nízkou hladinu estrogenu. Bývají tedy, podobně jako ženy, citlivější, náladovější a vztahovační. I vtipná poznámka, kterou by jinak přešli s nadhledem, se jich může více dotknout, mívají spíše sklony k depresivním náladám atd. Výše uvedené stavy mohou mít za následek napětí ve vztahu, partnerské rozepře, nedorozumění a komunikační problémy, které se mohou vhodnou léčbou s úpravou hladiny testosteronu výrazně zlepšit.

Nedostatek testosteronu, jak vyplývá z výše uvedeného, neovlivňuje tedy jenom sexuální funkce muže, ale i jeho okolí a zároveň i jeho duševní a fyzické zdraví. Léčbu testosteronem by měl řídit lékař, který dané problematice rozumí (androlog, urolog). I mezi lékaři jsou totiž stále rozšířené mýty o substituční léčbě testosteronem a její bezpečnosti. Pokud je ale léčba testosteronem indikovaná (je prokázáno lékařským vyšetřením, že je pro pacienta vhodná a doporučená), je rovněž i bezpečná a její přínos pro pacienta je významný.

Méně známá fakta

• nízká hladina testosteronu se týká stále častěji i mladších mužů

• testosteron se nejvíce tvoří ve fázi hlubšího spánku

• hladinu testosteronu negativně ovlivňuje stres

• muži na nízkou hladinu testosteronu reagují velice podobně jako ženy na nízkou hladinu estrogenu (nižší sexuální apetence, únava, větší citlivost, deprese)

• gelová forma testosteronu se aplikuje na ramena a paže

V ordinaci sexuologa – časté mýty

1. Pokud mám na těle poměrně hustý porost ochlupení a dobře mi rostou vousy, mám dostatek testosteronu.

Tato mylná představa je bohužel často zakořeněná i mezi lékaři. Tvrzení však platí pouze částečně. Růst vousů a tělesného ochlupení je ovlivněn více faktory a jedním z nich je i genetika, citlivost cílových tkání na testosteron, množství receptorů pro testosteron a další. Poměrně často se stává, že i muži s dobrým růstem vousů a ochlupení mohou mít nízkou hladinu testosteronu a potřebují pomoc odborníka.

2. Fyzická aktivita podporuje tvorbu testosteronu, a pokud aktivně sportuji, tento problém se mě týkat nemůže.

To, že fyzická aktivita podporuje tvorbu testosteronu, je pravda. Skutečností ale je, že se sexuologové v praxi setkávají s mnoha profesionálními sportovci s nízkou a nedostatečnou hladinou testosteronu. I když bylo tělo schopné se na danou skutečnost v něčem částečně adaptovat, tvorba spermií je výrazně ovlivněná a je zde třeba začít s léčbou.

3. Žen se nízká hladina testosteronu netýká.

Každý z nás má v sobě mužské i ženské pohlavní hormony, ale u každého pohlaví jsou v jiných hodnotách a v jiném poměru. Ženy s nízkou hladinou testosteronu poměrně často trpí například poklesem zájmu o sex. Při jeho doplňování u nich ale musíme být velmi opatrní a podávat jej ve velice malých dávkách, aby u nich nedošlo k fyzickým změnám a nestaly se z nich tak trochu „mužatky“.

4. To, že mám „pár kil navíc“ hladinu testosteronu neovlivňuje.

Pravdou je, že muži s obezitou trpí problémy v sexu (například poruchou erekce) častěji. Obezita sama je rizikovým faktorem pro rozvoj erektilní dysfunkce, navíc v tukové tkáni se více tvoří estrogeny, které mohou tvorbu testosteronu brzdit. Zhubnutí by mohlo muži výrazněji pomoct ve zlepšení potíží, ale při nízké hladině testosteronu jde i hubnutí obtížněji a pomaleji. Úprava hladiny testosteronu může pomoct v podpoře růstu svalové hmoty a její regeneraci po fyzické aktivitě. Tím je podpořeno rychlejší a lepší spalování a i hubnutí jde většinou lépe.

