Životu nebezpečné virózy

Praha, 14. října 2015 – V lidské populaci koluje celá řada víceméně neškodných virů, s nimiž se lidský organismus umí poměrně snadno vypořádat. Patří mezi ně například klasické rhinoviry způsobující nemoci z nachlazení_,1 nebo rotaviry, které jsou příčinou průjmových onemocnění.₂ Viry způsobují ale také řadu smrtelných onemocnění, například chřipku, spalničky nebo klíšťovou encefalitidu.₄ Velmi obávaná jsou i nová virová onemocnění např. ebola, SARS nebo MERS, která sužují zejména země třetího světa.₃ Které virózy nás skutečně ohrožují na životě a které dokážeme léčit?

Nebezpečí většiny viróz spočívá především v tom, že na ně neznáme lék. Na viry nepůsobí antibiotika a jejich léčba je pouze symptomatická (tlumíme jen příznaky)._1,6 Na některé typy virů máme ale vakcíny a můžeme se chránit očkováním – např. na spalničky, chřipku_4,5 a nově i ebolu.₈ Důležitým faktorem je také způsob šíření nemoci. Řada virů se totiž šíří v prostředí velmi snadno tzv. kapénkovou infekcí,_1,6 i když jejich původcem jsou zvířata (ptáci a prasata v případě chřipky,₅ velbloudi u syndromu MERS,₁₁ opice u SARS a eboly)._9,10 Tyto virózy jsou pak vysoce nakažlivé, šíří se ve vlnách, epidemiích nebo dokonce pandemiích a mají výrazně vyšší úmrtnost než ostatní nemoci._5,12

Pro šíření a průběh nemoci má velký význam také odolnost jedince (stav imunitního systému) a hygienická prevence. Oslabený organismus viru podlehne snáz než zdravý jedinec, proto bývají hůře postiženy oblasti třetího světa než vyspělé země s vysokým hygienickým standardem, komfortním zdravotnickým zázemím a dostupnou pestrou stravou._1,6 V době, kdy do Evropy míří vlny imigrantů z rozvojových či válkou zmítaných zemí, bychom se měli zamyslet nad tím, zda exotické viry nemohou ohrozit i nás. Epidemiolog, prof. Roman Chlíbek z katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, k tomu říká: „Nebezpečné infekční choroby se k nám tímto způsobem mohou dostat, to nevylučuji. Ale spíše než ebola hrozí třeba tuberkulóza, dětská přenosná obrna, záškrt nebo spalničky.“

V našem podnebném pásmu však byla a je největší hrozbou především chřipka (zejména virus typu A včetně ptačí a prasečí mutace),₅ která je vůbec nejstarším, nejrozšířenějším a nejsmrtonosnějším virovým onemocněním._3,4,12 Virus chřipky mění každý rok svou genetickou podobu₆ a v našich klimatických podmínkách má ideální podmínky pro šíření zejména na podzim a na jaře._1,3 Celosvětově ohrozí chřipka každý rok 10 % populace a zhruba 500 000 osob každý rok infekci podlehne.₅ V České republice se chřipkou ročně nakazí statisíce obyvatel (10 – 30 % populace) a na její následky zemře každý rok zhruba 1 500 lidí.₆ To je dvakrát víc, než jich ročně zemře při dopravních nehodách.

Hlavní riziko chřipky je v jejím sklonu k častým závažným komplikacím, problém je i podceňování a zaměňování za běžné nachlazení (běžnou lehkou virózu).₆ Na rozdíl od pouhé nemoci z nachlazení má však chřipka výraznější příznaky – vysokou horečku, bolesti svalů a kloubů, suchý dráždivý kašel a celkovou silnou únavu těla.₆ Aktuální pandemickou hrozbu tvoří hlavně subtypy H5 a H7, které cirkulují v ptačí populaci především v jihovýchodní Asii (tzv. ptačí chřipky) a od roku 1997 již bylo několik lidských onemocnění touto chřipkou zaznamenáno.₅

Ebola, známá jako krvácivá horečka, má velmi vysokou úmrtnost (může končit až v 90 % smrtí), ale řádí především v Africe – ohnisko nemoci se nachází v Guineji, Libérii, Sieře Leone a Nigérii. Největší epidemie této nemoci propukla na přelomu let 2013 a 2014 v západní Africe a do dnešního dne se ebolou nakazilo přes 28.000 osob a zemřelo více než 11.000 lidí.₃ Riziko nákazy pro Evropany je ale velmi malé. K přenosu dochází přímým kontaktem s krví nebo tělními tekutinami nakaženého zvířete (opice nebo kaloni) a virus k šíření potřebuje mimořádně teplé počasí (přes 30 stupňů)._7,10

Akutní respirační syndrom SARS se objevil v roce 2002 v Číně. Během několika měsíců se nakazilo přes 8.000 lidí a z tohoto počtu 774 lidí zemřelo. Nemoc má vysoký epidemiologický potenciál a neexistují na ni žádné léky ani vakcína. Ve vyspělých zemích se ale díky kvalitním zdravotnickým službám a vysokému hygienickému standardu podařilo šíření viru zastavit, většina nakažených se spontánně uzdravila a od roku 2004 nejsou známy žádné další výskyty této nemoci._1,9

Nejnovější smrtelný virus MERS se vyskytl v roce 2012 v oblasti Arabského poloostrova a Jordánska. Oproti SARS má podstatně větší úmrtnost, ale výrazně pomaleji se šíří. Hlavním důvodem obavy z této nemoci je skutečnost, že není objasněn způsob přenosu, ví se pouze, že zdrojem nákazy jsou egyptský netopýr a velbloud.₁₁

Proti některým virózám se můžeme bránit očkováním

Proti některým typům virů se vědcům podařilo vyvinout aktivní vakcíny a je tedy možné se proti nákaze nechat očkovat._6,8 Osvědčilo se například očkování proti chřipce (včetně prasečího a ptačího subtypu), spalničkám nebo neštovicím, což je vůbec nejstarší zavedené očkování. Nedávno byla úspěšně testována i vakcína proti ebole a podle Světové zdravotnické organizace by do příští epidemie měla být již k dispozici.₈

 

