Kurzy první pomoci ve školách na Vysočině stály přes…

Jihlava 14. srpna (ČTK) – Za 14 let fungování projektu První pomoc do škol se na Vysočině proškolilo v poskytování první pomoci takřka 113.000 žáků základních a středních škol. Ve školním roce 2017/2018 kurzy absolvovalo 96 procent čtrnáctiletých a 85 procent sedmnáctiletých na Vysočině. Kraj za to zaplatil asi 1,6 milionu korun. Od roku 2004 už za proškolení v první pomoci zaplatil přes 22 milionů korun. Projekt bude pokračovat i v nadcházejícím školním roce, řekl dnes novinářům náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD). Na 15. ročník kraj vyčlenil 1,9 milionu.

“Víme o několika případech, kdy účastníci kurzů dokázali včasným zásahem a správným poskytnutím první pomoci zachránit lidský život,” dodal Novotný.

Na školení žáků se podílejí střední zdravotnické školy v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou, krajská záchranka a oblastní spolky Českého červeného kříže.

Žáci základních škol absolvují deset hodin kurzu. Pro studenty středních škol je určený tříhodinový kurz zaměřený na procvičení kardiopulmonální resuscitace, život zachraňujících úkonů a komunikaci s operátorem záchranné služby. Část výuky je věnována integrovanému záchrannému systému.

Projekt První pomoc do škol začínal v roce 2004, kdy se ho zúčastnilo přes 3000 žáků. První dva roky byl určeny pouze pro žáky základních škol. Po zapojení středoškoláků projde ročně kurzy přibližně 9000 mladých lidí.

Vendula Krausová kš

KZ hospodařila do pololetí se ziskem, investuje do modernizace

Ústí nad Labem 14. srpna (ČTK) – Krajská zdravotní, která sdružuje pět nemocnic v Ústeckém kraji, vykázala do pololetí zisk přes 15 milionů korun. Společnost o tom dnes informovala ČTK. Ve stejném období loňského roku byl zisk největšího poskytovatele zdravotní péče v regionu více než dvojnásobný. Podnik vlastněný krajskou samosprávou letos dá 1,5 miliardy korun na investice.

Krajská zdravotní zaměstnává 6900 lidí, za celý loňský rok vykázala zisk 6,3 milionu korun. “Musíme si přiznat, že udržet tento příznivý trend je rok od roku těžší. Ale zatím se nám to daří, i když za cenu přijímání řady opatření,” uvedl předseda představenstva Jiří Novák.

Investice letos naplánovala společnost do všech pěti nemocnic. “V děčínské nemocnici jde například o osm milionů korun na projektovou dokumentaci pro nový pavilon Emergency s centrálními operačními sály a jednotkami intenzivní péče, u něhož se počítá s náklady 381 milionů korun,” uvedl Novák.

V ústecké Masarykově nemocnici pokračuje rekonstrukce dětského pavilonu. V nemocnici v Teplicích se staví pavilon se čtyřmi operačními sály a sterilizací či nízkoprahový urgentní příjem a obratiště sanitek. Mostecká nemocnice má za sebou rekonstrukci plicního pavilonu. V nemocnici v Chomutově byla dokončena druhá etapa modernizace oddělení nukleární medicíny, pracoviště magnetické rezonance a nový stravovací provoz.

Krajská zdravotní letos projevila zájem provozovat městskou nemocnici v Litoměřicích. Radnice ji chce dát do dlouhodobého pronájmu.

fir kš

70 % bývalých dětských onkologických pacientů se potýká se zdravotními problémy.…

Praha/Brno, 13. 8. 2018 (Společně k úsměvu) – S rakovinou se Lucie setkala v 10 letech, kdy jí lékaři zjistili maligní karcinoid jater s metastázami. Onkologové ji léčili 5 let několikrát se ocitla v terminálním stádiu. Díky profesoru Jaroslavu Štěrbovi mohla podstoupit transplantaci jater, kde je pravděpodobnost úspěšnosti pouze 50 %. Transplantace se povedla a zachránila jí život. Lucie se ale stále se potýká, stejně jako stovky vyléčených onkologických dětí, s následky prodělané léčby. Společně s ostatními, dříve dětskými pacienty v organizaci Společně k úsměvu upozorňují na to, že v Česku je málo lékařů, kteří by se následnou péčí o takové pacienty zabývali. A podporuje jediné dvě ambulance, které to nyní dělají.

