Téměř polovina rodičů v Evropě nezná zákony o bezpečnosti autosedaček. Pětina…

Brno, 14. října 2015

Téměř polovina evropských rodičů je nedostatečně informovaná o legislativě týkající se bezpečnosti autosedaček. Nejvíce pak v 56 % Francouzi. Vyplývá to z nejnovější studie o přístupu rodičů k bezpečnosti dětí při přepravě, kterou zpracovala společnost Britax Römer. Přesun totiž ve většině případů nebývá prováděn z důvodů odpovídajících bezpečnostním požadavkům.

Z celoevropské studie vyplývá, že v nejnovějších zákonech, směrnicích a inovacích se neorientuje až 45 % evropských rodičů, nejvíce pak v 56 % Francouzi. „Důvodem může být to, že se v posledních letech zvýšila rozmanitost i množství nabídek a objevila se řada nových terminologických pojmů, v nichž se rodiče dosud nezorientovali,“ uvedl Paul Gustavsson, výkonný ředitel společnosti Britax Römer, která nabízí také kompletní řadu dětských autosedaček.

Například technologii ISOFIX, která představuje jeden z nejvýznamnějších vývojových úspěchů v oblasti bezpečnosti autosedaček posledního desetiletí, nezná až 44 % rodičů. Zhruba 51 % rodičů zase nikdy neslyšelo o směrnici i-Size, která stanovuje přechod mezi sedačkami dle velikosti a věku a nařizuje polohu proti směru jízdy do věku nejméně 15 měsíců. V této oblasti jsou nejhůře informovaní v 73 % Švédové, nejlépe naopak v 64 % Španělé.

Podle celoevropské studie se bezmála 23 % rodičů rozhoduje pro výměnu autosedačky vyšší skupiny z důvodu, že se jim narodilo další dítě. Zatímco 21 % rodičů autosedačku vyměnilo, aby uvolnili místo v autě, 14 % rodičů tak učinilo z hygienických důvodů.

Bezpečnostní požadavky na správné umístění autosedačky v autě zohledňuje pouze 12 % rodičů v Evropě. 41 % rodičů otočilo autosedačku po směru jízdy již ve věku 12 měsíců dítěte či dříve. Až do věku 4 let dítěte čekalo pouze 12 % rodin. Důvodem byl ze 40 % nedostatek místa pro nohy, více než 13 % rodičů tak učinilo, aby děti mohly sledovat dění kolem sebe, a z 12 % se jednalo o odhad, že děti jsou na otočení již dostatečně velké.

„Je vidět, že obecný pocit prostoru a děti nudící se na zadních sedačkách jasně vítězí nad nejlepšími praktikami bezpečnosti. Nízká informovanost o bezpečnostních pravidlech ukazuje, že je v Evropě potřeba vykonat ještě hodně práce se vzděláváním rodičů o nejnovějších inovacích a směrnicích, protože jen tak jim lze zjednodušit volbu a bezpečnou instalaci autosedaček,” komentoval výsledné statistiky Paul Gustavsson ze společnosti Britax Römer.

Výsledky průzkumu společnosti Britax Römer:

O společnosti Britax Römer

Britax je celosvětový lídr a inovátor v oblasti přepravy dětí, odhodlaný co nejvíce zjednodušit a zabezpečit nejen společné rodinné cestování, ale i celou cestu rodičovstvím. Nabízí kompletní řadu prémio‚ých dětských sedaček, kočárků, nosítek a doplňků, které vyžaduje životní styl každé moderní rodiny. Misí společnosti Britax je inspirovat rodiny k tomu, aby cestovaly svobodněji, stylově a jisté si svou bezpečností.

Společnost Britax byla založena v Británii v roce 1938 a původně se zaměřovala na vývoj bezpečnostních prvků, například pásů pro dospělé. V šedesátých letech firma představila první dětskou autosedačku. V roce 1978 se spojila s renomovanou německou společností Römer zaměřující se na bezpečnost automobilů. Britax má v současnosti pobočky ve dvanácti zemích, pohybuje se na téměř všech světových trzích a zaměstnává více než tisíc lidí.

