Nemocným se dostane stejně kvalitní péče – všude. Vznikají…

Praha, 15. 5. 2019 (NF Impuls, ReMuS) – Jana a Lenka mají roztroušenou sklerózu. Zatímco Jana se léčí v jednom centru, a kromě lékaře jí s nemocí pomáhá psycholog a fyzioterapeut, Lenka chodí do druhého centra, kde psychologa nemají. Když je jí úzko, musí si pomoc najít sama. Tato situace by za pár měsíců už měla být minulostí – právě teď se totiž rozhoduje o přidělení statutu centra vysoce specializované péče u 15 stávajících zařízení pro léčbu roztroušené sklerózy. Aby tento prestižní titul získala, musela centra splnit řadu podmínek, dostupnost fyzioterapie a psychologické péče jsou mezi nimi. Odborníci o tom informují u příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který letos připadá na 29. května.

„Česká republika patří k zemím s vysokým výskytem roztroušené sklerózy, nemoc má asi 20 000 lidí a všichni by měli dostávat stejnou péči bez ohledu na to, kde bydlí. To jsme měli na paměti, když jsme společně s Ministerstvem zdravotnictví pracovali na podmínkách přidělení statutu. Kdo podmínky splnil, se dozvíme v následujících měsících,“ říká prof. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Statut centra vysoce specializované péče bude platit 5 let, pak se o něj pracoviště musí ucházet znovu.

Počet pacientů s roztroušenou sklerózou v Česku neustále roste, každoročně jich přibližně 700 přibude. Centra se potýkají s přetížeností, přestali stačit lékaři, prostory i návazná péče. „Aby měl pacient šanci na kvalitní život, musí zavčas dostat účinnou biologickou léčbu, což už jsme kvůli přetížení přestávali garantovat. Nemluvě o tom, že pokud má lékař na prohlídku 15 minut, nemůže stihnout se pacienta přesně vyptat, jak na něj lék působí a na případné nežádoucí účinky. Centrum vysoce specializované péče má přesně stanoveno, kolik lékařů a sester v něm musí podle počtu pacientů být a jaké má mít vybavení,“ vysvětluje neuroložka.

Pacienti pocítí změnu například v kratších čekacích dobách na objednání nebo v tom, že budou mít garantovanou péči fyzioterapeuta a psychologa. „Správný pohyb je pro léčbu nemoci zásadní, stejně jako psychologická pomoc, protože s nemocí se pojí obtíže i v této oblasti,“ připomíná Jana Vojáčková, projektová ředitelka registru roztroušené sklerózy (ReMuS). Podle ní doposud většinou hradily psychoterapeutickou pomoc v centrech neziskové organizace. Na fyzioterapii přispívaly přibližně v polovině případů. „To by se nyní mělo změnit a pacienti by měli mít tuto pro ně zásadní péči hrazenou pojišťovnou,” vysvětluje Vojáčková. Právě data z registru, který už sleduje takřka 15 000 pacientů, byly důležitým argumentem pro stát a pojišťovny, aby na vznik center vysoce specializované péče kývly. „Registr nám přináší cenná data o léčbě, mapuje výskyt nemoci a je kompasem, podle kterého se můžeme do budoucna řídit. Kromě pacientů léčených moderními léky nyní sledujeme nově i ty, kteří biologickou léčbu nedostávají, a můžeme tak porovnávat vývoj nemoci v těchto dvou skupinách,“ říká doc. MUDr. Dana Horáková, PhD., která je odborným garantem registru. Nejnovější export dat například ukazuje, jak se mění léčba. Čím dál více pacientů se například dostává k modernějším, byť dražším lékům hned zpočátku nemoci, což dříve nebylo obvyklé. Podle nejnovějšího exportu dat je mezi nemocnými 71,6 % žen a 28,4 % mužů. Podle doc. Horákové se přesná příčina převahy nemoci u žen neví, jedním z faktorů může být kouření, které se u žen začalo zvýšeně vyskytovat v průběhu 20. století, velmi pravděpodobný je i vliv hormonů. „Obecně platí, že nemáme dost vitamínu D, tomu nepomáhá ani to, že pracujeme v kancelářích a nedostaneme se tolik na slunce, které vitamín D přirozeně vytváří v kůži,“ dodává doc. Horáková. V registru jsou nejčastěji lidé mezi čtyřicítkou a padesátkou a 29 pacientů mladších 18 let. Průměrný věk v době začátku onemocnění je 31,3 let. Nejvíce pacientů na biologické léčbě je z Prahy (1 969) a Středočeského kraje (1 646), následuje Moravskoslezský kraj (1 000). Naopak nejméně pacientů je z Karlovarského kraje (267). Registr přináší také důležitá data o práceschopnosti, ve skupině pacientů léčených nákladnou biologickou léčbou pracuje více než polovina lidí do 65 let na plný úvazek (58,9 %) a dalších 16 % na částečný. U pacientů v progresivní fázi nemoci pracuje na plný úvazek 33,5 %, částečně 9,8 %. „Aby byla data co nejpřesnější, zavazují se budoucí centra vysoce specializované péče do registru pravidelně přispívat,“ doplňuje Vojáčková. ReMuS financuje Nadační fond IMPULS.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 20 tisíc. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitamínu D.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) a jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.multiplesclerosis.cz.