	MÍSTO VÝSKYTU	POČET ZÁVAŽNÝCH PRŮBĚHŮ NEMOCI	POČET ÚMRTÍ	OČKOVÁNÍ
CHŘIPKA	Celý svět	3-5mil./ročně	250-500 tis./ročně	ANO
EBOLA	Sierra Leone, Libérie, Guinea	28.109	11.305	ANO
SARS	Čína, Singapur, Kanada, Vietnam	8.090	774	NE
MERS	J-V Asie, Blízký východ	1.493	527	NE

    zdroj: 3

Pokud by se k nám přece jen nějaké závažné infekční choroby s imigrační vlnou zavlekly, je podle prof. Chlíbka naše republika připravena i na tuto variantu: „Česká republika je připravena ve stejném rozsahu, jako byla při nedávné epidemii eboly. Jsou vyčleněna zdravotnická zařízení pro izolaci případných imigrantů s vysoce nebezpečnou nákazou v Nemocnici Na Bulovce a v armádním záložním Centru biologické ochrany v Těchoníně. Při výskytu běžné infekce by léčba a izolace probíhala v nejbližších infekčních odděleních příslušných nemocnic nebo na infekčních klinikách fakultních nemocnic.“

Zdroje

1. http://www.tribune.cz/clanek/13211-amp-onemocneni-z-nachlazeni-amp-amp-co-vse-je-muze-zpusobit
2. http://infekcni-nemoci.zdrave.cz/co-jsou-rotaviry/
3. Chlíbek R.: Prezentace na tisk.konf. Umíme včas ochránit svou rodinu před chřipkou?, září 2015
4. http://www.gsos.cz/man/biola/pk.Z-PL3-1-Viry_-_virov%C3%A1_onemocn%C4%9Bn%C3%AD_%C4%8Dlov%C4%9Bka.pdf
5. http://www.medica-langer.cz/dokumenty/chripka_2011.pdf
6. http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/02.pdf
7. http://ec.europa.eu/health/preparedness_response/docs/ebola_infotravellers2014_cs.pdf
8. http://news.sciencemag.org/health/2015/07/ebola-vaccine-works-offering-100-protection-african-trial
9. http://www.cdc.gov/sars/about/fs-sars.pdf
10. http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs103/en/
11. http://www.szu.cz/tema/prevence/mers-cov-prvni-pripad-podezreni-na-onemocneni-v-cr-1
12. Klinická farmacie II. Beran Chřipka – https://books.google.cz/books?id=H39VAwAAQBAJ&pg=PA41&dq=ch%C5%99ipkov%C3%A9+pandemie&hl=cs&sa=X&ei=Lk1oVYvOCYT0Uo3YgogC&ved=0CC4Q6AEwAw#v=onepage&q=ch%C5%99ipkov%C3%A9%20pandemie&f=false

 

Více na www.ockovaniprotichripce.cz

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz
M: +420 603 280 300

 

Lymfomy? O jakou nemoc jde, ví pouze každý dvacátý Čech

    Praha 13. října (PROTEXT) – Již červnový průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že znalost bližších podrobností o leukémii není pro Čechy samozřejmostí. V případě otázky "podtypu" leukémie, tzv. lymfomu, dopadla čísla ještě hůře. Termín bezpečně zná pouze 5 % obyvatel, zatímco třetina o něm nikdy neslyšela. "Lymfomy, mezi které patří Hodgkinův lymfom, Ne-Hodgkinovy lymfomy a chronická lymfocytární leukémie, jsou šestým nejčastějším nádorem v České republice. Každoročně jimi onemocní okolo 2400 lidí, což znamená, že každé 4 hodiny je diagnostikován nový nemocný. Nemocní se rekrutují převážně z věkové kategorie 60-70 let, u Hodgkinova lymfomu je ale věková hranice výrazně nižší – dvacet až třicet let," říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie VFN a 1. LF UK a předseda Kooperativní lymfomové skupiny.
    V dalších otázkách průzkumu agentury STEM/MARK na vzorku 500 osob si respondenti vedli lépe. 85 % z nich uvedlo, že lymfomem, stejně jako jinými druhy rakoviny, není možné se nakazit. Většina respondentů se domnívá, že životním stylem je možné snížit riziko vzniku lymfomu. "Jedním z nejvýznamnějších rizik pro vznik lymfomu je oslabení imunitního systému. Platí, že stejně jako u ostatních nádorů lze částečně snížit i riziko vzniku lymfomů. U jejich určitých typů hrají roli i některé infekční, ať již virové, nebo bakteriální, příčiny. Pokud jde o dědičnost, nedá se říct, že by lymfomy byly přímo dědičné. Lze však zdědit určitě predispozice, které mohou i nemusí sehrát roli při vypuknutí nemoci," říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie VFN a 1. LF UK.
    Ačkoli si v dílčích otázkách respondenti v průzkumu věděli rady, snad největším problémem pro ně bylo uhádnout správnou odpověď na otázku, zda v současnosti pro léčbu lymfomů existuje účinná léčba. Více než 40 % respondentů totiž odpovědělo záporně. "Hodgkinův lymfom byl prvním nádorovým onemocněním, které bylo možné vyléčit ve většině případů kombinovanou chemoterapií i v pokročilém stádiu. V posledních 15 letech se díky zavádění moderní cílené terapie zásadně zlepšily prognózy nemocných i s dalšími typy lymfomů. Pacienti mají k dispozici několik nových preparátů, které změnily obraz léčby lymfomů k dobrému. Ta se týká zhruba 2 000 pacientů ročně. Od roku 2000 klesá úmrtnost na tuto diagnózu, přestože výskyt stále stoupá," dodává profesor Trněný.
    Chronická lymfocytární leukémie je nejčastějším typem leukémie a tvoří s lymfomy jednu skupinu onemocnění. Každý den jsou diagnostikovány v Česku až dva nové případy. "Zavedením cílené léčby bylo dosaženo výrazného pokroku i v přežití těchto nemocných a další nové léky dávají naději i tam, kde dosud jedinou možností byla alogenní transplantace krvetvorných buněk," říká MUDr. Petra Obrtlíková, členka výboru České skupiny pro chronickou lymfocytární leukémii.
    V České republice žije přibližně 25.000 pacientů, kteří v průběhu svého života byli léčeni s lymfomem či chronickou lymfocytární leukémií. Na toto onemocnění je nutné pomýšlet v případě zvětšení lymfatických uzlin, které nelze vysvětlit jiným způsobem, například akutní infekcí. Mezi nejčastější celkové projevy onemocnění patří horečka bez zjevné infekční příčina, únava, hubnutí, noční pocení, ztráta chuti k jídlu nebo ztížené dýchání.
    Kontakt:
    Dominika Závodská
    AMI Communications
    Dominika.Zavodska@amic.cz

Šéfkuchaři Šubrt a Ihnačák práskli, co rádi jedí. Budete se…

Pasohlávky, 12. října 2015

Gastronomie a vše, co s ní souvisí, zažívá v Česku v posledních letech obrovskou popularitu. Potvrzuje to i úspěch unikátní akce Souboj šéfkuchařů, kterou pořádal Aqualand Moravia. Zde spolu v přípravě pokrmů pomyslně zápasili dva profesionálové – Radek Šubrt za Česko a Marcel Ihnačák za Slovensko – a práskli na sebe při té příležitosti řadu zajímavostí. Zajímá vás, jaký pokrm mají nejraději lidé, kteří vaří na špičkové úrovni? Jaké jídlo je podle nich typicky národní a které si nejraději vaří?