Kontakt

Lenka Rudišová
PR & Media Manager

LESENSKY.CZ s.r.o.
mobil.: +420 777 399 005
e-mail: rudisova@lesensky.cz
Navrátilova 224/1, 616 00 Brno
www.lesensky.cz

Životu nebezpečné virózy

Praha, 14. října 2015 – V lidské populaci koluje celá řada víceméně neškodných virů, s nimiž se lidský organismus umí poměrně snadno vypořádat. Patří mezi ně například klasické rhinoviry způsobující nemoci z nachlazení_,1 nebo rotaviry, které jsou příčinou průjmových onemocnění.₂ Viry způsobují ale také řadu smrtelných onemocnění, například chřipku, spalničky nebo klíšťovou encefalitidu.₄ Velmi obávaná jsou i nová virová onemocnění např. ebola, SARS nebo MERS, která sužují zejména země třetího světa.₃ Které virózy nás skutečně ohrožují na životě a které dokážeme léčit?

Nebezpečí většiny viróz spočívá především v tom, že na ně neznáme lék. Na viry nepůsobí antibiotika a jejich léčba je pouze symptomatická (tlumíme jen příznaky)._1,6 Na některé typy virů máme ale vakcíny a můžeme se chránit očkováním – např. na spalničky, chřipku_4,5 a nově i ebolu.₈ Důležitým faktorem je také způsob šíření nemoci. Řada virů se totiž šíří v prostředí velmi snadno tzv. kapénkovou infekcí,_1,6 i když jejich původcem jsou zvířata (ptáci a prasata v případě chřipky,₅ velbloudi u syndromu MERS,₁₁ opice u SARS a eboly)._9,10 Tyto virózy jsou pak vysoce nakažlivé, šíří se ve vlnách, epidemiích nebo dokonce pandemiích a mají výrazně vyšší úmrtnost než ostatní nemoci._5,12

Pro šíření a průběh nemoci má velký význam také odolnost jedince (stav imunitního systému) a hygienická prevence. Oslabený organismus viru podlehne snáz než zdravý jedinec, proto bývají hůře postiženy oblasti třetího světa než vyspělé země s vysokým hygienickým standardem, komfortním zdravotnickým zázemím a dostupnou pestrou stravou._1,6 V době, kdy do Evropy míří vlny imigrantů z rozvojových či válkou zmítaných zemí, bychom se měli zamyslet nad tím, zda exotické viry nemohou ohrozit i nás. Epidemiolog, prof. Roman Chlíbek z katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, k tomu říká: „Nebezpečné infekční choroby se k nám tímto způsobem mohou dostat, to nevylučuji. Ale spíše než ebola hrozí třeba tuberkulóza, dětská přenosná obrna, záškrt nebo spalničky.“

V našem podnebném pásmu však byla a je největší hrozbou především chřipka (zejména virus typu A včetně ptačí a prasečí mutace),₅ která je vůbec nejstarším, nejrozšířenějším a nejsmrtonosnějším virovým onemocněním._3,4,12 Virus chřipky mění každý rok svou genetickou podobu₆ a v našich klimatických podmínkách má ideální podmínky pro šíření zejména na podzim a na jaře._1,3 Celosvětově ohrozí chřipka každý rok 10 % populace a zhruba 500 000 osob každý rok infekci podlehne.₅ V České republice se chřipkou ročně nakazí statisíce obyvatel (10 – 30 % populace) a na její následky zemře každý rok zhruba 1 500 lidí.₆ To je dvakrát víc, než jich ročně zemře při dopravních nehodách.

Hlavní riziko chřipky je v jejím sklonu k častým závažným komplikacím, problém je i podceňování a zaměňování za běžné nachlazení (běžnou lehkou virózu).₆ Na rozdíl od pouhé nemoci z nachlazení má však chřipka výraznější příznaky – vysokou horečku, bolesti svalů a kloubů, suchý dráždivý kašel a celkovou silnou únavu těla.₆ Aktuální pandemickou hrozbu tvoří hlavně subtypy H5 a H7, které cirkulují v ptačí populaci především v jihovýchodní Asii (tzv. ptačí chřipky) a od roku 1997 již bylo několik lidských onemocnění touto chřipkou zaznamenáno.₅

