V Lázních Luhačovice spustili rozsáhlé rekonstrukce, hotel Palace bude komfortnější.…

Lázně Luhačovice 26. února 2018 (Paper Life)

Lázně Luhačovice, a. s., i letos pokračují v rekonstrukci svých kapacit. Od 13. února 2018 si hosté mohou vybrat k pobytu bývalý penzion Riviera, který se změnil na moderní tříhvězdičkový garni hotel s 73 lůžky, recepcí, restaurací a novým výtahem. Díky rozšíření a modernizaci, k původní budově z roku 1928, s dvoupodlažní přístavbou ze 70. let minulého století, byla doplněna další dvě patra. Informoval o tom výkonný ředitel Lázní Luhačovice Ing. Jiří Dědek, MBA.

„Celý objekt hotelu, který se nachází v blízkosti centra města u vstupu do lázeňského parku, se tak výškově srovnal a obě části působí souměrně. Investovaná částka dosáhla 43 mil. Kč s DPH. Stavbu realizovala firma 3V&H, s. r. o. podle architektonického řešení společnosti S-projekt plus, a. s., a na vybavení nábytkem se podílela společnost Dřevozpracující výrobní družstvo Jaroměřice nad Rokytnou. Práce probíhaly od poloviny listopadu 2016 do ledna 2018,“ konstatoval J. Dědek.

Rekonstrukce Palace: Komfortnější stravování i moderní vstupní hala

V Lázních Luhačovice od 5. února 2018 probíhá i rekonstrukce hotelu Palace, která by měla trvat do 11. března 2018. Přinese zvýšení kvality poskytovaných služeb.

„V restauraci jsou naplánovány úpravy povrchů, dodávka židlí a repase stolů. Součástí je i realizace rautového výdeje v restauraci pro samoplátce a rekonstrukce sociálního zařízení. Výrazné změny budou v prostoru kavárny, kde bude vybudována druhá restaurace. Počítá se zde s odstraněním boxů a jejich nahrazení novými židlemi a stoly. Proměnou projdou i prostory přilehlého baru. Rekonstrukce se dotkne také kuchyně a bude vybudována nová zásobovací cesta včetně výtahu pro dovoz jídla. Ve vstupní hale se hosté mohou těšit na nový sedací nábytek, recepční pult, vstupní automatické dveře do hotelu i koberce. Původní koberce budou také vyměněny nejen ve všech pokojích, ale i na chodbách. Celková investovaná částka dosáhne 25 mil. Kč s DPH za 5 týdnů,“ vyjmenoval J. Dědek.

Dodal, že se jedná pouze o první fázi postupné obnovy hotelu Palace, největšího hotelu v Luhačovicích a hlavního hotelu akciové společnosti Lázně Luhačovice, zaměřeného na lázeňskou léčbu.

Další investice

V závěru roku 2018 společnost počítá také s rozšířením dětské léčebny Vítkov. Pokročily také přípravy na rekonstrukci kolonády s halou Vincentka i záchranu hlavních budov v areálu Vodoléčby a Slunečních lázní, ale nejde o investice na jeden rok. Budou prováděny postupně. Společnost již v roce 2017 realizovala řadu investic v souladu s plánem. Modernizaci energetického hospodářství společnosti a přechod na výkonnější formy zásobování teplem tak oceňuje především v zimě každý den. Nový systém je ekonomicky výhodnější a šetrnější k životnímu prostření. Jednodušší je i regulace tepla v jednotlivých objektech (66 mil. Kč včetně DPH). Lázně zahájily i obnovu povrchů vybraných komunikací v Lázeňském areálu. Nejfrekventovanější úseky před Jurkovičovým domem a Lázeňskou poliklinikou získaly od loňského léta novou podobu (12,5 mil. Kč včetně DPH). Společnost pečuje také o 10 přírodních léčivých zdrojů, které má ve správě. Kromě částečné rekonstrukce Aloisky a Pramene Dr. Šťastného, na začátku podzimu prováděla práce u zdroje Vladimír, který by chtěla v roce 2018 začít využívat pro uhličité koupele a inhalace.

