Le Monde: Mosquirix, vakcína proti malárii testovaná v Africe

Lilongwe 26. dubna (ČTK/Le Monde) – V Africe zemře každoročně na malárii více než 250.000 dětí, tedy zhruba každé dvě minuty jedno. Malawi, země na východě Afriky, se tomu rozhodla čelit. V úterý zahájila první plošný test experimentální vakcíny Mosquirix, která je dosud nejúčinnější obranou před touto infekční nemocí, šířenou komárem rodu Anopheles, napsal francouzský list Le Monde.

Vakcína bude nasazena i v Ghaně a v Keni, které jsou rovněž součástí pilotního programu Světové zdravotnické organizace (WHO). WHO usiluje o to, aby do roku 2020 bylo v těchto třech zemích naočkováno 360.000 dětí.

Mosquirix je určen dětem ve věku od šesti týdnů do 17 měsíců a má chránit proti malárii způsobené parazitem zimničkou (Plasmodium Falciparum), ta je nejčastější a nejvíce nebezpečnou formou této nemoci.

Momentálně se jedná o nejpokročilejší vakcínu proti zimničce, která je daleko složitějším parazitem než jiné mikroby. Má totiž tři typy DNA a 5300 genů. „To znamená, že produkuje 500krát více proteinů než HIV nebo virus chřipky,“ říká Pierre Druilhe, bývalý šéf laboratoře Pasteurova ústavu.

Vakcína byla v roce 2015 schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a byla také testována na velkém vzorku osob, v takzvané fázi 3, v sedmi afrických zemích (v Burkině Faso, Gabonu, Ghaně, Keni, Malawi, Mozambiku a Tanzánii).

Podle WHO pomohla vakcína v klinických testech v průběhu čtyř let předejít čtyřem případům malárie z desíti. U tří případů z desíti zabránila úmrtí pacienta. Během předběžných testů mezi lety 2009 a 2015 se podařilo snížit množství nakažených dětí ve věku od šesti do dvanácti týdnů o 31 procent, u dětí mezi pěti a 17 měsíci věku o 56 procent a u dětí ve věku 17 měsíců až pět let o 39 procent.

Podle agentury EMA údaje z testů naznačují, že Mosquirix poskytuje u dětí pouze skromnou ochranu proti malárii a zimničce, jeho účinnost navíc klesá po dvanácti měsících po očkování. I přesto však agentura označuje látku za přijatelnou ochranu proti nemoci.

Ačkoliv se tedy vakcína nezdá být klíčem k úplnému vymýcení malárie, mohla by být přece jen doplňkovým nástrojem v dlouhodobém boji proti této nemoci. Navzdory vývoji v oblasti prevence v předchozích deseti letech se totiž snaha o kontrolu šíření nákazy v posledních letech téměř zastavila, tvrdí Jonathan Juliano, jeden z výzkumníků v programu. Mezi lety 2000 a 2015 se počet lidí, kteří nemoci podlehli, snížil o 62 procent. Komáři, kteří nemoc šíří, jsou však stále odolnější vůči insekticidům.

„V některých regionech Afriky počet nakažených vzrostl. Potřebujeme nové způsoby, jak ve vymýcení nemoci postupovat,“ vysvětlil Juliano. „Přesné posouzení dopadu experimentálních vakcín je zásadním článkem naší práce,“ dodal.

I když je účinnost Mosquirixu jenom částečná, vědci a zdravotnické úřady doufají, že pokud se spojí s preventivními prostředky, jako jsou moskytiéry napuštěné odpuzující látkou, může se zásadně snížit počet obětí. „Potřebujeme nová řešení, abychom mohli zesílit boj proti malárii, a tato vakcína je slibný způsob,“ vysvětluje Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. „Vakcína proti malárii by mohla zachránit desítky tisíc dětí,“ dodal.

Účelem investice v řádu miliard dolarů, především ze zdrojů Světové aliance pro očkování GAVI, Globálního fondu pro boj s malárií a agenturou UNICEF, je naočkovat všechny děti do dvou let, u kterých má onemocnění malárií nejvážnější následky. Pilotní program, koordinovaný WHO, je výsledkem spolupráce s ministry zdravotnictví Ghany, Keni a Malawi a různých národních i mezinárodních partnerů. GlaxoSmithKline, vynálezce vakcíny, dá projektu až deset milionů dávek očkovací látky.

V roce 2015 se v subsaharské Africe nakazilo malárií 114 milionů osob, nemoci v témže roce podlehlo 429.000 lidí. Cílem WHO je snížit do roku 2030 počet zemřelých o 90 procent.

krn nob

Psychiatrická léčebna v Kosmonosech vznikla před 150 lety

Praha 26. dubna (ČTK) – Psychiatrická léčebna v Kosmonosech na Mladoboleslavsku vznikla z bývalého kláštera, k němuž bylo přistavěno druhé patro. Po léčebně v Brně-Černovicích je druhou nejstarší podobnou léčebnou v ČR. Prvních 51 nemocných mužů bylo přijato před 150 lety, 29. dubna 1869, první ženy přišly o dva roky později. V nynější Psychiatrické nemocnici Kosmonosy se léčí na 600 pacientů se širokou škálou psychiatrických poruch, od alkoholismu a schizofrenie až po demenci.

