Počet lidí nakažených bakterií Legionellou každým rokem stoupá. Na…

Praha, 23. listopadu 2017 (LESENSKY.cz)

Podle statistik v tuzemsku dlouhodobě přibývá případů nákazy bakterií Legionellou, v letošním roce by pak měl jejich počet dál narůstat. Dlouhodobě jsou na takzvanou legionářskou nemoc náchylní hlavně muži. Bakterie se nejvíce množí v rozsáhlejších soustavách rozvodů teplé vody a klimatizačních systémech, nejčastěji v hotelech, nemocnicích či domovech důchodců. Řešením může být dezinfekce vody chlorováním, UV zářením nebo vysokou teplotou či příprava teplé vody v hygienických zásobnících.

Případů nákazy bakterií Legionellou v Česku dlouhodobě přibývá. Ukazují to souhrnné statistiky Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Zatímco v roce 2008 byla evidována pouhá desítka případů, před čtyřmi lety už jich bylo téměř 50. V loňském roce pak počet případů onemocnění takzvanou legionářskou nemocí poprvé překročil stovku. Stoupající trend se zároveň potvrzuje i v letošním roce, za prvních 10 měsíců totiž SZÚ eviduje 159 případů legionářské nemoci. Kromě ní způsobuje bakterie Legionella také takzvanou pontiackou horečku. „U ní jsme však za posledních několik let nezaznamenali žádný případ,“ uvedl mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Jiří Tráva.

Zatímco pontiacká horečka je popisována jako lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů, malátností a zimnicí, hlavním projevem legionářské nemoci je zápal plic. Podle statistik přitom rizikovější skupinu představují spíše muži než ženy. „Mužů se týká více než ze dvou třetin, u žen je to necelá jedna třetina,“ sdělila Markéta Petrovová z Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Hlavní rizikovou skupinou jsou především kuřáci, dále pak osoby se sníženou imunitou, lidé po transplantaci orgánů, s plicními nádory, chronickou bronchitidou, cukrovkou nebo s oslabeným organismem. „Při dostatečné expozici nebezpečnému kmeni Legionelly však může onemocnět i zcela zdravý jedinec,“ doplnila Petrovová.

Legionella se množí především v soustavách rozvodů teplé vody a klimatizačních systémech. „Základní podmínky jejího růstu jsou teplota vody mezi 25 a 50 °C, stagnace vody, biofilm tvořený přítomnými bakteriemi a usazeniny v instalaci a ohřívači,“ uvedla ředitelka Ústavu pozemního stavitelství Technické univerzity v Košicích Zuzana Vranayová. Podle ní mají soustavy rozvodů teplé vody v našich rozsáhlejších budovách mnoho společných nedostatků. Mezi nimi hraje významnou roli věk systému, materiálové složení, chybějící regulace nebo zanedbaná údržba. „Pokud však nemá Legionella vhodné podmínky, nebude se dále kolonizovat,“ řekla Vranayová.

Mezi nejčastější způsoby nákazy bakterií patří vdechnutí kontaminovaného aerosolu, například při sprchování nebo ze zapnuté klimatizace. Člověk však může kontaminovanou vodu i vypít například při čištění zubů. V obou případech pak bakterie napadá především dýchací cesty. Podle Vranayové dochází k výskytu Legionelly nejčastěji v hotelech, nemocnicích či domovech důchodců. Společným jmenovatelem rizikového prostředí jsou přitom rozlehlé a staré rozvody vody. „Příčinou však mohou být i nevhodně naprojektované rozvody nebo špatně navržený systém přípravy vody v nových domech,“ uvedl Ivo Zabloudil, produktový manažer společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, servisem a instalací tepelné techniky.

Správný návrh technického zařízení budov s ohledem na Legionellu specifikuje norma ČSN 06 0320, Tepelné soustavy v budovách – Příprava teplé vody – Navrhování a projektování, z roku 2006. Podle odborníků však potřebné informace o prevenci vůči Legionelle nejen u projektantů chybí. Mezi možnosti ochrany vody proti této bakterii patří hygienické zabezpečení vody oxidem chloričitým, ozónem, UV zářením, termální dezinfekcí, fyzikálními metodami, jako je využívání filtrů, a mnohé další. „Velmi vhodné je také použití zásobníků, které umožňují hygienickou přípravu teplé vody spočívající v průtokovém principu ohřevu. Ten zamezuje její delší stagnaci,“ doplnil Ivo Zabloudil.

O Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) je organizační složkou státu, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR a je správcem Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). NZIS je jednotný celostátní informační systém veřejné správy, v němž jsou shromažďovány a zpracovány osobní a další údaje ze základních registrů orgánů veřejné správy, ministerstev, od poskytovatelů zdravotních služeb, případně dalších osob předávajících údaje do NZIS.

O Fakultní nemocnici u sv. Anny

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je zdravotnické zařízení v Brně. Jde o druhou největší nemocnici ve městě. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jako fakultní nemocnice se podílí na výuce studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Vzhledem k řadě vysoce specializovaných pracovišť zajišťuje zdravotní péči pro obyvatele nejen Brna, ale i celé Moravy.

