Corriere della Sera: Proč je ve vyšším věku tak…

Řím 17. srpna (ČTK/Corriere della Sera) – Existují různé faktory, které způsobují, že je obtížnější zhubnout v dospělosti a ještě obtížnější to je ve stáří, píše italský deník Corriere della Sera.

Podle různých studií i ti, kdo zůstávají aktivní, ztrácejí po třicátém roce života svalovou hmotu, kterou nahrazuje tuková tkáň. Tento jev se prohlubuje každých deset let. Svaly spotřebovávají více kalorií než tuk. Proto méně svalové hmoty znamená, že organismus přechází na pomalejší metabolismus a tedy potřebuje méně kalorií.

Staří lidé trpívají více různými bolestmi a mají tendenci více sedět. Tím se na jedné straně ještě prohlubuje úbytek svalové hmoty, a na druhé straně tělo přijímá více kalorií než spotřebuje, a proto dochází k přibývání na váze.

Svou roli tu hrají rovněž hormony. Menopauza, která znamená nejen pokles hladiny estrogenů, ale celé ženské hormonální výbavy, velmi často vede ke zvyšování váhy vzhledem ke změně bazálního metabolismu. Stejně tak je tomu u poklesu hladiny testosteronu u mužů, který je pomalejší, ale rovněž významný. U obou pohlaví jde tedy o zpomalení bazálního metabolismu a redukci svalové hmoty, které jsou vyvolány poklesem hladiny hormonů.

U starých lidí se stoupajícím věkem klesají smyslové schopnosti, konkrétně čich a chuť. To vede k tomu, že staří lidé dávají přednost stále se opakující stravě, a co hůře, stravě chuťově výraznější. Konzumují například mnoho sladkostí a jsou vystaveni nebezpečí, že propadnou lákadlu průmyslově vyráběných potravin.

Člověk také platí vysokou cenu za neustálé výkyvy ve váze (známý jojo efekt) v předchozích desetiletích. Zvyšování váhy totiž mění metabolismus. Šedesátník, který dnes váží 90 kilogramů, ale kdysi vážil 130 kilogramů, potřebuje mnohem méně kalorií za den než někdo, kdo nikdy neměl nadváhu. Jestliže ztrácíme tuk, náš organismus si začíná „myslet“, že „zahyneme hlady“ a snaží se uchovávat kalorie, a proto přechází na úsporný režim.

Staří lidé, aniž by měli poruchu příjmu potravy, často využívají jídlo jako vyplnění citové prázdnoty, v reakci na obtížné situace, jako je úmrtí blízké osoby, osamělost či omezování soběstačnosti. Stává se to i mladším lidem. Jestliže máme jídlo jako citovou náhražku, je mnohem těžší shazovat kilogramy.

Co tedy dělat? Udržováním svalstva můžeme přispět k urychlení metabolismu či alespoň tak trochu můžeme kompenzovat jeho pokles. Vhodná je tělesná aktivita, ale s ohledem na zdravotní stav. Doporučuje se cvičení s lehkou zátěží. Dobré je také konzumovat více proteinů, avšak ne více kalorií. To může pomoci udržet si svalovou hmotu. Vyvarujme se však přílišné konzumace živočišných proteinů a nahrazujme je, alespoň z poloviny, rostlinnými proteiny. Odtučňující hyperproteinové diety obecně škodí v každém věku, ale ve stáří ještě více. Důležitým a zásadním faktorem jsou dobré mezilidské vztahy, které můžeme považovat za jakousi potravu pro duši a tělo. S dobrou sociální sítí se více hýbeme, méně jíme a především si udržujeme výkonnost našeho mozku.

pel sva

Do ankety o letním čase se zapojilo 4,6 milionu lidí…

Brusel 17. srpna (ČTK) – Přes 4,6 milionu lidí nebo institucí ze všech členských států Evropské unie se zapojilo do veřejné konzultace, kterou na začátku července zahájila Evropská komise (EK) s cílem zjistit, jaký mají občané EU názor na každoroční pravidelný přechod na letní čas. Oznámila to dnes komise. Výsledky ankety, kterou bylo možné na internetu vyplnit do čtvrtka, zatím nejsou známy.

Komise v prohlášení dodala, že odpovědi nyní analyzuje a dotazník vyhodnotí v následujících týdnech. Debata byla jedním z kroků, které mohou vést k zavedení jednotného celoročního času v EU.

Letos v únoru Evropský parlament komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.

