Teleflex investuje v H.Králové 100 milionů Kč a přijme další lidi

Hradec Králové 23. září (ČTK) – Americký výrobce lékařských nástrojů Teleflex investuje v továrně v Hradci Králové do rozšíření výroby 100 milionů korun. V závodě, který vyrábí žilní katetry, by mělo vzniknout 30 až 50 nových pracovních míst. V současnosti má závod téměř 800 lidí. S investicí již firma letos začala. ČTK to sdělil Pavel Beneš z vedení firmy. Teleflex Medical má ještě závod ve Žďáru nad Sázavou a celkem v Česku zaměstnává asi 1500 lidí.

Závod v Hradci Králové vznikl v roce 1996 investicí americké firmy Arrow International jako první americká investice v ČR na “zelené louce”. V roce 2006 firma otevřela druhý závod ve Žďáru nad Sázavou, o rok později se Arrow stala součástí americké skupiny Teleflex Incorporated. V Česku dosud firma vyrobila 100 milionů katetrů, které se používají zejména v intenzivní medicíně, urologii, anesteziologii či kardiologii.

Při umístění investice do Hradce Králové hrála roli i přítomnost hradecké fakultní nemocnice, s níž firma navázala dlouhodobou spolupráci. Součástí závodu je vlastní výzkumné a vývojové oddělení.

Loni závody v Hradci Králové a Žďáru nad Sázavou zvýšily tržby o osm procent na 933,9 milionu korun a vytvořily zisk 79 milionů korun. Téměř 100 procent tržeb pocházelo ze zahraničí.

ry kš

Táborský Ypsotec dokončil dvě haly za 140 milionů Kč

Tábor 23. září (ČTK) – Firma Ypsotec, která vyrábí v Táboře díly pro zdravotnickou i průmyslovou techniku, dokončila dvě nové haly za 140 milionů Kč. Každá hala zabírá asi 1500 metrů čtverečních, do pěti let by firma s 80 zaměstnanci chtěla přijmout dalších 50 lidí. S firmou dojednal CzechInvest investiční záměr, který spočívá v daňových úlevách. ČTK to řekl projektový manažer firmy Marek Layer.

Loni měla firma podle Layera tržby 120 milionů Kč, zisk nezveřejňuje. Ve Sbírce listin jsou poslední údaje k zisku za rok 2015, kdy byl provozní zisk 4,1 milionu. Layer řekl, že tržby za letošní první pololetí byly 65 milionů korun.

Haly firma stavěla rok, od července 2017. Hala v přízemí je celá klimatizovaná, bude tam automatizované pracoviště s roboty. “Příští rok začneme navážet první stroje,” řekl Layer. Hala v patře již funguje, firma tam přesunula ruční práce. Do budoucna plánuje Ypsotec další dvě haly.

Ypsotec vyrábí z 93 procent z hliníku, dále z mosazi, titanu i nerezových ocelí díly pro zákazníky hlavně ze Švýcarska a Lichtenštejnska. Většinu tvoří díly do pneumatických řídicích systémů k pohonům výrobních linek, vyrábí i součástky elektromotorů, vodovah, kovové šíny do betonových zdí či tlumiče do dopravníků. Jeden díl je ve vozítku, které jezdí na planetě Mars.

Výrobky Ypsotecu jsou v letadlech, autech, kolech i ve zdravotnictví. Ypsotec hlavně obrábí, začínal se šesti CNC stroji, nyní jich má přes 30. Firma patří do skupiny Ypsomed, která se zaměřuje na farmaceutický průmysl, vyrábí glykemická pera a další věci pro cukrovkáře.