Lázně Luhačovice jsou dlouhodobě nejnavštěvovanějšími moravskými lázněmi. Nacházejí se v lůně krásné přírody a lákají návštěvníky nejen svými léčebnými a wellness pobyty či perfektními službami, ale i neopakovatelnou architekturou Dušana Jurkoviče a výjimečnými minerálními vodami na čele s Vincentkou. Lázně poskytují kvalitní komplexní péči o pacienty s onemocněním dýchacích cest, pohybového aparátu, trávicího ústrojí, látkové výměny (cukrovka), oběhového ústrojí a onkologická onemocnění. Luhačovice jsou ideálním místem pro relaxaci, nabízejí wellness víkendy i relaxační pobyty pro všechny věkové kategorie.

Další informace jsou na webových stránkách www.LazneLuhacovice.cz, www.HotelAlexandria.cz

E15:Holding Hartenberg couvá z následné péče, prodal FutureHealth

Praha 26. února (ČTK) – Holding Hartenberg prodal svoji společnost FutureHealth, která měla v Opočně a v dalších městech vybudovat zařízení intenzivní následné péče a rehabilitace. Deníku E15 to potvrdil jednatel Hartenberg Holdingu Jozef Janov. Vzhledem k tomu, že firma zatím nevykonávala žádnou činnost, byla částka minimální, uvedl. Hartenberg spadá pod firmu SynBiol, jejíž akcie loni v únoru vložil tehdejší vicepremiér a ministr financí a současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) do svých svěřenských fondů kvůli zákonu o střetu zájmů.

“Máme teď více projektů a FutureHealth byl na deset a více let a byl přitom ekonomicky nejistý. Vyhodnotili jsme to tak, že se více zaměříme na rozvoj FutureLife a na akvizice už fungujících společností,” uvedl Janov. Svoji roli sehrálo i to, že v Praze a v Libereckém kraji firma nezískala smlouvy se zdravotními pojišťovnami, s nimiž počítala, píše E15.

FutureLife je skupina, která zahrnuje významnou síť klinik umělého oplodnění, polikliniky a další ambulance. Budovat zcela nové projekty od nuly už Hartenberg neplánuje. “Je efektivnější rozvíjet nové odbornosti v rámci FutureLifu,” dodal Janov.

Prodaná FutureHealth má od 12. února nejen nové majitele, ale i nový název Estrella Health a nového ředitele Milana Konvičného, který již provozuje oddělení následné péče v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

FutureHealth měla také už od léta odsouhlasen pronájem budovy v bývalé nemocnici v Opočně. Městu by podle dohody náleželo za pronájem 890.000 korun ročně. Smlouva o pronájmu mezi firmou a městem ale podepsána nebyla, město se tak stále stará o prázdnou budovu. “Je to pro nás nákladné,” řekla starostka Opočna Šárka Škrabalová. S klinikou stále počítá. “Doufejme, že to vznikne, to zdravotnické zařízení bylo pro Opočno zajímavé,” dodala.

fsl rot

Pražské pohotovosti ošetřily loni 138.280 lidí, nejvíce dospělých

Praha 26. února (ČTK) – Pražské pohotovosti ošetřily loni 138.280 pacientů, což je o zhruba 2500 méně než předešlý rok. Vyplývá to z materiálu, který dostanou v úterý k projednání pražští radní. Nejčastěji na pohotovost zavítali dospělí, čtvrtina ošetřených byli Středočeši a šest procent cizinci. V Praze fungovala pohotovost loni v sedmi lékařských zařízeních a město na provoz z rozpočtu dalo 22,5 milionu korun.

Z celkového počtu ošetřených bylo 56.758 dospělých, 45.219 dětí a 36.303 pacientů vyhledalo zubní pohotovost. Stejně jako v roce 2016 bylo loni nejvíce lidí ošetřeno v prosinci, a to 14.576, a nejméně v srpnu, kdy pomoc vyhledalo 9946 pacientů. Vliv na jejich počet měla v prosinci podle dokumentu kulminace chřipkových a dalších respiračních či infekčních onemocnění.

Nejvytíženější byla pohotovost v kategorii dospělých a dětí pohotovost Nemocnice V Motole, která v obou kategoriích ošetřila přes 16.500 pacientů. Zubaři byli nejvytíženější v Městské poliklinice, kam přišlo 19.162 lidí.

Nejčastějšími pacienty byli Pražané. Mezi dospělými jich bylo víc než polovina, přesně 32.973. Čtvrtinu tvořili Středočeši a devět procent cizinci. Mezi dětmi bylo 64 procent pacientů Pražanů a 29 procent dětí bylo ze Středočeského kraje. Stejné procento Středočechů vyhledalo v Praze i zubní pohotovost. Pražanů bylo na zubním 17.706, tedy 49 procent.