O společnosti ENBRA

Firma ENBRA byla založena roku 1991 a od svých počátků až do dnešní doby se profiluje jako klíčový hráč v oblasti technického zařízení budov. Obchodní a zakázkové aktivity společnosti zahrnují mimo jiné také oblast měření spotřeby vody a tepla, indikace dodaného tepla v bytech, rozúčtování nákladů na vytápění, dodávky bojlerů, kotlů, tepelných čerpadel, energetické audity budov a mnoho dalšího. Společnost ENBRA provozuje rovněž nejrozsáhlejší síť špičkově vybavených autorizovaných metrologických středisek v ČR a SR.

O Technické univerzitě v Košicích

Technická univerzita v Košicích (TUKE) byla založena v roce 1952. V současné době na devíti fakultách TUKE studuje celkem 9 714 studentů. Z tohoto počtu studuje v denní formě 8 437 studentů – 5 050 v bakalářském, 3 017 v inženýrském a magisterském a 370 v doktorandském studiu.

Těhotenskou cukrovku se nevyplácí podceňovat

Neratovice, 27.11.2017 (VAMED MEDITERRA)

Výskyt těhotenské cukrovky se stále zvyšuje

Těhotenská cukrovka je porucha metabolismu sacharidů v těhotenství, která je způsobena negativním vlivem hormonů placenty na funkci inzulinu. Oproti běžné cukrovce se vyskytuje pouze v těhotenství, po porodu nebo vzácněji v průběhu šestinedělí mizí. „Výskyt těhotenské cukrovky se stále zvyšuje. Podle posledních studií se vyskytuje u 17 % těhotných žen. Neléčená těhotenská cukrovka přináší řadu krátkodobých a dlouhodobých rizik pro dítě i maminku. Důležité je, že pravidelným sledováním pacientek v poradnách pro těhotenskou cukrovku se tato rizika výrazně snižují, až normalizují,“ uvádí MUDr. Michal Scheinost, primář interního oddělení Nemocnice Neratovice, kterou provozuje společnost VAMED MEDITERRA.

Vzniká vlivem řady faktorů

Nejvíce ohrožené vznikem těhotenské cukrovky jsou maminky, které v minulém těhotenství toto onemocnění prodělaly nebo u kterých byla již před těhotenstvím diagnostikována porucha glukozové tolerance. Dále se může týkat maminek, jejichž rodiče či sourozenci se s cukrovkou léčí. „Vyšší riziko těhotenské cukrovky mají obézní maminky a i maminky s velkým váhovým nárůstem do 24. týdne těhotenství. Rizikový je rovněž věk nad 25 let a předchozí spontánní potraty. Dále jsou s výskytem těhotenské cukrovky spojena některá onemocnění, jako jsou například vysoký krevní tlak, syndrom polycystických vaječníků, ale také užívání léků – kortikoidů. Vyšší výskyt těhotenské cukrovky je pozorován rovněž u žen s vícečetným těhotenstvím a u kuřaček,“ doplňuje MUDr. Michal Scheinost.

Nemoc odhalí screening

Těhotenská cukrovka je bezpříznaková a podle klinických projevů by byla v teoretické rovině identifikovatelná pouze v extrémních případech. „Screening těhotenské cukrovky zajišťuje gynekolog a je dvoustupňový. Ihned po zjištění gravidity je třeba vyšetřit hodnotu krevního cukru nalačno v žilní plasmě. Pokud je glykémie v normě, provede se mezi 24.–28. týdnem 3bodový orální glukózový toleranční test (oGTT), který spočívá v podání 75 g glukózy po minimálně 8 hodinách lačnění,“ vysvětluje MUDr. Michal Scheinost. Před provedením oGTT se často stanovuje kapilární glykémie glukometrem, aby se vyloučila vyšší hodnota glykémie u maminky, jež by znemožnila podání 75 g glukózy. „V takovém případě je možné provést pouze první část oGTT, tedy lačnou glykémii, ale častou praxí v odběrových laboratořích je maminku odmítnout s tím, že test nelze provést. Je třeba trvat na provedení lačné glykémie, jejímž stanovením se diagnostika urychlí a mamince se ušetří jedno vyšetření,“ dodává MUDr. Michal Scheinost.

Léčba spočívá v režimových opatřeních

Základem každé léčby jsou dietní a pohybová doporučení. Pro vybrané maminky, u kterých tato opatření nestačí, jsou na rozdíl od jiných typů cukrovky k dispozici pouze tablety a inzulin. Tato léčba je však spíše vzácná. „V naší ambulanci pro těhotenskou cukrovku je maminka lékařem proškolena o dietě a režimových opatřeních. Každé mamince je přímo v ambulanci vydán glukometr, testační proužky do glukometru a v případě inzulinoterapie i další náležitosti, jako jsou například jehly či lancety. Maminka si měří hodnoty glykémie doma a na kontroly dochází podle závažnosti cukrovky. V případě potřeby může absolvovat kontrolu kdykoliv. U závažnějších forem má maminka k dispozici mobilní číslo na lékaře,“ říká MUDr. Michal Scheinost. Samozřejmostí by měla být kontrola funkce štítné žlázy, která je důležitá pro intelekt miminka. „Ta by měla být provedena co nejdříve po zjištění těhotenství. Velmi často ale posíláme maminku na odběry funkce štítné žlázy a protilátek proti ní až my,“ doplňuje MUDr. Michal Scheinost.

