Šéfka výboru: Zrušit očkování proti tuberkulóze bylo předčasné

Praha 8. února (ČTK) – Zrušení plošného očkování dětí proti tuberkulóze (TBC) bylo podle šéfky sněmovního výboru pro zdravotnictví, poslankyně a lékařky Věry Adámkové (za ANO), možná předčasné. Řekla to dnes na tiskové konferenci v pražské Thomayerově nemocnici, která se na péči o pacienty s touto nemocí specializuje. V roce 2016 bylo v Česku 517 případů TBC, z toho 151 u cizinců, a zemřelo 26 nemocných lidí, z toho pět v Praze.

Původně se děti očkovaly čtvrtý den života, v 11 letech bylo přeočkování. V roce 2009 bylo přeočkování zrušeno, o rok později i očkování novorozenců. „Zrušení očkování bylo nejspíš unáhlené rozhodnutí udělané předčasně. Za posledních 30 let byly kroky k jeho omezení udělané už dvakrát, vždycky se vrátilo zpět,“ uvedla Adámková, která pracuje v IKEM jako přednostka oddělení preventivní kardiologie.

Zdravotní výbor se chce situací zabývat, požádal proto o statistická data. O tom, jak se na výskytu TBC podílelo zrušení očkování, ale podle ní data nejsou. „Je pravděpodobné, že v případě, že bychom navrhovali změnu, bude to po konzultaci s odborníky,“ dodala Adámková. Zabývat se chce také případy cizinců, kteří už přijíždějí nakažení. Měly by se podle ní například zpřísnit prohlídky před nástupem do zaměstnání u lidí z rizikových zemí. Takovými jsou například Ukrajina nebo Mongolsko.

O velkou část pacientů se stará právě krčská nemocnice, loni bylo podle ředitele Zdeňka Beneše asi 130 případů. Praha a střední Čechy mají přitom o 60 procent vyšší výskyt než jiné regiony v důsledku větší koncentrace rizikových osob jako jsou cizinci, ale také bezdomovci a sociálně slabí.

Bakterie tuberkulózy je velmi přizpůsobivá, některé kmeny nereagují na určitá antibiotika. Úmrtnost může být až 40 procent, u nejodolnějšího typu, na který nezabírají téměř žádné léky, až 60 procent.

Tuberkulóza, dříve souchotiny, je vysoce nakažlivé onemocnění, které může končit i smrtí. V Česku se proti ní plošně očkovalo od roku 1953 a počty nemocných dlouhodobě klesaly. V roce 2016 však počet případů proti předchozímu roku stoupl z 516 na 517. Nemoc se častěji objevuje u mužů než u žen, muži tvoří 70 procent případů. Nejčastěji nakažení jsou lidé od 40 do 59 let. Dvojnásobně narostl meziročně počet nakažených do 20 let. Děti narozené rodičům cizincům v Česku se ve statistice ale objeví jako Češi.

Mezi pacienty s tuberkulózou bylo 151 cizinců, nejčastěji z Ukrajiny (41), Slovenska (21), Vietnamu (21) a Rumunska (21). Léčba těch, kteří nemají zdravotní pojištění, stojí nemocnice, které je léčí, mezi 60.000 až 300.000 korunami na osobu. Ročně jde celkem asi o tři miliony korun.

TBC nejčastěji zasahuje plíce, postižen ale může být kterýkoliv orgán, včetně ledvin, mozkových obalů či kostí. Pacient je vyčerpaný, trápí ho teploty a nutkavý kašel, kterým infekci šíří. Tuberkulóza se přenáší po delším a těsném kontaktu, což je hlavně v rodinách, ale může to být i na pracovišti, ve škole či v restauraci.

