Vojtěch slíbil zákon o odškodnění za újmu způsobenou očkováním

Praha 16. srpna (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví chce do konce roku předložit vládě zákon o odškodňování újmy způsobené povinným očkováním. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) tak hodlá podle svých slov vyhovět doporučení ombudsmanky Anny Šabatové a zmírnit kritiku odpůrců očkování. Řekl to senátorům při projednávání návrhu Evropské komise na posílení spolupráce v boji proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním.

“Stát by měl přijmout i určitou odpovědnost, pokud vyžaduje povinné očkování, za případnou škodu nebo újmu na zdraví těch dětí, kde zkrátka očkování újmu způsobí, což se v některých případech děje,” uvedl ministr. “Myslím si, že se tak možná i trošku otupí určité hrany,” dodal. Již dříve uvedl, že by mělo jít o jednotky lidí ročně. Nárok se posoudí podle zdravotnické dokumentace, případně se vyjádří znalec.

Předložení podobného zákona slibovalo ministerstvo zdravotnictví už před třemi lety. Chtělo uzákonit zodpovědnost státu za poškození zdraví dětí povinným očkováním, jež nezpůsobí chyba lékaře či vadná vakcína. Slib souvisel s doporučením Nejvyššího soudu na základě případu dívky, která po očkování proti TBC měla těžký zánět kyčelního kloubu.

Loni v dubnu slib zopakoval Vojtěchův předchůdce Miloslav Ludvík (ČSSD). Zdůvodnil tak odmítavý postoj k návrhu opozičního poslance Jana Farského, který chtěl uzákonit nárok na odškodnění “za újmu nikoli zanedbatelnou” v souvislosti s povinným očkováním. Odškodnění mělo být podle Farského stanoveno podle zákona o odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup a za použití občanského zákoníku. Ludvík to odmítl s tím, že “očkování nelze považovat za nesprávný úřední postup”.

Senát obecně snahu Evropské komise podpořil s ohledem na klesající očkovanost obyvatelstva. Připomenul ale, že kompetence EU v této oblasti mohou být pouze podpůrné, koordinační a doplňující. Ministr poukázal na to, že návrh klade důraz na osvětu kvůli neopodstatněným dezinformacím, které se šíří na sociálních sítích v neprospěch očkování. Vojtěch také uvedl, že Evropská komise by chtěla vypracovat společný očkovací kalendář EU nebo vytvořit Evropský vakcinační systém.

Lékař a senátor ANO Ladislav Václavec uvedl, že společný očkovací kalendář EU bude složité vytvořit, neboť povinné očkování je jen v deseti z dosavadních 28 států EU. “I u nás jsou organizace, jako jsou ty poblázněné matky, které využívají dezinformace typu vzniku autismu po očkování,” řekl.

Snahu EU uvítala senátorka a dětská neuroložka Alena Dernerová. “Nás se nikdy nikdo neptal, jestli chceme být očkováni, nebo ne. Prostě přišli do školy, oočkovali nás, sami jsme byli rádi, že nedostaneme onu chorobu. Teď všichni mají internet a všichni vyznávají mistra Googla a najdou si tam tolik nesmyslů, které potom musím já pracně v ordinaci vyvracet,” podotkla.

Přípravu nového zákona vítají odpůrci očkování. “Stát se konečně snaží zaplnit díru v českém právu, neboť pokud něco vynucuje zákonem, musí také nést odpovědnost za škody na zdraví, které tím způsobí,” řekl ČTK předseda Společnosti pacientů poškozených očkováním Václav Hrabák. Půjde podle něj jen o nejkřiklavější případy.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem, včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Povinnost očkování a vysokou míru očkování dětí vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě proočkovanosti na hranici 95 procent chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou.

Názory na prospěšnost očkování se liší. Roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo ho odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale nejsou prokázány. Česká vakcinologická společnost upozornila na studii z USA, která na příkladu téměř 500 dětí zjišťovala, jestli aplikace většího počtu vakcín v průběhu prvních dvou let života dítěte neoslabuje imunitní systém dítěte a není příčinou zvýšeného rizika vzniku jiných infekčních nemocí. Výsledky ukázaly, že nemocné byly obě skupiny dětí srovnatelně.

Podle primářky infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové je očkování obecně jedním z největších výdobytků civilizace. “Vyjádření rádoby odborníků, že nemusíme očkovat, protože ty nemoci v Česku nemáme, jsou naprosto iluzorní,” řekla dříve na tiskové konferenci k infekčním nemocem. Díky vakcínám podle odhadů hygieniků nezemře ročně 500 dětí a dalších 150.000 neonemocní.

Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10.000 korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

mhm van mal

Zdravotní odbory vyhlásí stávkovou pohotovost za vyšší platy

Praha 16. srpna (ČTK) – Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásí stávkovou pohotovost. Podle něj vláda není ochotná dodržet slib a zvýšit tarifní platy a základní mzdy. Vyplývá to z pozvánky na páteční tiskovou konferenci, kde chce svaz sdělit další podrobnosti. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula nevyloučil, že by stejně mohly postupovat i další odborové svazy veřejného sektoru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s vyhlášením stávkové pohotovosti nesouhlasí.

ČMKOS žádá růst tarifů o deset procent pro všechny zaměstnance veřejného sektoru. Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a tarifů o dvě procenta. Víc by si měli přilepšit učitelé a hůř placené profese. Zdravotníci by měli podle plánů kabinetu dostat nejspíš o čtyři či pět procent víc. Zdravotnické odbory se odvolávají na to, že jim premiér Andrej Babiš (ANO) na společném jednání začátkem května slíbil desetiprocentní růst. Babiš na to později reagoval tak, že přidání podpořil, ale neslíbil. Uvedl, že o navyšování by měli rozhodovat zaměstnavatelé, tedy vedení zdravotnických zařízení.

Vojtěch uvedl, že v posledních čtyřech letech vzrostly platy ve zdravotnictví o více než 30 procent. Nárůst prý bude pokračovat i v příštím roce. “Odměňování však bude cílené tam, kde je to nejvíce potřeba. Protože nejpalčivější situace je u sester ve směnném provozu, zvyšujeme jim příplatek za směnnost o pět tisíc korun měsíčně, což znamenaná meziroční nárůst 15 procent,” sdělil ČTK.

ČMKOS jako největší odborová centrála v zemi zastřešuje celkem 29 svazů, z nich 13 působí ve veřejném sektoru. Středula nevyloučil, že by podobně jako zdravotnické odbory mohly postupovat i další svazy. “Naším cílem není stávkovat, ale dohodnout se. Na to, abychom se dohodli, stačí jedno jednání. Snažíme se dělat vše pro to, aby proběhlo. Zatím žádný termín není a premiér se k němu pozitivně nevyjádřil. Jsme regulérní sociální partner podle zákona, není možné s námi nejednat,” řekl ČTK Středula. O dalším postupu by v pondělí mohla jednat rada ČMKOS.

Podle Vojtěcha platy v příštím roce porostou všem zaměstnancům ve zdravotnictví. “Požadavek odborů je tak již pouhá demagogie a jde proti samotným zaměstnancům. Plošné navýšení rozhodně nevyřeší personální krizi ve zdravotnictví, pouze prohloubí rozdíly mezi nízko příjmovými a vysoko příjmovými skupinami zdravotníků,” uvedl. Odbory by podle něj měly místo vyhrožování jednat s vedením nemocnic a snažit se vyjednat co nejlepší platové podmínky.

Babiš tento týden řekl, že chce o růstu platů ve veřejné sféře jednat hlavně ve vládě a koalici při debatě o rozpočtu, tedy až do konce září, kdy musí kabinet návrh hospodaření na příští rok odevzdat Sněmovně. Vyjednávat začal s menší odborovou centrálou, kterou je Asociace samostatných odborů. Ta zastřešuje třeba vlivné lékařské odbory či odbory pracovníků finančních úřadů. S plošným navýšením nesouhlasí. Vládní sociální demokraté naopak stojí na straně ČMKOS.

Ve zdravotnictví pracovalo na konci loňského roku podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky přes 260.000 lidí. Přes 80.000 bylo všeobecných sester, 18.000 sanitářů a kolem 40.000 lékařů. Dohromady přes 45.000 bylo dělníků, provozních a technicko-hospodářských pracovníků ve zdravotnictví.

Průměrný hrubý plat všeobecných sester byl v roce 2017 podle MPSV ve státní sféře byl 36.000 korun, v nestátní 24.200. Zdravotní asistent ve stání nemocnici pobíral průměrně 27.900, v soukromé 24.200 korun. Kolem 3000 zdravotních sester v českých nemocnicích chybí. Právě zvýšení platů má nové do oboru přilákat, ministerstvo zdravotnictví pro ně zvažuje i výsluhy za odpracovaná léta podobně jako mají například vojáci nebo policisté.