Může ovlivnit termín porodu

Příprava před porodem a jeho vedení se u maminek s dobrou kompenzací, neboli „zaléčením“, cukrovky neliší od maminek bez cukrovky. Nedoporučuje se však přenášení delší než 41+0 týden. „Rodičky se špatnou kompenzací by přenášet neměly. Jejich termín porodu se určí s ohledem na velikost plodu a možnost dalších případných komplikací. Těhotenská cukrovka však není podnětem pro porod císařským řezem,“ upozorňuje MUDr. Michal Scheinost.

Porodem pravá těhotenská cukrovka končí

Těhotenská cukrovka se zhoršuje až do 36. týdne těhotenství. Následně již k jejímu zhoršování dochází vzácněji. Cukrovka vymizí okamžitě porodem, jen výjimečně přetrvává porucha glukozové tolerance v průběhu šestinedělí. „Maminky, které prodělají těhotenskou cukrovku, mají 20–60% pravděpodobnost, že se u nich v budoucnu objeví cukrovka 2. typu. Tato pravděpodobnost se zvyšuje s hmotností maminky a s vážností průběhu těhotenské cukrovky. Proto je potřeba maminky po prodělané těhotenské cukrovce více sledovat – po porodu odcházejí s doporučením častějšího sledování glykémie a oGTT. Prodělanou těhotenskou cukrovkou si vlastně maminka odhalí takovou svou Achillovu patu. Každé mamince proto doporučujeme, aby u sebe po zbytek života nedopustila obezitu ani nadváhu,“ říká MUDr. Michal Scheinost.

Prevence tkví ve zlepšení životního stylu

Pravděpodobnost výskytu těhotenské cukrovky lze výrazně snížit redukcí hmotnosti před těhotenstvím a nekouřením. „Pravidelné cvičení před otěhotněním a v jeho časné fázi se doporučuje, zejména jako prostředek k dosažení snížení hmotnosti. Pohybová terapie, která nevede k úbytku váhy, má ve studiích rozporuplné výsledky. Důkaz o pozitivním vlivu potravinových doplňků jako prevence těhotenské cukrovky neexistuje. Jejich užívání by maminka měla konzultovat s gynekologem či diabetologem a nedbat na marketing,“ uzavírá MUDr. Michal Scheinost.

MUDr. Michal Scheinost

MUDr. Michal Scheinost vystudoval 1. lékařskou fakultu UK. Pracoval v Revmatologickém ústavu v Praze, v této době sbíral zkušenosti na dlouhodobé stáži na III. interní klinice VFN v Praze. Nejdelší dobu svého profesního života strávil na Interní klinice Fakultní nemocnice v Motole a v Diabetologickém centru FNM, kde se věnoval terapii diabetu gravidních žen. V současné době pracuje jako primář interního oddělení Nemocnice Neratovice, kde také provozuje ambulanci pro těhotné diabetičky.

Skořice má překvapující zdravotní účinky, zjistili vědci

New York 27. listopadu (ČTK) – Pokud máte rádi skořici, neváhejte si ji přisypat do svého příštího jídla. Podle nového výzkumu toto oblíbené koření podporuje metabolismus v tukových buňkách myší i lidí, informoval zpravodajský server Time. V nové studii, kterou zveřejnil odborný časopis Metabolism, testovali vědci Michiganské univerzity účinek cinamaldehydu – esenciálního oleje, který dodává skořici její vůni – na tukových buňkách odebraných myším a také čtyřem lidským dobrovolníkům.

Zjistili, že při vystavení esenciálnímu oleji ze skořice začaly jak myší, tak lidské tukové buňky spalovat tuk prostřednictvím procesu známého jako termogeneze. Bližší pohled ukázal, že olej zvýšil aktivitu několika genů, enzymů a proteinů, o nichž je známo, že zlepšují metabolismus tuků.

Tukové buňky ukládají energii ve formě lipidů. Z evolučního hlediska může tělo tuto uloženou energii využít v případě nedostatku potravy, anebo během chladnějších měsíců přeměnit na teplo.

Ovšem ve společnosti, kde je jídla a tepla relativně dostatek, nemá uložená energie často jak se uvolnit, a to může přispět k nežádoucímu nárůstu hmotnosti. Autorka studie Jun Wuová uvedla, že pravidelná konzumace skořice by mohla být jedním ze způsobů, jak přimět tukové buňky spálit část této uložené energie.

Studie nicméně zkoumala jen přímé účinky skořice na tukové buňky, a ne na lidská těla, a tudíž bude třeba ještě další výzkum, aby se zjistilo, zda se na nich projeví účinky termogeneze stejně jako na jednotlivých buňkách.

