Falešné léky na vlastní kůži

Strančice, 3. prosince 2017 (Hana Hindráková)

V sobotu 2. prosince 2017 od 12:00 představila spisovatelka Hana Hindráková svůj nový román Smrtící byznys, jehož hlavním tématem je problematika falešných léků. Akce se uskutečnila ve výstavní hale A2 v rámci Vánočního knižního veletrhu na výstavišti v Lysé nad Labem.

Během besedy se Hana Hindráková rozpovídala o tom, jak na vlastní kůži pocítila účinky falešného léku. Stalo se to během jejího třetího pobytu v Keni.

„Tehdy jsem byla na návštěvě v západní Keni nedaleko Homa Bay. Když jsem se ráno probudila, bylo mi zle. Měla jsem horečku, kašel a špatně se mi dýchalo. Ačkoliv venku mohlo být kolem třiceti stupňů, já jsem měla na sobě dva svetry a klepala jsem se zimou,“ vypráví spisovatelka a z jejího hlasu je znát, že se jí o tom nemluví právě lehce.

Tehdy cestovala s koordinátory neziskové organizace Fair Kenya, kteří ji donesli do nemocnice, protože už se nedokázala postavit ani na nohy. Chvílemi upadala do bezvědomí, tělo se jí kroutilo v křečích a nedařilo se jí vyslovit, co měla na jazyku.

„Lékař mi během půl hodiny stanovil tři diagnózy, jednu lepší než druhou: malárii, zápal plic, břišní tyfus. Dodnes nevím, co jsem vlastně prodělala. Na břišní tyfus jsem byla očkovaná, na malárii jsem brala antimalarika a zápal plic jsem podle lékařů z Čech neprodělala,“ dodává Hana Hindráková.

Keňský lékař řekl, že nemá v nemocnici vhodné léky a poslal koordinátory neziskové organizace pro léky na místní trh. Potom je Haně aplikoval nitrožilně.

„V noci mě vzbudil šílený hluk, jako kdyby mi u hlavy hučela nějaká mašina. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že mi tak buší srdce. Nikdy jsem nic tak hrozného nezažila a doufám, že už nezažiju. Strašně jsem se bála, že mě to zabije.“

Když Hana Hindráková psala knihu Smrtící byznys, zjistila, že silné bušení srdce bývá jeden z účinků falešných léků. Někdy to může vést až k infarktu.

„Tehdy jsem o falešných lécích vůbec netušila a říkám si, že jsem měla opravdu štěstí, že jsem to přežila. Radši nechci ani přemýšlet o tom, co ten lék z trhu obsahoval. Zatímco pro mě to byla naštěstí jediná zkušenost, pro místní lidi je to každodenní realita,“ končí své vyprávění Hana Hindráková a zdůrazňuje nutnost osvěty tohoto závažného tématu.

Osmitýdenní chlapeček v Británii dostal nové srdce

Londýn 2. prosince (ČTK) – Osmitýdenní chlapeček, který byl v Británii nejmladším pacientem na čekací listině pro transplantace, dostal nové srdce. Charlie Douthwaite, který se narodil jen s polovinou srdce, absolvoval devítihodinovou transplantaci v nemocnici v Newcastlu. Uvedl to dnes zpravodajský server BBC.

Snaha o záchranu malého chlapce byla zahájena minulý měsíc. Charlieho matka poděkovala rodině dárce, že Charliemu dala druhou šanci na život. Po transplantaci se Charlieho stav podle lékařů vyvíjí příznivě.

„S transplantací jsme spokojeni, máme ale před sebou ještě dlouhou cestu,“ upozornil chirurg Fabrizio De Rita.

Informace o dárci nejsou dostupné, teoreticky může být odkudkoli z Evropské unie. Vzhledem k tomu, že jde o velmi malé dítě, musí náhradní srdce pocházet od někoho podobné velikosti.

„Jsou to ti nejodvážnější a nejstatečnější lidé. V té nejtěžší době mysleli i na někoho jiného. Kde našli tu sílu to udělat, to nevím. Navždy jim ale budu vděčná,“ řekla Charlieho matka.

pmh spr

Nemocnice Ostrov nabízí službu domácí umělé plicní ventilace

Ostrov (Karlovarsko) – Ostrovská nemocnice nabízí pacientům službu domácí umělé plicní ventilace. Pacient, kterému selhává dýchání, může být díky tomu doma se svou rodinou. Nemocnice Ostrov je jedinou v Karlovarském kraji a sedmou v Česku, která podobnou možnost pacientům nabízí, informovala ČTK mluvčí nemocnice Markéta Singerová.