Ebola, známá jako krvácivá horečka, má velmi vysokou úmrtnost (může končit až v 90 % smrtí), ale řádí především v Africe – ohnisko nemoci se nachází v Guineji, Libérii, Sieře Leone a Nigérii. Největší epidemie této nemoci propukla na přelomu let 2013 a 2014 v západní Africe a do dnešního dne se ebolou nakazilo přes 28.000 osob a zemřelo více než 11.000 lidí.₃ Riziko nákazy pro Evropany je ale velmi malé. K přenosu dochází přímým kontaktem s krví nebo tělními tekutinami nakaženého zvířete (opice nebo kaloni) a virus k šíření potřebuje mimořádně teplé počasí (přes 30 stupňů)._7,10

Akutní respirační syndrom SARS se objevil v roce 2002 v Číně. Během několika měsíců se nakazilo přes 8.000 lidí a z tohoto počtu 774 lidí zemřelo. Nemoc má vysoký epidemiologický potenciál a neexistují na ni žádné léky ani vakcína. Ve vyspělých zemích se ale díky kvalitním zdravotnickým službám a vysokému hygienickému standardu podařilo šíření viru zastavit, většina nakažených se spontánně uzdravila a od roku 2004 nejsou známy žádné další výskyty této nemoci._1,9

Nejnovější smrtelný virus MERS se vyskytl v roce 2012 v oblasti Arabského poloostrova a Jordánska. Oproti SARS má podstatně větší úmrtnost, ale výrazně pomaleji se šíří. Hlavním důvodem obavy z této nemoci je skutečnost, že není objasněn způsob přenosu, ví se pouze, že zdrojem nákazy jsou egyptský netopýr a velbloud.₁₁

Proti některým virózám se můžeme bránit očkováním

Proti některým typům virů se vědcům podařilo vyvinout aktivní vakcíny a je tedy možné se proti nákaze nechat očkovat._6,8 Osvědčilo se například očkování proti chřipce (včetně prasečího a ptačího subtypu), spalničkám nebo neštovicím, což je vůbec nejstarší zavedené očkování. Nedávno byla úspěšně testována i vakcína proti ebole a podle Světové zdravotnické organizace by do příští epidemie měla být již k dispozici.₈

    zdroj: 3

Pokud by se k nám přece jen nějaké závažné infekční choroby s imigrační vlnou zavlekly, je podle prof. Chlíbka naše republika připravena i na tuto variantu: „Česká republika je připravena ve stejném rozsahu, jako byla při nedávné epidemii eboly. Jsou vyčleněna zdravotnická zařízení pro izolaci případných imigrantů s vysoce nebezpečnou nákazou v Nemocnici Na Bulovce a v armádním záložním Centru biologické ochrany v Těchoníně. Při výskytu běžné infekce by léčba a izolace probíhala v nejbližších infekčních odděleních příslušných nemocnic nebo na infekčních klinikách fakultních nemocnic.“

Zdroje

1. http://www.tribune.cz/clanek/13211-amp-onemocneni-z-nachlazeni-amp-amp-co-vse-je-muze-zpusobit
2. http://infekcni-nemoci.zdrave.cz/co-jsou-rotaviry/
3. Chlíbek R.: Prezentace na tisk.konf. Umíme včas ochránit svou rodinu před chřipkou?, září 2015
4. http://www.gsos.cz/man/biola/pk.Z-PL3-1-Viry_-_virov%C3%A1_onemocn%C4%9Bn%C3%AD_%C4%8Dlov%C4%9Bka.pdf
5. http://www.medica-langer.cz/dokumenty/chripka_2011.pdf
6. http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/02.pdf
7. http://ec.europa.eu/health/preparedness_response/docs/ebola_infotravellers2014_cs.pdf
8. http://news.sciencemag.org/health/2015/07/ebola-vaccine-works-offering-100-protection-african-trial
9. http://www.cdc.gov/sars/about/fs-sars.pdf
10. http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs103/en/
11. http://www.szu.cz/tema/prevence/mers-cov-prvni-pripad-podezreni-na-onemocneni-v-cr-1
12. Klinická farmacie II. Beran Chřipka – https://books.google.cz/books?id=H39VAwAAQBAJ&pg=PA41&dq=ch%C5%99ipkov%C3%A9+pandemie&hl=cs&sa=X&ei=Lk1oVYvOCYT0Uo3YgogC&ved=0CC4Q6AEwAw#v=onepage&q=ch%C5%99ipkov%C3%A9%20pandemie&f=false

