Jičínská nemocnice bude mít nový nadační fond

Jičín 9. října (ČTK) – Krajská Oblastní nemocnice Jičín bude mít nový nadační fond. Rozhodli o tom jičínští zastupitelé, informoval dnes ČTK mluvčí radnice Jan Jireš. Zakládajícími městy je také spádová Nová Paka a Nový Bydžov. “Smyslem fondu je přijímat dary a předávat je jako nadační příspěvky Oblastní nemocnici Jičín, aby je použila pro nákup vybavení a zlepšení standardu nabízené péče. Fond také bude poskytovat stipendijní programy,” uvedl v tiskové zprávě Jireš.

Počáteční finanční vklad od měst bude 90.000 korun. “Vypočítává se podle počtu obyvatel. Je ve výši tři koruny na obyvatele města, a tak částka pro Jičín je stanovena na 48.000 korun, pro Novou Paku 27.000 a Nový Bydžov 15.000 korun,” uvedl Jireš.

Města, ve kterých krajské nemocnice sídlí, postupně zřizují vlastní nadační fondy, které budou vypisovat stipendijní programy zaměřené na nelékařský zdravotnický personál. Svůj nadační fond již mají nemocnice v Broumově a Náchodě. “Jsem přesvědčen, že založení nadačního fondu povede k lepší stabilizaci zdravotnického personálu v Oblastní nemocnici Jičín,” uvedl jičínský starosta Jan Malý (ANO).

Královéhradecký kraj již vyhradil na stipendia pro budoucí nelékařský personál ve svých nemocnicích téměř sedm milionů korun. Kraj tím chce řešit nedostatek nelékařského zdravotnického personálu ve svých nemocnicích. Záměr kraje je takový, že student, který získá stipendium, nastoupí po ukončení studií do oblastní nemocnice, kde sídlí příslušný nadační fond. Stipendium je na úhradu nákladů vzniklých ve spojitosti se studiem na příslušné škole a jejím absolvování.

Samostatné oblastní nemocnice má kraj v Trutnově, Jičíně a Náchodě, přičemž pod Náchod již nyní patří nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Čtvrtou krajskou nemocnicí je Městská nemocnice Dvůr Králové nad Labem.

ku sd

Náklady na léčbu artritidy rostou kvůli moderním lékům

Praha 9. října (ČTK) – Náklady veřejného zdravotního pojištění na léčbu pacientů s revmatoidní artritidou rostou víc než počty pacientů. Více peněz stojí hlavně moderní a drahé biologické léky, vyplývá z údajů dvou největších českých zdravotních pojišťoven. Světový den revmatoidní artritidy připadá na čtvrtek 12. října.

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé onemocnění, při němž imunitní systém nesprávně reaguje a “bojuje” proti vlastním kloubům. Nemoc postihuje zhruba procento populace. Mezi 7,2 milionu klientů dvou největších českých zdravotních pojišťoven je přes čtvrt milionu lidí, kteří trpí touto nemocí.

Největší česká zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni za biologickou léčbu revmatoidní artritidy zaplatila 549 milionů korun, celkové náklady za všechny pacienty s touto nemocí byly 1,6 miliardy korun. Zatímco počty pacientů vzrostly za pět let o necelých deset procent, náklady stoupaly o téměř 37 procent.

Druhá Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR měla mezi svými klienty asi 25.500 revmatiků, na jejich léčbu vydala téměř 330 milionů korun. “Zatímco v roce 2016 jsme na léčbu artritidy vynaložili 310 milionů korun, loni to bylo při srovnatelném počtu pacientů o 18 milionů více,” řekla ČTK mluvčí ZPMV Hana Kadečová. Polovinu nákladů podle ní tvořily výdaje na léky včetně biologických.

“Přestože se biologická léčba neustále rozšiřuje a do praxe přicházejí stále další a další přípravky, není vhodná zdaleka pro všechny pacienty. Indikační kritéria, při jejichž splnění může být hrazena z veřejného zdravotního pojištění, stanovuje Státní ústav pro kontrolu léčiv a pojišťovny jej musí respektovat,” řekl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Příčiny vzniku onemocnění nejsou známy, určitý vliv mají ale genetické předpoklady. Nemoc se u lidí v produktivním věku vyskytuje třikrát častěji u žen než u mužů. Často postihuje mladé lidi a vede k invaliditě; až polovina pacientů do deseti let opouští zaměstnání. Už po roce je jich pětina. Náklady tak nese nejen systém zdravotnictví, ale i sociální oblast.

