Japonky bolí hlava a Libanonky jsou podrážděné. Jak probíhá klimakterium…

Vrbno pod Pradědem, 12. února 2018 (Vegall Pharma)

Ačkoliv je menopauza stavem, který přijde v životě každé ženy, její projevy se liší v závislosti na tom, odkud žena pochází. Klimakterium prožívají jinak Evropanky, Asiatky i Američanky. Neliší se však pouze mezi kontinenty, rozdíl najdeme také napříč Evropou. Seznamte se s tím, jak probíhá menopauza na různých místech světa a co je pro tamní ženy v souvislosti s klimakteriem společné i rozdílné.

Zatímco biologické příčiny vzniku klimakteria jsou u většiny žen totožné, odborné studie napříč kulturami ukázaly, že prožívání menopauzy se na různých místech na Zemi liší. Rozdíly definuje nejen geografie, ale též lidská rasa, náboženské vyznání, zvyklosti či světonázor jednotlivých národů. Nejvýraznější odlišnosti vykazují zejména symptomy menopauzy. Mezi nejrozšířenější projevy patří návaly horka, pocení během noci, pocit sucha v ženských pohlavních orgánech, nepravidelná či žádná menstruace, bolesti hlavy, deprese a nespavost. V jednotlivých státech se však jejich intenzita, výskyt nebo podoba odlišuje.

Návaly horka nejvíce trápí Afroameričanky

Odborníci například zjistili, že Japonky mívají během menopauzy na rozdíl od jiných národností silnější bolesti hlavy, ztuhlejší svaly a zimnice. Nigerijské ženy si zase častěji stěžují na bolesti kloubů, u Filipínek přicházejí bolesti hlavy společně s návaly horka. Libanonky jsou pak během klimakteria podrážděné a unavené, zatímco u žen z Indie se projevují typické příznaky menopauzy jen málokdy. Studie organizace Women’s Health Across the Nation zjistila, že návaly horka se nejméně vyskytují v Asii, kde jimi trpí jen 18 % Japonek a 21 % Číňanek, naopak nejvíce se dostavují u Hispánek, mezi nimiž je zaznamenává 35 % žen, a Afroameričanek, u nichž si na ně stěžuje až 46 % žen v klimakteriu. Platí také, že čím severněji žena žije, tím dříve menopauza přichází. Rozhodující je rovněž barva pleti. Světlejší typy mívají příznaky klimakteria intenzivnější.

Japonská kuchyně podporuje aktivitu hormonů

Návaly horka, ale i další projevy menopauzy závisejí rovněž na mnoha individuálních faktorech, jako je strava, fyzická aktivita či tělesná hmotnost. Ukázalo se, že v Japonsku trpí ženy návaly horka méně díky zdravým dietám a kuchyni, která je z velké části založená na sóji. „Sója je bohatým zdrojem fytoestrogenů, které zlepšují celou řadu projevů menopauzy. Japonská kuchyně obsahuje také více rostlinných proteinů, jež podporují přirozenou biologickou aktivitu ženských hormonů. Vhodná je i konzumace mořských řas. Ty v těle doplňují elektrolyty, jež se ztrácejí pocením,“ vysvětluje gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan, který z doplňků stravy s obsahem fytoestrogenů doporučuje zejména Sarapis Soja.

Jihoameričanky užívají kořen maca, Evropanky jetel

Právě stravování a složení jídelníčku má významný vliv na projevy klimakteria. Specifická strava pak bývá též součástí léčby, která intenzitu symptomů pomáhá zmírnit. Například v jižní Americe spoléhají ženy na alternativní bylinné léky, mezi nimiž vyniká především kořen maca. Ten reguluje hladinu hormonů v ženském těle, tlumí návaly horka a pocení a zvyšuje sexuální libido. Je bohatý i na vápník, železo, magnézium, zinek a vitamíny B, C a E. „Evropanky také odedávna vyhledávaly rostliny, které jim ulevovaly v příznacích klimakteria. Skvělé účinky má v našem prostředí jetel červený, jenž obsahuje blahodárné fytoestrogeny, a tím snižuje návaly horka, pocení a další nepříjemné pocity doprovázející menopauzu. Výtažky z jetele jsou dostupné v doplňcích stravy,“ přiblížil MUDr. Pavel Turčan.