Počty hlášených případů tuberkulózy v posledních letech:

Zdroj: ÚZIS

* data nejsou k dispozici

van mha

Transplantace kostní dřeně zachraňuje život českým dětem už 29…

Praha, 7. února 2018 (ČNRDD)

Leukémie, onemocnění imunitního systému i poruchy metabolismu – to jsou jen některé život ohrožující onemocnění, se kterými se bojuje transplantací buněk z kostní dřeně, krvetvorných buněk z periferních žil nebo z pupečníkové krve. Tyto zákeřné nemoci se nevyhýbají ani dětským pacientům. Ročně je v pražské motolské nemocnici transplantováno na třicet dětí. Nalezení dárce, jehož buňky může tělo dítěte přijmout, je často jedinou nadějí pro záchranu jeho života. Právě hledání vhodného dárce je posláním Českého národního registru dárců dřeně, většinou se totiž shoda v kruhu rodinném nalézt nepodaří. Od ledna 2018 proto ČNRDD spustil kampaň s cílem omladit věkový průměr lidí zapsaných v registru a celkově databázi rozšířit.

Dárcovství v číslech:

• Předtransplantační příprava příjemce trvá 1 týden

• Kostní dřeň může být přepravována maximálně 48 hodin

• Buňky separované z krve vydrží až 72 hodin přepravy

• 80 % buněk nepříbuzných dárců pochází ze zahraničí (většina z Německa nebo Polska)

• 20 % buněk nepříbuzných dárců je přepracováno letecky přes oceán

• Vyhledávání dárce trvá standardně 2 měsíce

Pro léčbu desítek onemocnění je často zcela zásadní nalezení vhodných dárcovských buněk, tedy takových, které dosahují imunologické shody. U dětských pacientů se používá transplantace nejčastěji v případě nádorového onemocnění krvetvorby. Tato forma leukémie je důvodem asi dvou třetin všech transplantací u malých pacientů, zbylá třetina čekatelů na transplantaci pak trpí vrozenou poruchou imunitního systému nebo dědičnou poruchou metabolismu.

Dárce se v rodině většinou nenajde

Ideálním dárcem pro dítě bývá vlastní sourozenec, v pediatrii dosahuje jejich podíl necelých 15 % případů, s těmito dárci je však spojeno několik problémů. Kromě neetičnosti odběru kostní dřeně u výrazně mladších dětí je dalším rizikem také možný genetický původ nemoci. To znamená, že buňky obou sourozenců mohou obsahovat stejné onemocnění a z potenciálního dárce se může naopak stát budoucí čekatel. Toto riziko je nezbytné vyloučit. I proto je daleko častější poskytnutí krvetvorných buněk nepříbuzným dobrovolným dárcem, u dětských pacientů tomu tak je až u 80 % pacientů, zbytek dárců pak tvoří rodiče či další příbuzní. Zatímco pravděpodobnost shody u vlastních sourozenců je 25 %, u rodičů je šance pouze dvouprocentní. Právě z toho důvodu je většinou nezbytné hledat i mimo rodinu, tedy v registrech dobrovolných dárců po celém světě. Roli při výběru vhodného dárce hraje krevní skupina, hmotnost, pohlaví, věk, i seznam prodělaných virových onemocnění.

Léčba je běh na dlouho trať

„I v případě nalezení registrovaného dárce s ideální imunologickou shodou ale není ještě vyhráno. Úspěšnost záleží na mnoha dalších faktorech, a to nejen před a během vlastní transplantace, ale i po ní. Právě u leukémie je totiž velké riziko recidivy,“ vysvětluje profesor Petr Sedláček, vedoucí lékař Transplantační jednotky z Fakultní nemocnice v Motole. „Transplantace je velmi riskantní zákrok. Obzvláště problematickým je fakt, že úmrtí na komplikace nehrozí ani tak v týdnech následujících po výkonu, ale spíše v rámci měsíců, ať už z důvodů imunitních či již zmíněné recidivy,“ uvádí Sedláček.

Výsledky je vždy možné hodnotit až s dostatečně dlouhým časovým odstupem po sérii sledování. Pro nezhoubná onemocnění se z dlouhodobého pohledu daří vyléčit téměř 90 % dětí s transplantací od jakéhokoliv zdravého dárce a cca 70 % v závislosti na druhu a závažnosti nádorového onemocnění krve.

Budoucí posun v léčbě vidí profesor Sedláček v porozumění příčin onemocnění a vývoji léků, které cílí přímo na konkrétní poruchu mechanizmu a napravují její funkci. Mimo jiné jde například o metody genové terapie, které cílí na opravu genetického kódu. Tyto metody se zatím používají u některých geneticky podmíněných onemocnění při neúspěchu transplantace nebo v případech, kdy není žádný vhodný dárce k dispozici.

