AFP: Začínají brát vědci LSD zase na milost?

Bern (Švýcarsko) 20. října (ČTK/AFP) – Droga LSD, těsně spojená s hnutím hippies, si znovu pomalu nalézá svou cestu v lékařském výzkumu poté, co byla před 75 lety objevena tak trochu náhodně ve velké švýcarské farmaceutické laboratoři. Píše o tom agentura AFP.

Než se stala rekreační drogou spojovanou s festivalem ve Woodstocku a s umělci ze 60. let, byla tato vysoce halucinogenní látka objevená v roce 1943 nejprve experimentálním lékem široce užívaným v psychiatrii. A to až do doby, než se Světová zdravotnická organizace (WHO) začala znepokojovat jejím nadužíváním a vyzvala vlády, aby ji podrobily kontrole.

OSN považuje LSD od roku 1971 za nelegální psychotropní látku. Byla zakázána i v lékařském výzkumu, k velké lítosti doktora Alberta Hofmanna, jednoho z otců LSD, který po celý svůj život nepřestal obhajovat terapeutické účinky svého objevu.

Avšak již několik let si LSD znovu nalézá svou cestu do výzkumu.

“V roce 2006 se v Basileji konala velká konference u příležitosti stých narozenin doktora Hofmanna,” vysvětluje Hannes Mangold, komisař výstavy ve švýcarské národní knihovně v Basileji, která byla věnována tomuto švýcarskému chemikovi a byla nazvána: LSD, jeho problémové dítě.

Vědci z celého světa psali svým vládám a žádali, aby mohli znovu zahájit výzkum, zvláště studium účinků drogy při těžkých depresích či u pacientů s nevyléčitelnými chorobami.

K několika málo povoleným výzkumům patří dnes studie fáze II, která odpovídá prostřednímu stádiu klinických pokusů a kterou uskutečnil doktor Peter Gasser, švýcarský psychiatr a psychoterapeut.

Studii, realizovanou na 12 pacientech, financoval kalifornský multidisciplinární ústav pro psychotropní studia (MAPS). Jejím cílem bylo zjistit, jak by LSD mohla pomáhat nemocným zvládat úzkost poté, co jim byla zjištěna rakovina v pokročilém stádiu.

LSD (diethylamid kyseliny lysergové) se zrodila při výzkumu námelu, který tehdy laboratoře společnosti Sandoz v Basileji využívaly pro výrobu léku proti migréně. Šéf výzkumu u Sandozu Arthur Stoll navrhl svému synovi, psychiatrovi v Curychu, aby látku vyzkoušel na svých pacientech. Laboratoř se pak rozhodla využívat LSD pro experimentální účely.

LSD však nakonec unikla medicíně a začala se šířit mezi umělci, mimo jiné pod vlivem profesora psychologie Timothyho Learyho, který byl zbaven svého místa na Harvardově univerzitě, protože ji užíval spolu se studenty, a pod vlivem amerického spisovatele Kena Keseyho, autora Přeletu nad kukaččím hnízdem.

Koncem 60. let byla LSD postupně zakázána, a to i ve Švýcarsku. Doktor Hofmann se tehdy chopil pera, aby svůj vynález obhájil. Jeho kniha se jmenuje LDS, mé problémové dítě.

Doktor Hofmann napsal tuto knihu, aby uvedl nové argumenty do diskuse kolem LSD, říká Mangold. Celý život se snažil představovat drogu pozitivně, až někdy zakrýval její některé kritiky hodné aspekty.

“Kdybychom v lékařské praxi nebo ve spojení s meditací dokázali lépe využívat schopnosti LSD vyvolávat vizionářské představy za určitých podmínek, pak soudím, že by se z problémového dítěte mohla stát dítětem zázračným,” napsal chemik ve svém spisu.

pel mka

Corriere della Sera: Paměť o nás prozrazuje víc, než si…

Řím 20. října (ČTK/Corriere della Sera) – Často si jsme jisti tím, na co si vzpomínáme, ale paměť není vždy docela důvěryhodná. Vědci prokázali, že mnozí z nás jsou přesvědčeni, že si vzpomínají na nejranější dětství, ale v té době ještě mozek nevyvinul pro tento účel nezbytné struktury, píše italský deník Corriere della Sera.