Správná dentální hygiena snižuje riziko rakoviny či mrtvice

Praha, 14.5.2019 (EUC)

Dentální hygiena není důležitá jen pro stav chrupu a parodontu, ale i pro celkové zdraví. Výzkumy předních mikrobiologů totiž stále častěji přinášejí důkazy o spojitosti onemocnění parodontu (tkání, které „drží“ zuby v čelistní kosti) s výskytem kornatění tepen, mrtvice, cukrovky, revmatoidní artritidy, rakoviny či s předčasnými porody.

Stomatologie se před časem z medicíny oddělila jako specializovaný samostatný obor. Tím pádem se ale trochu pozapomnělo na to, že stav dutiny ústní má vliv i na celkové zdraví člověka. „Onemocnění parodontu přitom například dvakrát zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a mrtvice a až pětkrát cukrovky i chronických respiračních onemocnění. Také až sedmkrát zvyšuje riziko předčasného porodu, vede ke snížení porodní váhy i imunity novorozence,“ upozorňuje Mgr. Hana Kučová, DiS., dentální hygienistka z kliniky EUC Premium.

Ústní dutina má stejně jako jiné části těla (například trávicí trakt, reprodukční orgány či kardiovaskulární systém) svůj specifický mikrobiom, dokonce druhý největší po mikrobiomu střevním. Toto společenství mikrobů, specifických pro danou lokalitu v těle, zajišťuje bakteriální rovnováhu, a tím i imunitu. Pokud jej ovšem infikuje cizí mikroorganismus, vyvolá nejprve zánět (v ústech se nazývá gingivitida), který později způsobuje úbytek kosti nazývaný parodontitida a nakonec se stane zánětem celkovým. „Mikroorganismy a jejich toxické produkty migrují z postižené oblasti krevním řečištěm do celého těla – cév, srdce, trávicího traktu, reprodukčních orgánů atd., kde způsobují další zdravotní problémy. Napadají například stěny cév, čímž dochází ke vzniku, případně zhoršení již existujících, kardiovaskulárních onemocnění,“ vysvětluje Hana Kučová.

Během těhotenství se zánětlivé procesy mohou krevním oběhem rozšířit z dutiny ústní až do plodovoplacentárních oblastí a vést k potratu nebo předčasnému porodu. Navíc způsobují i nepříznivé změny placenty, jejichž důsledkem je nižší porodní hmotnost dítěte. Může také dojít k poškození tkání plodu, čímž se zvyšuje riziko jeho onemocnění či dokonce smrti. Některá poškození se projevují až v průběhu života různými onemocněními.

Plod někdy také přestane škodlivé mikroorganismy vnímat jako „cizí”, ale jako tělu „vlastní“ a nevytváří si proti nim protilátky. Snížená imunita pak může po porodu způsobit celoživotní následky, včetně agresivního průběhu onemocnění parodontu. „Základem je léčba parodontitidy a gingivitidy v čase plánovaní těhotenství, nejlepší je však prevence vzniku těchto onemocnění v rámci pravidelných návštěv dentální hygieny,“ zdůrazňuje Hana Kučová.

Parondititida je také jednou z příčin revmatoidní artritidy způsobující destrukci kloubních chrupavek a přilehlé kosti. „Mimochodem první souvislost těchto dvou onemocnění prokázal již Hippokrates, který vyléčil revmatoidní artritidu vytrhnutím parodontálně postiženého zubu,“ podotýká Hana Kučová.

Třikrát větší pravděpodobnost vzniku onemocnění parodontu existuje u diabetiků. To pak přispívá ke zvýšení hladiny cukru, a tím pádem ke vzniku hyperglykémie, což opět zhoršuje onemocnění parodontu. Tento „začarovaný kruh“ může prevencí i léčbou parodontitidy pozitivně ovlivnit dentální hygienistka.