V sociálních službách pracuje v Česku asi 100.000 lidí. Průměrný plat sociálního pracovníka byl podle odborů loni asi 28.600 korun měsíčně, meziročně se zvýšil o 13 procent. Stejný nárůst měli také pečovatelé, kteří pobírali asi 20.600 korun. Vychovatelé měli plat asi 29.500 měsíčně, speciální pedagogové 29.500 korun. Všeobecné sestry v sociálních službách pobíraly kolem 34.600 korun.

Ve veřejných službách a správě loni podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku pracovalo přes 634.700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat dosáhl 31.968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29.840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.

Požadavek na plošné přidávání o deset procent ve veřejném sektoru kritizují podnikatelé. Podle nich neodpovídá očekávanému růstu příjmů státu a platy by se měly zvyšovat podle výkonu.

van ktk mtj mal

Módí: Indie vyšle své první kosmonauty do vesmíru do…

Dillí 15. srpna (ČTK) – Indie zahájí svou první misi do vesmíru s lidskou posádkou do roku 2022 a příští měsíc zavede systém zdravotní péče pro chudší polovinu obyvatelstva země. Podle agentury Reuters to v slavnostním projevu při příležitosti Dne nezávislosti řekl indický premiér Naréndra Módí.

Šlo o jeho poslední projev před parlamentními volbami, které se budou konat na počátku příštího roku a v nichž bude usilovat o získání druhého premiérského mandátu. Módí se proto ve vystoupení před Červenou pevností v metropoli Dillí pokusil vyzdvihnout dosavadní úspěchy vlády, jejíž působení ale provázejí obavy z růstu nezaměstnanosti a násilí proti muslimské menšině v Indii.

Premiér v první řadě apeloval na národní hrdost, když ohlásil ambici definitivně zařadit Indii mezi ostatní vesmírné velmoci, tedy USA, Rusko a Čínu. “Indie je hrdá na své vědce, kteří vynikají ve svém výzkumu a kteří jsou v čele na poli inovací,” prohlásil Módí před davem několika desítek tisíc lidí. “V roce 2022 nebo, pokud to bude možné, i dříve, rozvine Indie svou vlajku ve vesmíru,” dodal.

Indie je v dobývání vesmíru již dlouhodobě aktivní. Několik měsíců po předchozích volbách v roce 2014 se Indie stala prvním asijským státem, který podnikl misi na Mars, na jehož oběžnou dráhu dopravil vesmírnou sondu. S rozpočtem 74 milionů dolarů (nyní 1,7 miliardy korun) dosáhla mise nižších nákladů než hollywoodský trhák Gravitace, podotkla agentura Reuters.

Druhým zásadním bodem premiérova projevu se stalo téma nepoměrně důležitější pro život běžných občanů: zavedení systému zdravotní péče pro půl miliardy nejchudších Indů, kteří na lékařskou pomoc nejsou s to kvůli svým nízkým příjmům dosáhnout. Indický stát má v systému, který dostal přezdívku Modicare (po vzoru Obamacare po předchozím prezidentovi USA Baracku Obamovi), vyčlenit 500.000 rupií (přes 160.000 korun) ročně na osobu na léčbu vážných onemocnění.

Ve svém 80minutovém projevu Módi zdůraznil, že za působení jeho vlády se zrychlilo tempo výstavby dálnic, elektrifikace vesnic a zřizování veřejných toalet. Po počátečních potížích si podle premiéra podnikatelská vrstva zvykla na zavedení jednotné daně na zboží a služby. “Chceme pokročit ještě dál. Nepřipadá v úvahu se zastavit či jen polevit uprostřed cesty,” řekl Módí, který si navzdory snahám opoziční kongresové strany uchovává v předvolebních průzkumech vysoké preference.

Loni Módího Indická lidová strana (BJP) zvítězila s převahou v regionálních parlamentních volbách v šesti ze sedmi indických států, kde se hlasovalo. Opoziční Indický národní kongres (INC) vyhrál pouze v jediném státě, v Paňdžábu.

rv hej

FN Olomouc investovala 41 milionů Kč do nového operačního…

Olomouc 15. srpna (ČTK) – Fakultní nemocnice Olomouc pořídila za 41 milionů korun robotický operační systém da Vinci Xi nejnovější generace. Technologii, která s velmi vysokou přesností simuluje pohyby rukou lékaře v těle pacienta, používají specialisté při urologických a gynekologických operacích. Robot byl pořízen z vlastních prostředků nemocnice, řekl dnes novinářům ředitel FN Olomouc Roman Havlík.

Víceramenný robotický systém da Vinci Xi ovládá lékař pomocí speciálních joysticků, které řídí pohyb lékařských nástrojů umístěných v “rukách” robota. Přístroj pak přes vpichy v kůži podle pokynů lékaře provádí velmi přesný operační výkon v těle pacienta.