Biologické léky se na léčbu revmatoidní artritidy v Česku používají od roku 2001. Jde o bílkovinné preparáty vyvinuté genetickými inženýry, které jsou schopny cíleně ovlivňovat buněčné struktury, které nemoc způsobují. Mohou tak přerušit patologický proces a potlačit nebo zastavit nepříznivou imunitní reakci.

Biologická léčba se českým pacientům podle současných kritérií dostává až ve chvíli, kdy běžné léky nezaberou. V tomto stádiu ale už mohou mít například nevratně poškozené klouby, někdy se přidružují i poškození plic, očí a ucpávání cév. Pacientské organizace žádají, aby moderní léčba byla dostupnější pro více nemocných. Její nasazení i u pacientů od středních stádií doporučuje Česká revmatologická společnost. Léčba jednoho pacienta stojí asi 200.000 až 300.000 korun ročně.

Podle předsedkyně Revma Ligy ČR Edity Müllerové je biologickými léky v Česku léčeno zhruba 3500 pacientů s vysokou závažností nemoci, což je pět procent nemocných. V jiných zemích EU je to deset až 30 procent.

van snm

Chraňte své děti před meningokokovým onemocněním – riziko nákazy je…

Praha, 8.10.2018 (Focus Agency)

Invazivní meningokoková onemocnění jsou závažná a nevyzpytatelná, i přes včasně zahájenou léčbu mohou vést až k úmrtí během 24 až 48 hodin od počátečních příznaků. Ty ale často připomínají chřipku a proto je počáteční diagnostika nemoci obtížná. Se začátkem školní docházky se může riziko onemocnění meningokokovou infekcí zvyšovat, protože zdrojem nákazy mohou být jedinci bez viditelných příznaků onemocnění (nosiči), kteří můžou být v kolektivu přítomni.

Vstupní branou infekce bakterií Neisseria meningitidis je sliznice nosohltanu. Pokud je sliznice nějak narušena – třeba předchozí respirační infekcí, pobytem v prašném nebo zakouřeném prostředí a podobně – meningokok překoná hlenovou vrstvu fungující jako bariéra a může dojít k rozvoji závažného invazivního onemocnění. Inkubační doba je většinou 3 až 4 dny od nákazy. V ČR byla za posledních 20 let průměrná úmrtnost na tuto zákeřnou nemoc 10,3 % a zemřelo celkem 165 lidí¹. Až 20 % přeživších pacientů má trvalé následky jako je amputace končetin, mentální retardace, nebo hluchota.

Jak poznat meningokokové onemocnění:

• Pokud nemoc propukne, prvních 4 až 8 hodin připomíná chřipku – nemocný má horečku, pociťuje bolest hlavy, krku, nemá chuť k jídlu
• Během 12 – 15 hodin se dostavuje například ztuhlost šíje, světloplachost a v poslední fázi od 15 do 24 hodin od propuknutí nastává zmatenost, křeče, bezvědomí a případně až úmrtí v důsledku septického šoku
• Čím včasnější je lékařská pomoc a zahájení léčby antibiotiky, tím větší šance pacient má. Bohužel – pro své počáteční nespecifické symptomy může být onemocnění pozdě diagnostikováno

Skrytí přenašeči

Pokud se nemoc nerozvine, stává se z jedince bezpříznakový nosič, což je vcelku častý jev. V populaci je takových lidí cca 10 %, ve věkové skupině kolem 19 let je tento počet nejvyšší – dosahuje téměř 24 %. Nosičství meningokoka bez projevu příznaků průměrně trvá 9,6 měsíců – po celou tuto dobu tedy jedinec potencionálně roznáší nákazu. Případ, kdy pacientka pravděpodobně doplatila na setkání s bezpříznakovým přenašečem, popisuje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce: „Devatenáctiletá studentka Michaela se u nás léčila vloni v zimě. Po vánočních prázdninách se vracela do školy oslabená po prodělané chřipce. Po několika dnech ve školní lavici jí doma nebylo dobře – stav připomínal migrénu. Za pár hodin už ji záchranka vezla v bezvědomí na naše pracoviště. Díky včasně nasazené léčbě její případ skončil dobře – učila se znovu chodit, mluvit i psát, ale dnes už žije běžný život. Jiní takové štěstí často nemají,“ doplňuje primářka Roháčová.