Škodlivé mikroorganismy z dutiny ústní a jejich toxické produkty mohou způsobit i maligní změny v buňkách trávicího ústrojí. „Četné statistiky a studie udávají zvýšený výskyt – zhruba patnáctiprocentní – rakoviny u pacientů s onemocněním parodontu, a to i přesto, že z nich byli zcela vyloučeni kuřáci. Jedná se především o častější výskyt rakoviny v dutině ústní (jazyk, jícen) a dále celého trávicího traktu, nejčastěji žaludku, slinivky, střev a konečníku,“ upozorňuje Hana Kučová.

Pravidelnými návštěvami dentální hygienistky tedy předejdete nejen onemocněním v dutině ústní (vzniku zubního kazu a onemocnění parodontu), ale i dalším zdravotním komplikacím. „Onemocnění parodontu podle Světové zdravotnické organizace postihuje zhruba 80 procent lidí. Dentální hygienistka přitom dokáže vyléčit zánět dásní (gingivitidu) a zastavit či vyléčit chronický zánět celého parodontu (parodontitidu),“ dodává Hana Kučová.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 do roku 2018 investovala 708 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávání zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 29 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 12 mamocentrech,19 lékárnách a 16 laboratořích zaměstnává 1 900 lidí, kteří poskytnou péči 2 milionům pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun. Vice na www.euc.cz

Novým generálním ředitelem společnosti Alzheimercentrum je Marek Cita

Praha, 14. květen 2019 (Alzheimercentrum) – Ing. Marek Cita (40) se stává novým generálním ředitelem společnosti Alzheimercentrum, která provozuje síť specializovaných zdravotnických zařízení po celé České republice a na Slovensku. 

Se zdravotnictvím má Marek Cita bohaté zkušenosti. Posledních 9 let se podílel na rozvoji lékárenské péče v Čechách a na Slovensku, a to především v pozici provozního ředitele slovenské sítě lékáren Dr.Max, která čítá více než 300 lékáren. Spoluzodpovídal za rozvoj značky na Slovensku a na zefektivňování a zkvalitňování procesů sítě lékáren Dr.Max SK, podílel se rovněž na budování vztahů napříč lékárenským odvětvím a zavádění vybraných celorepublikových projektů řízených ministerstvem zdravotnictví.

Cita má zkušenosti rovněž s FMG sektorem, kde dříve působil na různých manažerských pozicích ve společnosti Tesco.

Ve společnosti Alzheimercentrum bude mít Marek Cita na starost celkový rozvoj firmy a naplňování vize a strategie společnosti Alzheimercentrum, stejně jako rozvoj nových center.

Skupina Alzheimercentrum provozuje celkem 13 zařízení, specializujících se na komplexní nadstandardní péči o seniory a dlouhodobě nemocné. Díky dlouholetým zkušenostem patří ke špičce především v oboru péče o pacienty s různými formami demence se zvláštním důrazem na Alzheimerovu chorobu. Cílem skupiny Alzheimercentrum je poskytovat dlouhodobě nemocným seniorům kvalitní péči v závislosti na jejich potřebách v průběhu celého dne, která přispěje k prodloužení jejich soběstačnosti a udržení aktivního života. V současnosti skupina Alzheimercentrum provozuje 12 zařízení v Česku a jedno na Slovensku v Piešťanech.

WHO lidem pro předcházení demence doporučuje nekouřit a hýbat se

Ženeva 14. května (ČTK) – Dostatečně se hýbat a nekouřit – to Světová zdravotnická organizace (WHO) především doporučuje lidem jako způsob, jak předcházet demenci. Instrukce ohledně prevence této duševní choroby, kterou na světě trpí 50 milionů lidí, dnes WHO zveřejnila vůbec poprvé, upozorňují tiskové agentury.

“Aktivní životní styl je spojován se zdravým mozkem,” uvádí se v doporučeních WHO. Velké studie prokázaly, že lidé, kteří mají dostatek pohybu, méně často trpí na Alzheimerovu chorobu a demenci. “Fyzická aktivita má podle všeho blahodárný vliv na strukturu mozku,” píší odborníci WHO. Kromě toho působí tělesná námaha proti vysokému krevnímu tlaku, který s sebou rovněž nese riziko úbytku poznávacích funkcí, jako je paměť, intelekt a motivace.