Ypsotec je v Táboře od roku 2005, první halu postavil v roce 2012. Výrobky dodává zhruba 15 zákazníkům. Skupina Ypsomed sídlí ve švýcarském Burgdorfu. Podle údajů na svém webu má asi 1500 zaměstnanců.

vkc kš

WHO: Kvůli alkoholu zemřely v roce 2016 přes tři miliony…

Ženeva 22. září (ČTK) – V důsledku konzumace alkoholu zemřely v roce 2016 po celém světě více než tři miliony lidí. Alkohol tak stál za každým dvacátým úmrtím, vyplývá ze zprávy, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než tři čtvrtiny úmrtí způsobených alkoholem podle WHO připadaly na muže.

“Příliš mnoho lidí, jejich rodin a komunit trpí důsledky škodlivého užívání alkoholu v podobě násilí, zranění, mentálních problémů a nemocí jako rakovina a mrtvice,” uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. “Je na čase posílit kroky k odvrácení této významné hrozby pro rozvoj zdravé společnosti,” dodal.

Za úmrtími připisovanými alkoholu stála ve 28 procentech případů zranění, a to například v důsledku automobilových nehod, sebepoškozování či násilí na lidech. Za 21 procenty úmrtí byly zažívací potíže a v 19 procentech souvisely s kardiovaskulární nemoci. Zbytek připadal na infekční choroby, různé typy rakoviny, mentální potíže a další zdravotní problémy, píše WHO.

Organizace odhaduje, že problémy v důsledku požívání alkoholu trpí po celém světě 237 milionů mužů a 46 milionů žen, a předpovídá, že globální spotřeba alkoholu na osobu v příštích deseti letech poroste. Největší tat spotřeba je podle WHO v Evropě, a to navzdory více než desetiprocentnímu poklesu od roku 2010.

Celosvětově je 45 procent čistého alkoholu konzumováno ve formě lihovin. Na druhém místě je pivo (34 procent), za kterým následuje víno (12 procent). Od roku 2010 došlo v globálním měřítku pouze k malým změnám v preferencích alkoholických nápojů. Nejvýraznější přeměnou v tomto směru prošla Evropa, kde se spotřeba lihovin snížila o tři procenta, zatímco spotřeba piva a vína vzrostla, upozorňuje WTO.

“Všechny země mohou dělat mnohem více pro snížení zdravotních a sociálních dopadů škodlivého užívání alkoholu,” prohlásil doktor Vladimir Poznyak z WHO. “Osvědčené a nákladově efektivní kroky zahrnují zvyšování daní na alkoholické nápoje, zákazy či restrikce reklamy na alkohol a omezení fyzické dostupnosti alkoholu,” uvedl.

pmh ank

První transfuze krve z člověka na člověka se udála před…

Londýn/Praha 22. září (ČTK) – Význam krve si lidstvo uvědomovalo již ve starověku a též s převody “čerstvé” krve potřebným pacientům koketovali lékaři odedávna. Dlouho bylo oblíbenou všeléčebnou metodou pouštění žilou, které mělo odstranit škodlivé látky z těla. O transfuzi krve v dnešním slova smyslu se mohlo uvažovat, až když Angličan William Harvey objevil v roce 1616 krevní oběh. První úspěšnou přímou transfuzi krve z člověka na člověka provedl před 200 lety, 25. září 1818, britský profesor porodnictví James Blundell v Londýně.

Krevní transfuze je proces, během kterého je do krevního oběhu příjemce vpravena krev nebo krevní složky od dárce. Účelem krevní transfuze, kterou je možné považovat za specifický případ transplantace orgánu, je udržení života pacienta, který utrpěl ztrátu krve, nebo jehož krvetvorba je omezena nemocí.

Historicky první dokumentovaný převod krve provedl lékař papeže Inocenta VIII. roku 1492. Pokus o omlazení papeže krví tří chlapců ale skončil tragicky: všichni, včetně papeže, zemřeli.

Po objevení krevního oběhu v roce 1616 provedl první doložený převod krve mezi zvířaty (psy) v roce 1665 oxfordský lékař Richard Lower. První transfuze člověku se uskutečnila 15. června 1667. Osobní lékař francouzského krále Ludvíka XIV. Jean Baptiste Denis převedl horečkou sužovanému šestnáctiletému chlapci stříbrnou trubičkou do ramenní žíly necelé dvě deci krve z krční tepny beránka. Dopadlo prý to dobře.

