Chystáte se studovat v zahraničí? Nezapomeňte na lékařské vyšetření, v některých…

Praha, 24. července 2018 (ZP MV ČR) – Studijní pobyty v zahraničí lákají čím dál více zejména mladých lidí. Podle Euroskopu se do zahraničí jen v rámci programu Erasmus+ vydalo už na čtvrt milionu Čechů.₁ S cestou za hranice našeho státu se váže nejen spousta zkušeností a zážitků, ale i řada formalit, které je nutné zvládnout ještě před odjezdem. Jednou z nich by měla být i preventivní lékařská prohlídka.

Zatímco popularita zahraničních studijních pobytů mezi českou populací trvale roste, počet preventivních lékařských vyšetření s nimi ruku v ruce dlouhodobě rozhodně nejde. Ze zákona máme jednou za dva roky nárok na preventivní prohlídku zdarma. Této možnosti však využívá pouze zhruba 40 % Čechů, paradoxně ti zdravější. Cílem těchto vyšetření je podporovat zdraví lidí, respektive odhalovat rizikové faktory signalizující případná onemocnění.₂

Jedním z okamžiků, kdy se preventivní prohlídka doporučuje, je právě odjezd na studijní pobyt. Vedle vyřizování cestovního a zdravotního pojištění, studijních dokladů a dalších potvrzení by studenti měli myslet také na prevenci svého zdraví. Mohou si tak ušetřit pozdější starosti. Tuto prohlídku si studenti běžně hradí sami, nicméně některé zdravotní pojišťovny na ni přispívají. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) má příspěvek na úhradu lékařské prohlídky v programovém balíčku spolu s preventivní sportovní prohlídkou. „Na obě vyšetření se letos vztahuje příspěvek až do výše 500 korun a jednu či druhou prohlídku mohou jednou ročně čerpat všichni naši klienti starší 18 let. Loni využilo příspěvek celkem 2 136 klientů, celková vyplacená částka se tak vyšplhala na 1 282 096 korun,“ uvádí Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR. Pojišťovna studentům od 15 do 26 let, kteří odjíždějí za hranice studovat, nabízí ještě jeden benefit, a to cestovní pojištění zcela zdarma: „Ve spolupráci s pojišťovnou Ergo nabízíme těmto studentům cestovní pojištění E-Trip, který se vztahuje na státy Evropy (včetně Egypta, Kypru, Maroka, Tuniska a Turecka), zdarma až na 180 dnů v roce,“ dodala Hana Kadečková.

V některých zemích, jako je například Austrálie, jsou lékařské prohlídky povinné pro udělení studentského víza. Pokud zde tedy plánujete pobyt delší než čtyři týdny, musíte před odletem navštívit autorizovaného lékaře. V České republice působí v současné době pouze pět lékařů, kteří mají oprávnění vykonávat takové lékařské prohlídky. Prohlídka vyjde zhruba na 1 500 korun a žádost se posílá na australskou ambasádu do Vídně._3,4 Podobně je na tom i Nový Zéland (lékařská prohlídka je podmínkou pro udělení studentského víza na více než 6 měsíců)₅ či Kanada (lékařská prohlídka je podmínkou pro udělení studentského víza na dobu do 6 měsíců).₄

Zdroje:

1. https://domaci.eurozpravy.cz/skolstvi/197507-cesti-studenti-jezdi-nejcasteji-na-univerzity-do-nemecka-tahne-i-spanelsko/
2. http://terapie.digital/nazory/tema/na-prevenci-chodi-ti-co-ji-nepotrebuji.html?authToken=null#
3. https://www.australiaonline.cz/clanek/81-zdravotni-prohidka-pred-udelenim-viza
4. https://ekonomika.idnes.cz/jak-se-studuje-v-zahranici-anglictina-dwo-/ekonomika.aspx?c=2000M219F02B
5. http://www.prace-novy-zeland.cz/novy-zeland/typy-viz/studentska-viza-/

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Hepatitidu C už lékaři umějí snadno vyléčit. Jen se…

24. července 2018, Praha (AIFP)

Virus hepatitidy C (HCV) se přenáší krví. Objeven byl poměrně nedávno, až v roce 1989. Nákaza je rozšířená zejména u nitrožilních uživatelů drog. Častými nositeli viru jsou však i lidé, kteří se nakazili při krevní transfuzi v dobách, kdy se krev dárců na HCV netestovala.

Medicína udělala v posledních letech ohromný skok. Nákazu, kterou dřív bylo těžké z těla odstranit, dnes umí účinně léčit. Mnoho nakažených ale o své nemoci neví. Virus jim přesto soustavně a nepozorovaně poškozuje játra. Lidé v riziku a s podezřelými příznaky by proto měli zvážit vyšetření. Léčbu mohou zkusit i ti, jimž nepomohly starší, méně účinné druhy terapie.

