Mumifikované dítě z Itálie nemělo neštovice, ale hepatitidu B

Řím/Hamilton (Kanada) 5. ledna (ČTK) – Malé dítě, jehož mumifikované tělo podle původních domněnek vědců neslo první důkaz o výskytu pravých neštovic, mělo ve skutečnosti hepatitidu B. Ukázaly to další analýzy ostatků z 16. století, které byly nalezeny v bazilice San Domenico Maggiore v Neapoli. Informovala o tom agentura AFP.

Italští vědci před 30 lety na základě zjevné vyrážky na obličeji usoudili, že dítě mělo pravé neštovice. Badatelé z kanadské McMasterovy univerzity ale nyní po analýze kousků kůže a kostí zjistili, že dítě trpělo hepatitidou B, která napadá játra a rovněž může způsobovat vyrážku.

Objev podle vědců dokazuje, že hepatitida B, kterou dnes trpí asi 350 milionů lidí po celém světě a která ročně zabije asi milion lidí, provází lidstvo po staletí a nemoc se za posledních 450 let jen málo změnila.

Odborník na evoluční genetiku z McMasterovy univerzity Hendrik Poinar podotkl, že pochopení toho, jak se pandemie a epidemie vyvíjely v minulosti, přispívá k pochopení toho, jak se chovají a šíří současné patogeny. “Tyto informace nám nakonec pomohou dostat je pod kontrolu,” uvedl Poinar.

mka spr

O Nemocnici Na Františku mají zájem nejméně čtyři firmy

Praha 5. ledna (ČTK) – O provozování pražské Nemocnice Na Františku projevují zájem nejméně čtyři firmy. Zástupci Penta Hospitals, Privamed, AGEL a EUC se dnes zúčastnili prohlídky objektu, zjistila ČTK na místě. Zájemci mají možnost svoje nabídky podávat do 23. ledna, kdy se budou otevírat obálky v tendru na koncesní smlouvu. Nemocnici vlastní první městská část, její plán přenechat provoz soukromníkovi kritizuje místní opozice nebo Praha 7.

Kromě uvedených firem se v minulosti spekulovalo o tom, že by se o zařízení mohl ucházet fond Hartenberg Capital, který spravuje peníze předsedy hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše. Podmínky koncese však stanovují, že provozovatel musí mít zkušenost s provozováním srovnatelně velkého lůžkového zařízení, což fond nemá.

Finální počet zájemců bude znám až při otevírání obálek koncem ledna. Poté by měla výběrová komise, jejíž složení zatím není známo, vybírat vítěze. Do té doby se ještě může do hry zapojit magistrát. Radní pro zdravotnictví Radek Lacko (ANO) v prosinci uvedl, že bude jednat s městskou částí o možných variantách dalšího osudu nemocnice. Nevyloučil ani převzetí zařízení městem.

Proti plánu radnice Prahy 1 nechat provoz nemocnice na dalších 35 let soukromníkovi protestuje místní opozice. Podle předsedy Zelených v Praze 1 Petra Kučery se plán fakticky blíží privatizaci. Připomněl, že například firma EUC vlastní nemocnici ve Frýdlantu, kde před dvěma lety zrušila kvůli nedostatku lékařů akutní lůžkovou internu a pacienti teď musí jezdit 25 kilometrů do Liberce. “Pro mě je to indicie, jakým směrem správa soukromým provozovatelem může vést,” uvedl.

Radnice Prahy 1 argumentuje tím, že městská část provoz nezvládá financovat. Místostarosta Daniel Hodek (ČSSD) v prosinci odmítl požadavek na zrušení tendru, který vzneslo zastupitelstvo Prahy 7 s tím, že nemocnici využívá mnoho jejích obyvatel a podmínky koncese jsou nevýhodné a nezaručují kvalitní služby. Hodek odmítl také to, že by zařízení měl převzít magistrát.