Zátěž není zdaleka jen fyzická

Samotný proces transplantace je pro pacienta velmi nepříjemný. Následkem chemoterapie dochází ke zničení krvetvorby i imunitního systému, k porušení sliznic a po transplantaci i k obrovskému náporu na všechny životně důležité orgány. Během prvních týdnů jsou děti izolovány v chráněném prostředí, potřebují transfúze, léky proti bolesti nebo na tlumení imunity a další látky nezbytné pro úspěšný průběh procedury. Po obnovení krvetvorby se zdraví malých pacientů rychle zlepšuje, takže bývají po několika týdnech propuštěni a dále jsou monitorováni ambulantně. Zpočátku probíhají kontroly několikrát měsíčně, s postupem času se frekvence návštěv snižuje. Po šesti měsících se postupně začínají uvolňovat dietní a izolační opatření, do roka pak končí i podávání veškerých léků.

Pro děti je nejnáročnější zvládnout tělesné obtíže v prvních týdnech, ale o nic lehčí není ani dodržování přísného režimu v měsících následujících po výkonu. „Izolace, dieta i užívání velkého množství prášků, to vše je v dětském věku problém. Komplikací je i skutečnost, že se děti často cítí zcela v pořádku, a proto mají tendenci si režim ulehčovat. To je však může ohrozit nejen na zdraví, ale i na životě,“ dodává Sedláček.

Boj s leukémií v České republice

V České republice má transplantace kmenových buněk krvetvorby dlouholetou tradici. Ve Fakultní nemocnici Motol proběhla první transplantace u dítěte již v roce 1989 a v roce 1992 zde byl poprvé u dítěte podán štěp od nepříbuzného dárce z registru. FN v Motole je v ČR jediným pracovištěm, na kterém se provádí transplantace krvetvorných buněk u dětí od nepříbuzných dárců. Na Transplantační jednotce Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole bylo za posledních pět let provedeno přes 150 transplantací od zdravých dárců, roční počet zákroků se tedy pohybuje okolo třiceti.

Český národní registr dárců dřeně zahájil v lednu 2018 kampaň s cílem omlazení a celkového rozšíření databáze. „Kampaň dobro od kosti jsme spustili z jednoduchého důvodu – nejlepších výsledků transplantací je vždy dosaženo, pokud je dárce mladší 35 let. Cílíme v ní na mladé lidi, kteří jsou ochotni udělat něco pro druhé, a třeba jim i zachránit život. Všem stávajícím i budoucím registrovaným děkujeme,“ tak se vyjádřil MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně.

V současnosti je průměrný věk dárce 27 let a ČNRDD se v kampani Dobro od kosti zaměřuje na věkovou skupinu 18 až 25 let. Zacílení na mladé dospělé vychází z jasně prokázaných výsledků transplantací kostní dřeně, kdy optimálního výsledku je vždy dosaženo s dárcem do 35 let. Do kampaně se zapojili i známé osobnosti, mezi které patří novinář Filip Horký, olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda, olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek, kajakář Vavřinec Hradílek nebo herci Zdeněk Piškula a Anna Linhartová.

Veškeré bližší informace najdete na stránkách www.kostnidren.cz/registr

Za ztrojnásobení dánských dětí s depresí prý může i soutěživost

Kodaň 7. února (ČTK) – V Dánsku se za poslední desetiletí ztrojnásobil počet dětí a dospívajících s diagnózou úzkosti či deprese. Nyní jich je téměř 7200, zjistil národní výbor pro zdraví. Podle některých odborníků za to mohou i vysoké požadavky a soutěživost ve společnosti, informoval zpravodajský portál The Local.

Skupina takto postižených mladých lidí se rozrostla z 2354 na 7189, uvedl výbor, jenž podléhá ministerstvu zdravotnictví. Údaj přitom nezahrnuje osoby, které navštěvují soukromé psychiatry.

