Lékařka: Nové kožní znaménko po 35. roce by měl vidět…

Praha 6. května (ČTK) – Každé nově vzniklé kožní znaménko po 35. roce věku by podle lékařky Moniky Arenbergerové z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady měl vidět kožní lékař-dermatolog. Lidé si je mohou nechat vyšetřit ve Stanech proti melanomu. Dnes a v úterý stojí nad Václavském náměstí v Praze, příští týden v Brně a Ostravě. Každoročně využijí vyšetření zdarma tisíce lidí, loni jich bylo přes 4000. Lékaři odhalili 48 nádorů kůže, za 12 let pořádání preventivní akce už více než 650.

„Populace má zafixováno, že melanom je hnědá skvrna, která se vytváří na kůži nově nebo přeměnou mateřského znaménka. Takových útvarů je sice více než polovina, ale zbytek tvoří nádory ve tvaru uzlíku, a u některých může převládat jiná barva než hnědá,“ uvedl přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Může to být podle něj růžová, modrá, šedá, černá či kombinace těchto barev. Často jsou proto nádory zaměňovány na bradavici nebo modřinu.

Zhoubný melanom je sedmým nejčastějším nádorem v Česku, podlehne mu kolem 400 lidí ročně. Loni byl nově odhalený u 2700 lidí, nejvíce jich přibývá ve skupině mužů nad 50 let a u žen ve věku 10 až 29 let. Podle Arenbergera se 110 z nich se dostavilo k lékaři v pokročilém stádiu s metastázami.

Ročně stojí podle odhadů veřejné zdravotní pojištění tito pacienti kolem 400 milionů korun, protože často potřebují moderní a nákladnou biologickou léčbu. U Všeobecné zdravotní pojišťovny, která má klienty asi 60 procent Čechů, se loni léčilo přes 16.000 lidí a náklady byly přes 311 milionů korun. Druhá největší, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, vydala 68 milionů korun, oproti roku 2015 to je dvojnásobek. Léčilo se asi 500 pacientů. „Náklady na jednoho nemocného se pohybovaly kolem 137.000 korun za rok,“ uvedla mluvčí ZPMV Hana Kadečková.

U mužů se podle odborníků nejčastěji nádory kůže nacházejí na trupu, u žen na nohou. Nejrizikovější jsou lidé se světlou pletí a větším počtem mateřských znamének. Podezřelá znaménka mají rozpité okraje, průměr větší než půl centimetru nebo je vystouplý nad povrch kůže.

Pravděpodobnost vzniku nádoru podle odborníků zvyšuje opakované spálení kůže, protože účinek UV záření se v těle kumuluje. Prevencí je vyhýbat se pobytu na slunci v době nejintenzivnějšího svitu mezi 11:00 a 15:00. Dbát by se mělo také na ochranu pokožky krémem s ochranným faktorem proti UV záření, zejména ve vysokých horách či u moře je třeba vyšší ochranný faktor. „Používat opalovací krém je potřeba už od dubna do října. Pro děti s ochranným faktorem 30, u dospělých 20, ale záleží na místě, kam lidé jedou,“ dodala Arenbergerová.

Počty pacientů VZP a náklady na jejich léčbu:

zdroj: VZP

*kteří se léčí s diagnózou melanom

van mal

Ministerstvo: Platy lékařů a sester se vyrovnaly průměru EU

Praha 6. května (ČTK) – Platy lékařů a sester v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví vyrovnaly průměru Evropské unie. Za pět let stouply platy sester o 41 procent, lékařů o 32 procent. Lékaři pobírali loni 243 procent průměrné mzdy, sestry 121 procent. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude letos průměrná odměna lékařů 84.000 korun a sester 43.000 korun. Zástupci ministerstva o tom dnes informovali na tiskové konferenci.

Vyjádření České lékařské komory a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČTK zjišťuje.

„V posledních letech jsme svědky skutečně nebývalého růstu platů ve zdravotnictví. Platby ve zdravotnictví jednoznačně rostou nejrychleji ze všech segmentů ekonomiky,“ dodal ministr.

Průměrná mzda lékaře v roce 2018 stoupla meziročně o osm procent na 77.944 korun, sester o 12 procent na 38.500 korun. V nemocnicích zřizovaných ministerstvem zdravotnictví je průměrný plat lékaře 85.690 korun, sestry 42.880 korun.

