Vláda projedná růst náhrad za ztrátu výdělku po úrazu…

Praha 27. listopadu (ČTK) – Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících by se od ledna mohly zvednout. Ministerstvo práce je navrhuje upravit podle růstu důchodů, které se v příštím roce zvýší o 3,5 procenta. Návrh nařízení by měla ve středu projednat končící vláda Bohuslava Sobotky. Odbory navrhované přidání kritizují. Podle nich by se v náhradách měl víc odrážet růst mezd, takže by se měly zvýšit aspoň o pět procent.

Od roku 2005 se náhrady pravidelně valorizují stejně jako penze. Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé. Pro příští rok by se náhrada měla počítat z průměrného pracovníkova příjmu, který se má zvednout o 3,5 procenta. O tolik se od ledna zvyšují také důchody.

Podobně by se mělo postupovat i u náhrad pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání. Jeho někdejší průměrný výdělek by se měl zvednout o 3,5 procenta. Pokud živil jednu osobu, náhrada se rovná polovině průměrného příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.

„Zvýšení náhrad bude mít pozitivní sociální dopad nejen na samotné poškozené, u kterých dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky, ale i na členy jejich rodin,“ uvedlo v podkladech pro vládu ministerstvo práce. Autoři návrhu poukazují na to, že pro mnohé lidi po pracovním úrazu či s nemocí z povolání představuje náhrada jediný příjem. Pokud by se podle resortu náhrady nezvedly, klesla by jejich reálná hodnota.

Zvýšení náhrad by si vyžádalo z rozpočtu příští rok navíc asi 620.000 korun. Od pojišťoven, u nichž mají zaměstnavatelé zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo za nemoc z povolání, by to bylo asi 138 milionů.

Zvyšování náhrad ukládá zákoník práce. Podle odborářů to, jak se částky zvyšují, ale normě odporuje a pro příjemce je diskriminační. Odbory poukazují na to, že podle pracovního kodexu má vláda výši náhrad upravit podle růstu mezd a životních nákladů. Stejně jako u valorizace penzí se ale zohledňuje růst životních nákladů a polovina růstu reálných mezd. „Vývoj mzdové úrovně jako určující kritérium pro valorizaci náhrad je tak silně potlačen. Podle statistik vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve čtvrtém čtvrtletí 2016 proti stejnému období předchozího roku o 3,7 procenta – reálně o 2,3 procenta, ve druhém čtvrtletí 2017 o 7,6 procenta, reálně o 5,3 procenta,“ uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů.

Odborová centrála požaduje, aby zvýšení náhrad odpovídalo růstu průměrné mzdy. Činit by mělo ale nejméně pět procent.

Český statistický úřad evidoval letos v prvním pololetí 24.046 pracovních úrazů, po nichž zranění zůstali doma déle než tři dny.

ktk rot

Smrtící byznys v Lysé nad Labem

Strančice, 26. listopadu 2017 (Hana Hindráková)

Jed na krysy. Rtuť. Arzen. Ředidlo. Nemrznoucí kapalina. To vše a mnoho dalších škodlivých věcí mohou obsahovat místo účinné látky falešné léky.

V sobotu 2. prosince 2017 od 12:30 představí spisovatelka Hana Hindráková svůj nový román Smrtící byznys, jehož hlavním tématem je právě problematika falešných léků. Akce se uskuteční ve výstavní hale A2 v rámci Vánočního knižního veletrhu na výstavišti v Lysé nad Labem.

Odhaduje se, že v rozvojových zemích je třicet až šedesát procent léků falešných a jsou k dostání i v lékárnách a nemocnicích. Ale není to problém „jen“ rozvojových zemí.

Kromě napínavého příběhu si román klade za cíl i osvětu alarmující problematiky falešných léků, a to, aby si lidé neobjednávali léky na internetu a na dovolenou si s sebou vozili léky z Čech. Kniha vznikla za přispění Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Světové zdravotnické organizace, National Drug Authority Uganda a dalších institucí.

„Na každé besedě se nejprve ptám účastníků, zda už někdy slyšeli o falešných lécích. Bohužel jsem ani jednou nedostala pozitivní odpověď. Lidé vůbec netuší, co všechno mohou léky obsahovat,“ říká autorka knihy Hana Hindráková a poukazuje na nutnost osvěty.