Experti se zcela neshodnou, co je hlavním důvodem vzestupného trendu. Na tlaky, jimž jsou mladí vystaveni, upozornil Helge Toksvig Bjerre, jenž šéfuje charitě SIND Ungdom zaměřené na mentální zdraví dětí. „Je to částečně způsobeno tím, že dnes je na děti a dospívající příliš velký tlak. Žijeme v soutěživé společnosti, v níž jsou vysoké požadavky. Platí to jak pro sociální média, tak pro vzdělávací systém, kde se neustále kladou nové požadavky,“ prohlásil.

Jiní spíše věří, že nové případy jsou nové jen zdánlivě, neboť za nimi stojí lepší diagnostika. To tvrdí konzultantka dětské psychiatrie Pia Jeppesenová. Podle ní přibylo odborníků, a tudíž i evidovaných a léčených osob. Současně však připouští, že všechny děti s depresí se dosud diagnostikovat nepodařilo. Dodává, že až 20 procent dětí a mladistvých naplňuje v Dánsku klinická kritéria pro diagnózu úzkosti či deprese.

kan jrm

V České Lípě v září otevřou dva nové zdravotnické obory

Liberec/Česká Lípa 7. února (ČTK) – V České Lípě otevřou letos v září dva nové zdravotnické obory. Budoucí zdravotní sestry a ošetřovatelé se zatím učí jen ve zdravotnických školách v Liberci a Turnově. Na Českolipsku škola chyběla. Liberecký kraj se rozhodl tam otevřít detašované pracoviště liberecké zdravotní školy a ministerstvo školství souhlasilo. Do prvních ročníků tam může škola přijmout až 60 studentů, řekl dnes novinářům hejtmanův náměstek pro školství Petr Tulpa (Starostové pro Liberecký kraj).

Otevřením zdravotnických oborů reaguje podle Tulpy kraj na poptávku českolipské nemocnice i sociálních zařízení. V České Lípě nabídne studium čtyřletého oboru zdravotnický asistent a tříletého oboru ošetřovatel. Zatím bude škola sídlit v prostorách Obchodní akademie na náměstí Osvobození v České Lípě, kde už pro studenty zdravotnických oborů připravili prostory. Podle zájmu o obory pak kraj zváží případný přesun do jiné budovy. V budově akademie je ale podle Tulpy dostatek prostoru, aby se tam obě školy vešly.

Záměr podporuje i Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, která chce pomoci s praktickou výukou budoucích zdravotníků. „My jsme připraveni se školou úzce spolupracovat, co se týče například odborného vybavení učeben. Počítáme s tím, že žáci k nám do nemocnice budou chodit na praxi. Poskytneme jim odborné vedení, máme k tomu vyškolený i náš personál, zejména z řad vrchních sester, které se na té výuce budou podílet,“ řekla ČTK mluvčí druhé největší nemocnice v kraji Kateřina Amrichová. Nemocnice je podle ní připravena nabídnout studentům například i stipendia, zajištění ubytování nebo některé benefity, které získávají zaměstnanci.

Poptávka po středním zdravotnickém personálu na trhu práce roste, studentů je ale málo. Liberecký kraj chce proto zájem o tříletý obor ošetřovatelství podpořit i stipendiem. „Původně jsme měli stipendijní program určený jen pro řemeslné obory,“ dodal Tulpa. Stipendijní program má kraj od roku 2010 a podporuje studenty v 17 oborech. O podpoře ošetřovatelů se bude podle Tulpy jednat v květnu. Studenti budou mít možnost získat v prvním ročníku 200 korun měsíčně, ve druhém 300 Kč a ve třetím 500 Kč a k tomu každé pololetí dalších 1000 korun prospěchového stipendia. Za dobu studia je to až 16.000 korun.

ivc hj

Závislost na videohrách rozšíří seznam nemocí WHO

Ženeva 7. února (ČTK) – Světová zdravotnická organizace (WHO) nově zařadí na svůj seznam duševních nemocí závislost na videohrách. Potvrdil to dnes podle agentury DPA generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nový katalog, podle něhož se řídí i národní zdravotnické orgány a pojišťovny, bude platit od června.

Diagnóza s označením „herní choroba“ (gaming disorder) se vztahuje na lidi, kteří tráví hodiny hraním videoher, přičemž tato závislost trvale mění jejich životy. Hráči se přitom nedokážou své vášně vzdát. „Tato závislost narušuje i tělesné funkce,“ upozornil šéf WHO. Uvedl například zrak nebo celkovou kondici.