Centrum pro domácí plicní ventilaci (DUPV) zřídila nemocnice pro pacienty, kteří nezvládají sami spontánně dýchat, ale mohli by se o ně starat jejich nejbližší. „V domácím prostředí dochází ke zlepšení psychického stavu pacienta, snížení rizika infekce, alespoň k částečnému návratu ke způsobu života, jakým žil před úrazem nebo závažným onemocněním. Vyloučený není ani návrat k původní profesi. Mnoho pacientů DUPV může cestovat osobními vozy, vlaky i letadly, nepotřebují ke svému transportu sanitní vůz s asistencí zdravotníků,“ popsala výhody služby koordinátorka projektu Kamila Zikmundová.

V praxi metoda vypadá tak, že speciální přístroj, který je o něco větší než tlustá kniha, částečně nebo úplně nahrazuje spontánní dýchání. Součástí projektu jsou i doprovodné služby pro rodinu pacienta, které jim pomohou naučit se přístroj ovládat, nebo i 24hodinový servis s možností okamžité výměny přístroje.

K selhání spontánního dýchaní dochází nejčastěji v důsledku onemocněním nervů a svalů nebo jako následek rozvoje chronického onemocnění či úrazu.

Součástí projektu DUPV v Nemocnici Ostrov je i psychologická péče nejen o pacienta, ale i o jeho pečující rodinu.

pnp hj

Bezdrátový kardiostimulátor má už kolem 200 Čechů, má méně…

Praha 1. prosince (ČTK) – Bezdrátový kardiostimulátor umístěný přímo do srdce má už kolem 200 Čechů. V rozhovoru s ČTK to řekl primář kardiologie Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, jehož tým před pěti lety tyto přístroje pacientům voperoval jako první na světě. Přístroj na podporu zpomaleného srdečního rytmu potřebuje ročně asi 6000 Čechů. Většině je voperován klasický pod kůži na hrudi, vedou z něj elektrody do srdce.

Přímo na Homolce dostalo kardiostimulátor velikosti mikrotužkové baterie 185 pacientů. „Pokud je mi známo, ještě v době poslední konference Evropské kardiologické společnosti v Barceloně v srpnu 2017 jsme měli nejvíce takových stimulátorů na světě implantovaných v jednom centru,“ uvedl Neužil. V Česku je používají ještě pražský Institut klinické a experimentální medicíny a fakultní nemocnice v Olomouci.

Na celém světě je dostalo asi 10.000 pacientů. Oproti běžnému přístroji, který má elektrody do srdce vedené cévami, nejsou tělem vedeny žádné „dráty“, a podle Neužila tak klesá riziko infekce i mechanické poruchy elektrod. Dalším přínosem je možnost větší pohybové aktivity a pohodlí. Na rozdíl od klasického také není na těle vidět.

Přístroj se vkládá do srdce z vpichu v třísle cévním systémem pomocí tenkého vodiče. Upevní se v hrotu pravé srdeční komory. Zákrok trvá 15 minut, pacient je při vědomí. Znecitliví se jen místo vpichu.

Baterie bezdrátového kardiostimulátoru, která je zhruba dvacetkrát menší než u běžného přístroje, vydrží stejnou dobu – minimálně šest let. Až přístroj doslouží, lze ho pomocí tenkého vodiče vyjmout a zavést nový.

První kardiostimulátor na světě byl voperován v roce 1958, měl velikost hokejového puku. O čtyři roky později byl první přístroj voperován v tehdejším Československu. Dodnes ho dostalo přes 130.000 českých pacientů. Ročně je v českých a moravských kardiocentrech voperováno asi 8000 přístrojů, z nich 2000 jsou výměny kvůli životnosti baterie.