Více na www.ockovaniprotichripce.cz

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz
M: +420 603 280 300

Lymfomy? O jakou nemoc jde, ví pouze každý dvacátý Čech

    Praha 13. října (PROTEXT) – Již červnový průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že znalost bližších podrobností o leukémii není pro Čechy samozřejmostí. V případě otázky "podtypu" leukémie, tzv. lymfomu, dopadla čísla ještě hůře. Termín bezpečně zná pouze 5 % obyvatel, zatímco třetina o něm nikdy neslyšela. "Lymfomy, mezi které patří Hodgkinův lymfom, Ne-Hodgkinovy lymfomy a chronická lymfocytární leukémie, jsou šestým nejčastějším nádorem v České republice. Každoročně jimi onemocní okolo 2400 lidí, což znamená, že každé 4 hodiny je diagnostikován nový nemocný. Nemocní se rekrutují převážně z věkové kategorie 60-70 let, u Hodgkinova lymfomu je ale věková hranice výrazně nižší – dvacet až třicet let," říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie VFN a 1. LF UK a předseda Kooperativní lymfomové skupiny.
    V dalších otázkách průzkumu agentury STEM/MARK na vzorku 500 osob si respondenti vedli lépe. 85 % z nich uvedlo, že lymfomem, stejně jako jinými druhy rakoviny, není možné se nakazit. Většina respondentů se domnívá, že životním stylem je možné snížit riziko vzniku lymfomu. "Jedním z nejvýznamnějších rizik pro vznik lymfomu je oslabení imunitního systému. Platí, že stejně jako u ostatních nádorů lze částečně snížit i riziko vzniku lymfomů. U jejich určitých typů hrají roli i některé infekční, ať již virové, nebo bakteriální, příčiny. Pokud jde o dědičnost, nedá se říct, že by lymfomy byly přímo dědičné. Lze však zdědit určitě predispozice, které mohou i nemusí sehrát roli při vypuknutí nemoci," říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie VFN a 1. LF UK.
    Ačkoli si v dílčích otázkách respondenti v průzkumu věděli rady, snad největším problémem pro ně bylo uhádnout správnou odpověď na otázku, zda v současnosti pro léčbu lymfomů existuje účinná léčba. Více než 40 % respondentů totiž odpovědělo záporně. "Hodgkinův lymfom byl prvním nádorovým onemocněním, které bylo možné vyléčit ve většině případů kombinovanou chemoterapií i v pokročilém stádiu. V posledních 15 letech se díky zavádění moderní cílené terapie zásadně zlepšily prognózy nemocných i s dalšími typy lymfomů. Pacienti mají k dispozici několik nových preparátů, které změnily obraz léčby lymfomů k dobrému. Ta se týká zhruba 2 000 pacientů ročně. Od roku 2000 klesá úmrtnost na tuto diagnózu, přestože výskyt stále stoupá," dodává profesor Trněný.
    Chronická lymfocytární leukémie je nejčastějším typem leukémie a tvoří s lymfomy jednu skupinu onemocnění. Každý den jsou diagnostikovány v Česku až dva nové případy. "Zavedením cílené léčby bylo dosaženo výrazného pokroku i v přežití těchto nemocných a další nové léky dávají naději i tam, kde dosud jedinou možností byla alogenní transplantace krvetvorných buněk," říká MUDr. Petra Obrtlíková, členka výboru České skupiny pro chronickou lymfocytární leukémii.
    V České republice žije přibližně 25.000 pacientů, kteří v průběhu svého života byli léčeni s lymfomem či chronickou lymfocytární leukémií. Na toto onemocnění je nutné pomýšlet v případě zvětšení lymfatických uzlin, které nelze vysvětlit jiným způsobem, například akutní infekcí. Mezi nejčastější celkové projevy onemocnění patří horečka bez zjevné infekční příčina, únava, hubnutí, noční pocení, ztráta chuti k jídlu nebo ztížené dýchání.
    Kontakt:
    Dominika Závodská
    AMI Communications
    Dominika.Zavodska@amic.cz