A ačkoli je skořice považována za bezpečnou v množství běžně užívaném v potravinách, zatím je podle profesorky Wuové příliš brzy na stanovení účinné dávky. „Máme pocit, že není třeba sníst jednou za čas velké množství skořice,“ řekla. „Pokud ji budete jíst každý den, předpokládáme, že by mohl nastat kumulativní efekt, a postupem času by se tyto příznivé účinky mohly projevit.“

dk ank

Řidiči sanitek trénovali v Sosnové bezpečnou jízdu v zimě

Sosnová (Českolipsko) 27. listopadu (ČTK) – Rychlou, ale bezpečnou jízdu v náročných zimních podmínkách trénovali dnes na autodromu v Sosnové na Českolipsku řidiči sanitek Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. Podobný kurz bezpečné jízdy pro ně záchranka uspořádala poprvé, projde jím zhruba třetina řidičů sanitek a takzvaných doktorských vozů. V příštích letech by záchranná služba ráda kurzy opakovala. Záležet ale bude na penězích, řekl dnes ČTK mluvčí záchranky Michael Georgiev.

Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje má výjezdové skupiny rozmístěné ve 13 městech. Zaměstnává zhruba 350 lidí a k naléhavým případům může vyslat i vrtulník. „Máme 30 výjezdových skupin a 150 profesionálních řidičů,“ doplnil Georgiev. Ročně vyjedou záchranáři k více než 50.000 případů. Záchrannou službu letos kraj dotuje 179 miliony korun. Od loňského roku funguje v kraji nové operační středisko, jehož vybudování stálo přes 30 milionů korun, záchranná služba investuje i do modernizace svých základen.

Dnešním kurzem prošlo 48 řidičů sanitek a takzvaných doktorských vozů. Pod dohledem zkušených instruktorů si vyzkoušeli, jak se sanitka chová třeba ve smyku, a v bezpečných podmínkách se naučili, jak si s tím poradit. „Řidiči se tu setkají i se situacemi, které běžně na silnicích nepotkávají a naučí se je ovládat, naučí se na ně reagovat. Naučí se bezpečně ovládat vozidlo,“ řekl ČTK záchranář Aleš Pauly. Práce řidiče sanitky je podle něj o to náročnější, že nezodpovídá jen za sebe a svůj vůz, ale také za bezpečnost pacienta a celé posádky.

„Je to první akce svého druhu zaměřená na sanitní vozidla, s tím, že jsme záměrně zvolili ten termín před zimní sezonou. Je to řidičsky to nejnáročnější období – horší povrch, tmavé období. Řidiči sanitek se na rozdíl od ostatních účastníků podobných kurzů učí jezdit bezpečně, ale současně i rychle, protože je dokázáno, že pokud se zpozdí při dojezdu k pacientovi o čtyři minuty, snižuje se jeho šance na přežití o 40 procent. Tady se skutečně hraje o sekundy,“ řekl Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Podle vedoucího dopravního inspektorátu Policie ČR Česká Lípa Martina Markla je jízda se „zapnutými majáky“ pro řidiče extrémně náročná. Je o to složitější, že ostatní řidiči často nevědí, jak se správně zachovat, aby průjezd vozů záchranné služby, policie či hasičů umožnili. Často auto zastaví, a dopravu tak spíš zablokují, místo aby vytvořili uličku, kterou vůz bezpečně projede. Komplikovaný je pohyb vozů zejména na sídlištích, kde průjezd ztěžují zaparkovaná auta. Podobnými kurzy už od loňského roku prošlo podle Markla také 499 řidičů policie v Libereckém kraji.

Leona Vacková hj

V Kolíně testují systém prioritního průjezdu sanitek

Kolín 27. listopadu (ČTK) – V Kolíně začalo testování systému, který umožní sanitkám se zapnutým majákem prioritní průjezd křižovatkou. Řídící jednotka na semaforu, která přijme signál z přijíždějícího vozu záchranné služby, přepne všechny semafory na červenou, a sanitka by tak měla projíždět prázdnou křižovatkou. První test se uskutečnil ve čvrtek, testování bude pokračovat až do března.

Kolín je prvním středočeským městem, kde se systém testuje. Pokud se osvědčí, může se rozšířit i do dalších měst ve středních Čechách, řekl ČTK kolínský místostarosta Tomáš Růžička (Kolíňáci).

Pro testovací provoz vybral Kolín křižovatku ulic Legerova, Žižkova a Jaselská. Do systému semaforů byly podle Růžičky přidány řídící jednotky, které zachytávají signál, jenž vysílá modul umístěný ve vozidle záchranné služby. V reálném provozu má systém fungovat tak, že řídící jednotka zachytí signál ze sanitky ve chvíli, kdy je 400 až 600 metrů před křižovatkou. V tu chvíli systém přepne všechny semafory na červenou, čímž zastaví provoz a vyklidí křižovatku. Sanitka pak může bezpečně projet. Po projetí vozidla záchranné služby se provoz v křižovatce opět obnoví.