Od 80. let se implantují kromě přístrojů na podporu srdečního rytmu také takzvané kardioverter defibrilátory, které snímají rytmus a v případě závažné arytmie může pomocí výboje chod srdce srovnat. Do roku 2014 jich lékaři voperovali českým pacientům téměř 25.000. Nové přístroje umožňují také dálkovou komunikaci s lékařem a přenos dat z něj.

van snm

Záchranáři budou na letišti dříve, mají novou základnu v Ruzyni

Praha 1. prosince (ČTK) – V případě mimořádné události budou pražští záchranáři na letišti dříve, mají novou základnu v Ruzyni. Při jejím otevření to dnes řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby (ZZS) hlavního města Prahy Petr Kolouch. Pro běžné případy má letiště záchrannou službu vlastní.

„Pro potřeby krizového řízení je pro nás zásadní mít co nejdříve informace přímo z místa,“ řekl Kolouch. Pro krize s velkým množstvím zraněných má záchranná služba i speciální vozidla, například vůz Golem. V posledních letech nakoupila také pohotovostní zdravotnické boxy, ve kterých je uložen zdravotnický materiál určený k rychlé zástavě krvácení a ošetření několika desítek lidí. Výjezdové jednotky byly vybaveny neprůstřelnými vestami, helmami a speciálními kevlarovými rukavicemi, které odolají ohni.

„Rozhodně nechci vyvolávat v lidech paniku, nepřipravujeme se na válku. Na druhou stranu může v budoucnu přibývat problematických zásahů, při nichž se musíme postarat o bezpečnost záchranářů. Chci udělat maximum pro ochranu svých lidí,“ řekl k nákupu tehdy ČTK Kolouch.

Nová výjezdová stanice ale bude přínosem i v běžném provozu. Pokud bude špatné počasí a nebude moci z letiště vzlétnout vrtulník letecké záchranné služby, bude moci podle Koloucha lékař vyjet spolu s ruzyňskou záchranářskou posádkou.

„Výhodou základny je především její poloha. V případě špatné dopravní situace na nájezdech z plzeňské dálnice může pomoci obsloužit i Dejvice nebo další části Prahy 6 z jiného směru,“ vysvětlil Kolouch. Přímo budou moci záchranáři vyjet i na silnici do Slaného.

Nová základna je uzpůsobena pro společné služby mužů i žen, které mezi pražskými záchranáři slouží teprve od loňského roku. Musí mít oddělené prostory pro převlékání, dvoje sprchy či toalety. Celkem u ZZS pracuje 92 řidičů a 214 záchranářů, je mezi nimi 15 žen a do každého výběrového řízení se hlásí další.

V budově, která dříve sloužila jako sklady letiště, od nějž si ji ZZS pronajímá, slouží vždy jedna posádka, dva lidé. Na první zásah dnes podle mluvčí Jany Poštové vyjížděli k devětašedesátiletému muži s dušností, jehož předali do Ústřední vojenské nemocnice.

Pražská záchranná služba hospodaří ročně s více než 400 miliony korun, zhruba polovinu platí hlavní město Praha, druhou část zdravotní pojišťovny. Záchranná služba zaměstnává kolem 450 lidí. K dispozici má stovku vozidel. Ošetří asi 300 lidí denně, přes 100.000 ročně. Její dojezdová doba u závažných případů je osm minut, zákon počítá nejvýše s dvaceti minutami.

van rot

Obliba českých potravin u spotřebitelů podle průzkumů roste. Maloobchodníci ovšem…

Praha, 30. listopadu 2017 (LESENSKY.cz)

Čeští spotřebitelé v posledních 5 letech čím dál častěji volí při svých nákupech tuzemské potraviny. Ukazuje to poslední průzkum provedený agenturou Ipsos, podle kterého preferuje potraviny z České republiky 65 % spotřebitelů. V roce 2012 to přitom bylo pouze 55 %. Zástupci maloobchodu ovšem upozorňují, že původ potravin často není možné přesně určit, a realita proto může být docela jiná.