Platy podle ministerstva porostou i nadále. „V posledních letech šly do platů téměř veškeré peníze a již nezbylo na rozvoj nemocnic,“ uvedl ministr. Dodal, že je třeba investovat i do modernizace nemocničních areálů a do medicínského rozvoje.

Platy ve státních zařízeních měly podle nařízení vlády letos růst v průměru o sedm procent, další 3000 korun navíc dostaly zdravotní sestry u lůžek ve směnném provozu. Odbory namítají, že nemocnice jiných zřizovatelů v regionech přidaly sestrám méně. Podle ministerstva to ale data ÚZIS nepotvrzují, v některých krajských nemocnicích se zvyšovaly přijmy i více.

Podle Evropského statistického úřadu (Eurostat) z roku 2016 byl průměr unie u sester asi 1,07 průměrné mzdy dané země, české sestry měly 1,1. U lékařů byl průměr 2,4, čeští měli o 0,2 nižší.

Podle ÚZIS je v Česku v současné době asi 21.500 lékařů v akutní lůžkové péči v nemocnicích a 45.000 úvazků sester. Zatímco lékařů v posledních letech o jedno či dvě procenta každý rok přibývalo, sester ubývalo o stovky úvazků ročně. „Na datech vidíme, že sestry přestávají odcházet. Změny v roce 2018 způsobily spíše změny v lůžkovém fondu než odchody,“ uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Dva velcí poskytovatelé podle něj přestali poskytovat akutní péči a přesunuli se do péče následné. Ubylo tak reálně asi 40 úvazků. „Poklesy by se mohly v roce 2019 zastavit,“ dodal Dušek.

van rot

Analýza: ČR přichází ročně kvůli domácímu násilí asi o 14,5…

Praha 6. května (ČTK) – Česko přichází kvůli domácímu násilí ročně zhruba o 14,5 miliardy korun. Největší část z této sumy představují ztráty kvůli pracovní neschopnosti a výdaje na léčbu obětí, a to asi 13 miliard. Zjistila to analýza úřadu vlády, jejíž výsledky obsahuje plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí s opatřeními od letoška do roku 2022.

Úřad vlády situaci analyzoval v roce 2017. Navázal na výzkum ekonomických dopadů domácího násilí, který o pět let dřív provedla organizace proFem. Podle jejích zjištění veřejné rozpočty ztrácely ročně kolem 1,3 miliardy korun za policejní vyšetřování, soudy, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské či řešení přestupků. Tehdejší studie počítala ale jen s částí nákladů, nezahrnula třeba výdaje na invalidní důchody či ztráty zaměstnavatelů a obětí.

Podle analýzy úřadu vlády největší část ze zjištěné částky 14,5 miliardy korun činí právě „ztráta produktu“ kvůli zranění a pracovní neschopnosti po domácích výpadech. Předloni to bylo osm miliard korun. Léčba stála pět miliard korun a dalších 250 milionů si vyžádala terapie psychických následků. Výdaje policie a justice na řešení kauz dosáhly 86 milionů korun. Krizová pomoc, poradenství, chráněné bydlení, intervenční centra a další služby vyšly na 487 milionů korun.

„Celkové náklady nezahrnují výdaje samotných obětí domácího násilí a jejich psychickou újmu, z toho důvodu jsou ekonomické dopady domácího násilí podhodnoceny,“ uvedli autoři plánu opatření.

Akční plán od letoška do roku 2022 zařadila dnes vláda do svého programu jednání. Seznam kroků navazuje na stejný materiál na roky 2015 až 2018 a příliš se od něho neliší, řada záměrů se opakuje.

Podle dokumentu je dostupnost služeb pro ohrožené násilím stále nedostatečná a chybí třeba utajené azylové domy či sociální bydlení pro oběti. Je nutné také zajistit dostatečné a předvídatelné financování. U řady kroků se dál počítá s tím, že je zaplatí tzv. norské fondy.

Mají pokračovat školení lékařů, učitelů, policistů či soudců. Rozšířit by se měly preventivní programy pro ty, kteří se chovají násilně. Nyní existuje devět organizací, které se práci s pachateli věnují, a to hlavně v Praze a Brně. Podle plánu by měly být v každém kraji.