Denisův čin vyvolal protichůdný ohlas: konzervativní monarcha Ludvík XIV. byl pro, lékařská fakulta naopak proti. Kvůli nevalným výsledkům transfuzí byly ale další podobné pokusy v roce 1678 v Anglii, Francii a Itálii zakázány.

Transfuze krve se pak do nemocnic vrátily až počátkem 19. století. V září 1818 provedl osmadvacetiletý britský profesor porodnictví James Blundell v Londýně první úspěšnou přímou transfuzi krve z člověka na člověka, který trpěl rakovinou. Místo dosud obvyklého přímého spojení obou oběhů k tomu použil velkou injekční stříkačku. Další Blundellova transfuze ale nebyla úspěšná, protože došlo ke smrtelnému rozpadu červených krvinek (krevní skupiny ještě nebyly známé). V roce 1824 vydal Blundell knihu o transfuzi, kde zdůraznil, že člověku má být převáděna pouze krev lidská a provádění transfuzí vyžaduje velkou opatrnost.

Podle dokumentace bylo v letech 1667-1874 referováno o 129 transfuzích krve, ale pouze 42 pokusů bylo úspěšných.

V dalších letech vědci vyřešili několik problémů ohledně úspěšných transfuzí krve (například srážení krve), rozhodujícím předělem byl až objev krevních skupin v roce 1900 mladým vídeňským patologem Karlem Landsteinerem. Ten objevil první tři krevní skupiny, o rok později jeho kolegové identifikovali skupinu čtvrtou. Stejný objev o několik let později nezávisle učinil též český lékař Jan Janský. Ten krevní skupiny označil římskými číslicemi I, II, III, IV a až ve 30. letech 20. století byly krevní skupiny označeny A, B, AB a 0 podle Landsteinera.

Dalším krokem byl objev “konzervace” krve pomocí citronanu sodného, který v roce 1914 učinil belgický chirurg Albert Hustin. I pak se ale při transfuzích občas objevovaly komplikace. Ty roku 1940 vysvětlil opět Landsteiner existencí takzvaného Rh-faktoru. Imunologická bezpečnost transfuzí byla definitivně zajištěna.

V českých zemích byla první doložená (a úspěšná) transfuze krve provedena 12. srpna 1879 asistentem chirurgické kliniky v Praze Antonínem Erpekem, který podal beránčí krev šestačtyřicetileté ženě, která trpěla rakovinou dělohy. Transfuzemi krve se proslavil též významný český chirurg Karel Maydl.

Krev jako ničím nezastupitelná tekutina byla k léčebným účelům využívána již ve starověku. Krvi byly připisovány omlazující účinky, filozof Empedokles již v pátém století před Kristem ztotožnil krev se životem. Ze starého Egypta se dochovaly zprávy o tom, že se členové vládnoucího rodu pro osvěžení koupali v krvi, římští patricijové si zase dodávali kuráže pitím krve gladiátorů. Podle římských rukopisů není vyloučeno, že již Egypťanům, Asyřanům i Římanům byla známa transfuze krve.

Robert Míka

Před 20 lety byla provedena první transplantace ruky

Lyon (Francie)/Praha 22. září (ČTK) – Před 20 lety, 23. září 1998, provedl mezinárodní tým lékařů vedený Australanem Earlem Owenem a Francouzem Jeanem-Michelem Dubernardem ve francouzském Lyonu první transplantaci ruky na světě. Během třináctihodinové operace dostal od anonymního dárce novou pravou ruku a část předloktí osmačtyřicetiletý Novozélanďan Clint Hallam. Zákrok byl úspěšný, pacient mohl s transplantovanou rukou nejen hýbat, ale dokonce i psát.