Nyní léčebna poskytuje jak hospitalizační, tak ambulantní psychiatrickou péči s využitím různých terapeutických postupů, v posledních několika letech došlo také ke značnému rozvoji pracovní terapie. Od roku 2001 je ředitelkou Dana Kolářová, první nelékař v čele ústavu za celou dobu jeho historie.

V květnu 2010 získala certifikát kvality a bezpečí poskytovaných služeb a v projektu ministerstva zdravotnictví „Kvalita očima pacientů“ se umístila na třetím místě mezi hodnocenými zařízeními. V roce 2013 bylo zařízení přejmenováno na Psychiatrickou nemocnici Kosmonosy k vyjádření vnitřních i vnějších posunů v pojetí psychiatrické péče.

Podle Kolářové tvoří plnou polovinu příjmy opakované, tedy pacienti, kteří se v Kosmonosech už léčili. Kolářová také obhajuje síťová lůžka pro geriatrické či mentálně retardované pacienty. „Máme pacienty s takovými diagnózami, o které se určitě nebude chtít nikdo postarat,“ řekla například v roce 2014 pro časopis Týden.

Historie psychiatrických léčeben v českých zemích začíná se založením Všeobecné nemocnice v Praze v roce 1790, která měla i oddělení pro šílence, v němž ale blázni žili prachbídně a často v řetězech. Teprve v polovině 19. století vznikla univerzitní psychiatrická klinika, na niž navázalo budování ústavů v jednotlivých zemích a krajích, nejprve na Moravě v Brně-Černovicích (1863), pak v Kosmonosech (1869) a následně i jinde (Dobřany 1880, Opava 1889, Horní Beřkovice 1891, Šternberk 1892, Bohnice 1904, Kroměříž 1909 atd.). Ústavy byly od počátku podfinancované, lékaři měli průměrné platy a služba zřízenců připomínala službu vojenskou. Léčilo se prací a těžké případy bývaly celé dny přikurtovány.

První republika finanční zlepšení nepřinesla, za protektorátu se část pacientů z českých zemí stala součástí nacistické genocidy choromyslných a politicky zneužívána bývala psychiatrie i za komunismu. Největším pokrokem v léčbě se ve druhé půli padesátých let stala poměrně účinná léčba s pomocí moderních psychofarmak.

Léčebna v Kosmonosech byla založena v roce 1869 v bývalém piaristickém klášteře z roku 1694 coby pobočka ústavu pro choromyslné v pražské všeobecné nemocnici. Nebezpeční pacienti sem byli z Prahy ještě v době první republiky dopravování v řetězech na plošinovém vagonu.

Kronika léčebny například popisuje případy, kdy zřízenec zabil pacienta a pacient zřízence. „Jednou z klecového lůžka utekl stodvacetikilový Vojta. Osm nás mělo co dělat, abychom ho dostali zpátky do klece,“ vzpomínal před časem jeden z bývalých pacientů.

V roce 1940 byla léčebna vyňata ze sítě psychiatrických ústavů a pověřena úkolem koncentrace všech německých pacientů z Čech, o rok později zde začala léčba elektrošoky. Ze sítě psychiatrických ústavů byla léčebna opětovně vyňata v letech 1946-19947, kdy byla využita pro účely odsunu německého obyvatelstva.

V roce 1976 byla ke kosmonoské léčebně připojeno sanatorium v Sadské. V roce 1992 po odchodu sovětské posádky z Mladé Boleslavi získala objekt bývalé vojenské polikliniky v Žižkově ulici, kam bylo přemístěno oddělení pro léčbu závislostí žen, psychiatrická ambulance a ordinace pro léčbu závislostí. V roce 1994 vzniklo oddělení léčby závislostí u mužů pod vedením Pavla Krákory.

rmi

Eurobarometr: Znalosti o účincích očkování jsou v ČR podprůměrné

Brusel 26. dubna (ČTK) – Vědomosti Čechů o účincích očkování jsou v rámci Evropské unie podprůměrné, ukazuje dnes zveřejněné speciální vydání Eurobarometru zasvěcené stanoviskům Evropanů k vakcinaci. Více než polovina českých respondentů například nesprávně uvedla, že očkování má často závažné vedlejší účinky. Podle serveru Politico ukazují výsledky průzkumu rozsah výzvy při zajišťování informovanosti Evropanů v době, kdy se na kontinent vracejí infekční choroby jako spalničky. S jejich rostoucím výskytem se potýká i Česko.

Ze 27.524 účastníků unijního průzkumu hodnotila výrok o závažných vedlejších účincích očkování nesprávně jako pravdivý téměř polovina (48 procent). Správně jej za nepravdivý označilo 41 procent respondentů. Více než třetina (38 procent) zase vyjádřila mylné přesvědčení, že vakcíny mohou způsobit nemoc, proti níž mají člověka ochránit. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se mohou s očkováním pojit mírné vedlejší účinky, avšak „vážnější reakce jsou velmi vzácné“.

„Zatímco povědomí o tom, že vakcíny jsou před schválením pro užívání důkladně testovány, je vysoké, Evropané mají výrazně horší znalosti o účincích vakcín,“ konstatují autoři výzkumu.