Hepatitida C představuje vážný zdravotní problém u nás i ve světě. Podle dokumentu Evropské asociace pro studium jater (EASL) z dubna 2018 trpí chronickou nákazou tímto virem celosvětově na 71 milionů lidí.

„Virus je jednou z hlavních příčin chronického onemocnění jater, orgánu naprosto nezbytného pro život. V České republice je podle panelu expertů chronicky infikovaných 0,4 až 0,5 % obyvatel. Ročně však infekci diagnostikujeme jen asi u 1 tisíce lidí. Ostatní o své nemoci většinou neví. Zůstávají neznámí, šíří infekci a nemoc u nich může progredovat do jaterní cirhózy a rakoviny jater,“ uvedl prof. MUDr. Petr Husa, CSc., přednosta Kliniky infekčních chorob LF MU a FN Brno.

Počet hlášených případů virových hepatitid v České republice v letech 2008-2017

(zdroj: Epidat; VH A – virová hepatitida typu A, VH B – virová hepatitida typu B, VH C – virová hepatitida typu C)

Jedinou účinnou léčbu pokročilé cirhózy představuje transplantace jater. Ta je velice nákladná. „Pokud se však neodstraní z těla virus hepatitidy C, onemocní i nová játra. Naštěstí máme dnes k dispozici léky, které infekci celkem spolehlivě vyléčí. Možnosti medicíny v boji s ní se v posledních letech ohromně posunuly,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakub Dvořáček, MHA. Právě díky velkému pokroku v léčbě HCV zařadila AIFP tuto oblast mezi dvanáct rychle se rozvíjejících oblastí medicíny, na které chce v průběhu roku 2018 upozornit veřejnost.

„Virologie udělala zmíněný velký skok ve velmi krátkém intervalu několika let. Něco takového není běžné,“ upozorňuje Dvořáček. „Zatímco v boji proti bakteriím jsme v průběhu 20. století zaznamenali ohromné úspěchy díky antibiotikům, s chronickými virovými nákazami si nikdo dlouho nevěděl rady. Dnes naopak jde rychle dopředu tato oblast, zatímco tažení proti bakteriím se vyvíjí hůře. Výzkum se příliš nedaří a roste hrozba antibiotické rezistence,“ hodnotí ředitel AIFP.

Mechanismus účinku přímých antivirotik vymyslel profesor RNDr. Antonín Holý, DrSc. První přímá antivirotika byla vyrobena společností Gilead pro léčbu HIV. Koncept vývoje a výroby přímých antivirotik našel pokračovatele a dnes se používají i pro léčbu dalších virových onemocnění, včetně chronické hepatitidy C.

Nová přímá antivirotika a jejich kombinace (v jedné tabletě až tři) brání množení (replikaci) viru zabráněním akceschopnosti (inhibici) důležitých enzymů. Právě v cílovém enzymu se přímá antivirotika liší. V důsledku jejich působení dojde až k úplné eliminaci viru z pacientova těla.

Léčba udělala obří skok

Jak se tedy nákaza HCV, jejíž virus byl objeven teprve před třemi desítkami let, donedávna léčila? Po více než dvě desetiletí bylo základem léčby chronické hepatitidy typu C podávání interferonu alfa. Ten působil nepřímo, vlastně jen pomáhal tělu v boji s virem. „Nejprve šlo o konvenční (standardní) interferon, který se musel aplikovat třikrát týdně podkožně. Od roku 2001 potom pegylovaný interferon alfa, který se píchal podkožně jednou týdně. Současně pacienti brali ribavirin v tabletách nebo kapslích, ten účinek interferonu zesiloval,“ popisuje prof. Husa.

Interferonová léčba ale měla velmi vážné nežádoucí účinky: horečky, únavu, bolesti a nevolnosti, otoky… Pacienti ztráceli vlasy i váhu. To celé trvalo běžně 1 rok, a přitom zdaleka nebylo jisté, že se virus podaří odstranit. V začátcích léky pomohly jen každému druhému pacientovi.

V roce 2011 vstoupila léčba virové hepatitidy C do úplně nové éry, která je charakterizována rychlým zaváděním přímo působících virostatik (DAA, Directly Acting Antivirals) do terapeutických kombinací. Účinnost léčby dramaticky stoupla. Nakonec se podařilo „nepřímo“ působící interferon zcela nahradit léky, které cílí přímo na virus, resp. narušují jeho replikační cyklus. „V posledních 3 letech se už používají jen kombinace perorálních antivirových léků. Označuje se to jako bezinterferonová léčba. Primárním cílem léčby chronické hepatitidy C je úplné odstranění infekce z organismu. Za důkaz vyléčení slouží nepřítomnost viru v krvi 12 týdnů po skončení antivirové léčby. Jde o zcela odlišný cíl, než je tomu při léčbě infekce virem hepatitidy B nebo HIV. Tam je možné dosáhnout jen dlouhodobé kontroly infekce a úplná eliminace virové infekce není dostupnými léky možná,“ doplnil prof. Husa. Účinnost terapie u je podle něj přinejmenším 95 procent, přitom bezinterferonová léčba nemá prakticky žádné kontraindikace. Také nežádoucí účinky jsou minimální.

