Pomozte svému dítěti zdravě a správně růst

Praha, 31.10.2018 (Focus Agency)

Péče o dětské zdraví se od toho dospělého výrazně liší. Odlišnost není jen v množství potřebných blahodárných látek, ale i v jejich kombinacích. U dětí je navíc dobré zohlednit, co v určité vývojové fázi skutečně potřebují. Batole má jiné požadavky než školák. Jak tedy optimálně podpořit zdraví a správný vývoj dítěte?

Jak dítě roste, mění se i jeho potřeby

Základem zdraví a správného vývoje dítěte je kromě vyvážené stravy také pohyb (ideálně venku), dostatečné množství podnětů rozvíjejících jeho mozkové funkce a samozřejmě i kvalitní odpočinek. Právě strava hraje ve zdraví dítěte důležitou roli. Dostatečný přísun živin, vitamínů a stopových prvků je pro zdravý vývoj dítěte klíčový. Bohužel množství živin, které je obsaženo v průměrné stravě dnešních dětí k uspokojení potřebných denních dávek často nestačí. V současné době má dle odborníků více než 30 % batolat nedostatek vápníku a železa, vitamínu D dokonce více než 60 %.

Abyste dítěti zajistili dostatečné množství zdraví prospěšných látek, a umožnili mu tak správný vývoj, je vhodné k pestré stravě dodat ještě doplňky stravy určené pro děti. Nová řada produktů FUTURA, na jejichž vývoji se podíleli přední čeští pediatři, potřeby dítěte v konkrétní věkové kategorii zohledňuje. Spojuje v sobě více než dvacetileté zkušenosti s oblíbenými dětskými multivitamíny Marťánky a moderní požadavky na výživu dětí.

V různém věku různé potřeby

Mezi základní charakteristiky dětského rozvoje, tzv. „vývojový trojúhelník,“ patří růst, imunita a správné fungování kognitivních funkcí a mozku (schopnost učit se, soustředit se, krátkodobá a dlouhodobá paměť). Jaké kombinace látek jsou pro jednotlivé věkové kategorie vhodné?

Věk 1 – 3 roky

Mezi prvním a třetím rokem dochází k rychlému růstu – během prvního roku vyroste dítě dokonce o 25 cm a ztrojnásobí svou váhu. Začíná chodit, poznává svět okolo sebe (zpočátku jeho ochutnáváním) a dostává se do kontaktu s vnějším světem (dětská hřiště, kroužky pro batolata či mateřské kluby). V tomto období je tedy vhodné podpořit správný vývoj a růst kostí u dětí, což zajistí vápník a vitamín D3 doplněné o vitamín K2. Vitamín D3 také přispívá ke správné funkci dětského imunitního systému, který se v tomto období intenzivně buduje (vývoj pokračuje až do cca 10 let věku), a ideálně by měl být doplněn aktivním antioxidantem vitamínem C. Pro rozvoj vnímání, schopnosti učit se a kognitivní funkce obecně je pak důležité železo.

Věk 3 – 6 let

Děti v předškolním věku se setkávají s větším dětským kolektivem, začínají navštěvovat školku. Spolu se změnou prostředí je nejvíce zatížen a prověřován imunitní systém. K jeho optimální funkci napomůže vitamín C a D3. Vitamín D3 je zásadní i pro zdravý růst kostí a také silné zuby. S nástupem do školky se objevují i nové podněty. Schopnost učit se a pomatovat si, stejně jako další kognitivní funkce je možné podpořit prostřednictvím železa. Tento komplex je dobré obohatit ještě o moderní a trendy betaglukany, které jsou v poslední době v pozornosti vědců.

Věk 6 – 9 let

Ve věku 6 let většina dětí nastupuje do školy. Opět dochází ke změně prostředí, nově i ke změně způsobu získávání informací. Zatímco dosud se dítě učilo spíše krátkodobě a prostřednictvím „her,“ nyní je nuceno se dlouhodobě soustředit. Právě v tomto věku je tedy třeba podpořit funkce mozku, který dostává hodně zabrat. K tomu pomohou Omega 3 mastné kyseliny (DHA). Je třeba nepodceňovat ani podporu imunity (vitamín D3 a C), neboť zde do hry vstupují i další faktory. Například, pokud je dítě citlivější, může být imunitní systém oslaben i stresem spojeným se změnami režimu. A opět je dobré doplňovat také betaglukany.