Celková hodnota koncese na 35 let je odhadována na 10,5 miliardy korun. Praha 1 stanovila nájemné půl milionu měsíčně, zároveň však podmínky koncese navrhují kompenzaci ze strany radnice řádově 50 až 60 milionů korun ročně. Konkrétní podoba smlouvy však vzejde až z výběrového řízení.

Nemocnice na Františku je jedinou nemocnici, kterou v Praze provozuje městská část. Vlastní nemocnici nemá ani magistrát, pouze Městskou polikliniku. Nemocnice má 120 lůpžek pro akutní případy a 60 lůžek léčebny dlouhodobě nemocných, což jsou necelá dvě procenta pražského lůžkového fondu.

psc jw

Poprvé od roku 1900 je k dostání kompletní český anatomický…

Praha 5. ledna (ČTK) – Poprvé od roku 1900 je k dostání nový ucelený Anatomický atlas člověka od českých autorů. Tři roky po vydání jeho prvního dílu dokončili Miloš Grim a Ondřej Naňka z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) společně s akademickým malířem Ivanem Helekalem jeho zbývající část. Druhá polovina kompletu se zhruba 1300 ilustracemi a fotografiemi bude mít křest příští středu v Akademickém klubu 1. LF UK ve Faustově domě.

Zatímco první díl zahrnuje hlavně anatomii končetin a trupu, druhou část atlasu autoři věnovali strukturám hlavy a krku, orgánům hrudní, břišní a pánevní dutiny, centrálnímu nervovému systému a smyslovým orgánům, sdělil ČTK mluvčí univerzity Václav Hájek.

Součástí publikace je slovník nejčastějších latinských anatomických výrazů a jejich překlad do češtiny a angličtiny. Více než čtyřsetstránková kniha obsahuje přibližně 800 obrázků, z nichž čtvrtinu tvoří podle Hájka snímky z rentgenu, magnetické rezonance nebo počítačové tomografie (CT). Stejně jako v první části jsou i v pokračování všechny popisky v latině, češtině a angličtině.

Čeští medici dosud studovali anatomii člověka z překladů zahraničních učebnic. Podle Grima je vydání nového atlasu od českých autorů výhodné i pro nakladatelství. To dosud muselo opakovaně kupovat licence na atlas, který se překládal. Každý ze dvou dílů je k dostání za cenu kolem 850 korun. Jsou tak levnější než zahraniční anatomické atlasy.

Anatomický atlas člověka je určen nejen studentům medicíny a lékařům, ale také studentům přírodních věd a pracovníkům nelékařských zdravotnických oborů. Využít ho mohou rovněž lidé pohybující se v tělesné výchově a sportu.

ptd jw

Lázeňská města zažívají renesanci. Pobytové portály hlásí rekordní tržby

PRAHA, 4. LEDNA 2018 (SPA.cz) – Češi znovu objevují kouzlo lázní. Lákají je především ozdravné procedury. Vloni se jen během prvních tří čtvrtletí podle Českého statistického úřadu v lázeňských zařízeních ubytovalo 664 088 hostů – z toho 353 831 Čechů. Podle odhadů se počet hostů lázeňských zařízení za rok 2017 dostane přes 800 tisíc. O vzrůstající oblibě lázní svědčí i stoupající tržby portálů, které lázeňské pobyty prodávají.

Už od roku 2014 zaznamenávají tuzemské lázně úbytek klientů ze zahraničí – zejména z Ruska. Nahrazují je ale Češi, kteří do lázeňských měst míří stále častěji. „Loňský rok je možné, co se prodejů týče, označit za rekordní. Zaznamenali jsme nárůst tržeb o 14 procent. Během roku 2017 se prostřednictvím našeho portálu ubytovalo celkem 17 300 klientů. Podle vývoje poptávky očekáváme, že rok 2018 bude ještě úspěšnější,“ uvedl Richard Šipoš z portálu Spa.cz, který se specializuje na prodej lázeňských a relaxačních pobytů.