Hallam o svou ruku přišel v roce 1984 při nehodě s pilou, když si ve vězení odpykával dvouletý trest za finanční podvody. Lékaři mu sice končetinu přišili zpět, ta však zůstala bez citu a nepohyblivá, a tak se Hallam po pěti letech rozhodl pro její amputaci. “Roky jsem pak byl posedlý myšlenkou na transplantaci, byl jsem v kontaktu s experty z celého světa, než se mi to podařilo,” říkal Hallam. S transplantovanou cizí rukou se ale nakonec prý nemohl psychicky sžít, takže mu v únoru 2001 byla opět na jeho žádost amputována.

První transplantaci obou rukou s předloktími uskutečnil v lednu 2000 v Lyonu francouzský profesor Jean-Michel Dubernard s mezinárodním týmem 18 chirurgů. Operace trvala 17 hodin a příjemcem byl 33letý Francouz.

rmi

Lékárníci chystají žalobu na SÚKL kvůli opožděným dodávkám léků

Praha 22. září (ČTK) – Česká lékárnická komora se chystá zažalovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) kvůli opožděným dodávkám léků. Žalobu chce podat, pokud ústav nezačne trestat distributory léčiv za to, že objednané léky pro konkrétní pacienty nedodávají lékárně včas, tedy do dvou pracovních dnů podle zákona. Komora se na tom usnesla na dnešním mimořádném sjezdu. SÚKL prostřednictvím své mluvčí Barbory Peterové uvedl, že ustanovení zákona ohledně dodávek je právně nevymahatelné. Ministerstvo zdravotnictví chce problém vyřešit novelou zákona.

“Byli jsme jako představenstvo pověřeni, abychom připravili žalobu na Státní ústav pro kontrolu léčiv pro nečinnost,” řekl ČTK předseda komory Lubomír Chudoba. Chtějí dosáhnout toho, aby SÚKL začal vymáhat po distributorech dodržování platného zákona. Žalobu má vedení komory připravit v řádu týdnu, tedy zhruba do konce října.

“Obavy lékárníků chápeme, avšak v gesci SÚKL není zajištění dostupnosti léčiv. Nemůžeme přinutit farmaceutickou společnost, aby přerušené nebo ukončené dodávky k nějakému datu obnovila. Ustanovení v zákoně týkající se povinnosti dodávek je právně nevymahatelné,” uvedla mluvčí. SÚKL podle ní může dostupnost léků hodnotit jen podle došlých hlášení. V případě dlouhodobého výpadku informuje ministerstvo zdravotnictví, dodala mluvčí.

Ministerstvo zdravotnictví chce na podzim předložit novelu zákona, podle které by místo distributorů byli za to, že přípravky dodají včas, odpovědní výrobci, uvedla Česká televize. “Bude muset držet určitý objem léků a pokud zkrátka lékárna nebude tím lékem disponovat, tak ten lék si vyžádá a do dvou pracovních dnů výrobce ten lék bude muset dodat, jinak mu bude hrozit poměrně významná sankce,” řekl ČT ministr Vojtěch Adam (za ANO).

Po ministerstvu zdravotnictví lékárníci požadují seznam firem, které vyvážejí léky do ciziny. Chtějí tak získat informace, která firma jaké léky vyvezla a v jakém množství, a porovnat, zda vývoz není příčinou nedostupnosti léků pro české pacienty, uvedl Chudoba.

“Už si prostě nemůžeme jenom vyměňovat své názory a stanoviska, ale buď budou ministerstvo a SÚKL konat, nebo se pokusíme domoci spravedlnosti přes české soudy,” prohlásil.

Komora podle prezidenta také požaduje, aby ministerstvo nejpozději do 9. února příštího roku zajistilo financování lékáren v souvislosti s novou povinností kontrolovat pravost léčivého přípravku. “Ty náklady jsou vyčísleny zhruba na půl miliardy korun ročně pro 2500 lékáren, je to prostě ohromná částka, kterou potřebujeme,” uvedl Chudoba.