Budujte dítěti pevné zdraví krok za krokem

Tím, že dítěti poskytnete dostatečné množství zdraví prospěšných látek, pozitivně ovlivníte jeho vývoj. Vybudováním „zdravé“ imunity, kostí a podporou mozkových funkcí v dětství, můžete zajistit i vyšší kvalitu života v dospělém věku. Dosáhnout těchto cílů však lze jen systematickou dlouhodobou podporou zdraví. Pomoc nabízí i nové produkty Futura.

Listopad – měsíc prevence rakoviny prostaty – S rakovinou prostaty…

Praha, 31. října 2018 (ZP MV ČR) – Rakovina prostaty je v Evropě nejčastějším zhoubným nádorem u mužů. V České republice je každoročně diagnostikováno asi sedm tisíc nových pacientů2 a jejich počet dlouhodobě narůstá. Úměrně s tím také rok od roku stoupají náklady na léčbu rakoviny prostaty. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) v loňském roce vynaložila 203,9 milionu korun na léčbu svých klientů s tímto typem rakoviny. Jako u většiny onemocnění, i v tomto případě platí, že čím dříve se nemoc odhalí, tím větší šanci má pacient na uzdravení.

Rakovina prostaty dle statistik postihne v průběhu života každého devátého muže na světě. Přestože je mortalita karcinomu prostaty relativně nízká, celosvětově má na svědomí přibližně 258 tisíc úmrtí za rok. I v České republice se u mužů jedná o nejčastější typ rakoviny, denně je průměrně diagnostikováno 20 nových případů. „S tímto typem nádoru se loni potýkalo 2703 našich klientů. Při srovnatelném počtu pacientů náklady na léčbu meziročně vzrostly téměř o 13 procent,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Včasná prevence prodlouží život

Varovným signálem nemoci mohou být problémy při močení, v pokročilejším stádiu pak i krev v moči či ve spermatu. V této fázi je již nezbytné absolvovat urologické vyšetření. Čeští muži však prevenci podceňují, přestože včasná diagnóza je pro úspěšnou léčbu rakoviny prostaty stěžejní. Zdokonalující se lékařská péče dosahuje u zavčas odhalených případů velice dobrých výsledků. Pěti let od stanovení diagnózy se dožívá více než 99 % pacientů, od roku 1993 se snížila míra úmrtí o více než polovinu.

Na vyšetření přispívá zdravotní pojišťovna

Rakovinu prostaty lze odhalit základním vyšetřením prostaty přes konečník a odběrem krve, jež prokáží aktivitu prostaty, tzv. prostatický specifický antigen (PSA). Hladina PSA nicméně narůstá v průběhu života, takže ještě nemusí nutně souviset s rakovinou. Je tedy nezbytné ji doplnit dalším vyšetřením v podobě odběru prostatické tkáně a pomocí ultrazvuku. „Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR svým klientům přispívá z fondu prevence částkou až 500 korun na preventivní vyšetření prostatického specifického antigenu neboli PSA, či ultrazvukem,“ dodává Hana Kadečková.

Riziko onemocnění roste s věkem

Důvod onemocnění vědci neznají, určitý význam má však genetika. Mezi ohrožené jedince patří ti, v jejichž první rodinné linii byla již dříve diagnostikována rakovina prostaty. Rizikovým faktorem je i rasa, pravděpodobnost výskytu karcinomu se také zvyšuje s věkem. Nejohroženější skupinou jsou senioři starší 65 let, kterých se týká více než 65 % onemocnění. V posledních letech však lékaři zaznamenávají nárůst nových případů také u mladších pacientů. Zatímco na počátku 90. let byl průměrný věk diagnostikovaných osob 73 let, nyní se pohybuje na hranici 69. roku života.

Listopad – měsíc prevence rakoviny prostaty

Měsíc listopad tradičně upozorňuje na nebezpečí rakoviny prostaty a důležitost prevence osvětovou kampaní Movember, která se v posledních letech dostala do širšího povědomí i v České republice. Kampaň vyzývá muže po celém světě, aby si nechali narůst knír, a tím šířili osvětu a diskuzi o uroonkologických problémech a nutnosti preventivního vyšetření.