Raketový nárůst zájmu zaznamenávají téměř všechna tuzemská lázeňská města. Mezi nejoblíbenější dlouhodobě patří Karlovy Vary, Luhačovice, Mariánské a Františkovy Lázně nebo Poděbrady. Češi ale začínají objevovat i další lokality. „Zájem našich klientů o pobyty vzrostl v roce 2017 nejvíce v Teplicích nad Bečvou, a to o 40 procent, stejné procento hlásí Lázně Bechyně a 33 procentní nárůst zaznamenaly prodeje pobytů v Lázních Vráž,“ popsal Richard Šipoš.

Kvůli nárůstu zájmu o lázeňská města je ale třeba plánovat pobyt s předstihem. „Nejvíce lidí navštěvuje lázeňská města od začátku března do června, hlavní lázeňská sezóna pak trvá od září do října. V mnoha případech si museli klienti vloni při rezervaci léčebného pobytu v nejžádanějších lokalitách v hlavní sezóně rezervovat pobyt s tří- až čtyřměsíčním předstihem. Stejně tak tomu bude i letos, pokud se tedy lidé chystají do lázní už na jaře, je nejvyšší čas na nákup pobytu a rezervaci ubytování,“ doporučil Richard Šipoš.

Na obsazenost lázeňských hotelů mají vliv i Vánoce. Spousta Čechů totiž našla pod stromečkem dárkový poukaz právě na pobyt v lázních. „V předvánočním období jsme zaznamenali oproti roku 2016 nárůst o 41 procent v prodejích pobytových poukazů. Řada obdarovaných je začne čerpat už na jaře, což bude mít samozřejmě značný vliv na obsazenost hotelů. Navíc aktuální trend, kdy si Češi dopřávají víc tuzemských dovolených v průběhu roku, naznačuje, že obsazenost lázeňských měst bude v průběhu roku 2018 velmi vyvážená,“ řekl Richard Šipoš.

Hotely se v nadcházející sezóně musejí připravit na náročné hosty. Požadavky Čechů na vybavenost hotelů i nabídku procedur totiž každým rokem rostou. „Trendem posledních let je přísnější hodnocení hotelů klienty. To, co bylo ještě před pár lety vyhovující, českým návštěvníkům už nyní jednoduše nestačí. Zvyšují se nároky na kvalitu ubytování, vybavení hotelů i pestrost procedur. Hotely proto každoročně investují miliony do rekonstrukcí i rozšiřování služeb, značné investice je možné očekávat v mnoha lázeňských městech i v letošním roce,“ uzavřel Richard Šipoš.

Hosté a přenocování v lázeňských zařízeních

*data za první tři čtvrtletí, zdroj: ČSÚ

SPA.CZ, www.spa.cz

Spa.cz přináší širokou nabídku lázeňských a wellness pobytů v České republice a dalších pěti zemích střední Evropy. V nabídce nechybí: wellness pobyty, lázeňské pobyty, relaxační pobyty, zvýhodněné pobyty a další zajímavé pobyty. Na Spa.cz najdete téměř 1600 lázeňských a wellness pobytů v oblíbených lázeňských destinacích na jednom místě.

ČPZP nově přispívá například na odvykání kouření a navyšuje příspěvky

Ostrava, 4. ledna 2018 (ČPZP) – Příspěvky na odvykání kouření, na ochrannou přilbu pro děti nebo na doplňky stravy pro seniory. To jsou jen některé z novinek, jimiž obohatila nabídku svých preventivních programů pro rok 2018 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). U některých oblíbených programů se navíc příspěvky pojišťovny zvyšují.

„Na preventivní programy jsme vyčlenili rekordní částku 214 milionů korun. To je o šest milionů korun více, než byl plán pro rok 2017. Zatraktivnili jsme například příspěvky pro klienty, kteří dlouhodobě a rádi sportují, příspěvek pro prvodárce krve a plazmy jsme dokonce zdvojnásobili. Z programů zaměřených na prevenci závažných onemocnění a na zdravý způsob života si tak určitě vybere každý náš pojištěnec,“ doplnila tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

ČPZP, třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi, vychází vstříc i těm svým klientům, kteří by rádi skoncovali se svou závislostí na nikotinu. Kuřákům a kuřačkám starším 19 let proto pojišťovna nově přispěje na přípravky a léky proti kouření, a to částkou až 1000 korun ročně.