Největším rizikovým faktorem pro rozvinutí demence je sice věk, ale podle WHO není toto onemocnění “přirozeným nebo nevyhnutelným následkem stárnutí”. Lidé by měli přestat kouřit, měli by si hlídat, aby jejich strava byla zdravá a vyvážená, vhodná je středomořská kuchyně, a alkohol by měli pít jen v umírněném množství. Odborníci také doporučují, aby pacienti nezanedbávali léčbu vysokého tlaku, vysokého cholesterolu a cukrovky. Naopak odrazují od používání vitamínů a potravinových doplňků coby prevence demence. Prý k ničemu nepomohou, a pokud je lidé berou ve vysokých dávkách, mohou být dokonce nebezpečné. Týká se to například vitaminu B nebo E, tobolek s rybím olejem a multivitaminových přípravků.

Méně důkazů je zatím k dispozici ohledně toho, zda nástupu demence dokáže zabránit mentální trénink nebo společenská aktivita. “Žádná léčba demence sice neexistuje, ale aktivní přístup k rizikovým faktorům může nástup nebo rozvoj této nemoci zbrzdit nebo oddálit,” píše se také ve zprávě.

Pojmem demence jsou označovány různé formy onemocnění, při nichž výrazně klesají duševní schopnosti člověka. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Nemocným ubývá během let duševních schopností a mění se jejich osobnost, řada z nich nepoznává své blízké, někteří bývají agresivní. Onemocnění postupně vede k závislosti pacienta na každodenní pomoci druhých. Některé studie prokázaly souvislost mezi těmito nemocemi a životním stylem a dalšími zdravotními aspekty. Na jejich základě pak vznikla dnes zveřejněná doporučení WHO, píše agentura DPA.

V příštích letech bude pacientů s demencí výrazně přibývat. V roce 2030 jich podle WHO bude na celém světě asi 82 milionů, okolo roku 2050 tato nemoc postihne 152 milionů lidí.

Podle České alzheimerovské společnosti žilo koncem loňského roku v ČR kolem 183.000 lidí s demencí, do roku 2050 se jejich počet podle predikcí zdvojnásobí.

hab šeb

Chybí vám po zimě vitamin D3?

Praha, 14.5.2019 (Focus Agency)

Po zimních měsících jsme na jaře doslova natěšení užívat si slunečních paprsků. A možná je tomu tak i proto, že naše podvědomí ví, že slunce je hlavním zdrojem vitaminu D3. Ten je pro naše zdraví velice důležitou živinou – ovlivňuje více než 200 procesů v těle a jeho účinek je potvrzený mnoha výzkumy. Stravou přitom dokážeme přijmout jen zhruba 10% potřebné dávky D3. Co ale dělat, když slunečního svitu stále ještě není dost?

Vitamin D3 je přirozeně se vyskytující forma vitaminu D, který vzniká v kůži působením slunečního záření. Jeho nejdůležitější úlohou je udržovat správnou hladinu vápníku a fosforu v krvi, což je nezbytné pro vývoj a růst kostí v dětství, i pro jejich obnovu v dospělosti a stáří. Nedostatek vitaminu D3 vede k poklesu hladiny vápníku v krvi, organismus si ho začne brát z kostí a následkem toho dochází k jejich „řídnutí“ – čili osteoporóze.

Vitamin D3 má rovněž vliv na imunitu, kterou je třeba posilovat obzvlášť v období po zimě, kdy je naše tělo oslabené. D3 také přispívá k udržení zdravých zubů a ke správnému fungování svalů. Podílí se na regulaci krevního tlaku a na růstu krevních, svalových a kožních buněk. „Vitamin D3 účinkuje na celou řadu tkání. Při dostatečných dávkách zlepšuje prognózy chorob a často působí i preventivně – k nemocím vůbec nemusí dojít – a to včetně závažných chorob jako je rakovina,“ říká MUDr. Jana Čepová z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie FN Motol. Zdrojem tohoto vitaminu je jen velmi málo potravin (například tresčí olej, ústřice, pstruh, štika, losos či vaječný žloutek) a podle nejnovějších informací a výzkumů, lze stravou přijmout pouze 10 % vitaminu D3. Denní dávka vitaminu D u dospělého člověka by se měla v závislosti na více faktorech pohybovat zhruba kolem 800 jednotek (IU), což znamená, že bychom museli každý den sníst téměř kilového pstruha nebo štiku…

Hlavním zdrojem déčka ale zůstává sluneční záření, a to až z 90 %. Během jednoho dne stráveného na slunci může vzniknout až 1 200 mikrogramů vitaminu D (1 μg = 40 I.U).

