Operace už nebude podmínkou úřední změny pohlaví, rozhodl Ústavní…

ÚS uznal, že současná úprava může sledovat legitimní cíl, jímž je zajištění právní jistoty a stability. „Podle ÚS jsou ovšem zákonné požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce v přímém rozporu se základním právem trans lidí na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie, především proto, že porušují jejich lidskou důstojnost,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy.

Na ÚS se obrátil člověk, který je úředně evidovaný jako žena, usiluje o změnu pohlaví, avšak nehodlá podstoupit chirurgický zákrok, a proto na matrice ani u správních soudů neuspěl. Jeden ze tříčlenných senátů ÚS jeho podnět postoupil plénu, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň. Plénum mu vyhovělo výraznou většinou. Odlišná stanoviska uplatnili dva soudci z 15, konkrétně Josef Fiala a Milan Hulmák.

Pisatel návrhu dnešní nález uvítal jako šanci i pro ostatní. „Kladné rozhodnutí soudu by snad mohlo být nadějí pro ty, kteří si nejsou jisti, zda kastraci chtějí, nebo si ji nepřejí či ji nemohou podstoupit. Že se situace někam posouvá, a mohli by tak snad v dohledné době také změnit doklady bez nutnosti zmíněné diskriminační podmínky,“ uvedl v tiskové zprávě.

Už přibližně před deseti lety si navrhovatel uvědomil, že si kastraci nepřeje, a doufal, že by se právní úprava mohla změnit. „To se nestalo a mezitím na mapě Evropy postupně přibývaly země, které tuto podmínku odstraňovaly. Jít k soudu se mi nijak zvlášť nechtělo, ale byla to možnost jak ke změně přispět a dožít se jí. Je mi nepříjemné řešit neustále nějaké situace s doklady a muset se vyoutovat cizímu člověku třeba jen kvůli založení účtu v bance, protože ten člověk si buď všimne, že tam mám uvedeno žena, nebo že mám v rodném čísle pětku, kterou tam mají přece ženy,“ uvedl.

Z občanského zákoníku škrtl ÚS větu, že „změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“. V zákoně o specifických zdravotních službách zrušil větu, podle které „změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“. Ve zbytku návrhu nevyhověl.

„Úlohou ÚS je mimo jiné ‚katalyzovat‘ demokratickou diskusi v situacích, kdy dosud neproběhla nebo kdy je dlouhodobě dysfunkční. Právě to ÚS v nyní projednávané věci činí a dává zákonodárci dostatečný prostor více než jednoho roku, aby podmínky změny pohlaví v ČR upravil důstojným a ústavně souladným způsobem,“ uvedl Jirsa v nálezu. Politici podle ÚS mají s využitím dostupných poznatků vědy vyřešit v legislativní rovině citlivý společenský problém související se změnou pohlaví trans lidí.

„Jsem nesmírně rád, že k tomuto kroku došlo. Byla to obrovská ostuda, kterou ČR měla, že nutila trans osoby ke sterilizaci ve chvíli, kdy chtěly projít změnou pohlaví. Vývoj v Evropě byl jednoznačný a ČR už před lety mohla rozhodnout nějakým jiným způsobem,“ uvedl advokát navrhovatele Petr Kalla. Věří, že nová úprava může být schválena rychle.

Spolek Trans*parent poukazuje na to, že státy, které usilují o dodržování základních principů rovnosti, demokracie a lidských práv, umožňují sebeurčení na základě prohlášení na matrikách. „Pro trans lidi je vždy nejdůležitější život v dané sociální roli bez ohledu na medicínské procedury, které by měly probíhat vždy dobrovolně, bez intervence státu. Pokud se chce Česko kdy pyšnit těmito principy, mělo by přijmout legislativu v souladu s obdobným mezinárodním standardem,“ uvedl předseda spolku Viktor Heumann.

ÚS se právní úpravou už jednou zabýval, tehdy návrh zamítl. Nyní byl ale v jiné situaci. Zatímco tehdy se na soud obracel nebinární člověk, jenž se necítil být ani mužem, ani ženou, nyní návrh podával trans člověk, jenž je evidovaný jako žena, cítí se být mužem a operace je překážkou pro úřední změnu pohlaví.