Další novinka je určena mladším skupinám pojištěnců. Děti a mládež do 18 let mohou čerpat až 300 korun na prevenci obezity a v případě, že oba rodiče jsou pojištěnci ČPZP, lze využít i stejně vysoký příspěvek na ochrannou přilbu. Pojištěnci od 19 let nově najdou u České průmyslové zdravotní pojišťovny příspěvek na prevenci zhoršení diabetes ve výši 500 korun. Senioři od 65 let nyní mohou čerpat dvousetkorunový příspěvek na doplňky stravy.

U některých oblíbených preventivních programů se ČPZP rozhodla navýšit příspěvek. U programu Pravidelný pohyb tak lze čerpat 700 korun namísto dřívější pětistovky, stačí doložit doklad o zakoupení permanentky na cvičení v hodnotě nejméně 1 500 korun. Příspěvky na očkování u dospělých pojištěnců se zvýšily o tři stovky na celou tisícikorunu a navýšení se dotklo i nových dárců krve a plazmy, kteří mohou čerpat 1000 korun, což je dvojnásobná částka než dosud.

„V nabídce ČPZP samozřejmě zůstávají oblíbené příspěvky pro těhotné ženy a matky po porodu, které mohou na Manažerku mateřství, na cvičení po porodu a na cvičení pro děti ve věku 0 až 2 roky získat u ČPZP částku až 3000 korun. Pokračuje rovněž program Organizované plavecké kurzy pro děti ve věku 0 až 8 let včetně s příspěvkem až 1000 korun,“ dodala mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová. Podrobný přehled preventivních programů je na webových stránkách pojišťovny, www.cpzp.cz.

Příspěvky mohou čerpat stávající pojištěnci i ti, kteří se k ČPZP zaregistrují online na https://www.cpzp/registrace/ nebo osobně na kterékoli ze 111 poboček České průmyslové zdravotní pojišťovny do konce března. Klienty ČPZP se totiž stanou od 1. července.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

V Č. Budějovicích vznikne centrum napodobující prostory nemocnice

České Budějovice 4. ledna (ČTK) – Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity postaví nové simulační centrum pro sestry, porodní asistentky a záchranáře. Dvoupodlažní budova bude věrně napodobovat prostory nemocnice. Náklady na stavbu a vybavení objektu činí 58 milionů korun. Budova vznikne jako přístavba fakulty, která stojí poblíž českobudějovického výstaviště. Novinářům to dnes řekli zástupci školy a Jihočeské univerzity.

Podle děkanky zdravotně-sociální fakulty Valérie Tóthové bude simulační centrum první svého druhu v republice, jelikož bude zaměřené na výuku nelékařských oborů. “Bude to mít zásadní význam pro přípravu na budoucí povolání. Protože studenti budou moci procvičovat v simulačním prostředí všechny situace a výkony budou dělat v souvislosti s tím daným stavem a ne odděleně jako nácvik činnosti,” uvedla Tóthová.

Stavba objektu začne v září. Uvnitř budou místnosti jako velín, jednotka intenzivní péče, porodní sál nebo nemocniční pokoje. Náklady na projekt pokryjí z většiny granty z operačních programů EU, fakulta uhradí 3,2 milionu korun z vlastních zdrojů.

“Jde o významný projekt, který představuje virtuální nemocnici. Inspirovali jsme se v zahraničí,” uvedla Tóthová. Zdravotně-sociální fakultu navštěvuje přibližně 2100 studentů. Zhruba dvě třetiny z nich se věnují nelékařským oborů. Tóthová uvedla, že o absolventy je velký zájem i mimo Jihočeský kraj.