Česká republika v tomto ohledu zaostala za unijním průměrem a při spojení odpovědí na čtyři otázky do celkového skóre se za ní umístily pouze Chorvatsko, Lotyšsko, Bulharsko a Kypr. Nejlépe si vedli Nizozemci, Švédové a Dánové.

Česko bylo jednou ze čtyř zemí, kde respondenti při hodnocení tvrzení „vakcíny nadměrně zatěžují a oslabují imunitní systém“ častěji odpověděli špatně než správně. Učinilo tak 45 procent dotázaných Čechů, zatímco správně odpovědělo 39 procent. Unijní průměr činil 55 procent správných odpovědí.

Rovněž 45 procent Čechů nesprávně uvedlo, že očkování může přivodit nemoc, proti níž má pacienta ochránit. Ještě o osm procent více jich pak nesprávně klasifikovalo jako pravdivé tvrzení, že „vakcíny často přináší vážné vedlejší účinky“. Paradoxně se v Česku zároveň tři čtvrtiny lidí podle nového Eurobarometru domnívají, že opomíjení očkování může vést k závažným zdravotním problémům. Devět z deseti Čechů zase řádné očkování považuje za více či méně důležité.

Autoři unijního průzkumu ve svých závěrech nespekulují o příčinách zjištěných nálad vůči vakcinacím. Konstatují, že obecně vzato mají Evropané o očkování „rozumné povědomí“ a jejich stanoviska k němu jsou „v zásadě pozitivní“, avšak jednotlivé národy či sociodemografické skupiny se vyznačují rozdílnými postoji a chováním. Studie také naznačuje, že sociální sítě „navzdory rozšířenému názoru“ nehrají při utváření názorů o vakcinaci tak významnou roli jako jiná média.

Podle webu Politico výsledky ukazují, jak složité je zajistit, aby měli občané EU o očkování relevantní informace. Evropská komise loni v listopadu varovala, že Evropa je ve světě regionem s nejnižší důvěrou v očkování. Světová zdravotnická organizace (WHO) pak v lednu označila odpor k očkování za jednu z největších hrozeb pro zdraví lidí.

„Pokrytí očkováním se snižuje a onemocnění se rozšiřují a je to riziko pro veřejné zdraví a bezpečnost,“ řekl dnes místopředseda EK pro pracovní místa, růst a investice Jyrki Katainen, podle něhož je potřeba bojovat proti dezinformacím o škodlivosti očkování. Katainen připomněl, že v Evropském hospodářském prostoru (země EU a Norsko, Island, Lichtenštejnsko, pozn. ČTK) bylo loni nahlášeno 12.000 případů spalniček, přičemž 35 lidí onemocnění podlehlo.

V ČR se loni s tímto vysoce nakažlivým onemocněním potýkalo 203 lidí, avšak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) před měsícem uvedl, že letos se může nakažených objevit i 1000. K 11. dubnu registrovalo ministerstvo zdravotnictví přes 420 případů.

Proti spalničkám se v ČR povinně očkují všechny děti, u nichž to zdravotní stav povoluje, ve 13. až 18. měsíci věku a znovu v pěti až šesti letech. Někteří rodiče ale očkování odmítají nebo ho odkládají do vyššího věku dítěte. V roce 2007 mělo očkování zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. Předloni bylo očkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.

lex lep

V LDN v Jaroměři byla otevřena stanice sociálních lůžek

Jaroměř, 25. 4. 2019 (ZH KHK)

Oblastní nemocnice Náchod a. s. otevřela včera odpoledne v Jaroměři novou stanici sociálních lůžek. Celkem sedmnáct jich tu bude sloužit pacientům, jejichž zdravotní stav už sice nevyžaduje hospitalizaci, ale nejsou schopni se o sebe doma postarat a nemají ve svém okolí nikoho, kdo by péči zajistil. Provizorně takto sloužila od listopadu 2018 tři lůžka přímo na LDN.

Službu sociálních lůžek poskytuje pro hospitalizované pacienty z celého Královéhradeckého kraje Oblastní nemocnice Náchod a. s. od konce minulého roku v Jaroměři a dále pak v Broumově. „Tato sociálně zdravotní lůžka poslouží klientům, jejichž stav nevyžaduje intenzivní lékařský dohled, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou ještě plnohodnotně přejít do domácího prostředí. Dočasně tak zůstávají v nemocnici, kde se o ně personál nemocnice spolu s dalšími odborníky postará a mezitím jsou jim také zajišťovány potřebné sociální služby,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Ing. Aleš Cabicar. Provizorně bylo dosud pár lůžek umístěno přímo v jaroměřské LDN.

Ve středu 24. 4. 2019 ale byla vedení LDN slavnostně předána do užívání nová stanice s dalšími 17 lůžky, která vznikla přebudováním prázdných prostor bývalé nemocnice v Jaroměři. „Rekonstrukce probíhala od ledna 2019. Prostory máme pronajaty od města Jaroměř, kterému tímto děkujeme za spolupráci a vstřícnost při snaze o rozvoj této oblasti. Celková investice je zhruba 5, 2 mil. Kč. Zaměstnancům přeji, aby se jim zde dobře pracovalo, a pacientům přeji brzké vyřešení jejich svízelné situace,“ uvedla Ing. Ivana Urešová, MBA, statutární ředitelka ON Náchod a. s. Celkem bude tedy v Jaroměři až 20 lůžek – tři nadále zůstanou na LDN jako sdílená. Rekonstrukci prostor financoval Královéhradecký kraj, jehož zástupci, náměstci hejtmana pro oblast sociální a zdravotnickou, byli na slavnostním předání také přítomni.