Pohotovost funguje ve fakultních nemocnicích v Motole, Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí, na Vinohradech a v Ústřední vojenská nemocnici ve Střešovicích. Dále pak je v Thomayerově nemocnici a Nemocnici Na Bulovce a v Městské poliklinice Praha.

brn gcm

Charitní domov pro bezdomovce v Plzni využije komerční ubytovnu

Plzeň 26. února (ČTK) – Mrazivé počasí posledních dnů zvýšilo v Plzni zájem bezdomovců o přečkání noci v charitním Domově sv. Františka. Ještě před začátkem mrazů lidé bez domova obsazovali všech 46 lůžek pro nocleh. Dalších více než 20 lidí přečkávalo pod střechou domova noc na takzvané teplé židli. Nyní ale zájem o noční azyl ještě vzrostl, a charita proto ode dneška poprvé využije pro desítku bezdomovců krátkodobé ubytování v komerční ubytovně, řekl dnes ČTK vedoucí domova Džemal Gërbani.

“Dokud nepřišly mrazy, přečkávalo u nás noc na teplé židli nad kapacitu domova tak 20 až 22 lidí, teď ale bylo už 33 zájemců o teplou židli, což je už na hraně našich možností,” řekl. Charitní zařízení tak využije každoročního příspěvku města, které pravidelně od roku 2012 dává Domovu sv. Františka 50.000 korun právě na případné pokrytí nákladů za komerční ubytování přes nejsilnější mrazy. Pokud charita peníze nepoužije na ubytovnu, peníze může použít na nákup materiálu a pomůcek pro domov.

Podle Gërbaniho zkušeností se většinou zájem bezdomovců o přespání neprojeví ze dne na den. Mnozí přicházejí až tehdy, když mrazy kolem minus osmi stupňů trvají několik dní. Nyní zřejmě i s ohledem na předpověď očekávající další mrazivé dny zájem o nocleh skokově stoupl. “Máme už vytipovaných asi deset klientů, které bychom vzali na komerční ubytovnu, tu situaci jsme očekávali, takže jsme se na to předem připravili a ubytovnu jsme domlouvali už minulý týden,” uvedl Gërbani. Loni podle něj i před několik mrazivých dní nebylo třeba komerční ubytovnu objednávat.

Ledové počasí už v Plzni zřejmé stálo život nejméně jednoho člověka, řekl mluvčí záchranné služby Martin Brejcha. Minulou středu byl ve Hřbitovní ulici nalezen mrtvý muž, který byl zřejmě obětí mrazivého počasí. “Záchranná služba vyjížděla už k několika případům, kdy většinou lidé bez domova utrpěli omrzliny na různých částech těla,” dodal Brejcha.

Silně podchlazeného polonahého muže našli v sobotu ráno strážníci v Plzni ve Štruncových sadech. “Hlídka si ho všimla pod svahem u řeky Radbuzy v místě nad soutokem, kde ležel se staženými kalhotami a obnaženými hýžděmi. Na první pohled byl silně podchlazený, na nose měl krvácivé zranění a provedenou tracheostomii dýchacích cest,” uvedla mluvčí městské policie Jana Pužmanová. Muže museli strážníci odnést do svého auta a do příjezdu sanitky ho zahřívat.

Lada Pešková dr

Záchranáři v Plzni mají biobox pro vysoce infekční pacienty

Plzeň 26. února (ČTK) – Biobox určený pro přepravu pacientů podezřelých z vysoce infekční nákazy získali záchranáři Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Od výrobce v Norsku dostali zdarma do užívání špičkové zařízení, jaké kromě nich nemá v EU žádná země na východ od Německa, řekl dnes ČTK mluvčí záchranné služby Martin Brejcha.

Katalogová cena bioboxu, který má téměř dvacetiletou životnost, je jeden milion korun. “Tento transportně izolační prostředek je špičkou ve svém oboru. Je to výrobek norské firmy a nám byl na dobu neurčitou zapůjčen k užívání,” řekl.

Biobox si podle něj lze představit jako velký plastový inkubátor nebo schránku, kam se při převozu uloží pacient, u něhož je podezření na nějakou vysoce infekční nákazu. “Vzduch je filtrován přes speciální filtry, které brání rozšíření infekce dál a nakažení dalších osob v okolí. To celé je pevně připojeno k nosítkovému podvozku,” uvedl Brejcha.