Ve věkové skupině 15 – 19 let jsou nejčastější rizikové faktory předcházející propuknutí meningokokové infekce:

• Oslabení vlivem jiné nemoci
• Líbání s více partnery
• Pobyt ve školním prostředí

Prevencí je očkování

Jediným specifickým opatřením, které riziko nákazy bakterií meningokoka snižuje, je očkování – to je zejména doporučeno dětem od dvou měsíců do 4 let věku a adolescentům a mladým dospělým ve věku od 13 do 25 let², zvláště před zahájením studia a bydlením mimo domov – na internátech, kolejích, nebo ve sdílených bytech. Dalším rizikovým faktorem je pobyt ve velkých kolektivech – na hromadných akcích, koncertech, festivalech, v přednáškových místnostech a podobně. „Mladí lidé v předpubertálním, pubertálním a mladém dospělém věku jsou hned po malých dětech do čtyř let skupinou nejvíce ohroženou meningokokovým onemocněním. Přispívá k tomu jejich chování – kouření, pití z jedné sklenice, líbání… Navíc jsou nejčastějšími bezpříznakovými přenašeči, kteří tak ohrožují další osoby ve své blízkosti – například mladší sourozence, nebo třeba seniory,“ říká MUDr. Hana Roháčová. „Očkování je účinná forma prevence,“ dodává. V současnosti již jsou na trhu vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka – jedny pokrývají skupiny A, C, W a Y a další skupinu B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinace obou typů.³ O nejvhodnější vakcíně a očkovacím schématu je vhodné se poradit s praktickým lékařem. Pojišťovny na očkování přispívají až 2500 Kč⁴.

Výskyt invazivního meningokového onemocnění v ČR v roce 2017 ve vybraných věkových skupinách:⁵

1 Zprávy CEM – SZÚ Praha 2018 – Invazivní meningokokové onemocnění v ČR v roce 2017; 18

Revmatici v pohybu – Startuje akce, jejímž cílem je rozhýbat…

Praha, 8. 10. 2018 (Revma Liga) – Nejméně o kilometr navíc k současným třem si hodlá sedmdesátiletá Marie Stařičná navýšit svou denní dávku chůze. A to od 12. října. Důvod? Zapojila se do nové výzvy Revma v pohybu, kterou vyhlašuje pacientská organizace Revma Liga ČR ve Světový den artritidy. Revmatici si sami určí, kolik by daný měsíc chtěli ujít, a s pomocí krokoměrů nebo aplikací na mobilních telefonech vysledují, zda cíle dosáhli a jakou vzdálenost reálně urazili. Výsledky průběžně zaznamenají do vlastního profilu na stránkách Revma Liga ČR.

Když se pacientovi podaří splnit svůj vytyčený cíl alespoň na 80 %, zařadí se do slosování o ceny, které dostanou každý měsíc tři pacienti. Mohou se těšit na knihy, trička či krokoměry.

Zároveň mohou posílat Revma Lize ČR fotografie, jak se jim daří, „postovat“ je na sociálních sítích a navzájem se povzbuzovat. „Cílem akce je motivovat pacienty s revmatickým onemocněním k pravidelnému pohybu a současně zvýšit jejich povědomí o důležitosti fyzické aktivity pro zlepšení zdravotního stavu. Už nyní je jasné, že se do akce zapojí minimálně 300 lidí, časem více,“ říká předsedkyně Revma Ligy ČR Edita Müllerová. Nejaktivnější pacienti se mohou těšit na společná setkání a ceny.