“Tento projekt vyvrací mýtus, že se české zdravotnictví nachází ve středověku, což jsem nedávno zaslechl. Naopak dokazuje, že i do zdravotnictví zasáhla čtvrtá průmyslová revoluce,” řekl vedoucí útvaru pro rozvoj Jihočeské univerzity Václav Lukeš.

rek ktp

ZČU letos zahájí přestavbu zdravotnické fakulty za 200 mil.…

Plzeň 4. ledna (ČTK) – Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) zahájí v létě rozsáhlou rekonstrukci budovy fakulty zdravotnických studií za více než 200 milionů korun. Jde o objekt bývalého generálního ředitelství plzeňské Škody v Tylově ulici poblíž centra, nyní je fakulta přechodně v domě v Husově ulici. Půjde o největší letošní investici školy s 11.500 studenty a 2100 zaměstnanci. ČTK to řekl kvestor Petr Beneš. Ministerstvo školství už pro školu vyčlenilo dotaci, která má uhradit zhruba 90 procent oprávněných nákladů. Rozhodnutí o přidělení dotace obdrží ZČU po uzavření výběrového řízení.

“Budovu už jsme chtěli rekonstruovat loni, ale bohužel žádný z uchazečů nesplnil podmínky výběrového řízení. Ve spolupráci s ministerstvem školství nyní připravujeme novou soutěž na dodavatele,” uvedl Beneš. Měl by být znám do poloviny roku. Stavba by měla trvat 13 měsíců a od září 2019 už by měli být studenti v opraveném objektu.

Fakulta s 880 studenty využije zhruba polovinu až 60 procent prostor budovy bývalého ředitelství Škody, tedy všechna podlaží, od hlavní brány podniku ke druhému vchodu do objektu. “Pro zbylou část směrem ke kovárnám hledáme řešení, jak ji dále využít,” uvedl Beneš.

Kompletní fakulta zdravotnických studií by se měla sestěhovat do upravené budovy o letních prázdninách v roce 2019. “Kromě centralizace fakulty do jedné budovy si tam vylepší laboratorní prostory a učebny, aby měly standard na úrovni ostatních fakult. Dále se tam přesune knihovna, která je dnes v Sedláčkově ulici,” uvedl Beneš.

Plánované náklady na přestavbu přesahují 200 milionů korun. “Přesná částka vzejde až z výběrového řízení,” řekl kvestor.

ZČU tak nyní bude učit na třech místech v Plzni – v hlavním kampusu Zelený trojúhelník na Borech, v centru u náměstí a v budově bývalého ředitelství Škody. Všechny objekty jsou majetkem univerzity.

Václav Prokš kš

Děti z “mrazničky” se v Česku rodí už 25 let

Praha 3. ledna (ČTK) – V Česku stále přibývá párů, které nemohou bez pomoci lékařů přivést na svět vlastní dítě. Jedinou možností pro ně je pak asistovaná reprodukce, řada ověřených metod, při kterých se manipuluje s vajíčkem, spermiemi či embryi. Jednou z nich je i kryokonzervace – zamrazení. První dítě z “mrazničky” přišlo na svět v roce 1984 v Austrálii. V tuzemsku se pak první dítě ze zmrazeného embrya narodilo před 25 lety, 5. ledna 1993.

Prvenství patřilo zdravé holčičce o hmotnosti 3,54 kilogramu a délce 54 centimetrů, která se narodila v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Matka dítěte se 11 let marně snažila otěhotnět. Po umělém oplodnění ve zkumavce byla embrya konzervována po sedm měsíců, dokud u ženy nenastalo léčebně ovlivněné příznivé stádium pro těhotenství. Jedno z rozmrazených embryí jí pak bylo implantováno. Těhotenství ženy proběhlo bez problémů.

Zásadním objevem léčby neplodnosti bylo koncem 70. let oplodnění vajíčka spermií mimo tělo ženy, tedy in vitro fertilizace (IVF), laicky řečeno oplodnění ve zkumavce, a následný přenos embrya do děložní dutiny (embryotransfer). Narození prvního dítěte ze zkumavky, kterým se v roce 1978 stala Louisa Brownová, bylo impulsem pro vznik a rozvoj asistované reprodukce; v Česku se prvním “zkumavkovým” dítětem stal chlapec, který se narodil v roce 1982 v Brně.