Financování by bylo možné buď prostřednictvím úhradové vyhlášky, nebo přes cenový předpis. Lékárníci také požadují přechodný odklad sankcí spojených s touto povinností tak, jako tomu bylo u elektronického receptu.

Lékárníci budou muset od února načítat speciální bezpečnostní kód z každé krabičky léčivého přípravku. Kód má být ochranou před padělanými léky, kterou zavedla pro všechny členské země Evropská unie. Lékárníci tvrdí, že jim to přinese náklady na nové čtečky a časovou ztrátu při výdeji léků. Ministerstvo zdravotnictví zatím podle Chudoby opakovaně odmítlo návrhy komory na úhradu práce spojené s ověřováním pravosti léků, zdravotní pojišťovny “díky svéráznému výkladu úhradové vyhlášky” neproplácejí lékárníkům asi 15 procent jejich úkonů spojených s výdejem léků na lékařský předpis, dodal Chudoba.

mhm snm

Pomocnou ruku seniorům podali dobrovolníci již popáté

Praha, 21. září 2018 (Pfizer) – I letos vyrazili zaměstnanci farmaceutické společnosti Pfizer podpořit neziskovou organizaci Sue Ryder, která pomáhá lidem důstojně prožít stáří. Tentokrát dobrovolníci pečovali o seniory na tradičním sportovně-zábavném odpoledni pro klienty Domova Sue Ryder a také pomohli s přípravami velké benefiční akce.

V rámci firemního projektu Jsem dobrovolník pomáhají zaměstnanci společnosti Pfizer různým neziskovým organizacím. Během pěti let trvání projektu pomohlo přes 160 dobrovolníků ve třinácti neziskovkách. Dohromady již takto odpracovali přes 1 100 hodin času. V Domově Sue Ryder v Praze dobrovolníci pomáhali už mnohokrát. Letos během dopoledne probíhaly v Sue Ryder přípravy na jednu z velkých benefičních akcí. „Dobrovolníci z farmaceutické společnosti Pfizer už se v Sue Ryder vyznají. Chodí nám pomáhat již pátým rokem. Tentokrát nám ochotně pomohli s přípravou vstupenek a materiálů na benefiční koncert Bratří Ebenů pro Sue Ryder, který chystáme na říjen,“ říká Radka Kulhánková, fundraiser pro firemní dárcovství organizace Sue Ryder. „Odpoledne pak asistovali našim klientům při tradičním sportovně-zábavném odpoledni,“ doplňuje Radka Kulhánková.

Dobrovolníci absolvovali také školení asistence seniorům, zahrnující mimo jiné třeba správnou manipulaci s invalidním vozíčkem a komunikaci s člověkem s demencí. Dobrovolníci si tak vyzkoušeli práci pečovatelů a během zážitkového odpoledne se pro seniory stali zábavnými společníky při pohybových a jiných společenských aktivitách. „Jako farmaceutická společnost vyvíjející nové léky pomáháme zlepšovat zdraví lidí každý den. Pomáhat tam, kde je potřeba – to je součást naší firemní kultury. Dobrovolnictví nám pomáhá odpoutat se od každodenní práce a zažít smysluplný den mimo kancelář. Domov Sue Ryder je pro nás srdcová záležitost, velmi rádi tam pomáháme. Inspirativní životní příběhy jejich klientů nás motivují k další práci pro pacienty,“ vysvětluje tisková mluvčí společnosti Pfizer Lenka Kaška.