Někde ji ženy vítají, jinde zatracují

Důležitou roli hraje v neposlední řadě rovněž společensko-kulturní přístup k menopauze a očekávání, která ženy po celém světě na tento stav zralého věku kladou. Většina žen z nezápadních kultur vnímá příchod menopauzy jako úlevu, protože pro ně nastává období menších omezení, zákazů a odpovědnosti. Například Indie zakazuje ženám projevovat na veřejnosti jakýkoliv náznak sexuality. Pokud je však žena v klimakteriu, není systém v tomto ohledu tak přísný. Naopak v západní společnosti se menopauza hodnotí spíše negativně, protože žena kvůli ní přichází o svou atraktivitu a stárne. I zde ji však některé ženy vítají kladně, protože jim odpadá měsíční menstruace doprovázená křečemi či strachem z nechtěného těhotenství.

O společnosti Vegall Pharma, s. r. o.

Firma VEGALL Pharma, s. r. o., vznikla v roce 2005 transformací ze společnosti Pavel Galle, Vegall. Jejími zakladateli jsou Petr a Pavel Galle, kteří podnikali v oboru zásobování lékáren již od roku 1995. V roce 1998 se jim podařilo úspěšně zahájit spolupráci s rakouským výrobcem doplňků stravy se včelími produkty. Ve spolupráci s rakouskými a českými lékaři pečlivě vybírají a vytvářejí nové přípravky, které uvádějí na trh. Ne o každém preparátu, který je v současnosti v českých lékárnách, lze říci, že by prošel tak náročnými testy kvality, vlastností a původu složek, které Vegall Pharma vyžaduje u vlastních přípravků. Jejich produkty již roky pomáhají ženám a mužům a jsou ověřenou zárukou kvality a bezpečnosti. Nabízí například přípravky Sarapis Mensis nebo Sarapis Soja, s obsahem včelích produktů a červeného jetele, které přináší pomoc pro tělesnou a psychickou pohodu žen. Pomáhají ženám nejen v období klimakteria, ale také přispívají k normálnímu průběhu menstruace.

Jak dlouho trvá rekonvalescence po labioplastice

Praha, 12.2.2018 (Mediaunit)

Labioplastika, chirurgické zmenšení nebo úprava tvaru malých stydkých pysků, je jedním z nejběžnějších zákroků v oblasti ženských pohlavních orgánů, které se na klinikách estetické gynekologie a plastické chirurgie a provádějí. Důvody pro něj mohou být nejen čistě estetické, ale také praktické. Velmi často však přílišná velikost malých labií působí pacientkám objektivní potíže např. při jízdě na kole, oblékání plavek nebo nošení některých typů spodního prádla a samozřejmě také při pohlavním styku. Ať už je důvod k zákroku jakýkoliv, jeho provedení přináší ženám úlevu od případných problémů i zlepšení psychické pohody a sebedůvěry. Jak ale plastika stydkých pysků probíhá? A jak za jak dlouho po zákroku může pacientka znovu vykonávat bez omezení všechny činnosti?

Jak zákrok probíhá?

Při labioplastice je pacientka buď v místní (lokální) nebo celkové anestezii. Vlastní zákrok trvá mezi třiceti minutami a dvěma hodinami. V jeho průběhu lékař nejprve vyměří a vyznačí budoucí řez a následně jej provede. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi citlivou oblast s vysokým počtem nervových zakončení, chirurg volí vždy co nejšetrnější řez. Existuje několik různých postupů, které jsou voleny podle výchozího stavu požadovaného výsledku. Od relativně drobných korekcí tvaru až po komplexní remodelaci. Výkon se neprovádí při menstruaci. Tu je ale možné běžnými prostředky odložit.