Je však nezbytné, aby byli nemocní lidé odhaleni, protože jinak se přirozeně nebudou léčit. Jak již bylo řečeno, přítomnost viru v těle může mít vážné následky. Významně se zvyšuje riziko vzniku pokročilé jaterní fibrózy, cirhózy a rakoviny jater. Může vzniknout potřeba transplantace tohoto orgánu.

Při vyhledávání nemocných s chronickou hepatitidou C hrají nezastupitelnou roli praktičtí lékaři i lékaři jiných odborností, než jsou hepatologové. Na přítomnost HCV mohou ukazovat příznaky jako únava, hubnutí, dále různé nemoci ledvin, kůže, diabetes, poruchy kognitivních funkcí, deprese, lymfomy, revmatické, endokrinologické, cévní choroby atd. Prvním krokem v diagnostice jsou jaterní testy a v návaznosti na ně případně test na přítomnost protilátek proti HCV.

Příběh pacientky

Ivona Trnková se hepatitidou C nakazila před 36 lety. „Bylo to v roce 1981, buď v průběhu těhotenství, nebo při porodu dcery, kdy jsem při operačních zákrocích dostávala krevní transfuze. Tehdy ještě tento virus lékaři neznali. Já příznakům možné nákazy, tedy únavě, nechutenství a úbytku váhy, ani nevěnovala pozornost, protože jsem měla dost starostí s péčí o dvě malé děti.“

V roce 1997 její dcera onemocněla infekční mononukleózou a při hospitalizaci u ní objevili hepatitidu C (virus vědci objevili v roce 1989). „Při screeningu rodiny byla hepatitida zjištěna i u mě. U syna, který je o dva roky starší než dcera, nikoliv. Když mi lékaři sdělili diagnózu, byla jsem šokovaná a cítila velký strach z budoucnosti. Navíc jsem zažívala pocit ponížení, protože hepatitida C byla rozšířena mezi lidmi pohybujícími se na okraji společnosti – narkomany, bezdomovci a prostitutkami, vězni. Pocit maximální potupy posílil výslech na tehdejší okresní hygienické stanici, kde mne označili za narkomanku a prostitutku,“ popisuje Ivona Trnková dobu, kdy o hepatitidě C neměli správné informace ani mnozí lékaři. „Zubní lékař mne odmítl ošetřit, problémy byly i s odběry krve,“ dodává.

Hepatitida C se v běžném kontaktu nepřenáší, přesto byla Ivona Trnková ponoukána k nesmyslným opatřením. „V domácnosti jsem musela přísně oddělit hygienické potřeby, nádobí i prádlo členů domácnosti. Velký strach jsem měla z prozrazení své diagnózy v práci. Můj zaměstnavatel netoleroval žádné zdravotní problémy, proto jsem veškerá vyšetření a hospitalizace musela absolvovat v době dovolené,“ vzpomíná.

Ivona Trnková během patnácti let čtyřikrát absolvovala takzvanou interferonovou léčbu, pokaždé neúspěšně. „Poprvé mi třikrát týdně píchali injekce, trpěla jsem horečkami, nevolností, únavou, ztrátou vlasů a zhubla jsem o patnáct kilogramů. Podruhé léčba skončila předčasně kvůli nulovému efektu. Alespoň u dcery byla naštěstí úspěšná. Třetí léčba u mne sice snížila počet virů, avšak k jejich úplnému vymizení nedošlo. A po čtvrté jsem měla hned od začátku velmi nepříjemné vedlejší účinky – horečku, nevolnost, únavu, ekzém, následně mi otekl krk a obličej, až jsem ani nemohla polykat a skončila jsem v nemocnici,“ popisuje Ivona Trnková léčbu, která pomáhala pouze zhruba polovině nemocných a provázely ji závažné nežádoucí účinky.

Ivona Trnková se uzdravila až napopáté. Před nedávnem se totiž začalo léčit novými přímo působícími antivirotiky bez interferonu, které vyléčí až sto procent nemocných a nezpůsobují žádné závažné zdravotní komplikace. „Bezinterferonová léčba začala loni v březnu a už po čtyřech týdnech byl virus pryč. Tablety jsem užívala předepsaných 12 týdnů a nic mi z nich nebylo. Po dlouhých 36 letech od nákazy jsem vyléčena, zažívám pocity zdravého člověka, který neohrožuje své blízké ani další lidi a nemusí mít strach z budoucnosti. Už se prostě nemusím bát, že mi hepatitida C nakonec způsobí cirhózu nebo rakovinu jater,“ uzavírá svůj příběh Ivona Trnková.

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) byla založena v roce 1993 a letos tak slaví 25 let existence. V průběhu roku chce přiblížit veřejnosti 12 medicínských oblastí, které od počátku 90. let k nepoznání změnily nové léky.

Podporuje aktuální celoevropskou kampaň We won’t rest, která zdůrazňuje roli výzkumníků a dalších pracovníků ve farmaceutickém průmyslu v boji proti vážným chorobám.

Strašáci z koupališť: kvasinky, záněty i plísně nohou pomohou zlikvidovat bylinky

Prostějov, 24. 7. 2018 (Naděje)

Léto je obdobím koupání a návštěvy koupališť. Obzvláště dámy ale nemusejí mít s koupáním na veřejných místech spojené jen příjemné zážitky. Povalování v mokrých plavkách, sezení na zemi nebo časté koupání v nekvalitní vodě může vést ke kvasinkové infekci nebo k zánětu močových cest. Nežádoucím následkem návštěvy veřejného koupaliště mohou být také plísně nohou. Jak si s těmito problémy co nejrychleji poradit přírodní cestou zjistíte v následujícím článku.

Kvasinkové infekce zvládnete díky lapachu a penízovce

Koupání se v příliš chlorované vodě nebo naopak v nepříliš čistém přírodním koupališti může mít v létě nepříjemné následky v podobě nejrůznějších kvasinkových infekcí. Ty se mohou projevovat v podobě svědění a pálení intimních partií, otokem stydkých pysků i nepříjemným výtokem. Kvasinkám vyhovuje vlhké a teplé prostředí, předcházet jejich vzniku proto lze nošením vzdušného prádla nebo převléknutím vlhkých plavek po opuštění bazénu. K prevenci ale i v akutních případech kvasinkové infekce vám pomohou i bylinky. K posílení imunitního systému a zamezení množení kvasinek slouží například penízovka, houbička, která je díky svým komplexním účinkům stále oblíbenější. Také tinktura z česneků je účinným pomocníkem proti plísním. Podobně pozitivně působí také tinktura z japonské houby šiitake. „Méně známým přírodním pomocníkem je tinktura z červeného lapacha, která se získává z vnitřní části kůry tohoto stromu. V boji s bakteriemi, plísněmi a kvasinkami, které mohou organismus napadnout, je při tom lapacho velmi účinné,“ popisuje bylinkářka Jarmila Podhorná. Osoby, které bojují s nepříjemnými kvasinkami však mohou dle bylinkářky využít též gemmoterapeutika. Například přípravek z ořešáku amerického skvěle pomáhá stimulovat obranné reakce organismu.

Se záněty močového měchýře bojujte směsí bylin

Další nepříjemnou zdravotní komplikací, se kterou se mohou obzvláště ženy v létě potýkat jsou záněty močového měchýře. Těm nahrává zejména sezení na studené zemi, krátké oblečení, časté koupání i možné prochladnutí během letních nocí. Účinnou kombinací bylin, jež může při problémech s močovými cestami pomoci je směs vřesu, pcháče a měsíčku, která nejen zklidňuje, ale působí také antibakteriálně a účinně bojuje proti plísním v organismu. Tuto tinkturu pak skvěle doplňují jalovec podporující detoxikaci nebo bříza známá svým pozitivním vlivem na játra a ledviny. Bylinnou kůru je vhodné obohatit ještě o tinkturu z židovské třešně, jež podporuje látkovou výměnu. „Pro boj s bakteriálními nákazami může hodně pomoci gemmoterapeutikum z lichořeřišnice, brusinky, olše a bazalky posvátné. Tyto přípravky mohou být příznivé v prevenci i při léčbě. Tinktury z vřesu či pýru mohou zase pomoci při očistě močových cest,“ doplňuje Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje.

Plísně nohou řešte zvenčí i zevnitř

Z návštěvy veřejného koupaliště si kromě zážitků můžete odnést rovněž nepopulární plíseň mezi prsty u nohou. Velké množství návštěvníků, které se vystřídá ve společných prostorách, zapařené nohy v uzavřených botách i chození na boso totiž vzniku plísní přímo nahrávají. Nohy proto nechte co nejvíce dýchat a do společných sprch si vždy noste své boty. Proti již vzniklé plísni potom můžete využít například mast z kiwi, která nejenže pomáhá likvidovat plísně a bakterie, ale také podporuje zdraví cév. Použít lze i oblíbený grepový olej, jenž je znám svými příznivými účinky na stav kůže. „Kromě řešení vnějších estetických problémů je ale důležité se zaměřit také na odstranění plísně v krvi. K tomu může posloužit například tinktura z česneku a penízovky,“ doplňuje Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje, která se zabývá výrobou bylinných přípravků.

Pacienti s neuspokojivou hladinou cholesterolu mají novou šanci na zlepšení…

Praha, 24. července 2018 (Diagnóza FH) – Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat kolem 4,5 mmol/l. V ČR trpí značná část populace některým z metabolických onemocnění, která se vyznačují mnohonásobně vyššími hodnotami cholesterolu. Patří k nim dyslipidemie a familiární hypercholesterolemie (FH). Dyslipidemie je nejčastější metabolické onemocnění, které postihne až 85 % populace nad 55 let věku. Pacienti s vysokou hladinou cholesterolu mohou kromě úpravy životního stylu, péče o vlastní zdraví a stávajících léků, díky schválené úhradě z veřejného zdravotního pojištění využívat od 1. 6. 2018 nový léčebný přípravek.

Základem léčby FH a dalších metabolických onemocnění je kromě včasného záchytu samotné nemoci striktní dodržování životosprávy (dieta, pravidelný pohyb, udržování přiměřené tělesné hmotnosti) a také důsledná medikamentózní léčba snižující hladiny cholesterolu v krvi. Tu nejčastěji představují statiny (například atorvastatin, simvastatin, rosuvastatin) a ezetimib. Obě tyto skupiny léků jsou používané dlouhodobě a prokázaly svou účinnost a bezpečnost. U některých osob ovšem ani kombinace farmakologického a nefarmakologického přístupu nedokáže snížit hladinu cholesterolu k cílovým hodnotám. Nyní dochází k revoluci v léčbě nekorigovatelných dyslipidemií a hypercholesterolemií. Z prostředků veřejného zdravotního pojištění jsou již téměř dva měsíce hrazeny inhibitory PCSK9, které dokáží hladinu cholesterolu v krvi snížit u většiny pacientů na doporučované hodnoty a tím snížit riziko kardiovaskulární příhody u těchto pacientů.

U hladin cholesterolu v krvi platí: čím míň tím líp

Dvojsečnost cholesterolu spočívá v tom, že je pro lidský organismus nezbytný, neboť se mimo jiné podílí na tvorbě buněčných membrán a je důležitý pro tvorbu hormonů a vitaminu D. Za „nebezpečný cholesterol“ označujeme zejména takzvaný LDL (low density lipoprotein) cholesterol. Jeho nadbytek v krvi je zásadním spouštěcím momentem vzniku aterosklerózy neboli kornatění tepen. U dyslipidemie nejde jenom o koncentraci cholesterolu, ale i kvalitativní změny krevního tukového spektra. Nebezpečné tak není jenom zvýšení celkového cholesterolu či vyšší hodnota LDL cholesterolu, ale cévní riziko stoupá i s poklesem HDL cholesterolu či vyšší hladinou neutrálních tuků, tzv. triglyceridů. Familiární hypercholesterolemie se zase vyznačuje bezpříznakovou několikanásobně vyšší hladinou cholesterolu už v dětském věku, kdy se běžně hladina cholesterolu neměří. Na to by měly dbát rodiny s dědičnou zátěží těchto nemocí, protože hrozí výrazné riziko infarktu myokardu a dalších KVO již v mladém věku.

Komu je inhibitor PCSK9 určený?

PCSK9 inhibitory (blokátory) jsou monoklonální protilátky, které jsou schopny blokovat bílkovinu PCSK9 tak, aby se nemohla navázat na receptor pro LDL cholesterol. Receptor pro LDL cholesterol vtahuje LDL cholesterol ze séra do jaterní buňky, kde je rozložen. A receptor se vrátí zpět na povrch této jaterní buňky pro další LDL částici, což je schopen udělat až 150x. Při navázání PCSK9 na tento receptor je receptor rozložen spolu s LDL částicí a nemůže se tak vrátit na povrch jaterní buňky pro další LDL cholesterol, a tak stoupá jeho hladina v séru. Spolu s dietními opatřeními a standardní medikací snižující krevní tuky (statiny, ezetimib) se podává u dospělých pacientů s diagnózou primární hypercholesterolemie (heterozygotní familiární a nefamiliární) nebo smíšené dyslipidemie v případě, kdy stávající opatření nedokáží hladinu LDL cholesterolu snížit k požadovaným hodnotám. A také tehdy, kdy statin pacient netoleruje.

Po dobu užívání léku je nicméně velice důležité dodržovat dietu a další opatření spojená se změnou životního stylu (pohyb, nekouřit, výrazně omezit či úplně vyloučit alkohol).

Uživatelsky pohodlný lék

Podává se subkutánně (jako injekce pod kůži), dávky závisí na typu onemocnění. Buď 140 mg jednou za dva týdny nebo 420 mg jednou měsíčně. Po řádném vyškolení zdravotnickým personálem si mohou pacienti aplikovat injekci sami, v pohodlí domova. Přípravek se vpichuje do břicha, stehen nebo horní oblasti paže a místa vpichu by se měla střídat.

Průlom při zpomalování či zastavení aterosklerózy

Před zahájením léčby tímto přípravkem by měli pacienti důsledně dodržovat dietní a další opatření, která jim doporučí lékař. Totéž platí po celou dobu léčbu. „Výsledky celosvětových klinických studií, které probíhaly několik let, ukázaly, že nové léky znamenají průlom při zpomalování či úplném zastavení aterosklerotického procesu u pacientů s vysokou hladinou cholesterolu v krvi,“ upozorňuje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Průzkum: 40 % zaměstnanců nedokáže pracovat ani půl hodiny v kuse,…

Praha, 24. července 2018 (Talentica)

Téměř polovina současných zaměstnanců se na práci nesoustředí déle než půl hodiny v kuse. V průměru každých šest minut totiž kontrolují příchozí e-maily nebo píší textové zprávy. Vyplývá to z nejnovější studie softwarové společnosti RescueTime. Podle ní 40 % zaměstnanců nedokáže bez digitálního rozptýlení nepřetržitě pracovat 30 minut, 17 % pracovníků pak dokonce ani 15 minut.

Podle nedávného průzkumu softwarové a informační společnosti RescueTime, kterého se zúčastnilo přes 50 000 lidí, se necelá polovina současných zaměstnanců není schopna koncentrovat na práci déle než půl hodiny. Každých šest minut totiž kontrolují příchozí e-maily, sociální sítě nebo píší textové zprávy. Odborníci se shodují, že čím dál více zaměstnanců v kancelářských profesích dnes ovládá tzv. multitasking neboli schopnost řešit více úkolů najednou.

Tzv. multitasking, který spočívá například v tom, že si při psaní emailu zaměstnanci odskočí zkontrolovat svůj Facebook, podívat se do kalendáře, a pak se vrátí zpět k rozepsanému emailu, brání zaměstnancům dosáhnout jejich nejvyšší výkonnosti. Podle studie totiž trvá zhruba devět minut vrátit se a zkoncentrovat se k úkolu po přerušení. „Pokud řešíme více úkolů najednou, dochází k tříštění naší pozornosti. Tím, že náš mozek musí zvládat koordinaci více věcí souběžně, ztrácíme schopnost myslet do hloubky a kreativně. Zvládneme tak sice více úkolů najednou, nicméně daleko méně kvalitně,“ uvedla Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz zaměřující se na nábor technicky zaměřených pracovníků. „Čím obratnější jsme tedy v multitaskingu, tím více selháváme při kreativním řešení úkolů,“ doplnila Kodenková.

Podle odborníků si tedy zaměstnanci musí být vědomi toho, jak efektivně využívat nástroje digitální komunikace. E-mail a rychlé posílání zpráv nahradily na některých pracovištích telefonní hovory, které byly dříve hlavním rušivým elementem. Přestože mají platformy pro rychlé zasílání zpráv za cíl zvýšit produktivitu tím, že zkracují celkovou dobu čekání na odpovědi, tyto aplikace často vedou k přetížení komunikace pro zaměstnance. Zaměstnanci totiž používají v průměru čtyři aplikace pro texty, telefonní hovory, webové schůzky, skupinové chaty či videokonference.

„Zaměstnavatelé musí pomoci svým zaměstnancům naučit se ovládat veškeré digitální požadavky ve smyslu stanovení priorit. Manažeři mohou pracovníkům pomoci stanovit, jak často kontrolovat zprávy, které příchozí zprávy vyžadují okamžitou odpověď a které mají nízkou prioritu,“ vysvětlila Gabriela Kodenková.

Zaměstnance nerozptylují pouze digitální technologie

Digitální technologie však nejsou jediným prvkem, který zaměstnance rozptyluje od práce. Podle nedávné studie společnosti Udemy, která se zaměřuje na online vzdělávání, většinu pracovníků (69 %) rozptylují hovořící kolegové, hluk z kanceláří a sociální média. Pro 60 % pracujících jsou významným zdrojem rozptýlení od práce i osobní schůzky.

O společnosti Talentica.cz

Společnost Talentica.cz je specializovaná technicky zaměřená personální agentura působící na trhu od roku 2009. Jejím cílem je stát se jedničkou na trhu v rámci náboru technicky zaměřených odborníků.

Před 40 lety se narodila Louise Brownová, první dítě…

Oldham (Británie)/Praha 24. července (ČTK) – Angličanka Louise Brownová, která se narodila před půlnocí 25. července 1978, je první člověk na světě počatý mimo tělo matky. O její narození se zasloužili embryolog Robert Edwards s gynekologem Patrickem Steptoem, kteří použili metodu in vitro (IVF), tedy mimotělní oplodnění vajíčka. Paní Lesley Brownové, jež se devět let marně pokoušela otěhotnět, odebrali vajíčko, oplodnili je se spermiemi manžela Johna a embryo vložili do dělohy.

Prvenstvím se pyšní i Louisina o čtyři roky mladší sestra Natalie, která se narodila jako 40. dítě ze zkumavky na světě. V roce 1999 se stala prvním takto počatým dítětem, které porodilo vlastního potomka, syna Caseyho. Matkou už je také Louise, a to dvojnásobnou. Všechny tři děti sester Brownových byly počaté přirozenou cestou a nepotvrdily se tak obavy některých vědců, že děti ze zkumavky se při snažení o vlastní potomky neobejdou bez pomoci lékařů.

Metoda mimotělního oplodnění přitom měla od počátku řadu kritiků, zejména z řad církve, a Lousie, která přišla na svět císařským řezem a vážila 2,61 kilogramu, se od malička musela potýkat s projevy nenávisti. “Vždycky, když se někde objeví článek, který se mě týká, píší lidí na internet různé kruté a nepodložené komentáře. Už jsem se je naučila ignorovat,” svěřila se loni na podzim novinářům, když se připomínalo čtyřicáté výročí jejího početí.

Za uplynulé čtyři dekády se pomocí IVF na celém světě narodilo podle odhadů na šest milionů děti, v České republice přišlo první dítě ze zkumavky na svět 4. listopadu 1982, jen čtyři roky po průkopnících v Británii. Tým z brněnské fakultní nemocnice pod vedením profesora Milana Dvořáka uměle oplodnil ženu jako první ve střední a východní Evropě. Založili tak obor, ve kterém dnes patří čeští lékaři i díky příznivě nastavené legislativě do evropské špičky.

pvl sat

Lékaři asi budou od července 2019 povinně používat e-neschopenky

Praha 24. července (ČTK) – Lékaři v Česku by měli od pololetí příštího roku povinně začít používat část e-neschopenek. České správě sociálního zabezpečení by oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti měli posílat už jen elektronicky. Počítá s tím novela zákona o nemocenském pojištění, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh připravilo ministerstvo práce. Změnu označilo za první etapu zavádění e-neschopenek.

Lékaři mohou elektronicky neschopenky sociální správě dobrovolně posílat už od roku 2010 přes takzvané e-podání. Zákon e-neschopenky, které měly být součástí jednotného informačního systému resortu práce a měly se používat zas jen dobrovolně, zavádí od ledna příštího roku. Podle bývalé ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO) ale projekt není připravený a nedá se stihnout. První Babišova vláda pak v červnu schválila návrh na vyškrtnutí elektronických neschopenek ze zákona. Projedná to Sněmovna. Ministerstvo má připravit a od roku 2021 spustit projekt nový. Poslanci Pirátů postup kritizovali, podle nich za zpoždění e-neschopenek mohl právě tým Němcové.

Ministerstvo nyní navrhuje novelu s povinným elektronickým posíláním dvou dílů neschopenky, se změnou pravidel zpětného vystavení neschopenek a se zkrácením doby pro oznámení o pracovnících, která správě posílají zaměstnavatelé kvůli odvodům. “Před realizací vlastního projektu elektronické neschopenky bude realizována určitá část tohoto projektu již v předstihu formou takzvané první etapy,” uvedl resort v podkladech k novele.

Kabinet plánuje od července příštího roku zrušit karenční dobu a znovu proplácet nemocným náhrady výdělku za první tři dny stonání. Zaměstnavatelé tento krok podmiňují zavedením e-neschopenky, aby mohli své lidi na nemocenské lépe kontrolovat. Obávají se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Také ministerstvo v podkladech uvádí, že se zrušením karenční doby nejspíš nemocných přibude a víc by mohlo být i zneužívání. Sociální správy by měly zaměstnavatelům na jejich žádost sdělit, zda dostaly od lékařů oznámení o pracovní neschopnosti jejich zaměstnance.

Elektronicky v březnu podle údajů ČSSZ posílalo část neschopenek 1078 lékařů. Podle ministerstva tak e-neschopenky dobrovolně používají asi tři až čtyři procenta doktorů. Většina zasílá tiskopisy poštou, má na to tři pracovní dny. Informaci o začátku či konci pracovní neschopnosti tedy správa může dostat s až týdenním zpožděním, což podle ministerstva ztěžuje kontrolu pacientů i lékařů. Doktoři nově podle návrhu budou muset poslat oznámení elektronicky nejpozději druhý den.

K zasílání e-neschopenek lékaři nyní potřebují počítač s internetem, datovou schránku či elektronický podpis a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se také v ČSSZ zaregistrovat. Podle ministerstva všichni doktoři počítače už mají, a to kvůli e-receptům. Pořídit si ale zřejmě budou muset program, který komunikaci se sociální správou umožňuje. Pokud by ČSSZ od července na svém portálu zprovoznila elektronický tiskopis, měli by e-neschopenku zdarma a úřad by to stálo kolem tří milionů korun, uvedlo ministerstvo.

ktk rot

Proti dávání psychofarmak dětem protestovala v Praze stovka lidí

Praha 24. července (ČTK) – Proti podávání psychofarmak dětem protestovala v Praze asi stovka lidí. Výstavou a pochodem ke kongresovému centru na Vyšehradě, kde dnes začal celosvětový kongres dětské a dorostové psychiatrie, chtějí upozornit na rostoucí spotřebu léků podávaných dětem. Podle předsedy České psychiatrické společnosti Martina Anderse se prakticky žádný větší psychiatrický kongres kdekoliv na světě neobejde bez podobné výstavy anebo demonstrace.

Protestující upozornili například na růst spotřeby léků na ADHD, tedy poruchu pozornosti s hyperaktivitou. “Zatímco v roce 1997 bylo distribuováno 109.000 denních dávek těchto preparátů, v roce 2007 to bylo už 443.500 a v roce 2017 dokonce 3,8 milionu denních dávek,” citoval z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv předseda komise Zbyněk Svadba. Odhaduje, že léky nyní užívá asi 10.000 dětí.

Pochod pořádala Občanská komise za lidská práva, která má pobočky v 39 zemích. Podle webu komise ji spoluzaložila Scientologická církev. Prezidentovi kongresu Brunovi Falissardovi adresovali protestující otevřený dopis, kde ho vyzvali k informování rodičů o vedlejších účincích léků a možnostech řešení bez medikace.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2016 tvořily lidé do 20 let desetinu z celkového počtu ambulantně léčených psychiatrických pacientů z celkem asi 640.000. U dětí do 14 let byly nejčastější diagnózou vývojové poruchy v dětství a adolescenci, mentální retardace a neurotické poruchy. V nemocnicích bylo kvůli psychiatrické diagnóze v roce 2016 asi 1000 dětí. Nejčastěji pro poruchy psychického vývoje a poruchy chování a emocí, které tvořily asi tři čtvrtiny hospitalizací.

Počet léčených pacientů v ambulantních psychiatrických zařízeních podle věku:

Zdroj: zpráva Psychiatrická péče 2016 – ÚZIS

van snm

K narozeninám dárek za několik set tisíc

Mlékovice, 23.7.2018 (Clementas) – Rádi bychom Vás pozvali na Zahradní slavnost, která se v Domově pro seniory Clementas v Mlékovicích koná v pátek 27. července od 14. hod.
Pozvánka

Clementas tak oslaví již 2 roky své existence a nebude to bez dárku – tím bude nová maxipergola nad terasou:

Terasa u vstupu na zahradu je oblíbeným místem klientů domova pro seniory v Mlékovicích. Po obědě si tam rádi dají kávičku, posedí, popovídají si. Toto místo s výhledem na okolní přírodu bude ale zanedlouho ještě příjemnější – právě se zde totiž staví nová pergola. „Zjistili jsme, že v horkých letních dnech stávající slunečníky příliš velkou ochranu před sluncem neposkytovaly, tak jsme se rozhodli terasu vylepšit pergolou,“ říká generální ředitelka domova Clementas Renata Prokešová.

Českým pacientům se opakovaně nedostává část léků. Jen v první…

Praha 23. července 2018 (ČLnK) – Česká republika se dlouhodobě potýká s výpadky či nedostatkem léků. Problémy s jejich nedostupností v soukromých lékárnách také způsobuje monopolizace distribuce léků nebo rozdílné nákupní ceny pro jednotlivé lékárny. Podle lékárníků dále přetrvává reexport neboli přeprodávání léků distributorem léčiv do zahraničí. Tomu se snaží zabránit Česká lékárnická komora (ČLnK), která požaduje účinné legislativní opatření, včetně zpřísnění pravidel pro legální vývoz léků z ČR.

Některé léky dodané do České republiky jsou přeprodávány dále do ciziny, protože ceny léků u nás jsou v porovnání se zahraničím nízké. Některé léky od téhož výrobce stojí např. v Německu nebo Dánsku až několikanásobně. Česko ale bojuje i s nelegálním reexportem. Česká lékárnická komora (ČLnK), proto požaduje legislativní zpřísnění, protože současná pravidla jsou evidentně neúčinná. Komora nyní bude pravidelně každých čtrnáct dní zveřejňovat aktuální seznam hlášení o výpadcích léků přímo z lékáren.

„Hlášení o výpadcích léků zejména v menších lékárnách vnímáme velmi vážně. Podněty dostáváme nejen od lékárníků, ale i od samotných pacientů. Některé lékárny začaly podávat předžalobní výzvy na distributory, případně se obracejí na soud. To je ale bohužel v podmínkách ČR proces, který do pravomocného rozhodnutí trvá dlouhé roky. Pacienti ale čekat nemohou, lékařem předepsané léky musí začít užívat bez prodlení. A ze zákona má každý občan právo na svobodný výběr lékárny s možností vyzvednout si léky v místě svého pracoviště nebo bydliště. Proto i za situace, kdy je konkrétní lék pouze lokálně nedostupný, je zákon porušován,“ upozorňuje PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

Za první polovinu července zaslali lékárníci ze všech regionů prvních 99 hlášení svědčících o nemožnosti objednat konkrétní léky. Celkem se jednalo o 170 druhů léků. Nejčastěji chyběl Ercefuryl, lék na akutní průjem, Vasocardin na vysoký tlak, antibiotika Ospen a Doxybene či lék na léčbu prostaty Duodart. Chyběla také vakcína Havrix Junior, která nemá v ČR jinou adekvátní náhradu.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.