Kojení je pro dítě nejlepší, maminky ho ale mnohdy…

Ostrava, 31. července 2018 (ČPZP) – První srpnový týden bude již pošestadvacáté ve znamení Světového týdne kojení, který iniciuje Světová aliance na podporu kojení (WABA). Jeho cílem je připomínat výhody přirozené formy krmení a zlepšovat tento trend místo přikrmování umělou stravou. Na podporu důležitosti kojení nezapomíná ani ČPZP ve svých preventivních programech.

Kojení přináší řadu výhod pro děti i maminky. Miminku poskytuje všechny potřebné živiny přesně odpovídající jeho věku. Navíc vytváří protilátky proti infekcím dýchacích a močových cest, zánětům středního ucha či průjmům. Rovněž snižuje riziko cukrovky, obezity, alergií, syndromu náhlého úmrtí dítěte, autoimunitních onemocnění nebo leukémie. Oproti umělé výživě zatěžuje mateřské mléko méně ledviny. Zdravotní výhody přináší kojení i maminkám. Snižuje poporodní krvácení, chrání před poporodní úzkostí a depresí. Do budoucna zmenšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky, osteoporózy či kardiovaskulárních onemocnění. V neposlední řadě je pro maminky praktické a pomáhá snížit váhu po porodu.

Žádná složitá pravidla, ale přizpůsobit se miminku

Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců věku dítěte a poté ho doplňovat o další příkrmy až do 2 let, v případě potřeby i déle. Doporučovaným přístupem ke kojení se v současné době stává zásada přizpůsobit se potřebám dítěte. K prvnímu kojení obvykle dochází do dvou hodin po porodu, u každého dítěte to však může být individuální. Pomalu se upouští také od tabulkového sledování příbytku na váze. Naopak se dbá na dobrou informovanost maminek v porodnicích a správnou techniku kojení – tedy takovou, která bude pohodlná mamince i dítěti.

Navzdory výhodám a usnadňování podmínek kojení jsou výsledky statistik v České republice poměrně nepříznivé. Po 6 měsících je výhradně kojeno necelých 15 % dětí a kojeno spolu s příkrmy 37 %. Z porodnice přitom odchází 95 % kojících maminek a ze zdravotních důvodů jich nemůže kojit jen zhruba 1 %.

Usnadnění pro maminky

Kromě kojení čeká maminky adaptace na další nové situace, které příchod miminka přináší. Aby pro ně bylo přizpůsobení co nejsnazší, mají těhotné ženy a maminky pojištěné u ČPZP možnost čerpat příspěvky v rámci preventivních programů. „Dlouhodobě patří k našim nejoblíbenějším produktům Manažerka mateřství, kde nabízíme příspěvek až 1 500 korun. Když se k tomu připočte 500 Kč nabízených v rámci programu Zdravé dítě a 1 000 Kč pro Ženu po porodu, lze u České průmyslové zdravotní pojišťovny získat až 3 000 korun. Pokud jde o těhotné ženy a maminky, jsme nejštědřejší ze všech zdravotních pojišťoven,“ uvádí tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Na co všechno lze uvedené příspěvky využít? Čerpání příspěvku v rámci programu Manažerka mateřství se vztahuje na vyšetření spojená s těhotenstvím, která nejsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění (například prvotrimestrální screening), i na nelékařskou péči o nastávající maminky, jako jsou kurzy, plavání, masáže a psychoprofylaktická příprava těhotných k porodu. Preventivní program Žena po porodu lze využít na nákup pomůcek pro kojení nebo na cvičení pro ženy. Na další výbavu pro miminko (kosmetické přípravky, monitor dechu, chůvičky, odsávačky nosních hlenů), cvičení rodičů s dětmi nebo na edukační kurzy pro maminky s dětmi je určen program Zdravé dítě.

„Obliba preventivních programů pro maminky roste. Program Manažerka mateřství využilo v prvním pololetí tohoto roku 5 244 maminek a program Zdravé dítě ještě o téměř 500 pojištěnců více. Prostřednictvím nejnovějšího programu Žena po porodu přispěla ČPZP ve stejném období 1 764 klientkám. Jsme rádi, že můžeme maminkám usnadnit nejkrásnější, ale současně i finančně náročnější životní období. V rámci všech tří programů přispěla v první polovině roku ČPZP svým klientkám téměř 10,5 milionu korun,“ dodává Elenka Mazurová.

