Masarykova univerzita otevře od roku 2020 klinickou farmacii

Brno 13. června (ČTK) – Masarykova univerzita od roku 2020 otevře na lékařské fakultě studijní program klinická farmacie, a to i přesto, že v Brně působí samostatná Veterinární a farmaceutická univerzita (VFU). Cílem je připravit pro praxi specialisty s jiným typem znalostí, řekl dnes novinářům děkan lékařské fakulty Martin Bareš.

Absolventi klinické farmacie se uplatní v nemocnicích, třeba na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče, kde pacienti dostávají množství různých léků s komplikovanými interakcemi. “Ohlasy z praxe máme velmi pozitivní,” uvedl Bareš.

Lékařská fakulta bude výuku zajišťovat ve spolupráci s přírodovědeckou fakultou, případně s odborníky z nemocnic, Středoevropského technologického institutu nebo Masarykova onkologického ústavu. Nebrání se ani spolupráci s VFU, pokud se školy dohodnou.

VFU podle nedávného vyjádření rektora Aloise Nečase poskytuje standardní univerzitní vzdělávání v oboru farmacie pro maximum zájemců, které “umožňuje počet financovaných studentů stanovený ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy”. “Posouzení existence dvou studijních oborů farmacie na dvou univerzitách v jednom městě není v kompetenci VFU Brno,” uvedl Nečas v březnu.

Podle Bareše lékařská fakulta nechce vytvářet konkurenci VFU, ale spíše rozšířit nynější možnosti. Ze začátku nabídne program klinická farmacie malému okruhu studentů, konkrétně zmínil dvě skupiny po 15 lidech. Studium potrvá pět let s předpokladem, že absolvent získá titul doktora farmacie.

Lékařská fakulta chystá také studijní program embryolog ve zdravotnictví, který reaguje na rostoucí potřebu léčby poruch plodnosti. Později se fakulta zaměří také na veřejné zdravotnictví včetně jeho přesahů do oblastí práva, ekonomie a managementu.

Jan Tomandl sd

Hradečtí záchranáři jako první v ČR dávají transfuzi ve vrtulníku

Hradec Králové 13. června (ČTK) – Královéhradečtí letečtí záchranáři jako první v ČR podávají krevní transfuzi pacientům v akutním ohrožení života ve vrtulníku. Projekt RABBIT funguje od 1. června, řekl dnes novinářům vedoucí lékař leteckých záchranářů v hradeckém kraji Anatolij Truhlář. Tímto způsobem ošetřili už tři pacienty.

“Jsme prvním pracovištěm ve střední, jižní a východní Evropě, které má transfuzní přípravky v terénu k dispozici,” řekl.

Příprava českého projektu trvala asi dva roky. Na jeho přípravě spolupracovala Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje s Oddělením urgentní medicíny, traumacentrem a Transfuzním oddělením Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Letečtí záchranáři z Hradce Králové doposud transfuzi podali třem pacientům se závažným poraněním. “Prvním podání krve bylo bezproblémové, a to hned třetí den od zahájení provozu, tedy 3. června. Šlo o dopravní nehodu,” řekl ČTK Truhlář. Ročně by mělo jít průměrně asi o 30 transfuzí v terénu. Lékaři si od toho slibují zlepšení stavů pacientů při vstupu do nemocnice. “Zvyšuje to kvalitu péče o závažně poraněné pacienty,” řekl.

Vít Řehák z transfuzního oddělení fakultní nemocnice ČTK řekl, že při přípravě projektu se objevily obavy z komplikací při přepravě a skladování krve. “Nic z toho se ale nepotvrdilo,” uvedl. Na palubě vrtulníku je krev skladována v chladícím boxu, těsně před podáním je speciálním ohřívačem upravena na tělesnou teplotu. “Projekt má velký význam. Čím dříve pacient dostane transfuzní přípravek, tím je to pro překonání jeho masivní krevní ztráty lepší,” řekl Řehák.

Letečtí záchranáři startují ze základny v Hradci k pacientům především v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Ročně zasahují u stovek případů. Loni jim meziročně stoupl počet zásahů o víc než pětinu. Evidují 611 vzletů včetně 30 výcvikových, tedy o 114 více než v roce 2016. Letecká záchranka přes 70 procent zásahů létá k úrazům, z nichž asi polovina jsou dopravní nehody a druhá polovina jiné, například sportovní, pracovní či úrazy v domácnostech

Tomáš Kučera hj

Gemini Night Trail Run: další ze série nočních běhů…

ZLÍN, 12. ČERVNA 2018 (Gemini) – Běh patří celosvětově mezi nejoblíbenější sporty. Jen v Česku se mu podle odhadů věnuje přes 40 procent lidí a obliba běžeckých akcí roste. Ve Zlínském kraji si mohou vyznavači běhu poměřit síly na devítikilometrové trase Svatojánského nočního běhu, který proběhne 16. června.

Trasa dalšího ze závodů Gemini Night Trail Runu povede kolem Sportparku Rybníček ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Už v 19 hodin odstartuje Rodinný charitativní běh, jehož výtěžek poputuje potřebným z daného regionu. O dvě hodiny později se budou běžci moci postavit na start Hlavního běhu. „Startovné Hlavního běhu činí 300 korun, Rodinného charitativního běhu potom 200 korun pro celý rodinný běžecký tým. Prezence běžců Hlavního závodu bude probíhat mezi 17. a 20. hodinou. Kromě samotného běhu čeká závodníky na místě spousta zábavy. Doprovodný program je připraven už od 17 hodin a na malé běžce čeká spousta soutěží, malování na obličej nebo skákací hrad. Chybět nebude opékání špekáčků nebo autogramiáda reprezentanta v biatlonu Michala Krčmáře. Celou akci ukončí ve 22 hodin svatojánský oheň,“ popsal Vladan Daněk, organizátor běhu. „Součástí doprovodného programu je také měření zraku, které na místě provádíme zdarma,“ doplnil Pavel Stodůlka, primář oční kliniky Gemini, která je generálním partnerem běhu.

Běžci mohou na trať vyběhnout v několika kategoriích: Muži I (do 19 let včetně), Muži II (20-39 let), Muži III (40-49 let), Muži IV (50 let a více), Ženy I (do 19 let včetně), Ženy II (20-39 let), Ženy III (40-49 let), Ženy IV (50 let a více), Tandem MIX (žena + muž bez rozdílu věku).

Podrobnosti na www.nocnibeh.cz.

SOUKROMÁ OČNÍ KLINIKA GEMINI, www.gemini.cz

Soukromá oční klinika Gemini rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. První z poboček byla otevřena ve Zlíně v roce 2003 jako jedna z prvních soukromých očních klinik v Česku. V současné době provozuje klinika v České republice devět pracovišť: ve Zlíně, v Průhonicích u Prahy, Praze-Krči, Českých Budějovicích, Ostravě, Vyškově, Brně a Novém Jičíně. Jako jediná česká oční klinika otevřela pracoviště také ve Vídni. Vedle operací zbavujících pacienty potřeby nosit brýle a operací šedého zákalu se na klinikách provádějí i estetické zákroky, jako například plastika horních a dolních víček. V čele týmu operatérů stojí světově uznávaný oční chirurg prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D.

Z Atlasu je EUC Klinika Zlín

Praha, 12. června 2018 (EUC)

Zlínská nemocnice Atlas je od roku 2007 součástí zdravotnické skupiny EUC, největší sítě ambulantních klinik v ČR. Od června mění svou právní subjektivitu a název na EUC Klinika Zlín a.s., Chce se tak více přihlásit ke skupině s pevnou pozici v českém zdravotnictví.

MUDr. Tomáš Melichar, ředitel dosavadní Nemocnice Atlas a nově ředitel EUC Klinika Zlín: „Veškerá lékařská péče, kterou nyní ve Zlíně poskytujeme, zůstane i do budoucna. Významně se však zpříjemní službou nové recepce, která bude hlavním článkem při objednávání klientů k našim lékařům. Tato služba zefektivní práci nejprve praktickým lékařům a postupně budeme přidávat další odborné ambulance. Klienti se budou moci na prohlídku k lékaři objednat osobně na recepci, telefonicky a následně i emailem. Otvírací doba recepce bude kopírovat ordinační hodiny ambulancí.“

Nová recepce a propojení na možnosti zdravotnické skupiny EUC s celostátní působností a desítkami lékařských odborností bude pro klienty velkou přidanou hodnotou. Do budoucna ve Zlíně připravují další zapojování moderních technologií do poskytování zdravotní péče a nové lůžkové oddělení.

Skupina EUC:

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v ČR. Je největším poskytovatelem ambulantní péče, prémiové péče, mamoscreeningu a lékařské péče pro zaměstnavatele. Od roku 2011 investovala 544 milionů korun především do modernizace přístrojů, vzdělávaní zaměstnanců a elektronizace systémů a služeb. V 28 zdravotnických zařízeních napříč ČR (včetně 10 prémiových), 19 lékárnách a 14 laboratořích zaměstnává 1830 lidí, kteří poskytnou péči 1,8 milionu pacientů ročně. Na podzim 2017 vydala jako první v sektoru zdravotnictví v ČR emisi dluhopisů, v celkovém objemu 1,4 miliardy korun.

Vice na www.euc.cz

Města v USA tolerující marihuanu žádají povolit drogu celostátně

Boston (USA) 12. června (ČTK) – Starostové sedmi amerických měst, která povolují užívání marihuany, spojili své síly s cílem přesvědčit o potřebně legalizace drogy federální vládu. Napsala to agentura AP ve zprávě z výroční konference amerických starostů v Bostonu. Lobbistické sdružení vytvořili starostové měst Denver, Seattle, Portland, San Francisco, Los Angeles, Las Vegas a West Sacramento.

Advokáti legalizace marihuany chtějí na konferenci starostů prosadit rezoluci, který vyzývá americkou vládu, aby konopí vyřadila ze seznamu zakázaných drog. K iniciativě se podle AP připojili i starostové Oaklandu v Kalifornii a Thorntonu v Coloradu, kde droga legální není.

Užívání marihuany zatím v nějaké formě legalizovalo třicet amerických států. Federální zákon tolerující do určité míry marihuanu mají kongresmani na stole od minulého týdne. Prezident Donald Trump nedávno řekl, že návrh “pravděpodobně” podpoří.

Legalizace marihuany může podle některých amerických expertů pomoci řešit problém drogové závislosti a může snížit počet smrtelných případů předávkování. Jiní vědci ale varují, že legalizace měkkých drog může drogovou epidemii v USA jen zhoršit.

jas rv

Vědci proberou výzkumy psychedelik na konferenci v Praze

Klecany (u Prahy) 12. června (ČTK) – Vědci proberou na konferenci v Praze výsledky výzkumů a využití psychedelických látek při léčbě. Jedna z největších konferencí tohoto typu na světě se uskuteční od 21. do 24. června. Druhý ročník multidisciplinární akce pořádá expertní skupina Beyond Psychedelics a klecanský Národní ústav duševního zdraví. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ústavu Jan Červenka.

Účastníci konference se budou také zabývat duševním zdravím a změněnými stavy vědomí. “Praha přivítá na 120 předních výzkumníků a odborníků z celého světa, kteří přijedou diskutovat potenciál, současné výzvy i budoucí směřování oblasti výzkumu a využití psychedelik,” uvedl Červenka. Konference bude zároveň vyvrcholením akce Prague Psychedelic Week 2018, která je určena pro veřejnost a od 16. do 24. června lidem přiblíží téma změněných stavů vědomí.

Psychedelické látky mohou pomoci pacientům, u kterých nezabírá konvenční terapie. “Jsou unikátní v tom, že facilitují změnu psychiatrického paradigmatu: namísto – často dlouhodobého – potlačování symptomů dokáží v kontrolovaných a správně vedených podmínkách napomoci vyřešení příčiny potíží, a to již po jednou až dvou podáních,” řekla Rita Kočárová, koordinátorka konference, která působí jako výzkumnice v Národním ústavu duševního zdraví.

Cílem konference je také osvětlení rizik i potenciálu psychdelických látek. “Jakékoliv užívání psychedelik, ať už pod dohledem odborníka nebo na vlastní pěst, s sebou nese také rizika. Chceme o nich informovat a umožnit lidem lépe porozumět vhodnému užívání a smysluplné integraci,” dodala Kočárová.

Mezi hosty konference budou například Rick Doblin, zakladatel a ředitel MAPS, organizace, která stojí za brzkým prosazením MDMA (látka známá jako Extáze) do lékařské péče, nebo William A. Richards z univerzity Johna Hopkinse, David Nichols nebo Amanda Feildingová, zakladatelka a ředitelka nadace Beckley Foundation, která se zabývá výzkumem konopí, psilocybinu, LSD a dalších látek a věnuje se i reformám světové drogové politiky.

“Letošní ročník opět navštíví i autor známé knihy The Psychedelic Renaissance (Psychedelická renesance) Ben Sessa, jehož hlavním projektem je v současnosti celosvětově unikátní studie léčby závislostí na alkoholu pomocí MDMA,” doplnila koordinátorka konference.

sbe kš

Lékaři z Ukrajiny dostanou přidělené místo, kde budou pracovat

Praha 12. června (ČTK) – Lékaři z Ukrajiny, kteří budou chtít léčit v Česku, dostanou přidělené místo, kde budou pracovat. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) půjdou tam, kam čeští lékaři nechtějí. Řekl to na dnešní tiskové konferenci k platům ve veřejném sektoru. Projekt Ukrajina, který příchod lékařů usnadňoval, slíbil premiér v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Ředitelé krajských nemocnic a Asociace krajů si ale prosadili jeho pokračování. V jeho rámci si totiž již nyní vybírají lékaře na místa, kde je potřebují

“Kraje lékaře z Ukrajiny chtějí. Režim by měl být takový: my mu řekneme, kde bude pracovat, protože naši lidi tam nechtějí,” řekl premiér. Před dvěma týdny spolu s ministrem zdravotnictví deklaroval, že ukrajinští lékaři budou muset mít stejné zkoušky jako ostatní ze zemí mimo EU.

Asi 150 lékařů, kteří dosud přišli díky projektu Ukrajina, si je bude muset do roka doplnit. Působí podle krajů například na interních odděleních, na která jsou pak navázaná další jako rehabilitace nebo následná péče.

Zaměstnavatel, většinou ředitel nemocnice, si v projektu mohl požádat o schválení konkrétního zaměstnance z Ukrajiny, který u něj měl pracovat. Už dříve tedy ukrajinští lékaři přicházejí hlavně na místa, kde byl lékařů nedostatek.

České zdravotnictví se podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bez pracovníků ze zahraničí neobejde, nejhorší je situace v Ústeckém a Karlovarském kraji. Stejný problém řeší i jiné státy, například v Německu chybí asi 50.000 zdravotních sester.

Umisťování absolventů nebo pracovníků do konkrétních obcí, kde byli potřeba, bylo v Česku běžné před rokem 1989. Začalo se s ním v 50. letech, podnik byl tehdy povinen absolventa zaměstnat, zajistit mu ubytování a uhradit náklady na stěhování. Umístěnky se týkaly například učitelů nebo právě lékařů. Možnost jejich obnovení zmínil loni tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) v souvislosti s tím, že se nemocnicím v pohraničí nedaří sehnat primáře ani za plat 200.000 korun měsíčně. “Pokud se bude chtít lékař pohybovat v systému veřejného zdravotního pojištění, tak si nejdřív odslouží pár let na venkově,” řekl tehdy ministr.

Ministerstvo zdravotnictví se chce zaměřit na změnu aprobační zkoušky, kterou musí lékař cizinec složit, než může začít v Česku samostatně léčit. V současné době ji tvoří písemný test, půlroční praxe pod dohledem lékaře a odborný pohovor v češtině. Úspěšnost u zkoušek je jen asi deset procent. Komory dříve uvedly, že zadání testů jsou veřejně známá, naopak pohovor lékaři opakují i několikrát a praxi si úmyslně protahují.

van mal

Nemocnice Valašské Meziříčí zahajuje projekt paliativní péče

Val. Meziříčí (Vsetínsko) 12. června (ČTK) – Nemocnice Valašské Meziříčí na Vsetínsku, která je členem skupiny Agel, zahajuje projekt zaměřený na péči o pacienty v konečných stadiích nevyléčitelných nemocí. Mladá lékařka interního oddělení nemocnice Veronika Mikolajková uspěla se svým návrhem paliativní péče v grantovém programu společnosti Avast a nyní utváří kolektiv zdravotníků vyškolených v poskytování specializované paliativní péče. ČTK o tom dnes informovala mluvčí nemocnice Lucie Drahošová.

“Po ukončení léčby pacienti často nevědí, na koho se obrátit. Mnozí praktičtí lékaři se snaží své svěřence tímto náročným obdobím provést, nicméně jejich možnosti bývají často z různých důvodů omezené. Naší povinností je ukázat jim hodnotnou cestu, která má smysl, i když nevede k uzdravení,” uvedla Mikolajková. V případě nevyléčitelně nemocných by měl vzniknout plán paliativní péče, který zohlední přání pacientů, zdravotníci komunikují také s blízkými pacientů.

“Pokud rodina chybí nebo funguje nedostatečně, uplatňuje se jako členka paliativního týmu sociální pracovnice. Představy pacienta a rodiny spojujeme s detailní znalostí jeho zdravotního stavu a vyhlídek do budoucna. Když víme, co je pro nemocného nejdůležitější, můžeme pro něj vybrat nejlepší medicínský postup a ušetřit jej všeho, co by ho zbytečně zatěžovalo,” řekla Mikolajková.

Předpokladem kvalitní paliativní péče je tým složený z lékařů, zdravotních sester, sociálního pracovníka, také kaplana, psychologa, nutričního terapeuta či fyzioterapeuta. Odborníci provází pacienty a jejich rodiny až do poslední chvíle a pomáhají nemocným zvládat bolest, dušnost, poruchy spánku, úzkosti a další potíže. Ačkoliv bude paliativní tým fungovat pod záštitou nemocnice, řadě pacientů umožní důstojně zemřít doma. “Pokud má nemocný pečující rodinu, pak její členy poučíme o tom, jak pacientovi doma pomáhat a sestavíme plán vhodný pro domácí prostředí,” řekla Mikolajková.

Projekt v nemocnici podpořilo také ministerstvo zdravotnictví půl milionem korun. “Uvedené prostředky jsou určeny na nákup kompenzačních pomůcek či zdravotnických prostředků, které usnadňují péči o paliativní pacienty a zvyšují jejich kvalitu života během pobytu na nemocničním lůžku,” uvedla mluvčí. Vzniknou také informační brožury.

Ve Valašském Meziříčí se o nevyléčitelně nemocné stará řadu let hospic Citadela, který provozuje Diakonie Českobratrské církve evangelické.

jmk hj

Senioři budou mít pro záchranáře obálku se zdravotními problémy

Brno 11. června (ČTK) – Záchranářům v celé České republice má v péči o osamocené seniory pomoct takzvaná seniorská obálka pro shromažďování informací o tom, kterými nemocemi či alergiemi senior trpí a jaké bere léky. Obsahovat bude i kontakty na jeho blízké. Zájemce si údaje vyplní za pomoci příbuzných a lékaře a obálku nechá na viditelném místě v bytě pro případ zásahu záchranářů. Celostátní projekt dnes v Brně představili jihomoravský radní Milan Vojta (ANO) a mluvčí jihomoravské záchranné služby Michaela Bothová. Podle ní mohou nasbírané údaje ušetřit záchranářům čas, když jde o život pacienta.

Projekt je celostátní a má fungovat v každém kraji. Jihomoravský kraj začal v těchto dnech obálky distribuovat do nemocnic, na výjezdová stanoviště záchranné služby a bude také ke stažení na webových stránkách. Senioři v obálce za pomoci rodiny nebo lékařů vyplní údaje o alergiích, nemocech i lécích včetně dávkování a kontakty na své blízké i praktického lékaře. Obálku pak umístí na viditelném místě v bytě, například na vnitřní stranu vchodových dveří nebo na lednici. “Údaje by měly být pravidelně aktualizované. Poslouží v případě zásahu záchranářů k rozhodnutí o tíži zdravotního stavu, optimální terapii na místě nebo nutnosti transportu do zdravotnického zařízení,” uvedl Vojta.

Podle Bothové záchranáři vyjíždějí k seniorům nejčastěji a informace shromážděné na jednom místě mohou znamenat úsporu času v minutách, což pak může vést k záchraně života. “Urychlí se tím péče a předejde se komplikacím. Zároveň budeme mít kontakt na blízké, kterým dáme vědět, že se něco stalo s jejich příbuzným,” dodala Bothová.

Lenka Horáková kš

Nemocnice v České Lípě pořídí druhou laparoskopickou věž

Česká Lípa 11. června (ČTK) – Díky mimořádné investiční podpoře z Libereckého kraje pořídí Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa druhou laparoskopickou věž. Zájem o tento druh operací stoupá a vybavení už potřebám nestačí, řekl dnes ČTK generální ředitel nemocnice Pavel Marek. Liberecký kraj rozdělil z přebytku loňského hospodaření 44 milionů korun na investice v páteřních nemocnicích v České Lípě, Liberci, Jablonci nad Nisou a Jilemnici.

Českolipská nemocnice získala z programu devět milionů korun, z toho zhruba čtyři miliony korun bude stát nová laparoskopická věž. “Po stabilizaci našeho chirurgického týmu jdou laparoskopické operace raketově vzhůru a je to jednoznačně potřeba, protože není možné abychom mezi sály převáželi jednu starou laparoskopickou věž. Chirurgickému týmu tak vytvoříme podmínky, aby pracoval se špičkovou technikou,” řekl Marek. Peníze použije podle něj nemocnice také třeba na dovybavení rentgenu.

Nemocnice v České Lípě je druhým největším zdravotnickým zařízením v Libereckém kraji. Do modernizace, rozvoje a nového vybavení investuje letos desítky milionů korun. Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) získala 157 milionů korun na nové přístrojové vybavení. Největší investicí bude magnetická rezonance, která zatím nemocnici chybí. Liberecký kraj, který je zřizovatelem, každý rok nemocnici na investice přispívá 30 miliony korun. “Tyto peníze použijeme na spolufinancování těchto projektů, na menší akce jako je pořízení laparoskopické věže by nám už nezbylo,” dodal Marek.

Liberecký kraj počítal s podporou investic v páteřních nemocnicích už při přípravě rozpočtu na letošní rok. Na přímé dotace vyčlenil původně 12 milionů korun, díky dobrým výsledkům loňského hospodaření postupně částku zvýšil až na 44 milionů. Ani to ale nestačí. “Požadavků přišlo za 100 až 120 milionů korun, nemohli jsme tak uspokojit všechny,” poznamenal náměstek hejtmana pro zdravotnictví Přemysl Sobotka. Nejvíc peněz – 25 milionů korun poputuje do liberecké nemocnice, která chce pořídit novou angiografickou linku a terapeutický rentgen. Jablonecká nemocnice získá 7,6 milionu a jilemnická 2,4 milionu korun.

ivc hj