Ovšem slunce u nás nesvítí intenzivně během celého roku a je prokázáno, že v našem pásmu lze D3 ze slunce účinně čerpat zhruba jen v období červenec-srpen v době kolem poledne. Vliv má i celá řada dalších faktorů. Důvodem nedostatku vitaminu D může být i smog, který propouští sluneční záření v omezeném množství, stejně tak používání ochranných opalovacích prostředků. V procesu vstřebávání déčka ze slunce sehrává svou úlohu i věk, protože pokožka starších lidí má sníženou schopnost vytvářet vitamin D při pobytu na slunci. Podobně jsou na tom i lidé s přirozeně vyšší pigmentací či opálení lidé, jejichž pigmentace působí jako filtr. Spoléhat jen na sluníčko se tedy určitě nevyplatí.

V současnosti trpí nedostatkem vitaminu D téměř 60 % populace všech věkových skupin, z toho polovina má hodnoty tohoto vitaminu na extrémně nízké úrovni, což lze zjistit krevním testem u lékaře. Pokud chcete déčko preventivně doplnit, nebo patříte do některé z rizikových skupin, zaměřte se při výběru vhodného produktu na kvalitu a především množství účinné látky. „Některé dostupné doplňky stravy obsahují až 5600 jednotek (IU) vitaminu D3 a stačí je tak užívat jednou týdně. Tělo si načerpané množství déčka uloží a postupně je čerpá v takové míře, jak právě potřebuje,“ říká MUDr. Jana Čepová.

A tip na závěr: Pokud preferujete co nejpřírodnější produkty, volte raději tobolky s účinnou látkou v sypké podobě – oproti tabletám neobsahují pojiva, barviva, stabilizátory, leštidla a jiné nadbytečné látky.

Více informací najdete na www.jsemstalekost.cz

„Co jíme“ se děti dozvědí v dalším díle vzdělávacího cyklu…

Praha, 14. května 2019 (Galerie Harfa)

Galerie Harfa spustila v březnu nový cyklus vzdělávacích pořadů pro děti nazvaný Můj lepší svět, ve kterém se zaměřuje na poznání lidského těla a prostředí, v němž žijeme. Nejbližší díl „Co jím?“ je naplánován na víkend 18. a 19. května a děti se v něm dozví spoustu zajímavostí z oblasti jídelníčku a pitného režimu. Kromě toho na ně čekají zábavné soutěže a bohaté odměny. Akce probíhá oba dny od 13 do 18 hodin a vstup na všechny stanoviště je zdarma.

První díl nového cyklu vzdělávacího pořadu Můj lepší svět proběhl letos v březnu. Na akci s názvem „Kdo jsem?“ se děti s rodiči dozvěděli podrobnosti o procesech v lidském těle, vyzkoušeli si první pomoc a změřili si tělesný tlak a tuk. Nyní na ně v rámci dílu „Co jím?“ čeká zkoumání potravin. Kde se jídlo bere? Které potraviny dostaneme od přírody už hotové a které vyžadují zpracování? Proč je důležité dodržovat pitný režim? Děti zjistí, co způsobuje, že jim některé jídlo chutná a jiné zase ne, co to jsou chuťové pohárky a čeho se celosvětově nejvíc zkonzumuje. Dále se budou zabývat zdravým jídelníčkem, co potřebuje tělo ke správnému růstu a žití, zda je možné mlsat i zdravě, proč jsou potraviny z moře tak důležité a co všechno se vyrábí z mléka. Řeč bude také o kuriózních pokrmech, jako například, že na světě existuje více než 1400 druhů jedlého hmyzu. Dotazy jim budou zodpovězeny zábavnou formou, prostřednictvím her a soutěží. Čekají na ně také dárky a odměny.

Cílem vzdělávacích akcí je prohloubit účastníkům vědomosti v oblasti lidského těla a podpořit zájem o okolní prostředí a přírodu. Do konce roku proběhnou v obchodním centru ještě další dvě části cyklu Můj lepší svět. V září se akcí „Kde žiji?“ otevře téma rozdílů života ve městě a na vesnici. Děti se dozví i o tom, jak se žije lidem na poušti nebo v pralese. Poslední díl „Zachraňme Zemi!“ proběhne v listopadu a bude se koncentrovat na naši planetu. Dětem bude vysvětleno, co to jsou klimatické změny, jak funguje příroda a jak bychom se k ní měli chovat.