AFP: Škola bojových umění zbavuje závislosti na videohrách

Ho Či Minovo Město (Vietnam) 27. února (ČTK/AFP) – Mladá Vietnamka Tran Nguyen Nhat An trávila až 18 hodin denně přilepená k počítači, až ji její rodiče svěřili škole, která se specializuje na odvykání závislostí tak, že spojuje železnou kázeň s bojovým uměním. Píše o tom agentura AFP.

Když šestnáctiletá dívka loni v říjnu nastoupila do tohoto zařízení, musela se podrobit novým pravidlům, počínaje tím, že musela odevzdat svůj mobilní telefon. Pak si dívka, která vysedávala celé noci u videoher, musela zvyknout vstávat každý den v půl šesté ráno.

Poté se musela učit vietnamskému bojovému umění vovinam, které vyžaduje velkou fyzickou, ale i emocionální kontrolu. To jsou vlastnosti, které se u svých žáků snaží vypěstovat profesoři školy na předměstí Ho Či Minova Města, ekonomické metropole Vietnamu.

Závislost na videohrách, která je problémem světového veřejného zdraví, brzy uzná jako chorobu Světová zdravotnická organizace (WHO).

Zároveň však jsou stoupenci zařazení eSportu, čili videoher, na olympijské hry, bráni stále vážněji. Tato myšlenka ovšem protiřečí filozofii vietnamské školy pro odvykání závislosti na hrách, která vychází z tradiční tělesné aktivity.

Tran Nguyen Nhat An si po několika těžkých týdnech, kdy si odvykala videohrám, ale také alkoholu, nakonec zvykla.

„Dříve jsem smutně vysedávala ve svém pokoji. Nevykonávala jsem žádnou fyzickou činnost, s nikým jsem nemluvila. Tady mohu mluvit s mnoha lidmi,“ říká.

Institut pro rozvoj umění vovinam a sportu (IVS) má ve svém kampusu na 300 dětí a dospívajících a v pěti dalších kampusech po zemi je umístěno téměř tisíc mladých lidí ve věku od třinácti do devatenácti let. Někteří z nich měli problémy s alkoholem nebo se vzpouzeli rodičovské autoritě. Mnozí jsou závislí na videohrách.

Závislost na videohrách je jevem, který znepokojuje komunistický režim v zemi, kde je více než polovina obyvatelstva mladší třiceti let.

Miliony mladých lidí jako je Tran Nguyen Nhat An tráví čas ve svém pokoji před počítačem nebo v hernách, které jsou populární nejen ve Vietnamu, ale v celé Asii.

Tento svět se jí dnes zdá být vzdálený. Několikrát denně se na čerstvém vzduchu věnuje umění vovinam. „Cvičím a moje zdraví se zlepšuje,“ ujišťuje dívka, která se videohry nedotkla od svého vstupu na tuto školu a začala horlivě studovat.

Kampusy IVS založil v roce 2009 mistr bojových umění Pham Quang Long. Zástupce ředitele IVS v Ho Či Minově Městě Dang Le Anh říká, že heslem školy je disciplína.

„Žáci musejí překonat své osobní problémy praktikováním bojových umění. To je zbavuje jejich starých návyků a lenosti,“ vysvětluje Dang Le Anh po ranní cvičení vovinam, které má blízko ke kung-fu.

Další student Nguyen Quang Hieu ujišťuje, že provozování tohoto bojového umění změnil jeho život. „Vedu nyní spořádaný život a poslouchám rodiče. Vzdal jsem se her a stal jsem se jiným člověkem,“ říká mladík, který přirovnává IVS k armádě.

Jiní studenti zase zdůrazňují, jak jsou učitelé přísní.

Dětský psychiatr Lam Hieu Minh se ve své praxi setkává s mnoha nezletilci závislými na videohrách. Ti trpí úzkostmi, poruchami pozornosti, ale také poruchami příjmu potravy či depresemi.

„Fyzické aktivity, jako jsou bojová umění, jsou pro děti velmi vhodné. Pomáhají jim bavit se zdravým způsobem a navazovat přátelství,“ zdůrazňuje.

pel hej

Corriere della Sera: Některé potraviny nesmíme jíst syrové

Řím 27. února (ČTK/Corriere della Sera) – Že se vejce jedí tepelně zpracovaná, je všeobecně známo, ale to platí i pro mnohé další potraviny, protože obsahují toxické látky, jako například kyanid. Píše o tom italský deník Corriere della Sera.

První plodinou, kterou nikdy nesmíme jíst syrovou, jsou brambory, protože obsahují nestravitelné amidy. Kdybyste je snědli syrové, trpěli byste nadýmáním a nežádoucími trávicími účinky. Jestliže jsou brambory po delší dobu skladovány v teple a vlhku, vzniká v nich solanin, který může způsobit otravu. „Solanin je neurotoxická látka obsažená v malém množství ve všech lilkovitých rostlinách, ale především v naklíčených nebo nazelenalých bramborách, proto je zapotřebí je důkladně oloupat, důkladně uvařit a nejíst jich mnoho,“ uvádí Stefano Erzegovesi, expert na psychiatrii a výživu při Centru pro poruchy příjmu potravy nemocnice Svatého Rafaela.

Maniok je sice velmi bohatý na vitamíny a minerály, ale tato plodina typická pro Jižní Ameriku v sobě skrývá škodlivou látku v podobě kyanogenních glykosidů v listech a kořenech. Proto musí být maniok vždy dobře uvařen poté, co byl důkladně omyt a oloupán. „Lepší je snad tuto plodinu nejíst vůbec, protože to není produkt naší země,“ říká Erzegovesi.

Červené fazole jsou bohaté na vlákninu a antioxidanty a jsou považovány za zdravou plodinu. To ovšem v případě, že jsou uvařené po dobu nejméně deseti minut. Kdybychom je jedli syrové, pak by toxin fytohemaglutinin, který obsahují, mohl mít ničivé účinky na žaludek a na střeva a měli bychom příznaky podobající se otravě jídlem.

Vuřty jistě nejsou zdravou potravinou, ale když je jíme syrové, mohou být potenciálně škodlivé. Vše vyplývá z chybného přesvědčení, že již byly při výrobě tepelně zpracovány a tak mohou být konzumovány bez tepelné úpravy. Avšak není tomu tak, protože se vystavujeme nebezpečí, že dostaneme otravu listérií, bakterií, která může být zničena jedině tepelnou úpravou.

Když hovoříme o syrovém mléku, máme na mysli to, které přichází přímo od krávy, ale které je mnohem méně bezpečné než to, které je pasterizováno. Tím se zničí škodlivé bakterie, jako jsou bakterie escherichia coli a salmonela. Syrové mléko s sebou nese stopadesátkrát větší riziko vzniku chorob z potravin než další mléčné výrobky.

Zdá se být nemožné, že by výhonky mohly člověku škodit. Ale opravdu je tu to nebezpečí, pokud je pojídáme syrové. Rostou totiž ve vlhkém a teplém prostředí a to přispívá k šíření bakterií escherichia coli, salmonely a listérie. Proto je vhodné je pořádně omýt a před jídlem uvařit. „Doma si však klidně můžeme naše výhonky pěstovat a jíst je syrové,“ uvádí Stefano Erzegovesi.

Hořké mandle na rozdíl od sladkých obsahují nebezpečnou kombinaci kyseliny kyanaté a vody. Naštěstí je stačí povařit, abychom se tomuto nebezpečí vyhnuli. „Sníme-li dvě tři hořké mandle, nemusíme se nijak znepokojovat, protože smrtící dávka je více než 50 mandlí,“ vysvětluje Erzegovesi.

Jak již bylo řečeno u brambor, také syrové lilky, především mladé a sklizené před počátkem zralosti, obsahují solanin, který vyvolává žaludeční a střevní potíže. Abychom se otrávili, potřebovali bychom k tomu pytel syrových lilků, ale proč riskovat, když je stačí tepelně upravit?

Tepelně zpracovat je třeba i mouku, která může obsahovat patogenní látky, jako je escherichia coli. „Ve skutečnosti je výskyt bakterie escherichia coli v dobře skladované mouce vzácný, ale nebezpečí tkví v amidech rezistentních vůči trávení, které mohou způsobit nadmutí a žaludeční nevolnost,“ zdůrazňuje lékař.

pel hej

Zdravotní pojišťovny budou mít letos o 16 mld. víc než…

Praha 27. února (ČTK) – Díky růstu ekonomiky a zvýšení plateb za státní pojištěnce roste výběr zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) počítá, že celkově budou letos pojišťovny hospodařit s 297 miliardami korun, což je zhruba o 16 miliard meziročně navíc. Protože se hospodářství daří, možná bude nárůst ještě vyšší, řekl dnes Vojtěch novinářům před jednáním vlády. Systém je podle něj stabilní, pokud by ekonomika nerostla, může se to podle něj ale změnit.

„Proto je třeba přijmout i opatření na straně výdajů, trochu je zefektivnit z hlediska nákupů a podobně,“ dodal Vojtěch.

Podle vládou dnes schváleného hodnocení předpokládaného vývoje systému zdravotního pojištění zdravotní pojišťovny v letech ekonomického růstu netvoří větší rezervy než dřív. Celkově jsou na nižší úrovni než před hospodářskou krizí v roce 2009. Pokud by došlo k další krizi, mohly by je vyčerpat a závazky platit po splatnosti.

S větším růstem zůstatků nepočítají pojišťovny ani v následujících letech. „I přes pokračující hospodářský růst by nedocházelo ke zvyšování rezerv. Tato míra by naopak klesala z 9,73 procenta na 9,47 procenta v roce 2020,“ uvádí dokument. Pojišťovny nashromáždily rezervy v letech před světovou hospodářskou krizí. Od roku 2009 do roku 2013 ale docházelo k jejich prudkému úbytku. Od roku 2016 míra rezerv mírně roste, dosud ale nebylo dosaženo předkrizových hodnot.

V letech 2004 až 2006 pojišťovny ukládaly asi pět procent svých celkových výdajů, v roce 2007 téměř 15 procent. Maximálních asi 18 procent činily uložené rezervy v roce 2008. O rok později podíl klesl pod 15 procent, v roce 2010 na přibližně 11 procent a v letech 2011 až 2015 byly opět jen kolem pěti procent. V roce 2016 stoupl k sedmi procentům, loni téměř k deseti.

Pro letošek pojišťovny plánují mírný pokles tohoto podílu. Problém je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha ve státním příspěvku, z rozpočtu je placeno pojistné za děti, seniory nebo nezaměstnané. „Je koncipovaný tak, že pokud nebude mít systém dost peněz, tak stát navýší svůj příspěvek,“ vysvětlil. Správnější by podle Friedricha byl trvalý mechanismus růstu. V letošním poklesu úspor se podle něj projevil i volební rok 2017, kdy vláda navýšila platy ve zdravotnictví.

V dokumentu jsou popsané také hypotetické situace, jak by se mohly v příštích letech projevit hospodářské krize. „Zátěžový test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému veřejného zdravotního pojištění jsou již ze střednědobého hlediska neudržitelné,“ uvádí. V případě mělké recese podobné letům 2012 až 2013 by pojišťovny v roce 2020 vyčerpaly rezervy a o rok později by již některé své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb platily po splatnosti.

Pokud by přišla kratší, ale hluboká recese z roku 2009 by se rezervy vyčerpaly ještě dříve. „Již v roce 2020 by vznikaly závazky po lhůtě splatnosti a v roce 2021 by přesáhly 48 miliard korun,“ píše se ve zprávě.

Celkově počítá veřejné zdravotní pojištění letos s 297,2 miliardy korun, přebytek by měl být asi 1,8 miliardy Kč. Příjmy systému rostly meziročně o 5,6 procenta, výdaje o 7,3 procenta. Růst příjmů se očekává i v příštích letech, do roku 2019 o 4,3 procenta a do roku 2020 o čtyři procenta. V roce 2020 by tak celkové příjmy mohly dosáhnout 322,4 miliardy korun, což by oproti loňskému roku bylo o 14,6 procenta a 41 miliard korun navíc.

rem van mha

Lékařů odcházejících do důchodu bude brzy víc než absolventů

Praha 27. února (ČTK) – Lékařů odcházejících do důchodu by podle modelu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) mohlo příští rok být už více než absolventů lékařských fakult v daném roce. Fakulty nemohou počty studentů navýšit, není dost peněz ani učitelů. Novinářům to dnes na tiskové konferenci řekli zástupci Asociace děkanů lékařských fakult a ministerstev školství a zdravotnictví. V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 1100.

„Pokud se nic nezmění, bude v roce 2025 třetina veškeré kapacity krytá lékaři ve věku nad 60 let,“ přiblížil modelovou situaci ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Už v současné době je průměrný věk lékaře 49 let, praktického lékaře pro děti a dorost 59 let. V současné době počty lékařů mírně rostou, odborníci ale čekají, že se tento trend bez zásahu brzy otočí.

Podle Duška reálně nastoupí do zdravotnictví odhadem asi 860 z 1100 absolventů z loňského roku. Pokud by lékařské fakulty navýšily počet přijímaných o 16 procent, negativní trend by se nejspíš podařilo zastavit. Optimální by bylo navýšení počtu studentů o 20 až 25 procent a udržet ho deset let. „To by vytvořilo rezervu 1500 až 2000 lékařů, kdy se očekává nárůst nemocnosti,“ dodal Dušek.

Demografický vývoj věku lékařů i celé společnosti není rovnoměrný. Největší propad lze podle něj předpokládat už v příštích třech letech, potom bude pokles postupný, ale s vlnami. Jeden demografický vrchol bude odchod do důchodu lidí, kterým je v současné době kolem 55 let. Další větší se očekává při odchodu dnešních čtyřicátníků. V roce 2020 tak bude třetina lékařů starších 60 let a 18 procent nad 65 let. O pět let později bude mezi doktory pětašedesátníků a starších už 22 procent.

Zájem o studium je velký, fakulty přijímají podle děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Martina Bareše každého desátého zájemce. Navýšení ale podle děkanů není možné bez dalších peněz a učitelů. „Fakulty dostanou na provoz jen asi dvě třetiny potřebných nákladů. Zbytek si musí samy vydělat, například anglickými studijními programy,“ vysvětlil děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksi Šedo.

Děkani v současné době nechtějí spekulovat, kolik peněz by pro odpovídající navýšení kapacit potřebovali. Chtějí nejdřív analyzovat data. Podle náměstka ministra školství Pavla Dolečka ze tří miliard navíc, které dostalo školství do letošního rozpočtu, nic dostat nemohou. „Je to systémový nástroj pro všechny fakulty. Do vnitřních toků univerzit už zasahovat nemůžeme,“ dodal. Připomněl také, že ministerstvo žádalo o 4,5 miliardy navíc, dostalo jen tři. Dohoda o přidání lékařským fakultám musí být podle něj na úrovni vlády a musí jít o dlouhodobý závazek.

Pro více studentů ale chybí vedle peněz také učitelé i lékaři, kteří školí absolventy při specializačním vzdělávání. Také u nich se projevuje stárnutí populace, 60 procent všech profesorů vyučujících na lékařských fakultách je starších 60 let.

Mladé lékaře ale působení na fakultách neláká. „Většina našich kolegů má částečný úvazek, protože jim nemůžeme nabídnout celý,“ dodal Šedo. Asistent na fakultě má nástupní plat kolem 22.000 korun, později se může přiblížit ke 30.000 korun. Docent bere přibližně 45.000 korun, profesor kolem 50.000 až 60.000 korun. „Učitelé medicíny mají poloviční příjmy než jejich kolegové v praxi,“ dodal Šedo. Jejich finanční postup je navíc proti nim opožděný.

Podle statistik ministerstva školství v loňském školním roce na lékařských fakultách studovalo 21.292 posluchačů, další studovali veterinářské fakulty nebo Fakultu zdravotního lékařství Univerzity obrany. Cizinců bylo mezi nimi více než 7200, asi 3400 z nich si vzdělání platilo. Loni absolvovalo na lékařských fakultách téměř 2500 Čechů, z nichž asi 1100 byli přímo lékaři, a asi 700 cizinců.

Počty studentů a absolventů lékařských fakult ve školním roce 2016/2017:

zdroj: Statistická ročenka školství

van mal