K testování je v současnosti používáno speciální vozidlo, do sanitek se má systém dostat v prosinci. Podle Růžičky bude v pilotním provozu křižovatka komunikovat se dvěma sanitními vozy.

„Zcela jistě se rádi zúčastníme, a to zejména s ohledem na případnou možnost rozšiřování do celého kraje v případě, že se projekt osvědčí,“ řekla ČTK k testování mluvčí středočeské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Systém má být podle Růžičky v testovacím provozu až do března. „Při testování jsou přítomni zástupci vývojáře a dopravní policie. Lidé zaznamenali, že se ten provoz měnil,“ řekl Růžička.

Kdo ponese náklady na provoz systému, zatím není jasné, podle Růžičky to ale rozhodně nebude Kolín. Město na věci participuje jen propůjčením křižovatky. Podle místostarosty bude s nejvyšší pravděpodobností náklady hradit záchranná služba.

bns hj

Vláda projedná růst náhrad za ztrátu výdělku po úrazu…

Praha 27. listopadu (ČTK) – Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících by se od ledna mohly zvednout. Ministerstvo práce je navrhuje upravit podle růstu důchodů, které se v příštím roce zvýší o 3,5 procenta. Návrh nařízení by měla ve středu projednat končící vláda Bohuslava Sobotky. Odbory navrhované přidání kritizují. Podle nich by se v náhradách měl víc odrážet růst mezd, takže by se měly zvýšit aspoň o pět procent.

Od roku 2005 se náhrady pravidelně valorizují stejně jako penze. Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé. Pro příští rok by se náhrada měla počítat z průměrného pracovníkova příjmu, který se má zvednout o 3,5 procenta. O tolik se od ledna zvyšují také důchody.

Podobně by se mělo postupovat i u náhrad pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání. Jeho někdejší průměrný výdělek by se měl zvednout o 3,5 procenta. Pokud živil jednu osobu, náhrada se rovná polovině průměrného příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.

„Zvýšení náhrad bude mít pozitivní sociální dopad nejen na samotné poškozené, u kterých dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky, ale i na členy jejich rodin,“ uvedlo v podkladech pro vládu ministerstvo práce. Autoři návrhu poukazují na to, že pro mnohé lidi po pracovním úrazu či s nemocí z povolání představuje náhrada jediný příjem. Pokud by se podle resortu náhrady nezvedly, klesla by jejich reálná hodnota.

Zvýšení náhrad by si vyžádalo z rozpočtu příští rok navíc asi 620.000 korun. Od pojišťoven, u nichž mají zaměstnavatelé zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo za nemoc z povolání, by to bylo asi 138 milionů.

Zvyšování náhrad ukládá zákoník práce. Podle odborářů to, jak se částky zvyšují, ale normě odporuje a pro příjemce je diskriminační. Odbory poukazují na to, že podle pracovního kodexu má vláda výši náhrad upravit podle růstu mezd a životních nákladů. Stejně jako u valorizace penzí se ale zohledňuje růst životních nákladů a polovina růstu reálných mezd. „Vývoj mzdové úrovně jako určující kritérium pro valorizaci náhrad je tak silně potlačen. Podle statistik vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve čtvrtém čtvrtletí 2016 proti stejnému období předchozího roku o 3,7 procenta – reálně o 2,3 procenta, ve druhém čtvrtletí 2017 o 7,6 procenta, reálně o 5,3 procenta,“ uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů.

Odborová centrála požaduje, aby zvýšení náhrad odpovídalo růstu průměrné mzdy. Činit by mělo ale nejméně pět procent.

Český statistický úřad evidoval letos v prvním pololetí 24.046 pracovních úrazů, po nichž zranění zůstali doma déle než tři dny.

ktk rot

Smrtící byznys v Lysé nad Labem

Strančice, 26. listopadu 2017 (Hana Hindráková)

Jed na krysy. Rtuť. Arzen. Ředidlo. Nemrznoucí kapalina. To vše a mnoho dalších škodlivých věcí mohou obsahovat místo účinné látky falešné léky.

V sobotu 2. prosince 2017 od 12:30 představí spisovatelka Hana Hindráková svůj nový román Smrtící byznys, jehož hlavním tématem je právě problematika falešných léků. Akce se uskuteční ve výstavní hale A2 v rámci Vánočního knižního veletrhu na výstavišti v Lysé nad Labem.

Odhaduje se, že v rozvojových zemích je třicet až šedesát procent léků falešných a jsou k dostání i v lékárnách a nemocnicích. Ale není to problém „jen“ rozvojových zemí.

Kromě napínavého příběhu si román klade za cíl i osvětu alarmující problematiky falešných léků, a to, aby si lidé neobjednávali léky na internetu a na dovolenou si s sebou vozili léky z Čech. Kniha vznikla za přispění Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Světové zdravotnické organizace, National Drug Authority Uganda a dalších institucí.