O OC Galerie Harfa

Galerie Harfa v pražských Vysočanech byla otevřena 11. listopadu 2010. Již od počátku svého provozu se profiluje jako obchodní centrum nové generace. Jedním z výjimečných rysů je propojení se sousední O2 arenou, patřící mezi nejmodernější komplexy tohoto typu v Evropě. Ve 160 obchodech Galerie Harfa zákazníci nejen nakoupí, ale také žijí zábavou, sportem a módou. Střecha Galerie Harfa se od roku 2011 pyšní DinoParkem, který je jediný v Praze a do hlavního města přináší ověřený koncept zábavy a vzdělávání známý z Plzně, Ostravy a Vyškova. V zimních měsících je na střeše v provozu kluziště o rozměrech 20 × 30 m. V srpnu 2016 dokončila investiční skupina WOOD & Company akvizici administrativního a obchodního centra Galerie Harfa a stala se tak jejím novým akcionářem.

Rudolfa Sekavu vrátilo nové srdce do života, žil s ním…

Praha 14. května (ČTK) – Jen pár měsíců života zbývalo jihlavskému učiteli Rudolfu Sekavovi, když se před více než 30 lety dozvěděl, že jeho nemocné srdce dlouho nevydrží. Měl však štěstí, našel se pro něj vhodný dárce. Lékaři mu nový orgán transplantovali v roce 1984 a Sekava se po zákroku – do té doby výjimečném – vrátil do života. Stal se nejdéle žijícím člověkem v Česku, který podstoupil transplantaci srdce. Sekava, který v pátek zemřel, by se tuto středu 15. května dožil 83 let.

“Výročí transplantace si připomínám jako druhé narozeniny. Beru to jako dar, který jsem dostal … To si člověk uvědomuje, když to prožije a dostane se na hranici života a smrti a začne o život zápasit,” řekl v roce 2014 bývalý středoškolský profesor. Koncem září 2015 se Sekava zúčastnil setkání při příležitosti 1000. transplantace srdce v IKEM. “Dostali jsme upomínkové placky s pořadovým číslem provedené operace. Nikoho s nižším číslem jsem tam už nepotkal,” řekl.

Z operace měl Sekava obavy, v tehdejším Československu se s nimi teprve začínalo. S lékaři zpočátku smlouval, zda by to nešlo jinak. Když se ale dozvěděl, že na jeho nemoc není lék, a setkal se také s prvním českým pacientem s transplantovaným srdcem Josefem Divinou (s novým orgánem žil 13 a půl roku), souhlasil. Měl také štěstí, že nemusel na nový orgán dlouho čekat, po měsíci šel na sál. Od té doby v jeho těle tepalo srdce mladé ženy, která zemřela při nehodě.

Pětihodinovou operaci provedl 23. října 1984 tým profesora Pavla Firta pod vedením tehdejšího šéfa pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Vladimíra Kočandrleho. Sekava byl operován jako třetí v republice. Vyrovnával se s tím, že neštěstí jiného pro něj bylo štěstím a on srdce dostal. “Kdyby člověk moc filozofoval, že žije na úkor jiného, bylo by mu smutno. Na druhé straně srdce zemřelého by jinak zahynulo, takto žije dál,” řekl.

Sekava, který se narodil 15. května 1936 v obci Vlásenice na Pelhřimovsku, musel kvůli nemocnému srdci dva roky před operací do invalidního důchodu. Při zotavování po zákroku musel dodržovat dietu, chránit se před infekcí a hlavně chodit, aby si srdce zvyklo na zátěž. Rok poté se už ale vrátil za katedru, češtinu, ruštinu a němčinu učil až do svých 71 let. Jezdil také na kole a s novým srdcem procestoval kus Evropy. Posléze žil životem běžného důchodce.

Historie transplantací srdce v bývalém Československu se začala psát 9. července 1968. Tento první pokus však lékařům v Bratislavě nevyšel, pacientka zemřela po pěti hodinách. Éru transplantací tak zahájil až 31. ledna 1984 IKEM. Operaci tehdy podstoupil čtyřiačtyřicetiletý technik Divina z Ostravska, tým lékařů se na ni připravoval dlouho, počátkem roku 1984 k ní dostal svolení socialistického ministra zdravotnictví. Zákrok se stal i prvním úspěšným ve východní Evropě.

V počátcích transplantací přežilo jen asi sedm procent pacientů déle než rok. Obrat nastal až s vývojem léků usnadňujících přijetí cizích orgánů. V posledních letech rok po transplantaci přežívá více než 80 procent operovaných, 55 procent z nich pak přežívá přes deset let. Průměrná čekací doba na nové srdce je zhruba rok, urgentní pacienti jej dostanou i v řádu týdnů. V Česku transplantují srdce dvě centra – IKEM a od roku 1992 také centrum v Brně.