Poté následoval přenos zmrazeného vajíčka a v roce 1993 vývoj metody ICSI, kdy se do vajíčka vpraví pouze jedna určená spermie. Současné metody zmrazování gamet, dárcovství oocytů, mikromanipulace či preimplantační genetická diagnostika zvyšují účinnost asistované reprodukce a úspěšnost léčby neplodnosti. Zatímco dříve se s neplodností potýkaly zejména ženy, v posledních letech se příčina problému přesouvá spíše na muže.

Důležitou a nezbytnou součástí komplexu léčby neplodnosti je kryokonzervace, což je zamrazení “přebytečných”, ale kvalitních oplozených oocytů (prvojader) a embryí. V programu IVF se většinou po hormonální stimulaci vaječníků získá větší počet vajíček. Po jejich oplození se ženě do dělohy přenášejí obvykle jedno až dvě, maximálně tři embrya, jejichž další vývoj už pak pokračuje běžným způsobem. Zbylá embrya lze zamrazit a použít i později.

Před zamrazením jsou embrya vystavena účinkům látek, které brání jejich poškození v průběhu kryokonzervace. Zamrazené zárodky se poté uchovávají při teplotě minus 196 stupňů Celsia v kontejnerech naplněných tekutým dusíkem. Při opačném postupu – rozmrazení – jsou embrya zahřívána, následně se dají do kultivačních boxů, kde se ověří jejich schopnost dalšího vývoje. Vedle embryí lze již snadno zmrazovat i spermie nebo neoplozená vajíčka.

Ne všechna embrya kryokonzervaci přežijí, přesto je však po rozmrazení 75 procent z nich vhodných k další kultivaci či transferu. Pravděpodobnost otěhotnění po přenosu embryí (kryoembryotransferu – KET) je obvykle jen o něco nižší než po přenosu čerstvých embryí. Zmrazené zárodky se uchovávají i několik let. Stanice CNN například loni informovala, že v USA se v listopadu narodilo dítě z vůbec nejdéle zmrazeného embrya, které “u ledu” strávilo 25 let.

V Česku nastal boom asistované reprodukce po roce 1989, v prvních letech se ze “zkumavky” rodilo ročně kolem 2000 dětí, v současnosti (k roku 2015) je to kolem 5000. Asistovanou reprodukcí se v ČR narodí čtyři procenta dětí. O páry pečují odborníci ve 42 registrovaných centrech. Pojišťovny hradí neplodným párům čtyři léčebné cykly při zavedení jednoho embrya. V poslední době stoupá také počet cizinek, které do ČR kvůli asistované reprodukci jezdí.

Markéta Veselá rmi

Věk žen s umělým oplodněním dál stoupá, průměr je nad…

Praha 3. ledna (ČTK) – Věk, ve kterém ženy podstupují umělé oplodnění, dál stoupá. Za pět let se u nejčastěji používané metody zvýšil o 16 měsíců, průměrný je nad 35 lety. S věkem ale úspěšnost umělého oplodnění klesá. V roce 2015, ze kterého pochází poslední data zveřejněná Ústavem zdravotnických informací a statistiky byl počet všech cyklů nahlášených do národního registru 38.081, což je o 6,1 procenta více než v předchozím roce.

Nejčastější metodou umělého oplodnění je takzvaná in vitro fetilizace (IVF), při níž se spermie bez dalšího vloží do roztoku k vajíčku. Má úspěšnost přibližně 20 procent. Tato metoda je hrazená z veřejného zdravotního pojištění, ženy do 39 let mají nárok na tři až čtyři pokusy. Za další spojené úkony a léky páry doplácí průměrně 17.500 korun na cyklus placený pojišťovnou.

Zatímco v roce 2007 byl průměrný věk žen podstupujících IVF 33,4 roku, v roce 2011 to bylo 34 let a v roce 2015 35,3 roku. Druhou nejčastější metodou je takzvaný kryoemryotransfer (KET), tedy použití vlastních rozmražených embryí z předchozího IVF cyklu. Zatímco v roce 2007 ho podstupovaly ženy průměrně v 33,8 letech věku, v roce 2015 to bylo v 37,2 letech.

