Ministerstvo zakázalo vývoz léku Antabus k léčbě alkoholismu

Praha 2. listopadu (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví zakázalo vývoz léku Antabus k léčbě alkoholismu. Mohl by ho být v Česku nedostatek, protože za něj není náhrada, uvedlo ministerstvo na webu. Účinná látka Antabusu disulfiram se používá v léčbě závislosti na alkoholu. Při léčbě alkoholismu je využíván již desítky let.

„Léčivý přípravek Antabus je sice v České republice dostupný, ale jeho zásoba zatím vystačí pouze do konce roku 2018 a další dodávky jsou avizovány se zpožděním, což by mohlo způsobit, že aktuální zásoba léčivého přípravku bude nedostatečná pro pokrytí potřeb pacientů v České republice,“ uvedlo ministerstvo.

Pokud se pacient léčí Antabusem a požije alkohol, dochází u něj k navození řady nepříjemných fyzických reakcí. Ty mohou být natolik nepříjemné, že pacienta od další konzumace alkoholu odradí.

Antabus byl původně používán v léčbě střevních infekcí. Mezinárodní tým vědců, kde byli zapojení i badatelé z Olomouce, loni publikoval objev mimořádných protinádorových účinků Antabusu. Nakolik bude možné objev skutečně využít pro zavedení nové léčby rakoviny, ukážou klinické studie.

Možnost zakázat vývoz léků, u kterých je riziko, že by v Česku mohly chybět, má vláda od loňského roku. Zakázán byl už letos například vývoz vakcíny Cervarix nebo léku Subutex, kterým se léčí narkomani.

Ročně se v Česku distribuují léky za 70 miliard korun, z toho přípravky v hodnotě až pěti miliard končí v cizině.

van jw

Tenzní bolesti hlavy trápí až 80 % populace, na vině…

Praha, 1.11.2018 (Allmedia4U)

Člověk v dnešní době zažívá stres téměř každodenně, což se následně promítá i do jeho zdravotního stavu. Jedním z typických důsledků stresu jsou bolesti hlavy. Sice nás bezprostředně neohrožují na životě, ale jsou nepříjemné a snižují kvalitu našeho pracovního i osobního života. Proto je potřeba je účinně tlumit. Jako lék první volby je při bolesti hlavy vhodný např. přípravek s obsahem ibuprofenu.

Stres, únava, potažmo pocity úzkosti či deprese stojí za nejčastějším typem bolestí hlavy, tzv. tenzní bolestí hlavy. Jejím spouštěčem může být nejen samotný stres, ale i předtucha stresu, opakované konflikty a jejich očekávání. Také proto se tenzní bolest hlavy někdy označuje jako bolest stresová. Jde o tlakové a oboustranné bolesti, které se nejvíce projevují v oblasti temene. „Na rozdíl od migrény nastupují pozvolna a nebývají tak silné. Člověk tedy nemusí, jako při migréně, zanechat veškerých aktivit a ulehnout, nicméně i tak jsou to bolesti obtěžující a nepříznivě ovlivňující kvalitu života. Díky délce svého trvání a častému opakování omezují člověka v běžných denních aktivitách,“ říká MUDr. Marek Hakl, primář Kliniky algeziologie a preventivní péče Medicinecare v Brně. Pacienti často popisují tenzní bolesti hlavy jako pocit sevření (pásku kolem hlavy), přetlaku uvnitř lebky či nepříjemnou přecitlivělost při doteku hlavy ve vlasech, např. při česání. Bolest umí potrápit i celé hodiny či dokonce dny. Často se objeví až odpoledne nebo večer.

Tenzní bolesti hlavy jsou nejčastějším typem primární bolesti hlavy, v životě ji zakusí téměř každý člověk. Statistiky ukazují, že postihují až 80 % populace. Mohou se objevovat jen občas, několik dní v měsíci, pak mluvíme o tzv. epizodickém typu tenzní bolesti hlavy. V případě, že jimi pacient trpí více než polovinu dnů v měsíci, jde již o chronický typ tenzní bolesti hlavy.