Zařízení Sue Ryder provozuje i dobročinný obchod, kam zaměstnanci společnosti Pfizer již několikrát věnovali předměty ze sbírek mezi sebou. Darováno může být v podstatě cokoli – nábytek a knihy, stejně jako šperky či oblečení. Finance získané prodejem v obchodě jsou použity na úhradu nákladů na péči o seniory. Lenka Kaška, tisková mluvčí společnosti Pfizer, k tomu dodává: „Je symbolické, že v letošním roce si my i Sue Ryder připomeneme krásná výročí – Sue Ryder slaví dvacetiny, Pfizer slaví 25 let v České republice. A přejeme si pokračovat ve vzájemně prospěšném partnerství i v dalších letech.“

O společnosti Pfizer

Společnost Pfizer je přední světová biofarmaceutická společnost. V České republice společnost Pfizer působí od roku 1993, letos tedy slaví 25. výročí založení. Zabývá se výzkumem, vývojem a prodejem humánních léčiv, včetně léků biologických či vakcín. Kromě toho se zaměřuje také na vzdělávání odborné veřejnosti a ve spolupráci s nemocničními zařízeními organizuje klinické studie léků. V roce 2017 společnost Pfizer investovala celkem 15 % svého celosvětového obratu do výzkumu a vývoje nových léčiv. V současné době zaměstnává více než 92 000 lidí, česká pobočka má více než 400 zaměstnanců.

Vědci zjistili, že duševní pohoda může chránit před demencí

Brno 21. září (ČTK) – Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku, které zasahuje Alzheimerova choroba nebo jiné podoby demence. Zjistili to vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Ve zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Podle ředitele nemocnice Martina Pavlíka mohou výsledky výzkumu přispět k poznání příčin vzniku této nevyléčitelné nemoci. Zatím tyto příčiny nejsou známé. V současnosti skoro 50 milionů lidí na světě trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, uvedla Veselá.

Vědci z brněnského centra provedli studii o stárnutí mozku. “Na základě dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka, tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou nebo s něčím přesahujícím jako bohem nebo vesmírem má vliv na ochranu určitých oblastí mozku,” uvedla Veselá.

Vědci dlouhodobě sledovali mozek pomocí magnetické rezonance. “Ukázalo se, že lidé, kteří mají vysoké skóre duševní pohody, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální kinterakcí a empatií,” uvedla lékařka a členka týmu Kateřina Sheardová. Atrofie je zmenšení nebo ztenčení tkáně či buňky.

Spojení člověka se sebou samým, ostatními a přírodou chrání oblast hipokampu. “To je část mozku, která souvisí s ukládáním paměťové stopy a je jednou z prvních oblastí, které jsou postižené při Alzheimerově chorobě,” doplnila Sheardová.

Spojení člověka s něčím, co jej přesahuje zase podle studie chrání místa ve spánkovém laloku. “Souvisí se svobodnou vůlí a uvědoměním si sama sebe, což jsou oblasti, které se aktivují například při meditaci,” dodala Veselá.

Nyní je na světě asi 50 milionů lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence a podle Veselé se může v roce 2050 počet nemocných až ztrojnásobit. “Právě neurodegenerativní onemocnění mozku se mohou stát hlavním problémem zdravotnictví a sociálních služeb,” zdůraznila Veselá.

Při nemoci ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Člověk zapomíná a ztrácí kontrolu nad náladami a pocity. Postupně se stává závislým na péči. Příčiny nejsou zcela objasněné, proto je nemoc nevyléčitelná. Zásadní roli tak hraje prevence.

hor sd

SÚKL pochybil ve správních řízeních i zakázkách, ukázala kontrola

Praha 21. září (ČTK) – Správní řízení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) byla v letech 2016 a 2017 podle ministerské kontroly příliš dlouhá. Ústav chyboval i ve veřejných zakázkách a personáliích, uvedlo dnes ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě. Stanovování cen a úhrad léků ve správních řízeních je jeden z hlavních úkolů lékového ústavu. Dále například kontroluje lékárny nebo provozuje centrální úložiště elektronických receptů. SÚKL v prohlášení uvedl, že přijal pod novým vedením opatření k nápravě.