S revmatoidní artritidou (RA) se u nás potýká přibližně 69 000 nemocných. Podle fyzioterapeutky Mgr. Maji Špiritović, Ph.D. z pražského Revmatologického ústavu je pohyb pro revmatiky naprosto zásadní. „Pro dobrou kontrolu nad nemocí musí být v souladu duše i tělo a k tomu je pohyb vhodným prostředkem. Navíc u pacientů s revmatickými onemocněními fyzická aktivita zlepšuje rozsah pohybu v kloubech, snižuje bolesti, zlepšuje spánek, koordinaci těla, rovnováhu, motivaci, funkční stabilitu kloubů a je také schopna snížit postižení. Je vynikající protistresovou strategií,“ říká Maja Špiritović. Artritida poškozuje klouby, takže mnoho lidí se bojí, že cvičení jejich stav zhorší. A naopak, když jsou pacienti unavení a bolest jim ztěžuje pohyb, cvičení se vyhnou. „Existuje však řada cvičení, která jsou vhodná pro lidi s RA a příliš nezatěžují klouby. Dobrá je například chůze, lehké posilovací cviky, jízda na kole, plavání, tanec, vodní aerobik nebo tai chi,“ doplňuje Špiritović.

Projekt Revma v pohybu je primárně určen lidem, kteří s touto nemocí bojují, ale do budoucna počítá Revma Liga ČR se zapojením příbuzných a známých. „Postupně přidáme další pohybové aktivity a bude na každém účastníkovi, jaká forma cvičení mu bude nejvíce vyhovovat,” uzavírá Müllerová.

O nemoci

Revmatická onemocnění (revma) postihují pohybový aparát (klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony), mnohdy i některé jiné orgány. Rozdělují se do několika základních skupin: revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv. systémové nemoci a další), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy, metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus. Mezi nejčastější a nejznámější patří zejména revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc a dna.

O Revma Lize ČR

Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Cílem společnosti je již více než 27 let zvyšovat povědomí o revmatických chorobách a pomáhat nemocným. Její členové bojují za plnohodnotný a rovnoprávný život zdravotně postižených a vytvářejí pro ně regionální kluby po celé České republice. Revma Liga ČR spolupracuje s mezinárodními organizacemi stejného zaměření, je vyhledávaným a rovnocenným partnerem pro pacienty, lékaře, zdravotníky i státní správu. Svou činností motivuje pacienty a ukazuje zdravé populaci svět očima revmatiků. Heslem ligy je: Revma si nevybírá, ale spolu to zvládneme. Více informací na www.revmaliga.cz.

Na léčbu duševních poruch ČPZP loni vydala 700 milionů…

Ostrava, 8. října 2018 (ČPZP) – Více než 700 milionů korun vynaložila Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) v roce 2017 na léčbu duševních poruch. Klientů, kterým lékaři diagnostikovali některou z duševních poruch nebo poruch chování, evidovala přes 42 tisíc. Oproti roku 2015 počet nemocných narostl o více než 3 tisíce, náklady na léčbu stouply téměř o 111 milionů. Tyto údaje ČPZP uveřejňuje před středečním Světovým dnem duševního zdraví s cílem upozornit na rozšířenost a nákladnost léčby duševních poruch.

Z celkové částky, kterou loni třetí nejsilnější tuzemská zdravotní pojišťovna vydala na péči o duševní zdraví svých klientů, si náklady na recepty s předepsanými psychofarmaky vyžádaly více než 175 milionů korun. Lékařská péče o pacienty stála téměř 531 milionů a na 5,4 milionu korun vyšly lázně.