K léčbě tenzní bolesti hlavy lze využít běžně dostupné léky proti bolesti s obsahem léčivé látky ibuprofen. Pro dospělé a dospívající od 12 let je vhodný např. přípravek Ibalgin Rapidcaps 400 mg měkké tobolky. Růžovo-červené tobolky se díky měkkému želatinovému obalu v žaludku snadno rozkládají. Obsahují ibuprofen v tekuté formě, který se rychleji vstřebává do krevního oběhu a díky tomu se rychle dostane k místu bolesti. Výhodou je rovněž jeho široké využití. Kromě bolestí hlavy je možné jej užívat i při bolestech zubů, svalů či zad, bolestivé menstruaci apod.

„Kromě tlumení bolesti je však na místě řešit i stres, který bolest hlavy vyvolal. Především dlouhodobý stres není radno podceňovat. Zatímco krátkodobý stres může díky vyplaveným hormonům člověka aktivovat a připravit ho tak na překonání určité zátěžové situace, dlouhotrvající nebo často se opakující stres působí na zdraví jednoznačně negativně,“ upozorňuje MUDr. Hakl. Kromě bolesti hlavy snižuje chronický stres imunitu a podílí se na rozvoji řady fyziologických, ale i psychických onemocnění, mimo jiné např. i depresí. K potlačení stresu účinně přispívají například relaxace, masáže, dechová cvičení, meditace či jóga.

Ibalgin Rapidcaps® 400 mg měkké tobolky je volně prodejný lék k vnitřnímu užití. Obsahuje ibuprofen. Pozorně čtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

Ibalgin Rapidcaps® 400 mg měkké tobolky – orientační cena balení 20 tobolek v lékárně 100 Kč.

Zdroje:

1. Humpolíček P.: Stres a jeho zvládání v kontextu psychosomatiky a metabolických poruch. Psychologický ústav FF MU Brno, Dostupné z: http://text.psychologon.cz/270-stres-a-jeho-zvladani-v-kontextu-psychosomatiky-a-metabolickych-poruch.pdf
2. Marková J.: Tenzní bolesti hlavy. Medicína pro praxi 2006; 2: 80–82. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2006/02/07.pdf
3. Gilbertová S.: Zdravotní důsledky stresu. Fyzioterapeutické odd. SAZ, Praha. Dostupné z: https://www.vubp.cz/ces/soubory/ergonomie-a-stres-2015/zdravotni-dusledky-stresu-sylva-gilbertova.pdf
4. SPC přípravku IBALGIN RAPIDCAPS 400 mg MĚKKÉ TOBOLKY, datum revize textu 18. 4. 2018
5. PIL přípravku IBALGIN RAPIDCAPS 400 mg MĚKKÉ TOBOLKY, datum revize textu 18. 4. 2018
6. Keller O.: Tenzní bolesti hlavy. Neurologie pro praxi 2003/2, 69–71. Dostupné z: https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2003/02/06.pdf

V areálu Nemocnice Na Bulovce (NNB) byly otevřeny specializované školicí…

Praha, 1.11. 2018 (Nemocnice Na Bulovce)

V areálu Nemocnice Na Bulovce (NNB) byly otevřeny specializované školicí prostory pro studenty 3. lékařské faktulty Univerzity Karlovy a nelékařský zdravotnický personál NNB. Učebny se nacházejí v prostorách interního oddělení.

“Školicí prostory vznikly ve vzájemné spolupráci naší nemocnice a 3. LF UK, která do učeben poskytla a bude podle potřeb poskytovat nejrůznější pomůcky k praktické výuce,” popisuje náměstkyně pro ošetřovatelskou péči NNB Mgr. Soňa Mendlová.

V nově otevřených prostorách je učebna pro teoretickou výuku, jejíž součástí je také přípravna a nemocniční lůžka pro praktickou výuku. Studenti si tak mohou vyzkoušet stlaní – úprava lůžka, hygienickou péči o pacienta, polohování jako prevenci dekubitů (proleženin), podávání léků a stravy, cévkování, bandáže apod.

Slavnostního otevření se zůčastnili také zástupci 3. LF UK, přednostka PhDr. Hana Svobodová, Ph. D. a proděkan pro studium a výuku MUDr. David Marx Ph.D., který k dnešní slavnostní akci uvedl: “Velmi oceňuji energii vloženou do přípravy vdělávacího centra, je to logický výraz podpory vzdělávání sester, jelikož jsou na ně kladeny stále větší nároky – více kvalifikované práce a odpovědnosti. Byl bych velmi rád, kdyby k nám přicházelo stále více mladých lidí, kteří jsou motivovaní vykonávat tuto náročnou, nicméně velmi obohacující práci”.

Učebny budou využívány také pro další vzdělávací činnost, jako jsou odborná školení či workshopy pro stávají personál nemocnice.

Vzdělávání nelékařského personálu má v NNB dlouholetou tradici. Každý rok zde absolvuje teortickou i praktickou část výuky zhruba 500 studentů.

Pacientům s chronickou bolestí může ulevit stimulátor míchy

Praha 1. listopadu (ČTK) – Pacientům s chronickou bolestí může ulevit neurostimulátor s elektrodami zavedenými do páteře, které stimulují míchu. Pacienti s ním nemusí užívat silné léky proti bolesti a opioidy nebo jim stačí menší dávky. Podle primáře Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole Jiřího Kozáka pomohl podobný přístroj už asi 200 pacientům. Chronickou bolestí podle odhadů trpí v Česku asi 1,5 milionu lidí.

„Neurostimulace je účinnou metodou, která se používá nejčastěji po opakovaných operacích páteře, kdy předchozí terapie a podávání léků, včetně opiátů, analgetik a antidepresiv, nevedlo k dostatečné úlevě od bolesti,“ řekl dnes novinářům Kozák.

Pacient se zavedeným neurostimulátorem může ve chvíli, kdy bolest nastoupí, přístroj zapnout a díky výboji do příslušných nervů bolest změnit na méně nepříjemné brnění. Kozák dodal, že nejde o léčení příčiny bolesti, ale jen o její tišení. Je proto pacienta třeba dál sledovat, žádná další omezení ale nemá.

Bolesti podle klinických studií stimulátor utlumí průměrně o polovinu. Pacientka Jitka, která mluvila na dnešní tiskové konferenci, má přístroj několik měsíců. „Bolesti zad mě začaly trápit ve 30 letech a postupně se zhoršovaly, čemuž jsem nepřikládala význam,“ uvedla pacientka, která pracovala jako zdravotní sestra. Před dvěma lety jí ale bolesti začaly vystřelovat do pravé nohy. Musela práci opustit, nevydržela sedět víc než deset minut, obtíže jí dělala i delší chůze nebo stání. Prodělala také dvě operace páteře.

Nákladný neurostimulační přístroj je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, lékaři proto pečlivě vybírají pacienty, kterým bude voperován. Vybírají většinou ty, kterým léčba léky nezabírá. Ideální je střední věk, dostatečná motivace a schopnost chápat, jak přístroj obsluhovat.

V Česku ho může zavádět osm vybraných center. Podle Kozáka je výhodou také to, že v případě potřeby je možné přístroj znovu operačně vyjmout. Nejmodernější přístroj je jen o málo větší než padesátikoruna.

Britská studie odhaduje, že roční náklady na zdravotní péči o lidi s chronickou bolestí zad v Evropě činí 1,75 miliardy eur. Evropská data také ukazují, že téměř pětina pacientů kvůli bolesti ztratila zaměstnání a přibližně stejný počet jich trpí depresemi.

Podobné bezdrátové stimulační přístroje se zavádějí hlavně do srdce. Přístroj na podporu zpomaleného srdečního rytmu, takzvaný kardiostimulátor, potřebuje ročně asi 6000 Čechů. Většině je voperován klasický pod kůži na hrudi, vedou z něj elektrody do srdce.

van snm

Brněnští lékaři poprvé operovali srdce tak, aby šetřili ledviny

Brno 1. listopadu (ČTK) – Operaci věnčitých tepen bez použití kontrastní látky provedli kardiologové ve Fakultní nemocnici Brno. Tato technika, kterou zatím v České republice v jiné nemocnici nevyzkoušeli, umožňuje šetrně operovat pacienty s onemocněním ledvin. Lékaři dnes postup přiblížili na tiskové konferenci.

Koronární angioplastika není mimořádnou operací, v Česku jich ročně lékaři uskuteční více než 24.000. Postup brněnských lékařů se od toho běžného odlišuje jen použitím pouze nepatrného množství jodové kontrastní látky. Vpichuje se pacientovi do tepny a lékař díky ní na přístroji vidí, kudy vedou jednotlivé žíly a tepny.

„U pacientů se zdravými ledvinami nepředstavuje tato látka žádné riziko. Ale u pacientů se sníženou funkcí ledvin výrazně roste riziko selhání ledvin. To byl i případ našeho pacienta,“ řekl vedoucí týmu operatérů Petr Kala.

Osmašedesátiletý muž trpí kromě ischemické choroby srdeční, kvůli níž operaci věnčitých tepen potřeboval, také pokročilým onemocněním ledvin. Proto se kardiologové rozhodli vyzkoušet postup, který představili jejich kolegové ze Spojených států teprve letos v září.

„Nechali jsme u pacienta udělat vstupní angiografii, při které se malé množství kontrastní látky použilo, a získali jsme snímek zobrazující místo, kde bylo potřeba provést zákrok. Ten už jsme prováděli bez kontrastní látky pouze za použití intravaskulárního ultrazvuku,“ uvedl další z členů týmu Roman Štípal.

Lékaři tak pouze podle snímku z angiografu zavedli tříslem na potřebné místo v srdeční tepně takzvaný stent, tedy výztuhu s kovovou mřížkou, který zúžené místo v tepně rozšiřuje. Jeho umístění zkontrolovali právě intravaskulárním ultrazvukem, tedy sondou, která se vsune přímo do tepny. Druhou kontrolu provedli za použití minimálního množství kontrastní látky.

„Běžně se při takového operaci používá 50 až 150 mililitrů kontrastní látky, ale někdy také mnohem více. My jsme použili čtyři mililitry, které pro pacienta nepředstavovaly větší riziko,“ upozornil Kala.

Postup bez kontrastní látky podle něj vyžaduje tým velmi zkušených kardiologů a trvá mnohem déle než běžná koronární angioplastika. Není tedy vhodný pro akutní případy, jako je třeba infarkt myokardu. V budoucnu však může být použit u plánovaných zákroků u pacientů s onemocněním ledvin.

Veronika Skálová kš

Pomozte svému dítěti zdravě a správně růst

Praha, 31.10.2018 (Focus Agency)

Péče o dětské zdraví se od toho dospělého výrazně liší. Odlišnost není jen v množství potřebných blahodárných látek, ale i v jejich kombinacích. U dětí je navíc dobré zohlednit, co v určité vývojové fázi skutečně potřebují. Batole má jiné požadavky než školák. Jak tedy optimálně podpořit zdraví a správný vývoj dítěte?

Jak dítě roste, mění se i jeho potřeby

Základem zdraví a správného vývoje dítěte je kromě vyvážené stravy také pohyb (ideálně venku), dostatečné množství podnětů rozvíjejících jeho mozkové funkce a samozřejmě i kvalitní odpočinek. Právě strava hraje ve zdraví dítěte důležitou roli. Dostatečný přísun živin, vitamínů a stopových prvků je pro zdravý vývoj dítěte klíčový. Bohužel množství živin, které je obsaženo v průměrné stravě dnešních dětí k uspokojení potřebných denních dávek často nestačí. V současné době má dle odborníků více než 30 % batolat nedostatek vápníku a železa, vitamínu D dokonce více než 60 %.

Abyste dítěti zajistili dostatečné množství zdraví prospěšných látek, a umožnili mu tak správný vývoj, je vhodné k pestré stravě dodat ještě doplňky stravy určené pro děti. Nová řada produktů FUTURA, na jejichž vývoji se podíleli přední čeští pediatři, potřeby dítěte v konkrétní věkové kategorii zohledňuje. Spojuje v sobě více než dvacetileté zkušenosti s oblíbenými dětskými multivitamíny Marťánky a moderní požadavky na výživu dětí.

V různém věku různé potřeby

Mezi základní charakteristiky dětského rozvoje, tzv. „vývojový trojúhelník,“ patří růst, imunita a správné fungování kognitivních funkcí a mozku (schopnost učit se, soustředit se, krátkodobá a dlouhodobá paměť). Jaké kombinace látek jsou pro jednotlivé věkové kategorie vhodné?

Věk 1 – 3 roky

Mezi prvním a třetím rokem dochází k rychlému růstu – během prvního roku vyroste dítě dokonce o 25 cm a ztrojnásobí svou váhu. Začíná chodit, poznává svět okolo sebe (zpočátku jeho ochutnáváním) a dostává se do kontaktu s vnějším světem (dětská hřiště, kroužky pro batolata či mateřské kluby). V tomto období je tedy vhodné podpořit správný vývoj a růst kostí u dětí, což zajistí vápník a vitamín D3 doplněné o vitamín K2. Vitamín D3 také přispívá ke správné funkci dětského imunitního systému, který se v tomto období intenzivně buduje (vývoj pokračuje až do cca 10 let věku), a ideálně by měl být doplněn aktivním antioxidantem vitamínem C. Pro rozvoj vnímání, schopnosti učit se a kognitivní funkce obecně je pak důležité železo.

Věk 3 – 6 let

Děti v předškolním věku se setkávají s větším dětským kolektivem, začínají navštěvovat školku. Spolu se změnou prostředí je nejvíce zatížen a prověřován imunitní systém. K jeho optimální funkci napomůže vitamín C a D3. Vitamín D3 je zásadní i pro zdravý růst kostí a také silné zuby. S nástupem do školky se objevují i nové podněty. Schopnost učit se a pomatovat si, stejně jako další kognitivní funkce je možné podpořit prostřednictvím železa. Tento komplex je dobré obohatit ještě o moderní a trendy betaglukany, které jsou v poslední době v pozornosti vědců.

Věk 6 – 9 let

Ve věku 6 let většina dětí nastupuje do školy. Opět dochází ke změně prostředí, nově i ke změně způsobu získávání informací. Zatímco dosud se dítě učilo spíše krátkodobě a prostřednictvím „her,“ nyní je nuceno se dlouhodobě soustředit. Právě v tomto věku je tedy třeba podpořit funkce mozku, který dostává hodně zabrat. K tomu pomohou Omega 3 mastné kyseliny (DHA). Je třeba nepodceňovat ani podporu imunity (vitamín D3 a C), neboť zde do hry vstupují i další faktory. Například, pokud je dítě citlivější, může být imunitní systém oslaben i stresem spojeným se změnami režimu. A opět je dobré doplňovat také betaglukany.

Budujte dítěti pevné zdraví krok za krokem

Tím, že dítěti poskytnete dostatečné množství zdraví prospěšných látek, pozitivně ovlivníte jeho vývoj. Vybudováním „zdravé“ imunity, kostí a podporou mozkových funkcí v dětství, můžete zajistit i vyšší kvalitu života v dospělém věku. Dosáhnout těchto cílů však lze jen systematickou dlouhodobou podporou zdraví. Pomoc nabízí i nové produkty Futura.

Listopad – měsíc prevence rakoviny prostaty – S rakovinou prostaty…

Praha, 31. října 2018 (ZP MV ČR) – Rakovina prostaty je v Evropě nejčastějším zhoubným nádorem u mužů. V České republice je každoročně diagnostikováno asi sedm tisíc nových pacientů2 a jejich počet dlouhodobě narůstá. Úměrně s tím také rok od roku stoupají náklady na léčbu rakoviny prostaty. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) v loňském roce vynaložila 203,9 milionu korun na léčbu svých klientů s tímto typem rakoviny. Jako u většiny onemocnění, i v tomto případě platí, že čím dříve se nemoc odhalí, tím větší šanci má pacient na uzdravení.

Rakovina prostaty dle statistik postihne v průběhu života každého devátého muže na světě. Přestože je mortalita karcinomu prostaty relativně nízká, celosvětově má na svědomí přibližně 258 tisíc úmrtí za rok. I v České republice se u mužů jedná o nejčastější typ rakoviny, denně je průměrně diagnostikováno 20 nových případů. „S tímto typem nádoru se loni potýkalo 2703 našich klientů. Při srovnatelném počtu pacientů náklady na léčbu meziročně vzrostly téměř o 13 procent,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Včasná prevence prodlouží život

Varovným signálem nemoci mohou být problémy při močení, v pokročilejším stádiu pak i krev v moči či ve spermatu. V této fázi je již nezbytné absolvovat urologické vyšetření. Čeští muži však prevenci podceňují, přestože včasná diagnóza je pro úspěšnou léčbu rakoviny prostaty stěžejní. Zdokonalující se lékařská péče dosahuje u zavčas odhalených případů velice dobrých výsledků. Pěti let od stanovení diagnózy se dožívá více než 99 % pacientů, od roku 1993 se snížila míra úmrtí o více než polovinu.

Na vyšetření přispívá zdravotní pojišťovna

Rakovinu prostaty lze odhalit základním vyšetřením prostaty přes konečník a odběrem krve, jež prokáží aktivitu prostaty, tzv. prostatický specifický antigen (PSA). Hladina PSA nicméně narůstá v průběhu života, takže ještě nemusí nutně souviset s rakovinou. Je tedy nezbytné ji doplnit dalším vyšetřením v podobě odběru prostatické tkáně a pomocí ultrazvuku. „Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR svým klientům přispívá z fondu prevence částkou až 500 korun na preventivní vyšetření prostatického specifického antigenu neboli PSA, či ultrazvukem,“ dodává Hana Kadečková.

Riziko onemocnění roste s věkem

Důvod onemocnění vědci neznají, určitý význam má však genetika. Mezi ohrožené jedince patří ti, v jejichž první rodinné linii byla již dříve diagnostikována rakovina prostaty. Rizikovým faktorem je i rasa, pravděpodobnost výskytu karcinomu se také zvyšuje s věkem. Nejohroženější skupinou jsou senioři starší 65 let, kterých se týká více než 65 % onemocnění. V posledních letech však lékaři zaznamenávají nárůst nových případů také u mladších pacientů. Zatímco na počátku 90. let byl průměrný věk diagnostikovaných osob 73 let, nyní se pohybuje na hranici 69. roku života.

Listopad – měsíc prevence rakoviny prostaty

Měsíc listopad tradičně upozorňuje na nebezpečí rakoviny prostaty a důležitost prevence osvětovou kampaní Movember, která se v posledních letech dostala do širšího povědomí i v České republice. Kampaň vyzývá muže po celém světě, aby si nechali narůst knír, a tím šířili osvětu a diskuzi o uroonkologických problémech a nutnosti preventivního vyšetření.

ZP MV ČR působí na českém trhu nepřetržitě 26 let a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

BBC: Studentům chirurgie v Británii chybí zručnost pro šití ran

Londýn 31. října (ČTK) – Studenti stráví příliš mnoho času před monitory počítačů a velmi málo při ruční činnosti, takže ztrácejí zručnost a v případě studentů chirurgie se to projevuje potížemi se šitím ran. Tvrdí to profesor chirurgie na Královské univerzitě v Londýně Roger Kneebone. Všiml si, že mladí lidé mají velmi malou zkušenost s rukodělnou činností a zápasí s praktickými úkoly.

„Je to důležitý a stále naléhavější problém,“ citovala Kneebona stanice BBC. Profesor se obává, že studenti sice budou mít univerzitní diplomy, avšak nebudou schopni pacienty rozříznout a zašít. „Znepokojuje mne i mé kolegy, že zatímco v minulosti jste předpokládali, že absolventi budou schopni praktických úkonů, jako je něco vyříznout, teď už to neplatí,“ řekl Kneebone.

Doporučil by rozšířit výuku mladých lidí o tvůrčí a umělecké předměty, při nichž bude nutné používat ruce. Mnoho věcí se podle něj „odehrává na dvourozměrné obrazovce“, čímž odpadá možnost věci si osahat a rozvíjet manuální dovednosti. „Studenti přestávají věřit svým rukám,“ tvrdí profesor a dodává: „Máme studenty, kteří studují s výbornými známkami, avšak nemají základní hmatové znalosti,“ dodal Kneebone.

Alice Barnardová z výukové charitativní organizace Edge řekla, že vláda hodně mluví o významu kreativních předmětů, ale chová se jinak. Ve školách se podle ní klade důraz na akademické předměty, zatímco ty kreativní jsou zatlačeny do pozadí. Podle statistiky od roku 2010 ubylo těchto předmětů o 20 procent.

„Tvořivost není jenom pro umělce. Předměty jako kreslení a technologie, hudba, umění a drama jsou důležité pro rozvoj představivosti a důvtipu, houževnatosti, řešení problémů, práce ve skupině a technických dovedností,“ řekl ředitel muzea královny Viktorie a prince Alberta Tristram Hunt.

sva šeb

Polovina nových případů rakoviny plic je u bývalých kuřáků

Praha 31. října (ČTK) – Polovina nových případů rakoviny plic se objeví u bývalých kuřáků. Po deseti letech nekouření se ale riziko sníží na polovinu. Ročně si diagnózu vyslechne kolem 6700 lidí. Většina má pokročilé stádium, které se lékařům nedaří léčit. Pomoci by měla preventivní vyšetření ohrožených skupin, která plánují lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Nyní o tom jednají s ministerstvem zdravotnictví i zdravotními pojišťovnami.

Pět let od diagnózy přežije jen 16 procent nemocných. Počet úmrtí podle ředitele Onkologického centra VFN Davida Feltla každoročně téměř kopíruje počet nových pacientů. „Je obrovská poptávka po tom, aby se stalo něco velkého. Výsledky jsou velmi neuspokojivé,“ vysvětlil.

Téměř už se vyrovnal podíl nemocných žen a mužů, protože pacientek s rakovinou plic přibývá. Podle statistik z roku 2016 je třetina pacientů ve čtvrtém stadiu nemoci se vzdálenými metastázami. „Prognóza je těsně svázaná se stádiem nemoci,“ dodal primář kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN Jiří Votruba.

Podle něj je velice obtížné odhalit nádor včas, protože nepůsobí v plicích žádné potíže. Vykašlávání krve nebo bolest na hrudi se objeví až v pozdějších stádiích. Nemoc ale umí odhalit včas vyšetření počítačovou tomografií, takzvané CT, tedy podrobné rentgenové vyšetření s malou dávkou záření, jehož výsledky zpracovává počítač.

Americká studie na 53.000 aktivních a bývalých kuřácích prokázala, že se takovými vyšetřeními podařilo snížit úmrtnost o pětinu. Studie na evropských pacientech prezentovaná letos v září ukázala pokles o více než čtvrtinu. V Česku by tak podle odhadů lékařů mohla včasná vyšetření zabránit asi 200 předčasných úmrtí.

„Snažíme se ministerstvu zdravotnictví a pojišťovnám nabídnout návrh screeningu,“ dodal Votruba s tím, že vyšetřit by bylo vhodné pacienty, kteří kouří nebo kouřili aspoň 20 cigaret denně po dobu 30 let. Vyšetření CT by mělo předcházet molekulární a genetické vyšetření a vyšetření vydechovaného vzduchu. Náklady na vyšetření CT jsou totiž asi 2600 korun, nelze ho proto udělat všem současným a bývalým kuřákům.

Zároveň by podle přednosty Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Luboše Petruželky měla vznikat centra, která se budou na léčbu rakoviny plic specializovat.

Podmínkou je podle něj navázání léčby na výzkum, klinické studie a registr nemocných s pravidelným vyhodnocováním výsledků léčby. Centrum by mělo mít kompletní možnosti v oblasti vyšetřovacích a zobrazovacích metod, hrudní chirurgie a multidisciplinární imuno-onkologický tým.

Na prevenci je v Česku vydáváno jen asi půl procenta ročních nákladů ve zdravotnictví, které letos byly celkem asi 300 miliard korun. Pravidelný screening se týká rakoviny prsu a tlustého střeva a konečníku. Pojišťovny na něj zvou v případě tlustého střeva osoby nad 50 let a prsu ženy nad 45 let.

van mha

Hemodialýza se ve Vsetínské nemocnici přesune do nových prostor

Zlín 31. října (ČTK) – Oddělení hemodialýzy se ve Vsetínské nemocnici přesune do nových prostor, a to do zrekonstruované části objektu K v areálu nemocnice. Kraj, který je zřizovatelem nemocnice, již vybral zpracovatele projektové dokumentace. Stavba by měla začít na konci příštího roku, potrvá do srpna 2020. Předpokládané náklady této investiční akce včetně pořízení projektové dokumentace činí 70 milionů korun, řekl dnes novinářům hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL).

„Oddělení hemodialýzy je nyní ve Vsetínské nemocnici umístěno společně s oddělením interny. Vzhledem k chystanému přesunu provozu interny do nově budovaných prostor je nutné řešit i přemístění provozu dialýzy. Ta bude nově provozována ve druhém patře budovy K, kde v současnosti sídlí dětské oddělení a mikrobiologie,“ uvedl hejtman.

Nový dialyzační sál bude mít kapacitu 14 lůžek, počítá se s pořízením moderních přístrojů i zázemím pro pacienty a personál.

Nové hemodialyzační středisko má od letošního května Kroměřížská nemocnice, podobné moderní prostory by podle hejtmana měly být i ve Vsetíně. V dalších krajských nemocnicích, ve Zlíně a Uherském Hradišti, jsou podle Čunka také moderní přístroje.

Dialyzační péče je nezbytná pro život pacientů se selháním ledvin. Principem dialýzy je čištění krve, které u nemocného nahrazuje činnost nefunkčních ledvin. Pomáhá odstranit z těla odpadní látky a přebytečné tekutiny, což jinak obstarávají ledviny zdravé.

jmk kš