Dál by měla fungovat krizová telefonní linka. Začít by měl pilotní projekt k nastavení pomoci obětem sexuálního násilí. Další pilotní projekt by měl ověřit fungovaní signalizačního zařízení pro ohrožené domácím násilím. V cizině se signalizace využívá v případech, kdy hrozí to, že po vykázání z domova násilné osoby znovu zaútočí. Po stisknutí tlačítka je možné přivolat policii. Loni se tento model zkoušel ve Středočeském kraji.

Mělo by se konat několik kampaní. Příští rok by měla osvětová akce informovat o dostupnosti služeb pro ohrožené. V roce 2021 se má zaměřit na pomoc obětem. V roce 2022 by hlavním tématem mělo být kybernásilí a násilí mezi mladými. Nově by se také měly sbírat a vyhodnocovat statistické údaje o domácím násilí.

ktk snm

Vrtulníky budou v Liberci přistávat i v noci, kraj chystá úpravy

Liberec 5. května (ČTK) – Vrtulníky letecké záchranné služby budou v Liberci létat i v noci. Liberecký kraj připravuje úpravy a osvětlení přistávací plochy u základny letecké záchranky na letišti. Z loňského přebytku na to chce dát pět milionů korun. ČTK to řekla náměstkyně hejtmana Jitka Volfová (ANO).

Už dnes mohou vrtulníky do Liberce létat za tmy, ale jen na heliport v areálu nemocnice, který je osvětlený. Vrtulník tam ale nemůže stát a zatím se nemá kam vrátit. Nejbližší heliport s plnohodnotným nočním provozem je v Praze. „V současné době připravujeme projekt úprav, investorem bude kraj. Chtěli bychom to mít co nejdříve,“ doplnil mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Michael Georgiev.

Letecká záchranná služba působí v Liberci od roku 1992. Podle náměstka hejtmana Přemysla Sobotky (ODS) se základnu v Liberci podařilo tehdy prosadit, i když to nebylo v původním záměru rozšiřování letecké záchranky. „Historie ukázala, že to byl dobrý krok,“ uvedl Sobotka. Základna vznikla jako osmnáctá v tehdejším Československu, i proto je označení libereckého vrtulníku Kryštof 18. Loni startoval vrtulník k 550 případům nejen v Libereckém kraji, ale létá i do středních Čech a Královéhradeckého kraje.

Výrazným posunem pro leteckou záchrannou službu bylo před pěti lety vybudování heliportu v areálu Krajské nemocnice Liberec. Výrazně to zvýšilo šance pacientů na přežití. V minulosti musel vrtulník letět na letiště, kde pacienta přeložili do sanitky. Pak ho čekala cesta přes město, což představovalo dalších deset až 15 minut. Dnes mohou vrtulníky přistát přímo v areálu nemocnice. Vyhřívaná přistávací plocha ve výšce pátého patra umožňuje celoroční provoz a přistát na ní mohou i těžké vojenské stroje o hmotnosti 6,4 tuny. Lávkou je spojená s traumacentrem.

ivc hj

Fotograf Štreit se zaměřil na práci zdravotníků urgentního příjmu

Olomouc 5. května (ČTK) – Na práci lékařů a zdravotnického personálu urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc se v novém projektu zaměřil fotograf Jindřich Štreit. Jeho snímky budou od 27. května vystaveny v olomouckém nákupním centru Galerie Šantovka. Výstava tří desítek fotografií má podle vedení nemocnice přiblížit veřejnosti náročnou práci zdravotníků na urgentním příjmu.

Výstava Štreitových dokumentárních fotografií bude zahájena při příležitosti Mezinárodního dne urgentní medicíny. „Mám bohaté zkušenosti s tíživými tématy, fotografoval jsem ve válečných zónách, bezdomovce, narkomany, vězně nebo nedávno činnost mobilního hospice. Musím ale přiznat, že jsem ještě nezažil tolik bolesti v tak koncentrované podobě jako na urgentu. Obdivuji energii, rozhodnost a profesionalitu, s jakými zdravotníci náročné situace zvládají,“ uvedl Štreit, který snímky na urgentním příjmu pořizoval měsíc.

Oddělením urgentního příjmu FN Olomouc denně projdou zhruba dvě stovky pacientů. Nemocniční pracoviště má podle jeho primáře Vladislava Kutěje pomáhat především těm, kteří naléhavě potřebují lékařskou péči při náhlé změně zdravotního stavu. „I přes velké množství pacientů se snažíme každému poskytnout adekvátní péči a v optimálním čase. K úspěšné léčbě ale potřebujeme nejen čas, prostor, vzdělání, medicínské myšlení, nýbrž také rozumné, trpělivé a informované pacienty,“ uvedl Kutěj.