Několik tisíc nevyřízených žádostí kontroloři podle ministerstva odhalili v oblasti zdravotnických prostředků, mnohé zůstaly i v oblasti registrace, cen a úhrad léčiv. Některé lhůty bylo překročeny i několikanásobně. Zákonem stanovená lhůta, kterou má úřad pro posouzení, je 165 dní. Průměrná doba je ale až třikrát delší. Bez stanovené ceny a případné úhrady z veřejného zdravotního pojištění nemohou lékaři pacientům nové léky předepisovat.

Bývalý ředitel ústavu Zdeněk Blahuta odešel na vlastní žádost před koncem loňského roku. Koncem června jmenoval ministr Adam Vojtěch (za ANO) novou ředitelkou ústavu Irenu Storovou.

Ústav podle jejího dnešního vyjádření zavedl průběžnou kontrolu správních řízení. “Nástroj, který jsme pracovně nazvali monitoring interních lhůt, zaručí, že bude-li dodržen termín náš, vnitřní, bude možné splnit i lhůtu zákonnou. Zároveň chceme více aktivně komunikovat s žadateli. Věřím, že pravidelná školení a konzultace zlepší kvalitu předkládané dokumentace a zefektivní práci ústavu,” uvedla ředitelka SÚKL.

Pacienti podle ní často ústav kontaktují, proč ještě lék není dostupný, když už je u Evropské lékové agentury registrován. SÚKL může zahájit správní řízení jen v případě, že si výrobce nebo jeho zástupce v Česku o stanovení úhrady požádá. Žádosti obsahují stovky, někdy i tisíce stran, které musí ústav posoudit. Do řízení pak vstupují zdravotní pojišťovny nebo odborné lékařské společnosti.

Připravuje se i novela zákona, který tuto problematiku upravuje. Předložena by měla být příští rok.

U veřejných zakázek kontrola odhalila nedostatky v jejich zadávání, byly v rozporu s vnitřními směrnicemi ústavu a zákonem. “Jednalo se zejména o pochybení v hodnocení nabídek, kdy opakovaně docházelo k různému přístupu k hodnotícím kritériím, například u kvalifikací uchazečů. U některých byla předložená kvalifikace uznána a v jiných případech nikoliv,” uvedlo ministerstvo.

Kritizovalo také rozdělování odměn a hodnocení plnění úkolů. Ústav také podle něj nehospodárně využíval peníze na vzdělávání zaměstnanců. Státní ústav pro kontrolu léčiv nyní zpracovává písemnou zprávu ke zjištěním z kontroly, ministerstvo ji chce mít do tří měsíců.

van snm

Ústeckému kraji se podařilo zajistit službu koronera

Ústí nad Labem 20. září (ČTK) – Ústeckému kraji se až ve třetím kole výběrového řízení podařilo najít firmu, která zajistí službu koronera. Doposud ohledávali těla zemřelých lékaři konající službu na pohotovosti. Koroner by měl do konce roku 2020 prohlédnout zhruba 4350 těl. Novinářům to dnes řekl hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM).

“Koroner je lidově řečeno nedostatkovým zbožím. Je to věc, která nás dlouho trápila a zatěžovala lékaře na pohotovosti,” uvedl Bubeníček. Dodavatelem služeb je 1.Koronerská z Trutnova, která jako jediná podala nabídku do výběrového řízení. Firma nyní musí vyřešit podrobnosti spolupráce s lékaři. Doba dojezdu k místu prohlídky těla zemřelého po telefonické výzvě je 119 minut.

Kraj je zodpovědný za zajištění zdravotnické záchranné služby, protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, za organizaci a zajištění pohotovostní služby a právě prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení. Záchytná stanice bude v Teplicích a koroner by nyní měl také začít fungovat.

Cena podle nabídky vybraného dodavatele za jednu prohlídku těla zemřelého je 1978 korun bez DPH. Hodnota celé zakázky je tedy 8,6 milionu korun bez DPH pro léta 2018 až 2020 za předpokladu, že bude realizováno 4351 prohlídek těl.

Koroner prohlíží těla zemřelých mimo zdravotnické zařízení, na místo ho přivolává většinou policie.

fir kš