Tři roky tomoterapie znamená víc než tisícovku ošetřených pacientů.…

Praha, 24. dubna 2018 (VFN)

Před třemi lety si Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jako první nemocnice v ČR pořídila nový ozařovač pro tomoterapii. Pacientům od té doby nabízí efektivnější léčbu zhoubných nádorů a současně minimální ozáření okolní zdravé tkáně. Díky tomu má výhodu při léčbě nádorů, které jsou v blízkosti životně důležitých struktur nebo v oblastech, kde je riziko trvalého poškození okolních zdravých orgánů. Za 3 roky fungování bylo ozářeno přes tisíc pacientů.

Tomoterapie stále ještě představuje novou metodu léčby zářením. V tomoterapeutické jednotce je integrován CT skener a lineární urychlovač (ozařovač), který využívá technologii IMRT – léčbu zářením s modulovanou intenzitou. V jediném přístroji je tak využíváno zobrazení pomocí počítačové tomografie (CT) a radiační léčby. Díky tomu lze precizně zaměřit cílový objem a maximálně tak šetřit okolní zdravé tkáně. Lze jím léčit nádory různých velikostí, více ložisek najednou a lze i aplikovat různou dávku záření do různých oblastí dle potřeby i opakovaně.

Využívá se v celé řadě nádorových indikací

„Metoda tomoterapie má největší výhodu u nádorů, které jsou v blízkosti životně důležitých struktur nebo v oblastech, kde je riziko trvalého poškození okolních zdravých orgánů. Proto je preferována u nádorů hlavy a krku, mozku a míchy, plic a nádorů prostaty,“ vysvětluje ředitel Onkocentra VFN a 1. LF UK, doc. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA. Lékaři ji ale mohou využít téměř u všech lokalizací. Nový přístroj také dopomůže efektivnější léčbě i v oblasti gynekologických nádorů, karcinomu prsu, konečníku nebo slinivky břišní. Díky jeho vlastnostem je možné maximálně šetřit zdravé tkáně a zároveň dovoluje zvýšení dávky záření při stejné nebo i nižší toxicitě.

Zkrácené ozařovací režimy u karcinomu prostaty a prsu

Za tři roky fungování ozařovače bylo ozářeno přes tisíc lidí. Byla zavedena i metoda ultra-precizní, takzvané stereotaktické radioterapie u vybraných diagnóz, zejména nádorů plic a izolovaných metastatických ložisek kdekoli v těle. U těchto diagnóz je léčba tomoterapií mimořádně efektivní, šetrná a ve srovnání s jinými léčebnými metodami prakticky bez vedlejších účinků. „Zavedli jsme rovněž zkrácené ozařovací režimy u karcinomu prostaty a prsu, takže pacienti s těmito velmi častými diagnózami absolvují léčbu za poloviční dobu, než tomu bylo dříve, a navíc ve špičkové kvalitě,“ dodává doc. Feltl.

Počet pacientů převyšuje možnosti ozařovače

Přístroj je aktuálně vytížen na plné dvě směny, poptávka pacientů je veliká, a proto by Onkologická klinika rozhodně potřebovala instalaci druhého ozařovače. I z důvodu, že v Česku onemocní některým typem zhoubného novotvaru kolem 90 tisíc lidí ročně. Dle údajů Národního onkologického registru bylo onkologických onemocnění v roce 2010 – 86 235, v roce 2015 – 98 176 a 2017 – 88 767 případů. U žen převládá diagnóza rakoviny prsu (ročně přibude kolem 7 tisíc nových případů) u mužů vede karcinom prostaty (podobné číslo). Vzhledem ke zvyšujícímu se věku populace, vyšší šanci na delší dožití pacientů po onkologické léčbě, ale i zvyšujícící se prevalenci výskytu rakovinného bujení v příštích letech, je třeba zajistit odpovídající léčbu a péči pacientům.

Podle statistik se téměř 49 procent všech onkologických pacientů léčí v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze zaujímá nejen jednu z předních pozic mezi onkologickými centry, ale je rovněž největším pracovištěm v ČR dle objemu onkologické péče u melanomu kůže a nádorů vaječníků. V průběhu posledních šesti let bylo ve VFN evidováno více než 63 tisíc onkologických pacientů ve všech stadiích diagnostického a léčebného procesu. VFN disponuje i významně nadprůměrnými výsledky v hodnocení kvality léčby ve srovnání s populačními hodnotami České republiky.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

www.vfn.cz

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

Lékárníci bijí na poplach: dorovnání financí pro lékárny a dostupnost léků…

Praha, 24. dubna 2018 (ČLnK)

Ve svém společném usnesení z XII. Sněmu České lékárnické komory vyzývají lékárníci poslance i vedení ministerstva zdravotnictví k dořešení klíčových bodů, které mají napravit kritickou finanční situaci lékáren a dostupnost léků. Z pohledu financování jde o navýšení tzv. signálního výkonu na 30 korun za recept (nebo 20 korun za položku), přípravu principiální změny odměňování lékárenské péče, ustanovení odměny za výdej – dispenzační taxy a navýšení taxy laborum za přípravu léku. Krizová je situace i v nedostupnosti některých léků, kdy se distributoři nechovají při jejich rozdělování vždy korektně a v souladu se zákonem. Dalším klíčovým bodem jednání sněmu bylo i zavedení stejných a pro pacienty co nejnižších doplatků ve všech lékárnách.

V sobotu 21. dubna 2018 proběhl v Olomouci XII. Sněm České lékárnické komory. Jeho účastníci se shodli na tom, že je nutné okamžitě dořešit procesy, které mají lékárnám dorovnat chybějící finance. „Situace je naprosto alarmující. Lékárníci patří ve zdravotnictví mezi tři nejdůležitější povolání s vysokoškolským vzděláním, ale místo zásadní valorizace mezd, jako u lékařů, či zubařů, u nás došlo naopak k velkému propadu našich příjmů. Průměrná mzda lékárníků klesla o několik tisíc korun, zatímco zatížení lékárníků další administrativou a celkové provozní náklady lékáren neustále rostou,“ komentuje Lubomír Chudoba, prezident ČLnK, a dodává: „Není přípustné, aby lékárníci nadále nebyli spravedlivě odměňováni za svou práci, ale pouze za to, jak drahý lék vydají. To je jako kdyby chirurg dostal zaplaceno podle toho, jak drahou náhradu kloubu pacientovi voperuje, nikoli za to, kolik práce odvede. Aktuálně běžící dohodovací řízení se ocitlo na mrtvém bodě. Úředníci zdravotních pojišťoven navrhují peníze pouze přerozdělit, což je v zásadním rozporu s deklarací Ministerstva zdravotnictví ČR o nutnosti zásadně navýšit prostředky pro financování lékárenské péče.“

Nedostatečná dostupnost léků je dalším palčivým problém, se kterým se čeští lékárníci v poslední době výrazně potýkají. Distributoři léků v některých případech nejenže nedodržují zákonem stanovenou dobu dodání léčivých přípravků do dvou dnů, ale někdy léky dokonce nedodají vůbec, ač je prokazatelně mají. Realita je pak taková, že léky směrují do protekčních lékáren. Tím dochází k nekalé soutěži a rukojmím je pak pacient.

Jen za posledních 5 let bylo v České republice z finančních důvodů uzavřeno přes 40 místně jedinečných lékáren, v důsledku čehož zůstali obyvatelé těchto obcí bez lékárenské péče. Pokud ministr zdravotnictví nebude situaci okamžitě řešit, hrozí „dominový efekt“ v uzavírání dalších lékáren.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Společnost GSK zahájila ve spolupráci s Anne Geddes kampaň Mámy…

Toto hnutí spojuje matky z celého světa ve snaze zvýšit povědomí o meningokokovém onemocnění.

Praha, 24.4.2018 (GSK)

U příležitosti Světového dne meningitidy, kterým je 24. duben, společnost GSK zahájila celosvětovou kampaň Mámy proti meningitidě. Jde o hnutí sdružující matky z celého světa, které pomáhají chránit své děti před meningitidou zvyšováním povědomí o této nemoci a osvětou ohledně možností léčby i prevence přispívající k ochraně před tímto onemocněním. U zrodu tohoto hnutí stálo 24 matek, které nafotily kolekci fotografií u světoznámé fotografky Anne Geddes a které se se světem podělily o svou osobní zkušenost s meningitidou. Hnutí Mámy proti meningitidě se snaží pomoci lidem vysvětlit, jak důležitých je pro život dítěte prvních 24 hodin od vzniku podezření na meningitidu, a snaží se zvyšovat povědomí o tomto onemocnění prostřednictvím jednotného a vzájemně propojeného úsilí matek z celého světa.

„Společnost GSK je odhodlána pomáhat lidem dozvědět se více o všech typech meningokokových onemocnění a o tom, jak mohou ochránit své děti před jejich závažnými následky. Zapojíte-li se do hnutí Mámy proti meningitidě, můžete pomoci zvýšit povědomí o rizicích meningitidy a o důležitosti očkování mezi matkami po celém světě,“ říká Emma Boishardy, generální ředitelka české pobočky společnosti GSK.

