E15:Holding Hartenberg couvá z následné péče, prodal FutureHealth

Praha 26. února (ČTK) – Holding Hartenberg prodal svoji společnost FutureHealth, která měla v Opočně a v dalších městech vybudovat zařízení intenzivní následné péče a rehabilitace. Deníku E15 to potvrdil jednatel Hartenberg Holdingu Jozef Janov. Vzhledem k tomu, že firma zatím nevykonávala žádnou činnost, byla částka minimální, uvedl. Hartenberg spadá pod firmu SynBiol, jejíž akcie loni v únoru vložil tehdejší vicepremiér a ministr financí a současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) do svých svěřenských fondů kvůli zákonu o střetu zájmů.

“Máme teď více projektů a FutureHealth byl na deset a více let a byl přitom ekonomicky nejistý. Vyhodnotili jsme to tak, že se více zaměříme na rozvoj FutureLife a na akvizice už fungujících společností,” uvedl Janov. Svoji roli sehrálo i to, že v Praze a v Libereckém kraji firma nezískala smlouvy se zdravotními pojišťovnami, s nimiž počítala, píše E15.

FutureLife je skupina, která zahrnuje významnou síť klinik umělého oplodnění, polikliniky a další ambulance. Budovat zcela nové projekty od nuly už Hartenberg neplánuje. “Je efektivnější rozvíjet nové odbornosti v rámci FutureLifu,” dodal Janov.

Prodaná FutureHealth má od 12. února nejen nové majitele, ale i nový název Estrella Health a nového ředitele Milana Konvičného, který již provozuje oddělení následné péče v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

FutureHealth měla také už od léta odsouhlasen pronájem budovy v bývalé nemocnici v Opočně. Městu by podle dohody náleželo za pronájem 890.000 korun ročně. Smlouva o pronájmu mezi firmou a městem ale podepsána nebyla, město se tak stále stará o prázdnou budovu. “Je to pro nás nákladné,” řekla starostka Opočna Šárka Škrabalová. S klinikou stále počítá. “Doufejme, že to vznikne, to zdravotnické zařízení bylo pro Opočno zajímavé,” dodala.

fsl rot

Pražské pohotovosti ošetřily loni 138.280 lidí, nejvíce dospělých

Praha 26. února (ČTK) – Pražské pohotovosti ošetřily loni 138.280 pacientů, což je o zhruba 2500 méně než předešlý rok. Vyplývá to z materiálu, který dostanou v úterý k projednání pražští radní. Nejčastěji na pohotovost zavítali dospělí, čtvrtina ošetřených byli Středočeši a šest procent cizinci. V Praze fungovala pohotovost loni v sedmi lékařských zařízeních a město na provoz z rozpočtu dalo 22,5 milionu korun.

Z celkového počtu ošetřených bylo 56.758 dospělých, 45.219 dětí a 36.303 pacientů vyhledalo zubní pohotovost. Stejně jako v roce 2016 bylo loni nejvíce lidí ošetřeno v prosinci, a to 14.576, a nejméně v srpnu, kdy pomoc vyhledalo 9946 pacientů. Vliv na jejich počet měla v prosinci podle dokumentu kulminace chřipkových a dalších respiračních či infekčních onemocnění.

Nejvytíženější byla pohotovost v kategorii dospělých a dětí pohotovost Nemocnice V Motole, která v obou kategoriích ošetřila přes 16.500 pacientů. Zubaři byli nejvytíženější v Městské poliklinice, kam přišlo 19.162 lidí.

Nejčastějšími pacienty byli Pražané. Mezi dospělými jich bylo víc než polovina, přesně 32.973. Čtvrtinu tvořili Středočeši a devět procent cizinci. Mezi dětmi bylo 64 procent pacientů Pražanů a 29 procent dětí bylo ze Středočeského kraje. Stejné procento Středočechů vyhledalo v Praze i zubní pohotovost. Pražanů bylo na zubním 17.706, tedy 49 procent.