Nový robotický přístroj má podle Havlíka zdokonalenou telemanipulaci, takže se chirurgovi lépe ovládá. Také endoskop robotického systému má mnohem lepší parametry. Lékařům oproti starším typům přístrojů nabízí o pětinu větší zorné pole a dvojnásobné rozlišení. Přístroj zároveň minimalizuje riziko poškození tkáně a operace je bezpečnější.

Robotické centrum ve FN Olomouc funguje už devátým rokem. Lékaři v něm provedli bezmála 2500 operací pacientů z Olomoucka i zahraničí. “Při pořízení prvního robota bylo mým cílem, aby byl co nejvíce využit. Povedlo se to a naši lékaři prováděli nejvyšší počty těchto výkonů v České republice, a je to tak stále,” řekl Havlík.

Nejvíce robotických operací mají ve FN Olomouc na kontě odborníci z urologické kliniky, kteří tímto způsobem s vysokou přesností odstraňují například nádory z ledvin či operují nádorem zasaženou prostatu. “Víme, že robotická radikální prostatektomie je ze všech způsobů léčby karcinomu prostaty onkologicky nejúspěšnější a nejlépe uchovává kvalitu života mužů,” řekl přednosta urologické kliniky FN Olomouc Vladimír Študent.

Robotické provedení podle Študenta umožňuje neustále vylepšovat operační techniku. “Naše pracoviště například publikovalo loni v prestižním časopise European Urology originální plastiku svalů pánevního dna, která významně redukuje pooperační inkontinenci,” řekl Študent.

Robotický systém da Vinci často používají i lékaři porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc, kteří s jeho pomocí operují například pacientky s nádorem dělohy. Letos v září bude na porodnicko-gynekologické klinice FN Olomouc zřízeno první školicí pracoviště pro robotickou chirurgii v gynekologii pro střední a východní Evropu.

“Po robotických centrech je v evropských nemocnicích vzhledem k jejich výsledkům enormní poptávka. Firma, která roboty vyrábí a dodává, má však nesmírně přísné nároky na proškolení jejich obsluhy,” řekl přednosta porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc Radovan Pilka.

FN Olomouc je největším zdravotnickým zařízením v Olomouckém kraji a šestou největší nemocnicí v zemi. Zdravotnické zařízení má k dispozici pět desítek pracovišť, bezmála 1200 lůžek a téměř 3500 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců. FNOL patří do sítě devíti fakultních nemocnic, které řídí ministerstvo zdravotnictví.

Petr Běhal kš

Kontaktní čočky nosí asi každý desátý Čech, převažují ale…

Praha 15. srpna (ČTK) – Oční vadu má více než polovina populace. Většina z nich ji řeší brýlemi, každý desátý Čech ale podle odhadů odborníků nosí kontaktní čočky nebo je střídá. Asi 70 procent čoček se prodává přes internet. Také kvůli tomu řada lidí nemá vhodný typ či počet dioptrií nebo nechodí na pravidelné prohlídky k očnímu lékaři. Vyplývá to z vyjádření mezi očními lékaři, optometristy a prodejci čoček. V sobotu uplyne 20 let od úmrtí vynálezce čoček, českého chemika Otty Wichterleho.

“Vyšetření před aplikací kontaktních čoček by měl provést lékař či optometrista. Nositel kontaktních čoček by měl chodit na kontroly k očnímu lékaři minimálně jednou ročně,” řekl ČTK optometrista oční optiky OptoVize Brno Jan Vaverka. Podle dřívějšího průzkumu na ně pravidelně nechodí přes 80 procent lidí. “Vyšetření na štěrbinové lampě zabere deset minut,” dodala primářka oční kliniky DuoVize Praha Lucie Valešová.

Výběr čoček je podle ní třeba konzultovat s odborníkem. Nestačí jen počet dioptrií. “Je nutné znát zakřivení oka, jeho průměr a také ohniskovou vzdálenost, která je jiná než u brýlí,” dodala Valešová.

“Nejčastěji se čočky nosí pro krátkozrakost, kdy lidé vidí bez brýlí nebo čoček špatně do dálky. Druhým nejčastějším důvodem je dalekozrakost, kdy lidé dle výše vady vidí špatně buď do blízka nebo do blízka i do dálky,” řekl ČTK primář oční kliniky Gemini Pavel Stodůlka. Častěji je nosí ženy než muži a také zejména mladší ročníky.