Mgr. Lucie Přinesdomová ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv vysvětluje, proč se v lécích nacházejí i další složky, které by tam rozhodně patřit neměly: „Například u léčivého přípravku na mužskou potenci padělatelé často používají obyčejný inkoust tak, aby dosáhli modré barvy, která je tak typická pro originál. Z našeho pohledu jde tedy především o snahu najít něco, z čeho je možné přípravek vyrobit.“

„Když jsem tu knížku dočetla, říkala jsem si, že jsem asi nějaká hloupá, že jsem o falešných lécích nikdy neslyšela. Takže jsem si dělala mezi známými takový průzkum a zjistila jsem, že o tom opravdu nikdo neví. Autorka dělá obrovský kus práce ohledně osvěty a musím říct, že mě její kniha opravdu hluboce zasáhla a přečetla jsem ji během tří dnů. Myslím si, že se čtenáři mají skutečně na co těšit,“ říká herečka Nela Boudová.

„Kniha Smrtící byznys mě neskonale zasáhla. A to v obou rovinách. Jednak že na konci jsem zjistila, že je to všechno pravda, a za druhé mě to potěšilo v rovině literární. Je to od mladé české autorky, dobře napsané, je to román, který vás napíná, zajímá a baví. Za to já moc děkuji, četlo se mi to krásně,“ říká moderátorka a herečka Tereza Kostková.

„Chci jenom říct, že mě ta knížka hodně zasáhla, opravdu hodně. Myslím si, že autorka je i statečná, že to téma odhalila, tedy beletristicky odhalila. Nikdy by mě nenapadlo, že se dějou takový svinstva. Doufám, že si to přečte hodně lidí,“ říká herec Bob Klepl.

Mladí medici trénovali na figurínách a virtuálních pacientech

Brno 25. listopadu (ČTK) – Stovky mladých lékařů a studentů medicíny si dnes mohly na konferenci v Brně vyzkoušet moderní postupy v oblasti akutní medicíny. Pomáhaly jim k tomu sofistikované figuríny nebo moderní programy v podobě virtuálního pacienta, řekla dnes ČTK Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity. Akci zastřešoval portál AKUTNĚ.CZ, který se snaží přitáhnout mladé lékaře k oboru anesteziologie a intenzivní medicíny.

Portál před deseti lety založili odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU), aby sjednotili a zmodernizovali výuku akutní medicíny. Dnes jej využívají lékařské fakulty v České republice i na Slovensku a také mladí lékaři, kteří si chtějí upevnit své znalosti a mít přehled o novinkách v oboru. Měsíčně má portál přes 4000 unikátních přístupů z celého světa, protože jeho část je také v angličtině.

„Naší největší chloubou jsou moderní dvojjazyčné výukové pomůcky v podobě virtuálního pacienta. Jde o interaktivní algoritmy, kterých je aktuálně dostupných více než osmdesát a patří tak mezi celosvětově největší soubory virtuálních pacientů,“ uvedl jeden ze zakladatelů portálu Petr Štourač z lékařské fakulty, který působí také jako přednosta Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace v brněnské dětské nemocnici.

Doplnil, že algoritmy získaly také řadu ocenění na univerzitní, národní i mezinárodní úrovni, kde patří mezi vysoce citované publikace v časopisu Journal of Medical Interenet Research, který je jedničkou v této oblasti.

Virtuální pacienti na AKUTNĚ.CZ provádějí studenty či začínající lékaře situacemi, které je mají naučit, jak co nejefektivněji pomoci člověku ve velmi závažném stavu. Mohou tam najít případy, jako je resuscitace, dušení nebo komplikovaný porod, které jsou rozložené do jednotlivých uzlů, v nichž se musí člověk rozhodnout, co udělat. Na přípravě algoritmů představujících virtuální pacienty se podílejí sami studenti pod dozorem odborníků.

Díky práci na portálu se podle jeho zakladatelů daří řešit také jeden z celospolečenských problémů, tedy nedostatek lékařů některých odborností. Obory anesteziologie a intenzivní medicína totiž patří mezi ty, které si studenti se zkušeností AKUTNĚ.CZ vybírají přednostně pro svou atestaci, a v oboru je tak dostatek mladých lékařů.

„V dalších letech bychom chtěli posílit také oblast postgraduálního a dalšího vzdělávání, tedy rozšířit náš portál o materiály zajímavé a přínosné pro mladé lékaře před i po atestaci,“ dodal Štourač.

Do akutní medicíny patří urgentní medicína, tedy přednemocniční péče o pacienty, kterou mají na starost zdravotničtí záchranáři. Další součástí je medicína intenzivní, tedy nemocniční péče o pacienty, kterým selhává jedna či více životních funkcí, dále anestezie, jež řeší nejen to, aby dopadla dobře operace, ale aby lidé přežili i dlouhou dobu po operaci, a posledním pilířem je pak léčba bolesti.

vrn sd

ČPZP v roce 2018 vynaloží na zdravotní služby klientů 30,6…

Ostrava, 24. listopadu 2017 (ČPZP) – Správní rada České průmyslové zdravotní pojišťovny na svém středečním zasedání projednala a jednomyslně schválila návrh Zdravotně pojistného plánu ČPZP na rok 2018. Rozpočet druhé největší zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v České republice je sestaven jako vyrovnaný.