V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stál český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Evropské hlasování o zrušení střídání letního a zimního času dnes končí a mám velkou radost, že je o něj takový zájem. Server evropských veřejných konzultací totiž už od rána padá,“ uvedl ve čtvrtek Svoboda na svém twitterovém účtu.

mka spr

Vláda v září rozhodne, čím bude komunikovat policie a záchranáři

Praha 17. srpna (ČTK) – Vláda by měla pravděpodobně v září rozhodnout o budoucnosti komunikační sítě pro záchranné složky po roce 2020, kdy skončí podpora nyní využívané technologie Tetrapol. Předkládající ministerstvo vnitra se rozhoduje mezi modernizací Tetrapolu nebo vybudováním nové zabezpečené mobilní sítě LTE/5G v pásmech 420 až 450 nebo 700 MHz. Vyplývá to z informací zveřejněných ministerstvem vnitra po konzultacích s operátory na webových stránkách.

„Materiál počítá s komplexní modernizací systému Pegas, nicméně byl zpracován v utajovaném režimu a z tohoto důvodu z něj v tuto chvíli nelze publikovat podrobnější informace. Ministerstvo vnitra předpokládá zveřejnění neutajovaného výtahu ze strategie v nejbližší době,“ řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěknicová. Rozhodnutí má podle ní učinit vláda pravděpodobně v září.

Síť Pegas založenou na technologii Tetrapol pro komunikaci policie, hasičů a dalších záchranných složek prostřednictvím vysílaček buduje resort od roku 1995. Jediným dodavatelem technologie je francouzská Airbus Defence and Space, kterou v České republice výhradně zastupuje Pramacom Prague. Ta jen za poslední čtyři roky získala od MV zakázky bez výběrových řízení za téměř 800 milionů korun.

Vláda by měla rozhodnout, zda dá zelenou rozšíření stávajícího signálového pokrytí území Tetrapolem bez výběrového řízení podle požadavků uživatelů ze současných 68 procent území ČR na požadovaných minimálně 95 procent. To přitom při vědomí, že stávající vysílačková technologie nejpozději za šest let bude nahrazena moderní technologií LTE nabízející širokopásmové datové služby, uvádí dále ministerstvo na webu.

Podle těchto informací je druhou možností rovnou vypsání tendru na vybudování zabezpečené sítě LTE v pásmech 420 až 450 MHz. Frekvence v tomto pásmu mají firmy O2 a Nordic Telecom, které by se do výběrového řízení zřejmě přihlásily. Třetí možností je využití části frekvencí 700 MHz pro veřejné mobilní sítě LTE, které bude Český telekomunikační úřad (ČTÚ) příští rok prodávat v aukci. To by znamenalo omezení spektra, o které budou operátoři v aukci soutěžit.

jsa mha

Hormonální stimulace. Jak probíhá a co když je pro mě…

V Brně, 16. srpna 2018 (Repromeda) – Při snažení se o miminko je klíčové, aby u ženy docházelo k bezproblémové ovulaci, tedy k uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. To se pak na své cestě vejcovodem do dělohy může setkat se spermií a být oplozeno. Co když ale tento proces neprobíhá tak, jak by měl a otěhotnění se nedaří? Pokud už si žena prošla všemi základními vyšetřeními u gynekologa a dítě stále nepřichází, je vhodné se včas obrátit na odborníky. Jednou z nadějí může být právě umělé oplodnění, jehož nedílnou součástí je i hormonální stimulace, kterou musí žena podstoupit. Proč je nezbytná a jak se řeší případná rizika vysvětluje ředitelka brněnské kliniky Repromeda MUDr. Kateřina Veselá, PhD.

Co je to hormonální stimulace?

V případě přirozeného a bezproblémového cyklu dozrává ve vaječníku ženy každý měsíc jedno vajíčko. Pokud však žena chce podstoupit IVF léčbu, je nezbytné, aby vajíček dozrálo současně více – toho lze docílit právě díky hormonální stimulaci, která se v dnešní době provádí pomocí dvou typů léků. „Novější a moderní metodu představují rekombinantní preparáty, které jsou u pacientek velice oblíbené, a to především díky své účinnosti a snadné aplikaci pomocí injekčního pera. Na přání klientky je však možné zvolit i levnější variantu, kterou představují tzv. urinární léky získávané z moči menopauzálních žen. Jedná se také o kvalitní přípravky, avšak nemůžeme u nich plně zajistit výsledek stimulace, tak jako v případě rekombinantních léků,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. z Repromedy.

Jak hormonální stimulace probíhá?

Léky se začínají podávat obvykle druhý až třetí den cyklu, s jejichž první aplikací vždy pacientce pomáhá zdravotní sestřička, která jí vše potřebné ukáže. Pak už může žena pokračovat s dávkováním hormonů sama z domu a to po dobu deseti až dvanácti dní. I přestože se tedy jedná o na první pohled pohodlnou variantu, mohou se s celým procesem samozřejmě pojit i určité obavy, zda žena vše zvládne bez problémů. „Ženy si sice hormony aplikují samy doma, ale celý průběh stimulace je současně sledován lékařem, kdy žena musí v několikadenních intervalech docházet na kontrolu ultrazvukem. Díky němu se lékař vždy ujistí, že folikuly narůstají správně. Jakmile je vše připraveno, následuje v krátkodobé celkové anestezii odběr vajíček, která jsou ještě ten den oplozena spermiemi a vznikají tak embrya,“ objasňuje celý proces MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Kvalitu i počet odebraných vajíček ovlivňuje velké množství faktorů, ale většinou se podaří z folikulární tekutiny získat okolo osmi až dvaceti vajíček.