Klientům na sociálním lůžku nemocnice zajistí na přechodnou dobu ubytování, celodenní stravování, pomoc při osobní hygieně a při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Součástí péče jsou i sociálně terapeutické a aktivizační činnosti a pomoc při obstarávání dalších osobních záležitostí. „Péče je klientovi poskytována kvalifikovaným týmem – praktickým lékařem, sestrami a sociálními pracovníky. Pro nové oddělení jsme přijali deset nových pracovníků v sociálních službách, jednu sestru a jednu sociální pracovnici. Již nyní počítáme s maximální obložností lůžek,“ přibližuje službu a budoucí chod oddělení náměstkyně pro ošetřovatelskou péči ON Náchod a.s. Mgr. Markéta Vyhnanovská. Klientům jsou dále k dispozici např. i duchovní jednotlivých církví, canisterapie, ergoterapeut a myslí se i na volnočasové aktivity. Dalších deset sociálních lůžek je umístěno na oddělení lůžek následné péče v Broumovské nemocnici. Celkově tedy bude v Královéhradeckém kraji k dispozici 30 sociálních lůžek.

Českému zdravotnictví vládnou ženy. Má větší podíl lékařek než…

Praha, 25. dubna 2019 (Evropa v datech)

V českém zdravotnictví pracuje podle zjištění projektu Evropa v datech výrazně více žen než mužů. Podle posledních dostupných dat bylo mezi zdravotnickými pracovníky zhruba 220 tisíc žen a jen 62 tisíc mužů. V rámci jednotlivých zdravotnických profesí patří nejvíce žen mezi zdravotní sestry a porodní asistentky, nejvyrovnanější poměr obou pohlaví je potom mezi lékařskými profesemi. Podobné podíly lékařek jako v České republice mají i další země Visegrádské čtyřky. Ženy mezi lékaři výrazně dominují v baltských zemích.

Kdyby se čeští lékaři rozdělili na muže a ženy, početně by vznikly dva poměrně vyrovnané týmy. Z celkového počtu lékařů totiž ženy zastávají 55% podíl a muži tvoří 45% podíl, jak ukazují poslední čísla Českého statistického úřadu z roku 2016. Z celkového počtu více než 57 tisíc lékařů a zubních lékařů bylo přibližně 31,5 tisíce žen a téměř 26 tisíc mužů. Od roku 2000 podíl žen mezi lékaři lehce stoupl – na přelomu tisíciletí dosáhl 52 %.

Mezi lékařkami převažují zubařky

Ženy-lékařky podle statistik láká především stomatologie, tedy zubní lékařství. „Pokud se podíváme na statistiky týkající se čistě stomatologů, jasně se ukazuje dominance žen. V roce 2016 u nás bylo více než 5 tisíc zubařek a jen necelé 3 tisíce zubařů,” říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech. Ještě výraznější rozdíl pak najdeme u jiných zdravotnických povolání. Například mezi lékárníky bylo žen zhruba 6 tisíc, zatímco mužů jen něco přes tisíc. Zcela nejviditelnější je rozdíl v kategorii „všeobecné sestry a porodní asistentky“. Tuto profesi totiž předloni zastávalo téměř 87 tisíc žen a jen lehce přes dva tisíce mužů. „Obecně tak ženy v českém zdravotnictví převládají. Z celkového počtu téměř 282 tisíc zdravotnických pracovníků bylo v roce 2016 asi 220 tisíc žen, zatímco mužů jen necelých 62 tisíc. V lékařských profesích jsou ale počty žen a mužů vyrovnanější,” shrnuje Adéla Denková.

V severských zemích je podíl lékařek nižší než u nás

V zemích Visegrádské čtyřky je podíl mužů a žen v lékařských profesích podobný jako v Česku. Na Slovensku pracovalo mezi doktory v roce 2016 asi 57,5 % žen, v Polsku 57 % a v Maďarsku 56 %. U našich západních a jižních sousedů naproti tomu tvořili muži lehce nadpoloviční většinu lékařů. V Rakousku dosahoval podíl žen 47 % a v Německu mírně přesahoval 46 %. Také v severských zemích, jako je Dánsko, Švédsko a Norsko, se podíl lékařek pohyboval těsně pod hranicí 50 %. „Nejvýraznější převahou žen mezi lékaři se vyznačují baltské země. V Lotyšsku byly mezi doktory v roce 2016 téměř tři čtvrtiny žen (74 %). V Estonsku tvořily ženy-lékařky 73 % a v Litvě necelých 70 %,” vyjmenovává Adéla Denková z Evropy v datech. Na opačném konci škály se umístily Lucembursko (34,5 % žen) a Lichtenštejnsko, kde ženy tvoří jen necelou třetinu z celkového počtu lékařů (zhruba 30,5 %).