Lidé by podle Kutěje měli zvážit, zda musejí lékařskou pomoc vyhledat okamžitě, nebo jejich problémy může zmírnit samoléčba či mohou vyčkat na ordinační dobu svého praktického lékaře. „Právě praktický lékař představuje první a základní stupeň zdravotní péče v naší zemi,“ uvedl.

Pacienti, kteří na urgentní příjem přicházejí s problémy, které by mohl vyřešit jejich praktický lékař, podle Kutěje často zapomínají, že třeba ve vedlejší místnosti zdravotníci bojují o něčí život. „Ti, kteří nervózně posedávají v čekárně nebo se o svou frustraci dělí s personálem, si jen stěží umí představit, co všechno se děje nebo může odehrávat jen kousek od nich – na dispečinku, heliportu nebo v Emergency Room,“ dodal primář.

V Galerii Šantovka bude výstava fotografií do poloviny června. Poté bude přemístěna do budovy monobloku FN Olomouc. „V plánu jsou také reprízy v dalších obchodních centrech i nemocnicích v Olomouckém kraji,“ uvedl mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.

beh kš

Dnešní federace Červeného kříže a půlměsíce vznikla před 100 lety

Paříž/Praha 4. května (ČTK) – Před 100 lety, 5. května 1919, byla v Paříži založena Liga společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, od roku 1991 fungující pod názvem Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). Federace na základě principů hnutí propaguje a šíří humanitární aktivity svých členských národních společností.

Koordinuje a řídí akce humanitární pomoci obětem přírodních i technologických katastrof, pomáhá také uprchlíkům nebo lidem v oblastech postižených zdravotními riziky (například epidemiemi). IFRC na mezinárodní úrovni jedná jako oficiální zástupce členských národních společností a propaguje spolupráci mezi nimi.

Původní Liga společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce vznikla z iniciativy předsedy Amerického červeného kříže (1881) Henryho Davisona. Tehdy už existovaly či se rodily organizace Červeného kříže či půlměsíce i mimo Evropu.

V IFRC, jejímž sídlem je švýcarská Ženeva, je dnes sdruženo 190 národních společností. Členem je i Český červený kříž (ČČK); jeho předchůdce Československý červený kříž vznikl v roce 1919.

mav sat

Lékařka: Maraton bez dostatečného tréninku může znamenat riziko

Praha 4. května (ČTK) – Běžet maraton bez dostatečného tréninku může znamenat zdravotní riziko. Komplikace ale mohou potkat i trénované běžce, pokud přeženou tempo, podcení nedoléčenou nemoc či pitný režim. V rozhovoru s ČTK to řekla Eva Kieslichová, přednostka Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní péče Transplantcentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Pražský maraton se běží v neděli dopoledne, přihlášeno je přes 10.000 běžců a běžkyň.

„Kdo má v plánu jakýkoliv delší organizovaný běh, musí se na to připravovat a dostatečně intenzivně trénovat. Musí být celkově v dobré kondici. Pokud se necítí dobře, tak je lepší ze závodu odstoupit,“ uvedla Kieslichová. Podcenit není radno ani nedoléčenou virózu. Podle lékařky jsou i případy, kdy to skončilo vážným stavem s ohrožením života.

Příprava na maraton je dlouhodobá záležitost, trénovat je vhodné několikrát týdně. „Pokud ho někdo netrénovaný uběhl bez následků, tak měl strašné štěstí. Nemyslím, že by to bylo chytré rozhodnutí,“ řekla s tím, že následky mohou být i celoživotní.

U běžců v extrémní zátěži, jako je několikahodinový maraton, se lékaři setkávají většinou s přechodnými problémy, jako jsou poškození svalů, kolaps nebo srdeční arytmie. „Někteří lidé mohou mít skrytou srdeční vadu, o které dříve nevěděli, ale kterou odhalí ta extrémní zátěž,“ uvedla lékařka. Zejména v horku se mohou objevit problémy z přehřátí vedoucí vzácně až k selhání jater či ledvin.

Podle lékařky je potřeba nenechat se strhnout davem a endorfiny z běhu, uvědomovat si vlastní rezervy a nasadit přiměřené tempo. Vhodné je si tempo a tep hlídat pomocí sportovních hodinek. Doporučuje také nezapomínat na dostatečný pitný režim, přestože počasí bude letos chladnější. Po dokončení závodu je nutná regenerace. „I u trénovaných běžců trvá jeden až dva týdny, než se organismus plně zregeneruje po tak náročné zátěži,“ řekla.