Na světě se každoročně vyskytne přibližně 1,2 milionů případů meningokokových onemocnění, která jsou jednou z hlavních příčin bakteriální meningitidy. Přibližně 135 000 z nich končí smrtí. Kromě toho může být až dvacet procent osob, které invazivní meningokokové onemocnění (IMO) přežijí, postiženo závažnými fyzickými nebo neurologickými následky, jako jsou např. ztráta končetiny či ztráta sluchu. IMO sice není příliš časté onemocnění, ale jeho rozvoj bývá velice rychlý. Většinu postižených představují doposud zdraví jedinci, často děti a dospívající. Smrtnost IMO je vysoká, kolem 10 %. Počáteční příznaky mohou často připomínat chřipku, takže je obtížné onemocnění na začátku rychle diagnostikovat. Ačkoli neexistuje jedna jediná vakcína, která by dokázala pomoci předcházet všem formám meningokokových onemocnění, a ačkoli očkování nemusí poskytnout ochranu všem očkovaným, k dispozici jsou vakcíny, které mohou pomoci ochránit před pěti z šesti nejčastějších séroskupin: A, B, C, W-135 a Y.

U příležitosti zahájení kampaně Mámy proti meningitidě vydala fotografka Anne Geddes, která je známá svými tvůrčími portréty novorozenců a nastávajících matek, kolekci nově nafocených snímků. Na fotografiích je zachyceno celkem 24 matek včetně samotné Anne, které tak vyjadřují svoji podporu hnutí. Kolekce také obsahuje intimní portréty matek, jejichž děti byly postiženy meningitidou.

„Mámy proti meningitidě je silná kampaň, která staví na roli matek a vychází ze samé podstaty mateřství, které je pečující a zároveň silně ochranitelské a chce vždy pro dítě to nejlepší,“ uvedla Anne Geddes a dodává: „Toto hnutí vychází z důvěry ve vlastní instinkty, na nichž je založeno následné jednání. Onemocnění meningitidou se rozvíjí hrozivou rychlostí. Tato kampaň se snaží zvýšit povědomí o tom, jak důležitých je pro život dítěte prvních 24 hodin po zjištění podezření na meningitidu, informuje o rizicích a o důležitosti vakcinace.“

O meningitidě

Meningokokové onemocnění je život ohrožující bakteriální infekce, která se může vyskytnout ve dvou hlavních formách. Jednou z nich je meningitida (infekce postihující ochranné membrány pokrývající mozek a míchu) a druhou septikémie (otrava krve). Každoročně se ve světě vyskytne přibližně 1,2 milionu případů infekce meningokokovým onemocněním, které mají za následek přibližně 135 000 úmrtí.

Meningokokové onemocnění sice není příliš časté, ale může se rozvinout velice rychle a vést k úmrtí i během pouhých 24 hodin. Počáteční příznaky jsou často nespecifické a podobají se chřipce, takže i pro lékaře může být diagnostikování onemocnění v počátečních fázích obtížné. Pokud není včas zahájena léčba, meningokokové onemocnění může vést k rychlému úmrtí nebo na pacientech zanechat vážné následky.

Pavel Dungl je ortopedem a traumatologem světového formátu

Praha 24. dubna (ČTK) – Přední český ortoped a traumatolog Pavel Dungl, který 25. dubna oslaví sedmdesátiny, je autorem řady operačních metod léčení vrozeného vykloubení kyčle, zkrácených končetin či vrozených deformací nohou. Některé léčebné postupy dokonce nesou jeho jméno. Profesor Dungl je nyní přednostou ortopedické kliniky pražské Fakultní nemocnice Bulovka, v minulosti působil i v Rakousku, Německa a dalších zemí a v Česku proslul mimo jiné i péčí o české prezidenty.

Pavel Dungl se narodil v obci Olbramkostel na Znojemsku. Medicínu vystudoval v roce 1972, o jedenáct let později obhájil kandidaturu, v roce 1987 se stal docentem a v roce 1994 byl jmenován profesorem. V současnosti je přednostou Ortopedické kliniky FN na Bulovce a šéfem České společnosti pro ortopedii a traumatologii. Je vyhledáván pacienty doma i v Evropě, v roce 2008 například úspěšně vyměnil kyčelní kloub svému příteli, prezidentu Václavu Klausovi.

Dungl absolvoval několikaměsíční zahraniční studijní pobyty v Rakousku, Německu, Švýcarsku a USA. Většinou byly spojeny s přednáškovou činností, v níž prezentoval výsledky léčení dětských ortopedických vad. V letech 1990 až 1993 pracoval v ortopedické nemocnici Speising ve Vídni. Člen řady ortopedických společností byl v roce roce 1998 zvolen do výkonného výboru Evropské pediatrické společnosti a v letech 2004 až 2005 zde vykonával funkci prezidenta.

V roce 2014 obdržel Pavel Dungl od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. V září 2010 měl nedaleko Vídně těžkou autohavárii, z jejíchž následků se zotavoval několik měsíců.

ped sat

Dospělí s ADHD mají častěji nehody, jsou vězni nebo závislí

Praha 24. dubna (ČTK) – Dospělí, kteří mají poruchu pozornosti s hyperaktivitou známou pod anglickou zkratkou ADHD, mají častěji dopravní nehody a úrazy, mají větší sklony ke kriminalitě nebo drogové závislosti. Odborníci na onemocnění to řekli na dnešní tiskové konferenci. Porucha je známá u dětí, ale přenáší se u 60 procent do dospělosti, kdy se ale léčí jen asi pět procent nemocných. V populaci by jich mělo být asi čtyři procenta, diagnostikovaných je asi 36.000 a léčeno kolem 1800.

Podle předsedy České psychiatrické společnosti Martina Anderse studie ukazují, že nemocní s ADHD mají o třetinu častější návštěvy v nemocnících a desetkrát více návštěv v ambulancích lékařů. Způsobí také dva až čtyřikrát více autonehod. „Má to dopad i na zdravotní systém a jeho ekonomiku, nejen na život těch lidí,“ dodal.

„ADHD je rizikovým faktorem pro kouření a užívání drog,“ dodal Marian Koranda, primář Dětského a dorostového detoxikačního centra Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. „Pokud pacienta léčíme, užívá psychotropní látky významně méně často,“ dodal. Léčba kromě léků zahrnuje i psychoterapii.

Pokud mají nemocní AHDH i další psychiatrické diagnózy, začínají často užívat drogy mezi 12. a 16. rokem života, jen s ADHD mezi 17. a 22. rokem. Podle Korandy může touto poruchou trpět až 40 procent závislých Čechů, zahraniční studie zmiňují 20 procent. Drogy, většinou stimulanty jako amfetamin, pro ně mohou být určitou formou samoléčby. „Ten člověk, když se potká s drogou, tak zjisti, že mu dělá zlepšení,“ doplnil Anders.

Také kvůli tomu mohou častěji končit ve vězeních. Koranda citoval studii skotských vědců, kteří zjistili ADHD u 30 procent mužů, deseti procent žen a až 45 procent mladistvých. „Jsou země, které tomu věnují pozornost a nabízejí ve vězeňském prostředí těmto lidem odpovídající léčbu,“ uvedl Anders.

Porucha podle odborníků vzniká ještě před narozením, až z 80 procent je podmíněná geneticky. Další část tvoří například alkohol a kouření v těhotenství, předčasné porody, nízká porodní váha nebo komplikace při porodu.

Příznaky se začnou projevovat před 12. rokem života. U dětí jde o horší prospěch ve škole, nepozornost, roztěkanost či vyšší riziko úrazů. Vést může i k nižšímu vzdělání. Pacienti jsou chaotičtí, častá je také prokrastinace čili odkládání úkolů na později. Vyhýbají se situacím, kdy očekávají selhání. Někdy ale naopak rozdělají mnoho projektů najednou, ale nedokážou je dokončit. Porucha se může vyskytovat v různě vážném stádiu.

„V dospělosti dochází k potlačení hyperaktivity, která se někdy projevuje jako vnitřní neklid, což může budit dojem úzkostnosti. Často jsou ti lidé léčeni na úzkost,“ doplnil Anders. Díky lékům se pacienti zapojí více do vztahů nebo lépe zvládají práci.

Obecně je ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, tedy porucha pozornosti s hyperaktivitou) dědičný syndrom, daný narušeným fungováním v těch oblastech mozku, které souvisejí s plánováním, předvídáním, zaměřením a udržením pozornosti a sebeovládáním.

van snm mal

Odborníci: Česku chybí strategie a koncepce paliativní péče

Praha 24. dubna (ČTK) – Česku podle odborníků chybí vládní strategie a koncepce paliativní péče o umírající a jejich rodiny. Je za to kritizováno i v zahraničí. Na tiskové konferenci k projektu Spolu až do konce to na dotaz ČTK řekl ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka. Až 70 procent Čechů umírá v nemocnicích, paliativní péče se tam ale teprve rozvíjí. Ministerstvo zdravotnictví se na ni chce zaměřit.

„Veškeré aktivity jsou ohrožené změnami politické situace,“ vysvětlil Loučka. Uznal ale, že politici se tématu umírání přestali bát, čímž se podařilo paliativní péči dostat více do povědomí veřejnosti.

Ondřej Kopecký z nově zřízeného Centra podpůrné a paliativní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze dodal, že chybí také systémový nástroj pro financování péče a její strukturní popis. Potřebná data se podle něj odborníci snaží shromáždit.

Ministerstvo v lednu deklarovalo, že do roku 2025 chce mít v pěti pilotních zařízeních speciální paliativní týmy pečující o umírající fungující podle vytvořených postupů a doporučení. V projektu podpořeném z evropských fondů rozdělí 59 milionů korun. Vznik oddělení paliativní péče v nemocnicích podporuje i nadační fond Avast, který podpořil vznik multidisciplinárních týmů v 17 nemocnicích, celkem asi za 85 milionů korun. V USA má taková oddělení 80 procent nemocnic.

V oblasti hospiců, tedy péče o umírající mimo nemocnice nebo v jejich domácím prostředí, ministerstvo už od letošního roku možnost financování zajistilo v úhradové vyhlášce. Podle Loučky ale nestačí, zdravotní pojišťovny i přes tuto možnost s hospici zatím uzavírají smlouvy v malé míře.

V ČR umírá ročně asi 108.000 lidí, asi 65 procent zemře v nemocnici. Ze statistik vyplývá, že velká část je do nemocnice převezena na poslední dny či hodiny života. Průzkumy ale ukazují, že až 80 procent lidí si přeje umírat doma. Podle odborníků z oblasti paliativní medicíny, která se péči o umírající věnuje, je domácí péče i levnější. Odhadují úsporu asi na 300 korun denně.

Paliativní péče má zmírnit bolest a utrpení. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na kvalitu posledních dní a měsíců života. Například na mírnění doprovodných příznaků nemoci, komunikaci s nemocným a respekt k němu. Zahrnuje i psychickou podporu a také pomoc blízkým. Poskytují ji týmy odborníků z různých oborů. Ročně by ji potřebovalo asi 70.000 lidí.

van mal

Ústavní soud vyhověl farmaceutické firmě ve sporu o úhradu léku

Brno/Praha 24. dubna (ČTK) – V každé skupině léčiv musí být alespoň jeden přípravek plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění a reálně využitelný pro danou diagnózu a skupinu pacientů, zdůraznil dnes Ústavní soud (ÚS) v novém nálezu. Vyhověl stížnosti společnosti Apotex Europe ve sporu o výši úhrady léku užívaného při léčbě karcinomu prostaty. Ve stejné skupině léčiv byl před lety sice plně hrazený podobný přípravek, sloužil ale k léčbě karcinomu prsu. Pro muže tak v podstatě nebyl využitelný. Podle ministerstva zdravotnictví byl zákon změněn, což problém vyřešilo.

„Zákonné pravidlo, že z veřejného pojištění má být plně hrazen nejméně jeden léčivý přípravek z určité skupiny léků, je třeba ústavně konformně interpretovat tak, že musí být zohledňovány pouze léčivé přípravky, které jsou terapeuticky zaměnitelné, takže přitom nedochází k neodůvodněnému rozlišování mezi různými skupinami pacientů,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.

Letitý spor, který se týkal přípravku Apo-Flutamide, musí znovu řešit Městský soud v Praze, a to i přesto, že nyní je situace kolem úhrad jiná. „Novela zákona z roku 2012 upravuje soudem posuzovaný případ tak, že jak léky na karcinom prsu, tak i léky na karcinom prostaty jsou nyní v jiné skupině léčiv, posuzují se odděleně a v obou skupinách je zajištěn plně hrazený lék,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. Podle advokáta firmy Vladimíra Bíby se ale podobné problémy objevují také u dalších skupin léčiv.

Řízení před Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) je vedeno mezi pojišťovnami a farmaceutickými společnostmi. Podle Ondřeje Dostála, specialisty na zdravotnické právo z kanceláře PwC Legal, ale ÚS potvrdil, že řízení má dopad také do práva pacientů na hrazenou péči, nejde tedy jen o otázku práva na podnikání.

„Nesprávný přístup SÚKL i ministerstva zdravotnictví při rozhodování o úhradách tedy zasahoval také do práv pacientů. Toto rozhodnutí je proto důležité nejen pro daný případ, ale pro četné další případy úhrad, aktuálně řešené před SÚKL, a pro příbuznou oblast úhrad zdravotnických prostředků,“ uvedl Dostál.

Zajištění alespoň jedné vhodné a plně hrazené varianty pro každého pacienta by podle Dostála mohlo omezit tlak na žádosti o takzvanou výjimečnou úhradu. Jde o administrativně náročný postup. „Dojde-li díky dnešnímu rozhodnutí ÚS k lepší a férovější praxi SÚKL, nebudou muset pojištěnci hledat cestu k jediné možné léčbě přes paragraf o výjimečné úhradě,“ uvedl Dostál.

Ministerstvo nesouhlasí s výkladem, že v každé skupině zaměnitelných léčiv musí být alespoň jeden přípravek plně hrazený. „Není v možnostech systému veřejného zdravotního pojištění zajistit skutečně všem pacientům plně hrazené léky na jakékoliv onemocnění,“ vysvětlila Štěpanyová. Například v případě vstupu nových léků musí být posouzena i jejich účinnost a nákladová efektivita.

Přípravek Apo-Flutamide obsahuje léčivou látku flutamid. Patří mezi takzvané antiandrogeny, tedy látky, které působí opačným způsobem než mužské pohlavní hormony.

SÚKL v červnu 2010 stanovil pro Apo-Flutamide pouze částečnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí potvrdilo s odůvodněním, že ve stejné skupině léčiv existuje jiný, plně hrazený přípravek. Výrobce neuspěl ani u správních soudů.

V ústavní stížnosti firma poukazovala na to, že výklad přijatý úřady a soudy je formalistický a popírá právo významné části pacientů, konkrétně všech mužů, na bezplatnou léčbu. Alternativní přípravek totiž obsahoval takzvaný antiestrogen, který je využíván zejména k terapii karcinomu prsu, což je choroba postihující v převážné většině ženy.

ÚS konstatoval, že antiandrogeny a antiestrogeny jsou léčiva, která se používají u zcela jiných onemocnění a jsou nezaměnitelná. „Správní soudy v tomto případě postupovaly toliko formalisticky a vůbec se nezabývaly opodstatněností tvrzení stěžovatelky, že jiný prostředek plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění neexistuje,“ uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Soudy musí nyní znovu posoudit otázku, zda ve sporném období existoval reálně použitelný přípravek plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění.

Jan Tomandl van rot

Magistrát i Sněmovna se zapojily do boje proti meningokokovi

Praha, 23.4.2018 (Hl. m. Praha)

U invazivního meningokokového onemocnění jde často o minuty. Úmrtí může nastat do 24 hodin od prvních příznaků. I když pacient přijde včas a lékaři postupují správně, nemusí fatálnímu následku zabránit. „Proto je důležitá prevence, která spočívá především v očkování,“ uvedli odborníci 19. dubna na tiskové konferenci při příležitosti Světového dne meningitid. Jejich stanovisko podporuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví Radek Lacko, který zároveň převzal záštitu nad navazující akcí Za zdraví dětí, konanou 23. 4. 2018 ke Světovému dni meningitid.

„Magistrát dlouhodobě podporuje projekty a akce zaměřené na boj se zrádnou nákazou meningokokem. Vzhledem k charakteru onemocnění je naprosto zásadní prevence – tedy očkování. Praha se proto už několik let zapojuje do osvětových programů, řadu z nich také financuje. Ve svém okolí mám hned několik lidí, kteří nemoc připravila o končetiny a oni se statečně perou s trvalými následky. Sám jsem nechal svoje děti očkovat,“ říká k tématu Ing. Radek Lacko, radní hl. ml. Prahy pro oblast zdravotnictví a bydlení.

Meningokokové onemocnění ve většině případů postihuje lidi, kteří jinak nemají žádné zdravotní problémy. Jednoho prosincového dne takto onemocněla i osmadvacetileté Renata. „Byla jsem opravdu hodně unavená, moje tělo bylo oslabené a já si myslela, že jsem prostě dostala chřipku. Bylo mi špatně od žaludku, měla jsem teplotu a ráno jsem se probudila a necítila nohy,“ vypráví. Vzápětí začala bojovat o život, lékaři totiž přišli na to, že nejde banální chřipku, ale o meningokokové onemocnění. „První dny jsem nevěděla o světě, při životě mne držely přístroje. Po probuzení jsem nehnula prstem, myslela jsem, že jsem po autonehodě,“ říká Renata, které kvůli meningokoku lékaři amputovali obě nohy a kvůli selhání ledvin musí třikrát týdně dojíždět na dialýzu.

U nemocných se často sejdou dvě nepříznivé okolnosti: jednak přijdou do nemocnice poměrně pozdě a za druhé si lékaři mohou zpočátku myslet, že jde o jinou nemoc. „Diagnózu znesnadňují počáteční nespecifické příznaky podobné běžné viróze. Typické projevy této nemoci se objevují v průměru až za 12 až 15 hodin od prvních příznaků, a to už často do selhání orgánů často nezbývá moc dlouhá doba,“ vysvětluje docent Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví na Ostravské univerzitě. Smrt totiž může nastat už do 24 hodin po prvních příznacích, a pokud nemocní přežijí, mnohdy si nesou doživotní následky: jsou jim amputovány prsty i celé končetiny, trpí hluchotou, slepotou, postižením srdce apod.

Neblahou roli hraje i již zmíněné pozdní vyhledání zdravotní péče. Průměrná doba první konzultace s lékařem od začátku prvních neurčitých příznaků, jako jsou horečka, zvracení, nechutenství, malátnost apod., činí osm hodin. „U malých dětí je to dokonce 14 hodin a u adolescentů 22 hodin,“ říká docent Maďar, který proto tuto nemoc nazývá „nepřítelem lékařů i pacientů“.

Lékaři proto doporučují nechat se proti tomuto onemocnění očkovat. S tím souhlasí i pediatr a člen sněmovního podvýboru pro preventivní programy MUDr. David Kasal. „Očkování je nesmírně důležitou složkou prevence a v případě očkováni proti meningokoku séroskupiny B, které VZP finančně výrazně podporuje, je efekt několikanásobný – přímo zachraňuje životy, zabraňuje celoživotním trvalým následkům a umožňuje prožít život bez fyzických i psychických handicapů,“ zdůrazňuje.

V loňském roce bylo v České republice zaznamenáno celkem 68 případů invazivního meningokokového onemocnění. „Deset z nich skončilo úmrtím,“ upozorňuje MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy.

„Všem těmto úmrtím by bylo možné předejít očkováním proti invazivním meningokokovým onemocněním, kdy je právě očkování jedinou účinnou preventivní metodou,“ říká náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči profesor Roman Prymula. Česká vakcinologická společnost proto doporučuje očkování kombinací vakcíny proti meningokoku séroskupiny B a čtyřvalentní vakcíny proti séroskupinám A, C, Y, W.

Renata strávila po nemocnicích téměř rok a nyní se učí chodit a být doma samostatná. „Ještě mne čekají rehabilitace, ráda bych zase řídila sama auto, abych si sama mohla zajet k lékařům, na protetiku, na dialýzu, nakoupit… „Strašně moc bych si přála jednou zase chodit na procházky se svou psí kamarádkou Dasty,“ říká Renata, které zatím chybí peníze na speciální protézy. Mnohým jiným ovšem nemoc nedala ani tuto šanci.

Za jeden provaz ve snaze zvrátit smutné statistiky táhnou neziskové organizace, Magistrát hl. m. Prahy i stát. Tiskovou konferenci pořádal Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, podpořil ji a aktivně se jí zúčastnil také předseda Poslanecké sněmovny Mgr. Radek Vondráček.

Dotazníky zjistí, co motivuje mladé lékaře k práci na venkově

Praha, 23.4.2018 (SVL ČLS JEP)

Co je pro Vás důležité při rozhodování, kde budete provozovat vaši praxi? Motivují Vás peníze? Co by Vás přimělo pracovat na venkově? Přibližně takto se ptají prostřednictvím dotazníku zástupci odborných společností zhruba 1000 budoucích praktických lékařů v předatestační přípravě.

Účelem je zjistit, co by přimělo budoucí praktiky odejít na venkov a provozovat tam praxi. Je to vůbec poprvé, kdy se zkušení lékaři ptají nastupující lékařské generace napřímo, jak práci na venkově vnímají.

O dotazníkovém šetření bude mluvit na XII. Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) MUDr. David Halata, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP společně s předsedkyní Mladých praktiků MUDr. Markétou Pfeiferovou. Ti jsou také iniciátory unikátního dotazníkového šetření.

„V místech jako je Vysočina nemají tisíce lidí svého praktického lékaře. Když potřebují vystavit pracovní neschopnost nebo získat potvrzení o zdravotním stavu do zaměstnání nemají za kým jít. Chybějící lékař se tak netýká jen nemocných. Takovýchto míst do 5 let přibude. Je to časovaná bomba, a proto je třeba situaci řešit,“ říká MUDr. David Halata, který pracuje jako venkovský lékař v Hošťálkové na Vsetínsku.

Podle něj představuje venkovské lékařství dle dostupných dat až cca 50 % všech praxí všeobecných praktických lékařů v ČR. „Byť je nově atestujících všeobecných praktických lékařů relativní dostatek, zájem mladých praktických lékařů směřuje především k praxím ve velkých městech,” doplňuje.

Nedostatek lékařů na venkově řeší i další evropské země, ve Velké Británii například zjistili, že pomáhá, když část předadatestační přípravy absolvuje lékař na venkově, v Norsku a Švédsku zase vypozorovali, že pouze peníze neudrží lékaře mimo město příliš dlouho. „Někdy převáží nad penězi jiné věci – dostupnost škol a školek pro děti, práce pro partnera lékaře. Nicméně jsou to stále jen domněnky či zahraniční zkušenosti, nikdo se dosud přímo nezeptal těch, kteří do praxí teprve nastoupí,“ vysvětluje MUDr. Halata. „V roce 2014 a 2015 VZP zkoumala, jestli existuje nějaký rozdíl v práci praktických lékařů v závislosti na místě jejich praxe. Ukázalo se, že venkovský praktik odesílá své pacienty o 43 % méně ke specialistům než lékaři ve velkých městech. Specialisté na venkově zkrátka chybí a řadu úkonů tak musí venkovský lékař vyřešit sám a přímo na místě,“ říká MUDr. Halata.

Podle něj čeká postupně celý sektor praktického lékařství proměna, a to v souvislosti se stárnutím populace. „Časem by se měli lékaři sdružit a v ordinaci přibýt například geriatrická sestra nebo fyzioterapeut. Utvořit týmy primární péče či sdružené praxe. Ve velkých městech se to už postupně děje, přitom ale právě na venkově by to bylo mnohem více potřeba,“ doplňuje Halata.

Jako člen Evropské asociace pro venkovské a odlehlé praxe (EURIPA) zvažuje MUDr. Halata, že by společně s Mladými praktiky z.s. v případě úspěchu dotazníku rozšířil šetření na všechny evropské země. Výstup z dotazníkového šetření v Česku čekají lékaři na podzim letošního roku.

Praktici se pobaví o ochraně dat či duchovních potřebách svých…

Praha, 23. 4. 2018 (SVL ČLS JEP) – Chtějí mladí lékaři pracovat na venkově? Jak pečovat o existenciální a duchovní potřeby pacienta? Je třeba se děsit nařízení na ochranu osobních údajů neboli GDPR, které začne platit 25. května? Na tyto a další otázky odpoví tisícům praktických lékařů přednášky na XII. Jarní interaktivní konferenci v Praze. Lékaři se na tradiční třídenní akci sjedou 27. dubna.

„Kolegy seznámíme s výsledky jednání s ministerstvem zdravotnictví o reformě. Konkrétně o posílení role primární péče v systému českého zdravotnictví, širších pravomocech ve výkonech a předepisování léků, změně modelů vzdělávání praktiků, financování a motivaci pro zabezpečení praxí v méně atraktivních oblastech, či o společné snaze, aby se neopakovaly chyby v elektronizaci zdravotnictví,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která akci organizuje. Kromě odborných přednášek, které řeší správné používání antibiotik, přípravu pacienta před operací, či poruchy spánku a riziko deprese, se lékaři zaměří i na otázky duchovního rázu.

Jak přistoupit ke člověku, který se nachází v závěru svého života poradí praktikům teolog Aleš Opatrný. „Lékař by měl vědět, že pacienta v posledních fázích žití většinou zajímá duchovno více než medicínské informace. Má potřebu se pídit po smyslu života, zabývá se spirituálními otázkami. Je důležité, aby lékař takovému pacientu naslouchal, neshazoval jeho otázky ze stolu, neutíkal od nich a nezlehčoval je. Nedělal z pacienta blázna a v ideálním případě jej nasměroval někam, kde by se odpovědí dočkal,“ říká doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D. „Právě reakce praktického lékaře je pro člověka, který si k němu chodil pro pomoc a radu celý život, naprosto zásadní.“

Rozptýlit obavy z GDPR se na konferenci pokusí hned dva odborníci, právník Jakub Uher a lékař Cyril Mucha. „Kolegy často již měsíce „straší“ nabídky od rádobyspecialistů, kteří chtějí na GDPR vydělat. Děsí je vysokými pokutami a jedním dechem jim za nemalý obnos nabízejí, že jejich problém vyřeší. To je naprosto nemorální,“ říká MUDr. Cyril Mucha ze SVL ČLS JEP. Pokud podle něj lékař dodržuje zákon o ochraně osobních údajů, který v Česku platí už 18 let, výrazně se pro něj nic nemění. „Je jasné, že data pacientů je třeba chránit, to ale lékaři vědí. Je třeba se pouze zamyslet nad tím, jak v současnosti s daty nakládají a zda někde v procesu nehrozí únik. Tedy např. kde a jak mají uložené informace o pacientech, zda posílají bezpečně informace nebo e-recepty e-mailem, při telefonickém komunikaci by měl mít lékař jistotu s kým komunikuje, zda může např. výsledky vyšetření po telefonu sdělit apod.,“ říká MUDr. Mucha. Také by se měli u firmy, která jim poskytuje software, ujistit a nechat si písemně potvrdit, že jejich data dostatečně chrání. Výmaz dat na požádání pacienta se lékařů netýká, ti je podle zákona musí archivovat.

Největší změna se v oblasti GDPR dotkne nemocnic a středních zdravotnických subjektů, které musí mít tzv. Pověřence pro ochranu osobních údajů, který bude s ochranou dat pomáhat a koordinovat je.

O SVL ČLS JEP

SVL ČLS JEP je největší odbornou společností v rámci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ve svých řadách sdružuje 4 820 všeobecných praktických lékařů (VPL) z toho 127 studentů medicíny se zájmem o všeobecné praktické lékařství (tedy 90% VPL). SVL je odborným garantem pregraduálního, specializačního a celoživotního vzdělávání VPL, garantem doporučených postupů, základních učebních, metodických a vědeckých textů z oblasti primární péče. Na mezinárodní úrovni organizovala 20. Světový kongres praktických lékařů a 22. Evropský kongres praktických lékařů v Praze s cílem co nejvíce po odborné a kvalitativní stránce rozvinout primární péči v ČR na úroveň vyspělých států EU. Je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních o kompetencích VPL. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím primární péče a SVL je připomínkovým místem pro návrhy nové legislativy. SVL ročně pořádá 160 vzdělávacích akcí včetně 2 celostátních konferencí v systému celoživotního vzdělávání VPL. Vydává časopis Practicus, který vychází 10x ročně a je distribuován všem VPL v ČR. Více informací: www.svl.cz.