 

Otázka: Můžete prozradit, jaké jídlo nejraději jíte? A jaké nejraději připravujete?

 

M.I.: Nejraději si dám vlastnoručně připravenou pizzu, která se dá jíst rukama. 🙂 Co se týče přípravy, hodně u mě záleží na tom, na co mám právě náladu. Nedá se jednoznačně určit jedno jídlo. Na co ale dbám, je příprava pokrmu vždy z čerstvých surovin. Dlouhodobě vařím z evropských produktů a nepoužívám suroviny z jiných kontinentů. Myslím, že už mě proto žádná příprava ani zvláštní chuť pokrmu nepřekvapí.

 

R.Š.: Nejraději mám to jídlo, které mi připraví moje žena. 🙂 Jinak sám za sebe musím přiznat, že nejraději připravuji ty pokrmy, které jsou hotové raz dva. Baví mě, že každé jídlo dovede překvapit svou chutí. Stačí mít jen instinkt, představivost a cit.

 

Otázka: Vzpomenete si ještě na první pokrm, který jste uvařil zcela sám, bez cizí pomoci?

 

R.Š.: To už si bohužel nepamatuji.

 

M.I.: To si pamatuju velmi dobře, byla to ovocná bublanina.

 

 

Otázka: Řada lidí vnímá jako typicky český pokrm knedlo-vepřo-zelo a typicky slovenský pak halušky. Myslíte, že už to neplatí?

 

M.I.: Osobně myslím, že ty brynzové halušky u Slovenska stále platí, to i dnes vnímám jako typicky slovenský pokrm. U Česka bych ale jako typické jídlo označil bramborový knedlík se špenátem a k tomu pečené maso.

 

R.Š.: V české a slovenské gastronomii nespatřuji zásadní rozdíly. Rovněž ale souhlasím s tím, že jako typicky slovenské jídlo bych určil halušky s brynzou. U typicky českého pokrmu bych pak vsadil spíše na svíčkovou.

 

Otázka: Setkali jste se spolu v akci Souboj šéfkuchařů v Aqualandu Moravia. Jak jste si akci užili?

 

R.Š.: Akci jsem si užil parádně. S šéfkuchařem Aqualandu Mírou Vrábelem se vařilo skvěle! Atmosféra akce byla výborná, líbilo se mi to.

 

M.I.: Nikdy předtím jsem na podobné akci neúčinkoval, proto jsem si ji velmi užil. Celková atmosféra, kterou podpořil i skvělý hudební doprovod, byla vynikající. Myslím, že hosté se bavili stejně, jako my v kuchyni. Těším se na příště, snad konečně vyhraji. 🙂

 

 

 

RECEPTY ŠÉFKUCHAŘŮ:

 

Marcel Ihnačák:

 

Silný kuřecí vývar s masem a čerstvým koprem

4 až 6 porcí

Ingredience:

500 g kuřecího masa a kostí

1 mrkev, petržel

¼ menší bulvy celeru

1,5 l studené vody

4 kuličky celého černého pepře

2 kuličky nového koření

1 bobkový list

1 střední cibule ve slupce

Snítka petržele

Pro dokončení snítka čerstvého kopru a lžíce másla

 

Kuřecí maso a kosti důkladně opečeme v troubě na 160 °C, 20 minut. Vložíme společně s očištěnou mrkví, petrželí a celerem do hrnce, zalijeme studenou vodou. Přidáme celý pepř, nové koření, bobkový list, cibuli ve slupce a snítku zelené plocholisté petržele. Vaříme velmi mírným varem takzvaně táhnutím alespoň 4 hodiny i více. Po scezení vývaru obereme maso, které společně se zeleninou překrájíme a vložíme do vývaru, poté vývar dochutíme solí a čerstvě mletým pepřem. Čerstvý kopr překrájíme na menší, velmi krátce orestujeme na rozpuštěném másle a vložíme do polévky. Takto připravenou polévku můžeme podávat i s domácími nudlemi. Dobrou chuť!

Radek Šubrt:

 

Filet ze pstruha lososovitého s křupavým toastem a křenovým dipem

4 porce

Ingredience:

2 celé čerstvé pstruhy

Sůl, pepř

1 lžíce olivového oleje

4 až 6 plátků toastového chleba

 

Na dip

200 g bílého jogurtu

1 PL křenu najemno nastrouhaného

1 PL olivového oleje

Sůl, pepř, špetka cukru

 

Pstruha je potřeba vyfiletovat, a to tak, že celou plochou ostří rybu nařízneme podél celé páteře z obou stran. Odkrojíme hlavu a odřízneme filet od kostry podél kostí. Filet musíme zbavit šupin nožem ve správném sklonu a do protisměru šupin. Očištěné filety rozporcujeme na jednotlivé porce, osolíme, opepříme čerstvě mletým pepřem a pokapeme olivovým olejem. Dip si připravíme z bílého jogurtu, čerstvého křenu nastrouhaného najemno a lžíce olivového oleje. Vše rozmixujeme mixérem a dochutíme solí, bílým pepřem a špetkou cukru. Na středně rozpálenou pánev kápneme trochu olivového oleje a dáme kůží dolů opékat kousky pstruha zhruba 2 minuty podle velikosti. Z toastového chleba odkrojíme okraje a překrojíme napříč, takto připravené toasty opečeme na předehřáté pánvi do zlatova. Před dopečením filety posypeme čerstvě nasekanou plocholistou petrželí a společně s křenovým dipem a toasty podáváme. Dobrou chuť!