Biobox se po použití dá snadno dekontaminovat pro opětovné použití. Dosud měli záchranáři v kraji pro podobné případy jinak konstrukčně řešenou skládací konstrukci. “Je to z měkkého materiálu, je to skládací věc, kdežto nový biobox je pevný průhledný celolaminátový skelet,” dodal mluvčí.

V biovaku dosud podle něj záchranáři v kraji převáželi jen jednoho pacienta, který trpěl velice agresivní formou otevřené tuberkulózy. “Tehdy pacient navzdory veškeré snaze lékařů týž den zemřel. Od té doby jsme zásah s pomocí tohoto zařízení neměli,” dodal Brejcha.

Lada Pešková kš

Správní radu VZP povede nově poslankyně Adámková (za ANO)

Praha 26. února (ČTK) – Předsedkyní správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) byla dnes zvolena šéfka zdravotního výboru Sněmovny, poslankyně Věra Adámková (za ANO). Dosavadní šéf rady, hejtman a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD) bude místopředsedou. Dalším byl zvolen Bohuslav Svoboda (ODS). Ve správní radě je v současné době osm nominantů hnutí ANO a deset jmenovaných současnou vládou v demisi vedenou Andrejem Babišem (ANO). Odvolání ředitele Zdeňka Kabátka, kterého Babiš v minulosti kritizoval, podle dnešního vyjádření předsedkyně správní rady Adámkové není na pořadu dne.

“Správní rada může odvolat ředitele, ale nevidím teď nejmenšího důvodu. Bývalá správní rada skončila s tím, že ředitel zůstává,” řekla novinářům Adámková. Kabátek, jemuž řádné funkční období končí v roce 2020, k tomu řekl, že se bude snažit správní řadu přesvědčit výsledky.

Správní rada největší pojišťovny má 30 členů. Deset nominuje vláda na návrh ministra zdravotnictví. Dvacet míst, které obsazuje Sněmovna, si strany dělí podle poměrného zastoupení v dolní komoře. Nově jmenováni musí být do 90 dnů od ustavení Sněmovny po volbách.

Vítězné hnutí ANO má v radě osm zástupců, Adámková, David Kasal, Pavel Plzák a Rostislav Vyzula v ní zasedali už v minulém období. ODS má tři zástupce, Piráti a SPD po dvou a po jednom ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

“Část členů správní rady tam nemá podle zákona vůbec sedět. Jsou v konfliktu zájmů, protože vlastní ordinace nebo nemocnice,” řekl ČTK člen rady Zdeněk Hřib (Piráti). Týká se to podle něj několika kandidátů za ANO, ČSSD a ODS, protože mají s VZP smlouvy. Vzhledem k tomu, že na výzvu k rezignaci nereagovali, obrátí se Piráti na jejich sněmovní kluby.

“Bylo by velice nešťastné, kdyby kvůli nelegitimnímu postavení řady členů správní rady mohla být její rozhodnutí zpochybněna, jako se tomu stalo v roce 2016 u Vojenské zdravotní pojišťovny,” uvedl Hřib v tiskové zprávě. Pokud kluby své nominanty nezmění, chtějí Piráti postupovat i právní cestou.

Kritizovaní místopředsedové správní rady Běhnounek a Svoboda takový výklad zákona odmítají. “Změna zákona byla udělána právě proto, aby to umožňoval,” řekl novinářům Běhounek. Střet zájmů se podle něj vztahuje jen na smlouvy s dodavateli. Kabátek i Adámková vyloučili, že by člen správní rady mohl jakkoliv zasahovat do smluvní politiky pojišťovny.

Správní rada jmenuje a odvolává ředitele, schvaluje návrh zdravotně pojistného plánu, účetní uzávěrky a výroční zprávy, schvaluje zásady smluvní politiky a objem úhrad poskytovatelům. Rozhoduje o nákupu nemovitostí v pořizovací ceně přes pět milionů korun či o využití prostředků rezervního fondu.

Současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka premiér vlády v demisi Andrej Babiš (ANO) v minulosti kritizoval, označil ho v tiskové zprávě za kontroverzní osobu spojenou s “největším kmotrem českého zdravotnictví”, někdejším náměstkem ministra zdravotnictví Markem Šnajdrem.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) chce v budoucnu správní radu VZP bez účasti poslanců, místo nich by v ní měli zasedat zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců. Připravuje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, hotova má být v roce 2019 a platit možná od roku 2020. Obsazováním rady se zabývá i Ústavní soud, ministr chce zákon upravit podle jeho verdiktu.