Zatímco v roce 2012 se podle průzkumu agentury Aspetcio Research k českým potravinám klonilo pouze 55 % spotřebitelů, loňský výzkum agentury Ipsos ukazuje nárůst na 65 %. Hlavními důvody tohoto trendu jsou podle ministerstva zemědělství propagace a dostatečná osvěta ohledně tuzemských potravin. „Důvodem je také lepší ekonomická situace, v celkovém objemu se sice jedná o menší nárůst, ovšem dlouhodobě lze hovořit o jasném trendu,“ sdělil Jan Hrdina z Asociace českého tradičního obchodu. Ta sdružuje prodejny takzvaného nezávislého trhu, jež se ve svém sortimentu snaží klást důraz právě na tuzemské potraviny. Těchto prodejen však podle statistik dlouhodobě ubývá. Jak uvádí data společnosti Nielsen, zatímco v roce 2001 jich na českém území existovalo přes 20 tisíc, během následujících 15 let zaznamenaly úbytek o celou třetinu. Jednou ze sítí tvořící český nezávislý trh s potravinami je i Družstvo CBA. Podle jeho předsedy Romana Mazáka je však u velkého množství potravin velmi obtížné určit, zda byly vyrobené v Česku nebo jestli byly při jejich výrobě použity české suroviny. „Proto nejsme schopní říci, že bychom registrovali větší zájem o české potraviny. Není zkrátka dost dobře možné toto určit a přesně změřit,“ řekl předseda Družstva CBA.

Preference českých potravin s sebou přitom nese řadu výhod. „Jednou z nich je zkrácení transportního řetězce, díky čemuž se potraviny dostávají ke spotřebiteli dříve. Je tím umožněno též navázání bližšího vztahu mezi výrobcem a zákazníkem, například v případě prodeje na farmářských trzích. Další výhodou transportu na kratší vzdálenosti je i snížení zátěže na životní prostředí při jejich dopravě,“ řekla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Resort se v současnosti snaží zvyšovat zájem spotřebitelů o české potraviny pomocí speciálního značení „KLASA“ nebo „Regionální potravina“. Například druhé označení má představit nakupujícím lidem ty nejlepší potraviny z jejich kraje. Podle Mazáka se však tato snaha míjí účinkem. „V používání těchto značek nevidíme žádný efekt, především z hlediska slabé propagace. Jestli má nebo nemá výrobek nějaké označení, neovlivňuje jeho prodej. Změnit by to mohla obrovská síť asi 10 tisíc českých prodejen, které preferují především české potraviny a které by takovým značkám mohly udělat větší osvětu. Stát s nimi však nijak nepracuje,“ řekl předseda Družstva CBA.

České potraviny se z hlediska kvality podle žebříčku Global Food Security Index drží na celosvětovém 25. místě z celkem 113 sledovaných zemí. Podle Hrdiny za to mohou především vysoké kvalitativní standardy a působnost tuzemských dozorových orgánů. Maloobchodníci kromě toho vyzdvihují jasné složení každého výrobku. „Čeští výrobci na rozdíl od těch zahraničních nepoužívají všelijaké náhražky, spotřebitelé tak mají jistotu, že kupují kvalitu. Nedávná kauza různé kvality potravin v Česku a sousedních evropských zemích je toho důkazem. U potravin od českého výrobce dvojí kvalita nehrozí,“ dodal Roman Mazák.

Jan Hrdina z Asociace českého tradičního obchodu přitom předpovídá, že zájem o české potraviny by měl v budoucnu stoupat. V tom s ním souhlasí i mluvčí ministerstva zemědělství. „Vzhledem ke zvyšujícímu se povědomí o kvalitě českých potravin se dá nárůst zájmu očekávat. Bude však podmíněn zachováním či dalším zlepšením jejich kvality,“ uvedla Ježková. Předseda Družstva CBA je naproti tomu skeptičtější, klíčová podle něj bude větší podpora státu směrem k českým výrobcům, distributorům a prodejcům. „Měla by být omezena současná nadvláda velkých řetězců, které zásobují český trh zahraničními potravinami. Pokud se tak nestane, může zaniknout nejen český maloobchod, ale s ním i tuzemští distributoři a výrobci,“ uzavřel Roman Mazák.

O Ministerstvu zemědělství České republiky

Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivosti a rybářství mimo území národních parků. Ministerstvo zemědělství je také ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesnické výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním.

O Družstvu CBA CZ

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá okolo 900 prodejen a produkuje obrat téměř 2 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.

O Asociaci českého tradičního obchodu

Asociace českého tradičního obchodu přispívá k dalšímu rozvoji vnitřního obchodu v ČR a prosazuje společné zájmy. Spolu s Agrární a Potravinářskou komorou ČR podporuje české výrobky a nabízí je svým zákazníkům.