 

---

O Aqualandu Moravia

Aqualand Moravia je nejmodernějším a největším aquaparkem v České republice. Děti i dospělí se mohou vyřádit na 20 vnitřních a venkovních tobogánech a skluzavkách s celkovou délkou více než 1,7 km. Venkovní vodní atrakce Abbys a Boomerango určené až pro 3místné rafty si mohou v letních měsících návštěvníci vyzkoušet vůbec poprvé v České republice. K dispozici jsou, kromě jiných, i oblíbené celoročně otevřené tobogány U-Wave, Supercrater, Wild River nebo Yellow Crash. Dětem jsou určené dětské bazény a skluzavky, užijí si také v bazénu s atrakcemi, kde mají k dispozici skákadla, šplhací sítě nad vodou, bublinkovače nebo chrliče. Aqualand nabízí celkem 12 bazénů s vodní plochou 3000 m², některé s využitím vody z místního geotermálního vrtu, rozsáhlou wellness zónu Forum Romanum, sluneční a římské lázně, Imperium Restaurant a Coffeeland.

Kontakt pro média:

Dalibor Komárek
Manažer marketingu a obchodu
Pasohlávky 110, 691 22
press@aqualand-moravia.cz

Hemofilie není nejdražší nemoc, potvrzují lékaři

Praha 12. října (PROTEXT) – Léčba hemofilie vyšla v loňském roce zdravotní pojišťovny na 676 milionů korun. Touto vzácnou krevní poruchou však trpí jen zhruba tisícovka Čechů a jejich počet se nezvyšuje. Lékaři nyní apelují na zavedení preventivní léčby šité na míru. Sníží počet krvácení, pacientům zvýší kvalitu života a pojišťovnám pomůže optimalizovat náklady na léčbu.
    "Nejnákladnější pacient VZP byl hemofilik s inhibitorem. V kontrastu s tím však hemofilie jako celek není zásadním ekonomickým problémem, neboť takto nákladných pacientů je minimum a naopak existují osoby, které nepotřebují léčbu téměř žádnou nebo jen minimální. Existuje však řada onemocnění, která v přepočtu na jednotlivce nejsou tolik nákladná jako hemofilie, ale z celkového objemu prostředků vynakládaných na zdravotní pojištění odčerpávají mnohonásobně větší část," vysvětluje farmakoekonom PharmDr. Josef Suchopár.
    Například diabetiků v Česku každoročně přibývá, aktuálně cukrovkou trpí zhruba 10 % obyvatelstva. Podle Diabetické asociace ČR vynaložily vloni pojišťovny na léčbu tohoto onemocnění a dalších komplikací s ním spojených 22 miliard korun. Zatímco hemofilici své onemocnění dědí geneticky, velká část diabetiků si jej způsobí nevhodným životním stylem.
    Profylaxe sníží riziko vzniku inhibitoru o 60 %
    Lékaři se shodují, že nejmodernější přístupy v léčbě hemofilie umožňují výrazně zvýšit kvalitu života pacientů a zároveň zefektivní celý proces léčby. Zamezí také vzniku nejzávažnějších forem onemocnění. "Pokud zvolíme léčbu, která významně sníží riziko vzniku inhibitoru, máme z velké části vyhráno," říká primář MUDr. Jan Blatný, Ph.D., z Fakultní nemocnice Brno a vysvětluje: "Ideální je primární profylaxe, tedy preventivní léčba, která začíná kolem prvního roku dítěte. Je nejen cestou k zachování dobrého zdraví, ale je navíc schopna o 60 % snížit riziko vzniku inhibitoru." Preventivní léčbu je nutné nasadit a udržovat po celý život i proto, že ve výjimečných případech může pacient krvácet nikoliv jen do kloubů nebo vlivem úrazu, ale i do centrální nervové soustavy. Takové krvácení může vést až k smrti pacienta.
    Optimalizace pro pacienta i pojišťovnu
    Na aplikaci profylaktické léčby lékaři apelují stále častěji. "Podstatou této terapie je dlouhodobá, případně celoživotní aplikace koncentrátu srážecího faktoru v takových dávkách a intervalech, aby hladina faktoru nikdy nepoklesla pod 2-5 %," upozorňuje MUDr. Peter Salaj z Ústavu hematologie a krevní transfúze. Rychlost poklesu srážecího faktoru je individuální. Lékaři však mohou využívat tzv. farmakokinetickou křivku, díky které dokážou přesně stanovit dobu nutnou k aplikaci další dávky léku. "Pacient tak získává lepší kontrolu nad svojí léčbou i nemocí, protože přesně ví, kdy je chráněn a může například sportovat," doplňuje doktor Blatný.
    V současnosti se profylaktická léčba využívá standardně u dětí. Má na ni nárok však i každý dospělý hemofilik. Přesto tento přístup zatím využívá jen 50 % dospělých s těžkou formou hemofilie. Profylaktická léčba jim pomáhá předcházet krvácením, kterých může v případě těžkého hemofilika být až 50 ročně. Podle lékařů by každý z nich měl vědět o možnostech a benefitech profylaktické léčby.
    Více informací a materiálů k tématu naleznete zde: http://1drv.ms/1NlU7Ic
    Pro bližší informace, prosím, kontaktujte:
    Eva Dömény, PR Manažer
    tel.: 607 044 514
    email: e.domeny@focus-agency.cz

Vincentka v lahvích je stejně účinná jako přímo z pramene

Luhačovice 12. října 2015

 

Co se může nazývat Vincentkou?

Luhačovice ve světě proslavila světoznámá Vincentka – minerální voda z přírodního léčivého zdroje vyvěrající v Lázních Luhačovice. V Luhačovicích však vyvěrá celkem až 16 minerálních pramenů různého minerálního složení a existují zde celkem tři prameny nazvané Vincentka. Jsou to Vincentka, Nová Vincentka a Vincentka 2.

 

Vincentka

Minerální voda původního pramene, dříve zvaného jako Hlavní, je k dispozici v hale vybudované v letech 1947 – 1948. Podává se studená i ohřívaná, používá se k pitné léčbě a inhalacím v Lázních Luhačovice. Kvůli vydatnosti 10 – 12 litrů za minutu se v současné době tento pramen již nevyužívá pro lahvování.

Nová Vincentka

Druhý pramen má podobné složení jako původní, ale díky vydatnosti 30 litrů za minutu je od roku 1991 využíván jako zdroj pro lahvování a stáčen. Tento vrt je hluboký 35 metrů a pochází z roku 1988.

Vincentka 2

Třetí z pramenů s vydatností 40 litrů za minutu je situován západně od Jurkovičova domu. Slouží jako rezerva pro léčebné účely, ale zatím (od r. 2011) není využíván.

