Konference INSPO je maximálně přístupná i pro účastníky s těžkým zrakovým…

Praha, 18.2. 2019 (BMI) – Lidé s těžkým zrakovým postižením tvoří na konferenci INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami tradičně početnou skupinu účastníků. Je to i díky tomu, že organizátorům se daří zajistit, aby dění na konferenci pro ně bylo maximálně přístupné. Slouží k tomu řada opatření. K nim 30. března v Kongresovém centru Praha na 19. ročníku konference přibude navíc několik novinek.

Sborník konference je již více let nabízen v digitální podobě. Účastníci konference si jej tak mohou přečíst způsobem, který si sami zvolí – například pomocí hlasového nebo hmatového výstupu, či si mohou jeho obsah zvětšit.

Pro snazší orientaci návštěvníků s těžkým zrakovým postižením bude vchod do Kongresového centra označen mobilním akustickým a hlasovým majáčkem, ovladatelným vysílačem VPN.

Pro zpřístupnění prostor konference budou využity speciální Bluetooth vysílače (tzv. beacony), které umožní prostřednictvím mobilní aplikace Right-Hear získat základní prostorovou orientaci o rozmístění objektů v interiéru.

Slabozrací návštěvníci budou moci prostřednictvím systému Polygraf sledovat na zapůjčeném tabletu (nebo i na vlastním zařízení) prezentace promítané na plátno.

Účastníci konference mají možnost hlasovat o nejlepších přednáškách v každé ze sekcí a o nejlepší expozici. Hlasovací lístky jim organizátoři nabízejí (kromě standardního tisku) i ve zvětšeném černotisku, bodovém písmu a hlasovat je možné také elektronicky. Každý z účastníků si tak může vybrat takový způsob hlasování, který mu nejlépe vyhovuje, a například nevidomí účastníci tak nejsou z hlasování vyloučeni.

„Nově budou pro návštěvníky konference k dispozici hmatové plánky a chystáme i 3D model Kongresového centra Praha, aby si návštěvníci mohli udělat představu o tom, jak vypadá objekt, ve kterém se konference koná,“ říká Radek Pavlíček ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity, který má spolu s kolegy velkou zásluhu na tom, že se postupně podařilo dosáhnout tak vysoké míry zpřístupnění konference účastníkům s těžkým zrakovým postižením.

„A pro distribuci simultánního tlumočení z angličtiny do češtiny použijeme aplikaci Speekie, která je k dispozici pro mobilní zařízení s operačními systémy iOS i Android a je plně přístupná i pro uživatele se zrakovým postižením,“ představuje další letošní novinku.

„Nová je taky možnost využít služeb asistenta, který nevidomé účastníky do Kongresového centra doprovodí ze stanice metra Vyšehrad,“ doplňuje Jaroslav Winter, předseda BMI sdružení, které konferenci pořádá.

Zájemci o konferenci INSPO najdou její program na www.inspo.cz/inspo-2019, kde je i odkaz na registrační formulář.

Generálním partnerem konference INSPO je Nadace Vodafone, která dlouhodobě podporuje využívání technologií pro lidi se speciálními potřebami. Partnery jsou Autocont, CZ.NIC, ČSOB, Microsoft, Skupina ČEZ a Teiresiás, mediálními partnery ČTK Protext a portál Helpnet. Projekt je realizován za pomoci Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Cvičení „Karlák 2019“ chce ukázat kritické body při ošetřování zraněných…

Praha, 18.2.2019 (VFN)

Na I. chirurgické klinice hrudní, břišní a úrazové chirurgie bylo právě spuštěno cvičení, jehož cílem je prověření připravenosti k příjmu většího počtu postižených v rámci aktivace traumatologického plánu. Za plného provozu pohotovosti přijíždí 10 namaskovaných figurantů včetně jednoho dítěte. Jak je jedna z největších nemocnic v České republice připravena na hromadné neštěstí? Zcela bezpečná simulace pro všechny zúčastněné má za úkol společnými silami hledat efektivní systém, který bude fungovat a pomůže zachránit lidské životy.

Na akci, která chce poukázat na kritické body stávajících traumaplánů a nastavit systém tak, aby v případě opravdového neštěstí byl jeho průběh co nejvíc přínosný pro postižené osoby, se podílela firma KRISIM s.r.o. specializující se na simulační výuku a krizovou připravenost a společnost Medical service Davepo s.r.o., ta poskytla sanitní vozidla.