“Největším rizikem kontaktních čoček je jejich infekce ze znečistěných uchovávacích roztoků. Může vést k vážnému trvalému poškození zraku nebo i ztrátě oka,” vysvětlil Stodůlka. Infekce podle průzkumu klinik NeoVize a DuoVize trápí až 60 procent uživatelů, nejčastěji jde o řezání nebo pálení v oku či jeho zarudnutí. Každý desátý prodělal zánět spojivek.

Podle primářky Valešové například spaní v čočkách zvyšuje riziko infekce až 8,5krát, vadí také koupání i sprcha. “Pokud nositel nedodržuje exspiraci kontaktních čoček či roztoku a pouzdra na ukládání čoček, hrozí mu nejen infekce, ale také podráždění očí způsobené usazeninami v čočkách,” dodala. Podle průzkumu ale čočky používá déle přes 70 procent lidí.

Lékaři doporučují si před nasazením čoček umýt ruce, poté vylít roztok a opláchnout pouzdro. Před vyjmutím čočky z oka se pouzdro naplní čerstvým roztokem. Místo roztoku nelze používat vodu. “Samotná voda čočky ničí, protože v ní mohou nabobtnat,” dodala Valešová. Roztok na čočky naopak nelze používat jako oční kapky. Pouzdro je pak třeba měnit jednou měsíčně.

Podle prezidenta České kontaktologické společnosti Jiřího Michálka se náklady na nošení kontaktních čoček odhadují na 6000 až 8000 korun ročně. Na rozdíl od brýlových čoček na kontaktní až na výjimečné případy, kdy jsou třeba ze zdravotních důvod, nepřispívají zdravotní pojišťovny.

“Se zvyšujícím se podílem osob starších 40 let se významně zvyšuje počet presbyopů, čemuž odpovídá i rozšiřující se nabídka v segmentu multifokálních čoček,” vysvětlil Michálek. Presbyopie neboli vetchozrakost se objevuje ve vyšším věku jako přirozená degradace materiálu oční čočky

Kontaktní čočky ve svém sortimentu nabízí desítky e-shopů. “Patří ke zboží, kterému se v onlinu nadmíru daří a stabilně každoročně roste společně s trhem. Pro online nákupy jsou čočky totiž ideální. Je velmi jednoduché a pohodlné koupit na pár kliknutí čočky, které známe a máme vyzkoušené,” sdělila ČTK Alexandra Čermáková, obsahová manažerka nákupního rádce Heureka.cz.

Podle ředitele e-shopu VašeČočky.cz Jiřího Urbana se ceny pohybují od 430 do 1200 korun za 30 kusů jednodenních čoček, od 400 do 700 korun za balení šesti kusů 14denních. Měsíční v balení šesti kusů vyjdou na 285 až 1000 korun, čtvrtletní stojí od 400 korun.

Prodeje podle Urbana vzrostly za posledních pět let o desetinu. “Čočky které jsou určeny pro denní nošení, tak vycházejí také dráž oproti čočkám s 14denním či měsíčním nošením. Nicméně čočky na denní nošení jsou zdravější,” dodal Urban. Trendem jsou podle něj barevné čočky nebo vzorované čočky k různým kostýmům.

Vanda Králová snm

Dětské oční vady: většinou se projeví až s nástupem do…

PRAHA, 14. SRPNA 2018 (Gemini) – Dalekozrakost, astigmatismus a tupozrakost – to jsou nejčastější oční vady, které trápí děti. Podle odhadů trpí oční vadou čtvrtina školáků a deset procent předškoláků. Čím je dítě menší, tím složitější je oční vadu rozpoznat. U řady dětí proto diagnostika oční vady proběhne až po nástupu do školních lavic.

Vývoj lidského zraku trvá roky, teprve v sedmi letech je na úrovni dospělého vidění. I proto se řada očních vad projeví až s nástupem do školy. „Zrakové funkce u novorozence nejsou vrozené, ale teprve se vyvíjejí. Dítě se jednoduše musí naučit dívat se. Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý. U dětí se právě v tomto věku mohou projevit různé refrakční vady, jako je například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Drobné a nevýznamné vady jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do 15 let,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Prevence proti vzniku oční vady neexistuje, některé ale samy zmizí. „Spolehlivý způsob, jak předcházet krátkozrakosti, dalekozrakosti nebo astigmatismu, bohužel neexistuje. Tyto dioptrické vady se ale v průběhu života mohou měnit. Při narození je oko přirozeně dalekozraké a růstem dochází ke snižování dioptrií. Někteří dalekozrací pacienti mohou tedy brýle časem odložit. Krátkozrakost se naopak typicky v pubertě růstem oka zhoršuje. Oční vada, které předcházet lze, je tupozrakost. Její prevence spočívá ve včasné diagnostice, nošení brýlí a případně okluzi – zalepování jednoho oka, ideálně v předškolním věku,“ doplnila Libuše Křížová, primářka českobudějovické oční kliniky Gemini.