Co když je pro mě hormonální stimulace riziková?

V některých případech může být užívání hormonálních léků pro ženu rizikové, například při těžkém syndromu polycystických ovarií (PCOS), který přímo aplikaci hormonů vylučuje. V takovém případě je pak vhodné využít metodu IVM neboli in-vitro maturaci oocytů. Ta probíhá buď úplně bez hormonálních preparátů nebo za velmi nízkého dávkování. „Na rozdíl od klasické stimulace, kdy jsou ženě odebírána už zralá vajíčka, v případě IVM získáváme vajíčka nezralá. Ta pak po dobu 24 až 48 hodin dozrávají v laboratorních podmínkách pod dohledem embryologa. Dozrálá vajíčka jsou následně oplozena mikromanipulačními technikami a stejně jako při klasickém IVF vznikají embrya, která lze podrobit genetickým testům nebo zamrazit a použít je v budoucnu,“ popisuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. IVM tedy dokáže významně zvýšit bezpečnost léčby u rizikových pacientek, které by jinak nemohly umělé oplodnění podstoupit.

Více informací naleznete zde.

O Repromedě

REPROMEDA je klinika reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky. Vznikla v roce 1999 jako nové pracoviště zkušených odborníků v oblasti reprodukční medicíny. Tým vede odborný zástupce centra, primář MUDr. Jan Veselý, CSc., dlouholetý odborník na asistovanou reprodukci, a ředitelka centra, MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., členka mezinárodních organizací zabývajících se výzkumem a organizací léčby neplodnosti s využitím genetické diagnostiky. Na kvalitu postupů a procesů dohlíží Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., člen týmu podílejícího se na narození již zmíněného prvního středoevropského dítěte po mimotělním oplodnění. V roce 2000, celkem 18 let po narození prvního českého dítěte ze zkumavky, se stala právě klinika REPROMEDA prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, kde došlo k těhotenství po užití preimplantační genetické diagnostiky (PGD). REPROMEDA se zaměřuje především na léčbu neplodnosti, darování a uchování vajíček a spermií, preimplantační genetickou diagnostiku a screening a alternativní medicínu v léčbě neplodnosti.

Jak je možné, že si na dovolené vůbec neodpočineme?

Praha, 16.8.2018 (Side Effect) – Těšíte se na to celý rok. Možná přijde i cestovní horečka. Čím dál častěji se přistihnete, že jen zíráte z okna a toužíte po tom slastném zážitku svatého klidu. A on nikde. Vycvičte vlastní mozek, aby si odpočinul kdekoliv.

Kde se ten klid schovává?

Když se psychologové v minulém století rozhodli, že sestaví žebříček nejvíce stresujících událostí, výsledky nejednoho překvapily. Na předních příčkách se vedle zjevně tragických životních pohrom tlačily do čela i Vánoce, svatby a dovolené. Dnešní bádání se už stres nesnaží vtěsnat do tabulek, ale nutně z toho ve vzduchu zůstává nevyslovená otázka. Jak je možné, že se na něco tak moc těšíme a nakonec nás to trápí?

Je opravdu zarážející, jak právě dovolená dokáže vnést do života dokonalý chaos a velké napětí. Nezřídka se stává, že si musíte potřebný čas dopředu napracovat. Při představě vytoužené pláže zatnete zuby a stihnete všechno do deadlinu. Při výběru plavek zatahujete břicho a hořce zalitujete, že ani tentokrát nevyšlo pravidelné cvičení už od konce března. Přichází nejistota, úzkost a únava. Ovšem největší peklo nastane ve chvíli, kdy si konečně lehnete na ten ručník a… kolečka myšlenek jsou tu zas.

Chyť myšlenku, jestli to dokážeš

Palčivý problém, zda vejce nebo slepice, jste už možná hodili za hlavu. Jiný je totiž daleko naléhavější. Byla dřív emoce nebo myšlenka? Zkušenost většiny lidí je taková, že cítí nějakou hodně nepříjemnou emoci a na ní se začnou nabalovat celé kaskády myšlenek. Čím více se na ně soustředíte, tím rychlejší se zdají. Je to skoro pocit, jako kdyby mozek chytal sám sebe za ocas. V celém tom zmatku se často přistihnete, jak máte zaťaté zuby. Nebo ztuhlá ramena. Zkrátka celé tělo je v napětí a dotěrné myšlenky jsou jak hejno komárů. Vytoužený svatý klid se zdá na hony daleko.