„Na každé besedě se nejprve ptám účastníků, zda už někdy slyšeli o falešných lécích. Bohužel jsem ani jednou nedostala pozitivní odpověď. Lidé vůbec netuší, co všechno mohou léky obsahovat,“ říká autorka knihy Hana Hindráková a poukazuje na nutnost osvěty.

Mgr. Lucie Přinesdomová ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv vysvětluje, proč se v lécích nacházejí i další složky, které by tam rozhodně patřit neměly: „Například u léčivého přípravku na mužskou potenci padělatelé často používají obyčejný inkoust tak, aby dosáhli modré barvy, která je tak typická pro originál. Z našeho pohledu jde tedy především o snahu najít něco, z čeho je možné přípravek vyrobit.“

„Když jsem tu knížku dočetla, říkala jsem si, že jsem asi nějaká hloupá, že jsem o falešných lécích nikdy neslyšela. Takže jsem si dělala mezi známými takový průzkum a zjistila jsem, že o tom opravdu nikdo neví. Autorka dělá obrovský kus práce ohledně osvěty a musím říct, že mě její kniha opravdu hluboce zasáhla a přečetla jsem ji během tří dnů. Myslím si, že se čtenáři mají skutečně na co těšit,“ říká herečka Nela Boudová.

„Kniha Smrtící byznys mě neskonale zasáhla. A to v obou rovinách. Jednak že na konci jsem zjistila, že je to všechno pravda, a za druhé mě to potěšilo v rovině literární. Je to od mladé české autorky, dobře napsané, je to román, který vás napíná, zajímá a baví. Za to já moc děkuji, četlo se mi to krásně,“ říká moderátorka a herečka Tereza Kostková.

„Chci jenom říct, že mě ta knížka hodně zasáhla, opravdu hodně. Myslím si, že autorka je i statečná, že to téma odhalila, tedy beletristicky odhalila. Nikdy by mě nenapadlo, že se dějou takový svinstva. Doufám, že si to přečte hodně lidí,“ říká herec Bob Klepl.

Mladí medici trénovali na figurínách a virtuálních pacientech

Brno 25. listopadu (ČTK) – Stovky mladých lékařů a studentů medicíny si dnes mohly na konferenci v Brně vyzkoušet moderní postupy v oblasti akutní medicíny. Pomáhaly jim k tomu sofistikované figuríny nebo moderní programy v podobě virtuálního pacienta, řekla dnes ČTK Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity. Akci zastřešoval portál AKUTNĚ.CZ, který se snaží přitáhnout mladé lékaře k oboru anesteziologie a intenzivní medicíny.

Portál před deseti lety založili odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU), aby sjednotili a zmodernizovali výuku akutní medicíny. Dnes jej využívají lékařské fakulty v České republice i na Slovensku a také mladí lékaři, kteří si chtějí upevnit své znalosti a mít přehled o novinkách v oboru. Měsíčně má portál přes 4000 unikátních přístupů z celého světa, protože jeho část je také v angličtině.

„Naší největší chloubou jsou moderní dvojjazyčné výukové pomůcky v podobě virtuálního pacienta. Jde o interaktivní algoritmy, kterých je aktuálně dostupných více než osmdesát a patří tak mezi celosvětově největší soubory virtuálních pacientů,“ uvedl jeden ze zakladatelů portálu Petr Štourač z lékařské fakulty, který působí také jako přednosta Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace v brněnské dětské nemocnici.

Doplnil, že algoritmy získaly také řadu ocenění na univerzitní, národní i mezinárodní úrovni, kde patří mezi vysoce citované publikace v časopisu Journal of Medical Interenet Research, který je jedničkou v této oblasti.

Virtuální pacienti na AKUTNĚ.CZ provádějí studenty či začínající lékaře situacemi, které je mají naučit, jak co nejefektivněji pomoci člověku ve velmi závažném stavu. Mohou tam najít případy, jako je resuscitace, dušení nebo komplikovaný porod, které jsou rozložené do jednotlivých uzlů, v nichž se musí člověk rozhodnout, co udělat. Na přípravě algoritmů představujících virtuální pacienty se podílejí sami studenti pod dozorem odborníků.

Díky práci na portálu se podle jeho zakladatelů daří řešit také jeden z celospolečenských problémů, tedy nedostatek lékařů některých odborností. Obory anesteziologie a intenzivní medicína totiž patří mezi ty, které si studenti se zkušeností AKUTNĚ.CZ vybírají přednostně pro svou atestaci, a v oboru je tak dostatek mladých lékařů.

„V dalších letech bychom chtěli posílit také oblast postgraduálního a dalšího vzdělávání, tedy rozšířit náš portál o materiály zajímavé a přínosné pro mladé lékaře před i po atestaci,“ dodal Štourač.

