Asocice: Úpravy zdanění e-cigaret je pouze odsunutím vysoké daně…

Původní návrh vládního ozdravného balíčku počítal s tím, že spotřební daň na náplně do e-cigarety bude už od příštího roku deset korun na mililitr. Nově je navýšení rozloženo do čtyř let, v roce 2024 by mělo být 2,50 koruny.

„Princip postupného nárůstu daně vítáme, ale její konečná výše je nesmyslně vysoká. Už za pár let bude v Česku daň nejvyšší v celé Evropské unii,“ uvedl prezident KEVAP Robert Hrdlička. Doplnil, že evropská směrnice, která má e-cigarety do budoucna regulovat, rozlišuje daň u silnějších a slabších náplní. „Což motivuje uživatele obsah nikotinu snižovat,“ dodal.

Komora by proto podle něj uvítala, kdyby vláda převzala evropský princip nebo vyjmula z povinnosti platit spotřební daň náplně bez nikotinu. „Při změnách v balíčku vláda významně snížila daně na nikotinové sáčky,“ dodal spoluzakladatel komory Jan Válek. Podle informací ministerstva financí bude také zavádění daně z nikotinových sáčků rozloženo do čtyř let. Cílová částka bude 1,70 koruny za gram místo původně navrhované 3,45 koruny za gram.

Zástupci KEVAP se obávají toho, že vysoké zdanění bude znamenat nákupy v zahraničí či černý trh. „První rok přežijeme, možná i ten druhý. Ale od roku 2026 bude daň násobně vyšší, než kolik navrhuje ve své směrnici Evropská komise,“ uvedl Hrdlička.

Podle odborníků je vhodné i při zdanění tabákových výrobků a jejich alternativ vycházet z jejich rizikovosti, ať už rizika vzniku závislostí nebo vzniku rakoviny, nemocí srdce a dalších onemocnění. Vedoucí centra pro závislé na tabáku z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Eva Králíková už dříve uvedla, že elektronické cigarety by měly být zdaněné méně než zahřívaný tabák.

V ČR je zhruba dva miliony kuřáků, přibývá uživatelů alternativ ke klasickým cigaretám. Další desetina populace užívala elektronické cigarety, 6,6 procenta zahřívaný tabák a 2,8 procenta nikotinové sáčky. Z mladých ve věku 15 až 24 let užívá elektronické cigarety každý čtvrtý.

Vláda ve svém konsolidačního balíčku navrhuje růst spotřební daně na tabák, větší zdanění zahřívaného tabáku a zavést daň i na elektronické cigarety. Zahřívaný tabák je aktuálně zdaněn na zhruba pětinové úrovni oproti klasickému tabáku, v roce 2024 by se poměr měl zvednout na 29 procent. Spotřební daň na e-cigarety zavádí ve směrnici EU.

Podle dřívějšího vyjádření Asociace poskytovatelů adiktologických služeb návrh zvýhodňuje klasické cigarety proti jejich alternativám nebo hazardní automaty proti méně rizikovým hrám. Ministerstvo financí podle ní při přípravě první varianty návrhu vůbec neoslovilo národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila (ODS), jehož odbor působí při úřadu vlády.

Současné nastavení spotřebních daní podle ní opomíjí míru škodlivosti jednotlivých produktů. „Nejviditelnějšími příklady tohoto rozporu je přetrvávající nulová sazba spotřební daně na tiché víno, návrh na zavedení spotřební daně na elektronické cigarety a nikotinové sáčky v sazbě, která bude mít za následek navýšení jejich ceny nad úroveň klasických cigaret, a další přibližování výše hazardní daně méně nebezpečných her hře technické,“ uvedla v červnu asociace.

Návrh představený tento týden zvyšuje minimální daň za jeden herní automat na 13.400 korun z původní 9200 korun. Mění také schéma přerozdělení výnosu, 55 procent jde státu, 22,5 procenta obcím podle počtu povolených automatů na jejich území a 22,5 procenta se rozdělí mezi všechny obce podle počtu obyvatel. Dosud šlo státu 35 procent.

S takovým rozdělením nesouhlasí Institut pro regulaci hazardních her, který sdružuje provozovatele hazardních her. „Oproti stávajícímu stavu se motivace obcí mít na svém území hernu či kasino snižuje až šestinásobně,“ uvedl ředitel institutu Jan Řehola v tiskové zprávě.

Nesouhlasí s tím, aby výnosy šly i obcím, které na svém území hazard nepovolí. „Systém, kde obec zakáže činnost a měla by z teto zakázané činnost příjmy, je nesmysl. Proč by obec, která nějakou činnost na svém území úplně zakáže, z ní měla dostávat daňové příjmy?“ uvedl. Obce si podle něj mohou transparentně spočítat výnosy, které z legálního hazardu dostanou. Počet provozoven se podle institutu dlouhodobě snižuje, v roce 2017 jich bylo více než 3000, v roce 2021 necelý 1000.