Zařazení choroby na seznam je podle šéfa WHO jen prvním krokem. Poté má WHO vypracovat směrnice ukazující možnosti léčby.

Generální ředitel WHO chce kromě toho obecně zlepšit rychlost reakce organizace v nouzových situacích, například v případě velkých epidemií. Země, které disponují nezbytnými kapacitami, mají zřídit vlastní tísňové lékařské týmy, které budou schopny do 72 hodin zakročit i v sousedních zemích. WHO očekává, že jednotlivé země nahlásí své závazky ohledně vytvoření takových týmů do jejího květnového výročního zasedání.

Při epidemii eboly v Africe v roce 2014 Světová zdravotnická organizace sama přiznala váhavou reakci. Krvácivá horečka tehdy usmrtila více než 11.000 lidí.

Šéf WHO chce v programech organizace na celém světě klást větší důraz na prevenci a zlepšení základního zásobení lékařskými potřebami. Kromě toho se mají stát ústředním tématem zdravotní dopady klimatické změny.

zdp hej

Típněte poslední cigaretu, pomůžete svému zdraví i peněžence

Ostrava, 6. února 2018 (ČPZP)  – Každý kuřák, který se svou závislostí na tabáku zkoušel někdy bojovat, ví, jak je těžké nepodlehnout chuti si zapálit. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna pomůže svým klientům, kteří chtějí s kouřením jednou pro vždy přestat.

Statistiky spojené s následky kouření jsou alarmující. Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemře každoročně pět milionů lidí následkem nádoru, který je způsoben kouřením. V Česku umírá na následky kouření každý šestý člověk, denně to je přibližně 50 lidí. Vysoká úmrtnost kuřáků ale není jediným negativním důsledkem – kouření snižuje plodnost, ničí kolagen v pokožce a při průměrných cenách cigaret je nezanedbatelné i finanční hledisko.

Na pomoc kuřákům, kteří se rozhodli pro život bez nikotinu, se v letošním roce zaměřila i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP).„Pomůžeme našim klientům, pokud se rozhodnou přestat s kouřením, neboť tím prospějí svému zdraví. Kuřákům a kuřačkám starším 19 let, kteří chtějí bojovat s psychickou i fyzickou závislostí na cigaretě, nyní přispějeme částkou až 1000 korun ročně,“ uvádí tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Příspěvek je určen na léčiva na odvykání kouření a na nákup volně prodejných léčivých a podpůrných přípravků, zakoupených v lékárně. Za volně prodejné podpůrné přípravky se přitom považuje náhradní léčba nikotinem ve formě náplastí, pastilek, ústního spreje, žvýkaček a podobně.

Kuřáci, pojištění u ČPZP, kteří se rozhodli již si nezapálit, mohou čerpat příspěvek v průběhu nebo po ukončení léčby, a to na základě potvrzení ošetřujícího lékaře Centra pro závislé na tabáku nebo odborného konzultanta pracoviště České lékárnické komory, a to výhradně po nebo v době léčby. Seznam lékařů, Center pro závislé na tabáku a odborných lékárníků je k dispozici na stránce Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Tipy: 5 extrémních sportů, které jsou v Česku zatím v plenkách

Brno, 6. února 2018 (JUMP-TANDEM)

Extrémních sportů existuje celá řada. Některé z nich se přitom staly mezi širokou veřejností natolik populárními, že byly zařazeny i na olympijské hry. Po celém světě však existují i méně známe disciplíny, jež jsou nějakým způsobem extrémní, často přitom vycházejí z jiného, v našich podmínkách více tradičního sportu. V následujících tipech představujeme 5 extrémních sportů, které se v jiných koutech světa těší značné oblibě, zatímco v Česku si svoji pevnou základnu teprve pomalu budují.

Wingsuit-flying

Vzrůstající popularitě se ve světě těší wingsuit flying, který je jednou z odnoží parašutismu. Hlavní doménou tohoto extrémního sportu je speciální okřídlená kombinéza, která po výskoku z letadla umožní člověku doslova létat. Wingsuit flying se v jádru dělí na dvě základní disciplíny. V první se měří rychlost, čas, či uletěná vzdálenost, druhá disciplína je pak umělecká, kdy se hodnotí předem vylosované akrobatické prvky, kreativita či technické provedení podobně jako např. u letecké akrobacie. Wingsuit fying, byť se může zdát na první pohled nebezpečný, je paradoxně jedním z nejbezpečnějších extrémních sportů. Člověk totiž předtím, než wingsuit vyzkouší, musí absolvovat tandemový seskok, kurz AFF, alespoň 200 seskoků s padákem a také speciální přeškolení na wingsuit. Až po nabrání potřebných zkušeností pak mohou sportovci dosahovat opravdu extrémních rychlostí. V tomto ohledu zatím drží světový rekord Američan Joe Ridler, který v roce 2016 dosáhl v obleku horizontální rychlosti necelých 375 km/h při pádové rychlosti jen 40 km/h (běžný parašutista padá vertikálně 200-300 km/h). V tuzemsku existuje poměrně úzká komunita tohoto sportu, která čítá okolo 30 lidí. Česko však zároveň bude letos hostit druhé oficiální mistrovství světa v tomto sportu. „Konat se bude na přelomu srpna a září na letišti v Prostějově, které je největší sportovní parašutistické letiště v ČR a zároveň jediné, které uspořádalo již jedno mistrovství světa. Na startu by přitom mezi 150 skokany z 18 států světa měli být také dva čeští zástupci,“ uvedl Martin Dlouhý ze společnosti JUMP-TANDEM, která akci organizuje.

Xpogo

Základem sportu zvaného Xpogo nebo též Extreme Pogo je odpružená skákací tyč. Tu si v roce 1920 ještě s ocelovou pružinou nechali patentovat němečtí vynálezci Hans Pohlig a Ernst Gottschall (název Pogo je zkratkou odvozenou z počátečních písmen jejich příjmení). Historie této disciplíny se začíná psát koncem 90. let v americkém Utahu, kde jistý Dave Armstrong vytvořil stránku Xpogo.com (existuje dodnes), jež sloužila ke sdílení videí se skákací tyčí. Od té doby šel vývoj tohoto náčiní raketově kupředu, díky používání lepších materiálu je tak možné s tyčí vykonávat i značně akrobatické triky. V současnosti je z Xpoga už celosvětový fenomén, na nějž je možné narazit i v tuzemsku. I na našem trhu totiž existuje několik firem, které speciální skákací tyče nabízejí. Po celém světě zároveň působí řada profesionálů, kteří se účastní i pravidelného mistrovství světa s názvem Pogopalooza. Soutěží se zde ve třech hlavních disciplínách. Zatímco dvě se zaměřují především na triky a hodnotí se u nich technické provedení, v disciplíně „high jump“ už se jednoduše soutěží o to, kdo s pomocí tyče překoná laťku v určité výšce.

Flyboarding

Jedním z nejmladších vodních sportů je flyboarding. Jak už jeho název napovídá, účastníci při něm doslova létají. Umožňují jim to speciální trysky připevněné k nohám, do nichž skrze hadici proudí voda z klasického vodního skútru. Flyboardisté tak díky této technologii mohou vykonávat různé akrobatické triky. Duchovním otcem flyboardu je Francouz Franky Zapata, který tento sport vymyslel v roce 2011. Pod jeho záštitou se také konají pravidelné světové šampionáty v této disciplíně, účastníci přitom předvádějí triky z řad rotací, spinů, různých stylů potápění či všemožných kombinací salt a rotací kolem své osy. Sedmičlenná porota pak hodnotí pestrost, technické provedení či výraz sportovce. Poslední akce tohoto druhu zatím proběhla loni ve Francii. Flyboard se však pomalu dostává i do tuzemského povědomí, je možné si ho vyzkoušet například v Praze. Podle expertů tento způsob létání nad vodou není příliš technicky náročný, základem podle nich je mít zpevněná stehna a mírně balancovat v kotnících. Výhodou zároveň je, že člověk nemusí mít zkušenosti z jiných sportů.

Street luge

Jízda na saních ledovým korytem se již dlouhou dobu řadí mezi tradiční sporty, které lze vidět i na olympiádě. Letní varianta tohoto odvětví se nazývá street luge (v překladu pouliční saně) a u jejího zrodu stáli v 70. letech minulého století kalifornští skateboardisté, kteří se vyžívali v jízdě z kopce. Protože však chtěli dosahovat co nejvyšší rychlosti, rozhodli se převýšení překonat vleže. Závodníci ve street luge používají speciální desku, která svou konstrukcí kombinuje sáňky a skateboard. Dosahují přitom závratných rychlostí až okolo 160 km/h. Světový rekord v tomto ohledu drží Američan Mike McIntyre, jenž na street luge boardu dosáhl rychlosti 164,1 km/h. Že je tento sport opravdu extrémní, ukazuje i skutečnost, že na rozdíl od zimních sáněk vyjíždějí závodníci na trať společně. Sportovců v tomto odvětví je po celém světě okolo 1 200, jednou za rok přitom zavítají i do Česka, konkrétně na horu Kozákov v Českém ráji, kde dosahují rychlostí okolo 105 km/h.

Speed riding

Freeridové lyžování se dá samo o sobě považovat za extrémní sport, jenž se mezi českými lyžaři těší poměrně značné oblibě. Některým freeriderům však jízda v neprobádaném terénu neposkytovala dostatek adrenalinu, rozhodli se ji proto zkombinovat s parašutismem. Speed riding je tedy směsicí freeridového lyžování a parašutismu, samotný padák přitom slouží lyžařům především jako pomoc při překonávání velkých skoků a zároveň jim umožňuje nabrat rychlost, které by v hlubokém sněhu nikdy nedosáhli. Vzhledem k tomu, že speed riding je jedním z nejméně bezpečných sportů, doporučují odborníci nejprve důkladný trénink. Ten spočívá v prvé řadě v absolvování kurzu freeridového lyžování, více než vhod přijdou rovněž zkušenosti s ovládáním padáku, jež umožní člověku korigovat výšku, a tedy hladce přistát na sněhové pokrývce. V Česku zatím podobně komplexní kurzy, už kvůli přírodním podmínkám, neexistují, zájemci o důkladný trénink speed ridingu tak mohou zamířit například do Francie, kde se této problematice speciálně věnují některé společnosti.

O společnosti JUMP-TANDEM®

Společnost JUMP-TANDEM® nabízí od roku 1997 profesionální servis ve všech oblastech parašutismu. Svým klientům poskytuje možnosti tandemových seskoků, kurzů parašutismu, skydive university či tréninky skupinové akrobacie. Aktivně se také věnuje wingsuit-flyingu. V roce 2018 bude pořadatelem teprve druhého mistrovství světa v této moderní disciplíně, které se bude konat na letišti v Prostějově. Společnost JUMP-TANDEM® organizovala v minulosti první mistrovství světa na území ČR a více světových pohárů či mistrovství Evropy v parašutismu. Jen za minulý rok přitom její klienti absolvovali přes 15 000 seskoků.

Výstavba výcvikového centra záchranářů začne na jaře

Hradec Králové 6. února (ČTK) – Výstavba výcvikové a školící základny pro Zdravotnickou záchrannou službu Královéhradeckého kraje v Hradci Králové u heliportu leteckých záchranářů by měla začít na jaře letošního roku. ČTK to dnes řekl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09). Projekt včetně vybavení vyjde na více než 6,3 milionu korun bez DPH.

„Výstavba by měla stát méně než tři miliony korun. Na jaře se začne stavět,“ řekl Cabicar. Poblíž hradecké fakultní nemocnice u heliportu letecké záchranné služby vznikne za 2,8 milionu korun bez DPH přístavba objektu, kde se již nyní školí záchranáři, lékaři a členové horské služby. „Dalších 3,5 milionu korun bez DPH bude stát pořízení vybavení,“ řekl ČTK Dan Lechmann z tiskového oddělení krajského úřadu.

Počítá se například s nákupem simulátorů zásahu u dopravní nehody, u různých hromadných nehod, simulátoru staveniště, zásahu ve výšce či lezeckého trenažéru. Vznikne zázemí pro zajištění specializovaného výcviku v oblasti traumatologie a zásahů při mimořádných událostech s hromadným postižením lidí. Po dokončení projektu u heliportu se rozšíří i zázemí pro výcvik členů letecké záchranné služby.

ku jpt

Vedení kraje chce nové sály ve dvorské nemocnici nad…

Hradec Králové 6. února (ČTK) – Nové operační sály v krajské nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem by měly vzniknout nástavbou nad objektem nedávno postavených laboratoří. ČTK to dnes řekl hejtmanův náměstek pro zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09). Přitom ještě koncem loňského roku navrhoval vybudovat nové sály za pomocí rekonstrukce těch současných v původních objektech nemocnice. Vedení kraje tím sjednotilo názor s městem, které variantu nástavby prosazuje od počátku.

„Zdravotní výbor jednoznačně doporučil zastupitelstvu v případě výstavby sálů jít cestou výstavby nad objektem laboratoří. Výstavbou nástavby nad objektem laboratoří lze dosáhnout jisté úspory,“ řekl ČTK Cabicar.

Varianta původně prosazovaná městem se podle něho blížila 100 miliónům korun, zatímco jím navrhované úpravy nynějších prostor měly být levnější asi o 35 milionů korun. „Třetí variantou, o které mluvím, tedy zrevidovaná varianta nástavby, bychom se dostali k 55 až 60 milionům,“ řekl Cabicar. Na dotaz ČTK, proč změnil názor, řekl, že se ztotožnil s předkládanými argumenty. „Minimálně tři čtyři měsíce bychom zasahovali do chodu nemocnice. Svoji roli sehrál i argument, že bychom stavebně zasáhli do původní staré budovy. Těch důvodů, proč jsme od toho odstoupili, bylo zkrátka více,“ uvedl Cabicar. Hlavním argumentem proti „jeho“ variantě bylo to, že úpravy stávajících prostor by omezily chod nemocnice.

Modernizace dvorské nemocnice nepatří z hlediska investic kraje mezi priority. Z toho důvodu nechtěl Cabicar konkrétní termín zahájení výstavby nových operačních sálů nad laboratořemi upřesňovat. „Nechci nic slibovat. Dovedu si ale představit, že by to mohlo být ještě letos,“ dodal.

Dvorská nemocnice poskytuje péči obyvatelům okolních oblastí, ve kterých byla v minulosti nemocniční péče omezena, jako jsou třeba Jaroměřsko či Hořicko. Kraj proto do nemocnice investoval již v minulosti.

Tomáš Kučera hj

Americký Kongres kritizuje WHO kvůli pesticidu Roundup

Washington 6. února (ČTK) – Američtí kongresmani dnes pohrozili zastavením příspěvků pro onkologický výzkumný program Světové zdravotnické organizace (WHO). Příčinou je tvrzení organizace o škodlivosti herbicidního přípravku Roundup, který údajně způsobuje rakovinu. Podle amerických poslanců je takové zjištění nepodložené a odporuje faktům.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, v roce 2015 dospěla k závěru, že glyfosfát obsažený v nejrozšířenějším přípravku pro ničení plevele je karcionogenní. Šéf senátního výboru pro vědu Lamar Smith dnes prohlásil, že takové zjištění je „zásadně vadné“ a opírá se jen o účelově vybraná data. Smith má podezření, že program IARC je neprůhledný a zaujatý proti výrobci, kterým je společnost Monsanto.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) loni v prosinci konstatovala, že Roundup aplikovaný v běžných dávkách pravděpodobně rakovinu nezpůsobuje. „Nepodložená tvrzení IARC, nepodepřená spolehlivými fakty, mají reálné dopady. Náklady farmářů se zvýší a mezi spotřebiteli se bude šířit neodůvodněný strach,“ prohlásil dnes Lamar Smith. Jeho názor podle agentury AP potvrdila i skupina amerických vládních expertů.

Účinky Roundupu se zabývá i Evropa, kde se loni rozšířila iniciativa zvaná „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“. Evropská komise ale v prosinci dospěla k závěru, že neexistuje žádná spojitost mezi glyfosátem a rakovinou u lidí, jak se laická veřejnost obává. Licenci na používání pesticidu prodloužila o dalších pět let. Pro prodloužení hlasovalo 18 zemí Evropské unie, devět států bylo proti a jeden se zdržel.

jas