Evropa v datech je český portál datové žurnalistiky, který využívá statistické údaje o ekonomikách a společnostech evropských zemí a překládá je do srozumitelného jazyka infografik a map. Nabízí celoevropská srovnání i porovnání života v Evropě se zbytkem světa. Jedná se o veřejně prospěšný projekt a své výstupy nabízí volně k použití a další publikaci. Více informací a kontaktů naleznete na webových stránkách www.evropavdatech.cz.

Českobudějovické kardiocentrum voperovalo nejmenší defibrilátor

České Budějovice 25. dubna (ČTK) – Kardiocentrum českobudějovické nemocnice před dvěma týdny voperovalo pacientovi nejmenší srdeční defibrilátor v České republice. Přístroj měří jen několik centimetrů a váží 82 gramů. Defibrilátor by měl výrazně zvýšit věk dožití pacienta a snížit možné srdeční problémy. Novinářům to dnes řekl lékař Alan Bulava z kardiocentra českobudějovické nemocnice.

Podle něj má přístroj několik výhod. „Je menší a lehčí. Obrovskou devizou je dvojnásobná životnost defibrilátoru oproti standardním přístrojům a mnohé technické vylepšení,“ uvedl Bulava. Dodal, že s tímto defibrilátorem mohou pacienti například podstoupit vyšetření magnetickou rezonancí, což dříve nebylo možné. Životnost přístroje dosahuje až 15 let. Bulava připomněl, že první defibrilátory vážily víc než čtvrt kilogramu. Současný defibrilátor má až o 60 procent nižší váhu. Jeho cena se pohybuje kolem 300.000 korun.

Defibrilátor je určený pro pacienty s poruchami srdečního rytmu. Podle lékařů přístroj výrazně zvyšuje délku a kvalitu života lidí s těmito problémy. „Trpěl jsem dušností a závratěmi, léčil jsme se pouze pomocí prášků. S defibrilátorem se můj stav výrazně zlepšil. Navíc ani není na první pohled poznat, že nějaký přístroj v těle mám,“ řeklpětapadesátiletý Petr Tkáč, jenž se stal prvním pacientem s nejmenším defibrilátorem v České republice.

Kardiocentrum v českobudějovické nemocnici ročně implantuje přibližně 250 srdečních přístrojů. V republice tento zákrok každoročně podstoupí přibližně 4500 lidí. Podle Bulavy počet stoupá přímo úměrně s věkem dožití. „Na začátku 90. let minulého století lidé umírali v průměru kolem 65. roku života. Nyní se ta hranice posunula až o 12 let. A samozřejmě v tomto věku se mohou srdeční problémy více vyskytovat,“ uvedl.

rek sd

Medici se učí komunikovat s pacienty díky figurantům

Praha 25. dubna (ČTK) – Medici se na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze učí komunikovat s pacienty díky figurantům. Dříve často vedli první pohovor hned se skutečnými pacienty, což stresovalo studenty i nemocné. Zástupci fakulty to dnes řekli na tiskové konferenci. V Česku studuje na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, absolventů je každoročně kolem 2500.

První rozhovor hned se skutečným pacientem je podle odborníků stresující pro nezkušené studenty i pro pacienty. Použitím figurantů pro výcvik se také zkracuje doba pobytu pacientů v nemocnici. „Pacienti jsou většinou hodně nemocní a nemají tolik času a nálady nechat na sobě trénovat mediky,“ uvedl proděkan fakulty pro studium a výuku David Marx.

Figuranty fakulta našla mezi studenty vyšších ročníků nebo Univerzity třetího věku, které vyškolila herečka Andrea Daňková. Studenti 2. ročníku s nimi pak po teoretické přípravě vedou v malých skupinách rozhovor pro zjištění anamnézy.

Podle přednostky Ústavu ošetřovatelství Hany Svobodové je pro nácvik připraveno několik scénářů, které zahrnují i agresi, pláč či nepochopení. Figurantů má fakulta k dispozici 11 z Univerzity třetího věku a 19 studentů z vyšších ročníků. „Studenti byli velice empatičtí, což u lékařů staršího data narození někdy postrádám,“ řekla novinářům jedna z figurantek Helena Wiesnerová.

Kurzem prošlo 180 studentů druhého ročníku a 80 jejich kolegů v anglické větvi. „Chceme dát důraz na výuku komunikačních dovedností a správně reagovat na vypjaté situace,“ dodala Svobodová.

V Česku je sedm lékařských fakult, kromě tří v Praze také v Brně, Olomouci, Plzni a Hradci Králové. V minulém školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Lékařské fakulty přijímají asi každého desátého až patnáctého zájemce. Vláda loni schválila záměr navýšit počet studentů o 15 procent.

van jw

Plzeňský kraj od letoška podpoří lékaře na venkově a v pohraničí

Planá (Tachovsko) 25. dubna (ČTK) – Plzeňský kraj bude od letoška podporovat lékaře na venkově a v pohraničí. Starostové malých obcí a odlehlých míst si stěžují, že starší doktoři, kteří u nich tvoří většinu praktických lékařů a péči tam zachraňují, chtějí kvůli e-neschopenkám a EET odejít. Kraj proto vyhlásí nový dotační titul, který dá městům a obcím peníze na vybavení ordinací i na zařízení, které lékaři potřebují k elektronické komunikaci a evidenci. Na setkání vedení kraje se starosty obcí Tachovska to dnes řekla krajská radní Milena Stárková (ČSSD).