 

Práva na plnění Vincentky do lahví a její prodej má akciová společnost Vincentka. Ředitel společnosti Jan Šumšal k tomu říká: ,,Název Vincentka se objevil v roce 1792. Pojmenována je podle hraběte Vincence ze šlechtického rodu Serényiů, který dal koncem 18. století v Luhačovicích postavit první léčebná a ubytovací zařízení. Historie prodeje Vincentky v lahvích sahá do roku 1820 a na lázeňské účely se využívá ještě déle. V lázeňství se používá zejména při inhalačních a pitných kúrách při nemocech dýchacích cest, hlasivek, poruchách látkové výměny, žaludečních vředech, chorobách dvanácterníku, při chronické pankreatitidě a diabetu. Vincentka obsahuje ionty sodíku, draslíku, vápníku, lithia, hořčíku, fluoru, chloru, jodu a železa. Železo je však před stáčením do lahví odstraňováno. Vincentka je 100 % přírodní produkt. Je to velmi silně mineralizovaná, jodová uhličitá minerální voda z přírodního léčivého zdroje, hydrogenuhličitan-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny borité, studená, hypotonická. Celková mineralizace dosahuje 9854 mg / l. Osmotickým tlakem 634,7 kPa se blíží osmolalitě lidské krve a nitrobuněčných tekutin.“

 

Dodává, že Vincentka je označována také jako "lék našich babiček". Její léčivé účinky prověřili staletí. Vincentka je vhodná jako doplněk při detoxikaci organismu, jako cenný zdroj jódu a jiných důležitých minerálů potřebných pro zdravý životní styl. Obsahuje biogenní prvky, jakými jsou lithium, rubidium, cesium, měď, zinek, vanad, chrom, kobalt ve fyziologickém poměrném zastoupení. Vincentka je vhodná jako přírodní doplněk výživy pro sportovce, děti, těhotné ženy a rekonvalescenty. Umožňuje rozpouštění hlenů na sliznicích dýchacích cest, žaludku a střevech svým obsahem a vyvážeností minerálních solí a biogenních prvků.

 

,,Stejnou účinnost, jako Vincentka přímo z pramene, má Vincentka v lahvích (0,7 l, nebo 0,33 l). Její složení je stejné, až na odfiltrování železa, které by při skladování způsobovalo zákaly. Balená Vincentka má dvouletou záruku a její účinky se při správném skladování bez přístupu světla ani po letech nesnižují. Právě tato balená Vincentka se používá v některých zdravotnických zařízeních (i na Slovensku) k inhalacím a výplachům, především pro alergiky. Kromě lahví se prodává také v nosních sprejových aplikátorech a jako koncentrát na výplach dutin. Přidávána je i do pastilek, zubních past, sirupů, hydratačních krémů a sprejů Vincentka,“ konstatuje J. Šumšal.

 

Dále uvádí, že Vincentka jako účinná pitná kúra se užívá 2x denně na lačno (před snídaní a večeří) v množství 250 – 350 ml po dobu 20 – 30 dní. V množství 25 – 30 ml může být používána na úhradu denní dávky jódu. Je možné ji také užívat preventivně v denní dávce 200 – 300 ml. Používaná je i na regeneraci po velkých ztrátách potu, díky svému obsahu minerálních solí. Kromě toho také neutralizuje překyselení žaludku, které vzniká např. po konzumaci vína, či kávy. Vhodná je také pro těhotné ženy, děti a rekonvalescenty. Doporučuje se k inhalacím a výplachům nosních dutin a nosohltanu, i ke kloktání. Kontraindikována je u lidí, kteří mají selhávající ledviny. Poradit s lékařem by se měli před jejím použitím osoby s otokem dolních končetin nebo onemocněním ledvin.

 

Společnost Vincentka, a. s., byla založena v roce 1997 za účelem koupě a obnovení provozu plnírny léčivé minerální vody a sídlo má v Luhačovicích. Ročně prodá přes 4 miliony 0,7 l lahvových balení Vincentky. Tržby v roce 2014 dosáhly 85 mil. Kč (3,14 mil. Eur). Vincentka je vyvážena do 6 zemí světa – na Slovensko, do Číny, Ruska, na Kypr, Ukrajinu a Estonska. Podíl tržeb za doplňkové výrobky z celkového objemu prodeje vlastních výrobků tvoří 46 %. Prioritou jsou český a slovenský trh. Firma průměrně zaměstnává 17 osob.

 

 

Více informací je na www.vincentka.cz

Máte cukrovku? Pomůžou vám Karlovy Vary

Kriváň není jen v Tatrách, ten karlovarský navrací zdraví diabetikům

 

Jak nelehký je život s cukrovkou, vědí nejlépe jen sami cukrovkáři a jejich rodiny. Diabetes (cukrovka) je závažné onemocnění, které se nedá vyléčit. Neznamená to však, že pacienti nemůžou svůj stav zlepšit. K dispozici je jim téměř 200 let ověřený koncept doktora Hufelanda, který již v roce 1815 doporučoval karlovarské lázně pro léčení úplavice cukrové, což je odborný název této choroby. Dokud nebyl ve dvacátých letech minulého století objeven inzulín, diabetici se ani jiným způsobem léčit nemohli.

 

Pozitivní vliv na snížení inzulínové rezistence byl v Karlových Varech prokázán už koncem minulého století. Léčba vždy spočívala především v pitné léčbě a dietním stravování. Karlovarská zřídelní soustava je opravdu unikátní. Chlubí se mineralizací 6,5 g na litr, každý den tak vyteče na povrch asi 19 tun solí, přitom složení vod se nemění, stále je přesné na mikrogramy. Léčbou diabetiků se v Karlových Varech zabývá specializované sanatorium Kriváň společnosti Bohemia-lázně, a. s., jehož diabetologický program byl sestaven na základě dlouhodobých zkušeností a vědeckých poznatků. Léčebné pobyty hradí zdravotní pojišťovny, nebo je klienti můžou absolvovat jako samoplátci.