Tým vědců z Londýnské univerzity pod vedením Martina Conwaye byl překvapen výsledky svého výzkumu. Podle něj bylo téměř 40 procent ze 6000 sledovaných dospělých přesvědčeno, že si vzpomínají na události z doby, kdy jim byly dva roky. Podle vědců se události v paměti usidlují až od věku tří let.

“Nejméně 2478 osob datovalo své první vzpomínky do věku dvou let nebo dokonce i dříve,” uvedli autoři studie. “A 893 osob tvrdilo, že si vzpomíná na to, co se stalo, když jim byl jeden rok nebo i méně. Označili jsme to za první nepravděpodobné vzpomínky,” dodali vědci.

Podle vědců existuje několik hypotéz, proč se lidé domnívají, že si pamatují události z tak ranného věku. Za prvé: jde skutečně o jejich vzpomínky, ale na události, které se staly mnohem později, a oni si je špatně zařadili. Za druhé jde o imaginární paměť, a nikoli o události, které tyto osoby skutečně prožily. Lidé si je podvědomě vykonstruovali, například vlivem rodinných historek nebo fotografií.

Naproti tomu některé skutečné vzpomínky časem zastiní mraky, ztrácejí se celé úseky života, včetně radostných a krásných prožitků. Takovým ztrátám se dá částečně zabránit rekonstrukcí vlastního života v takzvaná Life story book (Kniha života). To má podle studie zveřejněné v časopisu International Psychogeriatrics pozitivní vliv například na zlepšení vztahů s rodinou pro lidi postižené demencí. Podle vědců z nizozemské Twentské univerzity Kniha života stimuluje pozitivní vzpomínky a emoce, snižuje úroveň depresí a zlepšuje kvalitu života osob s demencí.

Life story book může mít různé formy a rozměry, kromě vlastních psaných záznamů mohou být doplněny doplněny fotografiemi nebo články z novin. Jiné mohou být multimediální a zahrnovat i videa či nahrávky.

Podle vědců si vlastně vzpomínky vybíráme. Mozek ví, co mu prospívá, a nezaznamenává všechny informace, nýbrž jen ty užitečné. “Když pozorujeme let ptáků, nepočítáme je a nepamatujeme si jejich počet, protože není důležité to vědět. To, co nás zajímá, je, že jsou to ptáci, a určovat jejich počet není nezbytné,” uvedl Conway.

pel

Proč chytnete chřipku, když se očkujete?

Praha, 19.10.2018 (Poliklinika na Národní)

V roce 2017 bylo v České republice hospitalizováno 1760 osob jen kvůli chřipce. Průměrná délka hospitalizace byla 6,3 dny a 66 hospitalizovaných na následky chřipky zemřelo. Celkem je u nás téměř čtyři miliony chronicky nemocných osob ve věku 3-64 let a osob starších 65 let, které jsou v riziku nákazy virem chřipky. Proočkovanost této rizikové skupiny je pouhých 16 %, zatímco v jiných vyspělých státech EU je míra proočkovanosti u seniorů až 75 %. Proč se to děje, když ochrana před tak diskutovaným virem existuje?

S „rýmičkou“ nemusíte ihned k lékaři. Důležité je dodržet klidový režim v izolaci co nejdříve od propuknutí nepříjemných symptomů. „Pokud se ani po dvou – třech dnech váš stav nezlepší, ba naopak se zhorší, teploty půjdou nahoru přes 38 °C a neuleví se vám ani např. po léku na snížení teploty, případně poté co začnete vykašlávat nazelenalé hleny, je čas navštívit lékaře,“ říká praktická lékařka MUDr. Vlasta Plachá z Polikliniky na Národní a dodává: „Ten rozhodne, zda je váš stav již natolik závažný, že bude třeba nasadit antibiotika. Ta jsou indikována i v případě komplikací chřipky, jako je zápal plic nebo průdušek. Proto apeluji na nutnost očkování proti chřipce v podzimních měsících.“

Pozor na milování

Nákaza chřipkou je možná nejen vzduchem, ale také všemi předměty, kterých se nemocní lidé dotkli. Velmi rizikové jsou peníze. „Chřipkový virus je totiž odolný i několik dní,“ varuje praktická lékařka a radí: „Nákazu může způsobit běžný přátelský polibek i milování, takže radím tyto radovánky po dobu nemoci raději odložit.“ Ochranu před nemocnými v MHD či čekárně zajistí třeba obyčejná šála, kterou si budete chránit obličej. Podle lékařky můžete použít také roušku, kterou seženete běžně v lékárně. Je to sice účinná ochrana, ale ne stoprocentní. V žádném případě se rouška nedá používat opakovaně.