První transplantaci srdce na světě uskutečnil v jihoafrickém Kapském Městě profesor Christian Barnard 3. prosince 1967, čímž zahájil celosvětové dostihy v pokusech o náhradu tohoto životně důležitého orgánu. Barnardův pacient Louis Washkansky žil 18 dnů.

Markéta Veselá ped sd

Nová aparatura olomouckým vědcům zajistí superčistý vzduch

Olomouc 14. května (ČTK) – Velmi čistý vzduch zajistí ve speciálním úložišti vzorků látek pro léčbu rakoviny a různých infekčních nemocí nová kompresorová technologie za 15 milionů korun, kterou pořídil Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Univerzity Palackého v Olomouci. Čistý vzduch je základním předpokladem stability prostředí a kvality vzorků v takzvané chemické knihovně. ČTK to dnes sdělil ředitel ÚMTM Marián Hajdúch.

“Chemická knihovna je pro nás důležitá, protože zajišťuje stabilitu a trvanlivost chemických sloučenin a následně kvalitu výsledků a jejich opakovatelnost,” uvedl Hajdúch.

Speciální kompresorovou stanici a zařízení na čištění vzduchu dodala ÚMTM společnost SIAD Czech, která olomouckému ústavu musela zajistit superčistý vzduch. “To znamená dodat technologii, která umožní kontinuální zásobování dokonale suchým vzduchem s farmaceutickou kvalitou,” uvedla Marie Čížková ze společnosti SIAD Czech.

ÚMTM, který je součástí Lékařské fakulty Univerzity Palackého, patří mezi přední světová pracoviště ve výzkumu rakoviny a dalších závažných onemocnění. Ústav funguje od roku 2012 a iniciátorem jeho vzniku byla Univerzita Palackého v Olomouci.

“Ústav se soustředí na molekulární biomedicínský výzkum a technologie pro něj je jedinečná. Byla vyvinuta na míru potřebám vědců, kteří pracují s látkami na molekulární úrovni, tedy ve velkém detailu,” podotkl generální ředitel SIAD Czech Jiří Lang.

Výzkum ÚMTM je zaměřen na lepší pochopení lidských onemocnění a vývoj budoucích léků a diagnostiky. “Zjistili jsme například, jak nádorové buňky zabíjí uměle zrychlené kopírování jejich DNA, k němuž je možné je donutit pomocí léků,” řekl Hajdúch.

beh hj

V Česku stoupl počet smrtelných pracovních úrazů. V polovině loňského…

Praha, 14. května 2019 (Ardon Safety, Bureau Veritas) – V Česku výrazně stoupl počet smrtelných pracovních úrazů, ukazují nejaktuálnější data ČSÚ za 1. pol. 2018. V zaměstnání zemřelo 60 lidí, což je o 15 případů více než za stejné období roku 2017. Podle odborníků patří dlouhodobě k nejrizikovějším oborům doprava a zejména výškové práce ve stavebnictví, při kterých se v tuzemsku přihodí polovina všech smrtelných úrazů. Absolutní počet všech hlášených pracovních úrazů se za první polovinu roku vyšplhal na 24 062 případů.

Nejohroženější zaměstnanci jsou nováčci a rutinéři

„Ve firmách jsou dvě nejohroženější skupiny zaměstnanců – polovinu všech pracovních úrazů mají rizik neznalí nováčci, za které považujeme zaměstnance do dvou let od nástupu do zaměstnání. Hned na druhém místě jsou mazáci s pocitem neohroženosti a silní rutinéři s více než dvaceti lety praxe. Ani jeden přístup se nevyplácí zejména stavbách a při práci ve výškách, kde máme společně s dopravou největší četnost smrtelných pracovních úrazů,“ říká školitel bezpečnosti práce Petr Kaňka z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.

Nejčastější smrtelné úrazy a jejich důvody

„Nejčetnější formou smrtelného pracovního úrazu je pád zaměstnance z výšky, zejména kvůli propadnutí nebo sklouznutí ze střešní plochy. Nejčastější příčinou úrazu bývá špatně vyhodnocené riziko při práci. Nejopakovanější chybou firem je slabé proškolování zaměstnanců a intuitivní přístup k bezpečnosti práce. Je běžné, že lidé nevědí, jak správně používat výškařské vybavení nebo jim dokonce úplně chybí,“ upozorňuje Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, která se zabývá analýzou rizik na pracovišti a poskytuje bezpečnostní řešení pro průmyslové firmy i řemeslníky.