ČPZP na rok 2018 plánuje, že na zdravotní služby poskytnuté jejím klientům vynaloží 30,6 miliardy korun. To je o 2,1 miliardy korun více, než je očekávaná skutečnost roku 2017. Náklady na zdravotní služby se zvýší ve všech segmentech.

Například na lůžkovou zdravotní péči, která bude v roce 2018 poskytnuta pojištěncům ČPZP, půjde 15,6 miliardy korun, z toho nemocnice dostanou 14,2 miliardy. Na ambulantní péči pojišťovna vynaloží zhruba 9,3 miliardy korun proti očekávaným 8,9 miliardy korun v letošním roce. Na zdravotní preventivní služby ČPZP vyčlení dalších 214 milionů korun. Po započtení nákladů na prevenci tak celkové náklady na zdravotní služby v roce 2018 dosáhnou cca 30,8 miliardy korun.

Průměrné náklady na jednoho pojištěnce jsou plánovány ve výši 24,6 tisíce korun, což představuje meziroční nárůst o 1 659 korun. Přitom počet klientů ČPZP zůstane podle plánu stabilizovaný na úrovni letošního roku, tedy 1 244 000 pojištěnců.

„Hlavním důvodem vysokého nárůstu nákladů je zvyšující se cena zdravotních služeb způsobená relativně vysokým růstem mezd lékařského i nelékařského personálu. Očekávaný růst nákladů dále ovlivní rostoucí náklady na léčbu závažných, zejména onkologických onemocnění, a dále chronických onemocnění, která jsou léčena léčivými přípravky v centrech vysoce specializovaných zdravotních služeb,“ vysvětluje rychle rostoucí náklady tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

„Celkový objem úhrad za léčivé přípravy významně ovlivní vstup nových, především vysoce inovativních přípravků, rozšiřování indikačních kritérií pro již hrazené léčivé přípravky a tlak na úhradu léčiv, které dosud nemají stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění,“ upozorňuje dále mluvčí ČPZP. Tyto takzvané centrové léky si vyžádaly v roce 2016 zhruba 1,5 miliardy korun, očekávaná skutečnost letošního roku je zhruba 1,63 miliardy korun a v roce 2018 by měly dosáhnout již přibližně 1,8 miliardy korun „

Finanční prostředky, s nimiž ČPZP hospodaří, jsou podle mluvčí Mazurové maximálně využívány ve prospěch pojištěnců. „Zdravotně pojistný plán byl sestaven odpovědně tak, aby bylo dosaženo vyrovnaného hospodaření ČPZP a aby pojišťovna i nadále hradila veškeré své závazky ve lhůtách splatnosti,“ dodala.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz 

Nemocnice Zdravotnického holdingu nabízí pacientům kratší čekací doby na…

Nový Bydžov, 24. 11. 2017 (ZH KHK)

Na plánovanou endoprotézu kyčle nebo kolene do Rychnova nad Kněžnou, na operaci žlučníku nebo kýly třeba do Jičína, Trutnova či Dvora Králové nad Labem. Pacienti mohou některé nejčastější operace podstoupit v nemocnicích Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje již během několika týdnů a zkrátit si tak dlouhé čekání na operaci. Seznam nabízených výkonů i s předpokládanými termíny zveřejní jednotlivé nemocnice na svých webech.

Tak jako má každý pacient právo na dostupnou a kvalitní zdravotní péči, má také právo na výběr zdravotnického zařízení, kde podstoupí plánovanou operaci. Mnohdy jsou ale čekací doby velmi dlouhé, a to až v řádu několika měsíců. Důvody jsou různé – od počtu naplánovaných výkonů na dané období ve vybrané nemocnici, omezené lůžkové kapacity až po nepříznivou personální situaci anebo dostupnost pooperační či následné péče. Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje proto zmapoval ve svých nemocnicích aktuální situaci a nabízí pacientům možnost porovnat si čekací doby vybraných zákroků a následně si jej domluvit v jím zvolené nemocnici. „Poptali jsme u jednotlivých nemocnic ZH KHK a.s. aktuální čekací doby na nejčastěji plánované operace. Termíny jsou na některé plánované výkony velmi dlouhé a liší se v řádu týdnů, ale u některých vybraných výkonů jsme naopak schopni nabídnout pacientům termín i výrazně kratší. Některé zákroky lze naopak provést např. i do 14 dní. Samozřejmě bude záležet na výsledcích předoperačních vyšetření pacienta a reálných možnostech dané nemocnice, které se mohou v průběhu času měnit. Chceme ale tímto krokem nabídnout pacientům základní srovnání všech aktuálních čekacích dob v nemocnicích v našem regionu, aby nemuseli dlouho čekat,“ uvádí k záměru předseda představenstva Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Ing. Miroslav Procházka Ph.D.