“Vyšší průměrný věk cyklů KET oproti IVF je samozřejmým důsledkem toho, že cyklus KET přichází na pořad až po IVF cyklu. V případě neotěhotnění ženy po několika měsících, v případě porodu po jednom až několika letech,” uvádí dokument.

S věkem ženy klesá úspěšnost pokusů o umělé oplodnění. Z 6526 cyklů IVF u žen do 34 let se narodilo 1445 dětí, z 5820 cyklů u žen mezi 35 a 39 lety věku 824 dětí a u žen nad 40 let z 2322 cyklů 84 dětí.

Od roku 2007 klesá průměrný počet embryí, které žena dostane do dělohy v jednom IVF cyklu. Podle statistiků se dává přednost dražšímu dalšímu cyklu v případě neúspěchu před rizikovějším vícečetným těhotenstvím. Zatímco v roce 2007 byl průměrný počet embryí tranferovaných ženách do 34 let 1,97, do 39 let 1,95 a nad 40 let 1,86, o osm let později to bylo 1,27 u mladších 34 let, do 39 let 1,39 a 1,5 u starších 40 let. Menší pokles u žen nad 40 let je ovlivněný i tím, že si cyklus musí páry platit kompletně a riziko vícečetného těhotenství je menší.

Cykly IVF, které proplácí zdravotní pojišťovny, podstupují zejména Češky. V roce 2015 jich bylo asi 10.000, k tomu navíc 2500 cizinek ze zemí EU a kolem 600 žen z ostatních zemí. Transfer zmražených embryí podstoupilo přibližně 6500 Češek, ze zemí EU pocházelo téměř 4200 žen a mimo EU asi 500.

Úspěšnost metod umělého oplodnění se pohybuje od 20 do 75 procent. V roce 2015 bylo umělým oplodněním u českých žen dosaženo 3357 těhotenství a narodilo se 2353 dětí. U žen do 34 let při zahájení cyklu to bylo 1445 dětí, do 39 let 824 dětí a 84 u matek starších 40 let. Celkem se v roce 2015 narodilo 110.800 dětí, z umělého oplodnění tak pocházely asi tři procenta z nich.

V Česku nyní působí zhruba čtyři desítky center reprodukční medicíny, z nichž většina je soukromých. Problém s neplodností má pětina párů. V ČR smí léčbu podstoupit žena od 18 do 49 let. Pojišťovny ji hradí třikrát či čtyřikrát podle počtu vložených embryí do 39 let. Debatuje se i o zvýšení hranice až na 43 let. Naopak Světová zdravotnická organizace (WHO), která dosud definuje nedobrovolnou neplodnost jako nemoc zvažuje její překvalifikování. To by mohlo vést až k tomu, že by umělé oplodnění nebylo hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Podle kritiků se z asistované reprodukce v Česku stal výnosný byznys. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš (ANO). Fond Hartenberg, jenž spravuje jeho majetek, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl.

Průměrný věk žen při zahájení cyklu

zdroj: Asistovaná reprodukce v ČR v roce 2015 – ÚZIS

Rozdělení zahájených cyklů podle věku ženy v roce 2015

zdroj: Asistovaná reprodukce v ČR v roce 2015 – ÚZIS

Počty zahájení cyklů, těhotenství a porodů podle věkových skupin v roce 2015:

zdroj: Asistovaná reprodukce v ČR v roce 2015 – ÚZIS

Vanda Králová mal

Cukrovka na vzestupu: Ohrožuje celé tělo, na léčbě se…

Praha, 2.1.2018 (Guideline)

Výskyt chronických civilizačních nemocí, včetně zákeřné cukrovky, neustále stoupá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vzrostl celkový počet diabetiků od roku 2010 za pět let o téměř 52 tisíc, tedy zhruba 10 tisíc ročně. V roce 2015 byla cukrovka diagnostikována 858 tisícům lidí. Odborníci upozorňují na důležitost aktivní spolupráce pacientů s lékaři a dodržování vhodné životosprávy jako klíče ke zmírnění projevů nemoci, ale také k její prevenci.