Spolehněte se na to, že dříve než emoce, je tu vždycky myšlenka. Právě ona je tím lepem, na který se potom chytá vše ostatní. Jako věrné kumpány s sebou má každá myšlenka emoci a tím pádem i celkový prožitek. Díky kombinaci myšlenek a emocí se ocitáme v souladu. Najednou jsou napjaté myšlenky, emoce i celé tělo. Z takové pasti unikají lidi různě. Třeba se ji snaží přehlušit hudbou nebo fotkami naleštěných životů cizích lidí. Možná jste si všimli, že na to taky funguje alkohol. Nebo to zkrátka zaspat. Jak už asi sami cítíte, nejsou to ty nejzdravější cesty, jak se popasovat s vlastním mozkem.

Hledejte na jiném místě

Problém je v tom, že v životě nikdy nemůžeme chtít zažít něco, co jsme ještě nezažili. Váš mozek nerozumí tomu, co to znamená ten svatý klid, který chcete zažít u moře, při výšlapu do hor nebo na tolik očekávané masáži. Začíná tomu rozumět teprve ve chvíli, kdy mu naservírujete kompletní menu: myšlenku, emoci a prožitek. Vezměte si, že když na dovolenou myslíte u přeplněného pracovního kalendáře, něco neladí. Stejně tak bývá někdy emoce uvolnění doprovázená myšlenkami černého svědomí. Možná to znáte: “Zasloužím si teď nic nedělat? Není potřeba udělat něco důležitého?”. A starý známý kolotoč je tu zas.

Jediný způsob, jak si na dovolené opravdu odpočinout je zjistit, jak si opravdu odpočinout kdekoliv. Ne jen u moře. Ne jen na kole. Ne jen se sklenkou v ruce. Kdekoliv a kdykoliv. Tady vás možná napadne, že je to s mozkem často marný boj. I když často chcete mermomocí vypnout, myšlenky se objevují samy od sebe. Musíte na to proto jít od lesa a mozek oblafnout. Najít prostor mezi myšlenkami.

Vedou k tomu různé cesty. Většinou postačí si jen na chvíli sednout s rovnou páteří a soustředit se na pocity nádechu a výdechu na špičce nosu. Trpělivým a vysoce pozorným způsobem pozorovat, co se dá všechno vnímat. Měli byste si trochu připadat jako kočka u myší díry. Číhat. Klidně dýchat. Jenom chviličku počkat, a když se objeví jakákoli myšlenka, klidně vrátit pozornost zase k dechu. Brzy se objeví nová emoce. V něčem vás překvapí, možná potěší a někoho i zaskočí. To je on. Svatý klid.

Vojtěch slíbil zákon o odškodnění za újmu způsobenou očkováním

Praha 16. srpna (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví chce do konce roku předložit vládě zákon o odškodňování újmy způsobené povinným očkováním. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) tak hodlá podle svých slov vyhovět doporučení ombudsmanky Anny Šabatové a zmírnit kritiku odpůrců očkování. Řekl to senátorům při projednávání návrhu Evropské komise na posílení spolupráce v boji proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním.

„Stát by měl přijmout i určitou odpovědnost, pokud vyžaduje povinné očkování, za případnou škodu nebo újmu na zdraví těch dětí, kde zkrátka očkování újmu způsobí, což se v některých případech děje,“ uvedl ministr. „Myslím si, že se tak možná i trošku otupí určité hrany,“ dodal. Již dříve uvedl, že by mělo jít o jednotky lidí ročně. Nárok se posoudí podle zdravotnické dokumentace, případně se vyjádří znalec.

Předložení podobného zákona slibovalo ministerstvo zdravotnictví už před třemi lety. Chtělo uzákonit zodpovědnost státu za poškození zdraví dětí povinným očkováním, jež nezpůsobí chyba lékaře či vadná vakcína. Slib souvisel s doporučením Nejvyššího soudu na základě případu dívky, která po očkování proti TBC měla těžký zánět kyčelního kloubu.

Loni v dubnu slib zopakoval Vojtěchův předchůdce Miloslav Ludvík (ČSSD). Zdůvodnil tak odmítavý postoj k návrhu opozičního poslance Jana Farského, který chtěl uzákonit nárok na odškodnění „za újmu nikoli zanedbatelnou“ v souvislosti s povinným očkováním. Odškodnění mělo být podle Farského stanoveno podle zákona o odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup a za použití občanského zákoníku. Ludvík to odmítl s tím, že „očkování nelze považovat za nesprávný úřední postup“.

Senát obecně snahu Evropské komise podpořil s ohledem na klesající očkovanost obyvatelstva. Připomenul ale, že kompetence EU v této oblasti mohou být pouze podpůrné, koordinační a doplňující. Ministr poukázal na to, že návrh klade důraz na osvětu kvůli neopodstatněným dezinformacím, které se šíří na sociálních sítích v neprospěch očkování. Vojtěch také uvedl, že Evropská komise by chtěla vypracovat společný očkovací kalendář EU nebo vytvořit Evropský vakcinační systém.

