Zpravodaj
Experti varují: Papír se v přírodě rozkládá čtyři měsíce, plasty…
Praha, 24. května 2016
Zatímco ohryzek od jablka se v přírodě rozloží už za dva týdny a papírový pytlík za čtyři měsíce, plastový kelímek se může rozkládat až sto let. Některé druhy odpadu, jako například baterie nebo sklo, jsou navíc téměř nerozložitelné a pro přírodu toxické. Zbytečnému hromadění odpadu lze přitom předejít správnou recyklací a opětovným využitím materiálů. Z ohryzku se tak může stát hnojivo, z baterií například stavební ocel.
Bioodpad patří na kompost
Zatímco ohryzek od jablka se rozloží za téměř dva týdny a banánová slupka za pět měsíců, slupka od pomeranče potřebuje k rozkladu jeden rok. Všechny biologické odpady lze přitom snadno kompostovat. K rodinnému domku si mohou lidé pořídit kompostéry v různých velikostech. Hotový kompost lze používat jako kvalitní hnojivo pro květinové záhony i trávník. V obcích lze navíc biologický odpad odkládat do speciálních hnědých nádob či na předem určená místa, a to minimálně v měsících duben až říjen.
Papír přírodu dlouho nezatěžuje
Jedním z nejlépe se rozkládajících materiálů je papír. V přírodě se rozloží už za čtyři měsíce. Papír přesto nepatří do lesa ani na louku, ale do modrých kontejnerů na tříděný odpad. Do těchto kontejnerů se sbírají různé druhy obalového papíru. Každý druh přitom vyžaduje trochu jiné zpracování, proto se odpad nejdříve třídí na jednotlivé druhy na třídicí lince a dále putuje k dalšímu zpracování. Na počátku zpracování se papír rozpouští ve vodě, papírové vlákno se dále přeměňuje na kašovitou hmotu a z té se sušením za pomoci přídavných látek, jako je klih, škrob nebo kaolín, vyrábí papír. Z recyklovaného papíru se pak vyrábějí obaly na vajíčka, ruličky pro toaletní papíry nebo kuchyňské utěrky, sešity, krabice nebo také noviny. Celulózové vlákno lze znovu použít až sedmkrát.
Celé století vydrží pet lahve
Až 100 let trvá, než se rozloží obal z nápojového kartonu od mléka nebo pet lahev. Recyklace těchto obalů je dnes již běžná a plastové materiály patří k nejčastěji recyklovaným odpadům. Nápojové kartony i pet lahve je většinou možné vyhazovat do stejného žlutého kontejneru. V některých obcích najdete i speciální kontejnery určené přímo pro nápojové kartony. Při zpracování plastového odpadu se pet lahve rozemelou na malé kousky, vyperou, usuší a následně se z nich vyrábějí vlákna, která se používají při výrobě spacích pytlů, zimních bund nebo také koberců. Nápojové kartony lze zpracovat v papírnách, protože velkou část těchto obalů tvoří papír. Zbytkové materiály, jako je hliník nebo polyethylen, mohou být v papírnách zužitkovány při výrobě páry nebo pro ohřev vody. Dalším využitím pro nápojové kartony jsou například stavební izolace, které je možné vyrobit na speciální lince, kde se obaly nadrtí a potom slisují do desek.
Baterie a elektroodpad se rozloží až za stovky let
Další kategorií odpadu, která je v přírodě téměř nerozložitelná, je elektroodpad a baterie. Například baterie se dle odhadů budou rozkládat 200 až 500 let. Do přírody ani na skládky navíc baterie nepatří, protože se z nich uvolňují nebezpečné látky. Jedinou možností je jejich zpětný odběr a ekologická likvidace. „Vysloužilá elektrozařízení, lidově elektroodpad, lze buď znovu po úpravě zužitkovat díky získaným jednodruhovým materiálům, jako jsou například kovy, sklo, plasty, či energeticky využít,“ vysvětlil David Vandrovec ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem baterií a elektrozařízení. Pro snížení množství odpadů je ideální variantou opětovné využití základních materiálů. „Ze sběrných míst elektroodpad putuje dále k recyklaci, jednotlivé spotřebiče jsou rozebrány na základní materiály a ty jsou dále tříděny a zpracovávány. Materiály, které lze dále použít, jdou opět do výroby. Například z baterií se tak může stát stavební ocel,“ dodal Vandrovec.
Sklo se v přírodě rozkládá tisíce let
Dalším z materiálů, který na planetě zemi vydrží velmi dlouho, je sklo. V přírodě se sklo rozkládá až tisíce let. Recyklace je proto u skleněných lahví v podstatě nezbytná. Ideální variantou jsou vratné lahve, které se po dezinfekci znovu používají. Ne všechny firmy však tento systém zavádějí. Skleněné lahve se šroubovacími uzávěry nebo skleničky od marmelád či přesnídávek se mohou v domácnosti opětovně používat. Nadbytečné skleněné obaly umístěte do zeleného nebo bílého kontejneru na sklo. Při recyklaci dbejte na rozlišování na čiré a barevné sklo. Vytříděné sklo se dále zpracovává, rozdrtí se na menší části a přidává se do pece při výrobě nového skla. Lze jej recyklovat téměř donekonečna.
O skupině REMA
Skupinu REMA tvoří v současné době 3 společnosti: REMA Systém, REMA Battery a REMA PV Systém.
REMA Systém je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech. Systém byl založen 14. února 2005. Iniciovali jej největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR. Hlavním smyslem činnosti REMA Systému je ochrana životního prostředí zabezpečením efektivní recyklace odpadů elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Za tímto účelem REMA Systém zajišťuje organizaci sběru, třídění, nakládání a recyklaci v celé České republice. REMA Systém se zaměřuje na komplexní řešení pro všechny skupiny elektrozařízení. REMA Systém realizuje projekty Zelená firma, Zelená škola, Zelená obec a Buď líný, v jejichž rámci zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení ze škol, firem, obcí a od domácností. Zároveň zastřešuje projekt Trash Made, který je zaměřen na výrobu šperků a doplňků z elektroodpadu.