Piráti navrhují, aby bylo zrušeno deset míst obsazovaných vládou. Podle nich je v konfliktu zájmů i ministerstvo zdravotnictví, které vlastní nemocnice. “Nominace by měly probíhat dle námi připraveného nominačního zákona, který zamezí politickým trafikám,” dodal místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák.

VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, má asi 5,9 milionu klientů. V letošním roce plánuje hospodařit se 183 miliardami korun, na zdravotní služby z nich vydá 160,6 miliardy. Ke konci loňského roku měla pojišťovna na účtech zůstatek 5,12 miliardy korun. “Podle výsledků lednových, loňského roku a predikcí pro letošní rok si troufnu říct, že bude VZP hospodařit s kladným saldem a posílí rezervy,” uvedl ředitel Kabátek.

van rot

V Česku mají letos vzniknout centra pro léčbu vzácných…

Praha 24. února (ČTK) – Desítky tisíc Čechů trpí vzácnými nemocemi, které má méně než pět lidí z 10.000. Pro jejich léčbu mají do několika měsíců vzniknout specializovaná centra. O jejich vznik usilují pacientské organizace už od roku 2010, uvedla Česká asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) v tiskové zprávě ke Dni vzácných onemocnění, který připadá na 28. února.

Systém center, která usnadní financování a organizaci péče o vzácná onemocnění, by měl podle vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly na lednovém setkání pacientských organizací vzniknout do pěti měsíců.

“Právě komplexní péče ve specializovaných centrech je pro nás velmi důležitá, lékaři v běžných ambulancích nemohou mít s našimi nemocemi dostatek zkušeností a to má samozřejmě velký vliv na kvalitu péče i včasnému stanovení diagnózy,” uvedla předsedkyně ČAVO Anna Arellanesová.

Centra by, stejně jako některé kliniky v současnosti, měla být zapojená do Evropských referenčních sítí. Ty usnadňují získávání zkušeností ze zahraničí. “Lékaři mohou například zadávat jednotlivé případy do systému a svolat mezinárodní tým ke konzultaci,” dodal místopředseda ČAVO René Břečťan.

Usnadní i vysílání pacientů za léčbou do zahraničí, ta je ale problematická i finančně. České zdravotní pojišťovny totiž hradí péči jen do výše, která je obvyklá v tuzemsku. U vzácných onemocnění ale taková péče v Česku dostupná není, není tak stanovená ani její cena. Pacienti proto vyzvali ministerstvo zdravotnictví, aby se problémem zabývalo.

Existuje zhruba 7000 popsaných vzácných chorob, jednotlivou chorobou trpí desítky, maximálně stovky lidí. Většina pacientů není diagnostikovaná, v ČR je odhadem 20.000 až 800.000 pacientů, tři čtvrtiny jsou děti. Naděje na vyléčení je malá, na 95 procent vzácných onemocnění není účinný lék. Stovky léků se vyvíjejí, pacienti si ale stěžují, že trvá i několik let než jsou dostupné v Česku.

Nejčastěji jde o vrozené vývojové vady, dědičné poruchy metabolismu a vzácné nádory. Většina těchto nemocí má genetický původ. Rozvíjejí se už před narozením, tři čtvrtiny případů se projeví v dětství. Zhruba 30 procent pacientů umírá před pátým rokem života.

K vyhledávání vrozených nemocí zavedlo Česko v roce 2009 novorozenecký screening. Z kapky krve se odhalí 13 ze 45 rozpoznatelných nemocí. Screening i léčbu hradí zdravotní pojišťovny. Screening je součástí Národní strategie pro vzácná onemocnění na roky 2010 až 2020, která má za cíl zefektivnit diagnostiku i léčbu.

van mal

Nízkou hladinu testosteronu cítí každý 5. muž. Nejde přitom jen…

 „Nemám chuť na sex, jsem podrážděný, tloustnu a to nejlepší mám už za sebou.“

Praha, 23.2.2018 (Focus Agency)

Hladina testosteronu začíná klesat už po 30. roce věku, komplikace ale přichází většinou později – po padesátce jimi trpí 20 % mužů.¹ Problémy se sexem jsou přitom tím nejmenším… Mezi příznaky patří, kromě nižšího libida a počtu ranních erekcí, vyšší sklon k obezitě, únava, podrážděnost, nervozita a nespavost. Skrytě se pak zvyšuje riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku, srdečně-cévních onemocnění i osteoporózy.