Neléčená oční vada v prvních letech života může vést k trvalému a později neléčitelnému poškození zraku. Oční vadu by měl diagnostikovat dětský lékař. „U dětí je vyšetření zrakové ostrosti prováděno v rámci preventivních kontrol u dětského lékaře. Pokud jsou v rodině rizikové faktory jako například šilhání, tupozrakost nebo vyšší brýlová vada rodičů, je vhodné nechat dítě především v předškolním věku vyšetřit i u očního lékaře,“ řekl Pavel Stodůlka.

Oční vady provází řada signálů, které mohou rodiče na zhoršený zrak dítěte upozornit. Děti v předškolním věku si na špatné vidění stěžují málokdy, oční vada se projevuje například častým mnutím očí, mrkáním, bolestí hlavy, bolestí kolem očí, zakopáváním nebo vrážením do předmětů. Na zamlžené vidění si stěžují spíše až školní děti. U nich je signálem zhoršeného zraku chození blízko k televizi či horší prospěch ve škole, protože nevidí dobře na tabuli,“ popsala Libuše Křížová.

Dětí s oční vadou přibývá. Na operaci dioptrických vad si ale musejí počkat. „Celosvětově roste počet dětských pacientů s krátkozrakostí. Studie posledních let spojují výskyt krátkozrakosti s častějším díváním se do blízka například na tablet nebo mobilní telefon. Refrakční vady – dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus – se řeší předpisem brýlí na celodenní nošení. Tupozrakost a šilhání se léčí okluzí a speciálním cvičením, šilhání navíc i operací. U dětí se operace dioptrických vad neprovádějí. Předpokladem takových operací je ukončený růst a stabilní dioptrická vada,“ vysvětlila Libuše Křížová.

I s nošením kontaktních čoček je dobré počkat. „Kontaktní čočky je možné nosit od zhruba 15. roku věku. Záleží na tom, jak je dítě schopno se o kontaktní čočky starat a nosit je. Pokud je dítě šikovné, není překážkou ani občasné nošení kontaktních čoček v nižším věku. Je ale nutné si uvědomit, že při nesprávné manipulaci může docházet k zánětům oka, tvorbě patologických cév na oku a dalším komplikacím,“ upozornil Pavel Stodůlka.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Vyjádření ČLnK k tezím novely zákona o léčivech: Emergentní systém může…

14. srpna 2018 (ČLnK) – Ministerstvo zdravotnictví (MZ) vydalo prohlášení k připravované novele zákona o léčivech a zavedení tzv. emergentního systému. Ten by měl dle MZ vyřešit problémy s nedostupností léčivých přípravků na českém trhu. Podle České lékárnické komory (ČLnK) může být emergentní systém pouze výjimečným způsobem distribuce léčivých přípravků a situace by měla být řešena komplexně. Nepodkročitelnou podmínkou k případnému zavedení je zastropování distribuční obchodní přirážky dle návrhu ČLnK. Objednávání léčivých přípravků v emergentním systému také výrazně zvýší provozní náklady lékáren, a tyto jim musí být uhrazeny.

Dle MZ bude mít výrobce léčivého přípravku povinnost zajistit dodání léčiva do konkrétní lékárny, a to do dvou pracovních dnů ode dne přijetí objednávky. Novela dále předpokládá, že léky, jejichž dostupnost pro české pacienty by mohla být ohrožena reexportem, budou farmaceutické firmy dodávat do lékáren v tzv. emergentním systému. Podle ČLnK ale zatím předložené teze MZ neudávají jasná pravidla, za jakých okolností budou léky objednávány v běžném režimu dodávek, a kdy budou moci být přesunuty do emergentního režimu. „ČLnK jednoznačně upřednostňuje distribuci léčivých přípravků, která pacientům zajistí léčivé přípravky k výdeji v okamžiku předložení receptu v lékárně. S doplatkem nulovým, nebo stejně nízkým ve všech lékárnách,“ uvádí prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.

”Standardní systém objednávání léčiv musí lékárníkovi umožnit, aby svému pacientovi zajistil léčivý přípravek s předstihem, tj. k výdeji v lékárně v okamžiku předložení receptu pacientem. Zavedení emergentního systému slibuje pouze dodání léků do dvou dní při jeho nedostatku v distribuční síti, neřeší ale celkový problém. Za účinnou a zcela dostatečnou regulaci reexportu, považujeme kompetenci držitele registrace (výrobce) vývoz svých přípravků z České republiky zakázat,” dodává k problematice Chudoba.

Podle Komory je také nezbytné zrušit současný model DTP (Direct To Pharmacy) distribuce přes jediného, monopolního distributora. Tento model totiž léčivé přípravky pacientům nezajistí a pouze ohromně komplikuje a prodražuje práci lékárníků. „Odmítáme absurdní požadavky některých výrobců na dokladování objednávky – např. zasílání scanu lékařského receptu, nebo vyplňování obskurních tabulek pro každý jejich lék v DTP,“ přibližuje situaci Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., viceprezident ČLnK.

Z tezí ministerstva také není dosud jasné, zda státní instituce nechají rozhodnutí o tom, které případy zařadit do emergentního režimu, zcela na držiteli registrace (výrobci). Pokud by tomu tak bylo, státní instituce by podle ČLnK rezignovaly na nezávislý dohled nad dodávkami léků pacientům v ČR.

„Emergentní systém dodávek by mohl být nástrojem v rukách Ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který by zajistil léky pro potřeby českých pacientů a ne pro potřeby obchodních zájmů výrobců, distributorů dalších osob zabývajících se vývozem léků. Emergentní systém by měl být využíván jen zcela výjimečně a měl by být podřízen nezávislému posouzení státních institucí a ne svévolnému rozhodnutí obchodně zaměřených držitelů registrace (výrobcům). Vše bude samozřejmě jasnější s paragrafovým zněním zákona a prováděcí vyhlášky, které by mělo ministerstvo dle svých slov připravit do začátku září,“ doplňuje k uvažovanému emergentnímu systému Chudoba.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

NYT: Je pro vás paleo strava ta pravá?

New York 14. srpna (ČTK/The New York Times) – Zdá se, jako by každý třetí člověk v současnosti buď dodržoval paleo stravu, anebo alespoň plánoval ji zkusit. Důvodem je buď snaha zhubnout, nebo zlepšit své zdraví, ale rozhodně ne zachránit planetu. Hlavní zásadou paleo stravy je: Když to nejedli pravěcí lidé, neměli byste to jíst ani vy. Ale je to rozumná nutriční rada? ptá se list The New York Times.

Pojďme začít základními fakty. Nic takového, jako jednotná paleo strava neexistuje. Paleolit, neboli starší doba kamenná, trval dva a půl milionu let a zahrnoval různé a neustále se vyvíjející populace s širokou škálou potravy závislé na klimatu, zeměpisné poloze, období a dostupnosti.

Současné lidské bytosti a složení jídla, které konzumují, nejsou stejné, jako byly v paleolitu. Genetické změny, pěstování a chov vytvořily z člověka i jeho potravy docela jiné organismy. Navíc neexistují žádné studie provedené na velkých skupinách lidí, kteří by v řádu desetiletí dodržovali v současnosti tak oblíbenou verzi paleo stravy, takže není možné posoudit její dlouhodobé účinky na zdraví.

Rovněž je třeba mít na paměti, že délka života lidí před nástupem zemědělství před 15.000 lety jen zřídka dosáhla či překročila 40 let, proto není známo, jaká byla jejich rizika k rozvoji takzvaných civilizačních chorob. Existuje nicméně jedna základní zásada paleo stravy, která může obecně prospívat zdraví – vyvarovat se všech balených a průmyslově zpracovaných potravin.

Pojďme se podívat na příklad denního menu obsahujícího 2200 kalorií, které doporučuje jedna z oblíbených knih o tom, jak jíst jako jeskynní člověk.

Snídaně: 340 gramů grilovaného lososa, jeden a tři čtvrtě šálku melounu cantaloupe.

Oběd: 85 gramů grilovaného libového vepřového, čtyři a půl šálku salátu ochuceného jen pomerančovou šťávou.

Večeře: 225 gramů pečené libové svíčkové, tři šálky v páře vařené brokolice, čtyři a půl šálku salátu (opět žádný olej, i když některé verze paleo diety berou na milost olivový olej), šálek jahod.

Svačiny: půl pomeranče, tři čtvrtě šálku mrkve, šálek celeru.

S takovým množstvím zeleniny a ovoce tato strava obsahuje spoustu vlákniny a většinu základních vitamínů a minerálů. Navzdory několika zásadním nutričním nedostatkům, jako je chybějící vápník a vitamín D, protože se nadšenci do paleo stravy vyhýbají mléčným produktům, zní docela zdravě – pokud vaše ledviny dokážou zvládnout tolik proteinů.