Motivací pro organizaci dnešního, pro všechny zúčastněné zcela nečekaného, cvičení byly zkušenosti lékařů z VFN, kteří se aktivně účastnili řešení následků hromadného neštěstí na zahraničních misí v Lybii, Sýrii, Iráku, na Ukrajině. Při první konfrontaci s realitou aktivace traumatologického plánu se totiž objevují problémy, které při jeho přípravě takzvaně od stolu nejsou patrné.

Prostory, volná lůžka, příjezdové cesty i telefonní linky hrají roli

„Jedná se především o nedostatečný prostor pro triáž, tedy první třídění pacientů při příjezdu do nemocnice, další komplikací je nedostatek volných lůžek, hromadění pacientů v kritických místech jako jsou RTG, CT, operační sály, JIP, nemožnost vnitřní komunikace při přetížených telefonních linkách, ucpané přístupové cesty pro přijezd pacientů nebo nekontrolovaný pohyb příbuzných zraněných a médií,“ vypočítává traumatolog MUDr. Filip Burget, Ph.D., který v rámci humanitárního projektu Medevac pravidelně jezdí pomáhat do válečných zón.

Fiktivní výbuch bytového domu v přímém přenosu

Celá akce probíhá bez omezení běžného provozu kliniky, včetně příjmu pacientů od zdravotnické záchranné služby. V době pohotovostní služby, v čase od 15:30, kdy běžně slouží 4 – 6 lékařů. Námětem je fiktivní výbuch zemního plynu v obytném domě na Karlově náměstí. Do cvičení je zapojeno 10 figurantů, kteří představují zraněné osoby. Maskéři provedli věrné namaskování zranění, jež opovídající charakteru události: mnohačetná končetinová a dutinová poranění, vnitřní krvácení, pneumothorax, poranění hlavy, kritická poranění bezprostředně ohrožující život. Do cvičení jsou zapojeny jak ambulance, tak operační sály či radiodiagnostické oddělení a klinika KARIM.

Postup dle traumatologického plánu

Při příjmu většího počtu zraněných osob se postupuje podle takzvaného traumatologického plánu. Každé velké zdravotnické zařízení má vytvořený vlastní, odpovídající jeho možnostem personálním a vybavení. Ten stanovuje organizační postupy, úkoly a odpovědnosti. Ve VFN se spouští při nahlášení minimálně 6 – 10 zraněných. Informace se následně šíří telefonními linkami, pagery a esemeskami k lékařům. Plán má 3 stupně aktivace podle počtu postižených (1. 6 – 10, 2. 11 – 30 a nejvyšší nad 30 zraněných. Zde už je nutná spolupráce dalších zdravotnických zařízení). Podle typu zranění se pak určuje hlavní příjmové pracoviště. Vozidla ZZS přivezou raněné označené na zápěstí třídící kartou, kde je vyznačen průběh ošetření a prvotní terapie. Dále je karta označena dle výsledku triage (třídění dle stupňů naléhavosti/závažnosti). Barvy rozlišují pacienty v kritickém stavu (červená), kteří potřebují urgentní pomoc, žlutá barva zase informuje o tom, že je potřeba pacienta ošetřit v průběhu nejbližších hodin, zeleně označení pacienti nevyžadují resuscitační nebo intenzivní péči a jsou schopni dojít sami na určené místo, kde jim bude poskytována náležitá pomoc. Smyslem třídění je zachránit co největší počet obětí a zajistit jejich rychlý transport do správného zdravotnického zařízení. Problémem je, že spousta zraněných dorazí do nemocnice dřív, po svých. Pěšky, taxíky, tak, jak se stalo například při nehodě autobusu u Středokluk. A logicky požadují ošetření. Třídění proto přispívá k usměrnění zdravotní péče a materiálu tam, kde je nejvíce potřeba a kde mají pacienti dobrou perspektivu přežít. Zároveň pomáhá snížit stupeň chaosu.

Při hromadných neštěstích může být zraněných 10X víc než mrtvých

Na území centra Prahy, kde funguje Všeobecná fakultní nemocnice, žijí statisíce lidí, denně zde projdou desetitisíce cizinců. „Při hromadném neštěsí může být i 10x více zraněných než obětí, to potvrzují nešťastné zkušenosti případů z Madridu, Paříže, Londýna a dalších měst zasažených hromadnými neštěstními. Ovšem stačí srážka tramvají, což se na Karlově náměstí už před pár lety bohužel stalo, rizika hrozí na velkých nádražích (Hlavní a Masarykovo) či při husté lodní dopravě na Vltavě. Protože chceme být na podobné případy připraveni a zajistit našim pacientům maximální péči a pomoc, spouštíme akci Karlák 2019. Měla by ukázat, co je potřeba změnit v nastavení traumaplánů, jak vybavit jednotlivá oddělení personálně i technikou,“ vysvětluje prof. MUDr. Zdeněk Krška, Dr.Sc., přednosta I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie.

Buďte při tom

Sledujte Facebook VFN (https://www.facebook.com/VFNPraha), kde se ještě dnes objeví exkluzivní fotografie přímo z akce. Aktuální fotografie si můžete stáhnout a stanete se přímými účastníky naprosto výjimečné akce.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR

Centrum zaměřené na lidi s roztroušenou sklerózou má nové zázemí

Ostrava 18. února (ČTK) – Neurologická klinika Fakultní nemocnice Ostrava dnes slavnostně otevřela nové prostory Centra pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění. Pacienti ho najdou v prostorách polikliniky a kromě nového zázemí chystá centrum, které se zaměřuje především na diagnostiku a léčbu roztroušené sklerózy mozkomíšní (RSM), také rozšíření služeb.

“Prvním krokem bylo přestěhování všech pracovišť centra do objektu polikliniky, a to v návaznosti na jiné neurologické ambulance. Nyní připravujeme posílení týmu. Hledáme lékaře – neurologa i psychologa, ve spolupráci s klinikou léčebné rehabilitace chceme rozšířit i tým fyzioterapeutů,” řekl vedoucí centra Pavel Hradílek.

Rozšíření centra by pacientům, jejichž počet neustále roste, mělo přinést hlavně zkrácení čekací doby i zkvalitnění léčebné péče. Centrum, které je jediné v regionu, funguje od roku 1996. V současnosti pečuje o zhruba 2200 pacientů s RSM, dalších 200 nových případů pak v centru ročně odhalí. K nejčastějším pacientům s tímto onemocněním patří ženy ve věku od 25 do 30 let. Podle Hradílka jsou ale mezi pacienty i děti nebo ženy po čtyřicítce.

Centrum v rámci nemocnice spolupracuje s řadou dalších oborů, například s radiodiagnostickým ústavem nebo urologickou klinikou, protože mnoho pacientů s roztroušenou sklerózou má i urologické problémy. Příznaky onemocnění jsou podle Hradílka různé. Může jít například o poruchy vidění či rovnováhy, nejistotu v prostoru nebo potíže s močením. Vznik onemocnění může ovlivnit i nedostatek pohybu, obezita, kouření či chybějící vitamin D.

mtk hj

Výbor EP bude hlasovat o systému přizpůsobení rychlosti v autech

Brno 18. února (ČTK) – Do Evropského parlamentu míří návrh, který by od výrobců aut požadoval jako povinnou součást výbavy inteligentní asistenční systém přizpůsobení rychlosti, a to od roku 2022. Odborníci i politici si od něj slibují výrazné snížení nehodovosti a také zmírnění důsledků nehod. Výbor pro vnitřní trh Evropského parlamentu bude o návrhu hlasovat ve čtvrtek, uvedlo dnes v tiskové zprávě Centrum dopravního výzkumu, které zároveň citovalo zprávu Evropské rady bezpečnosti dopravy (ERBD).

Rada před hlasováním zveřejnila výsledky průzkumu z řady evropských zemí, z nichž vyplývá, že překročení maximální povolené rychlosti zůstává jedním z hlavních faktorů nehodovosti a jejích následků. “Vědci zjistili, že v intravilánu, kde dochází k 37 procentům všech úmrtí na silnicích v Evropské unii, jela auta vyšší než dovolenou rychlostí mezi 35 a 75 procenty. V extravilánu zemře v autech 55 procent lidí a nepovolenou rychlostí jeli řidiči mezi devíti a 63 procenty. Na dálnicích zemře osm procent lidí a vyšší než povolenou rychlostí jelo 23 až 59 procent aut,” uvedla ERBD. Kvůli nepřiměřené rychlosti zemře na silnicích zhruba třetina lidí a pro většinu nehod je přitěžujícím faktorem.

Asistenční systém pro přizpůsobení rychlosti má být klíčovou součástí opatření, která mají zmírnit nehodovost plynoucí z nepřiměřené rychlosti. Odhad hovoří o snížení počtu nehod o pětinu a záchraně 25.000 lidí za 15 let. Aby to mělo takový přínos, musel by projít kompletní balíček opatření. K tomu, že rychlost negativně ovlivňuje počet nehod a jejich důsledky, dospělo i české Centrum dopravního výzkumu.

Že snížení rychlosti nehodovost snižuje, vyplývá ze statistik států, které k opatření sáhly. Jde například o Francii, Španělsko, belgickou část Flandry. Země, které mají mimo obce nižší rychlost než jiné státy, mají i nižší nehodovost, což se týká například Švédska, Norska či Švýcarska.

Aktualizaci nařízení pro motorová vozidla navrhla Evropská komise loni v květnu. Kromě systému pro dodržování rychlosti je v ní i systém nouzového automatického brzdění či zlepšení pasivní bezpečnosti atd. Systém pro přizpůsobení rychlosti využívá videokameru pro rozpoznávání rychlosti a údajů o omezení rychlostí spojených s GPS a snižuje výkon motoru. Některá auta už systém mají, například nový Ford Focus. Zařízení zatím může řidič deaktivovat.

Aby norma začala platit, musí ji schválit Evropský parlament a zástupci všech zemí EU.

Zdeněk Meitner kš

Projekt SOS tlačítek v Přerově se odkládá, byl drahý

Přerov 18. února (ČTK) – Projekt tísňových tlačítek, kterými chtěla pro případ nouze vybavit přerovská radnice zdejší seniory, se zatím odkládá. Městská rada jej neschválila kvůli vysokým nákladům. Tlačítka, jimiž si lze přivolat pomoc, měli mít přerovští senioři podle původní návrhu již od jara letošního roku. Město by projekt ročně stál několik set tisíc korun. Radnice nyní bude hledat dodavatele s podmínkou, že se na hrazení služby budou podílet samotní senioři. Službu tísňové péče má koalice ve svém programovém prohlášení.

“Chtěli jsme tuto tísňovou péči realizovat s pomocí městské policie. Projekt mělo tedy po vzoru břeclavského nebo ostravského řešit město. Většině na radě se však zdálo, že jsou náklady příliš velké, proto materiál neprošel,” řekl na dotaz ČTK náměstek primátora Petr Kouba (ODS).

Podle původního návrhu by město stálo ročně technické zabezpečení služby 105.000 korun, dalších 350.000 korun by zaplatilo za personální pokrytí. “Nicméně ta služba by byla pro seniory zdarma. V druhé možnosti, kterou město bude nyní připravovat, se klienti budou na této službě podílet, neboť podle rady je to služba nadstandardní,” doplnil náměstek Kouba.

Město svůj záměr vybavit ohrožené seniory tísňovými tlačítky zveřejnilo na konci loňského roku. Počítalo s tím, že klienty do projektu vybere pracovnice sociálního odboru. V nové variantě se může přihlásit kdokoliv, kdo si službu zaplatí. Město samo tlačítky vybaví pouze nejpotřebnější osamocené seniory, kteří se nemohou spolehnout na bezprostřední pomoc.

SOS tlačítka jsou prioritně určena lidem, kteří žijí doma a obávají se, že by je nenadálá krizová situace mohla ohrozit na životě. Pomoc si takto mohou přivolat nepřetržitě. Podobnou službu využívá od loňska také Jeseník, kde jsou senioři v úzkém propojení s městskou policií pomocí speciálního komunikátoru. Kapesní přístroj, s jehož pomocí si lze snadno a rychle přivolat pomoc, dostali už v roce 2016 zdarma od strážníků také vybraní senioři ve Šternberku na Olomoucku.

ftv hj

Ministerstva do konce roku navrhnou, co bude s kojeneckými ústavy

Praha 18. února (ČTK) – Ministerstva zdravotnictví a práce by měla do konce roku připravit návrh, jak Česko naloží s kojeneckými ústavy. Jejich počet by se měl snížit. Reforma péče o nejmenší děti by se pak měla provést příští rok. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V Česku funguje 27 dětských domovů a center pro děti do tří let a podle loňských plánů jich mělo zůstat sedm.

“Není úplně přesně jasné, kolik kojeneckých ústavů zůstane, je ale skutečně snaha je redukovat… Na konci roku bychom chtěli předstoupit s nějakou komplexnější reformou, která by měla být realizována v následujícím roce,” řekl Prymula. Podle něj bude nezbytné zachovat zhruba třetinu ústavů. Na návrhu pracují zástupci obou resortů.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle asociace Dítě a rodina je ČR v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné děti do tří let do zařízení dávat. Experti poukazují na to, že pobyt v ústavu nepříznivě ovlivňuje vývoj a život dětí.

Do dětských domovů se předloni podle zdravotnických statistik dostalo 1490 chlapců a děvčat, kterým nebyly ještě ani tři roky. Přestože domovy pro děti do tří let patří mezi zdravotnická zařízení, jen 37 procent dětí přijaly ze zdravotních důvodů. Ze sociálních důvodů to byly zhruba dvě pětiny chlapců a děvčat.

“Máme poměrně jasno v tom, že nechceme držet v ústavech děti, které jsou dominantně handicapované sociálně. Chceme, aby tady kojenecké ústavy byly jen pro ty, kteří mají zdravotní problém, který je zásadního rázu,” řekl náměstek. Čím víc podle něj bude pěstounů a adoptivních rodičů, tím víc ústavů se uvolní. V nich by mohla pak vzniknout například centra služeb pro lidi s autismem a jejich rodiny, dodal Prymula.

Podle záměru ministerstva práce by se do pěstounských rodin měly dostávat i děti s postižením či sourozenci. Resort chce vyškolit další pěstouny. Posílit hodlá i prevenci a pomoc rodinám. Podle zástupců organizací na pomoc dětem není důvod, aby nemocní či handicapovaní chlapci a děvčata vyrůstali v ústavech. I pro ně by se měly najít náhradní rodiny.

V Česku předloni podle statistik fungovalo 26 dětských domovů pro děti do tří let a jedno dětské centrum. Nejvíc zařízení bylo ve Středočeském kraji, a to pět. Čtyři takzvané kojenecké ústavy měl Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Po dvou domovech bylo na Vysočině, v Praze, Plzeňském a Pardubickém kraji. Šest krajů mělo po jednom ústavu. Bez ústavní péče se obešel Zlínský kraj, který své dva domovy zrušil v září 2016.

Asociace Dítě a rodina vyzvala už dřív k uzákonění zákazu posílat malé děti do ústavů. Například Slovensko to pro tříleté děti udělalo v roce 2006, nyní se zákaz týká dětí do šesti let. V Polsku není možné do ústavů dávat děti do deseti let. V ČR se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Kabinety záměr neprosadily.

Kateřina Krausová rot

Lidé s autismem budou mít průkazku, má ulehčit pomoc a komunikaci

Praha 18. února (ČTK) – Lidé s autismem by už brzy mohli začít od lékařů, psychologů či psychiatrů dostávat nové zdravotní průkazky. Ty by jim měly usnadnit komunikaci u lékaře, na úřadech, v dopravě či v krizových situacích. Okolí by se z kartičky s modrým pruhem dozvědělo, jak má postupovat a s člověkem s poruchou autistického spektra (PAS) jednat. Nový průkaz dnes na tiskové konferenci představili náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula a předsedkyně organizace Za sklem Marta Pečeňová.

Podle odhadů by v Česku mohlo žít kolem 100.000 až 200.000 lidí s autismem. Porucha autistického spektra je vrozená. Častěji postihuje chlapce než dívky. Lidé mohou mít problémy s komunikací, mohou se chovat nepřiměřeně, na nátlak mohou reagovat i agresivně.

“Průkaz je kartička, která umožňuje pomoc, pokud se lidé s poruchou autistického spektra dostanou do prostředí, které je pro ně stresující a nové a kdy se mohou chovat jinak než běžná populace… Určitě to není o tom, že by kartička měla pacienty stigmatizovat. Naopak by jim měla v praxi pomáhat,” uvedl Prymula.

Podle něj nyní kartičky dostanou praktičtí lékaři pro děti i dospělé, kliničtí psychologové a psychiatři. Ti by měli pak průkaz lidem s autismem vystavit. Na přední straně papírové karty s modrým pruhem by měla být fotografie, jméno, adresa a kontakt na blízkého. Na zadní straně pak bude vyznačeno, zda držitel rozumí mluvenému slovu, užívá léky, má speciální dietu, na podněty reaguje nepřiměřeně a nevhodně či je impulzivní. Ve spodní části nechybí dva QR kódy. Pod prvním se skrývají obecné zásady pro komunikaci s lidmi s autismem, pod druhým informace o majiteli průkazu. Text na kartě je v češtině a angličtině.

Držitelé kartu budou moci využít na úřadech, u lékařů, v dopravě či při případné nehodě. “Od průkazu si hodně slibujeme. Díky němu se vyvarujeme kritických situací. Záchranáři či lidé si načtou mobilem QR kódy. První poslouží jako komunikační klíč, druhý pomůže navázat komunikaci s člověkem, který nesnáší doteky, zvýšený hlas. Když se lidé průkazem prokážou, lékaři či úředníci budou vědět, že je potřeba je vzít přednostně,” uvedla Pečeňová. Popsala situace, kdy člověka s PAS není možné vůbec ošetřit, protože ho do stresu dostalo pípání zdravotnických přístrojů či čekání v čekárně.

Zavedení průkazek je jedno z opatření z podnětu vládního výboru pro zdravotně postižené ke zlepšení života lidí s autismem. Návrhy schválila před třemi lety vláda. Týkaly se vzdělávání, diagnostiky, posuzování stavu či péče. Celkem materiál obsahuje 36 úkolů pro jednotlivá ministerstva.

Vládní výbor letos v lednu kontroloval, jak resorty kroky plní. Na polovině opatření se pracuje, nebo jsou hotova. Dalších osm zadání se plní částečně a deset se neplní. Náměstkyně premiérova kabinetu Tünde Bartha dnes novinářům řekla, že by se všechny záměry měly splnit do konce roku. “Lhůty pro splnění se prodlužovaly. Ministerstva žádala vždy o další čas. Už nebudeme nic prodlužovat,” uvedla Bartha.

ktk mal

Zakladatel české rentgenologie Jedlička se narodil před 150 lety

Praha 16. února (ČTK) – Byl evropsky proslulým chirurgem, ale vynikal i jako diagnostik. Jako jeden z prvních začal už v lednu 1897 v českých zemích pracovat s rentgenem, který prosazoval jako diagnostický prostředek, ale i jako doplněk léčby zhoubných nádorů. Zakladatel české rentgenologie, radiologie a léčebné rehabilitace Rudolf Jedlička stál v roce 1913 u zrodu prvního českého ústavu pro tělesně postiženou mládež (dnes Jedličkův ústav), byl i u vzniku Pražského sanatoria v Podolí (dnes Ústav pro péči o matku a dítě), jež bylo pro veřejnost otevřeno v červnu 1914. Jedlička se narodil před 150 lety, 20. února 1869.

Jedlička byl vůdčí osobou české chirurgie, zasloužil se především o rozvoj chirurgie břišní a kostní. Byl nejen mistrným operatérem, ale i diagnostikem. Jeho životní filozofii vystihují slova, která jednou pronesl k chovancům svého ústavu: “Není důležité člověku, aby žil dlouho, ale aby byl uspokojen svým způsobem života a šťasten svým konáním. Je-li v tomto štěstí obsažen i kousek štěstí jiných, pak je život krásný.”

Narodil se v Lysé nad Labem v rodině obvodního lékaře, pozdějšího zdravotního rady Michaela Jedličky. Měl dalších devět sourozenců, dospělosti se však dožili jen pět dětí. Po vystudování gymnázia v Praze promoval v roce 1895 na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve stejném roce se stal operačním elévem na chirurgické klinice profesora Karla Maydla v Praze.

Zde brzy po objevu Roentgenových paprsků (listopad 1895) prosadil už v lednu 1897 první operaci provedenou na základě diagnostiky rentgenem. Rentgenologii prosazoval nejenom jako diagnostický prostředek ale i jako doplněk léčby zhoubných nádorů. Stál i u počátků české radiologie, léčebné rehabilitace či plastické chirurgie.

Na přelomu 19. a 20. století podnikl Jedlička řadu studijních cest po Evropě. Ve 32 letech se stal docentem a po Maydlově předčasné smrti roku 1903 pak kliniku rok vedl, poté si otevřel vlastní praxi. Začaly se u něj ale projevovat negativní důsledky používání rentgenových paprsků – k nastavení správného stupně záření totiž používal vlastní ruku. Postupně mu byly amputovány články prstů levé ruky, i s tímto handicapem ale dokázal pomocí speciální pinzety dál operovat.

V roce 1908 cestoval do USA a navštívil přitom nynější kliniku Mayo v Rochesteru ve státě Minnesota. Zaujalo ho, jak klinika udržuje krok s novými výzkumy, i to, jak je financována. Movití klienti si připláceli za nadstandard, což částečně zaplatilo běžnou péči o chudé. Na obdobném principu si přál vybudovat své sanatorium. V létě 1909 proto koupil pozemek v Podolí, pod svahem Vyšehradu. V říjnu téhož roku byla založena společnost Pražské sanatorium (dnešní Ústav pro péči o matku a dítě), které začalo přijímat první pacienty v květnu 1914.

V první balkánské válce (1912-1913) působil jako válečný chirurg na straně Srbů v Bělehradě, kdy z vlastních prostředků vypravil chirurgickou skupinu, v jejímž čele zde tři měsíce zadarmo operoval. Srbské království mu za to udělilo Řád svatého Sávy. Na Balkáně se také seznámil se zdravotní sestrou Alexandrou Marií Helfertovou, která se pak stala jeho celoživotní družkou.

Jeho nejznámějším počinem v oblasti sociální péče bylo založení prvního českého ústavu pro tělesně postižené v Praze na Vyšehradě v roce 1913, který dostal jeho jméno a který svému účelu slouží dodnes. “Z mrzáčků na okraji společnosti vychovat prací a uměním její platné členy” – tato jeho myšlenka stála u zrodu dnešního Jedličkova ústavu (JÚ). Jedlička a jeho pokračovatelé, například pedagog Augustin Bartoš, se snažili propojit léčbu s vedením mladých lidí k maximální možné samostatnosti.

V první světové válce se ocitl na straně Rakouska-Uherska, které po atentátu na Františka Ferdinanda d’Este Srbsku vyhlásilo válku.

Profesního vrcholu dosáhl Jedlička v roce 1921. Byl jmenován profesorem a přednostou II. chirurgické kliniky, profesuru mu později rozšířili také o rentgenologii a radiologii.

Lidumil a dobrodinec, který žil především svou prací a který se oženil se svou celoživotní přítelkyní až na smrtelné posteli, zemřel v 57 letech 26. října 1926 v Harrachově.

rmi

Nemocné děti připomene v Praze Den dětské onkologie

Praha 16. února (ČTK) – Nemocné děti připomene v Praze v dnes Den dětské onkologie. Pořadatelé je zvou i s rodiči na zábavné odpoledne ve spodní části Václavského náměstí. Chtějí zároveň překonat rekord v délce navázané zlaté stužky, která je symbolem akce. V Česku onemocní rakovinou či leukemií kolem 350 dětí ročně.

Vyléčí se jich přes 80 procent, téměř dvě třetiny z nich ale mohou mít po chemoterapii, ozařování, operaci či jiné léčbě následky, které se někdy projeví až za několik let. “Optimalizace onkologické léčby a zacílení terapie selektivně na nádorové buňky patří mezi hlavní trendy současného výzkumu v dětské onkologii,” uvedla Lucie Hrdličková z Fakultní nemocnice Motol.

Pacienti jsou sledování dlouhodobě, někdy celoživotně. “Hlavním cílem Dne dětské onkologie je to, aby lidé před dětmi s onkologicky nemocnými dětmi nezavírali oči a aby jejich vrstevníci pochopili, proč, i když jsou na první pohled zdravé, o sebe třeba více pečují a chodí občas na kontroly k jiným lékařům, než jsou pediatři,” řekl herec Jiří Mádl, který je ambasadorem akce.

Podpořit akci mohou návštěvníci zakoupením metru stužky pro vytvoření rekordu nebo šály. Podrobný program je na stránkách Den dětské onkologie. Mezinárodní den dětské onkologie se každoročně připomíná 15. února, v Česku nejbližší sobotu.

van mal

Statisíce lidí ve městech spí v hluku, v Praze přes milion

Praha 16. února (ČTK) – Statisíce lidí ve velkých městech spí podle strategických hlukových map ministerstva zdravotnictví v nadměrném hluku. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) i českých hygieniků by neměl hluk před okny domů přesáhnout během dne v průměru 55 a v noci 40 decibelů. V Praze tuto hranici překračuje bydliště 1,12 milionu lidí, v Brně 350.000.

Podle Státního zdravotního ústavu je prokázaným účinkem hluku ve dne poškození sluchu, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé působení na osvojování řeči a čtení u dětí. V noci pak hluk prokazatelně působí poruchy spánku, zvýšené užívání léků na spaní nebo změny fyziologických reakcí těla. Začátkem roku se vlivem hluku zabýval i Ústavní soud, povolenou hranici hluku ale nezpřísnil.

Strategické hlukové mapy uvádějí data za rok 2017. Devět z deseti Pražanů podle nich spí při hluku větším než 40 decibelů, přibližně jeden z deseti při při více než 60 decibelech. Téměř půl milionu obyvatel hlavního města žije v místě, kde je hluk před den vyšší než 60 decibelů a více než 103.000 lidí nad 70 decibelů. V hlučném prostředí stojí v metropoli podle map také přes 200 škol a dvacítka zdravotnických zařízení.

Devět z deseti obyvatel je vystavených v noci většímu hluku také v Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci a Ústí nad Labem společně s Teplicemi. Lépe jsou na tom jen v Liberci, kde hluk obtěžuje osm z deseti lidí. Přes 22.000 lidí v Brně a 19.000 lidí v Ostravě bydlí v místě s nočním hlukem přes 60 decibelů. Ve dne je stejnému hluku vystavena téměř polovina Ostravanů, více než třetina Brňanů, ke třetině obyvatel Liberce a Olomouce a čtvrtina obyvatel Plzně a Ústí.

Hygienici upozorňují na to, že tolerance hluku je u každého člověka jiná. Asi deset až 20 procent populace je podle SZÚ velmi senzitivních nebo naopak vysoce tolerantních. Pro zbývajících 60 až 80 procent platí, že se zvyšující se hlučností roste obtěžování hlukem. To spolu s narušením spánku představuje pro organismus stres, spolupůsobí tak na rozvoj srdečních a jiných civilizačních nemocí.

Hluk od 60 decibelů může mít vliv i na nemoci srdce, jako je vysoký tlak nebo ischemická choroba srdeční. Jedoucí auto přitom vydává průměrně hluk 70 decibelů, sbíječka 100 decibelů a startující letadlo 120 decibelů, uvádí stupnice hluku WHO.

Ministerstvo začalo další kolo sběru dat, zveřejnit je chce v roce 2023. “Strategické hlukové mapy jsou výpočtovým modelem hlukové situace kolem vybraných pozemních komunikací, železničních tratí, městských aglomerací a Letiště Václava Havla v Praze, tedy kolem největších zdrojů hluku způsobených dopravou,” uvedla v tiskové zprávě Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Mají sloužit jako podklad pro budování opatření vedoucí ke snížení hlukové zátěže, pracuje s nimi ministerstvo dopravy a kraje.

Každý evropský stát musí strategické hlukové mapy pořídit. Česko mapuje kromě vybraných měst hluk kolem hlavních silnic, kudy projede přes tři miliony aut ročně, železnic s více než 30.000 vlaků za rok a letiště Václava Havla v Praze, které má jako jediné více než 50.000 vzletů či přistání ročně. První zpracoval SZÚ v letech 2006 a 2007, dále se tvoří v pětiletých cyklech.

Počty lidí vystavených hluku ve vybraných aglomeracích v roce 2017:

zdroj: Strategické hlukové mapy

van snm