V této souvislosti bude na webových stránkách ZH KHK a.s. i jednotlivých nemocnic několikrát do roka zveřejněn aktualizovaný seznam vybraných výkonů a předpokládaná čekací doba. Pacienti se tak při výběru poskytovatele zdravotní péče mohou lépe orientovat a zvolit si zařízení v regionu podle délky čekání na plánovaný výkon. „Dojezdová vzdálenost do jednotlivých nemocnic v rámci celého Královéhradeckého kraje je maximálně hodinu a půl, což je nesrovnatelná doba s mnohdy několikaměsíčním čekáním na operaci. Pacienti ale o možnostech nemocnic v rámci plánovaných výkonů vesměs nevědí, proto jsme se rozhodli čekací doby zveřejnit,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Ing. Aleš Cabicar.

Objednat se lze dříve na operaci i na zobrazovací vyšetření

U klasických běžných operací se v jednotlivých krajských nemocnicích čeká několik týdnů a ročně jich jsou provedeny stovky. Například na plánovanou cholecystektomii, neboli odstranění žlučníku, se v některých nemocnicích může čekat i půl roku. V Jičíně, Rychnově n/K. či Dvoře Králové n/L. pacienta na tento typ zákroku objednají už během 2-3 týdnů. Ročně přitom provedou v každé z nemocnic zhruba 100-200 takových operací. V Náchodě je sice čekací doba delší, 4-6 týdnů, pacientovi ale vyjdou, pokud je to možné, vstříc s individuálním termínem.

Totální endoprotézu neboli výměnu kolene nebo kyčle provádí například ortopedické oddělení nemocnice v Rychnově n/K. do 8-12 týdnů. Běžně si přitom pacient počká v průměru 36-56 týdnů. V Rychnově se na ortopedii specializují a provedou takových výkonů okolo 320 ročně. „Náhrady velkých kloubů představují na našem oddělení až 1/5 celkových operačních výkonů a patří k nejsložitějším výkonům, které zde provádíme. Jedná se především o náhrady kyčelního kloubu všech typů, kolenních kloubů a hemiartroplastik včetně reimplantací a v malém počtu náhrad hlezenního a ramenního kloubu. V určitém procentu provádíme také náhrady kolen za pomoci počítačové navigace,“ říká primář ortopedického oddělení MUDr. Pavel Hroch. Pokud pacient potřebuje odstranit kovový materiál z předchozích operací, velmi krátké termíny, do dvou týdnů, nabízí nemocnice ve Dvoře Králové, Jičíně nebo v Trutnově.

Objednat se v dřívějším termínu lze ale také na různá zobrazovací vyšetření. Například na kolonoskopii se mnohdy čeká až 8 týdnů, za dva týdny pacienta objedná Dvůr Králové, Náchod i Rychnov n/K. Gastroskopii provedou do dvou dnů v Náchodě nebo dvou týdnů v Trutnově, Jičíně či ve Dvoře Králové. Volnou kapacitu pro endoskopická vyšetření mají i na gastroenterologii v Rychnově. Čekací doba je 2 dny a navíc zde začali provádět kolostomická vyšetření na požádání pacienta v hluboké analgosedaci pod dohledem anesteziologa. Na plánovaný ultrazvuk srdce se lze zase objednat do 4 týdnů v Jičíně, kde ročně takovýchto pacientů vyšetří na 1 800, ale stejně jako v Rychnově nad Kněžnou jsou v akutních případech toto vyšetření provést do 24 hodin. Ultrazvukového vyšetření břicha se pacienti dočkají do týdne ve Dvoře Králové a dokonce na počkání v Náchodě. Zde také provedou těchto vyšetření nejvíce ze všech holdingových nemocnic – v roce 2016 bylo vykázáno téměř 32 000 výkonů.

U odborníků v nemocnicích Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje pacienti najdou nejen potřebnou a kvalitní péči, ale včasným objednáním si zkrátí i dobu čekání na operaci, a tím si také dříve uleví od zdravotních problémů a komplikací. „U části výkonů můžeme nabídnout termíny i do konce tohoto roku. Doporučujeme, aby se pacient nejdříve objednal na ambulanci daného oddělení v nemocnici, kde chce být operován. Po potřebných vyšetřeních a posouzení zdravotního stavu mu bude nabídnut další postup léčby a případně už i termín operace. Současně s tím se také předem zajistí návaznost péče, tedy následná péče o pacienta a jeho rehabilitace,“ dodává Ing. Miroslav Procházka.