Lékaři umějí transplantovat srdce, játra, ale i penis či obličej

Kapské Město/Praha 30. listopadu (ČTK) – Výběr přelomových událostí v transplantacích lidských orgánů k první transplantaci lidského srdce, kterou uskutečnil před 50 lety (3. prosince 1967) profesor Christian Barnard v Kapském Městě (řazeno chronologicky):

rohovka – 1905 – První věrohodná a úspěšná lidská transplantace na světě – lidskou rohovku transplantoval v Olomouci rakouský oční chirurg Eduard Zirm. Aloisi Glogarovi, jemuž poleptalo oči vápno, daroval tkáň chlapec, jemuž bylo oko vyňato kvůli nádoru.

ledvina – 1950 – Světový primát v úspěšné transplantaci lidského orgánu, řadou pramenů neuznávaný, si připsal Američan Richard Lawler, který transplantoval ledvinu Ruth Tuckerové. Necelý rok po operaci se ale zjistilo, že tělo implantát odmítlo, ale pacientce mezitím začala znovu pracovat její vlastní ledvina.

1954 – Bostonští specialisté Joseph Murray a John Merrill bývají považování za první lékaře na světě, kteří úspěšně transplantovali lidský orgán – ledvinu mezi jednovaječnými dvojčaty. První transplantaci ledviny provedl v roce 1936 Rus Sergej Voronov, pacientka ale po dvou dnech zemřela.

plíce – 1963 – Americký chirurg James Hardy provedl první transplantaci plic. Pacient ale po několika dnech zemřel.

slinivka – 1966 – Americký lékař Richard Lillehei z Minnesotské univerzity v Minneapolis se svým kolegou Williamem Kellym provedl v kombinaci s transplantací ledvin první transplantaci slinivky od zemřelého dárce pacientovi.

játra – 1967 – Americký lékař Thomas Starzl provedl první úspěšnou transplantaci jater; pacient žil rok, než zemřel na nádorové onemocnění. O první transplantaci jater se Starzl pokusil již v roce 1963, pacientka ale při zákroku zemřela.

srdce – 1967 – Jihoafrický kardiochirurg Christian Barnard uskutečnil v Kapském městě první transplantaci srdce. Pacient zemřel 18 dní po operaci na zápal plic.

1982 – Lékaři pod vedením Williama DeVriese implantovali v americkém Utahu první umělé srdce, jež mělo sloužit jako dlouhodobější náhrada. První pacient s tímto srdcem, které zkonstruoval Robert Jarvik, zemřel po 112 dnech na mrtvici, druhý žil 620 dní.

končetina – 1998 – První transplantaci ruky provedl mezinárodní tým lékařů pod vedením Jeana-Michela Dubernarda v Lyonu. Pravou ruku a část předloktí anonymního dárce transplantoval Novozélanďanovi Clintu Hallamovi, který si ji ale v únoru 2001 nechal amputovat, protože se s ní prý nemohl „psychicky sžít“.

obličej – 2005 – Francouzští chirurgové ve městě Amiens provedli první a úspěšnou transplantaci části lidského obličeje. Pacientce byla transplantována kůže, podkožní tkáň a část svalstva tváře s cévami ženy, která byla ve stavu klinické smrti.

2010 – Španělským lékařům se jako prvním na světě podařilo provést kompletní transplantaci obličeje muže, který měl po dopravní nehodě zcela zdeformovanou tvář. Lékaři použili z valné části tkáň od anonymního mrtvého dárce, dali si záležet na tom, aby operovaný se co nejvíce podobal sám sobě před osudnou havárií. Pacient se mohl podívat do zrcadla asi týden po operaci, až když psychologové uznali, že je na to připraven, sdělil vedoucí týmu chirurgů Joan Pere Barret.

2012 – Odborníci z Marylandské univerzity provedli unikátní operaci, při které dostal Američan při transplantaci novou tvář, čelisti i jazyk. Muž přišel o obličej a málem o život 15 let před operací při přestřelce. Od úrazu žil celá léta v ústraní a nosil masku.

penis – 2006 – Čínští chirurgové jako první na světě transplantovali penis, dárcem byl muž ve stavu klinické smrti. Po úspěšné operaci byl penis částečně funkční, ale lékaři jej pacientovi po dvou týdnech odstranili kvůli jeho psychickým problémům.

děloha – 2012 – Lékaři Sahlgrenovy univerzitní nemocnice v Göteborgu poprvé transplantovali dělohu. Žena dostala orgán od své matky.