 

Ředitel společnosti Bohemia-lázně, a. s., Karlovy Vary, Jiří Sluka vysvětluje: „Léčení diabetu u nás je založeno především na karlovarské pitné kúře. Součástí léčebného programu je také dietní strava, odvozená od platného dietního systému. Energetická hodnota dietní stravy musí být kontrolována podle potřeb diabetiků. Je nezbytné částečné omezení příjmu tuků, především živočišného původu, aby se předcházelo artróze a s ní spojenými komplikacemi. Omezení příjmu sacharidů a především tuků by mělo být dlouhodobé. Cukrovka představuje poruchu metabolismu cukrů, tuků a bílkovin a diabetes mellitus je jedno z nejčastějších onemocnění související s trávicím traktem. Pro diabetes je typická glykémie neboli nadbytek cukru v krvi. Vzniká v důsledku nedostatku hormonu inzulínu, který se za normálních okolností tvoří ve slinivce. Člověk s cukrovkou má tento mechanismus porušený. Značnou měrou k tomu přispívá příliš kalorická strava a nedostatek pohybu, které společně vedou ke vzniku inzulínové rezistence. Cukrovka postihuje i hospodaření s ostatními živinami a ovlivňuje tak celkově přeměnu látek v organismu. Její průběh, a tím i kvalitu života, lze pozitivně ovlivnit pravidelnou léčbou Karlových Varech.“

 

Doporučená délka léčebného pobytu je 21 až 28 dní. Program v sanatoriu Kriváň obsahuje 42 (resp. 56) různých balneologických procedur a 21 (28)x pitnou kúru. Program léčby začíná vstupní lékařskou prohlídkou, včetně předepsání léčebného programu a pitného režimu, následují odborné diabetické laboratorní testy, EKG dle zdravotního stavu pacienta, kontrolní a výstupní prohlídka u lékaře včetně závěrečné lékařské zprávy. Pacient obdrží informace ošetřujícího lékaře o diabetu, individuální konzultace u nutričního terapeuta. Absolvuje 3x denně pitnou kúru, 1 hlavní proceduru a 1 vedlejší proceduru denně.

 

„Pití termálních pramenů vede k úpravě v metabolismu nejen hladiny cukru, ale i tuku v játrech. Navíc jejich pravidelné užívání vede k mechanickému čištění organismu, horké prameny vyvolávají prokrvení a uvolnění sliznice, zklidňují pohyblivost žaludku a střev, a tím dochází k lepšímu vstřebávání minerálů obsažených ve vodě a nastartování správné látkové výměny. Po třítýdenní pitné léčbě, neoddělitelné součásti komplexní lázeňské léčby, je ke zpracování stejného množství cukrů jako před léčbou zapotřebí prokazatelně menší množství inzulínu. U diabetiků 2. typu se dokonce často snižuje dávka užívaných tablet nebo inzulínu. Při dodržování doporučeného dietního stravování a tělesné aktivity přetrvává pozitivní efekt u až 80 % léčených ještě další rok. Dietní stravování a tělesná aktivita je nedílnou součástí lázeňské léčby. Cílem je tak udržovat dobrou kompenzaci diabetu a optimální hmotnosti, dosáhnout uspokojivých hodnot tuků v krvi a krevního tlaku, předcházet akutním komplikacím jako je hyperglykemie a hypoglykemie a snižovat riziko rozvoje pozdních komplikací,“ konstatuje J. Sluka.

 

Nabídka lázeňských programů v sanatoriu Kriváň je zaměřena převážně na léčbu onemocnění a poruch trávicího traktu a souvisejících onemocnění. Sanatorium se také zabývá léčbou pohybového ústrojí, zvláště velkých kloubů a páteře. Rovněž v dalších zařízeních Bohemia lázní, v hotelích Slovan a Concordia, dlouhodobě vedou v nabídce lázeňské pobyty na léčbu trávicího traktu a pohybového ústrojí., Všechna zařízení jsou umístěny v blízkosti kolonád. Nově zrekonstruovaný balneoprovoz s novým rehabilitačním bazénem, vodoléčebných procedurami a moderním wellness centrem poskytuje nadstandardní vybavení a profesionální péči. Lázně nabízí i nonstop lékařskou péči. Mají kvalifikovaný tým zdravotních sester a lékařů v specializacích FBLR – fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace, interní lékařství, dětská léčba ve spolupráci s pediatrem. Hrazeny jsou léčebné lázeňské pobyty s programem diabetologickým, rehabilitačním a rekondičním po onkologických onemocněních.  I firmy si přijdou na své. Na prezentace, semináře, či firemní oslavy mohou využít moderní klimatizovaný konferenční sál s kapacitou 90 míst – při úpravě divadlo.

 

V zařízeních společnosti Bohemia-lázně, a. s., Karlovy Vary, najdou klienti samoplátci ubytování i s procedurami již od 1250 Kč (45 eur) na den. Již v této ceně můžou absolvovat kromě klasických léčebných pobytů i několikadenní wellness, relaxační, rehabilitační a regenerační pobyty. Vloni navštívilo Bohemia-lázně 11 027 osob, které zde strávili 134 248 dní. Léčebné pobyty zde absolvovalo 1141 Čechů a 1720 dalších českých samoplátců.

 

 

Více informací najdete na www.bohemia-lazne.cz.

Výskyt zhoubného nádoru rakoviny prostaty bude i nadále rapidně vzrůstat,…

Praha, 8. října 2015 – Z nově dostupných dat Národního onkologického registru (NOR)
a mezinárodní studie EUROCARE 5 vyplývá, že výskyt zhoubného nádoru prostaty se trvale zvyšuje, nicméně osud pacientů a jejich dosahované přežití se zlepšují. Počet nově vzniklých případů rakoviny prostaty průměrně meziročně vzrostl od roku 2008 do roku 2012 o 6 %.
A tento trend i nadále pokračuje. Zatímco v roce 2012 v České republice žilo 43 913 mužů, kteří rakovinu prostaty měli nebo ji v minulosti prodělali, pro rok 2015 se předpokládá výskyt
až 59 293 případů – to představuje nárůst o 35 %.

Výskyt rakoviny prostaty v české populaci zaznamenal za posledních deset let růst o 56 %. „Rakovina prostaty v posledních letech dokonce překonala výskyt rakoviny tlustého střeva, která byla doposud nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním mužů v České republice. Dle nejnovějších dat se tato čísla budou i nadále zvyšovat – v roce 2016 zde bude žít odhadem 63 424 mužů se zhoubným nádorem rakoviny prostaty, v roce 2020 počet pacientů stoupne téměř až na 80 000,“ varuje
prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole
a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paralelně se vzrůstajícím počtem případů tohoto zhoubného onemocnění ovšem klesá úmrtnost, která se za posledních deset let snížila o 14 %. „Je to důkaz, že současná medicína dokáže úspěšně bojovat s rakovinou prostaty a postupně snižovat úmrtnost pacientů. Česká republika v tomto ohledu výrazně předběhla zbytek států východní Evropy a dohání vyspělé západní země. Současně z toho ale vyplývá, že se prudce zvyšuje počet pacientů, kteří s tímto onemocněním žijí. Za posledních deset let evidujeme nárůst této skupiny obyvatelstva až o 200 %,“ vysvětluje prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.