Do akutní medicíny patří urgentní medicína, tedy přednemocniční péče o pacienty, kterou mají na starost zdravotničtí záchranáři. Další součástí je medicína intenzivní, tedy nemocniční péče o pacienty, kterým selhává jedna či více životních funkcí, dále anestezie, jež řeší nejen to, aby dopadla dobře operace, ale aby lidé přežili i dlouhou dobu po operaci, a posledním pilířem je pak léčba bolesti.

vrn sd

ČPZP v roce 2018 vynaloží na zdravotní služby klientů 30,6…

Ostrava, 24. listopadu 2017 (ČPZP) – Správní rada České průmyslové zdravotní pojišťovny na svém středečním zasedání projednala a jednomyslně schválila návrh Zdravotně pojistného plánu ČPZP na rok 2018. Rozpočet druhé největší zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v České republice je sestaven jako vyrovnaný.

ČPZP na rok 2018 plánuje, že na zdravotní služby poskytnuté jejím klientům vynaloží 30,6 miliardy korun. To je o 2,1 miliardy korun více, než je očekávaná skutečnost roku 2017. Náklady na zdravotní služby se zvýší ve všech segmentech.

Například na lůžkovou zdravotní péči, která bude v roce 2018 poskytnuta pojištěncům ČPZP, půjde 15,6 miliardy korun, z toho nemocnice dostanou 14,2 miliardy. Na ambulantní péči pojišťovna vynaloží zhruba 9,3 miliardy korun proti očekávaným 8,9 miliardy korun v letošním roce. Na zdravotní preventivní služby ČPZP vyčlení dalších 214 milionů korun. Po započtení nákladů na prevenci tak celkové náklady na zdravotní služby v roce 2018 dosáhnou cca 30,8 miliardy korun.

Průměrné náklady na jednoho pojištěnce jsou plánovány ve výši 24,6 tisíce korun, což představuje meziroční nárůst o 1 659 korun. Přitom počet klientů ČPZP zůstane podle plánu stabilizovaný na úrovni letošního roku, tedy 1 244 000 pojištěnců.

„Hlavním důvodem vysokého nárůstu nákladů je zvyšující se cena zdravotních služeb způsobená relativně vysokým růstem mezd lékařského i nelékařského personálu. Očekávaný růst nákladů dále ovlivní rostoucí náklady na léčbu závažných, zejména onkologických onemocnění, a dále chronických onemocnění, která jsou léčena léčivými přípravky v centrech vysoce specializovaných zdravotních služeb,“ vysvětluje rychle rostoucí náklady tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

„Celkový objem úhrad za léčivé přípravy významně ovlivní vstup nových, především vysoce inovativních přípravků, rozšiřování indikačních kritérií pro již hrazené léčivé přípravky a tlak na úhradu léčiv, které dosud nemají stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění,“ upozorňuje dále mluvčí ČPZP. Tyto takzvané centrové léky si vyžádaly v roce 2016 zhruba 1,5 miliardy korun, očekávaná skutečnost letošního roku je zhruba 1,63 miliardy korun a v roce 2018 by měly dosáhnout již přibližně 1,8 miliardy korun „

Finanční prostředky, s nimiž ČPZP hospodaří, jsou podle mluvčí Mazurové maximálně využívány ve prospěch pojištěnců. „Zdravotně pojistný plán byl sestaven odpovědně tak, aby bylo dosaženo vyrovnaného hospodaření ČPZP a aby pojišťovna i nadále hradila veškeré své závazky ve lhůtách splatnosti,“ dodala.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz 

Nemocnice Zdravotnického holdingu nabízí pacientům kratší čekací doby na…

Nový Bydžov, 24. 11. 2017 (ZH KHK)

Na plánovanou endoprotézu kyčle nebo kolene do Rychnova nad Kněžnou, na operaci žlučníku nebo kýly třeba do Jičína, Trutnova či Dvora Králové nad Labem. Pacienti mohou některé nejčastější operace podstoupit v nemocnicích Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje již během několika týdnů a zkrátit si tak dlouhé čekání na operaci. Seznam nabízených výkonů i s předpokládanými termíny zveřejní jednotlivé nemocnice na svých webech.

Tak jako má každý pacient právo na dostupnou a kvalitní zdravotní péči, má také právo na výběr zdravotnického zařízení, kde podstoupí plánovanou operaci. Mnohdy jsou ale čekací doby velmi dlouhé, a to až v řádu několika měsíců. Důvody jsou různé – od počtu naplánovaných výkonů na dané období ve vybrané nemocnici, omezené lůžkové kapacity až po nepříznivou personální situaci anebo dostupnost pooperační či následné péče. Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje proto zmapoval ve svých nemocnicích aktuální situaci a nabízí pacientům možnost porovnat si čekací doby vybraných zákroků a následně si jej domluvit v jím zvolené nemocnici. „Poptali jsme u jednotlivých nemocnic ZH KHK a.s. aktuální čekací doby na nejčastěji plánované operace. Termíny jsou na některé plánované výkony velmi dlouhé a liší se v řádu týdnů, ale u některých vybraných výkonů jsme naopak schopni nabídnout pacientům termín i výrazně kratší. Některé zákroky lze naopak provést např. i do 14 dní. Samozřejmě bude záležet na výsledcích předoperačních vyšetření pacienta a reálných možnostech dané nemocnice, které se mohou v průběhu času měnit. Chceme ale tímto krokem nabídnout pacientům základní srovnání všech aktuálních čekacích dob v nemocnicích v našem regionu, aby nemuseli dlouho čekat,“ uvádí k záměru předseda představenstva Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Ing. Miroslav Procházka Ph.D.