2014 – Mladá Švédka se stala první ženou na světě, která porodila dítě donošené v transplantované děloze.

ped rmi

Piráti chtějí rozšíření výjimek pro papírové recepty na léky

Praha 30. listopadu (ČTK) – Pokud se nepovede do konce roku prosadit zákonem odklad povinného zavedení elektronických receptů, měl by se podle Pirátů rozšířit okruh výjimek pro papírové recepty ve vyhlášce. Piráti to dnes uvedli v tiskové zprávě. Povinnost by se neměla například vztahovat na ordinace bez počítače. Vyřešilo by to tak hrozbu odchodu řady starších či venkovských praktických lékařů.

„V takzvané výjimkové vyhlášce by měly být vyjmuty z povinnosti elektronického receptu i ordinace nevybavené PC, ale také situace, kdy lékař pracuje jako zástup,“ sdělil poslanec Pirátů Petr Třešnák ze zdravotnického výboru. Papírový recept by podle dosavadních výjimek mohli lékaři vystavit v případě technické poruchy nebo v rámci návštěvní služby či v rámci poskytnutí první pomoci.

„Předchozí Sněmovna bohužel možnost odkladu promeškala, zdravotnictví by přitom potřebovalo minimálně ještě dva roky na postupnou přípravu,“ uvedl Třešňák k povinnému zavedení elektronických receptů. Dvouletý odklad navrhla skupina senátorů, usiluje o něj také ODS nebo Česká lékařská komora. Podle Pirátů ale není jisté, zda se pro urychlené a včasné schválení odkladu najde dostatek hlasů.

Elektronické recepty zavedl v Česku zákon už v roce 2007. Vytvoření systému a jeho čtyřletá podpora a rozvoj stál Státní ústav pro kontrolu léčiv 14 milionů korun, provoz pak 100.000 korun měsíčně. Systém eRecept počítá s odbavením až 130 milionů receptů za rok, nyní je to asi 70 milionů papírových receptů. Do systému už byla zapojena většina lékáren, téměř 2200 zdravotnických zařízení a asi 12.000 ze zhruba 18.000 lékařů, kteří o to požádali. Lékařů je celkem asi 41.000.

mhm mha

Průzkum se zaměřuje na sex mužů, výsledky pomůžou v boji…

Praha 30. listopadu (ČTK) – Na sexuální chování mužů, kteří mívají sex s muži, se zaměřuje nový celostátní průzkum. Zjistit má podrobnosti o vztazích, pohlavním životě, počtu partnerů či o zkušenostech s testováním a preventivními službami. Výsledky pak pomohou zacílit boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Česku. Novinářům to dnes řekla manažerka Národního programu řešení problematiky AIDS Veronika Mičulková. Muži, kteří mají sex s muži, jsou nejrizikovější skupinou pro šíření infekce. Počet nových pacientů v Česku každý rok roste.

„Studie se zaměřuje na muže mající sex s muži. Je to širší kategorie než jen homosexuálové. Potřebujeme znát detailnější data o jejich chování. Údaje jsou důležité pro oblast prevence, bude možné navrhnout efektivní opatření,“ uvedla Mičulková.

Loni byl počet nových pacientů s HIV rekordní. Testy nákazu odhalily u 286 lidí. Letos do konce října evidovala Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu 218 nových případů. V listopadu podle předběžných výsledků přibylo dalších 24. „Od roku 2002 zaznamenáváme výrazný vzestup ročních výskytů. Jen v roce 2011 byl mírný pokles. Podobná situace bude asi letos. Zatím si nemyslíme, že by to ale znamenalo změnu trendu,“ uvedl šéf laboratoře Vratislav Němeček.

Česko dlouhou dobu patřilo mezi země s nejnižším výskytem nákazy. V posledních letech se zařadilo ke státům se středními hodnotami. Šíření viru HIV a nemoci AIDS se v ČR sleduje od října 1985. Od té doby do konce letošního října lékaři evidovali 3124 nakažených – 2685 mužů a 439 žen. Choroba AIDS propukla u 577 osob. Zemřelo na ni 276 lidí. Podle propočtů o své HIV pozitivitě neví bezmála čtvrtina nakažených. V Česku by to mohlo být kolem 700 lidí, uvedl vedoucí oddělení biostatistiky Státního zdravotního ústavu Marek Malý.