Rekonvalescence po zákroku

Při labioplastice, stejně jako při jakémkoliv jiném chirurgickém zákroku, dojde ke vzniku otoků, které postupně ustupují v horizontu několika týdnů. Obtíže ale působí zpravidla jen v prvních dnech. Doporučujeme operovanou oblast chladit speciálními polštářky. Chlazení zmenšuje otok a pomáhá proti bolesti. Bolest není většinou příliš intenzivní, zpravidla se vystačí s běžnými analgetiky (Ibuprofen) v prvních 2-4 dnech. Většinou jsou používány stehy, které se samy vstřebají.  Návrat k běžným činnostem a práci je možno doporučit za 2-4 dny. Ke zhojení ranek dochází do 2-3 týdnů. Je ale nutné zamezit mechanickému namáhání jizev nejméně 6 týdnů po výkonu. Zejména nedoporučujeme jízdu na kole, na koni a podobně. Jizvy získávají pevnost až po uplynutí této doby a dříve by mohlo dojít je jejich poškození. Během rekonvalescence není třeba vykonávat žádné speciální úkony, důležitá je jen pečlivá hygiena v oblasti genitálií, případně desinfekce sešitých ran. Rány po labioplastice obecně dobře hojí a rekonvalescence většinou probíhá bez komplikací.

Dnešek je Evropským dnem tísňové telefonní linky 112

Praha 11. února (ČTK) – Dnešní den, kdy datum v kalendáři vytváří číslici 112 (11.2.), je Evropským dnem tísňové telefonní linky 112. Česko zavedlo toto číslo v roce 2004, kdy země vstoupila do Evropské unie. O zavedení evropského dne této telefonní linky se pak zasloužila Česká republika v roce 2009, když předsedala Evropské unii. Dnešní den využijí ke své prezentaci například pražští hasiči, veřejnosti se představí v nákupním centru Letňany.

Občané v loňském roce v tuzemsku sáhli po linkách tísňového volání 112 a 150 každých 10,5 sekundy. Operátoři tísňové linky 112 odbavili téměř tři miliony hovorů. Z toho 2,6 milionu volání směřovalo na linku 112 a asi 390.000 na linku 150. „Ačkoliv meziročně počet volání na tísňové linky v České republice klesá a lidé na číslo 112 již nevolají kvůli přesnému času, tak správný způsob oznamování mimořádných událostí je třeba obyvatelstvo stále ještě učit. O tom všechny přesvědčil orkán Herwart, kdy došlo k přetížení tísňových linek,“ uvádí mluvčí Hasičského záchranného sboru Nicole Zaoralová.

Loňského 29. října, kdy se nad Českem přehnal orkán Herwart, odbavily obě tísňové linky přes 30.000 hovorů. Systém je přitom podle mluvčí připraven zvládnout 1300 až 1500 hovorů za hodinu, ale jen mezi 9. a 10. hodinou dopolední odbavil 5000 hovorů. Podle mluvčí se stávalo, že jednu událost nahlašovalo více lidí a nahlašovali i události, které nebyly naléhavé.

Mluvčí poukazuje na to, že tísňové linky jsou určeny k oznámení mimořádných událostí, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek obyvatel nebo životní prostředí. Podle ní však lidé volají například s dotazy na plynulost silničního provozu nebo se žádostí o kontakt na soukromé firmy.

V rámci oslav dnešního dne se také v pražském nákupním centru Letňany představí pražští hasiči. Veřejnosti odpoví na všechny otázky, které se týkají nejen tísňové linky, ale i práce hasičů. Veřejnost bude mít šanci si s operátorkami vyzkoušet volání na tísňovou linku.

nlm mha

Norovirus v okolí olympiády se sportovcům stále vyhýbá

Pchjongčchang 11. února (ČTK) – Počet případů nakažených norovirovou infekcí v okolí olympijských sportovišť v Pchjongčchangu sice stále roste, ale sportovci mezi nimi nejsou. Organizační výbor her dnes upřesnil, že pacientů, mezi nimiž jsou převážně bezpečnostní pracovníci, je momentálně evidovaných 158.

„Máme plnou důvěru v Korejské centrum pro kontrolu nemocí,“ oznámil šéf lékařského oddělení Mezinárodního olympijského výboru Richard Budgett. „Spolupracují s organizačním výborem na řešení situace. A jsem ohromen tím, jak to dělají,“ doplnil.