Komplexní onkologická centra mohou zachránit více životů

Nárůst výskytu rakoviny prostaty je způsoben především včasnějším zachycením onemocnění, ale stále zůstává přibližně 20 % případů, které jsou odhaleny v pozdějších stádiích a představují větší riziko pro přežití pacienta. „Je důležité si uvědomit, že zde nemluvíme o malém počtu případů. Pro rok 2015 předpokládáme odhalení rakoviny prostaty v pokročilých stádiích až u 13 tisíců mužů. Za velký úspěch moderní medicíny ale můžeme považovat to, že v současnosti až 40 % pacientů v posledním stádiu rakoviny prostaty, tzv. kastračně rezistentní fázi onemocnění, přežije déle než pět let. To je zcela ojedinělé,“ říká prof. MUDr. Bohuslav Melichar, PhD., přednosta Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. V léčbě pozdějších stádií onemocnění i přesto existuje výrazný prostor pro zlepšení. Především by onkologičtí pacienti měli mít možnost využívat služby Komplexních onkologických center (KOC). „Každý pacient v dobrém fyzickém stavu s odhalenou rakovinou v pokročilém stádiu by měl být léčen v KOC. V České republice ale pozorujeme velké regionální rozdíly v dostupnosti péče, kterou KOC poskytuje. Téměř 40 % procent pacientů tuto možnost nevyužívá, což lze považovat za alarmující číslo. Je potřeba kontinuálně pracovat na zvýšení počtu pacientů, kteří KOC navštíví,“ upozorňuje
prof. MUDr. Bohuslav Melichar, PhD.

Rakovina prostaty je diagnostikována stále mladším mužům

Nová data současně potvrzují trend snižování věku pacientů, kterým je karcinom prostaty diagnostikován. V roce 2012 byl průměrný věk, kdy byl nádor u pacientů zjištěn, 69 let, zatímco mezi roky 1982–1986 byl tento věkový průměr 73 let. „Podíl mladých mužů u tohoto onemocnění nepřetržitě roste. Průměrný věk mužů v České republice je přitom výrazně nad 75 lety, a je tedy patrné, že kvalitní léčba v rámci KOC může znamenat velký pokrok směrem k ještě výraznějšímu snížení úmrtnosti na rakovinu prostaty. Současně je nutné neustále apelovat na mužskou populaci, aby nepodceňovala lékařské vyšetření. Je-li totiž rakovina prostaty odhalena včas, člověka prakticky neohrožuje na životě,“ uzavírá prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.

Kontakt pro média:

Tomáš Kaplan

AMI Communications

E-mail: tomas.kaplan@amic.cz

Tel: +420 724 012 616

Kdo stál u zrodu plastické chirurgie?

Praha, 8.10.2015 (Guideline) – Obor estetické medicíny a plastické chirurgie v České republice je neodmyslitelně spjat s osobností akademika Prof. MUDr. Františka Buriana. Ten se zapsal do historie jakožto zakladatel a průkopník plastické chirurgie, která byla v České republice uznána samostatným oborem dříve než v ostatních zemích světa. Ve čtvrtek 15. října je tomu přesně 50 let od smrti tohoto významného lékaře a vědce.

 

„František Burian je pro každého plastického chirurga pojem. Vycházel ze svých bohatých zkušeností válečného chirurga a dále po válce velmi citlivě vnímal, co tehdejší chirurgii chybí. Byla to větší a systematická péče o chirurgickou léčbu poranění, úrazů a také vrozených vad tak, aby se pacienti mohli co možno nejvíce vrátit a zapojit do běžného života. Proto nejen prosadil a obhájil plastickou chirurgii jako samostatný obor, ale dokázal tomuto oboru dát systém a koncepci, díky které se česká plastická chirurgie dostala na světovou špičku, a vycházelo se z ní ještě mnoho let. To jsem měl možnost i čest poznat díky spolupráci s mými staršími kolegy a učiteli, kteří byli Burianovými přímými žáky.“ vzpomíná MUDr. Dušan Záruba, primář oddělení plastické chirurgie Ústavu estetické medicíny.

 

František Burian (1881 – 1965) získal titul MUDr. na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po praxi a práci asistenta působil jako chirurg v Balkánské válce, poté za 1. světové války v pražské vojenské nemocnici a ve vojenské nemocnici v Temešváru. Po válce se na základě svých zkušeností zasadil o vznik Ústavu plastické chirurgie, který sídlil v Jedličkově ústavu v Praze a následně založil Kliniku plastické chirurgie dnešní Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.  František Burian publikoval více než dvě stě vědeckých prací a článků v českém i zahraničním tisku. V roce 1937 byla především právě díky jeho zásluze plastická chirurgie uznána jako samostatné odvětví medicíny.

 

Češky se díky internetu přestávají stydět – Stoupá zájem…

Praha, 8.10.2015 (Guideline) – Za posledních pět let několikanásobně vzrostl zájem o plastické operace ženského genitálu – tzv. labioplastiku. Zatímco poptávka po ostatních zákrocích estetické medicíny zůstává více méně stejná a nezaznamenává žádné radikální výkyvy, labioplastiku vyhledává rok od roku vyšší procento žen všech věkových kategorií. Co se změnilo? Jedná se o nový trend?

 

Ačkoliv se o problematice vzhledu ženských intimních partií veřejně téměř vůbec nemluví, zaznamenala naše společnost výrazný posun. Díky dostupnosti informací na internetu a možnosti anonymní diskuze se bourají tabu. Žena, která se stydí zeptat svého doktora a nesvěří se ani svým kamarádkám, má dnes tu výhodu, že si může sama dohledat na internetu potřebné informace. Zároveň na různých anonymních diskuzích zjistí, že podobný problém řeší i další ženy a její obavy zmizí. Zatímco v zahraničí, například ve Spojených státech, je labioplastika běžná, u nás je vývoj pomalejší. Přesto se začínáme blížit světovým standardům. Za posledních pět let se počet operací intimních ženských partií v ČR zvýšil rapidně. Například v Ústavu estetické medicíny v Praze Emauzích se počet provedených labioplastik od roku 2009 zvýšil až desetinásobně. Ostatních estetických operací se při tom podobný nárůst netýká.