Zatímco v Pobaltí, Rumunsku či Lucembursku je mezi nakaženými nejvíc heterosexuálů, Česko spolu s Chorvatskem, Slovinskem a Maďarskem patří k zemím s nejvyšším výskytem infekce mezi muži, kteří mají sex s muži. Se zacílením prevence a boje proti AIDS má pomoci průzkum, který potrvá do konce roku. Zájemci mohou dotazníky anonymně vyplnit na internetu.

Český průzkum navazuje na evropskou studii EMIS 2017. Také ta cílí na muže, kteří mají sex s muži. Dotazník je v češtině, je anonymní a jeho vyplnění zabere asi 15 až 25 minut. Výzkum financuje Evropská komise ze svého zdravotnického programu. Výsledky by se měly zveřejnit v polovině příštího roku, situaci v jednotlivých státech bude díky nim možné porovnat.

Na 1. prosince připadá světový den boje proti AIDS. V ulicích několika měst v Česku budou jezdit preventivní tramvaje a trolejbusy. V nich cestující získají informace o ochraně před infekcí HIV i o testování. Zájemci mohou přispět také koupí červené stužky, která se stala symbolem boje proti chorobě.

Virus HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale znovu ubývají, což může trvat i osm let. Po nich obvykle nemoc AIDS propuká. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

ktk rot

IKEM před deseti dny transplantoval pacientovi umělé srdce

Praha 30. listopadu (ČTK) – Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) před deseti dny voperovali pacientovi umělé srdce. Jeho málo funkční úplně odstranili. Poprvé tuto srdeční náhradu použili v roce 2013 ve Francii, Česko je třetí zemí. IKEM dnes unikátní operaci představil na tiskové konferenci. Náklady nenese nemocnice, protože operace je součástí klinické studie.

Osmapadesátiletý pacient je podle lékařů v dobrém stavu a náhrada funguje bezchybně. Muž trpěl oboustranným srdečním selháním, posledních osm měsíců byl trvale připojen k podpůrným přístrojům a infuzím. Byl už vyřazen z čekací listiny na transplantaci srdce. „Vzhledem k jeho vyššímu věku, stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu a vzrůstající plicní hypertenzi nemohl podstoupit transplantaci srdce, ani mu nemohla být implantovaná dlouhodobá srdeční podpora,“ vysvětlil přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

Náhrada srdce byla vyvinuta ve Francii. Váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné. Lékaři při operaci odstranili většinu srdce kromě levé a pravé síně. „Několikahodinový operační výkon byl velmi náročný zejména po technické stránce. Umělé srdce se skládá z celé řady součástí, které je třeba na operačním sále sestavit,“ vysvětlil přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie Ivan Netuka.

Náhrada má 17 senzorů, které vyhodnocují aktuální stav pacienta, a mění tak automaticky svou činnost. Přes břišní stěnu pacienta vede kabel k externí části náhrady s bateriemi a řídicí jednotkou, kterou pacient musí nosit s sebou, například v tašce.

Týden po operaci byl pacient odpojen od dýchacího přístroje, podle lékařů je v současné době nejdůležitější, aby se vyvaroval jakékoliv infekce.

Čeští lékaři podstoupili několikaměsíční intenzivní trénink u výrobce, srdce voperovali teleti. Operace je podle lékařů pro českou medicínu převratná, v plánu mají další.

První pacient, kterého operovali v prosinci 2013 v Paříži, žil díky novému orgánu 75 dní. Druhý, kterého lékaři operovali v Nantes v srpnu 2014, přežil podle médií devět měsíců. Dalšího pacienta operovali letos v říjnu v Kazachstánu, výrobce jedná ještě s centry ve čtyřech dalších zemích. Celkem klinická studie počítá asi s dvacítkou případů. Životnost srdce odhaduje výrobce, francouzská firma Carmat, až na pět let. Firma založená v roce 2008 se věnuje vývoji mechanických srdečních náhrad co nejvíc podobných lidským.

V IKEM transplantovali první lidské srdce 31. ledna 1984. K 27. listopadu udělali 1116 těchto operací, letos 39.

van rot