„Nový titul bude na podporu primární zdravotnické péče – pro praktické lékaře pro dospělé, pro děti a dorost, zubaře a gynekologa,“ uvedla. Podle radní se tato péče zhoršuje a hrozí další propad. „Je vysoký průměrný věk, hlavně dětských doktorů, ale i praktických pro dospělé,“ řekla. Miliony korun od kraje půjdou na rekonstrukci, pořízení, případně vybavení ordinací, které ale zůstanou v majetku obcí. Získat mohou maximálně půl milionu korun, uvedla radní. Pokud bude zájem, kraj objem dotací operativně zvýší.

Druhý dotační titul zhruba ve stejné výši bude na zařízení pro elektronické zdravotnictví. Kraj ho vyhlásí po prázdninách, až bude mít více informací o e-neschopence. Má také pomoci udržet v ordinacích starší lékaře. „Zaregistrovali jsme, že jdou raději do penze, protože už se nechtějí zapojit do elektronizace zdravotnictví, tedy EET, elektronické neschopenky a také e-receptu, který už běží,“ uvedla Stárková. Peníze budou moci čerpat opět města a obce, které budou chtít lékaře udržet. Obce už je dnes lákají nízkým nájmem, pomáhají vybavovat ordinace a například Bor a Tachov nabízejí mladším lékařům i městské rodinné domy.

Starostka Plané Martina Němečková (BEZPP) požádala kraj, aby se přes Asociaci krajů, Svaz měst a obcí a poslance pokusil zajistit výjimky pro dotčené oblasti. „Všichni chápeme, že elektronizace musí být. Ale pokud přijde to třetí éčko (EET) bez jakýchkoli výjimek v oblastech, kde jsme rádi, že slouží lékař, jemuž je 65 nebo 70 let, tak on si už nic pořizovat nebude a skončí a s ním i ten region,“ uvedla. Z krajské analýzy podle Němečkové vyplývá, že například na Tachovsku jsou doktoři ve věku 70 a 75 let. „Bojují s e-recepty, teď přichází e-neschopenky a pak přide EET. Kraj sice nabízí pomoc, že si to (zařízení) doktor nebude muset kupovat, ale to není ono. Doktor se už nechce učit nic nového, ale chtěl by ještě ordinovat,“ uvedla. Podle ní je výjimka, zhruba na pět let, nevyhnutelná. Lékař třeba nad 65 let by pak podle ní mohl vypisovat papírové recepty.

Plzeňský kraj už dává vesnicím peníze na malé prodejny a obcím u průmyslových zón na strážníky a kamerové systémy pro zajištění bezpečnosti.

Václav Prokš kš

Dětský digitální detox: Knihy jsou na naší straně

Praha, 24.4.2019 (Botticelli)

Závislost na tabletech, mobilních telefonech a dalších digitálních technologiích je dlouho diskutované téma. A oprávněně. Z posledních výsledků projektu Českého statistického úřadu „Minisčítání“ mezi českými dětmi vyplývá, že 61,6 % českých dětí denně stráví na internetu dvě a více hodin. Téměř 15 % dětí ale tráví na internetu denně 5 a více hodin. Psychologové varují před nekontrolovaným užívání zejména u dětí. Co však dělat, když máte pocit, že vaše ratolest vysedává před obrazovkou příliš často? Způsobů, jak předejít vážnějším problémům je více. Jejich úspěch však závisí více na rodičích, než na dětech.

Výsledky minisčítání Českého statistického úřadu jsou alarmující. Téměř čtvrtina českých děti tráví na internetu a užíváním aplikací stejný počet hodin, jaký stráví ve škole. Nadměrné vystavování může mít celou řadu negativních dopadů. Podle odborníků má vliv na rostoucí hladinu stresu, odcizení ve vztazích i zhoršené zdraví.

Pokud by si děti mohly vybrat a mít u sebe pouze jedinou věc, z 90 % by to byly právě mobily, notebooky, playstation nebo televize. Pouze zbývajících 10 % dětí by si zvolilo knihu.

Omezení nestačí

Omezit přístup k počítači už nefunguje tak dobře jako dřív, protože děti už dnes nejsou přitahovány jen ke hrám. „Podle mého pozorování se to za těch 10 let proměňuje spíše v tom, co děti konzumují – dříve bylo více "hráčů", dnes děti tráví spousty času sledováním instagramu, sociálních sítí, youtuberů a podobně,“ říká dětská psycholožka Jana Hýbnerová. Stimulace je navíc pro děti důležitá.

Kniha pomáhá
Ideálním způsobem, jak omezit užívání chytrých telefonů, tabletů a dalších zařízení, je využít čas jiným způsobem. Zaměstnat mozek dítěte jinou aktivitou, nejlépe takovou, která podpoří jeho představivost a vyváží případné negativní dopady moderních technologií. Takové účinky má například čtení. Podobně jako například šachy stimuluje mozek a působí tak jako prevence Alzheimera a demence. Pomáhá v boji proti stresu a ve cvičení soustředění, což jsou zásadní důsledky nadužívání digitálních technologií. Pomáhá rovněž se cvičením paměti, rozšířením slovní zásoby a stimuluje představivost.