„Pracovník by se měl vždy jistit bezpečnostním postrojem s postranními oky, na která můžu zavěsit třeba kýbl s materiálem nebo nářadí. V praxi používáme pouze certifikované jistící prostředky speciálně určené pro práci ve výškách, kromě postroje také chráničku na lano nebo slaňovací brzdu“ dodává Lukáš Šrotíř z Visime.cz, který se zabývá výškovými pracemi bez použití plošin, jeřábů či lešení.

Smrtelné úrazy při zachraňování zraněných kolegů

Smrtelnými úrazy jsou ohrožení nejen výškaři, ale také zaměstnanci průmyslových firem, kteří pracují v uzavřených nádržích a dalších stísněných prostorách. „Největším nebezpečím je výbuch a otrava jedovatými výpary. Bohužel se stává, že lidé umírají i při zachraňování svých kolegů, když to dělají bez patřičného vybavení a správných postupů. Tímto způsobem se stane 40 % smrtelných případů. Zatímco například v USA existují speciální bezpečnostní standardy pro tuto práci i záchranné operace v těchto podmínkách, v Česku potřebnou legislativu a nic podobného nemáme,“ říká Lubomír Winkler z Ardon Safety, analytik rizik na pracovišti.

Žaloby na zaměstnavatele: až 10 milionů za smrtelný úraz

Odškodnění za pracovní úrazy včetně smrtelných hradí pojišťovny, ale náklady může nést i zaměstnavatel. „Jde o případy, kdy prokazatelně došlo k pochybení firmy, která nezajistila bezpečné pracovní podmínky. Pozůstalí se mohou v rámci civilních žalob domáhat vysokého odškodnění kvůli smrtelným úrazům svých bližních. Vysouzená suma za každý takový případ se může vyšplhat až na 10 milionů korun, což je částka, na kterou oceňuje život metodika nejvyššího soudu,“ objasňuje školitel bezpečnosti práce Petr Kaňka z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas. „Pokud se prokáže přímé zavinění zaměstnavatele, mohou po něm pojišťovny zpětně žádat proplacení veškerých náhrad spojených se smrtelnými pracovními úrazy, což může být pro některé firmy i likvidační,“ uzavírá.

Vydavatelství Mladá fronta slavnostně pokřtilo knihu 90 let české…

Praha 13. května 2019 (Mladá fronta) – V rámci XXVII. výročního sjezdu České kardiologické společnosti tradičně konaného v Brně proběhl 12. května slavnostní křest knihy vydavatelství Mladá fronta, divize Medical Services.

Prestižní publikace vznikla pod editorským vedením Miloše Táborského a ve spolupráci s výborem ČKS. "Chceme poděkovat panu docentu Čestmíru Čihalíkovi, který se ujal náročného úkolu sepsání základní osy historie naší kardiologie, což splnil výtečným způsobem, včetně unikátní obrazové dokumentace. Právě u jeho kapitoly je nutné zmínit, že kniha je samozřejmě věnována celé historii, tedy kardiologii československé, a poté i české. Protože je pak následujících 26 kapitol sepsáno českými autory, rozhodli jsme se pro jistou vyváženost věnovat jednu samostatnou kapitolu pojednání o kardiologii našich slovenských přátel," uvedl Miloš Táborský.

Ředitel divize Medical Services Karel Novotný přivítal spolu s autory knihy přítomné hosty a předsedu vlády ČR Andreje Babiše a ministra zdravotnictví ČR Adama Vojtěcha a mnoho dalších významných hostů.

Více o vydavatelství Mladá fronta

Vydavatelství Mladá fronta je moderní vydavatelství s čtyřiasedmdesátiletou tradicí. Vlajkovou lodí vydavatelství je týdeník Euro a portál Euro.cz. V divizi Euro vychází také lifestylové magazíny Esence a nově Hipster. V divizi Euro HUB se pravidelně realizují odborné i společenské akce a projekty. Divize Online provozuje také ekonomický web Finance.cz a dalších 12 specializovaných online titulů. Divize Medical Services nabízí kvalitní komplexní servis ve zdravotnictví. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 200 nových titulů. Portfolio vydavatelství Mladá fronta se od června 2017 v divizi Magazíny významně rozšířilo o řadu titulů, především v segmentu auto-moto, a také sportovních a hobby magazínů. V divizi Dětské tituly začal vycházet časopis pro nejmenší děti Puntík a nově magazín Maminčin Puntík.