Komu dokáže nedostatek testosteronu ničit život?

„Nedostatkem testosteronu trpí nejčastěji muži po 50. roce života. V posledních letech se s ním ale díky špatnému životnímu stylu, kouření, nedostatku pohybu a stresu setkáváme stále častěji i u mladších mužů.“ vysvětluje sexuolog MUDr. Pavel Turčan.

S prodlužujícím se věkem se důležitost řešit pokles mužských hormonů zvyšuje. Za posledních 100 let se zvýšila naděje na dožití u mužů o téměř 20 let a dle Zprávy o stárnutí obyvatelstva se do roku 2060 průměrný věk mužů dále zvýší až na 83 let.

Nedostatek testosteronu neovlivňuje jenom sexuální funkce, ale i fyzické a duševní zdraví. „Muži na nízkou hladinu testosteronu reagují velice podobně jako ženy na nízkou hladinu estrogenu. Bývají citlivější, náladovější a vztahovační, mívají také sklony k depresivním náladám. Výše uvedené stavy mohou mít za následek napětí ve vztahu, partnerské rozepře, nedorozumění a komunikační problémy, které se mohou vhodnou léčbou s úpravou hladiny testosteronu výrazně zlepšit,“ říká MUDr. Pavel Turčan.

Jak se nedostatek testosteronu léčí?

U doplňků stravy, nabízejících zdánlivě jednoduché řešení sexuálních a dalších tělesných obtíží, nebyla klinickými studiemi prokázána účinnost. „Další možností jsou léky na podporu erekce na předpis, které ovšem neřeší nedostatek testosteronu. Navíc, problémy s erekcí mohou mít i jinou než hormonální příčinu. Moderní postupy léčby nedostatku testosteronu jsou založené na tak zvané substituční léčbě, tedy pravidelném dodávání chybějícího hormonu. To je možné formou tablet, injekčně nebo aplikací gelu na kůži,“ říká urolog-androlog MUDr. Libor Zámečník, Ph.D. z VFN v Praze.

 Nejnovější je v ČR aplikace ve formě gelu (od roku 2015). Pozitivní změny formou zvýšení sexuální touhy, zlepšení erekce, nálady a snížení únavy je možné sledovat již během prvních 3 měsíců od počátku léčby. Z dlouhodobějšího hlediska byly prokázány též pozitivní změny v úbytku tělesného tuku, přírůstku svalové hmoty, snížení rizika vzniku metabolického syndromu a zvýšení pevnosti kostí.^2,3

V Česku loni přibylo nemocných, průměrná délka stonání ale…

Praha 23. února (ČTK) – V Česku loni přibylo nemocných. Počet ukončených neschopenek dosáhl téměř 1,7 milionu, což bylo meziročně o sedm procent více. V průměru lidé stonali 41 dní, tedy o necelý den méně než v roce 2016. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nejvíce nemocných bylo stejně jako o rok dříve ve Středočeském kraji a v Praze, nejméně opět v Karlovarském kraji. Na nemocenském, které je mandatorním výdajem státu, vyplatila ČSSZ přes 18 miliard korun.

Ve Středočeském kraji evidoval úřad loni 193.348 ukončených neschopenek a v Praze 190.654. Následuje Moravskoslezský kraj s 184.596 neschopenkami. Nejméně ukončených neschopenek bylo v Karlovarském kraji, a to 47.572. Pojištěnci v tomto regionu prostonali také nejméně dní celkově, bylo to 1,798.432 dní. Naopak nejvíce dnů, 9,158.632, stonali pojištěnci v Moravskoslezském kraji.

Nejvíce dní v dočasné pracovní neschopnosti trávili stejně jako loni lidé ze Zlínského kraje. Jedna neschopenka tu trvala v průměru 50,09 dne. Nejkratší dobu stonali nemocní v Praze, a to 31,63 dne.

Nejčastěji podle ČSSZ stonali lidé ve věkové kategorii 40 až 49 let, což bylo 414.282 případů, přičemž ženy převažovaly nad muži. Naopak v další věkové skupině 20 až 29 let s druhým nejvyšším počtem ukončených neschopenek (394.431) stonali častěji muži. “V počtu prostonaných dnů ovšem pomyslné první místo obsadila věková kategorie 50-59 let,” uvedla správa.