Lékař a senátor ANO Ladislav Václavec uvedl, že společný očkovací kalendář EU bude složité vytvořit, neboť povinné očkování je jen v deseti z dosavadních 28 států EU. „I u nás jsou organizace, jako jsou ty poblázněné matky, které využívají dezinformace typu vzniku autismu po očkování,“ řekl.

Snahu EU uvítala senátorka a dětská neuroložka Alena Dernerová. „Nás se nikdy nikdo neptal, jestli chceme být očkováni, nebo ne. Prostě přišli do školy, oočkovali nás, sami jsme byli rádi, že nedostaneme onu chorobu. Teď všichni mají internet a všichni vyznávají mistra Googla a najdou si tam tolik nesmyslů, které potom musím já pracně v ordinaci vyvracet,“ podotkla.

Přípravu nového zákona vítají odpůrci očkování. „Stát se konečně snaží zaplnit díru v českém právu, neboť pokud něco vynucuje zákonem, musí také nést odpovědnost za škody na zdraví, které tím způsobí,“ řekl ČTK předseda Společnosti pacientů poškozených očkováním Václav Hrabák. Půjde podle něj jen o nejkřiklavější případy.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem, včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Povinnost očkování a vysokou míru očkování dětí vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě proočkovanosti na hranici 95 procent chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou.

Názory na prospěšnost očkování se liší. Roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo ho odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale nejsou prokázány. Česká vakcinologická společnost upozornila na studii z USA, která na příkladu téměř 500 dětí zjišťovala, jestli aplikace většího počtu vakcín v průběhu prvních dvou let života dítěte neoslabuje imunitní systém dítěte a není příčinou zvýšeného rizika vzniku jiných infekčních nemocí. Výsledky ukázaly, že nemocné byly obě skupiny dětí srovnatelně.

Podle primářky infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové je očkování obecně jedním z největších výdobytků civilizace. „Vyjádření rádoby odborníků, že nemusíme očkovat, protože ty nemoci v Česku nemáme, jsou naprosto iluzorní,“ řekla dříve na tiskové konferenci k infekčním nemocem. Díky vakcínám podle odhadů hygieniků nezemře ročně 500 dětí a dalších 150.000 neonemocní.

Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10.000 korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

mhm van mal

Zdravotní odbory vyhlásí stávkovou pohotovost za vyšší platy

Praha 16. srpna (ČTK) – Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásí stávkovou pohotovost. Podle něj vláda není ochotná dodržet slib a zvýšit tarifní platy a základní mzdy. Vyplývá to z pozvánky na páteční tiskovou konferenci, kde chce svaz sdělit další podrobnosti. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula nevyloučil, že by stejně mohly postupovat i další odborové svazy veřejného sektoru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s vyhlášením stávkové pohotovosti nesouhlasí.

ČMKOS žádá růst tarifů o deset procent pro všechny zaměstnance veřejného sektoru. Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a tarifů o dvě procenta. Víc by si měli přilepšit učitelé a hůř placené profese. Zdravotníci by měli podle plánů kabinetu dostat nejspíš o čtyři či pět procent víc. Zdravotnické odbory se odvolávají na to, že jim premiér Andrej Babiš (ANO) na společném jednání začátkem května slíbil desetiprocentní růst. Babiš na to později reagoval tak, že přidání podpořil, ale neslíbil. Uvedl, že o navyšování by měli rozhodovat zaměstnavatelé, tedy vedení zdravotnických zařízení.

Vojtěch uvedl, že v posledních čtyřech letech vzrostly platy ve zdravotnictví o více než 30 procent. Nárůst prý bude pokračovat i v příštím roce. „Odměňování však bude cílené tam, kde je to nejvíce potřeba. Protože nejpalčivější situace je u sester ve směnném provozu, zvyšujeme jim příplatek za směnnost o pět tisíc korun měsíčně, což znamenaná meziroční nárůst 15 procent,“ sdělil ČTK.

ČMKOS jako největší odborová centrála v zemi zastřešuje celkem 29 svazů, z nich 13 působí ve veřejném sektoru. Středula nevyloučil, že by podobně jako zdravotnické odbory mohly postupovat i další svazy. „Naším cílem není stávkovat, ale dohodnout se. Na to, abychom se dohodli, stačí jedno jednání. Snažíme se dělat vše pro to, aby proběhlo. Zatím žádný termín není a premiér se k němu pozitivně nevyjádřil. Jsme regulérní sociální partner podle zákona, není možné s námi nejednat,“ řekl ČTK Středula. O dalším postupu by v pondělí mohla jednat rada ČMKOS.