Hemofilie není nejdražší nemoc, potvrzují lékaři

Praha 12. října (PROTEXT) – Léčba hemofilie vyšla v loňském roce zdravotní pojišťovny na 676 milionů korun. Touto vzácnou krevní poruchou však trpí jen zhruba tisícovka Čechů a jejich počet se nezvyšuje. Lékaři nyní apelují na zavedení preventivní léčby šité na míru. Sníží počet krvácení, pacientům zvýší kvalitu života a pojišťovnám pomůže optimalizovat náklady na léčbu.
    "Nejnákladnější pacient VZP byl hemofilik s inhibitorem. V kontrastu s tím však hemofilie jako celek není zásadním ekonomickým problémem, neboť takto nákladných pacientů je minimum a naopak existují osoby, které nepotřebují léčbu téměř žádnou nebo jen minimální. Existuje však řada onemocnění, která v přepočtu na jednotlivce nejsou tolik nákladná jako hemofilie, ale z celkového objemu prostředků vynakládaných na zdravotní pojištění odčerpávají mnohonásobně větší část," vysvětluje farmakoekonom PharmDr. Josef Suchopár.
    Například diabetiků v Česku každoročně přibývá, aktuálně cukrovkou trpí zhruba 10 % obyvatelstva. Podle Diabetické asociace ČR vynaložily vloni pojišťovny na léčbu tohoto onemocnění a dalších komplikací s ním spojených 22 miliard korun. Zatímco hemofilici své onemocnění dědí geneticky, velká část diabetiků si jej způsobí nevhodným životním stylem.
    Profylaxe sníží riziko vzniku inhibitoru o 60 %
    Lékaři se shodují, že nejmodernější přístupy v léčbě hemofilie umožňují výrazně zvýšit kvalitu života pacientů a zároveň zefektivní celý proces léčby. Zamezí také vzniku nejzávažnějších forem onemocnění. "Pokud zvolíme léčbu, která významně sníží riziko vzniku inhibitoru, máme z velké části vyhráno," říká primář MUDr. Jan Blatný, Ph.D., z Fakultní nemocnice Brno a vysvětluje: "Ideální je primární profylaxe, tedy preventivní léčba, která začíná kolem prvního roku dítěte. Je nejen cestou k zachování dobrého zdraví, ale je navíc schopna o 60 % snížit riziko vzniku inhibitoru." Preventivní léčbu je nutné nasadit a udržovat po celý život i proto, že ve výjimečných případech může pacient krvácet nikoliv jen do kloubů nebo vlivem úrazu, ale i do centrální nervové soustavy. Takové krvácení může vést až k smrti pacienta.
    Optimalizace pro pacienta i pojišťovnu
    Na aplikaci profylaktické léčby lékaři apelují stále častěji. "Podstatou této terapie je dlouhodobá, případně celoživotní aplikace koncentrátu srážecího faktoru v takových dávkách a intervalech, aby hladina faktoru nikdy nepoklesla pod 2-5 %," upozorňuje MUDr. Peter Salaj z Ústavu hematologie a krevní transfúze. Rychlost poklesu srážecího faktoru je individuální. Lékaři však mohou využívat tzv. farmakokinetickou křivku, díky které dokážou přesně stanovit dobu nutnou k aplikaci další dávky léku. "Pacient tak získává lepší kontrolu nad svojí léčbou i nemocí, protože přesně ví, kdy je chráněn a může například sportovat," doplňuje doktor Blatný.
    V současnosti se profylaktická léčba využívá standardně u dětí. Má na ni nárok však i každý dospělý hemofilik. Přesto tento přístup zatím využívá jen 50 % dospělých s těžkou formou hemofilie. Profylaktická léčba jim pomáhá předcházet krvácením, kterých může v případě těžkého hemofilika být až 50 ročně. Podle lékařů by každý z nich měl vědět o možnostech a benefitech profylaktické léčby.
    Více informací a materiálů k tématu naleznete zde: http://1drv.ms/1NlU7Ic
    Pro bližší informace, prosím, kontaktujte:
    Eva Dömény, PR Manažer
    tel.: 607 044 514
    email: e.domeny@focus-agency.cz