REMA Battery je neziskově hospodařící společnost s ručením omezeným, která vznikla pro splnění povinností výrobců a dovozců baterií a akumulátorů daných zákonem č. 297/2009. Hlavním smyslem činnosti REMA Battery je ochrana životního prostředí – zabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace baterií a akumulátorů. REMA Battery je oprávněna k provozování kolektivního systému pro zpětný odběr baterií a akumulátorů na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 12. 2009.
REMA PV Systém je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech v roce 2012. REMA PV Systému navazuje na aktivity společností REMA Systém a REMA Battery. Hlavním smyslem činnosti REMA PV Systému je ochrana životního prostředí – zabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace solárních panelů. REMA PV Systém se v rámci své činnosti zaměřuje na řešení problematiky solárních panelů a jiných solárních komponentů.
Kontakt
Lenka Rudišová
PR & Media Manager
LESENSKY.CZ s.r.o.
mobil.: +420 777 399 005
e-mail: rudisova@lesensky.cz
Navrátilova 224/1, 616 00 Brno
www.lesensky.cz
Osteoporóza je metabolická kostní choroba a má řadu příčin. Jedná se o nemoc s masovým výskytem postihující převážně starší populaci. Ačkoli osteoporózou trpí více žen než mužů, ani muži by ji neměli podceňovat. Odhaduje se, že v České republice je postiženo osteoporózou 15 % mužů ve věku nad 50 let a 39 % mužů starších 70 let. Přesto mužská osteoporóza nedostává tolik pozornosti, kolik by měla. „Při osteoporóze ubývá kostní hmota, mizí kostní trámečky a ztenčuje se a řídne kost a zhoršuje se kvalita kostní hmoty. Onemocnění se projevuje bolestmi zad, snadnou lámavostí kostí a zmenšením tělesné výšky. Důsledkem neléčené osteoporózy jsou zlomeniny, které výrazně zhoršují kvalitu života a mohou zkracovat i jeho délku,“ uvádí prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc., z Revmatologického ústavu v Praze, který se věnuje výzkumu a léčbě osteoporózy.
Muži vstupují do dospělosti se silnějšími kostmi než ženy, ale k úbytku kostní hmoty a zhoršování její kvality, souvisejícímu s věkem, u nich dochází podobně jako u žen. U žen je ale úbytek kostní hmoty navíc výrazně zrychlený po dobu několika let po přechodu. Až 30 % všech zlomenin krčku a 20 % zlomenin obratlů postihuje muže. Ročně je u českých mužů starších 50 let evidováno 3 800 zlomenin v oblasti kyčle a přes 4 600 zlomenin obratle. Následky těchto zlomenin jsou u mužů také daleko častěji než u žen fatální. Až 20 % těch, kteří utrpěli frakturu krčku stehenní kosti, do roka umírá a 30–40 % zůstává trvale odkázáno na cizí pomoc. Pouze 20 % mužů si po zlomenině v oblasti kyčle uchová původní nezávislost. „S věkem riziko zlomenin vzrůstá. Zlomeniny pak vznikají při nepřiměřeně nízkém zatížení, například i při pádu ze stoje. U mužů s geneticky podmíněnou osteoporózou jsou už ve středním věku charakteristické bolestivé zlomeniny obratlů. O riziko svých zlomenin by se měli zajímat hlavně muži, kteří už prodělali zlomeninu vzniklou při malém zatížení kosti, dále muži, jejichž rodiče utrpěli zlomeninu v oblasti kyčle, a ti, kdo jsou léčeni glukokortikoidy,“ dodává prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.
nedostatek vitamínu D,
Pokud se zjistí zrychlený úbytek kostní hmoty, jsou k dispozici účinné léky, které zpomalují nebo dokonce zastavují řídnutí kostí. Udrží se tak množství a uspořádání kostní hmoty a sníží se riziko zlomenin. Pro pacienty s těžkou osteoporózou a s osteoporózou navozenou glukokortikoidy je také dostupný lék, který vytváří novou kostní hmotu. Novým pomocníkem k léčbě osteoporózy je biologický lék, který se podává v podkožní injekci jednou za půl roku. Jednorázové podání biologické léčby je jednoduché, a navíc se lékař nemusí obávat, že pacient nebude lék pravidelně a správně užívat. „Osteoporóza je chronické onemocnění, vyžadující dlouhodobou terapii. Pokud se léky neužívají pravidelně a doporučeným způsobem, nejsou dostatečně účinné. Každý z dnes dostupných léků má své výhody i nežádoucí účinky a pro každého pacienta je třeba zvolit nejvhodnější přípravek. Přednostně je ale třeba diagnostikovat a léčit základní onemocnění, která také navozují osteoporózu,“ doplňuje prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.
Osteoporóze se přezdívá tichý zloděj kostí. Jedná se sice o závažné onemocnění, dá však se úspěšně léčit. Klíčem je její včasné zjištění, úprava životního stylu a včasně zahájená léčba. „Moderní léčebné postupy umožňují žít mužům s osteoporózou kvalitní život. Vždy je ovšem důležité myslet také na prevenci. Následky po osteoporotických zlomeninách jsou natolik závažné, že by je muži neměli podceňovat, a včasné vyšetření neodkládat. Uchrání se tak vážných problémů, které by je po bolestivých zlomeninách v důsledku neléčené osteoporózy čekaly,“ uzavírá prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc.