Výskyt duševních poruch rychle stoupá. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace bude v roce 2030 nejčastějším onemocněním deprese a úzkostné poruchy. Věk výskytu duševních poruch se přitom snižuje, dokládají to i data ČPZP. „Zatímco v roce 2015 jsme evidovali 2 156 pacientů s duševní poruchou ve věku do 18 let, v loňském roce to bylo již 2 519 pacientů. Přibývá také dětí a mladistvých klientů, u nichž se projeví duševní porucha v důsledku užívání psychoaktivních látek, jako jsou drogy nebo alkohol,“ uvedla tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Náklady ČPZP a počty pacientů s duševními poruchami a poruchami chování v roce 2015

Náklady ČPZP a počty pacientů s duševními poruchami a poruchami chování v roce 2017

Nejvíce pacientů má diagnózu neurotické a stresové poruchy, kterou ČPZP loni evidovala u 32 130 svých klientů. Náklady na jejich léčbu přesáhly 284,5 milionu korun. Diagnózu schizofrenie mělo 4 156 pacientů, ČPZP za jejich léčbu zaplatila celkem 234,5 milionu korun, což je v průměru zhruba 56,4 tisíce korun za jednoho. Dalších přes 192 milionů korun si vyžádala léčba duševních poruch způsobených užíváním psychoaktivních látek, jež se týkala 5720 klientů. Mezi nimi bylo 280 dětí a mladistvých do 18 let.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má 110 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 182, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Oslavte Světový den zraku návštěvou oční kliniky v Brně!

Brno, 8.10.2018 (NeoVize)

Problémy se zrakem se nevyhnou asi nikomu z nás. Včasné rozpoznání očních onemocnění může zabránit trvalým poškozením či dokonce slepotě. Proto bychom svému zraku měli věnovat čas a nechat si ho zkontrolovat odborníky. Druhý týden v říjnu si připomínáme Světový den zraku a tak ve čtvrtek 11.10.2018 můžete přijít mezi 9. a 15. hodinou na Oční kliniku NeoVize v Brně a zrak Vám zkontrolují zdarma. Odborníci Vám změří dioptrie, nitrooční tlak, zrakovou ostrost a provedou i test na onemocnění sítnice, vidění na čtení, barvocit a astigmatismus. Oční kliniku NeoVize, která se onemocněním zraku věnuje již 10 let, najdete v Brně v 1. patře Polikliniky Viniční v Brně-Židenicích.

www.neovize.cz

80 % očních vad je léčitelných při včasném zachycení. Nepodceňujte tedy…

Praha, 8. 10. 2018 (Side Effect)

Na letošní 10. říjen připadá Světový den zraku. U této příležitosti odborníci připomínají, jak důležitou roli v péči o zdraví očí hrají preventivní prohlídky. Přestože česká oftalmologie je na velice vysoké úrovni, k očnímu lékaři chodí pravidelně méně než třetina Čechů.

Čeští pacienti bohužel stále podceňují pravidelné kontroly u oftalmologů. Přitom preventivní prohlídky zraku by měly být samozřejmostí stejně tak, jako návštěvy praktického lékaře nebo zubaře. „V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku a jednou za dva roky po pětačtyřicátém roce. Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě,“ říká primářka oční kliniky DuoVize v Praze MUDr. Lucie Valešová, a dodává: „Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například lidé silně krátkozrací, diabetici anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal.“

U dospělých se nejčastěji z očních vad vyskytuje krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus, které je dnes možné díky moderním technologiím ve většině případů úplně odstranit. „Povzbudivé je, že 80 % zrakových vad je léčitelných. Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad nejmodernějším laserem. Světovým trendem jsou rychlé bezkontaktní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem. Jejich výhodou je okamžitý návrat k běžným činnostem, a to bez nutnosti oční korekce. Tento způsob odstraňování dioptrií funguje v České republice přes deset let,“ uvádí MUDr. Lucie Valešová. „Z výsledků nedávného australského výzkumu s názvem Blue Mountains Eye Study navíc vyplynulo, že lidé, kteří podstoupili úspěšnou operaci šedého zákalu, krátkozrakosti, dalekozrakosti, astigmatismu nebo vetchozrakosti mají o 40 % vyšší naději, že se dožijí vysokého věku,“ dodává.

