IKEM se stal školícím centrem pro operace s umělým srdcem

Praha 23. července (ČTK) – Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) se stal celosvětovým školicím centrem, kde se budou lékaři učit voperovat pacientovi umělé srdce. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě. Český pacient žije s takzvaným biokompatibilním srdcem osm měsíců. Přístroj plně nahrazuje lidské srdce, používá se pro pacienty se srdečním selháním.

Umělé srdce tohoto typu dostalo na celém světě deset pacientů, ve druhé fázi klinické studie se počítá s dalšími deseti. Hlavním řešitelem pro druhou část studie se stal přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. “Tím, že jsme v pomyslné polovině studie a máme za sebou prokazatelné výsledky, si můžeme dovolit některé procesy urychlit a standardizovat, ale zároveň i postupně rozšiřovat kritéria indikace,” popsal Netuka.

Ve Francii bylo první umělé srdce Carmat pacientovi voperováno v roce 2013. Další operace byly v nemocnici v kazašské Astaně a v IKEM, jehož odborníci se na operaci připravovali několik let. Čtvrtým pracovištěm, kde umělé srdce použili, byla nemocnice v Kodani. První francouzský pacient žil 75 dní, další ze srpna 2014 podle médií devět měsíců.

Českým pacientem, který žije s umělým srdcem od loňského listopadu, byl tehdy osmašedesátiletý muž. Jeho nemocné srdce lékaři nahradili mechanickým na baterie, které má stejnou stavbu jako lidské, jen je asi třikrát těžší. Po osmihodinové operaci nemá kromě zákazu koupání a nutnosti nosit stále s sebou tašku s bateriemi žádná omezení.

Operace byla součástí klinické studie, kdy se srdeční náhrada testuje. Nemocnice je proto vázána mlčenlivostí, nemůže ani uvést, kolika pacientům stejnou náhradu voperovala.

Pacientům, kteří čekají na transplantaci srdce, pomáhají i jiné mechanické náhrady. Většinou jde o pumpu, která se voperuje k jejich nemocnému orgánu. V průměru se podaří zachránit asi 80 procent pacientů, kteří se dočkají transplantace. Těch bylo loni 74, provádí je kromě IKEM i další české nemocnice. Letos jich podle Koordinačního střediska transplantací bylo za první pololetí 40, na nové srdce čeká 94 Čechů.

van snm

Čínskou veřejnost pobouřila kauza vadných vakcín pro děti

Peking 23. července (ČTK) – Čínský premiér nařídil vyšetřit případ vadných vakcín proti vzteklině určených pro děti a žádá tvrdé postihy pro firmy a osoby, které jsou do skandálu zapleteny. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kauza je nyní nejdiskutovanějším tématem na čínských sociálních sítích. Dosud se nevyskytla zpráva, že by některé z dětí kvůli očkování onemocnělo, případně se u něj projevily vedlejší účinky. Společnost Changsheng Biotechnology musela zastavit výrobu vakcíny a stáhnout ji z distribuce.

Čínský úřad dohlížející na kvalitu potravin a léčiv (CFDA) minulý týden na základě tipu zjistil, že společnost Changsheng u vakcíny proti vzteklině falzifikovala záznamy o výrobě a kontrole produktu, svévolně změnila kritéria výrobního procesu i vybavení při něm používané, informovala agentura Nová Čína. Vakcínou se očkují děti od věku tří měsíců.

Úřady provincie Ťi-lin navíc několik dní po rozpuku skandálu uvedly, že tentýž výrobce prodal minulý rok přes 250.000 vakcín podřadné kvality, které slouží k očkování dětí zároveň proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli.

Nedůvěru veřejnosti umocňuje vzpomínka na to, jak se čínská vláda zachovala během předchozí krize spojené s veřejným zdravím. V roce 2008 zemřelo osm dětí a 300.000 dalších onemocnělo, když vypily nápoj ze sušeného mléka, v němž byl melamin. Tato organická sloučenina se používá při výrobě umělých hmot a průmyslových hnojiv. Někdy se nezákonně přidává do potravin, protože při testech dokáže zastřít nízký obsah bílkovin. V roce 2008 se úřady nejprve kauzu snažily ututlat.

“Chtěla bych jen vyjádřit, jaký strach jako matka pociťuji… případ s vakcínami – to je jako nalít jed do studny,” napsala jedna z uživatelek na čínské obdobě twitteru, sociální síti Weibo. “Mám opravdu strach,” uvedla další. “Lidé se mě ptají, proč nemám děti. To proto, že nechci, aby pily závadné mléko a byly očkovány nepravými vakcínami… Nechci, aby se to, co zakusila naše generace, stalo i generaci následující,” dodala.

Čínští cenzoři nejprve kritické příspěvky na síti WeChat mazali, ale posléze otevřeli rozhořčené veřejné diskusi stavidla, napsal list The Guardian.

Společnost Changsheng, jejíž název čínštině znamená “dlouhý život”, se v prohlášení “hluboce” omluvila.

Čína je druhým největším výrobcem léčiv na světě a kauza maří její úsilí dostat místní produkty na světový trh, napsala agentura Reuters. Akcie společnosti od doby, kdy úřady problémy s vakcínou zjistily, klesly o 47 procent.

lsk spr

Nemocnice společně koupí pleny, rukavice a některé léky

Praha 23. července (ČTK) – Nemocnice společně koupí pleny, rukavice a některé léky, celkem jde zatím o deset komodit. Předběžná oznámení prvních společných zakázek na dva až čtyři roky nemocnice zveřejnily ve věstníku. V současné době připravují zadávací dokumentace, řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Konkrétní zakázky budou vypsány v srpnu. V minulosti nemocnice kupovaly zdravotnický materiál jednotlivě, důsledkem byla rozdílná cena.

Společné nákupy podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) přinesou nejen finanční úsporu, ale ušetří také nemocnicím administrativu spojenou se zadáváním veřejných zakázek. Přínosem bude podle ministra i sdílení zkušeností ze stanovení požadavků na kvalitu.

Konkrétní zakázku na jednotlivé položky vypisují samy nemocnice, vždy jedna i pro ostatní. Jde o opakovací nebo rámcové smlouvy, kde se při uzavření smlouvy uzavře cena za jeden kus a nemocnice pak odeberou jen tolik, kolik budou reálně potřebovat. V oznámení je odhad celkové částky za několik let.

Například osm nemocnic společně poptává opakované dodávky na více než 93 milionů vyšetřovacích a 1,9 milionu párů sterilních operačních rukavic. Hodnota zakázky může být až 85 milionů korun.

Za čtyři roky může jedenáct nemocnic objednat gázu v různých baleních a velikostech za více než 39 milionů korun. Devět nemocnic společně nakoupí za čtyři roky plenkové kalhotky pro dospělé za až 22 milionů korun, kromě běžných počítá i s odběrem plen pro obézní pacienty za 850.000 korun. Desítka nemocnic plánuje za dva roky odebrat také dvoudílné injekční stříkačky ve čtyřech různých velikostech odhadem za 18 milionů korun.

Nemocnice podle ministerstva společně koupí také léky na roztroušenou sklerózu, hemofilii, metastazující nádory prostaty, léky na imunoterapeutickou léčbu rakoviny a krevní deriváty. Zakázky budou celkem ve stovkách milionů korun.

Podle bývalého ministra zdravotnictví a ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka (ČSSD) ale může zveřejňování cen přinést nemocnicím problémy a v důsledku může dodávky i prodražit. Farmaceutické a další zdravotnické firmy totiž budou muset držet zveřejněné ceny pro celou Evropu. Česko je podle něj příliš malý trh na to, aby na něj braly ohled. Domnívá se, že firmy budou tlačené regulačními úřady jednotlivých zemí a přestanou poskytovat slevy a bonusy českým odběratelům.

Od června musí nemocnice ministerstvu také hlásit a odůvodňovat využití výjimek z povinnost vypisovat veřejné zakázky ve formě jednacího řízení bez uveřejnění, které umožňuje oslovit jen vybrané dodavatele, nebo takzvaného nahodilého nákupu pro akutní potřebu, které nemocnice využívají pro léky. Dokumenty k nim musí archivovat pět let. První hlášení musí podle Štěpanyové odevzdat do konce července.

van jw

Obě plíce v ČR poprvé transplantoval tým profesora Pafka

Praha 22. července (ČTK) – První úspěšnou transplantaci obou plic v České republice provedl 23. července 1998 tým lékařů pod vedením profesora Pavla Pafka na III. chirurgické klinice Fakultní nemocnice v Motole. Příjemkyní byla šestačtyřicetiletá žena trpící rozedmou plic, která pak žila dalších šest let. Program transplantace plic zavedl v Česku profesor Pafko v roce 1997. Motolská nemocnice, která je jediným tuzemským centrem pro transplantační program plic, provádí každoročně 20 až 25 těchto zákroků, čímž se řadí ke světové špičce.

Transplantace plic patří k nejnáročnějším medicínským úkonům a ve světě ji poprvé úspěšně provedli až v roce 1983 v Kanadě. O šest let později Američané úspěšně transplantovali obě plíce.

Prvním pacientem transplantovaným v ČR se po několikaleté přípravě stal 22. prosince 1997 tehdy 41letý Josef Moravec z Nymburka. S novou plící žil šest let. Stal se čtvrtým českým občanem po tomto zákroku, první tři byli operováni ve Vídni. V tamní Všeobecné nemocnici u profesora Waltera Klepetka se český tým také tři roky učil.

sat ped

Vláda zruší 11 specializačních oborů pro zdravotníky, sedm zavede

Praha 22. července (ČTK) – Vláda projedná ve středu návrh ministerstva zdravotnictví na zrušení 11 specializačních oborů pro zdravotníky, zejména všeobecné a dětské sestry. Zavede také sedm nových. Nařízení reaguje na změnu zákona o vzdělávání nelékařských pracovníků ve zdravotnictví ze září loňského roku. Účinný bude za 15 dní od vyhlášení.

Nejvíce změn čeká dětské sestry, jejichž odbornost jako samostatné povolání obnovil loňský zákon. “Vzdělávání pro výkon povolání dětské sestry se úpravou zákona přesunulo ze specializačního vzdělávání do kvalifikačního vzdělávání, které bude probíhat na vyšší odborné škole či v bakalářském studijním oboru,” píše se v dokumentu.

Nové nařízení dětským sestrám vytvoří šest specializací, které mohou dál studovat. Kromě nejobecnější ošetřovatelské pediatrické péče v klinických oborech, které pečují o děti s různými nemocemi od srdečních, přes dýchací, neurologické po například cukrovku, se dětská sestra může specializovat na ošetřovatelství v dětské a dorostové psychologii, intenzivní péči v pediatrii a neonatologii, domácí a hospicovou péči, péči o nemocné na přístrojích nebo péči před, při a po operacích.

Obor perfuzilog, tedy péče o nemocné například s mimotělním oběhem nebo podporou selhávajících orgánů, je otevřený také pro zdravotnické záchranáře nebo porodní asistentky. Ty mohou studovat i specializaci na péči při operacích nebo perioperační péči.

Pro studijní obor všeobecná sestra by měly vzniknout tři nové obory. Obnovená bude specializace sestra v transfuzní službě. Požadavky rostoucí poptávky řeší obory sestra pro geriatrii a sestra pro domácí a hospicovou péči, které byly dosud společné v oboru komunitní sestra.

“Navrhované změny odrážejí celospolečenskou situaci stárnutí obyvatelstva a nutnosti zajistit odpovídající zdravotní péči těmto pacientům,” píše se v předkládací zprávě k materiálu vlády. Novými obory bude také specializace psychoterapie pro psychology pracující ve zdravotnictví nebo klinická adiktologie, tedy léčba závislostí.

Zároveň by mělo být zrušeno 11 oborů, o které neměli zájem ani studenti, ani se pro jejich výuku neakreditovala žádná zdravotnická pracoviště. Jde například o čtyři podobory fyzioterapie, zubní laboranty pro výrobu rovnátek nebo laboranty pro sexuologii a asistovanou reprodukci, jejichž funkci převzala specializace klinických embryologů.

Zákon především měnil délku a formu vzdělávání sester. Od loňského roku jim stačí střední škola a jeden rok vyššího odborného vzdělávání, dosud musely mít tříletý bakalářský obor na vysoké škole.

Kritizovanou odbornost terapeuta tradiční čínské medicíny, kterou novela také zavedla, nařízení ministerstva neřeší. Senátoři navrhli obor vyřadit, Sněmovna to na svém zasedání v září nejspíš podpoří. Souhlasí i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

van snm

Výzkumníci hledají zdravé dobrovolníky, srovnají je s pacienty

Brno 22. července (ČTK) – Středoevropský technologický institut Masarykovy univerzity v Brně (CEITEC) hledá zdravé dobrovolníky. Vědci je potřebují pro srovnání s pacienty například při zkoumání Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění v Laboratoři funkčního a multimodálního zobrazování. ČTK to dnes oznámila Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

“Kromě pacientů se zkoumanou nemocí jsou vždy potřeba i zdraví lidé jako takzvaný kontrolní vzorek, který umožňuje hledat rozdíly ve struktuře mozku. Právě tito lidé se ale výzkumníkům těžko hledají. Vytvoření databáze dobrovolníků, které budou moci oslovovat s prosbou o účast na konkrétní studii, bychom jim mohli výrazně pomoci,” uvedl Lubomír Vojtíšek z laboratoře.

Zápis prvních zájemců do databáze už začal, vědci by ale rádi získali okolo 2000 aktivních kontaktů. Na webových stránkách CEITEC mohou všichni zájemci o zařazení vyplnit jednoduchý formulář s informacemi o pohlaví a věku.

Odborníci také potřebují vědět, zda má zájemce nějakou diagnózu, ale není třeba ji detailně upřesnit. “Nemáme žádné věkové ani jiné omezení, potřebujeme pestrou nabídku zájemců, protože provádíme desítky studií ročně a na každou jsou potřeba lidé s různými charakteristikami,” popsal Vojtíšek.

Každý, kdo se do databáze zapíše, má možnost si zvolit maximální frekvenci, v jaké ho může laboratoř oslovovat. Kdo se nějaké studie zúčastní, může na vyžádání dostat snímek svého mozku a v některých případech také drobnou finanční odměnu.

Za tři roky fungování laboratoře jí prošlo na 5000 pacientů i dobrovolníků, kteří se účastnili stovek studií. Vědci se v CEITEC zabývají také třeba tím, jestli se stres z prožitého pronásledování za holocaustu přenáší i na potomky. Aby měli srovnání, hledají vedle pronásledovaných lidí a jejich potomků i takové, kteří podobné situaci vystavení nebyli.

tmd mol

Ústecký kraj opět hledá koronera, zájem ohledávat těla není

Ústí nad Labem 21. července (ČTK) – Ústecký kraj znovu hledá koronera. Zájem ohledávat těla lidí, kteří zemřeli mimo zdravotnické zařízení, dlouhodobě nikdo nemá. Zakázku na zajištění služby vypsal nyní kraj potřetí, v předchozích kolech se nikdo nepřihlásil. Prohlídnout by měl koroner ročně přes 4300 těl. ČTK to řekla mluvčí krajské samosprávy Lucie Dosedělová.

Kraj je zodpovědný za zajištění zdravotnické záchranné služby, protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, za organizaci a zajištění pohotovostní služby a právě prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení. “Záchytná stanice se buduje v teplické nemocnici, pohotovost se nám, byť s potížemi, daří zajistit, ale ohledávat těla zemřelých nikdo nechce,” uvedl hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM).

V současnosti tak platí, že pokud je nutné, aby lékař ohledal tělo zemřelého mimo nemocnici, volá se k němu doktor, který zajišťuje momentálně lékařskou pohotovost.

Odměnu za jednu prohlídku těla zemřelého stanovil kraj na nejvýše 2000 korun bez DPH. Na rok 2018 na tuto službu kraj vyčlenil 4,38 milionu korun a stejnou částku má připravenou i pro následující roky.

fir hj

Dobrovolníci z Brna pomáhají Lékařům bez hranic s kreslením map

Brno 21. července (ČTK) – Se zakreslováním map podle satelitních snímků pomáhají humanitární organizaci Lékaři bez hranic mezi dobrovolníky z celého světa také studenti Masarykovy univerzity. Mapy využívají Lékaři bez hranic například při epidemiologických analýzách a plánování očkovacích kampaní. Za čtyři roky se celosvětově zapojilo téměř 60.000 lidí, zmapovali přes 800.000 kilometrů cest.

“Mnoho oblastí, ve kterých působíme, nejsou na komerčních mapách zmapované. Pokud nevíme, kde v oblasti žijí lidé, může se stát, že na ně zapomeneme,” uvedl na dotaz ČTK koordinátor projektu Missing Maps v ČR Jan Böhm.

Zaznamenávat podle satelitních snímků cesty a budovy může kdokoliv. Na stránkách projektu zájemci naleznou instrukce, výuková videa i termíny mapathonů – akcí, na kterých se lidé scházejí a učí se mapovat, případně se v tom pod vedením instruktorů zdokonalují. Mapovat můžou dobrovolníci i z domova, kdo se ale víckrát zúčastní mapathonů, může postoupit do vyšších pozic.

“Existuje skupina kontrolorů – správně se jim říká validátoři. Ti procházejí všechny zmapované oblasti a buď danou kresbu schválí, sami opraví nebo vrátí mapérovi k opravě s poznámkami,” uvedl Radim Štampach z Masarykovy univerzity, který je jedním z organizátorů brněnských mapathonů.

V Brně se pořádají mapathony většinou jednou za dva měsíce v době vysokoškolské výuky. “Zúčastňují se totiž hodně i studenti našeho geografického ústavu. O prázdninách by byl zájem nižší a i organizační tým by se dával hůře dohromady,” dodal Štampach.

Data získaná z projektu už lékaři využili například při průzkumu zdravotních potřeb 10.000 dětí v Jižním Súdánu, když potřebovali koordinovat pohyb vozidel tak, aby se na noc stihla vrátit na základnu. “Poslední sčítání lidu, které se v oblasti dělalo, bylo z roku 2008. Mít taková data znamená nemít nic,” dodal Böhm.

kla tmd hj

Na nové plíce čeká v Česku 60 lidí, letos je…

Praha 21. července (ČTK) – Na transplantaci plic čekalo na začátku července v Česku 60 lidí. Nové plíce letos dostalo 21 nemocných, loni 44 za celý rok. Od první operace v roce 1997 to bylo bylo 386 lidí. První transplantaci jedné plíce v Česku provedl tým profesora Pavla Pafka v prosinci 1997, v červenci 1998 se uskutečnila první úspěšná oboustranná transplantace plic.

Transplantace je v současnosti běžnou léčebnou metodou. Pomáhá pacientům například s cystickou fibrózou či plicní hypertenzí, u nichž byly už vyčerpány všechny možnosti léčby.

V Česku má první stovku transplantací plic na kontě emeritní přednosta třetí chirurgické kliniky Pavel Pafko, který program v pražské Fakultní nemocnici v Motole zavedl. Prvním pacientem byl muž, který po transplantaci žil šest let, zemřel na infekci. V současné době měsíc po transplantaci přežije 95 procent pacientů, jednoroční přežití je 85 až 88 procent, pětileté přežití kolem 60 procent.

Po Pafkovi v programu pokračuje jeho žák a nynější přednosta kliniky profesor Robert Lischke. Původně byly plíce při oboustranné operaci transplantované zároveň, v současnosti je postup jiný, uvedl Lischke k transplantacím na webu nemocnice. “Bilaterální operace je provedena postupně jako jednostranná levostranná a pravostranná transplantace,” uvedl. Nejprve lékaři vyjmou plíci, která funguje hůř, a tu připojí na ventilaci. Poté vymění druhou plíci. Tato metoda umožňuje méně časté využívání přístroje pro mimotělní oběh, který je pro pacienta zatěžující.

Při transplantaci umí lékaři vyměnit také jenom plicní laloky, což umožňuje zachránit menšího příjemce plícemi od většího dárce. Další novou metodou je takzvaný split-lung, při kterém je levý dolní lalok implantován příjemci vlevo a levý horní lalok lékaři otočí o 180 stupňů a vloží ho vpravo.

“V posledních letech byla vypracována a zavedena metoda transplantace plicních laloků od živých dárců, který bývá využívána výhradně u dětí s mukoviscidózou, kdy dva příbuzní poskytnou dva plicní laloky,” uvedl.

Mukoviscidóza neboli cystická fibróza je nevyléčitelná nemoc, při níž se plíce pacientů plní hustým hlenem, který je postupně ucpává. Časté jsou infekce a zápaly plic komplikované rezistencí na antibiotika. Žije s ní nyní asi 500 Čechů, ročně se narodí 20 až 25 nemocných dětí.

Pro transplantaci je nutná shoda v krevní skupině dárce a příjemce a podobná velikost plic. Plíce jsou velmi citlivé, protože jsou spojeny s vnějším prostředím. Transplantace stojí kolem půl milionu korun, spolu s potřebnou léčbou a další péčí vyjde první rok na dva miliony, hradí je zdravotní pojišťovny.

Transplantací se člověk nevyléčí. Musí brát doživotně léky snižující přirozenou imunitu a odmítavou reakci organismu na nový orgán. Tím však stoupá citlivost na infekce.

Česko patří v transplantacích ke světové špičce, počet dárců byl loni v přepočtu na milion obyvatel šestý nejvyšší na světě. Na čekací listině na transplantaci různých orgánů je aktuálně asi 800 lidí. Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách.

Počty transplantací plic

zdroj: Koordinační středisko transplantací

* do konce června 2018

van jw

Rain Man s mobilem: Jsem výborný řidič

Praha, 20.7.2018 (Patalie.cz)

V Dánsku jedna motoristická společnost testovala, jaký je rozdíl mezi opilcem a řidičem, který si hraje s mobilem. Kupodivu veselý řidič i po třech panácích tvrdého řídil líp než ten, kdo za jízdy telefonoval nebo esemeskoval. Takže tomu, kdo si jakkoli hraje za jízdy s mobilem, což je dnes u nás prý více než 60 % všech řidičů, se obloukem vyhněte. Dělají to víc ženy a lidi pod 30. Takže zjednodušeně: bacha na mladý buchty za volantem.

Starší generace tu potřebu neustále telefonovat, vysílat online nebo chatovat nemá. Když se přesouvá autem z místa na místo, je ráda, že má od telefonu na chvíli klid. Navíc kdo má ve čtyřiceti potřebu se natáčet a věří, že jeho cesta z práce bude někoho zajímat? Tohle ale mladým nevysvětlíte.

Rain Man: Jsem výborný řidič

Bohužel se ukázalo, že mladí řidiči mobilisti si ještě ke všemu myslí, že i během chatování nebo natáčení videí řídí výborně. Přitom právě tihle řidiči jezdí agresivně, motají se z pruhu do pruhu, nepoužívají blinkry a kvůli nepozornosti nikdy nejsou problémy daleko. Pravděpodobnost nehody se zvyšuje 23 krát. Ještě v roce 2014 celých 80 % pokut za řízení s mobilem dostali muži, ale ženy se už emancipovaly i v tomto směru a dnes jasně dominují.

V květnu tohoto roku se u Budapešti čelně srazil mikrobus s nákladním autem. Řidič mikrobusu vysílal svou jízdu živě na Facebooku. Natočil i havárku, při které zemřelo 9 lidí. K podobným debilitám s tragickým koncem nemusíme chodit daleko ani u nás, loni se o svou smrt podělila mladá Češka na Mostecku. Ona zemřela, spolujezdkyně přežila s těžkými poraněními. I jejich nehoda byla živě na Facebooku.

Link na video: https://tv.idnes.cz/divky-vysilaly-primy-prenos-sve-nehody-na-facebook-jedna-pritom-zemrela-1o4-/domaci.aspx?idvideo=V170708_101748_webtv_lan

BESIP rozjíždí kampaň #nepozornostzabiji

Skoro pětinu všech nehod zaviní nepozornost řidiče při řízení. Loni u nás takhle na silnicích zemřelo 65 lidí. Třetí nejčastější příčina podobných nehod je mobil za volantem. BESIP, Česká asociace pojišťoven a Policie ČR upozorňují na rizika spojená s používáním mobilního telefonu za jízdy kampaní #nepozornostzabiji. Možná jste ji zaregistrovali v telce, běží tam spoty s dětmi, které čekají na rodiče, ti ale nedorazí, protože zemřou při nehodě v autě kvůli telefonování nebo esemeskování za jízdy.

Link na video

https://www.youtube.com/watch?v=NL0JguTld0M

Čísla, při kterých se vám za volant bude sedat o trochu hůř:

• až 60 % řidičů za volantem používá mobil
• 30 % esemeskuje nebo chatuje (to šestinásobně zvyšuje riziko havárie)
• šestina fotí nebo natáčí videa
• 35 % šoférů za jízdy často čte zprávy na mobilu
• 76 % řidičů netuší, jakou pokutu můžou za řízení s mobilem dostat (2 body a pokuta 1000 Kč, ve správním nebo trestním řízení 1500/2500 Kč; já se ptám jako Jára Cimrman: „Není to málo, Antone Pavloviči?“)

Když telefonujete, řídíte najednou tak, jako byste měli v krvi 0,8 promile

„Každodenně vídáváme řidiče, kteří při řízení vozidla drží mobilní telefon a telefonují nebo píší zprávy, čímž se nesoustředí na dění v silničním provozu,“ komentuje aktuální situaci na silnicích plk. Tomáš Lerch, ředitel služby dopravní policie Policejního prezidia ČR. Přitom když telefonujeme, řídíme najednou tak, jako bychom měli v krvi 0,8 promile.

Záchranáři a policisté při ohledávání místa nehody často najdou mobil s rozepsanou esemeskou. „Při psaní krátké zprávy ztratí řidič pozornost na pět vteřin. Za tu dobu ujede při pouhé padesátce 90 metrů, tedy vzdálenost fotbalového hřiště. Každý, kdo začne za volantem chatovat, tak extrémně riskuje,“ dodává Tomáš Neřold, pověřený řízením Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy ČR.

Psaní textové zprávy vás rozptýlí na třech úrovních

Esemeskování je velmi komplexním úkonem. Výsledkem je rozptýlení na třech úrovních zároveň: vizuální (díváte se na obrazovku mobilu), manuální (držíte ho v ruce, takže minimálně jedna ruka není na volantu nebo tam, kde má při řízení být), kognitivní (zaměstnává to vaši mysl a odvádí ji od řízení, narušuje to koncentraci).

Jak které činnosti zvyšují riziko nehody?

• psaní SMS 23x
• vyhledávání telefonního čísla 3x
• mluvení/poslech telefonu 1,3x
• ladění elektronického zařízení 1,4x

Automobilky už kvůli řidičům mobilistům instalují do aut systémy, které automatickým brzděním zabrání městským šťouchancům, když v koloně každý kouká do mobilu. Přesto řidiči na českých silnicích způsobí ročně až deset tisíc škod z povinného ručení, jejichž příčinou je používání mobilu za volantem. Škody jdou až do výše 550 milionů korun. Komunikační kampaň České asociace pojišťoven za 40 milionů korun staví především na emocích. Ukazuje ty, kteří jsou nevinní, přesto to také odnesou.

Link na druhé video “baletka”

https://www.youtube.com/watch?v=Em9hvubPByw

V Americe chce vláda speciální režim mobilu pro řízení auta. Něco jako když vám po nástupu do letadla letušky řeknou, abyste si laskavě vypnuli svá mobilní zařízení. Podle The New York Times chce vláda výrobce chytrých telefonů dotlačit k tomu, aby podobnou funkci do svých zařízení vložili už při výrobě.

Federální vláda požádala Apple, Samsung a další výrobce o vytvoření „řidičského režimu“, který by zablokoval řadu aplikací, které odpoutávají řidičovu pozornost. Nešlo by třeba přehrávat videa, byl by zablokován přístup na sociální sítě i mačkání klávesnice. Prostě už žádné e-maily, SMS, chatování, nebo hraní her za volantem.

Za všechno může Pokémon Go

Hra Pokémon Go je v USA jedním z impulzů ke změně, protože ji hraje hodně řidičů a už je zdokumentováno mnoho nehod způsobených při hraní této hry. Vývojáři hry zareagovali rychle a upravili ji tak, že nefunguje, pokud se s ní člověk pohybuje vyšší rychlostí než 16 km/h. Musí se ale řešit technické problémy, protože třeba mobil musí nějak rozeznat rozdíl mezi tím, kdy sami řídíte a kdy jedete jen jako spolujezdec nebo třeba sedíte ve vlaku či autobusu. Snaha dobrá, ale obecně asi škoda, že musíme sami sebe v mobilech, hrách i autech aplikacemi a udělátky korigovat proti vlastní blbosti.

Další informace a články o zdraví a zdravém životním stylu, chorobách a jejich léčbě najdete na Patalie.cz.