Obecně známá pravidla jsou stranit se kin, divadel i MHD. Děti, pokud možno, nedávat do školky, ale požádat o spolupráci babičku. Důležité je také pamatovat na zvýšenou hygienu – ihned po vystoupení z MHD použít antibakteriální gel nebo ubrousky, po návratu domů či do kanceláře si důkladně umýt ruce, často dezinfikovat věci, kterých se dotýkáte (klávesnice, myš, kliky u dveří apod.) a nejíst ani nepít v uzavřených prostorách, kde se pohybují nemocní. To jsou obecná doporučení, která byste měli zautomatizovat zejména v době zvýšené nemocnosti. Riziko nákazy chřipkou však můžete eliminovat pouze očkováním,“ upozorňuje MUDr. Plachá.

Zvolte vhodnou vakcínu

Každý rok se vyrábí vakcína šitá na tělo aktuálně zmutovaným virům chřipky. V našich končinách se vyskytují čtyři kmeny chřipky. Kromě kmenů A – Michigan a Singapure to jsou i kmeny B – Colorado a Phuket. „Některé očkovací vakcíny proti chřipce však chrání pouze proti kmenům A, a to i přesto, že u nás převažují kmeny B, jiné vakcíny chrání proti kmenům A a jednomu kmenu B (např. Vaxigrip, Influvac, Prefluce). Lidé, kteří se takovými vakcínami nechají naočkovat, mohou tedy chřipkou onemocnět. Doporučuji proto zajímat se o to, jakou vakcínu nabízí právě váš ošetřující lékař. Od loňského roku je totiž k dispozici vakcína, která vás chrání proti všem čtyřem kmenům chřipky (např. Vaxigrip Tetra),“ říká MUDr. Vlasta Plachá.

S očkováním neotálejte

Odborníci doporučují samotné očkování neodkládat. Chřipka je zodpovědná za rozsáhlé epidemie s rychlým šířením napříč populací, s těžším průběhem a možností dlouhodobějších následků či vážných komplikací a dokonce úmrtí. „Namísto antibiotik bychom si měli „naordinovat“ očkování, které je spolu se zdravým životním stylem tím nejlepším způsobem ochrany proti chřipce. Plná ochrana proti chřipce se vyvine až za 2-3 týdny, je tedy nutné počítat s jakousi časovou prodlevou. První případy chřipky se mohou vyskytnout již počátkem října, proto nejlepší dobou pro očkování je říjen až listopad. Není pozdě ani v prosinci, ale čím dříve, tím lépe. „V pozdních podzimních měsících již bývají čekárny přeplněny nemocnými pacienty, kde opět hrozí riziko nákazy, a to velmi rychle. Doporučuji proto vyhledat takové pracoviště, kde se můžete objednat na přesný čas, případně využít zdravotnické zařízení, kde nejsou žádné čekací doby. Důvod je jednoduchý – je velmi nutné, aby byl naočkován pouze zdravý jedinec. Ve chvíli, kdy organismus zachytí jakýkoliv vir, byť i nechřipkový, je očkování kontraindikováno. V případě, že se člověk nachází jen v inkubační době chřipky, může samotné očkování ještě zhoršit průběh chřipky,“ radí lékařka z Polikliniky na Národní.

Kolik stojí léčba?

Jen VZP zaplatila v roce 2014 za léčbu pacientů s chřipkou více než 33 milionů korun. Celkově chřipka vysaje ze státní kasy ročně téměř miliardu korun. Podle praktické lékařky je však otázkou, do jaké míry jsou tato čísla vypovídající. Nemoc totiž není často přesně diagnostikována a pacient odchází domů s tím, že je prostě nachlazen. V nejhorším případě má pak ještě v kapse recept na zbytečná antibiotika.

