Statistiky o koronaviru v Latinské Americe moc neodrážejí realitu

Quito 14. dubna (ČTK) – Latinská Amerika zatím nehlásí tolik případů nákazy koronavirem jako Evropa či Spojené státy, což je podle expertů mimo jiné důsledek toho, že v latinskoamerických zemích se neprovádí tolik testů. Navíc ne všechny místní vlády zřejmě informují objektivně, například venezuelská či nikaragujská. Kromě toho vrchol epidemie v regionu ještě nenastal, kupříkladu Chile ho očekává na přelomu dubna a května.

Podle statistického srovnání serveru Infobae měly ke 13. dubnu v Latinské Americe nejvíce případů úmrtí na covid-19 na milion obyvatel Panama (20) a Ekvádor (19,5), následovaly s velkým odstupem Peru (šest), Brazílií (5,9) a Chile (4,3). I tam ale platí, že ne všechna úmrtí nakažených koronavirem jsou zahrnuta do statistik.

Nejvyšší smrtnost (údaj uvádějící počet mrtvých ze skupiny zasažené určitou nemocí) na covid-19 z Latinské Ameriky má podle Infobae Bolívie, kde zemřelo zhruba osm ze sta nakažených. Druhé je Mexiko (6,3 procenta), následované Brazílií (5,6), Ekvádorem (4,5) a Argentinou (4,3). Tento ukazatel je ale ovlivněn počtem provedených testů. Nejvíce jich provádí Chile – 4304 na milion obyvatel, následuje Panama (3511) a Uruguay (2526). Naopak nejméně testů dělá Bolívie (187 na milion obyvatel), Brazílie (296), Mexiko (284) a Argentina (437).

Specifickým případem je Venezuela, jejíž autoritářská vláda oznámila, že už udělala na 140.000 testů. Tvrdí také, že v zemi se potvrdily jen dvě stovky případů nákazy a že zemřelo devět nakažených. Podle nevládních organizací je ale tato statistika nevěrohodná. Podle serveru Efecto Cocuyo má Venezuela jen jednu laboratoř pro testování koronaviru, zatímco v Chile jich mají pět desítek a v Kolumbii čtyřicet.

I v Latinské Americe pandemie covid-19 ovlivňuje politiku. Například argentinský prezident Alberto Fernández o víkendu na sérii grafů ukazoval, jak šíření nákazy zvládá nejlépe. Prezidentovi Chile Sebastiánovi Piňerovi, proti němuž se loni masově demonstrovalo v ulicích, se zvýšily volební preference, třebaže jen na 22 procent. A bolivijský exprezident Evo Morales, žijící v exilu v Argentině, označil pandemii za třetí světovou válku, kterou podle něj bez jediného výstřelu vyhrála Čína.

Velká část zemí Latinské Ameriky už minulý měsíc zavedla celonárodní omezení pohybu osob, která kontrolují policisté v ulicích. Za porušení zákazů vycházení hrozí pokuty a někde i vězení. Výjimkou jsou Chile a Brazílie, kde platí omezení, ač přísná, pouze v jednotlivých regionech.

Země Latinské Ameriky stále přijímají další opatření v boji proti koronaviru. Například Kolumbie v pondělí oznámila prodloužení vojenské služby o tři měsíce pro všechny, kteří jsou nyní ve službě. A Dominikánská republika odložila květnové prezidentské a parlamentní volby na červenec.

A zatímco původ nynější pandemie, která se začala šířit koncem loňského roku z Číny, zatím není jistý, levicový exprezident Bolívie Morales má jasno. „Je to biologická a ekonomická válka mocností, v níž se ukázalo, že Spojené státy nejsou takovou velmocí, jak jsme si mysleli,“ řekl o víkendu v rozhovoru s argentinskou rozhlasovou stanicí Radio con Vos. Dodal, že USA nyní musí kupovat roušky od Číny. „Mám pocit, že Čína vyhrála třetí světovou válku, aniž by vypálila jedinou střelu,“ uvedl Morales.

Podle Moralese, který v minulosti proslul řadou podivných výroků i kroků, rozpoutaly nynější pandemii nadnárodní společnosti, aby se zbavily „starého a nepotřebného obyvatelstva“. „Pro kapitalismus představují tito lidé zátěž,“ prohlásil Morales. Na dotaz, které korporace za pandemií podle něj stojí, uvedl, že neví a že se to „musí vyšetřit“.

nob ank