The Sunday Telegraph:Propadli jste novému trendu – nutrichondrii?

Londýn 15. července (ČTK/The Sunday Telegraph) – Pokud si dáváte k nedělnímu obědu pečeni bez yorkshirského pudinku nebo lijete do čaje místo polotučného mléka sojové, existuje jistá šance, že trpíte jednou moderní chorobou – nutrichondrií, napsal britský list The Sunday Telegraph.

Tento stav je definován jako posedlost vlastní stravou a náchylnost k samodiagnostikování příznaků údajné alergie či nesnášenlivosti určitých potravin. Tento fenomén je denně k vidění jak mezi regály supermarketů, tak na jídelních stolech po celé Británii.

Naše stravovací zvyky ještě nikdy nebyly tak konkrétní a vybíravé. V loňském roce v Británii stoupl objem prodaných potravin “bez něčeho” (bez lepku, bez mléčných produktů, bez potěšení z jídla… vyberte si dle libosti) o 230 milionů liber (asi 6,78 miliardy korun) v porovnání s rokem 2016. To představuje nárůst o více než 40 procent, přičemž v průzkumech čtvrtina obyvatel Británie uvádí, že oni sami nebo někdo v jejich domácnosti se vyhýbá v rámci všeobecného zdravotního stylu nějaké ingredienci nebo ingrediencím.

Téměř polovina všech dospělých ovšem zachází ještě dál a tvrdí, že má nějakou formu potravinové alergie či nesnášenlivosti, ovšem jen 15 procent z nich podstoupilo zdravotní testy, které by toto podezření potvrdily.

Nejsou snad naše těla v 21. století schopná zvládnout konzumaci ingrediencí, které jsme jedli celá tisíciletí? Anebo z nás móda vyřazování toho či onoho z jídelníčku udělala nutrichondry?

Pokud jde o jednu z nejběžněji zmiňovaných potravinových nesnášenlivostí, podle některých průzkumů až čtvrtina dotázaných uvádí, že je přecitlivělá až alergická na lepek, ačkoli si tuto skutečnost nikdy nenechali lékařsky potvrdit. Lepek je přitom jeden z nejběžněji konzumovaných proteinů na světě; vyskytuje se v pšenici, žitě a ječmeni.

Jednou z takových lidí byla po nějakou dobu i Haley Wallbanková, učitelka z Londýna, který vyloučila lepek ze své stravy ve snaze zbavit se pocitů letargie a potíží se spánkem.

Ve věku 52 let narazila na blog Gwyneth Paltrowové a rychle ji okouzlila vize zdraví, které jí životní styl propagovaný touto americkou herečkou nabízel. Koupila si bezlepkovou kuchařku Paltrowové nazvanou It’s All Good (Všechno je to dobré), a stejně jako mnoho dalších lidí přesvědčila sama sebe, že nesnáší lepek.

“Přežívala jsem na fazolích a bezlepkových těstovinách, což bylo nechutné, ale Gwyneth mi byla vzorem. Její život mi připadal tak zářivý a úžasný, zatímco já jsem se cítila líná a bez motivace,” vzpomíná nyní 57letá Wallbanková.

Ale i když vyřadila z jídelníčku všechny potraviny doporučované v kuchařce, žádné účinky – natož výhody – nového ultrastriktního životního stylu se nedostavily. “Připadala jsem si, jako bych čekala na autobus, který nikdy nepřijede,” prohlásila. “Ale i když jsem se nemohla dostat tam, kam jsem chtěla, pořád jsem se přesvědčovala, že od příštího týdne nebo měsíce se už budu cítit líp.”

dk hej

La Repubblica: Je pravda, že se po vodě hubne?

Řím 14. července (ČTK/La Repubblica) – Lidské tělo si žádá zhruba dva litry vody denně. Dvacet procent naší potřeby pochází z potravin, které sníme, zejména z ovoce a zeleniny. Zbývajících 80 procent je tedy třeba doplnit tak, že budeme pít vodu, píše italský deník La Repubblica.