V současné době fungují v tuzemsku 2 kliniky zabývající se pozdními následky onkologické léčby – v pražském Motole a v Brně u sv. Anny. Zhoubným nádorem v Česku ročně onemocní asi 350 dětí, brány nemocnic opustí po uzdravení více než 80 % z nich. Pro většinu z nich však boj dále pokračuje. Musí se vyrovnat s následky léčby například v podobě poškozeného sluchu, snížené možnosti mít děti, únavou, endokrinologickými potížemi, či s obtížemi začlenit se do kolektivu a strachem, že se nemoc vrátí. „Pomáhá nám nově založená klinika pozdních následků v Brně, kde působí jak onkologové, tak specialisté, jež znají naši zdravotní historii. Nezávislí specialisté a praktici se bojí, často nás prohání nadbytečnými vyšetřeními, která spíše zatěžují a někdy nás ani nechtějí vzít z důvodu naší předchozí nemoci. Mé kolegyni nyní našli, mnoho let po prodělané onkologické léčbě, zvýšený nespecifický onkomarker, zároveň s nálezem na štítné žláze v oblasti, kde byla ozařovaná. Ve všech brněnských nemocnicích ji endokrinologové odmítli prohlédnout dříve, než za 5 měsíců. Přitom zde hraje roli každý den, zvláště s takovou historií, jakou má. Jediní, kteří projeviil ochotu vzít ji hned, byli lékaři v brněnské vojenské nemocnici,“ vysvětluje Lucie.

Podle MUDr. Tomáše Kepáka, vedoucího lékaře programu pozdních následků Kliniky dětské onkologie a zároveň lékaře ambulance dlouhodobého sledování v nemocnici u sv. Anny v Brně, je velmi těžké předvídat budoucí zdravotní potíže vyléčeného onkologického pacienta. Zvláště když lékař nezná jeho plnou historii a použité léčebné protokoly „Běžné prohlídky nemusí tyto následky vždy odhalit,” říká MUDr. Kepák.

V České republice je nyní 6–7 tisíc dříve dětských pacientů, vyléčených ze zhoubného nádoru. S pozdními následky léčby se potýkají 2/3 z nich. „Nejčastěji jde o kardiovaskulární potíže, problémy s plícemi, ledvinami, růstem, metabolickým syndromem a s poruchami štítné žlázy, se kterými se setká až 40 % původně onkologických pacientů. Nemalá část našich pacientů pak trpí úzkostmi a chronickou únavou. 10 % mladých vyléčených lidí má poruchy plodnosti, což někteří z nich nesou obzvlášť těžce,“ říká MUDr. Kepák. Vyléčení lidé, kteří prodělali léčbu cis platinou, jež je obvyklou součástí chemoterapie, mívají potíže se sluchem.

„V současné době existují 2 ambulance, které se našimi dětskými onkologickými pacienty dále zabývají. Přimlouval bych se za to, aby jich bylo více, například při komplexních onkologických centrech, jež v republice fungují. A aby se tato aktivita stala součástí Národního onkologického programu,“ uvádí prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, PhD., přednosta Kliniky dětské onkologie FN Brno. Jak dále uvádí, lékaři v takových ambulancích jsou schopni předvídat, co by daný příznak konkrétního pacienta mohl znamenat a umí pohlídat problémy, které by lékař obvykle nečekal. „Například screening na rakovinu prsu pojišťovna hradí a doporučuje se po 40 roce věku. U dívek, které v dětství prodělaly Hodgkinův lymfom, se může tento nádor objevit o 20, 30 let dříve, proto by měly být sledovány už od 20 až 25 roku věku. Většina bývalých onkologických pacientů trpí syndromem předčasného stárnutí a objevují se u nich nemoci, které jsou typické pro úplně jinou věkovou kategorii,“ vysvětluje prof. Štěrba. S nejhoršími pozdními následky se podle prof. Štěrby setkávají děti s nádory centrálního nervového systému, které byly v útlém věku léčeny radioterapií. Vyléčení dětští pacienti navíc žijí v neustálé obavě, že se nádor objeví někde v těle znovu. „Přestože jsem už 11 let vyléčená, před 2 lety jsem měla nový nález v uzlinách, zachytili jsme jej včas a lékaři jej vyoperovali, ale to vědomí, že se nádory mohou vrátit, je tu pořád,“ potvrzuje Lucie. Sama hůře slyší vysoké tóny, ještě dnes se občas potýká s únavou, jako následkem léčby. Společně s dalšími onkologickými dětskými pacienty založila sdružení Společně k úsměvu a snaží se podporovat jak rodiny, jejichž děti právě nemocí procházejí, tak nově vzniklou ambulanci pro léčbu pozdních následků v Brně, kde se vyléčené děti dočkají péče, kterou potřebují.

V Evropě je cca 400 – 500 000 vyléčených dětských onkologických pacientů, s následnou péčí o tyto původně dětské pacienty je na tom nejlépe Holandsko a některé části Velké Británie a USA.

Společně k úsměvu

Pacientská organizace složená z vyléčených onkologických pacientů, lékařů a dalších partnerů. S pomocí workshopů a tvorbou osvětových materiálů se snaží sehrát roli v prevenci pozdních následků léčby, jako jsou například metabolický syndrom, psychosociální následky, či dentální potíže. K tomu využívá unikátní spojení současných profesí vyléčených pacientů jako jsou nutriční specialista, zdravotní laborant, či psycholog.

V rámci projektu dochází vyléčení pacienti v podobě Moudrých průvodců na dětské onkologické kliniky a jsou oporou současným dětským pacientům a jejich rodinám. Svoje zkušenosti s onkologickou léčbou sdílejí také na webových stránkách či sociálních sítích. Pořádají charitativní akce na podporu projektů následné péče onkologické léčby a aktuálně léčených dětí. Jednou z nich je koncert v brněnském Sonu, 23. 9. Více informací na www.spolecne-k-usmevu.cz.

Finančním ředitelem farmaceutické společnosti GSK bude nově Iain Mackay

Praha, 13. srpna 2018 (GSK)

Farmaceutická společnost GSK vstoupí do příštího roku s novým finančním ředitelem (CFO). Funkce se ujme zkušený finanční arbitr Iain Mackay, který se zároveň stane také výkonným členem představenstva společnosti.

Iain Mackay přichází z globálního bankovního domu HSBC, kde v posledních osmi letech zastával pozici Group Finance Directora. V GSK bude mít jako Chief Financial Officer (CFO) prostor zúročit své dlouholeté zkušenosti z evropských, amerických i asijských trhů. V minulosti působil mimo jiné ve společnostech General Electric, Schlumberger Dowell a Price Waterhouse. Dále je členem dozorčí rady British Heart Foundation a členem řídicího orgánu Univerzity v Aberdeenu.

„Je mi potěšením přivítat mezi námi tak zkušeného člověka, jakým je právě Iain Mackay. Jako CFO, který se úspěšně etabloval ve složité globální organizaci podléhající mnoha regulím, přinese jistě do GSK obrovské zkušenosti na poli financí a bude vítanou posilou našeho týmu,“ uvedla generální ředitelka GSK Emma Walmsley.

Ta Mackaye vnímá jako osvědčeného lídra, který mnohokrát prokázal schopnosti řídit peněžní toky tak, aby bylo dosaženo vytyčených strategií. „Tyto schopnosti u nás budou v příštích letech hrát zásadní roli, protože budeme pokračovat v implementaci našich priorit v oblasti inovací a výkonnosti ku prospěchu pacientů i akcionářů,“ dodala Emma Walmsley.

Na pozici CFO nahradí Iain Mackay Simona Dingemanse, jehož odchod společnost GSK oznámila už na jaře tohoto roku. Dingemans bude jako CFO odpovídat za finanční řízení společnosti do března 2019. Od 14. ledna 2019 začne běžet přechodné období, kdy se do řízení zapojí i Iain Mackay. Formální odpovědnost za finance GSK pak oficiálně převezme 1. dubna.

Už 14. ledna se ale Mackay stane také výkonným členem vedení společnosti a jejího představenstva. Také zde by měl dokázat využít své zkušenosti z různých odvětví a složitých regulovaných prostředí a stát se pro své kolegy cenným zdrojem inspirace.

Lidé léčení v dětství s nádorem mají často další zdravotní potíže

Praha 13. srpna (ČTK) – Více než dvě třetiny lidí, kteří se v dětství léčili s nádorem, mají podle odborníků další zdravotní potíže. Nejčastěji jsou to problémy se srdcem, plícemi, ledvinami, štítnou žlázou či růstem. Může ale jít i o úzkosti, chronickou únavu nebo neplodnost, která postihuje až desetinu z nich, uvedla pacientská organizace Společně k úsměvu v tiskové zprávě. V České republice žije asi 6000 až 7000 dříve dětských pacientů vyléčených ze zhoubného nádoru.

V současné době se péčí o pacienty s pozdními následky onkologické léčby zabývají nemocnice v pražském Motole a v Brně u svaté Anny. Podle přednosty Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrby je jich málo, měla by být při více komplexních onkologických centrech. “Přimlouval bych se za to, aby se tato aktivita stala součástí Národního onkologického programu,” dodal.

Každý rok je nádor zjištěný asi u 350 dětí, 80 procent z nich se po léčbě uzdraví. Budoucí zdravotní potíže v důsledku léčby či návrat nádoru je podle Tomáše Kepáka, vedoucího lékaře programu pozdních následků Kliniky dětské onkologie a zároveň lékaře ambulance dlouhodobého sledování v nemocnici u svaté Anny v Brně, pro praktické lékaře obtížné předvídat. “Běžné prohlídky nemusí tyto následky vždy odhalit,” vysvětlil.

Až 40 procent původně onkologických pacientů se podle něj potýká s poruchami štítné žlázy. Pacienti, kteří prodělali léčbu cisplatinou, která je obvyklou součástí chemoterapie, mívají potíže se sluchem. “Většina bývalých onkologických pacientů trpí syndromem předčasného stárnutí a objevují se u nich nemoci, které jsou typické pro úplně jinou věkovou kategorii,” dodal Štěrba.

Například riziko rakoviny prsu se pravidelně kontroluje od 40 let, vyšetření platí zdravotní pojišťovna. Dívky, které v dětství prodělaly Hodgkinův lymfom, jím mohou onemocnět o 20 či 30 let dříve. Podle lékařů je tedy dobré je sledovat už od 20 let.

van mal

FN Plzeň pořídila nové zobrazovací přístroje za 50 milionů…

Plzeň 10. srpna (ČTK) – Osm nových zobrazovacích přístrojů téměř za 50 milionů korun pořídila díky dotaci EU plzeňská fakultní nemocnice. Všechny přístroje jsou s přímou digitalizací pořízených snímků, takže výrazně urychlí vyšetření. Díky snížení expoziční dávky jsou také šetrnější k pacientům i personálu, informovala dnes ČTK mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

Pro svůj borský areál koupila nemocnice multidetektorový počítačový tomograf, skiagraf, skiaskopicko-skiagrafický komplet a několik pojízdných RTG skiagrafů. Dotace EU pokryla 85 procent, 15 procent státní rozpočet.

Obnova zobrazovací techniky v borském areálu zkvalitní péči o nemocné s interními onemocněními, včetně pacientů v oboru všeobecné chirurgie a traumatologie, urologie, pneumologie, geriatrie a také následné péče, shrnul ředitel nemocnice Václav Šimánek.

Nejdražším zařízením byl multidetektorový počítačový tomograf za 24 milionů korun. Umožní odhalit některá skrytá přidružená onemocnění, zobrazí komplikace, jako je například ischémie mozku, chronická onemocnění plicní tkáně či onemocnění srdce nebo hrudní aorty. Umožní diagnostiku náhlých příhod břišních, včetně střevní obstrukce a ischémie či onemocnění tlustého střeva. Přístroj je určen k diagnostice onemocnění pacientů onkochirurgie, nádorů prsu, trávicího traktu či pro nemocné s kompletní gastroenterologickou problematikou.

lap dr

Čtvrtina invalidních důchodů loni byla kvůli duševním nemocem

Praha 13. srpna (ČTK) – Čtvrtina invalidních důchodů loni byla vyplácena kvůli duševním nemocem a poruchám chování. Z těchto důvodů je pobírá přes 100.000 lidí. Jejich podíl na celkovém počtu roste, o pět let dříve to byla pětina. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem loni bylo invalidních důchodců přes 424.000.

S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Náklady tak nemocní představují i pro sociální systém, financování ale není propojené, což je podle odborníků problém.

V roce 2016, z něhož pocházejí poslední podrobnější data Ústavu zdravotnických informací a statistiky o psychiatrické péči, byl nově nějaký stupeň invalidního důchodu přiznán více než 4000 lidí.

V Česku se vyplácejí tři druhy invalidních důchodů. Invaliditu prvního stupně má člověk, jehož pracovní schopnosti klesly o 35 až 49 procent. Druhý stupeň odpovídá poklesu schopností o polovinu až 69 procent, třetí pak více než 70 procentům.

Invalidních důchodů prvního stupně bylo před dvěma lety vypláceno kvůli duševním poruchám celkem 22.699, nových bylo 2782. “Více než 69 procent těchto důchodů připadlo na ženy,” píše se v dokumentu. Více než tři čtvrtiny byly přiznány pro afektivní a neurotické poruchy, u mužů tvořily tyto diagnózy asi polovinu. Dalšími častějšími důchody byly mentální retardace nebo schizofrenie a poruchy s bludy.

Na druhý stupeň invalidního důchodu v roce 2016 dosáhlo téměř 11.500 psychicky nemocných, 833 nově. Nejčastějšími příčinami byly schizofrenie a poruchy, u žen je měly společně až 65 procent a u mužů 52 procent.

Třetí stupeň invalidního důchodu byl kvůli psychickým nemocem přiznán v roce 2016 téměř 65.000 lidí, nově 1546 z nich. Přibližně pětina mužů i žen ho pobírala kvůli mentální retardaci, asi 45 procent kvůli afektivní poruše, schizofrenii nebo bludům.

Za loňský rok byl podle statistik ČSSZ průměrný invalidní důchod v prvním stupni 5998 korun měsíčně. Druhý stupeň byl v průměru 6922 korun měsíčně, třetí 10.655 měsíčně.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven v době zahájení vyjednávání o úhradách zdravotní péče pro rok 2019 uvedl, že počítá s růstem nákladů asi o 300 milionů korun.

Podíl duševních chorob na vyplácených invalidních důchodech:

zdroj: CSSZ

van mha

Před 100 lety byla mediček desetina, dnes absolvují dvě…

Praha 12. srpna (ČTK) – Před 100 lety byla mezi studenty medicíny žen přibližně desetina, více jich bylo na české než na německé lékařské fakultě. V rozhovoru s ČTK to řekl vedoucí Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlova Karel Černý. Dnes jsou žen jich mezi absolventy všeobecného lékařství dvě třetiny. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka podíl žen lékařek neustále roste, v roce 1995 jich bylo asi 53,7 procenta, loni 58,9 procenta. Mezi lékaři do 30 let jich je 70 procent.

Jako vůbec první studující žena usedla do lavice pražské, byť německé, lékařské fakulty v roce 1900 Alena Honzáková, jejích předchůdkyně studovaly v zahraničí nebo jen navštěvovaly přednášky bez možnosti skládat zkoušky. Odpůrci vysokoškolského studia dívek např. argumentovali tím, že “žena má přece lehčí mozek a méně krvinek”.” Dcera úspěšného lékaře promovala v roce 1902, její zkouška byla veřejností považovaná za atrakci, popisuje historii web 1. lékařské fakulty. Její jméno nesla symbolicky od roku 2008 i jedna z pražských sanitek.

V roce 1918 studovalo už přibližně 11,5 procenta žen na české a osm procent na německé lékařské fakultě. “Škola byla v té době otevřenější než na počátku století, ale zároveň stále přetrvávaly předsudky. Česká společnost nedosáhla genederové rovnosti ani v roce 2018, takže se není čemu divit,” řekl ČTK Černý.

Oficiálně neměly ženy vymezené obory, například v chirurgii byla ale proti nim větší rezistence, která se podle něj zdůvodňovala fyzickou silou. První lékařsky často směřovaly do oblasti gynekologie a porodnictví.

Na české lékařské fakultě v době vzniku Česloslovenska studovalo asi 578 osob různých národností. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě studovali tehdy kromě Čechu a Moravanů také studenti od Štýrska, přes Korutany po slovanské oblasti na Balkánu a Halič. Loni bylo mezi 31.042 studenty lékařských, zdravotnických a farmaceutických fakult asi 8000 cizinců. V ČLK bylo loni 3000 lékařů cizinců, nejvíc jich je ze Slovenska, stovky i z Ukrajiny nebo Ruska.

“Jeden z velkých kroků, který Československo záhy po vzniku udělalo, bylo, že zakložilo k dosavadním dvěma lékařským fakultám další v Brně a Bratislavě,” dodal Černý. V roce 1930 už studovalo na české univerzitě přes 900 mediček.

Nejen medicínu za první republiky připomene 1. lékařská fakulta 15. září na Festivalu První republika. K vidění bude na Vyšehradě polní nemocnice, historická vozidla, dobové rekvizity, návštěvníky čeká také prvorepubliková tančírna nebo koncert The Tap Tap či Support Lesbians.

van mal

V roce 1918 se víc umíralo na TBC a chřipku,…

Praha 12. srpna (ČTK) – V roce 1918 se nejvíc umíralo na tuberkulózu, chřipku a zápaly plic. V současné době nejvíce lidí podlehne nemocem srdce, rakovině a mrtvici. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSZ) a zdravotnických ročenek publikovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Nemocnic bylo v tehdejším Československu kolem dvou stovek. Existovalo už také zdravotní pojištění podobné současnému.

“Obecně lze říci, že se dostupnost zdravotní péče zvyšovala. Československo se muselo po vzniku státu vyrovnat se specifickými výzvami, které vyplývaly z toho, že se součástí nového soustátí stalo Slovensko s podstatně méně rozvinutou sítí nemocnic a Podkarpatská Ukrajina, která na tom byla ještě daleko hůře. Částečně ČSR řešila situaci tím, že tam odcházeli čeští a slovenští lékaři,” řekl ČTK vedoucí Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlova Karel Černý.

Rozdílná úroveň zdravotnictví a obecně povědomí o hygieně, prevenci a dostupnosti péče ovlivňovala i střední délku dožití. Zatímco v letech 1929 až 1932 se muži v českých zemích dožívali 51,9 roku a ženy 55,2 roku, na Slovensku to bylo 48,9 a 50,9 roku. Téměř dva roky u mužů a přes tři roky u žen byl rozdíl také v letech 1949 až 1951. I v současné době rozdíl přetrvává, v roce 2015 umírali Češi průměrně v 79,47 letech a Slováci v 77,21 letech.

V roce 1918 podlehlo podle dat zveřejněných Českých statistickým úřadem tuberkulóze přes 34.000 lidí, chřipce téměř 27.000 a zápalům plic přes 26.000 lidí. Epidemii španělské chřipky podlehlo v letech 1918 až 1920 asi 44.000 až 75.000 lidí na území českých zemí. Největší současný zabiják, choroby srdce, byl mezi smrtelnými nemocemi na čtvrtém místě, rakovina až na sedmém.

Už v roce 1937 tehdejší zdravotnická ročenka uvádí nemoci cévního ústrojí jako nejčastější příčinu přirozené smrti po stáří. Tuberkulóza byla v té době druhá, v roce 1948 už třetí a o deset let později klesla až na šesté místo. Rakovina v roce 1937 byla šestou nejčastější příčinou úmrtí, už v roce 1948 byla na současném druhém místě.

Proti tuberkulóze (TBC), dříve nazývané souchotiny, se v Česku plošně očkovalo od roku 1953. Ještě v roce 1958 bylo zaznamenáno přes 29.000 případů, v roce 1979 jich bylo kolem 400, o deset let později 1560 a loni necelých 500, přestože očkování bylo před několika lety zrušeno. V současné době nemocí trpí asi z třetiny celkového počtu cizinci.

Základem péče byl v době vzniku Československa praktický lékař, síť zdravotnických zařízení tvořily soukromé ordinace, které zabezpečovaly ambulantní péči, léčebné ústavy s lůžkovou péčí, sociálně zdravotní zařízení a soukromé léčebné ústavy. Později se rozvinula síť porodnic, léčeben TBC a psychiatrických zařízení.

V současné době je v Česku asi 189 nemocnic. Na 1000 obyvatel připadá přibližně 5,4 lůžka. S podobným počtem se počítalo už v roce 1937, nebyl ale tehdy považován za dostatečný. “V kraji zemědělském je nárok na počet lůžek nemocničních vyšší než v kraji průmyslovém a živých velkoměstech s častými úrazy,” píše se v tehdejší zdravotnické ročence.

V pozdějších letech počty nemocnic a lůžek rostly, nejvyšší byly po znárodnění zdravotnictví v 50. letech. V roce 1937 připadalo na 1000 obyvatel 8,2 nemocničního lůžka, v roce 1948 to bylo už 14,9 a o deset let později 19,8. Od té doby jejich počet opět klesal, v roce 1990 to bylo podle statistik ČSÚ osm lůžek, v roce 1999 asi 6,5 a v roce 2010 kles počet pod šest.

Oproti tomu počet lékařů za posledních 100 let jen rostl. V roce 1900 jich bylo asi 3500, v roce 1937 téměř 12.000. Na jednoho lékaře tehdy připadlo 1219 obyvatel, v roce 1958 to bylo už jen 616, v roce 1993 to bylo 333 a před třemi lety 254.

Už od roku 1888 bylo v tehdejším Rakousku-Uhersku zdravotní pojištění založené stejně jako v současné době na principu solidarity. Povinné bylo pro zaměstnance průmyslu, živností a obchodu, platilo pro pojištěného i jeho rodinu. Tento systém přijalo i vznikající Československo. Pojištěna byla zhruba polovina veškerého obyvatelstva.

Pojistné platili napůl zaměstnanec a zaměstnavatel, tvořilo asi šest procent průměrné mzdy. U státních zaměstnanců, četníků a učitelů to bylo kolem dvou procent. Pojišťoven bylo hodně, pro jednotlivé profese i kraje.

Problémy s hospodárností vynakládaných prostředků řešily tehdejší pojišťovny stejně jako dnes. Raději platily nemocnému návštěvu lékaře než pobyt v nemocnici. “Vzhledem k tomu, že nemocniční léčení vyžaduje zvýšených nákladů, má nemocenská pojišťovna poskytovati toto léčení jen v případech skutečně potřebných a vhodných,” píše se ve zdravotnické ročence z roku 1937. Soukromé zdravotní pojištění v Česku přežilo do 50. let, znovu bylo obnoveno po roce 1989. V současné době tvoří 13,5 procenta, třetinu platí zaměstnanec, zbytek zaměstnavatel.

“Systém pojišťoven a pojištění byl docela podobný tomu dnešnímu. V řadě věcí bychom se mohli a měli inspirovat. I dnes by bylo ve prospěch pojištěnců posílit konkurenci pojišťoven a umožnit jim předkládat klientům pestřejší nabídky,” řekl ČTK prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Vanda Králová dr

Zemřel Michal Budínský, jehož příběh stál u zrodu Konta Míša

Praha 11. srpna (ČTK) – Ve 40 letech zemřel Michal Budínský, jehož příběh stál v 90. letech u zrodu Konta Míša. Upozornil na to server Blesk.cz. V roce 1990 zachránila tehdy dvanáctiletému Míšovi život sbírka Nadace Charty 77 na drahý zákrok na takzvaném gama noži v cizině. Následně vzniklo Konto Míša, na které posílali peníze lidé z celého Československa a díky němuž byl za 100 milionů korun zakoupen gama nůž instalovaný v roce 1992 v pražské Nemocnici Na Homolce.

Budínskému zákrok prodloužil život o téměř tři desítky let. I po zákroku se však potýkal se zdravotními problémy. “Michal Budínský, kterým to celé začalo, zemřel letos,” potvrdila v rozhovoru na webu pojišťovny NN výkonná ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků.

Chlapec Míša ze slovenského města Martina roku 1989 částečně ochrnul po krvácení do mozku kvůli cévnímu onemocnění. Další krvácení navíc mohlo ohrozit jeho život. Pomoci mohl zákrok na gama noži, který ozařováním pomáhá při léčbě nádorových onemocnění či lézí v mozku. V Česku ale tehdy podobný zákrok možný nebyl a léčba v zahraničí by rodinu stála tolik jako třeba koupě rodinného domu. Proto pomohla rodině získat peníze sbírka Nadace Charty 77.

Úspěšná léčba Míšy měla v tehdejším Československu velký ohlas a byla pro Nadaci Charty 77 motivem pro spuštění celonárodní sbírky Konto Míša na zakoupení gama nože. Během poměrně krátké doby získala nadace o 60 milionů více než potřebných 100 milionů korun a zakoupila přístroj s výrobním číslem 37, který zapůjčila nemocnici Na Homolce. Podle zakladatele Nadace Charty 77 Františka Janoucha sbírka svým rozsahem a dynamikou předčila zřejmě i proslulou sbírku na obnovu požárem zničeného Národního divadla.

Gama nůž pořízený díky příběhu Michala Budínského pomohl po svém zakoupení dalším více než deseti tisícovkám pacientů. Přístroj za dobu svého fungování prošel dvěma modernizacemi a roku 2009 ho nahradil modernější aparát. Uvádí to na svém webu Konto Bariéry, které navázalo na sbírku Konto Míša a funguje dodnes. Podpořilo již tisíce projektů na zlepšení života lidí s handicapem.

ver hj