Ve stáří je strašákem šedý zákal. Prevence může zachránit před slepotou

Zájem o oční operace se za poslední léta v ČR zvýšil. Ze statistik vyplývá, že vzrostl hlavně počet lidí, kteří podstoupili operaci šedého zákalu neboli katarakty. Toto onemocnění nejčastěji postihuje seniory nad 65 let a je možné ho odstranit pouze pomocí lékařského zákroku. Ročně se u nás provede přibližně 80 tisíc operací katarakty, při nichž je pacientům vyměněna nitrooční čočka. „Vznik šedého zákalu je multifaktoriální, v jeho vývoji hraje roli řada faktorů – věk, metabolické změny v čočce, výživa, dědičnost, a proto jeho vzniku nelze zabránit prevencí. Diagnózy šedého zákalu se ale nemusíte bát, díky moderním postupům dnes operujeme šedý zákal ambulantně, zcela bezbolestně a současně s šedým zákalem dokážeme odstranit i dioptrie,” vysvětluje Doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka brněnské oční kliniky NeoVize. Problémem šedého zákalu je, že se dlouhou dobu nemusí nijak projevit. O to více je i v pozdějším věku na místě navštěvovat očního lékaře pravidelně. Šedý zákal by se v žádném případě neměl nechávat tzv. “dozrát”. Tato vada se dá odstranit snadno, na následky neléčeného šedého zákalu ale může pacient oslepnout.

U příležitosti Světového dne zraku se v několika městech České republiky konají různé osvětové akce upozorňující, jak se o zrak správně starat. Lidé si na vybraných místech budou moci také nechat vyšetřit zrak zdarma. V Brně můžete v rámci Dne otevřených dveří navštívit Oční kliniku NeoVize, kde si budete moci nechat vyšetřit zrak a probrat vaše oční problémy s odborníky.

Jak probíhá preventivní vyšetření zraku

V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti, které odhalí refrakční vady nebo změny dioptrií. Vyšetření zorného pole zase zachycuje jakékoliv výpadky i v periferních částech. Dalším krokem je měření nitroočního tlaku, který je rizikovým faktorem vzniku zeleného zákalu. V případě, kdy lékař odhalí refrakční vadu, doporučí jednu ze tří možností její korekce: brýle, kontaktní čočky nebo refrakční chirurgii.

Jihomoravský kraj hledá šéfa záchranky, Klusák půjde do důchodu

Brno 8. října (ČTK) – Jihomoravský kraj vyhlásil výběrové řízení na ředitele zdravotnické záchranné služby, kterou zřizuje. Novinářům to dnes řekl hejtman Bohumil Šimek (ANO). Ředitel Milan Klusák půjde do důchodu. Zájemci se mohou hlásit do 25. října. Podle Šimka by chtěl kraj vybrat ředitele od ledna příštího roku.

Klusákův odchod požadovali odboráři, kteří v létě před dvěma lety vyhlásili stávkovou pohotovost. Trvá do dneška. Na práci záchranářů a zajišťování péče nemá vliv. Odboráři požadavek zdůvodnili přehnanou kontrolou, úbytkem lékařů i celých posádek. Kraj poslal do záchranky na rok odbornou firmu, která nezjistila závažná pochybení a ředitele se zastala. Zároveň doporučila kraji řešit s Klusákem jeho možný odchod do důchodu a výběrové řízení. Zatím není jasné, zda stávková pohotovost skončí, ukáže to až výběr ředitele.

Krajský radní Milan Vojta (ANO) ČTK řekl, že ve výběrovém řízení jsou standardní požadavky jako vysokoškolské vzdělání.

“Není však nutné, aby byl nový ředitel lékař. Musí mít organizační schopnosti. Uchazeči musí předložit koncepci vedení záchranky pro případ, že by byli vybráni,” uvedl Vojta. Podle něj bude uchazeče hodnotit odborná komise složená z odborníků a politiků.

Kraj chtěl vyřešit spory v záchrance pomocí takzvaného mediátora, jehož úkolem je smířit znesvářené strany. Po jeho působení v záchrance tam kraj ještě na rok poslal odbornou firmu Mita Thor International (MTI). Její zástupkyně dnes novinářům řekly, že měly usmiřovat nesmiřitelné a spory měly letitou historii. Na druhé straně vyzvedly stav záchranky. “Jsou nová výjezdová stanoviště s parametry evropského záchranného systému, mají vynikající systém zdravotního vzdělávání, jeden z nejmodernějších vozových parků a kvalifikovaný kádr, takže se občanům rychle dostane kvalifikovaná pomoc,” uvedla ředitelka MTI Blanka Nerudová.

Firma ale odhalila problémy jako špatnou komunikaci a navrhla opatření. Patřilo mezi ně například zavedení personalisty, zavedení etického kodexu, systému přidělování osobních příplatků nebo systému vzdělávání vedoucích lékařů. “Ke zklidnění situace přispěje i to, že pan ředitel bude končit. Předseda zdravotnických odborů pan Bohuslav Zrza nám sdělil, že ve chvíli odchodu ředitele bude rezignovat na funkci šéfa odborů,” dodala Nerudová.

Zrza to ČTK potvrdil. Po odchodu Klusáka zůstane řadovým odborářem. Zatím není jisté, že po Klusákově odchodu skončí stávková pohotovost.

“Pokud přijde nový ředitel s čistým stolem, odvoláme ji. Pokud to ale bude někdo s návazností na bývalé vedení jako například pan Rudolf Zvolánek, stávkovou pohotovost neodvoláme. Kvůli řediteli a doktoru Zvolánkovi to celé začalo, když nekomunikovali s odbory, takže by to tím dál pokračovalo,” objasnil Zrza.

Klusák vedl záchranku devět let. “Poslední čtyři roky byly pod obrovským tlakem ze strany některých zaměstnanců, jejichž cílem je můj odchod z pozice. Na další etapu svého života se docela těším. Umožní mi to zklidnit se a věnovat se mým zálibám,” uzavřel Klusák.

Lenka Horáková sd

Ve Fakultní nemocnici Ostravy byl odvolán další přednosta

Ostrava 8. října (ČTK) – Z funkce přednosty porodnicko-gynekologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava byl odvolán přednosta Ondřej Šimetka. Informaci ČTK potvrdila předsedkyně Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR FNO Zuzana Sargová. Postup vedení nemocnice kritizuje, stejně jako rektor Ostravské univerzity Jan Lata.

Důvodem je skutečnost, že personální změnu musel spolu s vedením nemocnice schválit rovněž děkan Lékařské fakulty Pavel Zonča, kterému by měl ale na konci října vypršet mandát. Do funkce se navíc vrátil po soudních sporech a vedení univerzity s jeho fungováním v čele fakulty nesouhlasí. Mluvčí nemocnice Naďa Chattová dnes ČTK řekla, že vedení se k důvodům odvolání vyjádří v nejbližších dnech, protože ředitel Evžen Machytka je na služební cestě.

Po únorové změně vedení, kdy někdejšího ředitele a bývalého sociálnědemokratického ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka nahradil právě Machytka, jde už o čtvrtého odvolaného přednostu. Z funkcí byli odvoláni přednosta Ústavu soudního lékařství Igor Dvořáček, přednostka Ústavu patologie Jana Dvořáčková a přednosta interní kliniky Arnošt Martínek, který zároveň působil jako děkan Lékařské fakulty.

Šimetka dnes ČTK řekl, že důvody pro odvolání mu sděleny nebyly. V pátek byl prý jen povolán do kanceláře ředitele, kde mu odvolání bylo předáno bez přítomnosti Machytky. V době výměny ředitelů byl Šimetka na povolené zahraniční misi a domnívá se, že právě o tuto skutečnost opře vedení nemocnice své rozhodnutí a bude se mu snažit dát na za vinu protahující se dostavbu Pavilonu péče o matku a dítě.

Odvolaný přednosta ale tvrdí, že v tomto směru má čisté svědomí a před odjezdem zařídil vše potřebné pro bezproblémový chod kliniky. Šimetka zároveň tvrdí, že mu ředitel několikrát řekl, že je s jeho prací spokojen a klinika funguje bez problémů. Podle Šimetky to potvrdilo i letní hodnocení kliniky. “Byl jsem překvapen tou formou odvolání, to mi přišlo naprosto brutální, že ředitel ani nemá odvahu říct mi to do očí,” řekl Šimetka.

Podle Sargové je odvolání Šimetky pokračováním osobní pomsty. “Kontaktují mě další zástupci nemocnice a mají strach z toho, co se bude dít dál,” řekla Sargová. Konkrétnější být nechtěla, ale podle zjištění ČTK se hovoří i o možném odvolání přednosty Ústavu radiodiagnostického Petra Krupy a přednostky Kliniky popáleninové medicíny a rekonstrukční chirurgie Zdenky Němečkové Crkvenjaš, manželky bývalého ministra zdravotnictví.

Sargová, která vede největší odborovou organizaci v nemocnici, důvody Šimetkova odvolání nezná. Jako zástupkyně odborů bude s vedením nemocnice teprve jednat. “Myslím si, že tady v tomto boji se upřednostňují osobní zájmy nad zájmy Fakultní nemocnice Ostrava,” řekla Sargová. Podle ní odbory dosud neměly žádné náznaky, že by oddělení nefungovalo.

Ke kritice se připojil i rektor Lata. Rozhodnutí o Šimetkově odvolání podle něj nebylo nijak zdůvodněno. Lata ho proto označil za nepochopitelné a iracionální. Krok podle něj výrazně poškozuje už tak špatné vztahy mezi Lékařskou fakultou a fakultní nemocnicí. Písemně proto ředitele nemocnice žádá o vysvětlení.

“S každým, byť krátkodobým, návratem Zonči do funkce děkana, které mu umožnilo rozhodnutí soudu, jsou v nemocnici prováděny s jeho souhlasem personální změny poškozující spolupráci mezi fakultou a nemocnicí. Tyto změny nejenže zhoršují vztahy, ale velmi poškozují i samotnou fakultu,” řekl Lata. Podle něj studenti kliniku od začátku výuky hodnotí jako jedno z nejlepších klinických výukových pracovišť.

Martina Helánová sd

V povodí Mže na Tachovsku je asi račí mor,…

Přimda (Tachovsko) 8. října (ČTK) – V povodí řeky Mže v Českém lese na Tachovsku je pravděpodobně račí mor. V chráněné krajinné oblasti v minulých letech zmizely tisíce původních českých raků říčních. Letos v létě našli ochránci přírody zbytky krunýře a klepet severoamerického raka signálního. Je přenašečem račího moru, který je pro původní české druhy raků smrtelný. ČTK to dnes řekla Zuzana Blažková ze správy CHKO Český les.

Úbytky tisíců raků říčních v příhraniční oblasti Tachovska zaznamenali ochránci přírody v letech 2007 až 2009. Na mnoha lokalitách tam už jejich původní populace zcela vymizely. Teprve po nálezu zbytků těla raka signálního za vesnicí Branka a pak tří dospělých jedinců těsně u hranic s Německem si jsou ochránci přírody téměř jisti, co bylo příčinou ztráty raků říčních.

“Nález raků signálních v povodí Mže s více než devadesátiprocentní pravděpodobností znamená, že se v oblasti šíří račí mor. Vyvolává jej plíseň hnileček račí. Je to vysoce infekční onemocnění a způsobuje masivní úhyn našich původních druhů raků, raka říčního a raka kamenáče. Ti nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránili,” popsala Blažková.

Plíseň na jejich těle roste a do vody uvolňuje pohyblivé spory, jimiž se rozmnožuje. Prorůstá do celého račího těla a postupně zvířata zahubí. V současnosti neexistuje účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit.

Onemocnění se sporami šíří po vodním proudu a přímým kontaktem zdravých zvířat s nakaženými. Spory račího moru se mohou uchytit například i na ptácích, se kterými se mohou přemístit dále. Mohou uvíznout na rybářském vybavení a přenést se s ním na jinou lokalitu.

V České republice bylo zaznamenáno již několik případů, kdy kvůli zavlečení račího moru vyhynuly celé populace původních druhů raků. Trvalým zdrojem nákazy jsou nepůvodní druhy raků ze Severní Ameriky, kteří jsou vůči nákaze imunní. Jedná se o raka signálního, pruhovaného, červeného a mramorovaného, kteří byli do přírody vypouštěni z umělých chovů. “Případů toků s výskytem račího moru bude nepochybně více, rozhodující pro účinný boj s touto chorobou je zamezení jejího dalšího šíření,” dodala Blažková.

Lada Pešková sd