Příloha č. 1 – Tabulka čekacích dob a provedených výkonů v jednotlivých nemocnicích ZH KHK a.s.

Pozn: 1. V případě potřeby možné dohdonout individuální termín, 2. Odstranění kovového materiálu po předchozích operacích, 3. Doppler tepen do 1 měsíce

Pacientům pomáhají nejen inovativní léky, ale i IT technologie

Praha, 24. listopadu 2017 (MSD) – Velké farmaceutické firmy se v posledních letech nesoustředí pouze na výzkum a vývoj léků, ale hledají i způsoby, jak by mohly prostřednictvím IT technologií pomoci lékařům a pacientům se správnou léčbou.

Například společnost MSD, která jeden ze svých velkých IT hubů provozuje v Praze, vyvinula program Paris (Patient-At-Risk Identification System), který vyhodnocuje elektronické zdravotní záznamy pacientů (dosavadní zjištění, užívané léky, věk apod.) a umožňuje lékaři například identifikovat pacienty s problematickými kardiovaskulárními hodnotami, které si pak může cíleně pozvat do ordinace. Lékaři obvykle mají velmi omezené množství času, které mohou strávit s pacienty, což znamená, že musí být schopni rychle identifikovat ty z nich, kterým hrozí nějaké chronické onemocnění. To je velmi významné zejména v případech, kdy pacienta ohrožuje více takových nemocí a nesmí se přehlédnout možné propuknutí jedné z nich. „Lékař díky Paris může poučit pacienta o prevenci či ho včas poslat na specializované vyšetření. Program využívají zdravotníci ve Švýcarsku a v nejbližší době je plánováno jeho využití v několika zemích Evropské unie,“ říká Josef Holý, vedoucí oddělení Advanced Solutions MSD IT.

Lékaři navíc mohou využít i webovou aplikaci Health Assist, jejíž prostřednictvím lze plánovat péči u konkrétního pacienta trpícího diabetem 2. typu, chronickým srdečním onemocněním, osteoporózou, osteoartrózou či hepatitidou. Díky doporučení pro léčbu těchto onemocnění si mohou u každého pacienta vytvořit konkrétní plán: určit cíle léčby, další kroky, léky či doporučit péči dalšího specialisty. Kromě toho lze určit dobu, za kterou ho bude nutné poslat například na krevní testy či jiná vyšetření, nastavit sledování vybraných zdravotních ukazatelů apod.

Nejde ovšem jen o webové či mobilní aplikace. Na domácím hlasovém systému Alexa od Amazonu je založen pomocník pro diabetiky. „Alexa umí například na základě hlasového pokynu rozsvítit světlo, vybrat a přehrát písničku, objednat taxi, nakoupit a podobně. My jsme vytvořili službu, která diabetickým pacientům odpovídá na otázky týkající se jejich nemoci. Vytvořili jsme také hru, která je motivuje k tělesné aktivitě, přičemž v ní mohou soutěžit i dalšími nemocnými. Služba jim také umí poradit, co si mohou daný den uvařit. Člověk vypočítá potraviny, které má k dispozici a Alexa mu navrhne optimální jídelníček,“ podotýká Petr Havel, vedoucí oddělení strukturovaných experimentů MSD IT. Další službou pro diabetiky může být v budoucnu mobilní aplikace, kdy si vyfotíte jídlo a ona vám sdělí jeho glykemický index, tedy o kolik zvýší hladinu cukru v krvi.

Program ImmunoConnect zase pomáhá lékařům vzdáleně monitorovat aktuální stav pacienta. Nemocný vyplní certifikovaný dotazník, který se lékaři zobrazí v online aplikaci, takže si může si udělat představu o zdravotním stavu svého pacienta a případně ho hned pozvat na další vyšetření. Prostřednictvím dotazníku lékař mimo jiné sleduje, zda pacient správně užívá předepsané léky a chová se podle doporučení. Tento program využívají nemocní ve Švýcarsku, Německu, Řecku či Rakousku.

Další oblastí vývoje jsou virtuální simulace, které pomáhají například se vzděláním lékařů. Jedna ze 3D simulací ukazuje pacienta při laparoskopické operaci a lékař vidí, jak na organismus působí lék, který slouží k zotavení svalů po anestezii, aby po zákroku mohl pacient co nejdříve dýchat sám. „Nemusí se tak spoléhat na odborné informace, ale účinek vidí na vlastní oči. Zkušenost, kterou poté využije v reálné situaci, tedy získává ve virtuálním světě, což je určitě přínos k bezpečnosti léčby,“ uvádí Petr Havel. Do budoucna jsou tyto technologie použitelné na celou řadu situací, například na simulaci operací.