Diabetes mellitus neboli cukrovka je onemocnění metabolismu podmíněné nedostatkem inzulinu, které je způsobeno zvýšenou hladinou krevního cukru (hyperglykémií). Mezi jeho nejčastější příznaky u dětí i dospělých patří abnormální žízeň a časté močení, ale také hubnutí i bez dietních omezení, únava a malátnost, nebo dokonce poruchy vědomí. Mezi dva hlavní druhy cukrovky patří diabetes mellitus prvního typu, který se většinou objevuje u dětí, a druhého typu vyskytujícího se u dospělých.

Může se objevit kdykoliv

Onemocnění může propuknout v jakémkoliv věku, bez ohledu na pohlaví. Diagnóza je jednoznačně stanovena rozborem krve, který v ní prokáže zvýšenou hladinu glukózy. Oba typy diabetu mají svou příčinu, přičemž u diabetu prvního typu je jí nedostatečná produkce inzulinu (hormonu slinivky břišní), zatímco za diabetem druhého typu stojí snížená citlivost tkání k inzulinu, který cukrem z krve, a tedy energií, zásobuje buňky a orgány v těle. Cukrovka se však může objevit i během těhotenství (tzv. gestační diabetes), po porodu ale mizí. Hladina cukru v krvi totiž během tohoto období kolísá kvůli těhotenským hormonům ovlivňujících funkci slinivky.

Diabetes postihuje oči, končetiny i srdce

Cukrovka s sebou přináší zátěž pro celé tělo, může totiž vyvolat několik různých komplikací. Jedná se především o nezánětlivé onemocnění sítnice, tzv. diabetickou retinopatii. „První variantou je, že špatně kompenzovaná cukrovka postihuje drobné cévky v oku, které se ucpávají, a tím dojde k porušení prokrvení sítnice. Druhý způsob postižení je ten, že cévy v sítnici „netěsní“, vytéká z nich tekutina a způsobuje otok sítnice. Nedostatečné prokrvení i otok sítnice pak ničí schopnost vidění. Oko se snaží napravit situaci růstem nových cév. Ty jsou ale nekvalitní, praskají a mohou způsobit odchlípení sítnice,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha. Mezi další zdravotní obtíže spojené s cukrovkou patří také diabetická noha, která může vyústit až v amputaci končetiny, anebo poškození či dokonce selhání ledvin nebo závažné choroby srdce a cév. I jen mírný neléčený diabetes totiž může mít horší následky než jeho komplikovaná forma.

Spolupráce pacientů s lékaři

Vzniku onemocnění lze přesto do jisté míry předcházet, a to dodržováním vhodné životosprávy, tedy správným stravováním a dostatkem pohybu. „Diabetes je v dnešní době léčitelné onemocnění, které však pacienty provází celý život. Moderní postupy léčby umožňují diabetikům vést stejně kvalitní život jako zdravým lidem, v první řadě ale záleží na vůli pacienta dodržovat veškerá léčebná doporučení. Ta jsou sice individuální, každý pacient ale musí vždy důkladně porozumět tomu, proč je nutné zvýšit jeho pohybovou aktivitu, nastavit vyvážený jídelníček nebo třeba ubrat na váze,“ vysvětluje MUDr. Marta Klementová, vedoucí lékařka diabetologického centra DIAvize v Praze. „Aktivní zapojení pacienta je cestou k jeho porozumění vlastní nemoci, kvalitní edukace je zase zodpovědností lékaře. Jedině to je předpokladem úspěšné léčby,“ dodává lékařka.

Nový přístup k léčbě cukrovky je postaven edukaci pacienta formou individuálních nebo skupinových sezení s diabetologickými odborníky. Díky častému styku se specialisty dostávají pacienti postupně a srozumitelnou formou potřebné informace a získané dovednosti si tak upevňují.