Zpravodaj
Výrobci: Zákon o reklamě na léky je zastaralý, nepočítá s internetem
„V praxi každý lékař, který umí anglicky, se může prostřednictvím internetu a mezinárodních kongresů dostat k jakékoliv informaci,“ řekl ředitel AIFP David Kolář. „Pokud pacient umí anglicky, tak se k těm informacím dostane také,“ doplnil. Zákon podle něj neodpovídá současné době. Původní verze pochází z roku 1995, novelizovaný byl naposledy loni o reklamu na zdravotnické prostředky.
Za reklamu je podle něj považována jakákoliv komunikace farmaceutické společnosti vůči pacientům a lékařům. Podle Koláře by se ale mělo rozlišovat, které sdělení je jednoznačnou reklamou a které má informační charakter. „Zároveň je třeba vnímat, že farmaceutická společnost má o léčivech nejvíce informací a měla by proto být zdrojem informací jak pro odbornou veřejnost, tak pro pacienty,“ uvedl.
Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové vznikl zákon v době, kdy se nepočítalo s internetem. Dodala ale, že zákon je platný a proto je povinností SÚKL jeho dodržování kontrolovat. „Reklama nesmí vyvolávat dojem, že léčivý přípravek nahrazuje lékařskou péči. Nesmí také vzbuzovat dojem, že nemá žádné nežádoucí účinky,“ uvedla. Obsahovat podle ní také musí výzvu k tomu, aby si pacienti pečlivě prostudovali příbalový leták.
Zákon mimo jiné uvádí, že lék nesmí být doporučovaný s odvoláním na vědce, zdravotnické pracovníky nebo osoby, které jimi sice nejsou, ale mohly by díky svému společenskému postavení prodej přípravků zvýšit.
Podle vrchního ředitele sekce legislativy ministerstva zdravotnictví Radka Policara je důležité rozlišovat informace a reklamu. „Reklama určitě není jenom informace, ale jsou to ‚působení‘ na cílovou skupinu, které mají za cíl podporu prodeje zboží,“ uvedl. Zákon podle něj uvádí, že reklama na léky musí podporovat jeho racionální užívání bez přehánění jeho účinků.
Podle výrobců je namístě změna zákona. „Myslím si, že správná cesta je někde uprostřed. Racionalizace, nikoliv její zrušení,“ řekl Kolář. Pravidla ale vychází z evropských regulací, které jsou pro ČR závazné.
Možné úpravy nevylučuje ani ministerstvo. „Jistá míra paternalismu ochranného vůči pacientům je namístě,“ uvedl Policar s tím, že je možné diskutovat o míře nutnosti takové ochrany pacientů. „Budeme mít určitě pacienty hodně vzdělané, kteří mohou mít i lepší informace než zdravotník, ale nebude to nějaký standard,“ dodal.
Zákon proto odděluje reklamu zaměřenou na lékaře, která má méně přísná pravidla, a na veřejnost. Obchodním zástupcům firem také zákon zakazuje předávat lékařům hodnotné dary nebo poskytovat nepřiměřené ubytování a pohoštění.
Dodržování zákona kontroluje SÚKL, pokud zjistí pochybení v rozhlasových či televizních médiích, dá podnět Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Loni dal SÚKL podle informací na webu pokutu 14 firmám, sankce byly v rozmezí 10.000 až 500.000 korun a v celkové výši přes dva miliony korun. Nejvyšší se týkala botoxu a injekcí vitamínu C.
V letošním roce jsou sankce přísnější. Dosud jich SÚKL eviduje 14 v celkové výši 4,2 milionu korun a jediná pokuta je nižší než 100.000 korun. Devět z nich souvisí s injekčním vitamínem C, nejvyšší pokuta byla 810.000 korun.
RRTV podle soupisu rozhodnutí na webu v posledním roce uznala vinným z porušení zákona o regulaci reklamy například výrobce doplňku stravy, jehož reklama v televizi uváděla, že je určený k tlumení a předcházení migrény. Firma dostala napomenutí a upozornění, že v případě opakování přestupku jí hrozí až dvoumilionová pokuta. Podobné napomenutí dostala letos také firma propagující doplněk stravy na posílení imunity, který sliboval ochránit před chřipkou a nachlazením.