Světový den osteoporózy: v Česku nemoc trápí téměř 200 tisíc…

Praha, 19. října 2018 (SZP ČR) – Osteoporóza, tedy řídnutí a odvápňování kostí, je nemocí, které se stárnutím populace přibývá. Trápí zejména ženy vyššího věku.

„Ačkoli se na léčbu vynakládají značné prostředky – členské pojišťovny ročně vydají na léčbu svých zhruba 80 tisíc pacientů přes 300 milionů korun – klíčem je prevence, jíž se také členské pojišťovny věnují, investuje se také do lázeňské péče. Základem prevence je pohybovat se, sportovat a upravit stravovací návyky dle doporučení lékařů,“ shrnuje doporučení Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR).

Osteoporóza trápí převážně ženy vyššího věku, u nichž řídnutí kostí souvisí s menopauzou, nevyhýbá se ale ani mužům. V celkových počtech je nemocných žen zhruba desetkrát víc než mužů.

Mírně pozitivním faktem je, že u většiny nemocných stačí ambulantní léčba a užívání léků. Pacientů, u nichž vyžaduje léčba hospitalizaci, je jen asi půl procenta z celkově nemocných, ale jejich léčba je velmi nákladná. Na tuto léčbu směřuje až 11 % celkových nákladů.

Osteoporóza je metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostní tkáně. V kostech se vytvářejí póry, dochází k úbytku vápníku a jiných minerálů. Příčinou může být podvýživa, nedostatek pohybu, věk nebo menopauza. Projevuje se bolestmi zad, snadnou lomivostí kostí, zmenšením tělesné výšky, zmenšenou pohyblivostí a vytvořením hrbu.

V rámci prevence se často zmiňuje pozitivní faktor stravy, zejména potravin s vysokým obsahem vápníku, jako jsou sýry či tvaroh a naopak negativní vliv kyseliny fosforečné, která je obsažena v kolových nápojích, a způsobuje odvápňování.

Svaz zdravotních pojišťoven České republiky

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech 6 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Svaz hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňovat služby pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro cca 4,4 mil. občanů ČR. Více informaci naleznete na webových stránkách www.szpcr.cz.

Kvůli kauze podvodů s léky vyslechl olomoucký soud již 600…

Olomouc 19. října (ČTK) – Kvůli případu rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí vyslechl již olomoucký krajský soud více než 600 svědků. Jde o pacienty, na jejichž jména byly podle obžaloby recepty po dobu šesti let vystavovány. V kauze se škodou 11,5 milionu korun jsou obžalováni lékař Vladimír Líčeník, lékárník Luděk Konvička a revizní lékař Martin Piperka. Všichni vinu již dříve popřeli. Projednávání komplikuje to, že policie ztratila zdravotní dokumentaci. Případem se soud zabýval i dnes, podle soudce Eduarda Ondráška by rozsudek mohl padnout na jaře.

“Dosud jsme vyslechli více jak 600 lidí, vyslechnout zbývá zhruba ještě 100 svědků. Je však mezi nimi i hodně lidí, kteří nejsou v dobrém zdravotním stavu. Plánujeme proto videokonferenci, kdy je předvoláme na soud do Valašského Meziříčí, aby nemuseli jezdit do Olomouce,” řekl dnes ČTK soudce Ondrášek.

Věcí se soud začal zabývat v lednu loňského roku, první svědci z dlouhého seznamu stanuli před soudem loni v únoru. Jejich osobní účast u soudu je potřebná i kvůli tomu, že nebyli v přípravném řízení vyslechnuti v procesním postavení svědka. “Konkrétní lidi, u nichž obžaloba tvrdí, že se jim předepisovaly léky, byť je nevyzvedli v lékárně, nepotřebovali je nebo případně už ani nebyli pacienty doktora Líčeníka, tak musíme prověřit přímo dotazem u nich,” řekl soudce Ondrášek.

Práci soudu podle něj zkomplikovalo především to, že chybí veškerá zdravotní dokumentace, o kterou by se soud při dokazování mohl opřít. Soud tak nemá s čím porovnat databázi od pojišťoven. Zdravotní dokumentaci ztratila policie a podle soudce kvůli tomu padl i kárný trest. Ztráta zásadních dokumentů nahrává přitom i obhajobě, která tvrdí, že se nemůže hájit, když dokumentace chybí.