Podle Vojtěcha platy v příštím roce porostou všem zaměstnancům ve zdravotnictví. „Požadavek odborů je tak již pouhá demagogie a jde proti samotným zaměstnancům. Plošné navýšení rozhodně nevyřeší personální krizi ve zdravotnictví, pouze prohloubí rozdíly mezi nízko příjmovými a vysoko příjmovými skupinami zdravotníků,“ uvedl. Odbory by podle něj měly místo vyhrožování jednat s vedením nemocnic a snažit se vyjednat co nejlepší platové podmínky.

Babiš tento týden řekl, že chce o růstu platů ve veřejné sféře jednat hlavně ve vládě a koalici při debatě o rozpočtu, tedy až do konce září, kdy musí kabinet návrh hospodaření na příští rok odevzdat Sněmovně. Vyjednávat začal s menší odborovou centrálou, kterou je Asociace samostatných odborů. Ta zastřešuje třeba vlivné lékařské odbory či odbory pracovníků finančních úřadů. S plošným navýšením nesouhlasí. Vládní sociální demokraté naopak stojí na straně ČMKOS.

Ve zdravotnictví pracovalo na konci loňského roku podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky přes 260.000 lidí. Přes 80.000 bylo všeobecných sester, 18.000 sanitářů a kolem 40.000 lékařů. Dohromady přes 45.000 bylo dělníků, provozních a technicko-hospodářských pracovníků ve zdravotnictví.

Průměrný hrubý plat všeobecných sester byl v roce 2017 podle MPSV ve státní sféře byl 36.000 korun, v nestátní 24.200. Zdravotní asistent ve stání nemocnici pobíral průměrně 27.900, v soukromé 24.200 korun. Kolem 3000 zdravotních sester v českých nemocnicích chybí. Právě zvýšení platů má nové do oboru přilákat, ministerstvo zdravotnictví pro ně zvažuje i výsluhy za odpracovaná léta podobně jako mají například vojáci nebo policisté.

V sociálních službách pracuje v Česku asi 100.000 lidí. Průměrný plat sociálního pracovníka byl podle odborů loni asi 28.600 korun měsíčně, meziročně se zvýšil o 13 procent. Stejný nárůst měli také pečovatelé, kteří pobírali asi 20.600 korun. Vychovatelé měli plat asi 29.500 měsíčně, speciální pedagogové 29.500 korun. Všeobecné sestry v sociálních službách pobíraly kolem 34.600 korun.

Ve veřejných službách a správě loni podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku pracovalo přes 634.700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat dosáhl 31.968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29.840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.

Požadavek na plošné přidávání o deset procent ve veřejném sektoru kritizují podnikatelé. Podle nich neodpovídá očekávanému růstu příjmů státu a platy by se měly zvyšovat podle výkonu.

van ktk mtj mal

Módí: Indie vyšle své první kosmonauty do vesmíru do…

Dillí 15. srpna (ČTK) – Indie zahájí svou první misi do vesmíru s lidskou posádkou do roku 2022 a příští měsíc zavede systém zdravotní péče pro chudší polovinu obyvatelstva země. Podle agentury Reuters to v slavnostním projevu při příležitosti Dne nezávislosti řekl indický premiér Naréndra Módí.

Šlo o jeho poslední projev před parlamentními volbami, které se budou konat na počátku příštího roku a v nichž bude usilovat o získání druhého premiérského mandátu. Módí se proto ve vystoupení před Červenou pevností v metropoli Dillí pokusil vyzdvihnout dosavadní úspěchy vlády, jejíž působení ale provázejí obavy z růstu nezaměstnanosti a násilí proti muslimské menšině v Indii.

Premiér v první řadě apeloval na národní hrdost, když ohlásil ambici definitivně zařadit Indii mezi ostatní vesmírné velmoci, tedy USA, Rusko a Čínu. „Indie je hrdá na své vědce, kteří vynikají ve svém výzkumu a kteří jsou v čele na poli inovací,“ prohlásil Módí před davem několika desítek tisíc lidí. „V roce 2022 nebo, pokud to bude možné, i dříve, rozvine Indie svou vlajku ve vesmíru,“ dodal.

Indie je v dobývání vesmíru již dlouhodobě aktivní. Několik měsíců po předchozích volbách v roce 2014 se Indie stala prvním asijským státem, který podnikl misi na Mars, na jehož oběžnou dráhu dopravil vesmírnou sondu. S rozpočtem 74 milionů dolarů (nyní 1,7 miliardy korun) dosáhla mise nižších nákladů než hollywoodský trhák Gravitace, podotkla agentura Reuters.

Druhým zásadním bodem premiérova projevu se stalo téma nepoměrně důležitější pro život běžných občanů: zavedení systému zdravotní péče pro půl miliardy nejchudších Indů, kteří na lékařskou pomoc nejsou s to kvůli svým nízkým příjmům dosáhnout. Indický stát má v systému, který dostal přezdívku Modicare (po vzoru Obamacare po předchozím prezidentovi USA Baracku Obamovi), vyčlenit 500.000 rupií (přes 160.000 korun) ročně na osobu na léčbu vážných onemocnění.

Ve svém 80minutovém projevu Módi zdůraznil, že za působení jeho vlády se zrychlilo tempo výstavby dálnic, elektrifikace vesnic a zřizování veřejných toalet. Po počátečních potížích si podle premiéra podnikatelská vrstva zvykla na zavedení jednotné daně na zboží a služby. „Chceme pokročit ještě dál. Nepřipadá v úvahu se zastavit či jen polevit uprostřed cesty,“ řekl Módí, který si navzdory snahám opoziční kongresové strany uchovává v předvolebních průzkumech vysoké preference.

Loni Módího Indická lidová strana (BJP) zvítězila s převahou v regionálních parlamentních volbách v šesti ze sedmi indických států, kde se hlasovalo. Opoziční Indický národní kongres (INC) vyhrál pouze v jediném státě, v Paňdžábu.

rv hej

FN Olomouc investovala 41 milionů Kč do nového operačního…

Olomouc 15. srpna (ČTK) – Fakultní nemocnice Olomouc pořídila za 41 milionů korun robotický operační systém da Vinci Xi nejnovější generace. Technologii, která s velmi vysokou přesností simuluje pohyby rukou lékaře v těle pacienta, používají specialisté při urologických a gynekologických operacích. Robot byl pořízen z vlastních prostředků nemocnice, řekl dnes novinářům ředitel FN Olomouc Roman Havlík.

Víceramenný robotický systém da Vinci Xi ovládá lékař pomocí speciálních joysticků, které řídí pohyb lékařských nástrojů umístěných v „rukách“ robota. Přístroj pak přes vpichy v kůži podle pokynů lékaře provádí velmi přesný operační výkon v těle pacienta.

Nový robotický přístroj má podle Havlíka zdokonalenou telemanipulaci, takže se chirurgovi lépe ovládá. Také endoskop robotického systému má mnohem lepší parametry. Lékařům oproti starším typům přístrojů nabízí o pětinu větší zorné pole a dvojnásobné rozlišení. Přístroj zároveň minimalizuje riziko poškození tkáně a operace je bezpečnější.

Robotické centrum ve FN Olomouc funguje už devátým rokem. Lékaři v něm provedli bezmála 2500 operací pacientů z Olomoucka i zahraničí. „Při pořízení prvního robota bylo mým cílem, aby byl co nejvíce využit. Povedlo se to a naši lékaři prováděli nejvyšší počty těchto výkonů v České republice, a je to tak stále,“ řekl Havlík.

Nejvíce robotických operací mají ve FN Olomouc na kontě odborníci z urologické kliniky, kteří tímto způsobem s vysokou přesností odstraňují například nádory z ledvin či operují nádorem zasaženou prostatu. „Víme, že robotická radikální prostatektomie je ze všech způsobů léčby karcinomu prostaty onkologicky nejúspěšnější a nejlépe uchovává kvalitu života mužů,“ řekl přednosta urologické kliniky FN Olomouc Vladimír Študent.

Robotické provedení podle Študenta umožňuje neustále vylepšovat operační techniku. „Naše pracoviště například publikovalo loni v prestižním časopise European Urology originální plastiku svalů pánevního dna, která významně redukuje pooperační inkontinenci,“ řekl Študent.

Robotický systém da Vinci často používají i lékaři porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc, kteří s jeho pomocí operují například pacientky s nádorem dělohy. Letos v září bude na porodnicko-gynekologické klinice FN Olomouc zřízeno první školicí pracoviště pro robotickou chirurgii v gynekologii pro střední a východní Evropu.

„Po robotických centrech je v evropských nemocnicích vzhledem k jejich výsledkům enormní poptávka. Firma, která roboty vyrábí a dodává, má však nesmírně přísné nároky na proškolení jejich obsluhy,“ řekl přednosta porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc Radovan Pilka.

FN Olomouc je největším zdravotnickým zařízením v Olomouckém kraji a šestou největší nemocnicí v zemi. Zdravotnické zařízení má k dispozici pět desítek pracovišť, bezmála 1200 lůžek a téměř 3500 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců. FNOL patří do sítě devíti fakultních nemocnic, které řídí ministerstvo zdravotnictví.

Petr Běhal kš

Kontaktní čočky nosí asi každý desátý Čech, převažují ale…

Praha 15. srpna (ČTK) – Oční vadu má více než polovina populace. Většina z nich ji řeší brýlemi, každý desátý Čech ale podle odhadů odborníků nosí kontaktní čočky nebo je střídá. Asi 70 procent čoček se prodává přes internet. Také kvůli tomu řada lidí nemá vhodný typ či počet dioptrií nebo nechodí na pravidelné prohlídky k očnímu lékaři. Vyplývá to z vyjádření mezi očními lékaři, optometristy a prodejci čoček. V sobotu uplyne 20 let od úmrtí vynálezce čoček, českého chemika Otty Wichterleho.

„Vyšetření před aplikací kontaktních čoček by měl provést lékař či optometrista. Nositel kontaktních čoček by měl chodit na kontroly k očnímu lékaři minimálně jednou ročně,“ řekl ČTK optometrista oční optiky OptoVize Brno Jan Vaverka. Podle dřívějšího průzkumu na ně pravidelně nechodí přes 80 procent lidí. „Vyšetření na štěrbinové lampě zabere deset minut,“ dodala primářka oční kliniky DuoVize Praha Lucie Valešová.

Výběr čoček je podle ní třeba konzultovat s odborníkem. Nestačí jen počet dioptrií. „Je nutné znát zakřivení oka, jeho průměr a také ohniskovou vzdálenost, která je jiná než u brýlí,“ dodala Valešová.

„Nejčastěji se čočky nosí pro krátkozrakost, kdy lidé vidí bez brýlí nebo čoček špatně do dálky. Druhým nejčastějším důvodem je dalekozrakost, kdy lidé dle výše vady vidí špatně buď do blízka nebo do blízka i do dálky,“ řekl ČTK primář oční kliniky Gemini Pavel Stodůlka. Častěji je nosí ženy než muži a také zejména mladší ročníky.

„Největším rizikem kontaktních čoček je jejich infekce ze znečistěných uchovávacích roztoků. Může vést k vážnému trvalému poškození zraku nebo i ztrátě oka,“ vysvětlil Stodůlka. Infekce podle průzkumu klinik NeoVize a DuoVize trápí až 60 procent uživatelů, nejčastěji jde o řezání nebo pálení v oku či jeho zarudnutí. Každý desátý prodělal zánět spojivek.

Podle primářky Valešové například spaní v čočkách zvyšuje riziko infekce až 8,5krát, vadí také koupání i sprcha. „Pokud nositel nedodržuje exspiraci kontaktních čoček či roztoku a pouzdra na ukládání čoček, hrozí mu nejen infekce, ale také podráždění očí způsobené usazeninami v čočkách,“ dodala. Podle průzkumu ale čočky používá déle přes 70 procent lidí.

Lékaři doporučují si před nasazením čoček umýt ruce, poté vylít roztok a opláchnout pouzdro. Před vyjmutím čočky z oka se pouzdro naplní čerstvým roztokem. Místo roztoku nelze používat vodu. „Samotná voda čočky ničí, protože v ní mohou nabobtnat,“ dodala Valešová. Roztok na čočky naopak nelze používat jako oční kapky. Pouzdro je pak třeba měnit jednou měsíčně.

Podle prezidenta České kontaktologické společnosti Jiřího Michálka se náklady na nošení kontaktních čoček odhadují na 6000 až 8000 korun ročně. Na rozdíl od brýlových čoček na kontaktní až na výjimečné případy, kdy jsou třeba ze zdravotních důvod, nepřispívají zdravotní pojišťovny.

„Se zvyšujícím se podílem osob starších 40 let se významně zvyšuje počet presbyopů, čemuž odpovídá i rozšiřující se nabídka v segmentu multifokálních čoček,“ vysvětlil Michálek. Presbyopie neboli vetchozrakost se objevuje ve vyšším věku jako přirozená degradace materiálu oční čočky

Kontaktní čočky ve svém sortimentu nabízí desítky e-shopů. „Patří ke zboží, kterému se v onlinu nadmíru daří a stabilně každoročně roste společně s trhem. Pro online nákupy jsou čočky totiž ideální. Je velmi jednoduché a pohodlné koupit na pár kliknutí čočky, které známe a máme vyzkoušené,“ sdělila ČTK Alexandra Čermáková, obsahová manažerka nákupního rádce Heureka.cz.

Podle ředitele e-shopu VašeČočky.cz Jiřího Urbana se ceny pohybují od 430 do 1200 korun za 30 kusů jednodenních čoček, od 400 do 700 korun za balení šesti kusů 14denních. Měsíční v balení šesti kusů vyjdou na 285 až 1000 korun, čtvrtletní stojí od 400 korun.

Prodeje podle Urbana vzrostly za posledních pět let o desetinu. „Čočky které jsou určeny pro denní nošení, tak vycházejí také dráž oproti čočkám s 14denním či měsíčním nošením. Nicméně čočky na denní nošení jsou zdravější,“ dodal Urban. Trendem jsou podle něj barevné čočky nebo vzorované čočky k různým kostýmům.

Vanda Králová snm