Vybrat knihu je tak trochu umění
Zásadní problém však nastává při výběru správného titulu. Výběr knih pro dítě má totiž v dnešní době úplně jiná kritéria než dříve. „Rodiče často sáhnou po osvědčené klasice, kterou sami znají z dětství, to znamená knihy na motivy různých Večerníčků či 50 i více let staré dětské knihy. A to není vždy nejlepší cesta,“ říká Jan Kanzelsberger mladší, ředitel 62 knihkupectví. Mladší děti údajně sáhnou po knize, kterou jim rodiče podají, je ale důležité výběr dobře rozmyslet. „U dětí od 9 do 12 let jednoznačně táhnou nejvíce knížky příběhů s napínavou nebo vtipnou zápletkou. Často u výběru sehrává velkou roli to, zda knihu už znají od někoho ze spolužáků či kamarádů,“ říká Jan Kanzelsberger. Dokládají to i data z průzkumů. Mezi nejprodávanějšími tituly pro tuto věkovou kategorii patří Táta za všechny prachy od Davida Walliamse, Dívka, která upíjela měsíc Kelly Barnhillové nebo Prostě Hawking!, kniha, která vysvětluje myšlenky jednoho z nejznámějších vědců současnosti, od Rüdigera Vaase.

Cizí jména i naprosté klasiky
I když dítě první knihou nenadchnete, není to důvod zoufat. „Nenuťte dítě dočíst knihu, která ho přestala bavit. I dospělým se stane, že se spletou a kniha se jim nelíbí. Přístup „dokud nedočteš tuhle, tak novou nedostaneš“ je spolehlivým zabijákem hezkého vztahu ke čtení,“ říká Kanzelsberger. „Vůbec nejlepší je vzít děti do knihkupectví a nechat je, ať si zkusí vybrat knihu samy. Často Vám tak naznačí, jaké tituly je zajímají nejvíce,“ dodává Kanzelsberger.

Nedivte se, že oblíbené knihy svých ratolestí často neznáte. V ostřejší konkurenci televize, počítačových her a sociálních sítí se knižní trh hodně změnil. Podle Kanzelsbergera si tak své místo mezi novými tituly uhájily pouze nejkvalitnější stěžejní tituly jako je Mayův Vinnetou nebo Foglarovy Rychlé šípy či Hoši od Bobří řeky. Trvalé oblíbenosti se těší i knihy Julese Vernea mimo jiné i díky počinu spisovatele Ondřeje Neffa, který verneovky nově přeložil do modernějšího jazyka.

Zdroj: Minisčítání, Český statistický úřad

Proti nemocem od klíšťat se chraňte očkováním i vhodným oblečením

Praha, 24.4.2019 (EUC)

Klíště přenáší řadu nemocí s vážnými zdravotními následky. Pozitivní je, že alespoň proti jedné z nich – klíšťové encefalitidě – je možné se nechat očkovat. Před ostatními se můžeme pokusit se ochránit vhodným oblečením a kvalitními repelenty.

Zhruba čtvrtina klíšťat je infikovaných a přenáší různé nemoci, nejčastěji klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu. Podle nejnovější studie týmu Protean, která zkoumala více než 12 tisíc klíšťat se ukázalo, že 10,27 % klíšťat bylo infikovaných boreliózou a 2,65 % virem klíšťové encefalitidy. Ta přitom může mít trvalé následky: například chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, soustředění a rovnováhy, deprese, třes, obrnu svalů v obličeji či končetin.

Očkování jako účinná prevence

Klíšťovou encefalitidu není možné léčit, podávají se jen přípravky snižující horečku, tlumící bolest či zvracení, někdy jsou i nezbytné léky proti otoku mozku. Hospitalizace se pohybuje okolo 14 dní, při komplikacích trvá samozřejmě déle. „Jedinou účinnou prevencí těchto komplikací je očkování. V současné době jsou na trhu již k dispozici i vakcíny obsahující snížené množství protilátek určené pro děti od jednoho roku. Znovu očkovat je nutné po třech až pěti letech,“ říká MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka z EUC Kliniky Plzeň.

A dodává: „Proti klíšťové encefalitidě lze očkovat celoročně. Současně je nezbytné si uvědomit, že protilátky (a tím i ochranný účinek vakcinace) jsou přítomny až 14 dní po aplikaci druhé dávky; do této doby je vhodné vyvarovat se kontaktu s klíšťaty. Proto se v létě zajímejte o zrychlené schéma očkování.“

První příznaky onemocnění se mohou objevit za 7–14 dní

Nejde ovšem jen o možné trvalé následky, i průběh samotného onemocnění často není nijak příjemný. První příznaky klíšťové encefalitidy se objeví většinou za 7 až 14 dní od kousnutí klíštětem. „Onemocnění probíhá většinou dvoufázově, ale u někoho se objeví jen jedna fáze nebo dokonce příznaky mít nemusí. První fáze trvá obvykle tři až pět dní a projevuje se jako chřipka – bolestí svalů, kloubů, zvýšenou teplotou, bolestí hlavy, únavou, nechutenstvím. Poté tyto potíže ustoupí a člověk se cítí zdráv. Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze onemocnění, kdy se objeví vysoká horečka, ztuhlost šíje, přítomné jsou kruté bolesti hlavy se zvracením a světloplachostí. Dochází k postižení centrálního nervového systému, které se projevuje nervovou obrnou, ztuhnutím svalů, třesem, závratěmi, poruchami paměti a spánku, dezorientací. Akutní stav trvá dva až tři týdny,“ vysvětluje MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka z EUC Kliniky Plzeň.

Na pobyt v případě je třeba se vybavit vhodným oblečením a účinným repelentem

Klíště přenáší i již zmíněnou lymeskou boreliózu, ehrlichiózu, kdy bakterie napadají bílé krvinky a způsobují onemocnění nazývané lidská granulomatozní ehrlichióza, vzácněji i babeziózu (postihuje především osoby s oslabeným imunitním systémem a bez sleziny), dále pak tularémii a další nemoci. Proti nim očkování neexistuje, proto je třeba při pobytu v přírodě, a zejména rizikových oblastech, zachovávat určitá pravidla. „Noste vhodné oblečení – pevné boty, dlouhé kalhoty s gumou přes kotník nebo nohavice zasunuté v ponožkách. Po hladkém materiálu klíšťata hůře lezou a na světlém oblečení jsou lépe vidět. Používejte také kvalitní repelentní přípravek, který se nanáší na oblečení, především od kolen níže. V terénu ohroženém výskytem klíšťat si nesedejte nebo nelehejte na zem, při chůzi si občas prohlédněte nohavice a punčochy a sundejte z nich eventuálně zachycená klíšťata. Večer po návratu si pečlivě prohlédněte celé tělo a zkontrolujte, zda nedošlo k přichycení klíštěte,“ radí MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka.

Klíště nevytáčejte a nevhazujte do koše

Pokud najdete přisáté klíště, odstraňte ho co nejrychleji, snižujete tím riziko přenosu infekce. Místo přisátí i samotné klíště zakápněte alkoholovým dezinfekčním roztokem a nechte působit pár minut. Po dezinfekci použijte kleštičky určené k vyndávání klíšťat (můžete je zakoupit v lékárně) nebo zvlášť vyhrazenou pinzetu. „Klíště zachytíte těsně u kůže a kývavým pohybem opatrně odstraníte, poraněné místo potřete dezinfekcí. Vytažené klíště smočte v kapce dezinfekčního roztoku a vhoďte do toaletní mísy. Nikdy ho nepalte zapalovačem, nevhazujte do koše, ani nerozmačkávejte nehty. Klíště není dobré mastit ani vytáčet po nebo proti směru hodinových ručiček, jak se dříve doporučovalo. Pokud si neumíte s jeho odstraněním poradit sami, zajděte raději k lékaři,“ říká MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka z EUC Kliniky Plzeň.

Příznaky onemocnění nepodceňujte

Lékaře také vyhledejte vždy, pokud se s odstupem několika (4–14) dnů od přisátí objeví příznaky podobné chřipce – zvýšená teplota, bolest hlavy, bolest svalů, únava, malátnost. Anebo pokud se průběhu v době od tří do 30 dní objeví zvětšující se zarudnutí v místě přisátí, které dosahuje velikosti minimálně tří, nejčastěji ale více než pěti centimetrů v průměru. Právě toto takzvané erythrema migrans, tedy přesně ohraničené červené zarudnutí kůže, je příznakem lymeské boreliózy. „Od erythema migrans je potřeba odlišit nespecifickou kožní reakci na přisátí klíštěte, kterou často nacházíme již pro odstraňování klíštěte nebo prvních dvou dnech. Zarudnutí v takovém případě dosahuje daleko menších rozměrů, často svědí a je horké, nikdy není patrný centrální výbled a spontánně vymizí během několika dnů,“ upozorňuje MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka.

Dalšími příznaky lymeské boreliózy mohou být horečka, malátnost, únava a nevolnost. U některých lidí se může projevovat jako zánět kloubů a šlach, srdečního svalu či centrální nervové soustavy. „Tato nemoc se léčí antibiotiky. U kožního postižení se podávají v perorální formě 10 až 14 dní. Při kloubním postižení nebo postižení nervové soustavy či srdce je léčba až třítýdenní, často se přitom musí antibiotikum aplikovat injekčně přímo do žíly nebo do svalu,“ uzavírá MUDr. Helena Šustová, praktická lékařka z EUC Kliniky Plzeň.

Pinzeta na klíště patří do cestovní lékárničky

Pokud vyrážíte do přírody, je zásadní prevence. Měli byste u sebe vždy mít kvalitní repelent (který je možný aplikovat jak na kůži, tak na oblečení) s vysokým obsahem účinné látky DEET. „Repelent je nutné vždy aplikovat opakovaně po 3–6 hodinách dle pokynů výrobce. Zároveň se doporučuje užívat zvýšené dávky vitamínu B. V případě, že je již nutné vyndání klíštěte, tak nezapomeňte na dezinfekční roztok a pinzetu,“ podotýká ředitel EUC Lékáren PharmDr. Tomáš Lukš.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 do roku 2018 investovala 708 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávání zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1 950 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun. Vice na www.euc.cz