V této souvislosti bude na webových stránkách ZH KHK a.s. i jednotlivých nemocnic několikrát do roka zveřejněn aktualizovaný seznam vybraných výkonů a předpokládaná čekací doba. Pacienti se tak při výběru poskytovatele zdravotní péče mohou lépe orientovat a zvolit si zařízení v regionu podle délky čekání na plánovaný výkon. „Dojezdová vzdálenost do jednotlivých nemocnic v rámci celého Královéhradeckého kraje je maximálně hodinu a půl, což je nesrovnatelná doba s mnohdy několikaměsíčním čekáním na operaci. Pacienti ale o možnostech nemocnic v rámci plánovaných výkonů vesměs nevědí, proto jsme se rozhodli čekací doby zveřejnit,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Ing. Aleš Cabicar.

Objednat se lze dříve na operaci i na zobrazovací vyšetření

U klasických běžných operací se v jednotlivých krajských nemocnicích čeká několik týdnů a ročně jich jsou provedeny stovky. Například na plánovanou cholecystektomii, neboli odstranění žlučníku, se v některých nemocnicích může čekat i půl roku. V Jičíně, Rychnově n/K. či Dvoře Králové n/L. pacienta na tento typ zákroku objednají už během 2-3 týdnů. Ročně přitom provedou v každé z nemocnic zhruba 100-200 takových operací. V Náchodě je sice čekací doba delší, 4-6 týdnů, pacientovi ale vyjdou, pokud je to možné, vstříc s individuálním termínem.

Totální endoprotézu neboli výměnu kolene nebo kyčle provádí například ortopedické oddělení nemocnice v Rychnově n/K. do 8-12 týdnů. Běžně si přitom pacient počká v průměru 36-56 týdnů. V Rychnově se na ortopedii specializují a provedou takových výkonů okolo 320 ročně. „Náhrady velkých kloubů představují na našem oddělení až 1/5 celkových operačních výkonů a patří k nejsložitějším výkonům, které zde provádíme. Jedná se především o náhrady kyčelního kloubu všech typů, kolenních kloubů a hemiartroplastik včetně reimplantací a v malém počtu náhrad hlezenního a ramenního kloubu. V určitém procentu provádíme také náhrady kolen za pomoci počítačové navigace,“ říká primář ortopedického oddělení MUDr. Pavel Hroch. Pokud pacient potřebuje odstranit kovový materiál z předchozích operací, velmi krátké termíny, do dvou týdnů, nabízí nemocnice ve Dvoře Králové, Jičíně nebo v Trutnově.

Objednat se v dřívějším termínu lze ale také na různá zobrazovací vyšetření. Například na kolonoskopii se mnohdy čeká až 8 týdnů, za dva týdny pacienta objedná Dvůr Králové, Náchod i Rychnov n/K. Gastroskopii provedou do dvou dnů v Náchodě nebo dvou týdnů v Trutnově, Jičíně či ve Dvoře Králové. Volnou kapacitu pro endoskopická vyšetření mají i na gastroenterologii v Rychnově. Čekací doba je 2 dny a navíc zde začali provádět kolostomická vyšetření na požádání pacienta v hluboké analgosedaci pod dohledem anesteziologa. Na plánovaný ultrazvuk srdce se lze zase objednat do 4 týdnů v Jičíně, kde ročně takovýchto pacientů vyšetří na 1 800, ale stejně jako v Rychnově nad Kněžnou jsou v akutních případech toto vyšetření provést do 24 hodin. Ultrazvukového vyšetření břicha se pacienti dočkají do týdne ve Dvoře Králové a dokonce na počkání v Náchodě. Zde také provedou těchto vyšetření nejvíce ze všech holdingových nemocnic – v roce 2016 bylo vykázáno téměř 32 000 výkonů.

U odborníků v nemocnicích Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje pacienti najdou nejen potřebnou a kvalitní péči, ale včasným objednáním si zkrátí i dobu čekání na operaci, a tím si také dříve uleví od zdravotních problémů a komplikací. „U části výkonů můžeme nabídnout termíny i do konce tohoto roku. Doporučujeme, aby se pacient nejdříve objednal na ambulanci daného oddělení v nemocnici, kde chce být operován. Po potřebných vyšetřeních a posouzení zdravotního stavu mu bude nabídnut další postup léčby a případně už i termín operace. Současně s tím se také předem zajistí návaznost péče, tedy následná péče o pacienta a jeho rehabilitace,“ dodává Ing. Miroslav Procházka.

Příloha č. 1 – Tabulka čekacích dob a provedených výkonů v jednotlivých nemocnicích ZH KHK a.s.

Pozn: 1. V případě potřeby možné dohdonout individuální termín, 2. Odstranění kovového materiálu po předchozích operacích, 3. Doppler tepen do 1 měsíce