Pohotovost funguje ve fakultních nemocnicích v Motole, Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí, na Vinohradech a v Ústřední vojenská nemocnici ve Střešovicích. Dále pak je v Thomayerově nemocnici a Nemocnici Na Bulovce a v Městské poliklinice Praha.

brn gcm

Charitní domov pro bezdomovce v Plzni využije komerční ubytovnu

Plzeň 26. února (ČTK) – Mrazivé počasí posledních dnů zvýšilo v Plzni zájem bezdomovců o přečkání noci v charitním Domově sv. Františka. Ještě před začátkem mrazů lidé bez domova obsazovali všech 46 lůžek pro nocleh. Dalších více než 20 lidí přečkávalo pod střechou domova noc na takzvané teplé židli. Nyní ale zájem o noční azyl ještě vzrostl, a charita proto ode dneška poprvé využije pro desítku bezdomovců krátkodobé ubytování v komerční ubytovně, řekl dnes ČTK vedoucí domova Džemal Gërbani.

“Dokud nepřišly mrazy, přečkávalo u nás noc na teplé židli nad kapacitu domova tak 20 až 22 lidí, teď ale bylo už 33 zájemců o teplou židli, což je už na hraně našich možností,” řekl. Charitní zařízení tak využije každoročního příspěvku města, které pravidelně od roku 2012 dává Domovu sv. Františka 50.000 korun právě na případné pokrytí nákladů za komerční ubytování přes nejsilnější mrazy. Pokud charita peníze nepoužije na ubytovnu, peníze může použít na nákup materiálu a pomůcek pro domov.

Podle Gërbaniho zkušeností se většinou zájem bezdomovců o přespání neprojeví ze dne na den. Mnozí přicházejí až tehdy, když mrazy kolem minus osmi stupňů trvají několik dní. Nyní zřejmě i s ohledem na předpověď očekávající další mrazivé dny zájem o nocleh skokově stoupl. “Máme už vytipovaných asi deset klientů, které bychom vzali na komerční ubytovnu, tu situaci jsme očekávali, takže jsme se na to předem připravili a ubytovnu jsme domlouvali už minulý týden,” uvedl Gërbani. Loni podle něj i před několik mrazivých dní nebylo třeba komerční ubytovnu objednávat.

Ledové počasí už v Plzni zřejmé stálo život nejméně jednoho člověka, řekl mluvčí záchranné služby Martin Brejcha. Minulou středu byl ve Hřbitovní ulici nalezen mrtvý muž, který byl zřejmě obětí mrazivého počasí. “Záchranná služba vyjížděla už k několika případům, kdy většinou lidé bez domova utrpěli omrzliny na různých částech těla,” dodal Brejcha.

Silně podchlazeného polonahého muže našli v sobotu ráno strážníci v Plzni ve Štruncových sadech. “Hlídka si ho všimla pod svahem u řeky Radbuzy v místě nad soutokem, kde ležel se staženými kalhotami a obnaženými hýžděmi. Na první pohled byl silně podchlazený, na nose měl krvácivé zranění a provedenou tracheostomii dýchacích cest,” uvedla mluvčí městské policie Jana Pužmanová. Muže museli strážníci odnést do svého auta a do příjezdu sanitky ho zahřívat.

Lada Pešková dr

Záchranáři v Plzni mají biobox pro vysoce infekční pacienty

Plzeň 26. února (ČTK) – Biobox určený pro přepravu pacientů podezřelých z vysoce infekční nákazy získali záchranáři Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Od výrobce v Norsku dostali zdarma do užívání špičkové zařízení, jaké kromě nich nemá v EU žádná země na východ od Německa, řekl dnes ČTK mluvčí záchranné služby Martin Brejcha.

Katalogová cena bioboxu, který má téměř dvacetiletou životnost, je jeden milion korun. “Tento transportně izolační prostředek je špičkou ve svém oboru. Je to výrobek norské firmy a nám byl na dobu neurčitou zapůjčen k užívání,” řekl.

Biobox si podle něj lze představit jako velký plastový inkubátor nebo schránku, kam se při převozu uloží pacient, u něhož je podezření na nějakou vysoce infekční nákazu. “Vzduch je filtrován přes speciální filtry, které brání rozšíření infekce dál a nakažení dalších osob v okolí. To celé je pevně připojeno k nosítkovému podvozku,” uvedl Brejcha.

Biobox se po použití dá snadno dekontaminovat pro opětovné použití. Dosud měli záchranáři v kraji pro podobné případy jinak konstrukčně řešenou skládací konstrukci. “Je to z měkkého materiálu, je to skládací věc, kdežto nový biobox je pevný průhledný celolaminátový skelet,” dodal mluvčí.

V biovaku dosud podle něj záchranáři v kraji převáželi jen jednoho pacienta, který trpěl velice agresivní formou otevřené tuberkulózy. “Tehdy pacient navzdory veškeré snaze lékařů týž den zemřel. Od té doby jsme zásah s pomocí tohoto zařízení neměli,” dodal Brejcha.

Lada Pešková kš

Správní radu VZP povede nově poslankyně Adámková (za ANO)

Praha 26. února (ČTK) – Předsedkyní správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) byla dnes zvolena šéfka zdravotního výboru Sněmovny, poslankyně Věra Adámková (za ANO). Dosavadní šéf rady, hejtman a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD) bude místopředsedou. Dalším byl zvolen Bohuslav Svoboda (ODS). Ve správní radě je v současné době osm nominantů hnutí ANO a deset jmenovaných současnou vládou v demisi vedenou Andrejem Babišem (ANO). Odvolání ředitele Zdeňka Kabátka, kterého Babiš v minulosti kritizoval, podle dnešního vyjádření předsedkyně správní rady Adámkové není na pořadu dne.

“Správní rada může odvolat ředitele, ale nevidím teď nejmenšího důvodu. Bývalá správní rada skončila s tím, že ředitel zůstává,” řekla novinářům Adámková. Kabátek, jemuž řádné funkční období končí v roce 2020, k tomu řekl, že se bude snažit správní řadu přesvědčit výsledky.

Správní rada největší pojišťovny má 30 členů. Deset nominuje vláda na návrh ministra zdravotnictví. Dvacet míst, které obsazuje Sněmovna, si strany dělí podle poměrného zastoupení v dolní komoře. Nově jmenováni musí být do 90 dnů od ustavení Sněmovny po volbách.

Vítězné hnutí ANO má v radě osm zástupců, Adámková, David Kasal, Pavel Plzák a Rostislav Vyzula v ní zasedali už v minulém období. ODS má tři zástupce, Piráti a SPD po dvou a po jednom ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

“Část členů správní rady tam nemá podle zákona vůbec sedět. Jsou v konfliktu zájmů, protože vlastní ordinace nebo nemocnice,” řekl ČTK člen rady Zdeněk Hřib (Piráti). Týká se to podle něj několika kandidátů za ANO, ČSSD a ODS, protože mají s VZP smlouvy. Vzhledem k tomu, že na výzvu k rezignaci nereagovali, obrátí se Piráti na jejich sněmovní kluby.

“Bylo by velice nešťastné, kdyby kvůli nelegitimnímu postavení řady členů správní rady mohla být její rozhodnutí zpochybněna, jako se tomu stalo v roce 2016 u Vojenské zdravotní pojišťovny,” uvedl Hřib v tiskové zprávě. Pokud kluby své nominanty nezmění, chtějí Piráti postupovat i právní cestou.

Kritizovaní místopředsedové správní rady Běhnounek a Svoboda takový výklad zákona odmítají. “Změna zákona byla udělána právě proto, aby to umožňoval,” řekl novinářům Běhounek. Střet zájmů se podle něj vztahuje jen na smlouvy s dodavateli. Kabátek i Adámková vyloučili, že by člen správní rady mohl jakkoliv zasahovat do smluvní politiky pojišťovny.

Správní rada jmenuje a odvolává ředitele, schvaluje návrh zdravotně pojistného plánu, účetní uzávěrky a výroční zprávy, schvaluje zásady smluvní politiky a objem úhrad poskytovatelům. Rozhoduje o nákupu nemovitostí v pořizovací ceně přes pět milionů korun či o využití prostředků rezervního fondu.

Současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka premiér vlády v demisi Andrej Babiš (ANO) v minulosti kritizoval, označil ho v tiskové zprávě za kontroverzní osobu spojenou s “největším kmotrem českého zdravotnictví”, někdejším náměstkem ministra zdravotnictví Markem Šnajdrem.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) chce v budoucnu správní radu VZP bez účasti poslanců, místo nich by v ní měli zasedat zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců. Připravuje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, hotova má být v roce 2019 a platit možná od roku 2020. Obsazováním rady se zabývá i Ústavní soud, ministr chce zákon upravit podle jeho verdiktu.

Piráti navrhují, aby bylo zrušeno deset míst obsazovaných vládou. Podle nich je v konfliktu zájmů i ministerstvo zdravotnictví, které vlastní nemocnice. “Nominace by měly probíhat dle námi připraveného nominačního zákona, který zamezí politickým trafikám,” dodal místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák.

VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, má asi 5,9 milionu klientů. V letošním roce plánuje hospodařit se 183 miliardami korun, na zdravotní služby z nich vydá 160,6 miliardy. Ke konci loňského roku měla pojišťovna na účtech zůstatek 5,12 miliardy korun. “Podle výsledků lednových, loňského roku a predikcí pro letošní rok si troufnu říct, že bude VZP hospodařit s kladným saldem a posílí rezervy,” uvedl ředitel Kabátek.

van rot

V Česku mají letos vzniknout centra pro léčbu vzácných…

Praha 24. února (ČTK) – Desítky tisíc Čechů trpí vzácnými nemocemi, které má méně než pět lidí z 10.000. Pro jejich léčbu mají do několika měsíců vzniknout specializovaná centra. O jejich vznik usilují pacientské organizace už od roku 2010, uvedla Česká asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) v tiskové zprávě ke Dni vzácných onemocnění, který připadá na 28. února.

Systém center, která usnadní financování a organizaci péče o vzácná onemocnění, by měl podle vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly na lednovém setkání pacientských organizací vzniknout do pěti měsíců.

“Právě komplexní péče ve specializovaných centrech je pro nás velmi důležitá, lékaři v běžných ambulancích nemohou mít s našimi nemocemi dostatek zkušeností a to má samozřejmě velký vliv na kvalitu péče i včasnému stanovení diagnózy,” uvedla předsedkyně ČAVO Anna Arellanesová.

Centra by, stejně jako některé kliniky v současnosti, měla být zapojená do Evropských referenčních sítí. Ty usnadňují získávání zkušeností ze zahraničí. “Lékaři mohou například zadávat jednotlivé případy do systému a svolat mezinárodní tým ke konzultaci,” dodal místopředseda ČAVO René Břečťan.

Usnadní i vysílání pacientů za léčbou do zahraničí, ta je ale problematická i finančně. České zdravotní pojišťovny totiž hradí péči jen do výše, která je obvyklá v tuzemsku. U vzácných onemocnění ale taková péče v Česku dostupná není, není tak stanovená ani její cena. Pacienti proto vyzvali ministerstvo zdravotnictví, aby se problémem zabývalo.

Existuje zhruba 7000 popsaných vzácných chorob, jednotlivou chorobou trpí desítky, maximálně stovky lidí. Většina pacientů není diagnostikovaná, v ČR je odhadem 20.000 až 800.000 pacientů, tři čtvrtiny jsou děti. Naděje na vyléčení je malá, na 95 procent vzácných onemocnění není účinný lék. Stovky léků se vyvíjejí, pacienti si ale stěžují, že trvá i několik let než jsou dostupné v Česku.

Nejčastěji jde o vrozené vývojové vady, dědičné poruchy metabolismu a vzácné nádory. Většina těchto nemocí má genetický původ. Rozvíjejí se už před narozením, tři čtvrtiny případů se projeví v dětství. Zhruba 30 procent pacientů umírá před pátým rokem života.

K vyhledávání vrozených nemocí zavedlo Česko v roce 2009 novorozenecký screening. Z kapky krve se odhalí 13 ze 45 rozpoznatelných nemocí. Screening i léčbu hradí zdravotní pojišťovny. Screening je součástí Národní strategie pro vzácná onemocnění na roky 2010 až 2020, která má za cíl zefektivnit diagnostiku i léčbu.

van mal

Nízkou hladinu testosteronu cítí každý 5. muž. Nejde přitom jen…

 „Nemám chuť na sex, jsem podrážděný, tloustnu a to nejlepší mám už za sebou.“

Praha, 23.2.2018 (Focus Agency)

Hladina testosteronu začíná klesat už po 30. roce věku, komplikace ale přichází většinou později – po padesátce jimi trpí 20 % mužů.¹ Problémy se sexem jsou přitom tím nejmenším… Mezi příznaky patří, kromě nižšího libida a počtu ranních erekcí, vyšší sklon k obezitě, únava, podrážděnost, nervozita a nespavost. Skrytě se pak zvyšuje riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku, srdečně-cévních onemocnění i osteoporózy.

Komu dokáže nedostatek testosteronu ničit život?

„Nedostatkem testosteronu trpí nejčastěji muži po 50. roce života. V posledních letech se s ním ale díky špatnému životnímu stylu, kouření, nedostatku pohybu a stresu setkáváme stále častěji i u mladších mužů.“ vysvětluje sexuolog MUDr. Pavel Turčan.

S prodlužujícím se věkem se důležitost řešit pokles mužských hormonů zvyšuje. Za posledních 100 let se zvýšila naděje na dožití u mužů o téměř 20 let a dle Zprávy o stárnutí obyvatelstva se do roku 2060 průměrný věk mužů dále zvýší až na 83 let.

Nedostatek testosteronu neovlivňuje jenom sexuální funkce, ale i fyzické a duševní zdraví. „Muži na nízkou hladinu testosteronu reagují velice podobně jako ženy na nízkou hladinu estrogenu. Bývají citlivější, náladovější a vztahovační, mívají také sklony k depresivním náladám. Výše uvedené stavy mohou mít za následek napětí ve vztahu, partnerské rozepře, nedorozumění a komunikační problémy, které se mohou vhodnou léčbou s úpravou hladiny testosteronu výrazně zlepšit,“ říká MUDr. Pavel Turčan.

Jak se nedostatek testosteronu léčí?

U doplňků stravy, nabízejících zdánlivě jednoduché řešení sexuálních a dalších tělesných obtíží, nebyla klinickými studiemi prokázána účinnost. „Další možností jsou léky na podporu erekce na předpis, které ovšem neřeší nedostatek testosteronu. Navíc, problémy s erekcí mohou mít i jinou než hormonální příčinu. Moderní postupy léčby nedostatku testosteronu jsou založené na tak zvané substituční léčbě, tedy pravidelném dodávání chybějícího hormonu. To je možné formou tablet, injekčně nebo aplikací gelu na kůži,“ říká urolog-androlog MUDr. Libor Zámečník, Ph.D. z VFN v Praze.

 Nejnovější je v ČR aplikace ve formě gelu (od roku 2015). Pozitivní změny formou zvýšení sexuální touhy, zlepšení erekce, nálady a snížení únavy je možné sledovat již během prvních 3 měsíců od počátku léčby. Z dlouhodobějšího hlediska byly prokázány též pozitivní změny v úbytku tělesného tuku, přírůstku svalové hmoty, snížení rizika vzniku metabolického syndromu a zvýšení pevnosti kostí.^2,3

V Česku loni přibylo nemocných, průměrná délka stonání ale…

Praha 23. února (ČTK) – V Česku loni přibylo nemocných. Počet ukončených neschopenek dosáhl téměř 1,7 milionu, což bylo meziročně o sedm procent více. V průměru lidé stonali 41 dní, tedy o necelý den méně než v roce 2016. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nejvíce nemocných bylo stejně jako o rok dříve ve Středočeském kraji a v Praze, nejméně opět v Karlovarském kraji. Na nemocenském, které je mandatorním výdajem státu, vyplatila ČSSZ přes 18 miliard korun.

Ve Středočeském kraji evidoval úřad loni 193.348 ukončených neschopenek a v Praze 190.654. Následuje Moravskoslezský kraj s 184.596 neschopenkami. Nejméně ukončených neschopenek bylo v Karlovarském kraji, a to 47.572. Pojištěnci v tomto regionu prostonali také nejméně dní celkově, bylo to 1,798.432 dní. Naopak nejvíce dnů, 9,158.632, stonali pojištěnci v Moravskoslezském kraji.

Nejvíce dní v dočasné pracovní neschopnosti trávili stejně jako loni lidé ze Zlínského kraje. Jedna neschopenka tu trvala v průměru 50,09 dne. Nejkratší dobu stonali nemocní v Praze, a to 31,63 dne.

Nejčastěji podle ČSSZ stonali lidé ve věkové kategorii 40 až 49 let, což bylo 414.282 případů, přičemž ženy převažovaly nad muži. Naopak v další věkové skupině 20 až 29 let s druhým nejvyšším počtem ukončených neschopenek (394.431) stonali častěji muži. “V počtu prostonaných dnů ovšem pomyslné první místo obsadila věková kategorie 50-59 let,” uvedla správa.

Výdaje na nemocenské loni podle ČSSZ stouply o více než miliardu na 18 miliard korun. Nemocenské vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti za kalendářní dny. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy za pracovní dny zaměstnavatel, náhrada mzdy nenáleží za první tři dny.

Dočasné pracovní neschopnosti za rok 2017 podle krajů:

Zdroj: ČSSZ

fsl jw

Zdravotní pojišťovny v letech růstu netvoří větší rezervy

Praha 23. února (ČTK) – Zdravotní pojišťovny v letech ekonomického růstu netvoří větší rezervy než dřív. Celkově jsou na nižší úrovni než před hospodářskou krizí v roce 2009. Pokud by došlo k další krizi, mohly by je vyčerpat a závazky platit po splatnosti. Vyplývá to ze zprávy o předpokládaném vývoji systému veřejného zdravotního pojištění, kterou v úterý projedná vláda. V letošním roce by mělo mít zdravotnictví k dispozici 279 miliard.

S větším růstem zůstatků nepočítají pojišťovny ani v následujících letech. “I přes pokračující hospodářský růst by nedocházelo ke zvyšování rezerv. Tato míra by naopak klesala z 9,73 procenta na 9,47 procenta v roce 2020,” uvádí dokument.

Pojišťovny nashromáždily rezervy v letech před světovou hospodářskou krizí. Od roku 2009 do roku 2013 ale docházelo k jejich prudkému úbytku. Od roku 2016 míra rezerv opět mírně roste, avšak dosud nebylo dosaženo předkrizových hodnot.

V letech 2004 až 2006 pojišťovny ukládaly asi pět procent svých celkových výdajů, v roce 2007 téměř 15 procent. Maximálních asi 18 procent činily uložené rezervy v roce 2008. O rok později podíl klesl pod 15 procent, v roce 2010 na přibližně 11 procent a v letech 2011 až 2015 byly opět jen kolem pěti procent. V roce 2016 stoupl k sedmi procentům, loni téměř k deseti.

Pro letošek pojišťovny plánují mírný pokles tohoto podílu. Problém je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha ve státním příspěvku, z rozpočtu je placeno pojistné za děti, seniory nebo nezaměstnané. “Je koncipovaný tak, že pokud nebude mít systém dost peněz, tak stát navýší svůj příspěvek,” vysvětlil. Správnější by podle Friedricha byl trvalý mechanismus růstu. V letošním poklesu úspor se podle něj projevil i volební rok 2017, kdy vláda navýšila platy ve zdravotnictví.

V dokumentu pro vládu jsou popsané také hypotetické situace, jak by se mohly v příštích letech projevit hospodářské krize. “Zátěžový test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému veřejného zdravotního pojištění jsou již ze střednědobého hlediska neudržitelné,” uvádí dokument.

V případě mělké, delší recese podobné letům 2012 až 2013 by pojišťovny v roce 2020 vyčerpaly rezervy a o rok později by již některé své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb platily po splatnosti.

Pokud by přišla kratší, ale hluboká recese z roku 2009 by se rezervy vyčerpaly ještě dříve. “Již v roce 2020 by vznikaly závazky po lhůtě splatnosti a v roce 2021 by přesáhly 48 miliard korun,” píše se ve zprávě.

Celkově počítá veřejné zdravotní pojištění letos s 297,2 miliardami korun, přebytek by měl být asi 1,8 miliardy korun. Příjmy systému rostly meziročně o 5,6 procenta, výdaje o 7,3 procenta. Růst příjmů se očekává i v příštích letech, do roku 2019 o 4,3 procenta a do roku 2020 o čtyři procenta. V roce 2020 by tak celkové příjmy mohly dosáhnout 322,4 miliard korun, což by oproti loňskému roku bylo o 14,6 procenta a 41 miliard navíc.

Největší podíl z veřejného zdravotního pojištění spotřebuje lůžková péče v nemocnicích, jde téměř o polovinu. Kolem pětiny se vydá za léky na recept, asi 15 procent tvoří ambulantní specialisté a po pěti procentech zubní a praktičtí lékaři.

Stav na běžných účtech zdravotních pojišťoven (rezerva) – v milionech Kč:

zdroj: zdravotně pojistné plány pojišťoven

* očekávaná skutečnost

** očekávaný na konci roku 2018

van mal

Medici mají dostávat informace o volných místech na venkově

Praha 23. února (ČTK) – Studenti lékařství před specializací by mohli dostávat informace o volných místech na venkově, kde chybí praktičtí lékaři, a dotační podpoře ministerstva či pojišťoven pro otevírání praxí. Na dnešním Kongresu primární péče o tom diskutovali zástupci praktických lékařů, ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven.

Sdružení Mladých praktiků chce podle předsedkyně Markéty Pfeiferové oslovit mladé lékaře v předatestační přípravě s dotazníky, které se budou týkat jejich ochoty pracovat v odlehlých oblastech. “Vyptáme si i na to, zda z vesnice pocházejí, zda se do ní chtějí vrátit a co by je případně motivovalo, aby si otevřeli praxi tam,” vysvětlila.

Ministerstvo spustilo v roce 2016 dotační program pro otevírání nových praxí. Do výše 250.000 za rok podpoří mzdu sestry a až 250.000 přidá i na vybavení ordinací. V prvním roce byli jen dva žadatelé, v minulém asi dvě desítky.

Zdravotní pojišťovny jsou připravené jednat o zvýšení bonusu pro lékaře v odlehlých oblastech. Praktičtí lékaři po nich ale chtějí, aby také zajistily lepší informovanost čerstvě dostudovaných lékařů o tom, kde se jaká místa nabízejí a zda jsou s nimi spojené nějaké finanční pobídky.

“Dostudovaní lékaři se hlásí na specializační přípravu na Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který patří pod ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny by měly s lékaři mluvit právě ve chvíli, kdy se specializují na vybraný obor. Mohou jim poskytnout přehled volných míst v republice, komplexní informace, kde získat příspěvek nebo dotaci,” uvedl předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma.

Praktických lékařů je v Česku asi 5500, průměrně na jednoho připadá asi 1600 pacientů. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistik bude po roce 2020 každý pátý doktor v ordinaci v důchodovém věku. Podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je třeba problém s nedostatkem lékařů řešit tam, kde je dál než 30 kilometrů.

Podle sdružení praktiků se s nedostatkem lékařů se potýká přibližně třetina obcí, další třetina problémy avizovala v blízkém čase. V obcích do 1000 obyvatel, kde jsou problémy největší, žije asi 17 procent obyvatel.

Na obdobný problém nedávno upozorňovali i stomatologové. Ministerstvo zdravotnictví pustí v polovině roku program, kde jim na otevření ordinace v odlehlejší oblasti přidá až 1,2 milionu korun. V ČR je nyní asi 8000 zubařů, více než polovina jich je v Praze a krajských městech. Chybí hlavně na hranicích krajů nebo v pohraničí.

van mal