ZP MV ČR působí na českém trhu nepřetržitě 26 let a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

BBC: Studentům chirurgie v Británii chybí zručnost pro šití ran

Londýn 31. října (ČTK) – Studenti stráví příliš mnoho času před monitory počítačů a velmi málo při ruční činnosti, takže ztrácejí zručnost a v případě studentů chirurgie se to projevuje potížemi se šitím ran. Tvrdí to profesor chirurgie na Královské univerzitě v Londýně Roger Kneebone. Všiml si, že mladí lidé mají velmi malou zkušenost s rukodělnou činností a zápasí s praktickými úkoly.

“Je to důležitý a stále naléhavější problém,” citovala Kneebona stanice BBC. Profesor se obává, že studenti sice budou mít univerzitní diplomy, avšak nebudou schopni pacienty rozříznout a zašít. “Znepokojuje mne i mé kolegy, že zatímco v minulosti jste předpokládali, že absolventi budou schopni praktických úkonů, jako je něco vyříznout, teď už to neplatí,” řekl Kneebone.

Doporučil by rozšířit výuku mladých lidí o tvůrčí a umělecké předměty, při nichž bude nutné používat ruce. Mnoho věcí se podle něj “odehrává na dvourozměrné obrazovce”, čímž odpadá možnost věci si osahat a rozvíjet manuální dovednosti. “Studenti přestávají věřit svým rukám,” tvrdí profesor a dodává: “Máme studenty, kteří studují s výbornými známkami, avšak nemají základní hmatové znalosti,” dodal Kneebone.

Alice Barnardová z výukové charitativní organizace Edge řekla, že vláda hodně mluví o významu kreativních předmětů, ale chová se jinak. Ve školách se podle ní klade důraz na akademické předměty, zatímco ty kreativní jsou zatlačeny do pozadí. Podle statistiky od roku 2010 ubylo těchto předmětů o 20 procent.

“Tvořivost není jenom pro umělce. Předměty jako kreslení a technologie, hudba, umění a drama jsou důležité pro rozvoj představivosti a důvtipu, houževnatosti, řešení problémů, práce ve skupině a technických dovedností,” řekl ředitel muzea královny Viktorie a prince Alberta Tristram Hunt.

sva šeb

Polovina nových případů rakoviny plic je u bývalých kuřáků

Praha 31. října (ČTK) – Polovina nových případů rakoviny plic se objeví u bývalých kuřáků. Po deseti letech nekouření se ale riziko sníží na polovinu. Ročně si diagnózu vyslechne kolem 6700 lidí. Většina má pokročilé stádium, které se lékařům nedaří léčit. Pomoci by měla preventivní vyšetření ohrožených skupin, která plánují lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Nyní o tom jednají s ministerstvem zdravotnictví i zdravotními pojišťovnami.

Pět let od diagnózy přežije jen 16 procent nemocných. Počet úmrtí podle ředitele Onkologického centra VFN Davida Feltla každoročně téměř kopíruje počet nových pacientů. “Je obrovská poptávka po tom, aby se stalo něco velkého. Výsledky jsou velmi neuspokojivé,” vysvětlil.

Téměř už se vyrovnal podíl nemocných žen a mužů, protože pacientek s rakovinou plic přibývá. Podle statistik z roku 2016 je třetina pacientů ve čtvrtém stadiu nemoci se vzdálenými metastázami. “Prognóza je těsně svázaná se stádiem nemoci,” dodal primář kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN Jiří Votruba.

Podle něj je velice obtížné odhalit nádor včas, protože nepůsobí v plicích žádné potíže. Vykašlávání krve nebo bolest na hrudi se objeví až v pozdějších stádiích. Nemoc ale umí odhalit včas vyšetření počítačovou tomografií, takzvané CT, tedy podrobné rentgenové vyšetření s malou dávkou záření, jehož výsledky zpracovává počítač.

Americká studie na 53.000 aktivních a bývalých kuřácích prokázala, že se takovými vyšetřeními podařilo snížit úmrtnost o pětinu. Studie na evropských pacientech prezentovaná letos v září ukázala pokles o více než čtvrtinu. V Česku by tak podle odhadů lékařů mohla včasná vyšetření zabránit asi 200 předčasných úmrtí.

“Snažíme se ministerstvu zdravotnictví a pojišťovnám nabídnout návrh screeningu,” dodal Votruba s tím, že vyšetřit by bylo vhodné pacienty, kteří kouří nebo kouřili aspoň 20 cigaret denně po dobu 30 let. Vyšetření CT by mělo předcházet molekulární a genetické vyšetření a vyšetření vydechovaného vzduchu. Náklady na vyšetření CT jsou totiž asi 2600 korun, nelze ho proto udělat všem současným a bývalým kuřákům.

Zároveň by podle přednosty Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Luboše Petruželky měla vznikat centra, která se budou na léčbu rakoviny plic specializovat.

Podmínkou je podle něj navázání léčby na výzkum, klinické studie a registr nemocných s pravidelným vyhodnocováním výsledků léčby. Centrum by mělo mít kompletní možnosti v oblasti vyšetřovacích a zobrazovacích metod, hrudní chirurgie a multidisciplinární imuno-onkologický tým.

Na prevenci je v Česku vydáváno jen asi půl procenta ročních nákladů ve zdravotnictví, které letos byly celkem asi 300 miliard korun. Pravidelný screening se týká rakoviny prsu a tlustého střeva a konečníku. Pojišťovny na něj zvou v případě tlustého střeva osoby nad 50 let a prsu ženy nad 45 let.

van mha

Hemodialýza se ve Vsetínské nemocnici přesune do nových prostor

Zlín 31. října (ČTK) – Oddělení hemodialýzy se ve Vsetínské nemocnici přesune do nových prostor, a to do zrekonstruované části objektu K v areálu nemocnice. Kraj, který je zřizovatelem nemocnice, již vybral zpracovatele projektové dokumentace. Stavba by měla začít na konci příštího roku, potrvá do srpna 2020. Předpokládané náklady této investiční akce včetně pořízení projektové dokumentace činí 70 milionů korun, řekl dnes novinářům hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL).

“Oddělení hemodialýzy je nyní ve Vsetínské nemocnici umístěno společně s oddělením interny. Vzhledem k chystanému přesunu provozu interny do nově budovaných prostor je nutné řešit i přemístění provozu dialýzy. Ta bude nově provozována ve druhém patře budovy K, kde v současnosti sídlí dětské oddělení a mikrobiologie,” uvedl hejtman.

Nový dialyzační sál bude mít kapacitu 14 lůžek, počítá se s pořízením moderních přístrojů i zázemím pro pacienty a personál.

Nové hemodialyzační středisko má od letošního května Kroměřížská nemocnice, podobné moderní prostory by podle hejtmana měly být i ve Vsetíně. V dalších krajských nemocnicích, ve Zlíně a Uherském Hradišti, jsou podle Čunka také moderní přístroje.

Dialyzační péče je nezbytná pro život pacientů se selháním ledvin. Principem dialýzy je čištění krve, které u nemocného nahrazuje činnost nefunkčních ledvin. Pomáhá odstranit z těla odpadní látky a přebytečné tekutiny, což jinak obstarávají ledviny zdravé.

jmk kš

Zaměstnavatelé jsou proti zrušením karence, stěžují si na náklady

Praha 31. října (ČTK) – Zaměstnavatelé ostře nesouhlasí s dnešním rozhodnutím poslanců, aby od července 2019 v prvních třech dnech nemoci začali platit stonajícím pracovníkům 60 procent základu příjmu. Zrušení třídenní karenční doby podle zástupců podnikatelů povede ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem, zástup za nemocné budou za rekordně nízké nezaměstnanosti hledat obtížně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun a navržené snížení odvodů o 0,2 procentního bodu dopady nedorovná.

“Ze sociálního dialogu se stal sociální diktát. Ministerstvo práce si prosadilo společně s odbory svůj záměr, bez jakéhokoliv kompromisu nebo vstřícného kroku. Nepamatuji v minulosti, kdy ministerstvo postupovalo tímto způsobem. To je na celé záležitosti ještě horší než to, že zrušení karenční lhůty je hlavně politické gesto, než promyšlený krok, který by měl pomoci skutečně nemocným pracovníkům,” řekl ČTK předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

“Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta,” uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Podle něj firmy budou muset chybějící zaměstnance nahradit, a to většinou při přesčasech, což bude znamenat další náklady na odměny a organizaci.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého v době rekordně nízké nezaměstnanosti nebudou mít podniky šanci zástup za chybějící síly najít. Menší a střední podniky se tak mohou dostat do existenčních problémů, míní Dlouhý. “Kompenzace snížením odvodů o 0,2 procentního bodu je směšná. V žádném případě nevyváží finanční a personální dopady na firmy,” řekl šéf komory. Dodal, že podle odhadů by dodatečné mzdové a personální náklady s odvody mohly činit až pět miliard korun.

Podle Dlouhého si zaměstnavatelé uvědomují, že není dobré, když jejich lidé chodí do práce nemocní. Řada z firem proto nabízí dny na zotavenou tedy takzvané sickdays či jiné benefity. “Dnešní rozhodnutí je politické. Vlastně platíme za to, že vznikla určitá koalice po posledních volbách,” dodal Dlouhý.

Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák míní, že poslanci schválili pro firmy nejhorší možnou z variant, o nichž tripartita diskutovala. Dlouhý podotkl, že zákonodárci nepřijali žádný ze změkčujících pozměňujících návrhů. “Bylo by fér, kdyby byla zaměstnavatelům poskytnuta alespoň odpovídající kompenzace,” dodal Hanák. Sleva na pojistném o 0,2 procentního bodu podle něj zvýšené náklady kvůli proplácení prvních tří dnů nemoci nepokryje.

Podle ministerstva práce by se nemocnost mohla zvýšit o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady tedy podle odhadů vzrostou asi o osm miliard korun. Snížením odvodů se ušetří přibližně tři miliardy. Dopadne to především na výrobní firmy, poznamenal Hanák.

“Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší,” řekl šéf svazu. Podle něj se změní firemní benefity, některé firmy mohou sickdays nebo pátý týden dovolené zrušit.

Wiesner podotkl, že karence je běžná v řadě evropských zemí. “Jedním z důvodů zavedení karenční doby v roce 2008 bylo značné zneužívání dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnanců, které následně významně kleslo. ČR patřila zejména před zavedením karenční doby ke státům s nejvyšší mírou pracovní neschopnosti v Evropě. Do této situace se nyní pravděpodobně opět vrátíme,” uvedl Wiesner.

Sněmovna dnes schválila hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů návrh sociální demokracie se zrušením karenční doby. Novela zákoníku práce nyní zamíří k posouzení senátorům. Komora se na ně chce obrátit a zaslat jim dopis se svými argumenty

fd ktk mal

Sbírka Srdce dětem pomáhá stovkám nemocných dětí v celé České…

Praha, 30.10.2018 (Život dětem)

V pondělí 5. listopadu začíná ve všech obchodech společnosti Lidl veřejná sbírka Srdce dětem na pomoc rodinám s vážně nemocnými dětmi. Jejím pořadatelem je obecně prospěšná společnost Život dětem, která nemocným dětem pomáhá již 19 let. Se sbírkou se budete v obchodech Lidl potkávat až do 18. listopadu. Srdce dětem je tradiční sbírka, která se koná ve všech prodejnách Lidl již po osmé. Za tu dobu se zásluhou sbírky podařilo zlepšit život 2 756 nemocným dětem. I v tomto roce si můžete u pokladen zakoupit samolepku ve tvaru srdíčka s logem projektu za minimální částku 30 Kč a přispět tak těm, kteří pomoc skutečně nezbytně potřebují. Jedná se o rodiny s vážně nemocnými dětmi, které potřebují celodenní péči, takže rodina musí žít z jednoho platu. Bohužel se často stává, že na tuto péči, která je náročná jak fyzicky, tak finančně, zůstane jenom jeden z rodičů a dostává se tak do velmi svízelné finanční situace.

V roce 2017 se v rámci sbírky Srdce dětem podařilo získat pro nemocné děti úžasnou částku 25 000 000 Kč. Přitom od zákazníků získala o.p.s. Život dětem pro nemocné děti 24 117 827 Kč a společnost Lidl tuto nádhernou částku doplnila na 25 miliónů korun, za což všem patří skutečně velký dík.

Prosíme, přijďte i tento rok do některého z obchodů společnosti Lidl a přispějte nemocným dětem zakoupením samolepky. Za získané finanční prostředky zakoupí o.p.s. Život dětem v roce 2019 nejrůznější zdravotní a kompenzační pomůcky, které zdravotní pojišťovny hradí jen částečně nebo vůbec, nejrůznější velmi užitečné neurorehabilitační programy a ozdravné pobyty.

Studie: Mezi dvěma těhotenstvími by měl uplynout nejméně rok

Washington 30. října (ČTK) – Mezi dvěma těhotenstvími by měl uplynout nejméně rok, vyplynulo z nejnovější studie zveřejněné v časopise Journal of the American Medical Association (JAMA). Ženy, které se rozhodnout mít děti mezi třicítkou a čtyřicítkou často řeší dilema, jak dlouho mezi jednotlivými těhotenstvími čekat. Lékaři obvykle radí počkat 18 až 24 měsíců, napsala agentura AFP. Nová studie říká, že pauza méně než rok mezi jednotlivými těhotenstvími zvyšuje rizika pro matku i dítě.

Studie byla založena na sledování 150 tisíc těhotenství v Kanadě v letech 2004 až 2014. Její autoři uvedli, že nejbezpečnějším intervalem mezi porodem a početím dalšího dítěte je 12 až 18 měsíců.

“Ze studie vyplynulo, že těhotenství, která jsou těsně u sebe, s sebou nesou rizika pro ženy všech věkových kategorií,” uvedla jedna z autorů studie, Laura Schummersová z univerzity v Britské Kolumbii. “Rizika pro matku se objevila jen u žen ve věku 35 let a více, nikoli u žen mladších. Rizika pro dítě se ale projevila jak u žen ve věku od 20 do 34 let, tak i od 35 let výše,” dodala. Za interval mezi těhotenstvími je považovaná doba mezi narozením jednoho dítěte a početím dalšího. Jak nicméně Schummersová doplnila, rizika v intervalu od 12 do 24 měsíců byla podobná.

Pro ženy starší 35 let bylo riziko komplikací nejvyšší, jestliže jejich další těhotenství začalo tři, šest či devět měsíců po porodu předchozího dítěte. Mezi rizika patřilo narození mrtvého dítěte, smrt novorozence v prvním roce života, nízká porodní váha, nebo předčasný porod a tato rizika se projevila u dvou procent novorozenců ve studii.

Když těhotenství začalo šest měsíců od narození předchozího dítěte, riziko předčasného porodu se zvýšilo o 59 procent ve srovnání s těhotenstvími, která začala 18 měsíců od narození předchozího dítěte, uvádí rovněž studie. Lékaři ve Spojených státech většinou radí ženám, aby počkaly s početím dalšího dítěte nejméně 18 měsíců od porodu. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje nejméně 24 měsíců.

tes lsk

Ve věku 88 let zemřel biochemik Paleček, zabýval se…

Brno 30. října (ČTK) – Zemřel biochemik Emil Paleček, který přispěl ke vzniku nové oblasti výzkumu DNA pomáhající zjistit genetické kořeny nemocí. Bylo mu 88 let. Paleček zkoumal také bílkoviny, které souvisejí se vznikem rakoviny. Dlouhá léta pracoval v Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně. Její pracovník pro styk s veřejností Eduard Kejnovský ČTK řekl, že Paleček zemřel v noci na dnešek.

Paleček spolupracoval s brněnským Masarykovým onkologickým ústavem. V roce 2014 získal za svou práci cenu Česká hlava. Jeho dílo vešlo do učebnic biofyziky a molekulární biologie a byl také zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Zaujal nejen tuzemskou odbornou veřejnost, byl hojně citován i v zahraničí. Je autorem tří stovek vědeckých prací.

Vědec byl činný až do posledních dnů svého života. “V sobotu byl ještě v práci. V neděli šel na mši a pak plavat. Na bazéně ho bohužel postihla mrtvice a zemřel v noci na dnešek,” řekl Kejnovský.

Paleček před několika lety řekl, že v budoucnu budou moci praktičtí lékaři díky DNA zjistit z kapky krve, jak vyhovuje daný lék konkrétnímu pacientovi. Informace z genomu mohou pomoci i při včasné diagnostice rakoviny. V roce 2014 při udělení ceny Česká hlava odhadoval, že praktici začnou používat elektrochemické metody pro rozpoznání údajů z DNA nejdříve asi za 20 let. “Samozřejmě nejde o proroctví, ale o odhad. Věda se neustále vyvíjí a nelze vyloučit, že se objeví nové metody, které budou levnější a efektivnější než moje elektrochemie,” řekl tehdy ČTK.

Loni se stal také laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě.

ver mei dr

V SRN začal soud se zřejmě největším masovým vrahem…

Berlín 30. října (zpravodaj ČTK) – V Oldenburgu na severozápadě Německa začal dnes další soud se zřejmě největším masovým vrahem v dějinách spolkové republiky. Ošetřovatel Niels Högel čelí obžalobě z vraždy 100 pacientů ve věku 34 až 96 let a k vině se dnes přiznal. Podle některých pozorovatelů ale nyní jedenačtyřicetiletý muž v letech 2000 až 2005 zabil možná i dvakrát tolik lidí.

Proces, který neskončí dříve než v květnu příštího roku, soudce Sebastian Bührmann zahájil minutou ticha za oběti. Poté Högelovi slíbil férový a otevřený přístup a ostatním přítomným to, že se bude všemi silami snažit dobrat pravdy.

Obžalovaný dal nedlouho po začátku procesu najevo připravenost vypovídat. K činům se poté přiznal. Na dotaz, zda vznesená obvinění z velké části souhlasí, odpověděl podle serveru Spiegel Online “ano”.

Högel vraždil podle obžaloby na klinice v Oldenburgu, kde pracoval od června 1999 do října 2002, a také v nemocnici v nedalekém Delmenhorstu, kde působil mezi prosincem 2002 a červencem 2005. V Oldenburgu měl podle vyšetřovatelů na svědomí 36 životů, v Delmenhorstu dalších 64.

Ošetřovatel pomocí léků ovlivňujících činnost srdce pacienty přiváděl do stavu vyžadujícího oživování, aby při jejich následné záchraně mohl prokazovat své schopnosti. Oživit se mu je ale často nepodařilo. Některé pacienty přitom oživoval během jedné noci i několikrát.

Na jeho činy se navzdory řadě indicií přišlo až v červnu 2005, kdy jedna ze zdravotních sester viděla, jak pacientovi podává lék, který nebyl předepsán. Ani tehdy ale vedení nemocnice neinformovalo okamžitě policii, a Högel tak před zatčením zavraždil ještě jednoho pacienta.

Právě obrovská pochybení dvojice zdravotnických zařízení umožnila Högelovi tak dlouho vraždit. Už v Oldenburgu přitom měli jeho kolegové k dispozici statistiku, z níž vyplývalo, že při jeho službách umírá nezvykle vysoký počet pacientů. Přes vážné podezření ale nemocnice neinformovala policii, a naopak ošetřovatele doporučila dalšímu zaměstnavateli.

V Delmenhorstu byly podle všeho indicie ještě mnohem výraznější. Mezi březnem 2003 a červnem 2005 dramaticky stoupl počet pacientů umírajících na jednotce intenzivní péče: místo zhruba 200, kteří by za běžných okolností v takto dlouhém období zemřeli, jich o život přišlo 411. Zároveň násobně stoupla spotřeba srdečního léku Gilurytmal. O tom, že úmrtí souvisí s Högelem, byli přesvědčeni i jeho spolupracovníci, kteří se spolu opakovaně bavili o tom, kolik asi za jeho službu zase zemřelo pacientů.

Soud se čtveřicí zaměstnanců kliniky v Delmenhorstu, kteří podle vyšetřovatelů hrubě zanedbali své povinnosti, začne po skončení nynějšího procesu. Vyšetřováno je i několik zaměstnanců nemocnice v Oldenburgu.

Ošetřovatel sám byl poprvé odsouzen na konci roku 2006. Za pokus o vraždu tehdy dostal několikaletý trest vězení. V roce 2015 pak byl mimo jiné za dvě vraždy odsouzen na doživotí.

Vyšetřování celého rozsahu jeho zločinů se ale naplno rozjelo s výrazným zpožděním až na základě naléhání pozůstalých. Zvláštní komise Kardio, která vznikla v listopadu 2014, nechala na 67 hřbitovech exhumovat ostatky 134 lidí, u nichž zkoumala, jestli mohou patřit mezi oběti ošetřovatele. U řady dalších ale takové přezkoumání možné nebylo, protože je příbuzní po smrti nechali spálit. Kolik lidí přesně Högel zabil, tak zřejmě nikdy nebude jasné.

Nynější proces se zabývá velkou částí případů, kterých se měl ošetřovatel dopustit, a mohl by představovat důležitý krok k ukončení nejistoty pozůstalých. Zvýšení trestu pro Högela soud ale přinést nemůže. Kvůli velkému zájmu médií, veřejnosti i pozůstalých se jednání neodehrává v běžné soudní budově, ale ve veletržním komplexu Weser-Ems-Hallen.

Martin Weiser ank