Lékaři z IKEM připravili projekt, při němž budou účastníky maratonu monitorovat. „Přivedlo nás k tomu to, že se občas setkáváme s pacienty v kritickém stavu po nějakých komplikacích při běhu,“ uvedla. Většina mohla brzy odejít domů, někteří měli ale i poškozené orgány. Původně lékaři plánovali padesát až sto účastníků, zájem byl ale mnohem větší, takže si mohli vybírat.

Sami zdravotníci, kteří se na projektu podílejí, jsou často běžci. Projekt zorganizoval Marek Protuš, anesteziolog a intenzivista Transplantcentra IKEM a běžec na ultradlouhé tratě. Patronem akce je přednosta Kardiocentra IKEM a dlouhá léta aktivní běžec Jan Pirk.

Den před maratonem jdou zkoumaní maratonští běžci do IKEM na vyšetření, lékaři jim prohlédnou srdce ultrazvukem a udělají záznam srdečního rytmu (EKG). Také jim odeberou krev a podle výsledků budou hodnotit funkci jejich jater a ledvin. Stejná vyšetření podstoupí třikrát, znovu v neděli po doběhnutí maratonu a opět v pondělí. Lékaři analyzují také data z jejich sportovních hodinek, které měří i tepovou frekvenci. Z výsledků získají přehled, jak těla sportovců maratonská zátěž ovlivnila.

Vanda Králová kš

Stovky lidí se v Praze zapojily do průvodu za legalizaci…

Praha 4. května (ČTK) – Stovky převážně mladých lidí se dnes v Praze zapojily do průvodu za legalizaci konopí. Na tradiční akci nazvanou Million Marihuana March dohlížely desítky policistů, kteří před demonstranty zastavovali dopravu v nejfrekventovanějších ulicích hlavního města včetně magistrály. Policie na twitteru uvedla, že při demonstraci zaznamenala pět desítek přestupků spojených s držením drog, z nichž většinu vyřešila na místě pokutou.

Demonstranti se po poledni shromáždili na Karlově náměstí, odkud vyrazili centrem města na ostrov Štvanice. „Kriminalizace je nesmysl. Pojďme se společně zasadit o lepší legislativu,“ vyzvali pořadatelé účastníky 22. ročníku akce před začátkem pochodu.

Ve veselém, barevném a hlučném průvodu byli k vidění jezdci na longboardech (delších skateboardech), kolech nebo koloběžkách, žonglér, pes s obojkem z konopných listů i poslanec Ivan Bartoš, jehož Pirátská strana má legalizaci konopí ve svém programu. Část demonstrantů tančila do rytmů ska či reggae, které se linuly z doprovodných vozů. Lidé třímali balonky se symbolem konopí či transparenty s nápisy „Tráva je boží“ nebo „Konopí je lék, zaslouží náš vděk“. V davu šlo i několik rodin s malými dětmi.

Další stoupenci legalizace se k demonstrantům navzdory nepříznivému deštivému počasí přidali přímo na Štvanici, kde se vedle koncertů konaly diskuse, přednášky i workshopy k tématu konopí. Předseda spolku Legalizace.cz Robert Veverka odhadl celkovou účast na několik tisíc lidí. V rozhovoru s ČTK také upozornil, že akce se letos poprvé konala s podporou pražského primátora.

Veverkův spolek prosazuje legalizaci konopí pro osobní potřebu. „Ideální stav je, aby regulace nebyla postavená na prohibici a na zákazu pro jednotlivce,“ uvedl Veverka. „Prohibice vyrábí černý trh nebo jakousi šedou zónu s konopím. Ten, kdo je na tom ve finále bit, je konečný spotřebitel, který vlastně neví, co kupuje, jak kupuje a nemá možnost reklamace,“ upozornil.

Poukázal také na to, že zatímco pivo si člověk může uvařit doma, pokud ho dál neprodává, s konopím má stát problém. „Pro každého dospělého musí být jistota, že není zločinec, pokud se s konopím rozhodne nakládat pro osobní potřebu,“ zdůraznil.