Někdy se říká, že voda pomáhá zhubnout. Voda nemá žádné kalorie a je nezbytnou složkou pro růst a obnovu struktur v našem organismu. Pít více vody doporučují nutriční poradci k dosažení a udržení žádoucí hmotnosti. Říkají: “omezte pití jiných nápojů než je voda”, “pijte během cvičení, udržíte se tak více aktivní”, či “tím, že budete pít, eliminujete toxiny, které zpomalují váš metabolismus”.

Význam působení vody v našem organismu je však spojen s jiným zásadním jevem potvrzeným klinickým výzkumem: s termogenezí, tedy produkcí tepla organismu.

V roce 2003 německá studie nazvaná Termogeneze indukovaná vodou a zveřejněná na stránkách The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism ukázala, že voda působí na metabolismus, tedy na to, kolik kalorií náš organismus denně spálí.

Vědci zjistili, že vypití dvou pohárů vody (500 mililitrů) o pokojové teplotě (22 stupňů Celsia) zvyšuje o 30 procent metabolismus jak u mužů, tak i u žen. Zvýšení následuje asi deset minut po vypití vody a dosahuje vrcholu do 30 až 40 minut.

To však není všechno. Vědci pozorovali, že tento účinek má vypití vody, která má teplotu od 22 do 37 stupňů Celsia. Tato teplota je schopna “spalovat” tuky u mužů a sacharidů u žen.

Po vodě se hubne nejen proto, že máme břicho plné tekutiny a nemáme chuť k jídlu. Především: když pijeme, uvádíme do chodu sérii metabolických mechanismů, na prvním místě termogenezi, které nám skutečně pomáhají snižovat váhu.

Jestliže do naší diety zařadíme nejméně osm pohárů vody denně a budeme trvale vyvíjet fyzickou aktivitu, budeme mít viditelné a trvalé výsledky.

Abychom urychlili pozitivní účinky redukční diety, zbavili se toxinů a potlačili pocit hladu, je třeba zajistit správný přísun vody. Voda má drenážní účinek, pomáhá eliminovat toxiny a vyvolává pocit sytosti: vypití dvou pohárů vody před snídaní, obědem a večeří umožňuje dosáhnout mnohem rychleji pocitu sytosti při jídle. Účinek je ještě výraznější, jestliže pijeme vodu s bublinkami.

pel hej

Společnost Nemocnice Kutná Hora má být zrušena

Kutná Hora 14. července (ČTK) – Společnost, která dříve provozovala nemocnici v Kutné Hoře, by měla být zrušena. Kutnohorskému zastupitelstvu to chtějí navrhnout ke schválení městští radní, kteří zároveň doporučují odepsat pohledávku za majetkovou účastí města ve výši milion korun. ČTK to řekl starosta Josef Viktora (ANO).

“Navrhneme zastupitelstvu zrušení společnosti Nemocnice Kutná Hora. Neustále jsme museli dávat daňová přiznání, ve společnosti už přitom není žádný majetek,” uvedl Viktora.

Zadluženou nemocnici převzal od města kraj v roce 2010, získal tím nemovitosti v nemocničním areálu a další majetek. Ze společnosti Nemocnice Kutná Hora se stala prázdná slupka a skončila v konkurzu. Insolvenční správce to posoudil jako vyvedení majetku a žaloval město a kolínskou nemocnici, pod kterou kutnohorské zařízení spadá.

Mezi věřiteli byly i velké firmy, například Česká pošta nebo společnost T-Mobile. Spor nakonec skončil smírem. Město insolvenčnímu správci poslalo 16 milionů korun, další čtyři přidal Středočeský kraj.

khj hj

Brněnští vědci mají rychlejší metodu hledání užitečných enzymů

Brno 13. července (ČTK) – Brněnští odborníci vyvinuli rychlejší a jednodušší způsob identifikace látek využitelných ve farmacii nebo při výrobě biosenzorů. Při hledání užitečných enzymů používají počítače, pro podrobnější popis mají robotizované laboratorní zařízení.

Vybrali tak už 20 enzymů potenciálně vhodných pro výrobu léků nebo detekci jedovatých látek v prostředí. ČTK to oznámila Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity, která spolupracuje s brněnským Mezinárodním centrem klinického výzkumu.

S rozvojem metod zkoumání genetické informace značně narostl také počet známých genomových sekvencí, které kódují různé enzymy potenciálně využitelné v biomedicíně či biotechnologických aplikacích. “Jejich počty jsou však tak vysoké, že je dostupné biochemické metody nedokážou dostatečně rychle a levně testovat a využívat. Proto jsme hledali možnosti, jak tyto limitované metody překonat,” uvedl Jiří Damborský z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity.

Za pomoci nových nástrojů mohou odborníci hledat enzymy, tedy bílkoviny s konkrétní funkcí, u nichž znají sekvenci genu, který zajišťuje jejich produkci v živém organismu.

“V našem konkrétním případě jsme ze stovek milionů různých sekvencí vybrali asi 6000 genů, přičemž testovat můžeme jen desítky z nich. Počítačový program pak na základě stanovených parametrů vybral ty nejvhodnější genetické sekvence, vytvořil trojrozměrné modely vznikajících enzymů a ověřil, zda budou mít stejnou, či rozdílnou funkci. Z nich jsme pak vybrali dvacet kandidátů pro testování v laboratoři,” popsal hlavní autor práce Pavel Vaňáček.

Vědci z Loschmidtových laboratoří vytvářejí také miniaturní mikrofluidní systémy, které umožňují manipulovat s velmi malými objemy látek na ploše desítek mikrometrů. “Tyto takzvané laboratoře na čipu umožní provádět tisíce experimentů za hodinu při spotřebě tisíciny vzorku používaného při tradičních analýzách,” uvedl Zbyněk Prokop, který vede výzkum zaměřený na miniaturní systémy.

V současnosti pak spolupracují s Vysokým učením technickým v Brně na vytvoření softwarového nástroje s názvem EnzymeMiner, který nabídne uvedený postup k využití vědcům po celém světě.

tmd hj

Lékaři v Kroměříži provedli dvě specializované operace kloubů

Kroměříž 13. července (ČTK) – Dvě vysoce specializované ortopedické operace provedli dnes odborníci v Kroměřížské nemocnici. V obou případech šlo o výkony na velkých kloubech. Lékaři tak pomohli dvěma ženám ve středním věku, které dlouhodobě trpěly bolestmi a měly velké potíže s chůzí, řekl dnes ČTK mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant.

Teprve podruhé se dnes lékaři v Kroměříži postarali o artroskopii kyčle. Podstoupila ji devětačtyřicetiletá žena, která trpěla velkými bolestmi, chodit mohla pouze o berlích°, a už tři čtvrtě roku je proto v pracovní neschopnosti. Podle primáře ortopedického oddělení Kroměřížské nemocnice Moheba Rafiho zákrok neumí vyléčit artrózu a ani nenahradí výměnu kyčelního kloubu. “Díky ní ale můžeme odstranit deformity v kloubu, které by do budoucna vedly k rozvoji těžké artrózy. U těchto lidí, kteří jsou ještě v produktivním věku, by bez specializované operace mohla hrozit trvalá invalidita. Výkon se povedl a věřím, že se pacientka bude moci brzy vrátit ke svému dřívějšímu životu i do zaměstnání,” uvedl Rafi.

Druhou operaci podstoupila devětapadesátiletá žena, která měla potíže s chůzí způsobené velkou bolestí na vnitřní straně kolene. “Provedli jsme u ní osteotomii, což je výkon, který používáme u střední artrózy, kdy je polovina kloubu opotřebovaná a druhá zdravá. Osa kolene bývá v takovém případě vyhnutá a my ji narovnáme přeříznutím kosti pod kolenem a zpevněním ve správné poloze pomocí šroubů a dlah,” uvedl Rafi. Díky zákroku podle něj dojde k vyrovnání osy, rozložení zátěže a jejímu přenosu na zdravou polovinu kloubu. “Bolest ustoupí a můžeme tak oddálit totální endoprotézu kolene až o patnáct let,” doplnil primář.

Kroměřížské ortopedické oddělení v souvislosti se zmíněnými operacemi navštívil docent Petr Zeman z Fakultní nemocnice v Plzni, který patří mezi uznávané odborníky na artroskopické operace velkých kloubů. Při dnešních zákrocích kroměřížským lékařům pomáhal. Zeman se kromě práce na ortopedické klinice věnuje i péči o sportovce, je lékařem A týmu národní fotbalové reprezentace a klubovým lékařem prvoligového týmu FC Viktoria Plzeň.

Viktor Chrást dr

Po auditu ve Fakultní nemocnici Ostrava končí tři přednostové

Ostrava 13. července (ČTK) – Po auditu ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO), který nechalo provést nové vedení nemocnice, končí ve svých funkcích tři přednostové. Důvodem je údajný střet zájmů. Konkrétně jde o přednostu Interní kliniky Arnošta Martínka, přednostu Ústavu soudního lékařství Igora Dvořáčka a přednostku Ústavu patologie Janu Dvořáčkovou. Novinářům to dnes řekl ředitel nemocnice Evžen Machytka. Všichni odvolaní působí i na Lékařské fakultě Ostravské univerzity, Martínek jako děkan.

“Zjistili jsme, že osm zaměstnanců fakultní nemocnice působí současně v soukromém subjektu, v laboratoři, která byla významně preferována při odesílání diagnostických vzorků. Tři z těchto zaměstnanců současně působí ve vedoucích funkcích a z tohoto důvodu jsem se na základě výsledku auditů a po konzultaci s ministerstvem zdravotnictví rozhodl pro jejich odvolání,” uvedl Machytka.

Podle dostupných informací jde o společnost CGB laboratoř, jejíž majitelkou je právě Dvořáčková, působil v ní i její manžel Dvořáček a Martínek jako místopředseda dozorčí rady. Všichni působí i na lékařské fakultě. O napjatých vztazích mezi nemocnicí a fakultou se hovoří dlouho.

“Je známo, že na lékařské fakultě existuje celá řada vědeckých projektů, jejichž součástí je odesílání diagnostických vzorků do stejné laboratoře, vůči které jsou tito tři přednostové ve střetu zájmů. Je nanejvýš zajímavé, že všichni tři jsou vysoce postavení činovníci lékařské fakulty, takže se domnívám, že bohužel tam dochází ke stejnému problému,” uvedl Machytka. Podle něj do zmíněné firmy odcházela víc než půlka vzorků, jež z nemocnice směřovaly k externím subjektům. Celkem se údajně mělo jednat o objem vzorků za zhruba 40 milionů.

Tisková mluvčí společnosti CGB laboratoř Hana Hanke dnes ČTK řekla, že společnost je vysoce specializovaným laboratorním zařízením, které má nadregionální působnost. “Zajišťuje služby pro fakultní, krajská i soukromá zdravotnická zařízení po celé České republice,” řekla mluvčí. Podle ní společnost dělá některá vysoce specializovaná vyšetření, které samotná nemocnice neprovádí a laboratoř je tak poskytuje nejen fakultní nemocnici, ale i řadě dalších zdravotnických zařízení v zemi. Hanke odmítla, že by společnost pro nemocnici prováděla značnou část vyšetření, podle ní jde naopak o nepatrnou část. “Ročně jde asi jen o tisíc velmi specializovaných vyšetření, které FN Ostrava není schopna ve svých laboratořích sama diagnostikovat,” uvedla Hanke s tím, že nemocnice ročně děláí desítky tisíc vyšetření prostřednictvím externích laboratoří.

“V maximální možné míře chceme vybudovat vlastní zdroje. Pokud je nemáme nebo nebudeme mít, budeme preferovat státní subjekty. V případě, že budeme nuceni (vzorky) odesílat do soukromých subjektů, tak to podrobíme nějakému algoritmu, který bude naprosto transparentní,” uvedl Machytka k opatřením, které nemocnice zavede po výsledcích auditu.

Martina Helánová sd

Rakovina očí nebolí. Ročně onemocní 600 Čechů a čísla rostou.…

PRAHA, 12. ČERVENCE 2018 (Gemini) – Nedostatečná ochrana očí před UV zářením a umělé osvětlení – to jsou dva hlavní viníci nárůstu počtu pacientů s diagnostikovaným nitroočním melanomem. Ten přitom patří k nejzhoubnějším nádorům vůbec.

Zhoubný melanom se může objevit na povrchu oka, v oblasti víček a spojivek, ale i uvnitř oka. Onemocnění se nevyhýbá ani dětem, projevit se přitom může až o několik let později. „Rakovina víček postihuje stejně muže i ženy. Nejohroženější skupinou jsou lidé nad 45 let, ale může postihnout kteroukoliv věkovou kategorii. Riziko onemocnění melanomem je vyšší u geneticky disponovaných jedinců. Podle australských studií je za rizikový faktor považováno UV záření produkované prudkým slunečním světlem. Je potřeba si uvědomit, že potíže se mohou projevit se zpožděním i několika let. Proti UV záření by proto měly být chráněny i děti, pokud jsou často na prudkém slunci,“ doporučil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Ještě před zhruba 50 lety byl nitrooční melanom spíše raritou, dnes počet pacientů s tímto onemocněním stále roste. Ročně toto onemocnění postihne zhruba 600 Čechů. „Výskyt rakoviny očních víček, zejména melanomu postupně stoupá. Nejčastější příčinou je UV záření, jehož intenzita je nejvyšší v jarním a letním období. Na růstu počtu nemocných se také spolupodílí životní styl, kdy lidé tráví stále více času v uzavřených prostorách pod umělým osvětlením. Nedostatkem denního světla tak dochází ke ztrátě přirozené pigmentace kůže a oka, která má ochrannou funkci. Pokud člověk tráví příliš času pod umělým osvětlením, může o tuto ochranu zcela přijít,“ vysvětlila Silvie Ovesná, lékařka zlínské oční kliniky Gemini.

Včasné odhalení onemocnění může zachránit zrak i život pacienta. Riziko zanedbání léčby spočívá především v tom, že v počátečních stádiích nitrooční melanom nebolí. „V časném stadiu může být rakovina na povrchu oka relativně dobře odhalitelná, například změnou tvaru víček nebo oční štěrbiny, novotvary na víčkách nebo změnou barvy kůže a oka. Pokud však nádor vyrůstá uvnitř oka ze sítnice, může trvat i roky, než se projeví, například zhoršeným viděním nebo zastíněním zorného pole. U melanomu větších rozměrů hrozí metastázy do plic, mozku, jater či kostí. Proto jsou důležité preventivní oční prohlídky, které by měl člověk starší 40 let absolvovat jednou za dva roky. Pozdě objevený melanom může zapříčinit slepotu, a pokud metastázuje i do jiných orgánů, pak i smrt pacienta. Optimální léčba je volena podle typu a stadia onemocnění. Obdobně jako u rakoviny kůže může být voleno mezi ozařováním a chirurgickým zákrokem nebo jejich kombinací,“ řekl Pavel Stodůlka.

Tak jako je důležité chránit před nebezpečným slunečním zářením kůži, podstatná je i ochrana očí a očního okolí. „Jemnou kůži víček je možné chránit krémy s vyšším ochranným faktorem a brýlemi s dostatečným filtrem. V neposlední řadě by se nemělo zapomínat ani na pokrývku hlavy s kšiltem, který stíní oči před prudkým sluncem,“ doporučil Pavel Stodůlka.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., FEBOS-CR.

prim. MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, www.lasik.cz

Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře.

Zrakově postižených přibývá, pomoc státu se snižuje. Potřeba lidí…

Praha, 12. 7. 2018 (FriendlyVox) – Přesně o 3 637 000 korun méně loni dostali v meziročním srovnání těžce zrakově postižení lidé na pomůcky, které jim usnadňují život. Stát, prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), tedy v roce 2017 rozdělil 352 počítačů pro zrakově postižené, což je zhruba o 15 % méně než v roce předchozím. V některých krajích je pokles ještě výraznější, v Pardubickém kraji nebo v kraji Vysočina přesahuje 40 %. Počet zrakově postižených přitom roste, stejně jako jejich potřeba přístupu k internetu a informacím.

„O příčinách poklesu lze pouze spekulovat, protože MPSV nemá k dispozici data o podaných žádostech od zrakově postižených. Není tudíž jasné, zda klesl zájem žadatelů, anebo vzrostl podíl zamítnutých žádostí,“ říká Vladimír Jareš z Nadačního fondu FriendlyVox, který již několik let za pomoci stejnojmenného ozvučeného portálu bezplatně zpřístupňuje nevidomým nejčastěji používané internetové služby na jakémkoliv domácím počítači. Přístup k internetu je podle něj v dnešní době samozřejmostí pro většinu lidí. „Ne tak pro zrakově postižené, kteří se při práci s internetem neobejdou bez speciálně vybaveného počítače,“ doplňuje Jareš. Cena takového počítače se pohybuje v průměru kolem 100 tisíc korun, a proto na tuto pomůcku stát přispívá.

„Stav potvrzuje naše zkušenosti z každodenní praxe. Roste počet zrakově postižených lidí, kteří chtějí internet využívat. Byrokracie spojená s pořízením ozvučeného počítače s příspěvkem od státu je však příliš velká, nevidomí se potýkají i se složitostí pomůcek. Jejich standardy se nastavují podle potřeb technicky nejzdatnějších uživatelů, často studentů či absolventů vysokých škol. Naprostá většina zrakově postižených jsou ale lidé, kteří ztratili zrak v pozdějším věku a adaptovat se na tuto situaci je pro ně velmi obtížné,“ dodává Robert Štěrba ze správní rady Nadačního fondu FriendlyVox.

Nárůst počtu případů zrakových postižení spojených s vyšším věkem potvrzuje i doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka oční kliniky Neovize: „Například věkem podmíněná degenerace makuly – místa nejostřejšího vidění na sítnici, je nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích. Není úspěšně léčitelná, zhoršuje především vidění do blízka na čtení a neumíme ji preventivně předejít. Důležitou roli zde hraje rodinný výskyt. Dále může být příčinou šedý zákal, který je však možné úspěšně odstranit operací. Také zelený zákal ve vyšším věku zvyšuje počet prakticky slepých osob,“ uvádí lékařka.

Situaci v Karlovarském kraji, v němž putuje k nevidomým a slabozrakým pouhých 8 ozvučených počítačů ročně, popisuje ředitelka Karlovarského Tyflocentra Pavlína Lišková. „Nízký počet příspěvků na pomůcky pro těžce zrakově postižené v našem kraji vychází mimo jiné z faktu, že zde nejsou vysoké školy ani speciální školy pro lidi se zrakovým postižením. Mladí lidé s postižením odcházejí na studia do jiných krajů, a poté tam i zůstávají. V Karlovarském kraji tudíž setrvávají především starší lidé, kteří dávají přednost základním kompenzačním pomůckám, jež si často pořizují bez příspěvků. Zajímají se samozřejmě i o internet, který často byli zvyklí dříve používat, ale naučit se v pokročilejším věku ovládat tak složitý systém, jako je počítač s odečítačem, je ale mnohdy nad jejich síly. Jsme proto rádi, že těmto lidem můžeme nabídnout jednodušší, a navíc bezplatné řešení, jaké představuje ozvučený portál FriendlyVox.“

Nedostatečnost stávajícího systému, který má za úkol podporovat zrakově postižené při využívání výpočetní techniky, je podle Jareše zjevná dlouhodobě. Přestože v ČR žijí desítky tisíc těžce zrakově postižených osob, celkový počet příspěvků na ozvučené počítače ze strany státu za posledních 5 let nepřesáhl 2 000. Mnoho zrakově postižených tak nemůže používat internet, přestože ten je dnes jedním z nejúčinnějších nástrojů pro překonávání bariér, jež ztráta zraku způsobuje. „Systém, který nechává bez jakékoliv podpory většinu z těch, kterým je určen, lze těžko označit za vyhovující. Stát by měl přestat omezovat svoji podporu pouze na nákup složitých a drahých pomůcek, se kterými je schopna pracovat pouze část zrakově postižených, a hledat řešení i pro ty, jimž dnes žádnou podporu nabídnout neumí. Tady by pomohla i změna přístupu Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), která má sice ve svých řadách špičkové nevidomé odborníky na IT, často ale zapomíná, že názory těchto odborníků nezohledňují potřeby všech jejich členů a už vůbec ne potřeby všech zrakově postižených v České republice,“ dodává Jareš.

O portálu FriendlyVox

FriendlyVox je webový portál navržený speciálně pro potřeby uživatelů, kteří nemohou při práci s počítačem používat obrazovku a myš. S pomocí několika kláves si lidé se zrakovým postižením bez problémů „přečtou“ noviny, e-maily, podívají se na Wikipedii, ovládnou YouTube, dostanou se k informacím o jízdních řádech vlaků a autobusů, k informacím o počasí, televiznímu programu či přehrání vybraných rádií a televizních pořadů. Portál je tak jednoduchý, že jej po chvíli ovládnou i lidé, kteří s počítačem běžně nepracují. Nemusejí si pořizovat speciální počítač, stačí jim instalovat internetový prohlížeč Google Chrome. Služba je pro koncové uživatele zdarma.

Výzkum kmitání hlasivek může zlepšit diagnostiku jejich nemocí

Olomouc 12. července (ČTK) – V diagnostice poruch a nemocí hlasu by v budoucnu mohly najít uplatnění výsledky unikátního výzkumu kmitání hlasivek, který organizoval postdoktorand Pravin Kumar Subbaraj z Laboratoře pro výzkum hlasu Katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Subbaraj za tento výzkum získal na prestižní mezinárodní konferenci The Voice Foundation v americké Filadelfii jako vůbec první účastník hned dvě ceny, řekl dnes ČTK vedoucí Laboratoře pro výzkum hlasu Jan Švec.

Na oceněném výzkumu kmitání hlasivek se kromě olomouckých vědců podíleli odborníci z Hlasového centra Praha a Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR. Pravin Kumar Subbaraj se zaměřil na průběh kmitání hlasivek. “Jeho úkolem bylo otestovat různé koeficienty, které by nám řekly něco více o tom, jak je poddajná sliznice hlasivek, která kmitá. Když totiž hlasivky kmitají špatně, tak to většinou znamená, že sliznice má nějaký problém. Velmi často je to zánět, ale může tam být také zjizvení či léze,” uvedl Švec

Subbaraj se spolu s dalšími vědci zaměřil na takzvaný laterální vrchol kmitu hlasivek. “Čím ostřejší laterální vrchol je, tím je sliznice hlasivek poddajnější a hlas zdravější. Práce, za kterou Pravin Kumar Subbaraj dostal cenu, je právě o hodnocení slizničních vln a jejich laterálních vrcholů,” podotkl Švec, podle kterého by se díky tomu mohla v budoucnu výrazně zpřesnit diagnostika poruch hlasivek.

Subbaraj při svém výzkumu pracoval s obrazovými záznamy pořízenými lékaři videokymografickou kamerou, což je původní Švecův vynález. Speciální přístroj zaznamenává kmitání hlasivek a slouží k diagnóze hlasivkových onemocnění.

K dispozici měl také počítačový program, který loni vytvořili ve spolupráci s Katedrou biofyziky PřF UP a lékaři z Hlasového centra Praha odborníci z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR v rámci společného projektu TAČR. Software v obrazovém záznamu automaticky detekuje pohyb hlasivek a umožňuje kvantifikovat případné poruchy kmitání hlasivkové sliznice.

Subbaraj ve Filadelfii získal Hamdanovu cenu určenou pro mezinárodního účastníka konference a zároveň obdržel Sataloffovu cenu, která se uděluje mladým vědcům. “Bylo to poprvé v historii konference, kdy jeden člověk dostal ve stejném roce obě dvě ceny. Příjemně nás to překvapilo,” podotkl Švec.

Mezinárodní organizace The Voice Foundation se zabývá výzkumem hlasu a péčí o hlasivky. Na jejích odborných konferencích se každoročně setkávají lékaři, přírodovědci, inženýři, logopedi, hlasoví pedagogové i zpěváci z celého světa, aby diskutovali o nejnovějších trendech v tomto oboru.

beh jw

Sněmovna nejspíš vyřadí čínské léčitelství ze zdravotních oborů

Praha 12. července (ČTK) – Ze zákona o nelékařských zdravotnických povoláních zřejmě zmizí podmínky pro terapeuty a specialisty čínské medicíny. Sněmovna senátní předlohu nejspíš schválí, zdravotnický výbor to dnes doporučil hlasy 15 z 18 přítomných členů. K dalšímu projednávání předlohy se dolní komora dostane nejspíš na zářijové schůzi. Poslanci se shodují v tom, že čínskou medicínu by měl upravit samostatný zákon o léčitelích, který chystá ministerstvo zdravotnictví.

Do zákona se tradiční čínská medicína dostala v minulém volebním období, úpravu prosadil tehdejší předseda sněmovního výboru Rostislav Vyzula (ANO). Argumentoval ochranou lidí, když nebylo možné jednoznačně ověřit vzdělání poskytovatelů ani rozsah a kvalitu nabízené péče.

Dnes Vyzula řekl, že vzhledem k záporným postojům odborných institucí je nakonec dobře, že čínská medicína v zákoně o nelékařských povoláních nebude. Trvá ale na tom, že jsou tisíce poskytovatelů, kteří zneužívají špatné situace pacientů, lákají je na alternativní léčbu a “tahají z nich bezostyšně peníze”. S vypuštěním pasáží ale doporučoval stejně jako Jiří Běhounek (za ČSSD) vyčkat do doby, než bude návrh zákona o léčitelství hotov. “Jinak budou pacienti znovu vydáni na pospas lidem, kteří na nich parazitují bez jakýchkoli morálních zábran,” dodal Vyzula.

Ministr zdravotnictví Vojtěch Adam (ANO) senátorskou předlohu podporuje. Nesouhlasí s tím, že nynější zákonná úprava pacienty chrání. Je, jak uvedl, vyprázdněná. Zákon o léčitelství by mohl být předložen podle informací z výboru v první polovině příštího roku.

Tvůrcům senátorské novely – Aleně Dernerové (za SD-SN) a Vladimíru Plačkovi (ČSSD) – vadilo mimo jiné to, že čínští léčitelé by byli zvýhodněni proti ostatním, mohli by získat titul bakaláře či magistra a jejich služby by mohly hradit zdravotní pojišťovny. “Hlavní námitkou proti čínské medicíně jako regulérní součásti českého zdravotnického systému je nejen fakt, že nejde ověřit kvalitu čínských lékařů, ale zvláště to, že peníze za alternativu z Dálného východu mohou chybět jinde, například při léčbě vzácných onemocnění,” uváděli.

Sněmovní zpravodajka předlohy Jana Pastuchová (ANO) ohlásila pozměňovací návrh, který by opět zmírnil přísnější podmínky pro nastupující zdravotnické záchranáře. Do zákona je prosadila ve stejné novele, která uzákonila čínskou medicínu. Roční nemocniční praxi by podle avizované úpravy nemuseli absolvovat řidiči záchranných vozů, kteří vykonávají tuto práci mnoho let.

mbc jw