 

Důvody, proč se ženy rozhodnou řešit vzhled svých intimních partií jsou různé – vrozené anomálie, změny po porodu či přibývající věk. Mladým dívkám zpravidla vadí zvětšené malé nebo velké stydké pysky. Maminky po porodu zas řeší zpevnění poševního vchodu a korekci jizev. Starší ženy podstupují především omlazení vzhledu. Estetické zákroky intimních partií se zpravidla neprovádějí za účelem zvýšení sexuálního libida, i když občas jako takový vedlejší efekt můžou přispět k zintenzivnění sexuálních prožitků. Nejčastějším důvodem jsou právě zvětšené stydké pysky. Tento problém pro ženu může znamenat omezení v běžných aktivitách a při sportu, jako je například jízda na koni či na kole. Následkem může být i psychický blok – obléci se do plavek nebo se svléknout ve společné šatně. Vliv má mimo jiné samozřejmě také popularita epilace, která odhaluje intimní partie.

 

Jedna anonymní pisatelka se v internetové diskuzi zaměřené na zdraví svěřila: „Tenhle problém mě trápí v podstatě od puberty, kdy jsem si začala uvědomovat, že jsem tam dole jiná než ostatní. Měla jsem trauma z prvního sexu, z návštěvy gynekologa atd…“. Právě psychika hraje v tomto případě nejdůležitější roli. Úpravy nosu, prsou, hýždí, botoxové injekce, face-lift, to vše jsou dnes běžné zákroky. Ale o ženských intimních partiích se nejen nemluví, neexistuje pro ně ani žádný standard krásy. Pro každou ženu je pak zjištění jisté míry odlišnosti velice složitý proces. MUDr. Dušan Záruba, primář Ústavu estetické medicíny uvádí: „Mezi naše pacienty patří nejčastěji ženy, které k tomu opravdu mají důvod, protože je jejich stav omezuje v běžném životě. Nebo si alespoň myslí, že je pro ně omezením. Ještě jsem se nesetkal s případem, kdy by k nám přišla žena pouze z rozmaru a já jí proto zákrok rozmluvil. Labioplastika není nijak složitý zákrok, ale odhodlání se k jejímu podstoupení je pro ženy často obtížné. Mělo by se o této problematice více veřejně hovořit, aby se o těchto věcech ženy nebály otevřeně mluvit.“

 

Mezi estetické zákroky se neřadí gynekologické operace, nýbrž labioplsastika, vaginoplastika a neinvazivním terapie. Jaký je v nich rozdíl? Neinvazivní terapie spojující radiofrekvenci a ultrazvuk je ideální v případě, že se pacientka bojí operace. Často ale nedokáže poskytnout takový výsledek jako chirurgický zákrok plastického lékaře. Radiofrakvence při neinvazivním zákroku například nedokáže dosáhnout výrazného zmenšení daných partií ani korekce nevzhledných jizev po porodu. Po porodu proto často bývá vyhledávaným zákrokem právě vaginoplastika, při které dochází k úpravě poševního vchodu a celkovému zúžení pochvy. Vaginoplastika řeší nevzhledné jizvy i povolené svalstvo, které může nepříjemně narušovat sexuální život rodičky. Oproti tomu labioplastika je spíše estetická úprava malých a velkých stydkých pysků.

 

Pokud se jedná o vrozené anomálie, doporučuje se labioplastika po osmnáctém roce věku. Jedná–li se o povolení labií po porodech, obvykle se čeká po posledním porodu, aby se nemusela operace opakovat. Jinak je v tomto případě operační zátěž pro pacientku malá, takže se může operovat při stabilizovaném zdravotním stavu kdykoli. Labioplastika se provádí v celkové anestezii na operačním stole v gynekologické poloze. Samotný zákrok trvá zhruba 20 – 40 minut dle rozsahu operace. Do běžného režimu se pacientka může vrátit při nekomplikovaném průběhu po 5 – 7 dnech po zákroku. Plná fyzická zátěž a sportování jsou možné asi po 2 – 3 týdnech dle rozsahu zákroku a stavu hojení. Orientační cena zákroku se pohybuje od 9 000 do 11 000 Kč. Na tuto operaci nelze vystavit neschopenku a nepřispívá na ni zdravotní pojišťovna.

 

Jak již bylo řečeno, neexistuje žádný ideál ženské krásy. Většinou záleží především na psychice a životním postoji každého. Nejtěžší je překonat již období puberty a naučit se s jistou odlišností žít. Pokud se ale žena rozhodne, že chce daný problém řešit, má dnes k dispozici řadu kvalitních odborníků, na které se může obrátit a daný problém řešit. Zajímavé jistě je, že téměř nikdy nepřicházejí klientky na kliniky proto, že by je tam poslal partner. Ten často v mírné odchylce od standardu nevidí problém. Krása je subjektivní a každá žena by měla být především šťastná a spokojená sama se sebou.

Zrak vnímáme jako samozřejmost, péči o něj podceňujeme

Ostrava, 7. října 2015 – Téměř osmdesát procent všech vjemů vnímáme zrakem, což z našich očí dělá jeden z nejdůležitějších smyslových orgánů. Přesto se Češi do ordinací očních lékařů příliš nehrnou. Podle dostupných statistik chodí pravidelně k očnímu lékaři na kontrolu méně než třetina obyvatel. Tento trend se snaží zvrátit Světový den zraku, který připadá vždy na druhý říjnový čtvrtek. Letos tedy na 8. října.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna během loňského roku uhradila za oční zdravotní zákroky téměř 41 milionů korun. „Z toho 35 milionů korun byla úhrada za implantaci nitroočních čoček. Ty pomáhají zejména lidem s vysokou dioptrickou vadou, kterou není možné napravit například laserovou operací očí,“ vysvětluje Elenka Mazurová z ČPZP.

Mezi nejčastější zrakové vady patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus, tedy vady, které umí lékaři ve většině případů odstranit. „Mezi lidmi jsou stále rozšířené některé mýty týkající se zrakových vad. Jedním z nejrozšířenějších je odmítání brýlí u pacientů s menším počtem dioptrií. Ti jsou často přesvědčení, že bez dioptrické korekce oči posilují a odvrátí tak rychlé zhoršování zraku. Opak je ale pravdou, neboť dochází k rychlejší zrakové únavě,“ vyvrací jednu z nejčastějších legend mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Tab. 1: Úhrada za vybrané oftalmologické zákroky 

název lékařského zákroku	počet zákroků (2014)	celková úhrada (2014)
Implantace nitrooční čočky	4 886	35 376 991
Laserová operace očí	545	383 472
Aplikace léčebných prostředků do sklivcového prostoru	378	1 074 814
Očištění makuly sítnice od narostlé tkáně	387	3 248 922

 

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna je druhou největší zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnou s více než 1,2 milionu pojištěnců a více než sto pobočkami po celé České republice.

 

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 182, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http: www.cpzp.cz