Při průchodu demonstrantů Prahou bylo znát, že většinu kolemjdoucích lidí průvod ani jeho účel nepohoršil, spíše zaujal nebo pobavil. I podle Veverky se přístup většinové společnosti ke konopí změnil. „Lidé mají dostatek informací a samozřejmě k tomu přispěla legalizace léčebného konopí, která řekla, že konopí je léčivo. Veřejnost konopí žádá a doufám, že ho bude žádat dostatečně důrazně a hlasitě i nadále, aby se to stalo klasickým politickým programem i jiných stran,“ uzavřel.

Akce Million Marihuana March chce mimo jiné představit možnosti využití konopí k léčbě i v průmyslu. Vznikla v roce 1999 a od té doby se projevy nesouhlasu s kriminalizací konopí a jeho uživatelů konají začátkem května ve stovkách měst po celém světě.

Konopí pomáhá při léčbě chronických bolestí lidem, u nichž běžné léky nezabírají, používá se i u pacientů s rakovinou, AIDS či roztroušenou sklerózou. Léčebné konopí obsahuje až 30 procent psychoaktivní látky THC. V Česku je sice legální koupit si semena konopí, pěstování konopí – kromě technického – je však nezákonné.

tep ver mha

Ženy při randění předstírají větší zájem o sex, muži se…

Havířov, 3. května 2019 (Ruzovyslon.cz)

Setkání s potenciálním romantickým či sexuálním partnerem bývá často adrenalinovou hrou na téma „chce mě – nechce mě“, při níž je potřeba vnímat různé jemné signály a nepřímé náznaky. Ačkoliv se obecně soudí, že ženy jsou v projevech sexuálního zájmu zdrženlivější, nedávná studie norských odborníků ukázala, že ženy naopak mají tendenci prezentovat svůj zájem o sex větší, než ve skutečnosti je. Muži své projevy sexuálního zájmu tlumí, zvláště pokud je žena přitahuje silně. Vůči vysoce atraktivním mužům jsou ostatně dle studie ostýchavější i ženy.

O ženách se často tvrdí, že při setkání s potenciálním romantickým partnerem nedávají svůj zájem tolik najevo a rády se nechávají „dobývat“. „Když se setkají dva lidé, mezi nimiž se rýsuje možný romantický či sexuální vztah, dochází z psychologického a sociologického hlediska k velmi zajímavé situaci plné určité míry nejistoty, nepřímých náznaků a jemných signálů. Oba potenciální partneři se během těchto námluv snaží vypozorovat, zda je zájem jejich protějšku reálný,“ popisuje Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz, který prodává a testuje erotické pomůcky a zabývá se zdravou sexualitou. Nová studie norských vědců uveřejněná v odborném žurnálu Evolutionary Behavioral Sciences ovšem ve vztahu k údajné ženské ostýchavosti přinesla zajímavé závěry: těmi, kdo své projevy sexuálního zájmu tlumí, jsou naopak překvapivě muži.

Ženy svůj zájem o sex mnohdy zveličují

Průzkum byl proveden mezi 435 vysokoškolskými studenty, kteří měli za úkol vybavit si situaci, kdy se posledně setkali s potenciálním sexuálním či romantickým partnerem a ohodnotit, jak velký zájem ve svém protějšku vzbudili a jak moc byli sami možným partnerem sexuálně přitahování. Zároveň měli také co nejpřesněji popsat vzájemné signály sexuální přitažlivosti. U žen přitom nebylo zjištěno, že by konzistentně projevovaly nižší zájem, než jaký v dotazníku přiznaly. Spíše většinou tíhnuly k tomu své signály mírně zveličit. U mužů byla situace opačná: i když popisovali větší zájem o sex, své signály spíše mírnili a předstírali zájem menší. „Zajímavým zjištěním byl ovšem i fakt, že jak muži, tak i ženy své signály sexuálního zájmu přizpůsobovali podle toho, jak moc je jejich protějšek přitahoval: čím sexuálně atraktivnější objekt jejich zájmu byl, tím byly jejich projevy redukovanější,“ popsal výsledky studie Adam Durčák ze sexshopu Ruzovyslon.cz.

O sexshopu Ruzovyslon.cz

Ruzovyslon.cz již 16 let mění pohled české populace na sex. V prodejně i e-shopu odborníci vybírají nejzajímavější erotické pomůcky z celého světa, které jsou ideálním prostředkem k experimentům s vlastní sexualitou, posouvání hranic a oživení stereotypního sexu. Součástí odborného poradenství je také tvorba instruktážních videí a testování erotických hraček.