Do obou olympijských vesnic v horách v Pchjongčchangu ani do přímořského Kangnungu se norovirus nedostal. Nákaza se projevuje mimo jiné zvracením, průjmy a křečemi v břiše. Viry mohou být přenášeny kontaminovanou vodou nebo potravinami.

Na loňském mistrovství světa v atletice se v Londýně nakazilo norovirem více sportovců z různých zemí a problémy některé z nich vůbec nepustily na start.

maz gi

Lékař a bývalý ministr zdravotnictví Heger slaví sedmdesátiny

Praha 10. února (ČTK) – Lékař a pedagog Leoš Heger, který 11. února oslaví sedmdesátiny, byl v letech 1996 až 2009 ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové. V roce 2010 se stal poslancem a poté i nejdéle sloužícím polistopadovým ministrem zdravotnictví. V ministerské funkci vydržel do roku 2013. V loňských sněmovních volbách vedl kandidátku TOP 09 v Královéhradeckém kraji, do Sněmovny se ale tento bývalý poslanec a místopředseda TOP 09 nedostal. V současnosti je zastupitelem města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje.

Heger absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a poté 20 let pracoval jako lékař v Hradci Králové i v zahraničí a vyučoval rovněž obor rentgenologie. V 70. letech se podílel na zavádění počítačové tomografie a ultrazvukového zobrazení v oblasti kardiologie a břišní diagnostiky. Absolvoval dlouhodobé pobyty na rentgenologických pracovištích v USA, Kuvajtu a Německu. Od 90. let pracoval v manažerských pozicích ve Fakultní nemocnici a na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Fakultní nemocnici Hradec Králové řídil v letech 1996 až 2009.

Za jeho působení ve funkci ministra zdravotnictví se podařilo přijmout nové kodexové zákony: zákon o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě. Od komunálních voleb v roce 2014 v Hradci Králové je zastupitelem města. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 obhájil mandát poslance, v roce 2016 byl zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. Od roku 2013 do loňska byl místopředsedou TOP 09 a expertem strany pro zdravotnictví. Je ženatý, má dvě děti.

ped sat

Českým dětem podle studie chybí vitamin D, nejvíc v zimě

Praha 10. února (ČTK) – Českým dětem podle studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) chybí vitamin D tvoření kůží ze slunečního záření. Jen třetina dětí má dostatek celoročně, nejhorší je situace v zimě a na jaře. SZÚ zkoumal před dvěma lety krev více než 400 dětí, letos plánuje i měření u dospělých.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby. Vitamin D obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny.

Odborníci testovali obsah metabolitu vitaminu D v krvi pětiletých a devítiletých dětí, zohledněný byl jak vytvořený kůží, tak přijatý v potravě či potravinových doplňcích. „Výsledky ukázaly, že během celého roku byla dostatečně zásobena pouze třetina dětí,“ uvedla Lenka Hanzlíková ze SZÚ.

Zásadní byl zejména nedostatek v zimě a na jaře, kdy měla polovina dětí nedostatečné a více než třetina pod optimální hranicí. Nejvyšší hodnoty naopak naměřili na podzim, kdy se projevilo vyšší vystavení slunečnímu záření v letních měsících.

Podle předchozích studií trpí nedostatkem vitaminu D téměř polovina lidí. Odborníci doporučují přijít ho spíš z potravy, případně potravinových doplňků než nadměrným sluněním. Hrozí spálení a riziko vzniku kožních nádorů se zvyšuje. Dostatečnou ochranou nemusí být ani požívání opalovacích krémů s ochrannými UV faktory. Ve slunečných dnech v Česku je vystavení slunečnímu záření podobné jako u moře v Chorvatsku či Itálii, lidé se ale stejně nechrání.

van jw

Lékař a bývalý ministr zdravotnictví Heger slaví sedmdesátiny

Praha 10. února (ČTK) – Lékař a pedagog Leoš Heger, který 11. února oslaví sedmdesátiny, byl v letech 1996 až 2009 ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové. V roce 2010 se stal poslancem a poté i nejdéle sloužícím polistopadovým ministrem zdravotnictví. V ministerské funkci vydržel do roku 2013. V loňských sněmovních volbách vedl kandidátku TOP 09 v Královéhradeckém kraji, do Sněmovny se ale tento bývalý poslanec a místopředseda TOP 09 nedostal. V současnosti je zastupitelem města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje.