Podle obžaloby se podvodů lékař s lékárníkem dopouštěli od roku 2006 do roku 2012. Líčeník podle státního zástupce vystavoval svým jménem lékařské předpisy na lidi, jejichž osobní údaje získal zejména ze své evidence pacientů. Činil tak přitom bez jejich vědomí, uvádí obžaloba. Předpisy na léky a zdravotnický materiál následně předával provozovateli lékárny Konvičkovi, který je předkládal k úhradě zdravotním pojišťovnám.

Pojišťovny podle žalobce poté provedly úhradu léků a zdravotnického materiálu na bankovní účet lékárníka. Žalobce škodu vyčíslil nejméně na 11,45 milionu korun. Léky a zdravotnický materiál nikdy pacientům předány nebyly, dodal žalobce. Líčeník a Konvička jsou obžalovaní z podvodu, revizní lékař Piperka z nadržování. Pomáhal jim uniknout trestnímu stíhání, tvrdí obžaloba.

Alena Horáková hj

Propojení databází usnadňuje už dekádu práci záchranářů Vysočiny

Jihlava 19. října (ČTK) – Záchranáři z Vysočiny za sebou mají desetiletou zkušenost se systémem, který jim usnadňuje přístup k informacím o pacientovi. Už v sanitním voze mohou z databází nemocnic získat o ošetřovaných podrobnosti jejich stavu. Systém začali využívat jako první v České republice. Už ho má všech 64 sanitek krajských záchranářů. Technologie do jedné z nich stojí asi 150.000 korun. Systém se postupně rozšiřuje tak, aby záchranářům usnadňoval i administrativní část práce, řekla ČTK Vladislava Filová, ředitelka krajské záchranné služby.

Záchranáři mohou získat informace z vlastní databáze o člověku, kterého již v minulosti ošetřovali, případně použít informace z nemocnic v kraji a dalších zařízení, kam pacienty nejčastěji převážení. V případě Vysočiny jsou to především brněnské nemocnice, řekla Filová. Zásadní jsou takové informace především u pacientů, kteří nejsou schopni komunikovat.

“V takzvaném emergentním setu jsou informace, které jsou potřebné pro rozhodování zdravotníka na místě,” uvedla ředitelka.

Systém se podle ní postupně vyvíjí s ohledem na změnu legislativy ve zdravotnictví i na nutnou administrativu, kterou musí zdravotník záchranné služby provádět. Elektronicky lze vyplnit například list o prohlídce těla zemřelého, uznání dluhu pro neplátce, především pro cizince, kteří nejsou pojištění nebo vykazování zdravotních výkonů.

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina měla v roce 2017 takřka 46.000 zásahů. V letošním roce do konce září už musela do terénu v 36.363 případech, z toho 565 zásahů bylo leteckou službou. Ošetřila 24.614 lidí s interními obtížemi, 693 lidí se srdeční a 871 s cévní mozkovou příhodou. Zasahovala také u 8800 úrazů.

vkr sd

SÚKL ukončil tříměsíční testování bezpečnosti úložiště e-receptů

Praha 19. října (ČTK) – Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) spolu s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ukončil tříměsíční testování bezpečnosti centrálního úložiště e-receptů. Podle mluvčí SÚKL Barbory Peterové nebyly při testech zaznamenány významné problémy, informovala dnes ČTK v tiskové zprávě. Lékaři a lékárny musí všechny vydané recepty povinně elektronicky evidovat od ledna letošního roku. Systém byl kvůli testům začátkem září asi půl hodiny mimo provoz, lékárníci to kritizovali.

“Pracovníci z NÚKIB zvolili na naši žádost a doporučení dny a časy, kdy je provoz v lékařských ordinacích a lékárnách nejmenší. Přesné termíny jsme samozřejmě neznali, protože jsme chtěli ověřit nejen funkčnost centrálního úložiště, ale také připravenost všech spolupracujících subjektů,” vysvětila ředitelka SÚKL Irena Storová.

Během testování se podle ní neztratila ani nepoškodila data, ani do systému nevnikl žádný neoprávněný subjekt. “Výsledky testování jednoznačně potvrdily vysokou úroveň zabezpečení našich systémů, tedy i centrálního úložiště,” dodala Storová.

Cílem testování bylo zjistit případné slabiny zabezpečení počítačových systémů a sítí SÚKL. “Výsledkem jsou ale i přesto doporučení k ještě lepšímu zabezpečení,” uvedla bez dalších podrobností mluvčí Peterová.

Možné dopady bezpečnostních testů byly oběma subjekty pečlivě připraveny tak, aby případné negativní důsledky byly minimální. “Specialisté z NÚKIB přistupovali k testování maximálně důsledně a zároveň s odpovědností i vědomím, že testy probíhají za plného funkčního provozu úložiště. Významné narušení jeho dostupnosti či zpomalení odezvy by znamenalo omezení při používání e-receptu ze strany lékařů, lékárníků i pacientů,” dodal Radek Holý z NÚKIB.

Lékárníci kritizovali, že v době výpadku neměli informace o tom, jak dlouho potrvá. Vadí jim, že v té době nemohou léky vůbec vydávat. Podle ministerstva zdravotnictví systém automaticky při výpadku rozesílá e-maily všem klíčovým uživatelům systému včetně profesních komor a velkých nemocnic. Lékárny mají v případě výpadku kontaktovat lékaře, který recept předepsal, aby napsal nově papírový. Pacient ale pro něj bude muset zpět do ordinace.

Recept na léky může lékař pacientovi předat ve formě vytištěného papíru, e-mailem nebo SMS zprávou. Při výpadku centrálního úložiště ho může předepsat i na papírový formulář, jaké používali do loňského roku. Lékárníci žádají, aby také oni měli možnost lék při výpadku vydat, pokud mají informaci, jaké léky doktor pacientovi předepsal.

Elektronické recepty jsou povinné od začátku letošního roku, část lékařů ale stále píše recepty papírové. Letos jim to umožnila výjimka ministerstva, které SÚKL instruovalo, že do konce roku prozatím nemá dávat pokuty. Mohou být až dva miliony korun. Od roku 2019 přibude v systému takzvaný lékový záznam, který lékaři umožní vidět, jaké léky předepsali pacientovi jeho další kolegové.

van mha

Řídnutí kostí hrozí každé třetí padesátnici, polovině nad 70…

Praha 19. října (ČTK) – Řídnutí kostí neboli osteoporóza hrozí každé třetí ženě nad 50 let, nad 70 let pak polovině. Nemoc je důsledkem hormonální nerovnováhy po menopauze v kombinaci s nedostatkem vápníku, vitaminu D a dalších faktorů. Diagnóza se často zjistí náhodou. Podle průzkumu farmaceutické firmy Pfizer speciální vyšetření během posledních pěti let absolvovala jen čtvrtina žen starších 45 let. Sobota 20. října je Světovým dnem osteoporózy.

“Při této nemoci dochází k výrazně vyšší lámavosti kostí, časté jsou zlomeniny předloktí, krčku femuru či zlomeniny obratlů. Tyto zlomeniny se, zvlášť ve vysokém věku, velmi špatně a dlouho hojí,” popsal rizika neléčené osteoporózy Jiří Jenšovský z Osteocentra Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Ročně v Česku lékaři zaznamenají asi 31.000 takových zlomenin, nemoc je příčinou 90 procent zlomenin krčku kosti stehenní. V pozdějších fázích se nemoc projevuje bolestmi zad, zmenšením tělesné výšky až o 20 centimetrů, sníženou pohyblivostí hrudního koše a páteře, ale také kyfózou, tedy vytvořením “hrbu” na zádech.

V polovině případů pak jsou podle Boženy Juráškové, vedoucí subkatedry geriatrie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, nemocné závislé na pomoci druhých. V pětině případů nemocné zemřou na komplikace do roka od zlomeniny krčku.

Diagnóza bývá často stanovená až při náhodném rentgenovém vyšetření nebo náhlé zlomenině. Objevit se dá pomocí denzitometrického vyšetření. “Jde o bezbolestné vyšetření, v rámci kterého se ověřuje hustota kostní tkáně a množství minerálů v těle pomocí slabého rentgenového záření. Nejčastěji se ke kontrole využívá bederní páteř a horní část stehenní kosti,” vysvětlil předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jan Palička.

Rizikové období začíná po menopauze. “Ženské pohlavní hormony poskytují kostem ochranu, zpomalují proces řídnutí kostí. Proto se nejčastěji osteoporóza projevuje u žen po menopauze, kdy o tuto ochranu přirozeně přijdou. Obvykle to bývá pět až osm let po klimakteriu,” doplnil Tomáš Fait z Gynekologicko-porodnické kliniky 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol.

Rizikovým faktorem je také málo pohybu, cukrovka a další endokrinní choroby, nedostatečný příjem vápníku, alkoholismus, kouření, užívání kortikosteroidů, stres a deprese. S každými dalšími deseti roky věku je riziko nemoci zdvojnásobí. “Dalším rizikem faktorem je genetická zátěž,” dodal Palička. Hubenější ženy podle něj také mívají křehčí kosti.

Náklady zdravotních pojišťoven na léčbu osteoporózy rostou. Všeobecná zdravotní pojišťovna, která hradí péči za přibližně 60 procent Čechů, platila v roce 2013 asi 501 milionů korun, o tři roky později to bylo o 40 milionů více. Šest ostatních pojišťoven ze Svazu zdravotních pojišťoven vydá ročně podle prezidenta svazu Ladislava Friedricha asi 300 milionů korun. Průměrné náklady jsou asi 7240 korun za každou pacientku. U většiny nemocných stačí léčba ambulantní a užívání léků. Hospitalizaci potřebuje jen asi půl procenta, na jejich léčbu jde ale 11 procent nákladů.

van mha

Výstavba nové nemocnice ve Zlíně by stála přes šest…

Zlín 19. října (ČTK) – Výstavba nové Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně-Malenovicích by kraj stála 6,1 miliardy korun bez DPH. Varianta rekonstrukce a přístavby v nynějším areálu nemocnice na druhé straně krajského města by vyšla na 8,6 miliardy korun bez DPH, trvala by také déle. Novinářům to dnes řekl hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Hejtman dnes společně se členem přípravného výboru Nové krajské Baťovy nemocnice Martinem Šamajem prezentoval obě možnosti krajským zastupitelům.

“Můžeme za 8,6 miliard 12 let rekonstruovat a dostavovat současný areál KNTB, který však má svá úskalí. Po analýzách víme, že by to bylo ekonomicky neefektivní, nehledě na to, že je v záplavové oblasti. Navíc nebude nemocnice nikdy postavená tak, jak se s ohledem na medicínu jednadvacátého století staví. Pak tady máme druhou variantu, kterou je výstavba Nové krajské Baťovy nemocnice v Malenovicích, která by mohla vyrůst na zelené louce za šest let a 6,1 miliardy korun,” uvedl Čunek.

Kraj již jedná s 49 majiteli pozemků v Malenovicích, s většinou je již dohodnutý na prodeji. Náklady na výkup pozemků jsou asi 200 milionů, kraj by měl dát majitelům pozemků za metr čtvereční přes 1500 korun. Na příštím jednání krajského zastupitelstva, které by mělo být 5. listopadu, by se podle Čunka měly schválit nákupy a směny pozemků. Záměr výstavby nemocnice mají zastupitelé schvalovat v únoru či březnu 2019. Pokud nebudou souhlasit s výstavbou v Malenovicích, kraj zvolí variantu rekonstrukce a stavby v současném areálu nemocnice.

Příprava projektu stavby nemocnice by měla trvat dva roky, stavba samotná asi tři roky. Vedení kraje počítá s tím, že do doby zahájení výstavby uspoří více než miliardu korun. Počítá s pomocí státu a plánuje použít také úvěrové zdroje.

“Výhodou nové budovy bude nulový negativní dopad na fungování současné nemocnice, protože by se stavělo někde jinde, a pak by se zdravotnický provoz elegantně přestěhoval ze starého areálu do nového,” uvedl Šamaj. Výhodou umístění nové nemocnice v Malenovicích je podle kraje také lepší dopravní dostupnost, návaznost na dálnici i možnost letecké záchranné služby. “Již dnes víme, že Novou krajskou Baťovu nemocnici bychom stavěli téměř s 800 lůžky. Její dominantou bude centrální pavilon s centrálním příjmem, centrálním rozdělením pacientů a základním rozdělením na pohotovosti a operační sály,” uvedl hejtman.

Monoblok budou zřejmě tvořit tři propojené objekty, kde se nebudou potkávat akutní a podle plánu objednaní pacienti. Zastavěné území by mělo být asi 23.000 metrů čtverečních, počítá se s parkovištěm pro 1500 aut, komunikacemi, možností další výstavby, například mateřské školy či ubytování pro personál.

Projekt nejde přenést ve stejné podobě do současného areálu nemocnice. Pokud se zastupitelé rozhodnou pro budování v nynějším areálu, vznikl by jiný projekt. Podle Šamaje by například nemohly kvůli hrozbě záplav být v přízemí zdravotnické provozy, ale například garáže. “Kapacitně by nemocnice byla stejná, ale území je jiné, zřejmě by to bylo tak, že centrální objekt by byl v místě jídelny,” uvedl Čunek.

V současném areálu KNTB by po vybudování nové nemocnice mělo zůstat oddělení LDN a rehabilitace. Zbylou část areálu kraj plánuje prodat, mohly by tam být byty. O využití areálu chce kraj jednat s městem Zlínem.

Jana Kuncová dr

Péči o některé onkologické pacienty převezmou praktičtí lékaři

Praha 18. října (ČTK) – Péči o onkologické pacienty, u kterých byla úspěšně ukončená aktivní léčba a jsou bez příznaků, budou od příštího roku moci převzít praktičtí lékaři. Má se tím zlepšit dostupnost péče i pro nově nemocné. O nové organizaci péče dnes informovalo na tiskové konferenci ministerstvo zdravotnictví. S rakovinou nebo po její ukončené léčbě žije v Česku kolem půl milionu lidí. Každý rok je v Česku nově diagnostikovaný nádor u 80.000 lidí, asi 30.000 Čechů ročně nemoci podlehne.

“Dohoda mezi praktickými lékaři a onkology má za cíl posílit kompetence praktických lékařů, aby se specialistům dostalo více prostoru pro léčbu pacientů s onkologických onemocněním, zatímco ty vyléčené neztratí z dohledu jejich praktik v místě bydliště,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V současné době péče o pacienty, kteří jsou takzvaně v remisi, tedy v období bez příznaků, zabírá podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové asi dvě třetiny kapacity onkologických ambulancí. Pacientů, kteří rakovinu přežijí, je díky stále lepší léčbě víc a dožívají se vyššího věku. Dodala, že onkologové se nechtějí pacientů zbavovat, bude záležet na jejich přání.

Pro praktické lékaře byla vytvořená metodika, jak mají stav onkologických pacientů po léčbě kontrolovat. Půjde o pacienty, u kterých byla léčba rakoviny úspěšně ukončená, jejich stav je dobrý a potřebují hlavně pravidelná kontrolní vyšetření, jestli se nemoc nevrací. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky budou pacienty kontrolovat zpravidla jednou či dvakrát ročně podle doporučení onkologa.

“Jestli naše zdravotnictví má v něčem problém, tak je to organizace péče. Pacient často zbytečně cirkuluje systémem. Máme nejvyšší počet návštěv lékaře na člověka ročně, ale bez vlivu na výsledky léčby,” dodal Šonka. Podobné sdílení péče se do budoucna plánuje i pro pacienty s cukrovkou.

Praktický lékař bude mít nově od zdravotních pojišťoven navíc k paušální roční platbě za pacienta v kartotéce také hrazeno převzetí onkologického pacienta do péče a jeho pravidelná vyšetření. Při převzetí bude mít 40 minut na prostudování dokumentace od onkologa a vytvoření terapeutického plánu, na každé další vyšetření se počítá s 25 minutami.

Podle Katariny Petrákové z České onkologické společnosti pacienty v remisi ohrožují víc další přidružené nemoci, následky onkologické léčby nebo jiné nádory než návrat předchozí rakoviny. Proto jsou podle ní důležitá právě komplexní vyšetření pacienta. “Pokud lékař objeví nádor, tak opět s písemnou zprávou pacienta odešle ke konzultaci onkologovi,” dodala.

Do péče praktika budou moci od ledna přecházet například pacienti po prodělání maligního melanomu, nádoru varlat, prostaty, plic, prsu, žaludku, děložního hrdla či čípku, gastrointestálního stomálního tumoru, nádoru mozku, krku či hlavy nebo konečníku v kompletní remisi.

van mal