Moderní maminky mohou využít také mobilní aplikaci Zdraví v mobilu. Kromě jiných funkcí provede těhotenstvím týden po týdnu, upozorní na těhotenská vyšetření a nabídne výběr jména pro dítě. Hlídá blížící se termín porodu, včas pomůže s nákupním seznamem pro miminko i s přípravou tašky do porodnice. Seznámí maminky také s tím, na co nezapomenout po porodu. Aplikace je volně přístupná, může ji tedy využít každý a zdarma si ji stáhnout na www.zdravivmobilu.cz, v APP Store nebo na Google Play.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Česká lékárnická komora: Zavedení protipadělkové směrnice nepřinese pacientům lepší…

Praha, 31. července 2018 (ČLnK) – Protipadělková směrnice má podle nařízení Evropské unie chránit občany proti nebezpečím lékových padělků. V účinnost vejde v evropských zemích v únoru 2019. Podle České lékárnické komory (ČLnK) bude však tento systém neúměrně administrativně náročný a tudíž nákladný. Směrnice navíc nezajistí účinnou a systematickou ochranu proti falešným lékům mimo lékárny.

Protipadělková směrnice neboli FMD (Falsified Medicines Directive) je evropský projekt, který má garantovat bezpečné léky v legálním dodavatelském řetězci, a chránit tak zdraví pacientů. Podle prezidenta ČLnK PharmDr. Lubomíra Chudoby se padělky léků i v České republice bohužel vyskytují, ale výhradně na internetu nebo v tržnicích, nikoliv však v lékárnách. Před nimi ale směrnice pacienty stejně chránit nebude. „Současné nastavení distribuce léků a bezpečnostní pravidla lékáren výdej falzifikátů v lékárnách prakticky vylučují. Dokládá to i fakt, že se v českých lékárnách dosud neobjevil ani jeden jediný padělek léčivého přípravku. Proto považujeme zavedení FMD v navržené formě za nepřiměřeně administrativně náročné, pro lékárny neúměrně drahé a za současné situace de facto zbytečné. Systém přitom nebude dostatečně otestován a může tak v počátku způsobit mnoho problémů lékárníkům a jejich pacientům. V řadě členských zemí EU je navíc projekt k implementaci FMD oproti ČR značně opožděn,“ říká k zavedení protipadělkové směrnice PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Volně prodejné léky nadále bez kontroly

FMD se až na mizivé promile výjimek bude týkat pouze léků na předpis. Výrobci budou mít také nově povinnost uzavřít každou krabičku léku tak, aby bylo na první pohled zřejmé, pokud by někdo neoprávněně s lékem manipuloval.

Každé balení léku bude označené jedinečným kódem, který výrobce nahlásí v centrálním evropském úložišti. Zde budou shromážděny všechny kódy léků, které jsou určené pro výdej v Evropské unii. Lékárníci pak při výdeji léčiv ověří přes internet platnost kódu a zneplatní jej.

Podle Chudoby přinese systém lékárnám v ČR ohromné náklady ve výši minimálně 500 miliónů korun ročně. „Lékárny si musí pořídit nové čtečky kódů, nechat upravit své programové vybavení, zajistit důkladné proškolení personálu a připravit se na prodloužení času pro výdej léku a na řešení problémů a závad, které systém nahlásí. To vše na úkor času, který by lékárníci mohli věnovat pacientům,“ přibližuje náklady související se zavedením směrnice Chudoba.

Časovou náročnost dokazuje i studie, která v souvislosti s FMD proběhla v nemocnici v Innsbrucku¹: „Čas lékárníka vynaložený na administrativu narostl ve zkušebním provozu kvůli ověřování pravosti léků o 51 %. V analýzách provedených nezávisle ve třech různých českých nemocnicích s různým počtem lůžek jsme dospěli k podobným výsledkům,“ dodal Chudoba.

Neúměrně nákladný systém pro lékárny

Z dat ČLnK lze usuzovat, že po zavedení směrnice budou lékárníci ve veřejné lékárně skenovat dvakrát více balení léků než doposud. V nemocniční lékárně to bude dokonce čtyřikrát více. K tomu je nutné připočítat i čas na dvojí komunikaci software s úložištěm. Podle Chudoby mohou výrazné potíže způsobovat také incidenty, které vzniknou chybou ověřovacího systému. Chyba při ověřování balení vygeneruje nejen varování v systému ověřování léčiv, ale i hlášení o „závadě v kvalitě“, které se bude muset odeslat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. „V Německu je počet chybných hlášení aktuálně odhadován na 1 %. 140 milionů balení léků v ČR tak může průměrně představovat 5.300 „problémů k řešení“ každý pracovní den. Tento ohromný rozsah administrativy budou muset lékárny zkoordinovat se SÚKL. Za ČLnK požadujeme co nejjednodušší administrativní a automatizované řešení,“ zdůraznil Chudoba.

Finanční zdroje musí zajistit ministerstvo zdravotnictví, jinak si připlatí pacienti

Česká lékárnická komora opakovaně vyzvala ministra zdravotnictví k zajištění financování nových povinností lékáren, obdobně, jako tomu bylo v případě stomatologické péče. Nejvhodnější cestou je vytvoření nového samostatného výkonu za ověření pravosti balení léčivého přípravku a přiznání úhrady za tento výkon od 9. února 2019. V opačném případě budou bohužel muset zaplatit náklady na nový systém samotní pacienti.

Zdroje:

1. http://hospital-medical-management.imedpub.com/the-impact-of-the-falsified- medicinesdirective-in-the-dispensing-operations-ofan-austrian-hospital-pharmacy.pdf

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Meningokokové infekce: fakta a mýty o nemoci, která ničí lidské životy

Praha, 31. července 2018 (Focus Agency)

Invazivní meningokové infekce patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Způsobuje je bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkami tak jako rýma, nebo chřipka. Nejčastějším projevem této nákazy je zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). Důsledky bývají tragické – až 30% končí smrtí nebo závažnými trvalými následky jako je ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, deprese, epilepsie atd. Jak tuto nemoc poznat a jak se jí bránit? Jaké pravdy a nepravdy o ní kolují?

FAKTA

• Za poslední roky má onemocnění u nás stoupající trend. V roce 2015 bylo v ČR zjištěno 48 meningokokových onemocnění, v roce 2016 to bylo 43 případů a v roce 2017 bylo zaznamenáno 68 případů.

• Celosvětově invazivní meningokokové infekce postihují ročně kolem 500 tisíc lidí.

• Až 30% pacientů zemře nebo má trvalé následky a to i přes rychlý zásah lékařů.

• Nejčastější séroskupiny meningokoka, které se u nás vyskytují, jsou B a C. V loňském roce došlo také k onemocněním způsobeným séroskupinou W a Y.

• V současné době již máme v ČR k dispozici vakcíny, které pokrývají nejčastější skupiny bakterií meningokoka – jedny pokrývají bakterie séroskupiny A,C,W,Y a druhé séroskupiny B. Očkování je nejúčinnější formou prevence.

• Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku – v prvních 4 hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí.

• Nejohroženějšími skupinami jsou malé děti do 4 let a dospívající a mladí dospělí (15-24 let).

• Pojišťovny na vakcíny přispívají až do výše 2500 Kč.

MÝTY

• Očkování proti meningokoku není účinné, protože pokrývá jen některé kmeny.

  • Meningokoky lze rozdělit do třinácti séroskupin – pouze šest z nich způsobuje život ohrožující onemocnění – A, B, C, W, X, a Y. V posledních letech již jsou i u nás dostupné vakcíny, které pokrývají většinu těchto typů meningokoka a jejich účinnost je vysoká.

• Když se pacient s meningokokovou infekcí dostane včas k lékaři a ten nasadí léčbu, vyvaruje se trvalých následků.

  • Čím včasnější je lékařská pomoc, tím lépe. Onemocnění ale zpravidla postupuje tak rychle, že i přes včasný zásah lékaře, mohou být následky závažné.

• Antibiotika mohou být účinná coby prevence onemocnění.

  • Lidé, kteří vědí, že byli vystaveni přímému kontaktu s nemocným invazivní meningokokovou meningitidou dostávají krátkodobě antibiotika coby prevenci propuknutí nemoci. Preventivní podávání antibiotik lze však použít pouze v těchto konkrétních situacích. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.

• Meningokoková meningitida postihuje především malé děti do 4 let.

  • Děti do čtyř let patří k jedné z nejohroženějších skupin. Druhou rizikovou skupinou jsou mladí lidé ve věku od 15 do 24 let a to především vzhledem ke svému sociálnímu chování, které usnadňuje přenos nemoci – pobyt v přelidněném prostředí (koncerty, kluby), líbání, kouření, soužití na kolejích, cestování a podobně. Ohrožení jsou i lidé nad 60 let a cestovatelé do oblastí s vyšším výskytem onemocnění.

• Nakazit se lze jen od viditelně nemocného.

  • Není tomu tak! Veliké riziko nákazy představují nosiči, kteří mají bakterii v sobě, mohou ji šířit, ale onemocnění u nich nepropukne. V tomto ohledu představují největší zdroj infekce pro ostatní věkové skupiny mladí dospělí. Až 24 % z nich jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků.

• Meningokokovou infekci poznáme podle charakteristické vyrážky, která ji provází.

  • Onemocnění mohou, ale nemusí (!), provázet petechie (mnohočetné tečkovité krvácení do kůže) či skvrny na kůži, které nezblednou ani tehdy, když na ně přitlačíme. Test můžeme provést pomocí něčeho průsvitného – například sklenice. Přesto nelze na tento test spoléhat a je dobré vyhledat lékaře vždy když máme podezření.

Očkování proti klíšťovce na přelomu prázdnin? Žádný problém!

Praha, 31.7.2018 (Nemocnice Na Bulovce) – Stále nejste očkováni proti klíšťové encefalitidě a rádi byste se chránili například před srpnovou dovolenou či četnými výlety do přírody? Podle MUDr. Milana Trojánka, Ph.D., z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce žádný problém. Očkování se dá totiž uspíšit a pro druhou dávku si můžete přijít už za 14 dní. A jak MUDr. Trojánek dodává: „Vzhledem k tomu, že aktivita klíšťat přetrvává i v podzimních měsících, má očkování i v této době význam.“

Pane doktore, řekli byste nám ve stručnosti, co je vlastně klíšťová encefalitida?
Přesněji klíšťová meningoencefalitida představuje akutní virové onemocnění, které je častou příčinou zánětlivého postižení centrálního nervového systému vyžadujícího hospitalizaci. Jak název onemocnění napovídá, k přenosu viru dochází nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte, pouze výjimečně se může člověk nakazit požitím nepasterizovaného kontaminovaného mléka či výrobků z něj připravených. Přestože nákaza může proběhnout zcela bez příznaků, případně pouze jako mírné chřipkovité onemocnění, u řady pacientů dochází k obávanému zánětu mozkových blan, mozku či míchy s četnými komplikacemi.

Jak poznáme, že jsme se nakazili?
V mnoha případech, po krátké inkubační době (obvykle 10 až 14 dní, max. 4 až 28 dní), trpí nakažení pacienti horečkami doprovázenými bolestmi hlavy, kloubů a svalů, které nelze odlišit od jiných běžně se vyskytujících letních virových infekcí, a rovněž tak samotnou infekci v této fázi mnohdy nelze ani běžně dostupnými laboratorními testy potvrdit. V této, tzv. první fázi, nedochází k postižení centrálního nervového systému. U většiny pacientů obtíže spontánně ustupují do 2 až 7 dnů.  Doporučuje se klidový režim a dostatek tekutin a předepisují se léky na horečku a bolesti.

Jak se projevuje samotný zánět mozku a mozkových blan?
U některých nemocných, především pokud nedodržují klidový režim v první fázi infekce, se po přechodném zlepšení opět objeví horečky, intenzivní bolesti hlavy, světloplachost, nechutenství či zvracení. Onemocnění často doprovází třes končetin či očních víček, jazyka a někdy i dolní čelisti, zpomalení řeči, poruchy spánku a nesoustředěnost. V této fázi nemocný vyžaduje hospitalizaci, během které se prokáže zánětlivé postižení mozkových blan a zahájí se adekvátní léčba zaměřená zejména na ovlivnění příznaků onemocnění. Mezi možné komplikace patří obrny hlavových nervů či končetin, porucha vědomí či selhávání životně důležitých funkcí. Onemocnění probíhá mírněji u dětí, naopak závažnější průběh bývá pozorován u osob středního a vyššího věku.

Teď jsme mnoho čtenářů vystrašili. Jak se tedy bránit proti klíšťové encefalitidě?
Vhodnou prevenci představuje očkování. Očkovat lze jedince již od jednoho roku věku a obě dostupné vakcíny jsou velmi dobře tolerovány. Vakcínu lze zcela bezpečně podat i v letních měsících, přičemž k rychlému zajištění ochrany se podává ve zrychlenému schématu (druhá dávka za 14 dnů), aby byla co nejrychleji zajištěna ochrana očkovaného jedince. Vzhledem k tomu, že aktivita klíšťat přetrvává i v podzimních měsících, má očkování i v této době význam.
 

Pacienti s rakovinou plic přicházejí pozdě. Pneumologové poprvé v Česku vyhlašují…

Praha, 31. 7. 2018 (ČARO) – Na rakovinu plic ročně v Česku zemře 5 400 lidí. Patří jí tak smutné prvenství mezi všemi nádory vůbec. Na nemoc se většinou přichází pozdě, protože „plíce nebolí“ a první příznaky lidé často odbydou mávnutím ruky. Přibližně 85 % těch, kteří přijdou k lékaři, již nebojuje o plné vyléčení, ale o prodloužení života. Plicní lékaři a onkologové se proto rozhodli připojit k celosvětovému dni karcinomu plic a vyhlásit jej 1. 8. poprvé i v České republice, aby na nemoc upozornili.

Podle prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), je karcinom plic ve světě zodpovědný za 1 z 5 úmrtí na rakovinu. Nejvíce zasahuje lidi mezi 65.–69. rokem věku a častěji muže než ženy.

„Plíce jsou orgánem, který má v sobě málo nervových zakončení, proto nemoc v počátečních stádiích nebolí a první příznaky, jako kašel, sípání či změnu barvy vykašlávaného hlenu, lidé přecházejí bez povšimnutí. Často nádor objevíme v rámci jiných, například předoperačních vyšetření,“ říká prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno. Podle plicních lékařů dosud neexistuje účinná skríningová metoda, která by zachytila karcinom plic v časném stádiu.

Prokázat přítomnost nádoru přitom není nijak složité, zpravidla se ukáže již při rentgenovém vyšetření plic. Podrobnější zobrazení i menších nádorů umožňuje výpočetní tomografie (CT). „Bohužel nádorů, které je možné radikálně operovat a odstranit z těla, je pouze mezi 10–15 %. U většiny onemocnění je cílem prováděné léčby co nejdéle, a přitom kvalitně, prodloužit život,“ vysvětluje prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN v Praze.

A v tom se čeští onkologové a pneumologové mohou spolehnout na nové léky, které přicházejí do ČR, i když ve srovnání s většinou západních zemí se zpožděním. „U vybraných nemocných umí moderní biologicky cílená léčba či imunoterapie prodloužit život pacienta až o roky. O tom se nám dříve ani nezdálo, podmínkou je, aby tato léčba byla soustředěna do komplexních onkologických center, kde je možné léčbu nejen podávat, ale především zajistit kompletní molekulární diagnostiku,“ uvádí prof. Petruželka. Přidělení úhrad od zdravotních pojišťoven pro nejmodernější léčbu ale trvá příliš dlouho a pacienti se k nim podle odborníků často vůbec nedostanou.

Pro volbu vhodné léčby je nejprve důležité rozeznat, o jaký typ plicního nádoru jde a jaký má rozsah. „Když určíme typ nádoru přesně, dokážeme říci, který lék by mohl být účinný,“ vysvětluje prof. Kolek. Tato diagnostika se ale stává stále náročnější a spolehlivě umí nádor určit jen v některých pneumologických centrech. Těch skutečně komplexně vybavených je přibližně 15. Pro rozeznání typu nádoru a následnou léčbu se do center dostaví jen 70 % vhodných pacientů. Podle prof. Skřičkové někteří odmítnou přijet, protože centra jsou příliš vzdálena od jejich bydliště. Část nemocných považuje tuto nepříznivou diagnózu za neřešitelnou a nechtějí již o život bojovat.

Pro určení typu plicního nádoru používají lékaři nejčastěji bronchoskopii spojenou s odběrem vzorku plicní tkáně (biopsií) a laboratorním vyšetřením. Jak uvádí prof. Petruželka, v zahraničí i u nás zkoumají lékaři další diagnostické metody, jako například rozpoznání nádoru z dechu či z krve. „Velice slibně se jeví tzv. tekutá biopsie, tedy vyšetření volné cirkulující nádorové DNA z krve, která umožňuje sledovat molekulární profil nádorů, i to, jak se postupem času vyvíjí,“ dodává prof. Petruželka.

V USA již nyní provádějí plošný skrínink pomocí vyšetření CT u rizikové populace těžkých kuřáků. Zájem je doposud ale menší, než se čekalo. „V evropských zemích se ještě vyčkává na výsledky dalších studií. Uvažuje se o vlivu ukončení kouření i o strachu lidí, že se „na něco přijde“. Důležité je proto dobře specifikovat rizikové skupiny,“ vysvětluje prof. Kolek. Prof. Skřičková dodává, že by situaci mohlo pomoci, kdyby praktičtí lékaři u rizikových pacientů, tedy těch, co překročili 50 let a zároveň jsou kuřáci, nechali provést základní funkční vyšetření plic (spirometrii) a rentgen plic.

Zhruba 90 % ze všech pacientů, kteří mají plicní rakovinu, jsou kuřáci. V souvislosti s uplatňováním tzv. protikuřáckého zákona čekají pneumologové i onkologové postupný pokles počtu nemocných s karcinomem plic, stejně jako tomu bylo v souvislosti se zavedením protikuřáckých restrikcí v USA. „Jsem vděčná, že naše společné úsilí vedlo k posílení boje proti kouření na politické i odborné úrovni. Dobrým signálem pro zdraví české populace je, že tzv. protikuřácký zákon zůstal i přes snahu o změkčení v původním znění,“ říká MUDr. Alena Šteflová Ph.D., MPH, náměstkyně ministra zdravotnictví.

Podle dat z ÚZIS z let 1977–2015 se nejvíce lidí s karcinomem plic nachází v Karlovarském a Ústeckém kraji, naopak nejméně na Zlínsku.

O společnosti ČARO

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

Globální finanční výsledky GSK za 2. čtvrtletí roku 2018: Tržby…

Praha, 31. července 2018 (GSK)

Farmaceutická společnost GSK pokračuje v trendu dobrých finančních výsledků. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku opět vykázala růst tržeb, marží i cash flow. Díky tomu se v blízké budoucnosti bude moct ještě více soustředit na vývoj a inovace. Vedení společnosti si od toho slibuje další posílení pozice na trhu, a především velký posun v oblasti léčby a prevence řady onemocnění.

Stejně jako v předchozím finančním období dosáhla společnost GSK růstu ve všech třech divizích. Nejlépe si z nich vedla divize Pharmaceuticals, která vyrábí léky na předpis. Její tržby dosáhly ve 2. čtvrtletí roku 2018 hodnoty 4,2 miliardy liber. Divize Consumer Healthcare se svými volně prodejnými produkty utržila 1,8 miliardy liber a dařilo se i divizi vakcín, která ve sledovaném období přispěla k dobrým obchodním výsledkům tržbami z prodeje ve výši 1,3 miliardy liber. Celkově tedy tržby dosáhly výše 7,3 miliardy liber. „Za těmito pozitivními čísly stojí především úspěch našich léčivých přípravků na nových trzích. Daří se nám zejména s léky na chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo na HIV,“ vysvětluje Emma Walmsley, výkonná ředitelka společnosti GSK.

„Inovace je spolu s důrazem na výkon a důvěru základním strategickým pilířem, který si společnost GSK vytyčila už v loňském roce. Realokace volných finančních prostředků do této sféry je počátkem nové éry, která má díky využití nejmodernějších technologií potenciál navázat na úspěšnou historii GSK v oblasti výzkumu, vývoje a inovací léčivých přípravků,“ komentuje Emma Boishardy, generální ředitelka české pobočky GSK.

„Pozornost upřeme především na základní biologii imunitního systému a genetiku. Ukazuje se totiž, že léky na genetické bázi mohou být až dvojnásobně účinnější,“ přibližuje Hal Barron, vedoucí vědecký pracovník a prezident výzkumu a vývoje společnosti GSK. Aktuálně mají vědečtí pracovníci GSK k dispozici 27 nových molekul, z nichž má více než polovina potenciál prvotřídních terapeutických možností pro řadu různých onemocnění, včetně onkologických. Skupina bude investovat i do funkční genomiky, která nalézá geny důležité pro funkci specializovaných fyziologických systémů a umožňuje ověření jejich využití pro vývoj nových léčivých přípravků.

Nové finanční prostředky budou v následujících letech směřovat mimo jiné do analýzy velkého množství sesbíraných genetických dat a pokročilých technologických platforem. Společnost využije i možností machine learningu neboli strojového učení. Toto spojení vědy a moderních technologií zvýší pravděpodobnost úspěchu vývoje a inovací nových léčivých přípravků, které budou mít jednoznačně významný přínos pro pacienty.

Lékař: Zpočátku může encefalitida vypadat jako běžná letní viróza

Praha 31. července (ČTK) – Klíšťová encefalitida může mít zpočátku stejné příznaky jako běžná letní viróza, u některých nemocných ale může vést k zánětu mozku či mozkových blan. ČTK to dnes sdělil Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Loni bylo v Česku zaznamenáno 687 případů klíšťové encefalitidy, letos 139 za první pololetí. Více nakažených ale lékaři zaznamenávají v druhé polovině léta a na podzim, kdy se lidé vydávají do lesů sbírat houby.

Virus se přenáší nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte, výjimečně požitím nepasterizovaného mléka či výrobků z něj. "Přestože nákaza může proběhnout zcela bez příznaků, případně pouze jako mírné chřipkovité onemocnění, u řady pacientů dochází k obávanému zánětu mozkových blan, mozku či míchy s četnými komplikacemi," uvedl Trojánek.

Pacienti obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Infekci v první fází neodhalí často ani běžně dostupné laboratorní testy, zároveň ale zatím není postižen centrální nervový systém. "U většiny pacientů obtíže spontánně ustupují do dvou až sedmi dnů. Doporučuje se klidový režim a dostatek tekutin a předepisují se léky na horečku a bolesti," dodal.

Pokud pacienti klidový režim nedodržují, mohou jim po přechodném zlepšení horečky vrátit. Doplňuje je intenzivní bolest hlavy, světloplachost, nechutenství či zvracení. Pacientům se mohou třást ruce, nohy či oční víčka, může dojít ke zpomalení řeči nebo poruchám spánku.

"V této fázi nemocný vyžaduje hospitalizaci, během které se prokáže zánětlivé postižení mozkových blan. Mezi možné komplikace patří obrny hlavových nervů či končetin, porucha vědomí či selhávání životně důležitých funkcí," doplnil Trojánek s tím, že nemoc je mírnější u dětí než u osob středního či vyššího věku.

Česko každoročně mívá spolu s pobaltskými zeměmi jedny z nejvyšších počtů nakažených encefalitidou v Evropě. V letech 2010 a 2011 to byla čtvrtina všech případů v EU. Nakažená klíšťata jsou častá také na Slovensku, v Rakousku, ve Slovinsku, Německu, Polsku a ve Skandinávii.

Zatímco v roce 2016 bylo 565 případů za celý rok, loni to bylo 687 případů. "Výrazný meziroční nárůst byl způsobený zejména vysokým počtem osob v přírodních ohniscích nákazy na podzim při sběru hub. Především říjen byl počtem nemocných jedním z nejhorších za posledních deset let," uvedl Rastislav Maďar, člen Mezinárodní expertní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier.

Ochrana před lymskou boreliózou, bakteriálním onemocněním, které postihuje kůži, klouby, srdce a nervovou soustavu, zatím neexistuje, dá se ale dobře léčit. Proti klíšťové encefalitidě odborníci doporučují očkovat. Ochrana nastupuje při zkráceném očkovacím schématu za čtyři týdny od první dávky.

Počty případů klíšťové encefalitidy v prvním pololetí roku:

zdroj: SZÚ

van jw

Maláčová by místo porodních domů zlidštila porodnice

Praha 31. července (ČTK) – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se stejně jako nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) staví rezervovaně k vzniku takzvaných porodních domů. Oba dnes novinářům před jednáním vlády, která projednala i doporučení Rady vlády pro rovnost žen a mužů zabývat se podmínkami pro provoz porodních domů, řekli, že by dali před vznikem nového typu zařízení přednost zlepšování podmínek v současných porodnicích.

“Nepodporuji přímo porodní domy, přiklonila bych se k tomu, aby se podmínky v nemocnicích a porodnicích více zlidštily,” řekla Maláčová. “Naše stanovisko je spíše rezervované. Je otázka, jak by bylo zajištěno poskytování kvalitních služeb v případě, že by došlo ke komplikacím v rámci porodu. Porodní domy vypadají dobře na pohled, ale problém nastává v případě, že přijdou komplikace, což nelze vyloučit,” uvedl Vojtěch. Už nyní podle něj fungují porodnice, ve kterých vedou porod pouze asistentky.

Oficiálně legislativa porodní domy jako místo pro nekomplikované porody pod dohledem porodních asistentek povoluje od roku 2012. Jejich vzniku ale podle rady brání příliš přísné podmínky. Musí mít vlastní porodní sál jako v nemocnici a lékaře porodníka připraveného zasáhnout do pěti minut.

Názory na porodní domy se různí. Lékaři je často odmítají, uvítaly by je porodní asistentky i část rodiček. “Není jiný obor medicíny, který by byl pod takovým tlakem lidí, kteří vyznávají alternativní způsob života, než je tomu právě v současné době v porodnictví. Lidé si přestali vážit, že se dnes u porodu neumírá. Je to prostě daň za úspěch medicíně,” řekl ČTK vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Antonín Pařízek.

Podle něj má každá sedmá až desátá zdravá žena s původně fyziologicky probíhajícím těhotenstvím při porodu komplikace, které by si vynutily převoz do nemocnice. Česko má jednu z nejhustších sítí porodnic na počet obyvatel a porodníků a porodních asistentek je už teď nedostatek. Podle Pařízka tak zřizování nových zařízení není ani ekonomické, ale ani správný systémový krok.

Podle Markéty Pospíškové, porodní asistentky se zkušeností s prací v podobném zařízení v Německu, jsou porodní domy ideální volbou pro nízkorizikové ženy, které hledají individuální péči. “Pro ženy, které si přejí, aby je provázela těhotenstvím a porodem jedna porodní asistentka, která zná detailně jak jejich zdravotní stav, tak jejích rodinu. Mezi důvody pro tuto volbu ženy uvádí, že chtějí odbornou péči porodní asistentky a chtějí být po porodu pořád s miminkem,” uvedla na webu Unie porodních asistentek. V Německu se v asi 130 porodních domech rodí ročně kolem 6500 dětí, ve Švýcarsku ve 23 zařízeních kolem 1300.

Ministerstvo zdravotnictví má přezkoumat požadavky, které vyhláška stanoví pro pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny bezproblémové porody. “Současná právní úprava možnost vzniku porodních domů připouští, ale s ohledem na to, že dosud žádný nevznikl, vyvstává potřeba přezkumu právní úpravy,” píše se v doporučení rady, které má ČTK k dispozici. Doporučuje také podpořit pilotní projekt porodního domu pro vyhodnocení bezpečnosti a kvality péče.

Rada doporučuje revizi, případně úpravy zejména podmínek dostupnosti lékaře u porodu do pěti minut a převozu rodičky k případnému císařskému řezu do porodnice do 15 minut, což je méně než zákonem stanovená lhůta pro dojezd záchranné služby. Zakládání porodních domů podle ní komplikuje také povinnost zařídit si porodní sál nebo výčet povinného vybavení. Nejasnosti podle rady panují rovněž kolem toho, jaké léky může porodní asistentka rodičce a dítěti podat.

U každého porodu v porodním domě musí být podle vyhlášky přítomny dvě porodní asistentky nebo porodní asistentka a dětská sestra nebo sestra pro intenzivní péči. Problematická je podle rady povinnost zajistit lékaře. Problematické může být podle rady i začlenění porodních domů do systému péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Přestože porod jen s porodní asistentkou by měl být podle odbornic levnější asi o dvě třetiny než klasický v porodnici, přítomnost lékaře nebo přistavená sanitka ho mohou velmi prodražit.

Většina lékařů domácí porody odmítá kvůli neúměrnému riziku pro matku a dítě. Varují před tím, že pokud porodů mimo porodnice přibude, stoupne úmrtnost. Podle porodních asistentek existují studie, které dokládají, že porody vedené asistentkami mají jednodušší průběh, méně často se nastřihává hráz a nemusejí se tak často podávat léky tišící bolest.

rem van snm jw

Klimatizace může vést k pálení očí, špatně nastavená k nachlazení

Praha 30. července (ČTK) – Klimatizace může vést k pálení očí kvůli jejich vysychání. Odborníci doporučují lidem preventivně použít oční kapky, takzvané umělé slzy. Špatně nastavená teplota v místnosti může způsobit nachlazení, angínu nebo zhoršení astmatu, varují odborníci. V Česku v posledních dnech panují teploty překračující na některých místech 34 stupňů Celsia.

Správně nastavená klimatizace podle hygieniků zdravotní problémy nezpůsobuje. “Zásadním opatřením je dodržení stanoveného rozdílu mezi teplotou vnitřních prostor a venkovní teplotou, který optimálně činí pět stupňů Celsia,” uvedla na webu ředitelka odboru hygieny práce Hygienické stanice Hlavního města Prahy Alena Tomanová. V autech by se klimatizace měla zapínat jen na 15 minut a teplota by neměla klesnout pod 21 stupňů Celsia. U moderních klimatizací je možné nastavit kromě teploty vlhkost vzduchu. Podle odborníků by se měla pohybovat mezi 40 a 50 procenty.

Z prudkých změn teplot hrozí nachlazení nebo angína. Kromě bolesti hlavy, zatuhlých krčních svalů, vysušené kůže či zhoršení astmatu může přivodit klimatizace také syndrom suchého oka. “Oči trpí zejména při dlouhém pobytu v klimatizovaném prostoru a pro zrak namáhavých činnostech jako je práce s počítačem. Dochází k osychání povrchu oka – spojivky a rohovky,” sdělila Jana Mikšovská z oční kliniky DuoVize.

U citlivých očí je podle ní dobré použít oční kapky pro suché oči. “Vhodné je zejména preventivní kapání do očí dříve, než se dostaví nepříjemné pocity,” dodala oční lékařka. Odborníci radí v klimatizovaných místnostech volit kontaktní čočky s nižším obsahem vody a vhodný roztok. Hydratace se dá posílit ještě speciálními kapkami.

Důležité je podle hygieniků pravidelné čištění klimatizace a výměna filtrů. “V Praze se filtry na běžných pracovištích mění dva až čtyřikrát ročně, což nám zaměstnavatelé při kontrolách dokládají provozními řády, harmonogramem revizí a údržby,” doplnila Tomanová.

Větrací zařízení podle ní musí být upraveno tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni průvanu. Chladný vzduch by měl vždy směřovat do volného prostoru, nikoliv na tělo. I klimatizované prostory by se měly pravidelně větrat kvůli obměně vzduchu. Lidé s astmatem, chronickými dýchacími obtížemi a oslabenou imunitou by se měli klimatizacím vyhýbat.

Podle ministerstva zdravotnictví existují lidé, kteří se v klimatizovaném prostředí necítí dobře, aniž jsou schopni vysvětlit důvod. To je předmětem výzkumů a souvisí s takzvaným syndromem nemocných budov, kdy lidé pociťují v klimatizovaném prostředí i řadu nespecifikovaných zdravotních problémů jako bolest hlavy, pálení očí nebo únava, které odezní po opuštění klimatizovaného prostoru.

van jw

Příbramští pacienti s nemocnou sítnicí už nemusejí do Prahy

Příbram 30. července (ČTK) – Oční oddělení příbramské nemocnice získalo status aplikačního centra pro léčbu onemocnění zadní části oka. Pacienti s nemocnou sítnicí tak již nemusejí jezdit na kliniky do Prahy, uvedl dnes mluvčí nemocnice Martin Janota.

Podle primáře Radka Bodnára nebylo získání statusu vůbec jednoduché. “Příprava trvala několik let. Museli jsme mít dostatečný počet plně kvalifikovaných lékařů, museli jsme vytvořit zázemí pro operace zadního segmentu oka. Bylo nutné zajistit i dostatečné přístrojové vybavení,” uvedl Bodnár.

Změna je podle něj důležitá hlavně pro pacienty s onemocněním sítnice, které příbramští lékaři dosud byli schopni vyšetřit, ale nemohli je léčit a byli nuceni posílat je na oční kliniky v Praze. “I přes skvělou spolupráci s většinou očních klinik bylo mnohdy složité naše pacienty na tuto léčbu dostat, protože i tato pracoviště mají kapacitní limity,” dodal Bodnár.

khj kš