Dnes už také máme k dispozici různé hodinky či náramky, které ověřují pulz či tělesnou aktivitu. Do budoucna ale IT experti přemýšlejí o tom, že by mohly umět dělat třeba různé chemické analýzy. To ale není všechno. „Za pár let bude třeba podle určitých indikátorů možné zjistit, zda se u konkrétního člověka neprojevuje Alzheimerova choroba, artróza či deprese. Podložky na spaní zase zjistí, jakou kvalitu má jeho spánek, aniž by musel jít na specializované vyšetření,“ podotýká Petr Havel.

Společnost MSD nyní oslavila 25 výročí příchodu do České republiky. „Jsme rádi, že do České republiky můžeme přinášet nejmodernější léčivé přípravky. Již při našem příchodu v roce 1992 jsme představili první statin – lék, který efektivně snižuje hladinu nebezpečného cholesterolu v krvi a předchází tak závažným srdečním onemocněním,“ říká Stefano Santangelo, ředitel farmaceutické divize MSD v České republice. Od té doby MSD uvedla na trh více než dvě desítky převratných léků. Mezi poslední objevy patří imunoterapeutický přípravek v onkologii, který umožňuje imunitnímu systému rozpoznat a zničit rakovinové buňky. Může pomoci především pacientům s rakovinou plic.

MSD také otevřelo v Praze své finanční centrum pro Evropu, které chce být přelomovým inovátorem na trhu Business Service Center v ČR. V příštím roce zde tak MSD bude mít již celkem 1300 zaměstnanců. „Rychlost zvětšování pražské pobočky MSD je v tomto ohledu pozoruhodné, poslední čtyři roky nabíráme na 300 zaměstnanců ročně,“ zdůrazňuje ředitel finančního centra Jan Kohout.

MSD nedávno obsadilo již druhou, zcela novou kancelářskou budovu na Smíchově. „Dřívější tovární periférie se rychle přeměňuje na moderní čtvrť kombinující bydlení a kanceláře. Jsme rádi, že přispíváme k tomu, že se ze Smíchova stává hezké, příjemné místo rozšířeného centra,“ dodává Jan Kohout.

V Číně vyšetřují mateřskou školku, kde dětem píchali injekce

Peking 24. listopadu (ČTK) – V Číně začalo vyšetřování případu používání medikamentů a injekcí v jedné soukromé mateřské školce v Pekingu. Případ vyvolal znepokojení v celé zemi. Šetření začalo, když si někteří rodiče všimli vpichů na tělech dětí.

Školka patří k řetězci RYB, který provozuje zařízení pro předškolní děti a v Číně jich má asi 250. V září společnost vstoupila na burzu na Wall Street. Její vedení se na sociálních sítích za případ v Pekingu omluvilo a ujistilo, že učitelé, jichž se případ týká, byli propuštěni. Podle čínských zdrojů se propuštění týká tří osob.

Školka se nachází v luxusní čtvrti Čchao-jang a tamní policie oznámila, že na základě stížností rodičů zahájila vyšetřování. Podle místního tisku mělo stopy po vpichu na těle osm dětí ze dvou tříd, v nichž jsou děti od dvou do šesti let.

„Syn mi řekl, že si po obědě bral dvě pilulky a po nich spal,“ sdělil jeden otec v televizi. Další děti vypověděly, že před spaním dostávaly sirup. Další rodič řekl, že „neposlušné děti musely stát za trest nahé nebo byly zamčeny v tmavé místnosti“.

Policie začala prohlížet záběry z bezpečnostní kamery a pekingská komise pro výchovu sdělila, že byla ve všech školkách v Pekingu zahájena bezpečnostní kontrola.

Společnost RYB tvrdí, že hodlá při vyšetřování spolupracovat, ale upozornila policii i na nepravdivá obvinění vznášená proti ní.

sva šeb

Příští rok začne stavba centrálního příjmu nemocnice v Ústí n.O.

Ústí nad Orlicí 24. listopadu (ČTK) – Výstavba nového centrálního příjmu v Orlickoústecké nemocnici začne příští rok a měla by být dokončena v roce 2020. Na dodržení termínu stavby za 320 milionů korun bez DPH bude dohlížet kontrolní tým. Vedení kraje má totiž obavy, že stavba nabere zpoždění, uvedla Zuzana Nováková z kanceláře hejtmana.

„Bohužel nám opět začaly některé stanovené termíny klouzat. Zpoždění mají projekční práce kvůli dohadům o dispozicích jednotlivých pater, proto jsem začal mít reálné obavy o zahájení a dokončení stavby,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD). Kontrolní tým bude tvořit hejtman, náměstek pro investice, krajský radní pro zdravotnictví, představenstvo a ředitel nemocnice, projektant a pracovníci krajského úřadu. Bude se scházet v pravidelných intervalech tak, aby byl termín roku 2020 dodržen. Hejtmanství také požádalo vedení Ústí o spolupráci při jednání s majiteli přilehlých objektů a pozemků.

Nová budova bude v Orlickoústecké nemocnici sloužit pro centrální příjem pacientů a v dalších podlažích pro intenzivní péči ARO a JIP. Každý pacient, který přijde do nemocnice se zdravotními obtížemi, vstoupí i k ambulantnímu vyšetření jedním vchodem z ulice Jana a Josefa Kovářů. U recepce jej zaevidují a vyčká v čekárně pro 60 lidí na vyšetření nebo diagnostiku pomocí rentgenu nebo počítačové tomografie. Vážnější případy dovezené zdravotnickou záchrannou službou budou předány personálu zvláštním vchodem. Na takzvaném expektačním, tedy čekacím lůžku s moderními přístroji pro záchranu života, lékaři určí diagnózu pacienta a rozhodnou o dalším postupu.

Výstavbu centrálního příjmu chce hejtmanství platit zčásti z dříve otevřeného úvěru u Evropské investiční banky. Z krajského rozpočtu by mělo pocházet 200 milionů korun.

Nový centrální urgentní příjem chce kraj vybudovat také v Pardubické nemocnici. Včetně přístrojů má stát přes miliardu korun. Příjem s urgentními obory v Pardubické nemocnici obslouží spádovou oblast 260.000 a v rámci specializované péče 520.000 obyvatel, v Ústí nad Orlicí pak oblast s 200.000 obyvateli.

dos kš

Zrakově postiženým svítá naděje na online přístup k bankovnímu účtu

Praha, 23. 11. 2017 (Narrative Media) – Uhradit účet za plyn, koupit si v e-shopu nabíječku na mobil, zaplatit online dárek k Vánocům – běžná věc pro většinu české populace, a naopak neřešitelný problém pro tisíce slabozrakých a nevidomých. Když potřebují zadat platbu, musí požádat o pomoc někoho ve svém okolí anebo vzít hůl a psa a vyrazit do banky osobně.

Po internetu brouzdá 75 % populace starší 16 let. Statistiky praví, že 7 z 10 Čechů komunikuje s okolím prostřednictvím e-mailu, 65 % čte na internetu zprávy, 59 % využívá online bankovnictví a 42 % si za poslední rok něco koupilo v e-shopech. To, co je zcela normální pro většinu lidí, je takřka neřešitelný problém pro většinu těžce zrakově postižených. Konkrétně internetové bankovnictví v současné době využívají odhadem pouze stovky z nich.

Jedním z hlavních důvodů je malá dostupnost počítačů vybavených programem, který zrakově postiženým „přečte“ co je na obrazovce. Cena speciálně vybaveného počítače s odečítacím či zvětšovacím programem se pohybuje kolem 100 tisíc korun. Na pořízení této pomůcky významně přispívá stát, ovšem v letech 2012–2016 získalo příspěvek pouze 1 731 lidí. „Pokud uvážíme, že v České republice žije přibližně 100 tisíc zrakově postižených, tak to opravdu není moc. Navíc – pracovat s počítačem „poslepu“ není snadné a mnoho nevidomých a slabozrakých si na složitější služby, jako je například internetové bankovnictví, netroufne. Musíme si uvědomit, že stále větší procento lidí přichází o zrak ve vyšším věku, kdy už se schopnost adaptace na ztrátu zraku snižuje,“ říká Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením.

To potvrzuje i nevidomý Karel Giebisch, který přístupnost internetového bankovnictví v českých bankách zkoumá. „Mám výhodu, že se informačními technologiemi zabývám prakticky celý život, a proto internetové bankovnictví zvládám,“ říká Giebisch. „V rámci své profese IT konzultanta se ale denně setkávám zejména se staršími klienty, pro které současné internetové bankovnictví je a vždy bude neřešitelný problém. Přestože banky věnují přístupnosti svých internetových rozhraní větší pozornost než dříve, vždy půjde o složité aplikace určené vidícím klientům, ve kterých se zrakově postižení obtížně orientují. Takže když potom potřebují zadat platbu, musí požádat o pomoc někoho ve svém okolí anebo vzít hůl a psa a vyrazit do banky osobně,“ dodává Giebisch.

Naději na změnu současné situace přináší záměr, se kterým přichází Nadační fond FriendlyVox, který stojí mj. za stejnojmenným ozvučeným portálem pro jednoduché zpřístupnění internetu zrakově postiženým. „Jsme v dennodenním kontaktu se zrakově znevýhodněnými lidmi napříč celou ČR a víme, že právě online přístup k bankovnímu účtu je služba, která by těmto lidem dokázala usnadnit život a po které hlasitě volají,“ říká Robert Štěrba ze správní rady Nadačního fondu FriendlyVox. „Problém již delší dobu analyzujeme a dnes už víme, jak na to. Jako možné řešení se ukazuje jednotná aplikace vyvinutá s ohledem na specifické potřeby zrakově postižených, která by poskytla online přístup k platebním službám bez ohledu na to, u které banky mají vedený svůj účet. Tato možnost se otevírá se zavedením nové evropské direktivy o platebním styku (tzv. PSD2), která vstupuje v platnost 13. 1. 2018. Vzhledem ke lhůtám vyhrazeným pro zavedení nezbytných technických standardů počítáme se zprovozněním nové služby v průběhu roku 2019.“

Sexuolog: Sex v období menopauzy si mnoho žen užije více…

Vrbno pod Pradědem, 23. listopadu 2017 (LESENSKY.cz)

Jedním z největších mýtů je, že všechny ženy přestávají mít v době menopauzy chuť na sex. Přechod nemusí nutně znamenat počátek konce sexuálního života. V období menopauzy může být totiž milostný život stejně bohatý jako dříve, ne-li lepší. Spolu s klimakteriem končí nutnost používání antikoncepce a ženy se již nemusejí stresovat nechtěným otěhotněním. Ve věku nad 40 let se navíc většinou nejedná o naléhavé ukojení chtíče, ale především o citové naplnění vztahu. A kromě toho jsou sexuálně aktivní ženy zdravější, sebevědomější a také šťastnější.

Ženy, které na sex rezignují, bývají nespokojené

Průměrný věk v Česku se každoročně zvyšuje a jsou to právě ženy, kdo žije statisticky déle. Předpokládat, že žena se spolu s příchodem menopauzy stáhne do ústraní, kde sama zestárne, je zcestné. Konec menstruace neznamená konec života. Jako největší pozitivní příklad lze vnímat právě takové ženy, které i v období menopauzy provozují sex a užívají si jej, díky čemuž mají spokojený život. Ženy, jež na sex rezignují, bývají nespokojené. Klimakterické potíže jsou v jejich případě častěji výmluvou pro únik ze sexuálního života s partnerem. Takovýto útěk bývá spíše než znakem mizející touhy odrazem nefunkčního vztahu a nevyřešených konfliktů.

Sex může pomoci od nepříjemných projevů klimakteria

Sex v období přechodu je pozitivním faktorem, který podporuje psychické a fyzické zdraví ženy. Navíc se žena již nemusí bát otěhotnění a sex si může přirozeně užít bez používání antikoncepce. Akutní potíže jako návaly horka, bolesti hlavy a jim podobné jsou v současnosti poměrně snadno řešitelné. A je též doloženo, že ženy s pravidelnou sexuální aktivitou trpí těmito problémy méně.

Důležité je se toho nebát a o vztah s partnerem pečovat. A to nejen v klimakteriu, ale i mnoho let předtím. Páry, které spojuje víceméně jen péče o děti a práce na zajištění domácnosti, ve stáří zjišťují, že si skoro nemají co říct. Vždy je tak potřeba najít si čas na sebe, trávit společně volné chvíle a sdílet intimní blízkost. To se později stává dobrým základem pro kvalitní sexuální život v přechodu.

S komplikacemi pomohou lubrikanty i doplňky stravy s fytoestrogeny

Pokles sexuální touhy nejvíce trápí ženy v období výskytu akutních klimakterických příznaků, jako jsou návaly horka, potu, nervozita, sklony k depresivním náladám a podobně. Dalším problémem může být rovněž suchost poševní sliznice, někdy doprovázená pálením a bolestmi.

Řešení je hned několik. Na nepříjemné projevy blahodárně působí potraviny bohaté na fytoestrogeny, jako je například sója. Potřebné vitaminy a minerály je možné tělu dodat i díky doplňkům stravy, osvědčil se například Sarapis Plus či Sarapis Soja. Lokálně mohou při suchosti pomoci čípky s kyselinou hyaluronovou, na místě je i použití vhodného lubrikantu. V některých případech se ale nelze vyhnout hormonální terapii, která je pouze na lékařský předpis. Kromě stravy je pak důležitá také pozitivní psychika a pravidelný pohyb.

Autor komentáře: Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan

MUDr. Pavel Turčan

Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan vystudoval obor všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Hradec Králové. Po studiu složil atestaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního i druhého stupně a následně rovněž v oboru sexuologie. Dnes je zároveň členem mnoha odborných organizací, například Sexuologické společnosti, České společnosti pro menopauzu a andropauzu, České gynekologické a porodnické společnosti či Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu.