PMS postihuje dívky do 15 let i ženy ve stresu.…

Vrbno pod Pradědem, 3. května 2018 (MUDr. Pavel Turčan)

Bolesti v podbřišku, náladovost, bolest hlavy či chuť na sladké. S těmito projevy se potýkají ženy několik dní před začátkem menstruace. Důvodem je takzvaný premenstruační syndrom (PMS). Co má na průběh PMS vliv, jaké jsou jeho příznaky a jak s nimi bojovat? To ve svém komentáři vysvětlí renomovaný gynekolog MUDr. Pavel Turčan.

Proč premenstruační syndrom vzniká a čím je způsobován, není dosud zcela jasné. PMS totiž ovlivňuje hned několik faktorů. Prvním jsou bezesporu hormonální změny a výkyvy, na které jsou některé ženy citlivější. Určitou roli hraje i genetika. Na průběh PMS však má vliv i celková životospráva. Příznaky tak může zhoršovat stres, nadměrný příjem kofeinu a alkoholu či nedostatek některých vitaminů. Syndrom ovlivňuje i nadměrný kalorický příjem či dlouhodobá nevyvážená strava s nedostatkem zeleniny a vysokým obsahem nasycených tuků.

Projevy PMS si můžeme splést s virózou

Průběh PMS se u každé ženy různí, a to právě na základě genetických předpokladů či životosprávy. Projevy většinou začínají 3 až 5 dnů před menstruací, ale v některých závažnějších případech lze příznaky syndromu zaznamenat i 10 až 14 dní před začátkem krvácení. S prvním dnem menstruace pak symptomy většinou postupně mizí.

V období PMS některé ženy zadržují vodu v těle, mají napjatá a citlivá prsa či otoky končetin, především nohou. Jiné zase trápí bolesti v podbřišku, zvýšená plynatost nebo extrémní chuť na sladké či na jídlo obecně. Většinou se k tělesným projevům přidávají i ty psychické. Ženy mohou být roztěkané, náladové, někdy špatně spí. Některé projevy PMS mohou ženy zaměňovat za virózu nebo střevní infekci. Mohou se totiž potýkat se zácpou nebo naopak s průjmem doprovázenými bolestí hlavy.

PMS trpí častěji ženy ve stresu nebo mladé dívky

PMS se častěji objevuje u mladých dívek ve věku 12 až 15 let, které začínají menstruovat. Dívky na hormonální změny reagují výraznějšími projevy syndromu, tato forma ale poměrně brzo ustupuje. V dospělosti se příznaky PMS objevují spíše u žen s nedostatkem pohybu či nevhodnou výživou a u těch trpících zejména nedostatkem železa. Projevy jsou pak častější u žen s úzkostmi či psychickými problémy nebo u žen v permanentním stresu.

Pokud se žena s nepříjemnými projevy PMS potýká, měla by dbát na zdravou životosprávu s vyváženou stravou. Důležité je i doplňování minerálů, zvláště hořčíku a vitaminu B6. Vhodné je vyhledat některé komplexnější doplňky stravy, jež mohou napomoct k úpravě hormonálních hladin či mírnění příznaků, jako například Sarapis mensis. Důležité je zařadit do běžných aktivit více pohybu, vyhýbat se stresu i nadměrné konzumaci kofeinu a alkoholu.

Autor komentáře: Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan, který spolupracuje se společností Vegall Pharma nabízející přírodní doplňky stravy.

MUDr. Pavel Turčan

Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan vystudoval obor všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Hradec Králové. Po studiu složil atestaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního i druhého stupně a následně rovněž v oboru sexuologie. Dnes je zároveň členem mnoha odborných organizací, například Sexuologické společnosti, České společnosti pro menopauzu a andropauzu, České gynekologické a porodnické společnosti či Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu.

Kampaň proti melanomu nabídne vyšetření zdarma ve 12 městech

Ostrava, 3. května 2018 (ČPZP) – Našli jste na svém těle podezřelé pigmentové znaménko? Nechte si jej zdarma zkontrolovat lékařem v rámci preventivně vzdělávacího programu Spolu proti melanomu, který pořádá Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Akce je pro všechny zájemce a uskuteční se během května ve 12 městech napříč devíti kraji České republiky.

Bezplatná prohlídka kůže odstartuje v Olomouci ve středu 9. května. Další možnost preventivního vyšetření dostanou lidé v těchto městech: Zlín, Pardubice, Česká Lípa, Kladno, Plzeň, Jihlava, Znojmo, Vyškov, Opava, Karviná. Poslední příležitost pro kontrolu kůže bude v Ostravě, kde kampaň ve středu 30. května skončí. Akce se s výjimkou Ostravy a Kladna koná na náměstích uvedených měst a ani v jednom z 12 míst konání nenese žádný výtěžek.

Mateřská znaménka zájemcům zkontrolují lékaři ve speciálním stanu vždy v době od 10 do 17 hodin. Součásti bude doprovodný program v oblasti zdravého životního stylu. Lidé si budou moci také například změřit množství tukové tkáně v těle nebo provést samovyšetření prsou na silikonovém modelu.

„Zhoubný melanom kůže patří mezi velmi závažné druhy rakoviny, neboť začíná relativně brzy metastazovat do dalších částí a orgánů lidského těla. Podle statistik na něj zemře kolem 400 osob ročně. Je životně důležité odhalit nemoc včas, proto pokud máte na těle podezřelé znaménko, určitě na bezplatné vyšetření přijďte,“ uvádí ostravská dermatoložka MUDr. Sylva Zajícová z ordinace Zdravá kůže.com, která je odborným garantem projektu. Při nejasnostech budou pacienti odesíláni k podrobnějšímu vyšetření digitálním dermatoskopem, které je prováděno v ordinaci.

Kampaň Spolu proti melanomu pořádá Česká průmyslová zdravotní pojišťovna již potřetí ve spolupráci s vybranými městy a dermatology. „Principem programu je odborné vyšetření pigmentových skvrn na těle klientů, s cílem včasného podchycení nebezpečí vzniku zhoubného melanomu nebo jiných závažných onemocnění či komplikací. Akce je určena pro širokou veřejnost, zdravotní pojištění u České průmyslové zdravotní pojišťovny není podmínkou vyšetření.,“ doplňuje tisková mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

V roce 2017 akce Spolu proti melanomu zavítala do 15 měst České republiky a stejně jako rok předtím, během návštěvy osmi měst, se setkala s velkým zájmem veřejnosti. Znaménka zdarma si během loňské kampaně nechalo vyšetřit téměř 6800 lidí. Podezřelé znaménko se našlo u 7,6 procenta vyšetřených pacientů. Další informace o akci najdete na www.spoluprotimelanomu.cz.

Jaké změny na kůži by vás měly přivést do stanu ČPZP?

• Plošné zvětšování – rozpíjení nebo vyvýšení znamének

• Změna zabarvení znaménka

• Krvácení, svědění, strup, červený okraj

• Mají-li na kůži nový útvar, který se dlouho nehojí

• Nově objevené, stále se měnící znaménko

• Větší množství znamének na kůži

Místa a termíny kampaně Spolu proti melanomu 2018

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Až 95 % lidí si myje ruce špatně a až 80 %…

Praha 3. května 2018 (AESCULAP AKADEMIE)

Ačkoliv se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) šíří až 80 % infekcí špinavýma rukama, je doposud hygiena rukou laickou veřejností i odborníky podceňovaná. Na 5. května připadá již 9. rokem WHO iniciovaný Světový den hygieny rukou, který vyzdvihuje význam správně prováděné hygieny rukou jako preventivního opatření. V ČR letos vznikla Národní pracovní skupina pro hygienu rukou složená ze zástupců odborných společností, odborových organizací a předních českých odborníků v oblasti epidemiologie a hygieny. „Letos jsme se zaměřili na septické stavy, které vznikají nejen v důsledku slabého imunitního systému, ale na jejichž vzniku a šíření se významně podílí právě nedostatečná hygiena rukou v komunitním prostředí i ve zdravotnictví,“ říká zakládající členka Národní pracovní skupiny pro hygieny rukou MUDr. Vilma Benešová. „Téma hygieny rukou je pro nás značně důležité a velmi si vážíme toho, že Aesculap Akademie mohla stát u zrodu Národní pracovní skupiny pro hygienu rukou. Těšíme se na vzájemnou spolupráci, ze které by mohly vzejít nové zajímavé a prakticky zaměřené kurzy pro zdravotníky,“ doplňuje manažer Aesculap Akademie RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA.

ZDROJEM NÁKAZY MOHOU BÝT PŘEDMĚTY DENNÍ POTŘEBY I PODANÁ RUKA

Viry žloutenky typu A, chřipky, různých respiračních onemocnění či rotavirus, enterovirus nebo bakterie salmonely se nacházejí na běžně používaných předmětech, kde se dokážou také úspěšně množit. Vyskytují se například na mincích a bankovkách, na klikách, madlech nákupních košíků, tlačítkách zvonků a výtahů, vodovodních bateriích a ručnících, na počítačových klávesnicích a myších. „Většina lidí považuje za nejkontaminovanější záchodové prkénko, ale ve skutečnosti je až několikrát špinavější počítačová myš a tu zase několikrát předčí klávesnice. A naprostou katastrofou co do bakteriologického výskytu bývají houbičky a hadříky na nádobí a někdy i kuchyňská prkénka,“ říká hlavní hygienička nemocnic Ústeckého kraje Mgr. Dana Vaculíková. Infekce se také mnohem častěji předávají podáním ruky než líbáním a rizikové je pochopitelně i kýchání a smrkání. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) si přitom až 95 % lidí nemyje ruce správně. Někteří si je dokonce neumyjí ani po použití toalety – v 15 % muži a v 7 % ženy. Po použití WC máme přitom na rukou až 2x více mikrobů než před jeho použitím. Voda a mýdlo jsou přitom nejjednoduššími hygienickými prostředky, ale až 50 % mužů mýdlo přitom nepoužívá vůbec. Ruce bychom si měli umýt vždy, když přijdeme domů, obzvláště pak po cestě hromadnými dopravními prostředky, před přípravou jídla i po ní, před samotným jídlem, po kontaktu se zvířetem či jeho exkrementy, po vynesení odpadků, smrkání a kašlání a samozřejmě před a po ošetření rány. „Pokud jde o hygienu v domácnosti, jde předně o mechanické čištění ploch vodou a běžnými čisticími prostředky. Pokud neřešíte nějakou akutní infekci, není nutné stále prolévat záchod savem. To by naopak přispělo k množení velmi rezistentních bakterií, které by vám v důsledku mohly uškodit,“ říká ústavní hygienička z Fakultní nemocnice Hradec Králové MUDr. Lenka Hobzová. Dalším stupněm hygieny rukou je jejich dezinfekce za použití speciálního dezinfekčního prostředku, který si poradí i s odolnými bakteriemi a může být také dobrým řešením na cestách s omezeným přístupem k vodě.

INFEKCE SPOJENÉ SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ BÝVAJÍ U PACIENTŮ INDIKOVÁNY V 8 – 10 % PŘÍPADŮ V CELOSVĚTOVÉM MĚŘÍTKU

Mezi infekce spojené se zdravotní péčí (HAI) se řadí nejen ty, které pacient získá ve zdravotnickém zařízení, ale počítají se k nim například i nakažení rodinní příslušníci po jeho návratu domů nebo nakažené nemocniční návštěvy. V nemocnicích se již s mýdlem a vodou nevystačí. Zde je třeba použít i silnější dezinfekční prostředky, aby byli chráněni jednotliví pacienti i ošetřující personál. Daní za trvalé používání takových prostředků jsou však i rezistentní mikroby, které ve skupině indikovaných tvoří zpravidla jednu desetinu. Nejvíce případů HAI bývá přitom v kategorii infekcí v místě chirurgického výkonu. Dodržování aseptického prostředí by mělo být samozřejmostí. Přesto existují i výjimky, jak dosvědčuje pacient Jan O. z Královéhradecka: „Nechával jsem si odstranit v soukromé chirurgické ambulanci podkožní bouličku. Když jsem se do ordinace dostavil k výkonu, bylo okno obložené věcmi a talířem se zbytky párku a zaschlé hořčice. Po ulehnutí k zákroku jsem nad sebou pozoroval světlo z notně zaprášené lampy. Když do mě pak lékař říznul a pravil „jé, to jsem nechtěl“, docela jsem znervózněl. Ale dopadlo to dobře. Problém mi pan doktor vyřešil a ničím jsem se u toho nenakazil,“ říká. Horší zkušenost má bohužel Jaroslava Ř. z Jihlavska, která byla přijata na infekční oddělení nejmenované okresní nemocnice, aby jí zde vyléčili vyrážku. Na těle se jí objevila v souvislosti s odstraněním kožních výrůstků na krku a na hrudi. Z nemocnice však odcházela bez malíčku. „Při infuzi mě už druhý den velmi bolela ruka a bolesti vystřelovaly do malíčku. Prosila jsem o vyšetření. Rentgen však nic neukázal, a tak se lékaři rozhodli malíček rozříznout. Přestože se při zákroku čtyři chirurgové mezi sebou dohodli, že je to čisté a žádný problém nevidí, při pozdějším převazu jsem měla malíček černý od gangrény a amputace mi byla lékaři doporučena jako jediné možné řešení. Dodnes jsem se s tím nevyrovnala. Ani s tím přístupem. Bylo mi podsouváno, že jsem se předtím musela do prstu píchnout při manikúře a když jsem po lékaři při kontrole chtěla, aby pojmenoval, co jsem s tím vlastně měla, neodpověděl mi,“ říká. Zdravotníkům se doporučuje pro hygienu rukou soustředit se na pět klíčových momentů: před kontaktem s pacientem, před čistým/aseptickým zákrokem, po možném riziku kontaktu s tělními tekutinami, po kontaktu s pacientem a po kontaktu s okolím pacienta.

RUCE JE TŘEBA MÝT ALESPOŇ 30 SEKUND, V KRIZOVÝCH MOMENTECH I DEZINFIKOVAT

Ohledně správného mytí rukou je nejlepší praktická ukázka, třeba na instruktážním videu. Obecně lze uvést, že by se měla použít voda i mýdlo nebo tekutý mycí prostředek a mytí by mělo probíhat alespoň 30 sekund. Ruce jsou navlhčeny a následně na ně naneseno dostatečné množství mycího prostředku. Pokračuje se známým třením dlaň o dlaň a méně známým čištěním hřbetů rukou s roztaženými prsty, mezi něž jsou klouzavými pohyby vkládány namydlené prsty druhé ruky. Obě ruce se v mytí vystřídají. Pokrčené do sebe zaklesnuté prsty proti sobě otočených rukou zajistí očistu v oblasti nehtů. Následuje krouživé tření palce zavřeného v druhé dlani a naopak. Očista dlaní se pak provádí prsty druhé ruky sevřenými téměř do špetky krouživými pohyby a dozadu a dopředu. Následně se ruce opláchnou vodou a utřou se ručníkem na jedno použití. „Důležité je si uvědomit, že v krizových momentech, jako je návštěva zdravotnických zařízení, ať už jsme v roli pacienta nebo návštěvníka, je nutné si ruce dezinfikovat. Ideálně při příchodu do zdravotnického zařízení a při odchodu z něj,“ říká zakládající členka Národní pracovní skupiny pro hygienu rukou MUDr. Vilma Benešová. Hlavním důvodem je vysoká koncentrace nemocných lidí a zároveň i přítomnost mnohem rezistentnějších kmenů mikroorganismů, než které jsou běžně zastoupeny v komunitním prostředí. Dezinfekcí pak dotyčný chrání sebe i své blízké. „Správné postupy hygieny rukou pro zdravotnický personál zařazujeme pravidelně jako pevnou část programu například i při školení pro chirurgy. Úroveň znalosti správných postupů je různá. Edukace na školách nebývá vždy praktická a často mladí zdravotníci okoukávají postupy od starších kolegů až přímo v praxi. A to nemusí být vždy optimální. V posledních letech proto pomáháme i s edukací studentů lékařských fakult“, dodává Mgr. Petra Bártová z Aesculap Akademie.

Nevidomí futsalisté týmu Avoy MU Brno vyhráli mezinárodní ligu

Brno, 3. května 2018 (Avoy MU Brno)

Druhý ročník Středoevropské ligy futsalu pro nevidomé zná od víkendu svého vítěze. První místo suverénně potvrdil domácí celek Avoy MU Brno, když ke svému celkovému hodnocení přidal 4 vítězství a 12 bodů. Stříbrnou příčku získal tým Tyniecka Kraków, který o víkendu uhrál sice jen 5 bodů, ale s celkem 33 body v celkovém hodnocení překonal celek Wroclaw (19 bodů).

Brno hostilo mezinárodní turnaj pro nevidomé futsalisty vůbec poprvé. Titul potvrdil lídr tabulky hned v prvním zápase domácího turnaje. „Avoy MU Brno vyhrálo s celkovým ziskem 50 bodů, stříbrný Krakov získal 33 bodů, takže jsme vyhráli s velkým náskokem. Ve 20 zápasech jsme neprohráli ani jednou. Letos jsme se přitom Středoevropské ligy účastnili poprvé,“ říká za brněnský celek Jitka Graclíková. Hráč MU Avoy Brno Jan Mrázek se navíc stal nejúspěšnějším střelcem letošního ročníku.

Nejlepším ligovým brankářem byl pak oceněn Tomáš Bukovský, který ve všech 20 zápasech inkasoval jedinou branku.

Se zahraničními celky opět brněnští hráči poměří své síly na už tradičním Blind Cupu v Bučovicích. Jeho 6. ročník se letos odehraje od 30. června do 1. července.

Když vlasy dodávají sílu

Praha, 3. 5. 2018 (Procter & Gamble) – Ztráta vlasů je pro ženu trpící onemocněním náročná změna. Díky Nadačnímu fondu Daruj vlasy se už mnoho žen a slečen raduje z paruky z pravých vlasů. V počátcích projektu mohli lidé pomoci především darováním vlasů, od 26. dubna se ale může zapojit každý bez rozdílu. Stačí, když si v hypermarketech Globus zakoupíte produkt Pantene a automaticky přispějete 10 Kč na výrobu paruk.

Nadační fond Daruj vlasy funguje déle než rok. Cílem projektu je vyrábět paruky na míru z pravých vlasů pro onkologické pacientky, pro které je paruka velkou psychickou pomocí. Jak dodává klinická psycholožka a psychoterapeutka Veronika Roudná: „Vlasy jsou u žen odjakživa považované za jeden ze symbolů ženskosti. Jsou naší součástí, spoluvytvářejí identitu a to, jak se prezentujeme navenek, ovlivňují naši sebedůvěru. I z tohoto důvodu bývá pro pacientky ztráta vlasů po dobu léčby onkologického onemocnění další (vysoce) zatěžující změnou, která je navíc viditelná, nedobrovolná a často radikální.“ Kampaň podpořila i herečka Ivana Jirešová: „Vlasy jsou korunou krásy každé ženy. Nyní všichni můžeme dopřát krásné vlasy i ženám, které o ně přišly.“

Na výrobu jedné paruky se spotřebuje zhruba 200 až 400 gramů lidských vlasů, což odpovídá přibližně třem až čtyřem dárcům. Proces výroby trvá až dva týdny. Jedná se o časově velmi náročný proces, kdy vlásenkářka do tylového podkladu poutkuje vlas po vlasu.

Proces výroby paruky nevyžaduje jen hodně času, ale i finanční podporu. Od 26. dubna do 30. června se může zapojit každý jednoduše během běžného nákupu – zakoupením jednoho produktu Pantene v hypermarketech Globus přispějete na výrobu paruk 10 Kč. Díky Pantene můžete mít nejen krásné vlasy, ale zároveň přispět na výrobu paruk z pravých vlasů pro onkologické pacientky a navrátit jim zpět ztracenou sílu a sebevědomí, které jim nemoc vzala.

Před Bechtěrevovou nemocí již není nutné ohýbat hřbet

Praha, 3. května 2018 (Klub Terapie) – Bechtěrevovu nemoc (ankylozující spondylitidu) řadíme mezi zánětlivá autoimunitní chronická revmatická  onemocnění. Trpí jí přibližně každý stý Čech. Postihuje především páteř a páteřní struktury a bez účinné léčby se páteř stává stále méně a méně ohebnou a v konečném stádiu se u některých nemocných mění v tuhou a neohebnou. I když pokroky v různých oblastech medicíny jsou v dnešní době ohromující, terapie Bechtěrevovy nemoci donedávna spočívala téměř výlučně v mírnění příznaků. Naděje pacientům svitla až s příchodem moderní léčby, jejímž cílem je zpomalit postup onemocnění, předcházet komplikacím a umožnit pacientům prožít bez bolesti a bez dalších příznaků onemocnění co nejdelší plnohodnotný život – pracovní i osobní.

„Bechtěrevovu nemoc v širším kontextu řadíme mezi zánětlivá autoimunitní chronická revmatická onemocnění. Postihuje především páteř a páteřní struktury a nejen to, vyskytují se i projevy na periferních kloubech, nebo šlachových úponech. Část pacientů trpí tzv. mimoskeletálními příznaky např. postižením očí, lupénkou nebo idiopatickými střevními záněty,“ uvedl prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. v Klubu Terapie pořádaném u příležitosti Světového dne Bechtěrevovy nemoci. Nemoc se poprvé projeví většinou již v mládí, mezi 18. a 30. rokem života, dvakrát až třikrát častěji u mužů než u žen. Jedná se o onemocnění velice závažné, které podstatně ovlivňuje kvalitu života – 30 až 40 procent pacientů bývá do 10 let od diagnózy v invalidním důchodu.

Ankylozující spondylitida začíná nenápadně únavou, zvýšenou teplotou nebo nočním pocením. Pak se ale přidá bolest v páteři, nejčastěji v místě skloubení křížové kosti s pánví. „Prvním dominantním příznakem jsou bolesti v dolní části zad. Jedná se o tzv. zánětlivý typ bolesti, který je relativně specifický – na rozdíl od bolesti z jiných příčin se projevuje v klidu, zejména v noci. Dále je pro tento typ bolesti typické, že se zlepšuje rozcvičením,“ dodal prof. Pavelka.

Bechtěrevova nemoc zkracuje svým nositelům život o 5 až 7 let. Základem úspěšné léčby je včasná diagnostika, což se ale v mnoha případech nedaří. Průměrná doba zpoždění diagnózy je v České republice zhruba 9 let. Poznání imunitních mechanismů v současnosti umožňuje vyvíjet léky, které působí cíleně proti určitým látkám způsobujícím zánět. Po inhibitorech tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α), přicházejí do klinické praxe i v ČR další léky, které jsou účinné i u těch bechtěreviků, u kterých terapie proti TNF-α nezabírá. Cílem moderní léčby Bechtěrevovy nemoci je zpomalit postup onemocnění, předcházet komplikacím a umožnit pacientům prožít bez bolesti a žít bez dalších příznaků onemocnění.

Klub bechtěreviků České republiky z.s.

Klub bechtěreviků České republiky z.s. (KB ČR) je volným a dobrovolným sdružením zdravotně postižených občanů Bechtěrevovou chorobou (diagnóza ankylozující spondylitida), rodinných příslušníků a všech příznivců a zájemců a zlepšení životních podmínek takto zdravotně postižených občanů. Hlavním cílem činnosti KB ČR je obhajoba, prosazování a naplňování zájmů a potřeb osob postižených Bechtěrevovou chorobou v součinnosti s orgány státní správy, organizacemi zdravotně postižených v jiných zemích. Členství v KB ČR je určeno zejména všem zdravotně postiženým Bechtěrevovou chorobou a jejich rodinným příslušníkům, dále i všem fyzickým a právnickým osobám, které se ztotožní s cíli a zájmy KB ČR. Podmínkou členství není státní občanství České republiky, ani sídlo právnické osoby na území České republiky. Kolektivním členem se mohou stát za stejných podmínek fyzické a právnické osoby. Rovněž KB ČR může být kolektivním členem jiných právnických osob. Čestným členem KB ČR se mohou stát fyzické osoby, které se významnou měrou zasloužily o zdravotně postižené Bechtěrevovou chorobou, nebo o chod spolku.
Více informací na www.klub-bechtereviku.cz.

Příběh pacienta

Cestou proti bolesti pomáhá druhým – i sám sobě

Atletika byla pro Milana Dzuriaka, pacienta s Bechtěrevovou chorobou, velkou láskou. Od prvního dne v ní vynikal. Vyhrával závody, přebory a ve skoku vysokém vyhrál i mistrovství České republiky. V tu dobu odstartovala Milanova profesionální sportovní kariéra. Atletikou žil, každý den trénoval a dá se říci, že to byl jeho celý život. A otevírala se mu cesta k jeho velikému snu – startu na hrách letní olympiády…

Před maturitou přišly první zdravotní komplikace. Při běhu ho lehce píchalo v kyčlích, čemuž ale nepřisuzoval velkou váhu. Dával to za vinu únavě z každodenního trénování. V tom se ale mýlil. Lékařské vyšetření ukázalo, že má pan Milan nedovyvinuté kyčelní střešení a špatně narostlé kloubní hlavice, čímž se mu dře chrupavka a ničí se. To u tak mladého člověka není běžné. Bolest se stále stupňovala, a tak začal navštěvovat lékaře po celé republice. „Po několika letech se ukázalo, že lékař, který by mi mohl hned na začátku pomoci, byl u nás v Chomutově. Po třech letech mi konečně odebral krev a z jejího vyšetření vzešlo podezření na Bechtěrevovu nemoc, která útočí zpočátku hlavně na páteř, ale i na velké klouby, jako jsou právě kyčle.“

Pro pana Milana to byl šok. „Atletika byla můj život, nic jiného jsem do té doby neměl. Mé pocity bych popsal tak, že někdo vytrhl mou duši a zůstala jen schránka, která neměla žádný zájem ani žádný cíl, za který by bojovala,“ vzpomíná. V tu chvíli pro pana Milana nastala bezvýchodná situace, kterou řešil převážně alkoholem. „Najednou jsem byl sám pro sebe bezcenný a alkohol mi pomáhal k tomu, abych na to nemyslel.“

Po půl roce si uvědomil že tento styl života není řešením, a v té době vznikla myšlenka založit nadační fond Cesta proti bolesti. „Jediné aktivity, které jsem měl od doktorů povolené, byly plavání a cyklistika. S tím, že plavání mě nikdy moc nebavilo, takže o to víc jsem se zaměřil na cyklistiku. Přemýšlel jsem, jak ji spojit s pomocí druhým. Chtěl jsem udělat něco, čím bych lidem ukázal, že nejsem žádný alkoholik, že už zase
dokážu být pro společnost něčím užitečný.“

Nadační fond Cesta proti bolesti dnes realizuje různé kulturní akce, např. koncerty, akce pro děti či charitativní plesy. Sám pan Martin se každoročně vydává na samostatnou sportovní pouť (v minulém roce cesta kolem ČR na kole), a chce tak pacientům, kteří se potýkají se zdravotními obtížemi, ukázat, že není nutné se vzdát a přijít o své sny a cíle. Za své úsilí si vysloužil v loňském roce od nadačního fondu Via ocenění pro mladé filantropy.

„O své nemoci vím každý den, hlavně v noci, kdy se mi špatně spí. Pomohla mi až biologická léčba, díky které se mi žije o dost lépe. Mohl jsem se vrátit ke sportu, i když ne k tomu vrcholovému, což mě pořád trochu mrzí, ale jsem rád, že mohu dělat alespoň cyklistiku a pomáhat lidem,“ dodává.

Kvůli chybě počítače zemřelo na rakovinu prsu až 270…

Londýn 3. května (ČTK) – Chyba v počítačovém systému britské státní zdravotní služby (NHS) způsobila, že 450.000 žen nedostalo v uplynulých letech pozvánku na preventivní mamografické vyšetření. Podle britského ministra zdravotnictví Jeremyho Hunta mohl omyl v počítačovém algoritmu způsobit úmrtí až 270 žen na rakovinu prsu. Hunt ale zdůraznil, že toto číslo je pouze statistický odhad, skutečný údaj podle něj pravděpodobně bude nižší.

Britky ve věku 50 až 70 let automaticky dostávají pozvánku na screening co tři roky. Mezi rokem 2009 a počátkem letošního roku ale 450.000 žen ve věku 68 až 71 let pozvánku kvůli počítačové chybě neobdrželo.

“Bohužel někteří lidé z této skupiny by patrně byli dnes ještě naživu, pokud by se ta chyba nestala,” uvedl Hunt ve středu před poslanci. Rodiny těchto pacientek podle něj budou mít nárok na odškodné.

mka hej

Řidič nemá povinnost zajistit, aby se spolujezdec připoutal

Brno 3. května (ČTK) – Řidič běžného osobního auta podle Ústavního soudu (ÚS) nemá povinnost zajistit, aby se dospělý spolujezdec připoutal bezpečnostním pásem. ÚS v novém nálezu interpretoval zákonnou úpravu tak, že povinnost použít pásy v osobním automobilu dopadá především na svéprávného spolujezdce samotného. Řidič ale musí dbát na to, aby byly připoutané malé děti.

Judikatura Nejvyššího soudu byla podle ústavních soudců dosud rozpolcená. Civilní a trestní kolegium měly odlišné názory.

Podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka nese zodpovědnost za případnou škodu na vlastním zdraví především nepřipoutaný spolujezdec, ovšem jen v situaci, kdy řidič neporuší jinou svou důležitou povinnost. Pokud například jede nepřiměřenou rychlostí, může být za tragickou nehodu souzen a potrestán. To je právě případ řidiče, jehož ústavní stížnost dnes soud zamítl, a to i přes vyslovený právní názor.

Řidič byl odsouzen kvůli tragické autonehodě, při které zahynul jeho bratr, nepřipoutaný spolujezdec. Řidič tvrdil, že opakovaně vyzval bratra, aby použil pásy, avšak bez výsledku. ÚS ale poukázal na to, řidič zaviněně porušil několik svých jiných povinností, což vedlo k fatálnímu následku, a proto je trestně odpovědný.

Řidič věděl, že spolujezdec není připoutaný a že v případě nehody mu hrozí smrt. Jízdu tomu ale nepřizpůsobil. “Byl podnapilý, jel nepřiměřenou rychlostí a nezvládl řízení,” konstatoval Fenyk.

Okresní soud v Olomouci řidiče uznal vinným z ohrožení pod vlivem návykové látky, maření výkonu úředního rozhodnutí a usmrcení z nedbalosti. Dostal čtyři roky vězení plus zákaz řízení na 6,5 roku. Zdravotní pojišťovně měl zaplatit 281.910 korun. Olomoucká pobočka krajského soudu rozsudek zmírnila na tři roky vězení a pětiletý zákaz. S nárokem na náhradu škody pak krajský soud pojišťovnu odkázal na civilní řízení.

Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích je řidič povinen zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete a bezpečnou přepravu nákladu. Podle jiného ustanovení je “přepravovaná osoba povinna být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem” a dbát pokynů řidiče.

Zákon podle ÚS neobsahuje žádnou výslovně formulovanou povinnost přímo zajistit použití pásů dospělými spolujezdci, dokonce ani závazek řidiče poučit cestující v osobním voze o povinnosti připoutat se. Zákon v tomto směru zavazuje pouze řidiče aut s více než osmi místy k sezení. Zákon také výslovně neříká, že by řidič například nesměl zahájit jízdu, pokud spolujezdci nejsou připoutaní.

“Výklad, podle nějž má řidič obecnou povinnost obstarat zajištění přepravovaných osob zádržným bezpečnostním systémem, bez toho, aby zákon svěřoval řidiči rovněž dostatečné právní prostředky ke splnění této povinnosti, klade na řidiče nepřiměřenou zátěž,” uvedla mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Jan Tomandl dr

Weby nemocnic hradeckého kraje po poruše z větší části nefungují

Hradec Králové 3. května (ČTK) – Weby nemocnic Královéhradeckého kraje a Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje od středy z větší části nefungují, nebo fungují jen s velkými obtížemi. Výjimkou je jičínská nemocnice, která má vlastní redakční systém. ČTK o tom informovala mluvčí zdravotnického holdingu Magdaléna Doležalová. Do normálního provozu se stránky vrátí asi během víkendu.

Odstranění poruchy potrvá několik dnů. “Došlo k technickým problémům ze strany provozovatele našeho redakčního systému, na kterém běží weby nemocnic a zdravotnického holdingu. Výhled opětovného spuštění je během tohoto víkendu,” řekla Doležalová. Na opravách pracuje IT oddělení trutnovské nemocnice.

Podle vedení holdingu mohou pacienti jednotlivé nemocnice kontaktovat na telefonních číslech dostupných přes běžné internetové vyhledávače. Trutnovská nemocnice má číslo 499 866 111, náchodská 491 601 111 a královédvorská 499 300 611. “Další komunikace s pacienty je možná i na facebooku Oblastní nemocnice Trutnov a Oblastní nemocnice Náchod,” uvedla Doležalová.

Kraj má čtyři nemocnice v Náchodě, Trutnově, Jičíně a Dvoře Králové nad Labem, jejichž akcie vlastní holding.

ku ver

Záchranáři s pěti vrtulníky cvičili záchranu lidí při povodních

Lomnice nad Popelkou (Semilsko) 3. května (ČTK) – Záchranu lidí při povodních za pomoci pěti vrtulníků nacvičovaly dnes v Pojizeří záchranné složky. Zapojilo se přes 100 profesionálních i dobrovolných hasičů, policistů a záchranářů. ČTK to dnes sdělila krajská mluvčí hasičů Pavlína Bílková. Jedná se podle ní o největší cvičení podobného druhu v kraji od povodní v roce 2010.

Cvičení simulovalo situaci, kdy silný déšť a vítr způsobily několik sesuvů a lokálních povodní na tocích Jizery a Mohelky. Kvůli poškození mostů a popadaným stromům se v modelové situaci k ohroženým lidem nemohli záchranáři dostat po zemi. Liberecký kraj to zažil v reálu při záplavách před osmi lety. V srpnu 2010 tehdy dostali záchranáři vrtulníky do bezpečí 158 lidí, devět psů i jednu kočku. Jiná cesta než vzduchem k nim nevedla. “V nejkritičtější situaci operovalo na postiženém území v jednom okamžiku sedm vrtulníků,” dodala Bílková.

Dnes měli záchranáři v rámci cvičení k dispozici pět vrtulníků, z toho tři policejní a po jednom od armády a letecké záchranné služby. Z vrtulníků záchranáři monitorovali zasaženou oblast, zásobovali obce humanitární pomocí, přepravovali kynology a především zachraňovali osoby. Jedním z cílů bylo také prověření komunikace mezi velitelským štábem, pozemními jednotkami a různými typy vrtulníků. “Což vůbec není jednoduché. Každý stroj je vybavený jinými komunikačními prostředky,” řekla mluvčí.

Složitá na koordinaci byla dnes například evakuace z fiktivně zaplavovaného kempu na Ostrově na Malé Skále na Jablonecku. Dvacet figurantů bylo evakuováno za pomoci čtyř vrtulníků do deseti minut, stroje dohromady přistály sedmkrát. “Spokojený jsem, frčelo to velmi rychle. Koordinace strojů ve vzduchu byla skvělá, nebyl tam žádný problém. Všichni byli evakuováni, jak měli být,” uvedl vedoucí stanoviště a velitel stanice hasičů v Jablonci Ladislav Žák. Pokud by něco takové nastalo v reálu, evakuace by podle něj netrvala o mnoho déle. Na Ostrově podle něj cvičili, protože tam k evakuaci turistů při povodních museli z preventivních důvodů už v minulosti přistoupit. “Tehdy ale mohli odjet po zemi, nebylo potřeba vrtulníků,” dodal.

S pomocí vrtulníků dnes záchranáři také cvičně zachraňovali tonoucího z řeky, vyčerpaného rybáře na člunu či lidi, které rozbouřená voda uvěznila na mostku či na stromě u řeky. Na zámku v Semilech jiný figurant sloužil pro nácvik záchrany lidí ze střechy a okna zaplavené budovy a nechyběl ani nácvik záchrany seniora z nepřístupného zaplaveného terénu či pátrání po ztracené osobě. Součástí cvičení byla také doprava kynologů ke zřícenému objektu a přeprava humanitární pomoci z letiště v Lomnici nad Popelkou a z fotbalového hřiště v Semilech do okolních obcí.

knt ver