Ale je také praktická? Kolik lidí, kteří se snaží ráno vypravit děti do školy a sebe do práce, si udělá čas, aby si ugrilovali lososa? Co udělají, pokud půjdou někam na večeři, zvláště pak na návštěvu k někomu domů? A co je nejdůležitější, dokážou tuhle stravu už navždycky dodržovat a žít šťastně až do smrti bez kousku chleba, sušenek nebo – bože chraň – kopečku zmrzliny?

Navíc ne všechny paleolitické stravy jsou stejně výživné. Ti, kdo si jako svůj vzor zvolí předky Inuitů, se budou živit především masem a mořskými plody, doplněné jen minimálně – pokud vůbec – ovocem a zeleninou, kterým se v Arktidě nedaří.

Aneb jak uvedla Marlene Zuková, evoluční bioložka Minnesotské univerzity a autorka knihy nazvané Paleofantazie: “To, že se lidé, jako jsou Inuité, dokážou přizpůsobit stravě s minimem rostlinné potravy, ještě neznamená, že by tak měli žít, pokud mají na vybranou.”

dk hej

Kongo zahájilo experimentální léčbu eboly

Kinshasa 14. srpna (ČTK) – V Kongu zahájili experimentální léčbu nakažených ebolou. S odvoláním na konžské ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters. Nové případy onemocnění se v provincii Severní Kivu objevily na začátku srpna, podle úřadů se nákaza nyní rozšířila i do sousední provincie Ituri.

Na ebolu, která se poprvé objevila na severu Konga v roce 1976, stále neexistuje definitivně schválený lék. Virus způsobuje zvýšenou teplotu, zvracení, průjem a svalové bolesti, v některých případech i vnitřní a vnější krvácení. Úmrtnost na něj může dosáhnout až 90 procent, záleží na konkrétním virovém kmenu.

Ministerstvo zdravotnictví dnes informovalo, že v zemi se dosud objevilo 57 závažných případů onemocnění horečkou. Úřad zároveň potvrdil, že ve 30 z nich se jednalo o ebolu, u dalších 27 je to pravděpodobné. Vysokým horečkám už podlehlo 41 lidí, z nichž 14 v důsledky eboly.

Konžské úřady nyní poprvé zahájily experimentální léčbu nemoci s pomocí přípravku zvaného mAb114, který vyvinuli američtí zdravotníci. Vakcína vyrobená z kompletního viru eboly byla úspěšně vyzkoušena na opicích.

Vědci při vývoji přípravku odstranili klíčový gen známý jako VP30, který viru umožňuje vytvářet protein nezbytný pro reprodukci v napadených buňkách. Virus eboly má pouze osm genů a stejně jako většina virových činitelů závisí na molekulárním mechanismu jiných organismů, aby se mohl rozmnožovat a šířit infekci.

nes hej

Kurzy první pomoci ve školách na Vysočině stály přes…

Jihlava 14. srpna (ČTK) – Za 14 let fungování projektu První pomoc do škol se na Vysočině proškolilo v poskytování první pomoci takřka 113.000 žáků základních a středních škol. Ve školním roce 2017/2018 kurzy absolvovalo 96 procent čtrnáctiletých a 85 procent sedmnáctiletých na Vysočině. Kraj za to zaplatil asi 1,6 milionu korun. Od roku 2004 už za proškolení v první pomoci zaplatil přes 22 milionů korun. Projekt bude pokračovat i v nadcházejícím školním roce, řekl dnes novinářům náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD). Na 15. ročník kraj vyčlenil 1,9 milionu.

“Víme o několika případech, kdy účastníci kurzů dokázali včasným zásahem a správným poskytnutím první pomoci zachránit lidský život,” dodal Novotný.

Na školení žáků se podílejí střední zdravotnické školy v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou, krajská záchranka a oblastní spolky Českého červeného kříže.

Žáci základních škol absolvují deset hodin kurzu. Pro studenty středních škol je určený tříhodinový kurz zaměřený na procvičení kardiopulmonální resuscitace, život zachraňujících úkonů a komunikaci s operátorem záchranné služby. Část výuky je věnována integrovanému záchrannému systému.

Projekt První pomoc do škol začínal v roce 2004, kdy se ho zúčastnilo přes 3000 žáků. První dva roky byl určeny pouze pro žáky základních škol. Po zapojení středoškoláků projde ročně kurzy přibližně 9000 mladých lidí.

Vendula Krausová kš