Výdaje na nemocenské loni podle ČSSZ stouply o více než miliardu na 18 miliard korun. Nemocenské vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti za kalendářní dny. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy za pracovní dny zaměstnavatel, náhrada mzdy nenáleží za první tři dny.

Dočasné pracovní neschopnosti za rok 2017 podle krajů:

Zdroj: ČSSZ

fsl jw

Zdravotní pojišťovny v letech růstu netvoří větší rezervy

Praha 23. února (ČTK) – Zdravotní pojišťovny v letech ekonomického růstu netvoří větší rezervy než dřív. Celkově jsou na nižší úrovni než před hospodářskou krizí v roce 2009. Pokud by došlo k další krizi, mohly by je vyčerpat a závazky platit po splatnosti. Vyplývá to ze zprávy o předpokládaném vývoji systému veřejného zdravotního pojištění, kterou v úterý projedná vláda. V letošním roce by mělo mít zdravotnictví k dispozici 279 miliard.

S větším růstem zůstatků nepočítají pojišťovny ani v následujících letech. “I přes pokračující hospodářský růst by nedocházelo ke zvyšování rezerv. Tato míra by naopak klesala z 9,73 procenta na 9,47 procenta v roce 2020,” uvádí dokument.

Pojišťovny nashromáždily rezervy v letech před světovou hospodářskou krizí. Od roku 2009 do roku 2013 ale docházelo k jejich prudkému úbytku. Od roku 2016 míra rezerv opět mírně roste, avšak dosud nebylo dosaženo předkrizových hodnot.

V letech 2004 až 2006 pojišťovny ukládaly asi pět procent svých celkových výdajů, v roce 2007 téměř 15 procent. Maximálních asi 18 procent činily uložené rezervy v roce 2008. O rok později podíl klesl pod 15 procent, v roce 2010 na přibližně 11 procent a v letech 2011 až 2015 byly opět jen kolem pěti procent. V roce 2016 stoupl k sedmi procentům, loni téměř k deseti.

Pro letošek pojišťovny plánují mírný pokles tohoto podílu. Problém je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha ve státním příspěvku, z rozpočtu je placeno pojistné za děti, seniory nebo nezaměstnané. “Je koncipovaný tak, že pokud nebude mít systém dost peněz, tak stát navýší svůj příspěvek,” vysvětlil. Správnější by podle Friedricha byl trvalý mechanismus růstu. V letošním poklesu úspor se podle něj projevil i volební rok 2017, kdy vláda navýšila platy ve zdravotnictví.

V dokumentu pro vládu jsou popsané také hypotetické situace, jak by se mohly v příštích letech projevit hospodářské krize. “Zátěžový test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému veřejného zdravotního pojištění jsou již ze střednědobého hlediska neudržitelné,” uvádí dokument.

V případě mělké, delší recese podobné letům 2012 až 2013 by pojišťovny v roce 2020 vyčerpaly rezervy a o rok později by již některé své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb platily po splatnosti.

Pokud by přišla kratší, ale hluboká recese z roku 2009 by se rezervy vyčerpaly ještě dříve. “Již v roce 2020 by vznikaly závazky po lhůtě splatnosti a v roce 2021 by přesáhly 48 miliard korun,” píše se ve zprávě.

Celkově počítá veřejné zdravotní pojištění letos s 297,2 miliardami korun, přebytek by měl být asi 1,8 miliardy korun. Příjmy systému rostly meziročně o 5,6 procenta, výdaje o 7,3 procenta. Růst příjmů se očekává i v příštích letech, do roku 2019 o 4,3 procenta a do roku 2020 o čtyři procenta. V roce 2020 by tak celkové příjmy mohly dosáhnout 322,4 miliard korun, což by oproti loňskému roku bylo o 14,6 procenta a 41 miliard navíc.

Největší podíl z veřejného zdravotního pojištění spotřebuje lůžková péče v nemocnicích, jde téměř o polovinu. Kolem pětiny se vydá za léky na recept, asi 15 procent tvoří ambulantní specialisté a po pěti procentech zubní a praktičtí lékaři.

Stav na běžných účtech zdravotních pojišťoven (rezerva) – v milionech Kč:

zdroj: zdravotně pojistné plány pojišťoven

* očekávaná skutečnost

** očekávaný na konci roku 2018

van mal