Heger absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a poté 20 let pracoval jako lékař v Hradci Králové i v zahraničí a vyučoval rovněž obor rentgenologie. V 70. letech se podílel na zavádění počítačové tomografie a ultrazvukového zobrazení v oblasti kardiologie a břišní diagnostiky. Absolvoval dlouhodobé pobyty na rentgenologických pracovištích v USA, Kuvajtu a Německu. Od 90. let pracoval v manažerských pozicích ve Fakultní nemocnici a na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Fakultní nemocnici Hradec Králové řídil v letech 1996 až 2009.

Za jeho působení ve funkci ministra zdravotnictví se podařilo přijmout nové kodexové zákony: zákon o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě. Od komunálních voleb v roce 2014 v Hradci Králové je zastupitelem města. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 obhájil mandát poslance, v roce 2016 byl zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. Od roku 2013 do loňska byl místopředsedou TOP 09 a expertem strany pro zdravotnictví. Je ženatý, má dvě děti.

ped sat

Českým dětem podle studie chybí vitamin D, nejvíc v zimě

Praha 10. února (ČTK) – Českým dětem podle studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) chybí vitamin D tvoření kůží ze slunečního záření. Jen třetina dětí má dostatek celoročně, nejhorší je situace v zimě a na jaře. SZÚ zkoumal před dvěma lety krev více než 400 dětí, letos plánuje i měření u dospělých.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby. Vitamin D obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny.

Odborníci testovali obsah metabolitu vitaminu D v krvi pětiletých a devítiletých dětí, zohledněný byl jak vytvořený kůží, tak přijatý v potravě či potravinových doplňcích. „Výsledky ukázaly, že během celého roku byla dostatečně zásobena pouze třetina dětí,“ uvedla Lenka Hanzlíková ze SZÚ.

Zásadní byl zejména nedostatek v zimě a na jaře, kdy měla polovina dětí nedostatečné a více než třetina pod optimální hranicí. Nejvyšší hodnoty naopak naměřili na podzim, kdy se projevilo vyšší vystavení slunečnímu záření v letních měsících.

Podle předchozích studií trpí nedostatkem vitaminu D téměř polovina lidí. Odborníci doporučují přijít ho spíš z potravy, případně potravinových doplňků než nadměrným sluněním. Hrozí spálení a riziko vzniku kožních nádorů se zvyšuje. Dostatečnou ochranou nemusí být ani požívání opalovacích krémů s ochrannými UV faktory. Ve slunečných dnech v Česku je vystavení slunečnímu záření podobné jako u moře v Chorvatsku či Itálii, lidé se ale stejně nechrání.

van jw

Vědci se začínají soustředit na léčbu rakoviny, která nezatíží…

Praha, 9. února 2018 (LESENSKY.cz)

Rakovinu považujeme za jedno z nejzákeřnějších lidských onemocnění, a proto je vítán každý pokrok ve vývoji její léčby. Cílem lékařské vědy je samozřejmě najít účinný lék, který si s nemocí dokáže poradit. V posledních letech však také sílí snaha vyvinout medikaci jak fungující, tak i co nejméně toxickou. Léky, jež ve válce proti nádorovým buňkám lékaři podávají, jsou totiž mnohdy nejen jedovaté pro nádor, ale též poškozují další životně důležité orgány. Nové iniciativy vědců tak staví protinádorovou léčbu třeba na vlastnostech bílkovin nebo tuků.

Na vzestupu je personalizovaný přístup a využití imunity

Každý nový pokrok v oblasti vývoje léčby rakoviny je vítaný. To platí po celém světě. Ovšem vzhledem k tomu, že spousta současně využívaných protinádorových přípravků má poměrně vysokou toxicitu, objevuje se v poslední době silnější snaha najít takový lék, který náš organismus zatíží co nejméně. V současnosti využívaná protinádorová léčba totiž může mnohdy zapříčinit různé akutní toxické a nežádoucí projevy, jakými jsou třeba anémie nebo poškození funkce jater. Za jednu z nejnáročnějších cest léčby rakoviny se považuje chemoterapie, jež sice poškozuje rakovinové buňky, ovšem zároveň při ní trpí i další orgány. Proto se vědci snaží hledat léčebné cesty, které budou méně chemické.

„Léčba zhoubných nádorů, které se označují pojmem rakovina, zaznamenala v posledních letech mimořádný pokrok. Za nádorové bujení je ve velké míře zodpovědná porucha na úrovni genů, což znamená, že se nejedná o jedno onemocnění (rakovina), ale o to, že každé onemocnění je unikátní a v budoucnosti se bude unikátně léčit, a to s co nejmenším zatížením pro organismus člověka. Od toho se odvíjí takzvaná precizní a personalizovaná onkologie, jež je na vzestupu. Znovuobrození zažívá rovněž imunoterapie využívající ke zničení zhoubných nádorů vlastní imunitní systém člověka,“ popisuje trend přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze Luboš Petruželka.

S rakovinou by mohly zatočit i prosté proteiny nebo lipidy

Vědci také přicházejí se zcela novými nápady, jak s rakovinou bojovat za minimálního využití drastické chemie. A to i v Česku. Jednou z inovativních myšlenek je využití fosfolipidů, což jsou takzvané hodné tuky. Sedmatřicetiletý Jakub Staszak-Jirkovský postavil na napodobení jejich fungování v lidském těle léčbu, kterou si nechal patentovat. „Fosfolipidy najdeme třeba ve vejcích, v sóji nebo rybím tuku a jedná se vlastně o zcela přirozeně se vyskytující látky, které tvoří nedílnou součást buněčné membrány živočišných i rostlinných buněk. Částečně laboratorně modifikované fosfolipidy dokážou podle našich výsledků fungovat jako molekuly schopné zpomalit množení rakovinových buněk, způsobit jejich usmrcení anebo podpořit reakci lidského imunitního systému v selektivním útoku na nádor,“ vysvětluje Staszak-Jirkovský, jenž založil pro svou iniciativu biotechnologický start-up Machavert Pharmaceuticals. Ten nyní pracuje ve svých amerických laboratořích v Coloradu na poslední fázi preklinickeho vývoje léku, než vstoupí do procesu klinickeho schvalování a testování na prvních pacientech. Léčivo, které staví na zcela netradičním využití tuků, předznamenává přelomovou léčbu, jež by měla být pro člověka v porovnání s jinými chemickými metodami prakticky netoxická.

Způsob, jak léčit rakovinu a nezatížit přitom organismus, hledají i brněnští vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Jejich objevem se stal protein apoferitin, jehož hlavní předností má být schopnost vázat léčivo v přirozeně vytvořené dutině. Tedy uzavřít v ní cytostatikum, aby nemohlo jinde v těle škodit. Jejich objev se však bohužel zatím neposunuje. „Projekt teď čeká na novou injekci, jak ve formě finančních zdrojů, tak těch lidských. Každopádně hledání cílené léčby, co nejúčinnější, a hlavně co nejbezpečnější, je rozhodně hlavní otázkou 21. století,“ říká profesor René Kizek.

V Česku spadá 60–70 % žádostí o klinické hodnocení léku právě do onkologie

Ne všechny iniciativy, které se v oblasti vývoje léčby rakoviny objeví, tedy dojdou do zdárného konce, nejčastěji z důvodu nedostatku financí. Tím hlavním důležitým bodem, přes nějž je nutné se dostat, je totiž klinické zhodnocení léku. Jedná se v podstatě o několikaletý výzkum v podobě systematického testování léku na pacientech, předtím, než je léčivo uvedeno na trh. Cílem tohoto postupu je prokázání kvality, účinnosti, a hlavně bezpečnosti použití. V České republice se ročně předloží kolem 380 žádostí o klinické zhodnocení za rok, největší podíl spadá právě do oblasti onkologie a hematoonkologie. „Hodnocení v onkologických či hematoonkologických indikacích tvoří 60 až 70 % všech předložených žádostí. Většina žádostí o klinické hodnocení je povolena či schválena, ročně je přibližně 8 % žádostí z celkového počtu staženo ze strany zadavatele, většinou pro nedostatečnou dokumentaci či nedostatečná data, či zamítnuto. Těchto 8 % je však z celkového počtu předložených žádostí, nejde pouze o klinická hodnocení v hematoonkologii či onkologii,“ uvádí Hana Pavlíčková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který žádosti posuzuje.

„Mezi největší trendy léčby v onkologii či hematoonkologii patří u nás v současnosti biologická léčba, vylepšená chemoterapie, v posledních letech rovněž cílená léčba. Ta je ušitá pacientům na míru, přesně se vyšetří mutační status pacienta a na tuto mutaci je léčba přímo zacílena. Zároveň se jedná o imunomodulační léčbu, při níž je vstupním materiálem pro výrobu léčivého přípravku nádorová tkáň pacienta. Takový přípravek by pak měl vést k posílení jeho imunitní odpovědi proti nádoru,“ dodává Pavlíčková.

Děti plavání milují, dopřejte jim radost z pohybu ve vodě

Ostrava, 9. února 2018 (ČPZP) – Plavání patří mezi nejpřirozenější pohybové aktivity. Lidem přináší radost, posiluje zdraví a zlepšuje celkovou kondici. Zvlášť prospěšné je plavání pro malé děti. Podporuje psychomotorický vývoj, koordinaci a hrubou motoriku. Plavání s dětmi podporuje příspěvky i zdravotní pojišťovna.

Rané plavecké aktivity formují vztah k vodě, k plavání a k dalším pohybovým aktivitám ve vodě do budoucna každého jedince. U nejmenších dětí pomáhají rozvíjet motorické schopnosti i jejich orientační dovednosti. Plavání navíc vede k psychickému i fyzickému otužování.

Plavání posiluje svaly i srdce

Plavání je prospěšné hlavně pro pohybový aparát. Jsou při něm zapojeny všechny hlavní svalové partie, tedy svalstvo horních i dolních končetin, zádové a břišní svaly. Kromě posilování svalstva je plavání dobré pro kardiovaskulární systém, navíc nezatěžuje klouby. Nezanedbatelné jsou také masážní a regenerační účinky vody.

Pohyb, který je typický pro plavání, zlepšuje hybnost hlavně ramenních a kyčelních kloubů, ale i kotníků a zápěstí. Při správném a pravidelném plavání, které vyžaduje zadržování dechu, se zlepšuje i kapacita plic. Lidé, kteří se plavání věnují pravidelně, mají větší sílu, lepší pohyblivost celého těla a méně trpí fyzickou a psychickou únavou.

Na plavání dětí až 1000 korun od pojišťovny

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) razí heslo, že plavat by měl umět každý. Proto přispívá na plavecký kurz dětí částkou až 1000 korun. „Příspěvek bude poskytnut na organizované plavecké kurzy dětí ve věku do 8 let včetně. Jedná se o organizované plavecké kurzy, ne o individuální návštěvy plaveckých bazénů rodiči s dětmi, nebo proplácení permanentek. Vystavujícím subjektem může být i školka nebo škola,“ upřesnila mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

ČPZP dlouhodobě pamatuje i na ostatní své pojištěnce, kteří si rádi zaplavou. Milovníci plaveckých aktivit mohou i v letošním roce využívat oblíbený program Plavání zdarma nebo se slevou ve vybraných bazénech po celé republice. Kompletní nabídka preventivních programů je uvedena přehledně na www.cpzp.cz.

Pokud ještě nepatříte mezi 1 245 000 pojištěnců České průmyslové zdravotní pojišťovny, můžete se zaregistrovat online na www.cpzp.cz/205, nebo osobně na kterékoli ze 111 poboček po celé ČR. Pokud se stihnete přihlásit k ČPZP do konce března, výhody a benefity můžete využívat již od 1. 7. 2018.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz