Zkoumání zralosti vajíček pomůže neplodným

Praha, 5. 2. 2018 (Reprofit) – Naději pro ženy, kterým se nedaří otěhotnět kvůli nedostatečně zralým vajíčkům, skýtá nová metoda v reprodukční klinice Reprofit. Ta pomůže ženám, které se marně pokoušejí o potomka prostřednictvím umělého oplodnění. Kvůli jejich nedostatečně zralým vajíčkům se však nedaří. S pomocí techniky polarizační mikroskopie nyní lékaři vyšetří zralost jejich vajíček předtím, než je uměle oplodní a zavedou do dělohy. Pokud ještě nejsou zralá, nechají je lékaři v klidu na misce i několik hodin zrát.

Tato metoda je v rámci České republiky unikátní. Lze ji označit za „záchranářskou“ pro ženy, u kterých se nedaří umělé oplodnění kvůli malému počtu zralých vajíček. Většinou platí, že vajíčko dozraje do 36 hodin po injekci hormonu, který dozrání vajíčka spouští. Lékaři pak vajíčko odeberou, oplodní odebranými spermiemi a vzniklá embrya vloží znovu do těla ženy. „Ne každá žena, která ale stimulaci podstupuje, reaguje podle šablony. Některým pacientkám nestačí vajíčko úplně dozrát, což před odběrem nelze poznat. Pokud však dojde k umělému oplodnění nedozrálého vajíčka, je šance na úspěšné těhotenství mizivá. To ukazují nejen starší publikované práce, ale i výsledky naší probíhající studie,“ říká vědecká poradkyně kliniky Reprofit PharmDr. Zuzana Holubcová Ph.D. „Mikroskopií s využitím polarizovaného světla se umíme podívat do odebraného vajíčka a s pomocí světelného filtru a počítačové kalkulace zhodnotit, zda je vajíčko zralé a připravené k oplodnění. Nebo jestli je třeba ještě několik hodin počkat a nechat je v klidu dozrát. Naše dosavadní výsledky ukazují, že využitelnost embryí z plně zralých vajíček je více než dvojnásobná oproti těm, které jsou oplozena předčasně.“

Bezmála 2 roky ověřoval tým Zuzany Holubcové potenciál této metody, nejprve na dárcovských vajíčkách, poté spustil studii na vajíčkách pacientek, kterých se problém přímo týkal a které se zařazením do studie souhlasily. „Za tuto dobu prošlo studií více než 200 pacientek. Metoda již pomohla k narození 8 dětí a další těhotenství stále běží. Použití polarizační mikroskopie nám umožňuje optimálně načasovat oplození. Je to šance i pro ženy, které by jinak nemohly otěhotnět,“ doplňuje Holubcová. Vzpomíná na případ, kdy ženě odebrali 17 vajíček, a ta se při bližším prozkoumání ukázala jako nedostatečně zralá, a tudíž nevhodná k oplození. Tím, že počkali několik hodin, 12 z nich dozrálo a žena má nyní zdravého chlapečka.

Důvody, proč u některých žen vajíčka v obvyklém termínu nedozrají, lékaři neznají. „I na běžné léky reagujeme odlišně. Stejně je tomu s reakcemi žen na hormonální léčbu,“ vysvětluje vědecká poradkyně.

Mikroskopie s využitím polarizovaného světla není v reprodukční medicíně nová, dosud se ale používala k jiným účelům. Nové je využití této techniky v kontextu poznatků o vývoji vajíčka. „Je to metoda pro obtížné případy. Reprofit ji jako součást individualizovaného přístupu k léčbě neplodnosti provádí zdarma pro indikované pacienty, kteří se tak zároveň zapojí do naší probíhající studie,“ uzavírá vědkyně.

Páry, které budou chtít vidět, jak metoda funguje, se mohou přijít podívat 17.2. od 13 do 16 hodin přímo na brněnskou kliniku. V rámci dne otevřených dveří jim Zuzana Holubcová a její spolupracovníci ukáží, jak vyšetření zralosti vajíčka probíhá.

Měsíčník Zdravotnictví a medicína z vydavatelství Mladá fronta má novou podobu

Praha 5. února 2018 (Mladá fronta) – Divize Medical Services z vydavatelství Mladá fronta přichází s redesignem zavedeného odborného měsíčníku Zdravotnictví a medicína. Měsíčník pro odborníky ve zdravotnictví, farmacii a ošetřovatelství pod vedením šéfredaktorky Andrey Skálové prodělal po roce a půl obsahovou a vizuální změnu a formátem se přizpůsobil uživatelsky vstřícné časopisecké formě.

Zcela nový layout zohledňuje novou koncepci časopisu, která se skládá ze tří přehledných částí. První část tvoří názory, komentáře a rozhovory. Druhá část přináší zprávy z kongresového zpravodajství, klinické praxe, farmacie a farmakologického ošetřovatelství a také rubriky data, statistiky a pacient. Třetí část je věnována událostem, tipům na odborné knižní novinky a personální inzerci. V časopise se dočtete o odborných akcích divize Medical Services, jmenujme například konferenci Zdravotnictví, nejprestižnější akci s širokým politickým, ekonomickým a medicínsky odborným záběrem. Z nastávajících událostí divize upozorňujeme zejména na Ples sester, Sestru roku a novou unikátní soutěž Lékárník roku či probíhající projekt Manažer roku ve zdravotnictví, o nichž bude průběžně Zdravotnictví a medicína informovat.

„Prostor pro prezentaci své každodenní práce i jedinečných vizí v našem časopise dostávají jak úspěšní odborníci a manažeři, tak nově lékárníci a farmaceuti, které jsme dosud trochu opomíjeli. Tradičně pak oceňujeme práci nelékařských pracovníků v rámci projektu Sestra roku. Nezapomínáme ovšem ani na nejdůležitější článek celého zdravotnictví, kterým je pacient. Letos se zaměříme na představení významných pacientských organizací,“ uvedla Andrea Skálová, šéfredaktorka měsíčníku Zdravotnictví a medicína.

Aktuální zpravodajství čtenáři naleznou na webu Zdraví.Euro.cz, který přináší také videorozhovory s předními osobnostmi českého zdravotnictví. Denní Newsletter je distribuován všem přihlášeným uživatelům zdarma. Každodenní přehled zahrnuje to nejdůležitější především z oblasti zdravotnické politiky, ekonomiky a legislativy, odborné medicínské problematiky a ošetřovatelství. Odborníky oceňované knihy z edice Aeskulap, Lékař a pacient, Postgraduální medicína a Sestra je možné koupit v e-shopu https://www.medical-services.cz/knihy, a také ve slovenském e-shopu http://www.medical-services.sk/.

Zdravotnictví a medicína je měsíčník pro lékaře, farmaceuty, sestry a ostatní nelékařské zdravotnické profese, manažery ve zdravotnictví a zaměstnance státní správy. Odborné medicínské články jsou psány předními odborníky všech medicínských oborů. V ošetřovatelské sekci je dán prostor k publikování také sestrám a ostatním nelékařským zdravotníkům.

Více informací k divizi Medical Services naleznete zde: http://www.medical-services.cz/

Více o vydavatelství Mladá fronta

Vydavatelství Mladá fronta je moderní vydavatelství s třiasedmdesátiletou tradicí. Vlajkovou lodí vydavatelství je týdeník Euro a portál Euro.cz. Divize Online provozuje také ekonomický web Finance.cz a dalších 20 specializovaných online titulů. Od roku 2010 divize Medical Services nabízí kvalitní komplexní servis ve zdravotnictví. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem 200 nových titulů. Portfolio vydavatelství Mladá fronta se od června 2017 významně rozšířilo o řadu titulů, především v segmentu auto-moto, a také sportovních a hobby magazínů. V divizi Dětské tituly začal vycházet nový časopis pro nejmenší děti Puntík. Vydavatelství Mladá fronta svými produkty osloví 5 052 735 lidí v České republice.

Student brněnské techniky vytiskl oční protézu na 3D tiskárně

Brno 5. února (ČTK) – Výroba očních protéz by se do budoucna mohla zjednodušit, zlevnit i lépe přizpůsobit na míru každého člověka. Student Vysokého učení technického v Brně Ondřej Vocílka využil pro výrobu trojrozměrný tisk, který se kromě průmyslu stále častěji prosazuje i v medicíně. Metodu chce dále rozvíjet, uvedl v rozhovoru pro ČTK.

V době, kdy Vocílka přemýšlel nad tématem bakalářské práce, byla na fakultě přednáška o 3D tisku. Třiadvacetiletého studenta strojírenství, který sám v dětství na levém oku přišel o zrak, napadlo, že by s pomocí této technologie mohl vyrobit protézu.

Oční náhrady se nyní vyrábějí náročnou ruční metodou ze skla či akrylátu. Například duhovka se u skleněných protéz vytváří z různě barevných tyčinek, které se vzájemně mísí, dokud se nedosáhne požadované barvy duhovky druhého oka. „Vyžaduje to hodně cviku a ne vždy se odstín musí povést. Při počítačové výrobě ji můžete upravit pomocí filtrů tak, aby barevně i tvarově co nejvíce odpovídala zdravému oku,“ popsal ČTK Vocílka.

Student začal vyhledávat informace a po domluvě s vyučujícím využil svoji starou protézu, kterou naskenoval na 3D skeneru. Na strojírenském veletrhu oslovil kuřimskou firmu, která má k dispozici 3D tiskárny. V brněnské fakultní nemocnici si nechal nafotit zdravé oko. V počítači poté 3D model upravil a propojil s texturou vytvořenou z fotografie oka. Pak už stačilo jen vyexportovat, poslat do tiskárny a čekat, zda se experiment povede.

S prvním výtiskem byl spokojený, přesto ho mrzelo, že protéze scházelo červené žilkování. Navíc chyběla povrchová úprava, která by napodobila plasticitu a lesk oka. „To jsme vyřešili v závěru, kdy se na prototyp nanesla vrstva plexiskla jako je tomu u současných akrylátových protéz,“ uvedl Vocílka.

Výhoda tisku očních protéz spočívá především ve věrnosti duhovky, které se dá pomocí 3D techniky lépe dosáhnout. Za velké plus považuje Vocílka i čas, který se při strojové výrobě ušetří. „Mojí metodou trvá tisk necelou hodinu a půl. Výroba akrylátové protézy trvá osm. Skleněnou sice pacient může mít už za dvě hodiny, ale taky se nemusí povést a už ji není možné dále upravovat,“ řekl mladý strojař, který ale připouští, že zatím bylo nutné k tisku protézy připočíst čas na úpravu modelu a zalití povrchu do akrylátu. Právě proto doufá, že se mu podaří navrhnout protézu, která by další úpravy nepotřebovala. Také z důvodu nižší ceny.

„Náklady na 3D tisk dosáhly necelých 850 korun. To je zhruba třetina ceny u nás ručně vyráběných protéz. Po započtení dokončovacích prací, kdy bylo třeba vyrobit formu, zaplatit plexisklo i práci protetika, byla ale výsledná cena srovnatelná s ruční výrobou,“ vysvětlil Vocílka.

Levnější by tak byla až druhá verze protézy, na kterou by student chtěl namísto běžně dostupného fotopolymeru použít biokompatibilní materiál. „Materiál je buď bílý, nebo průhledný. Z bílého by bylo bělmo a z průhledného vrstva, která by protézu překrývala. Výroba by tak celá proběhla 3D tiskem a bez závěrečných úprav by se razantně snížila i cena. Kromě toho je biokompatibilní materiál zdravotně nezávadný,“ vysvětluje student.

Protéza každého pacienta by také mohla být uložena v počítači a po skončení životnosti oční náhrady lze bez dalších vyšetření ihned vyrobit novou. „Když pacient za dva roky zavolá, že potřebuje novou protézu, ani za vámi nemusí jezdit. V podstatě stačí tisknout a pacientovi umělé oko poslat třeba poštou,“ usmívá se Vocílka. Za svoji práci obdržel cenu od firmy Bosch. Za nadprůměrného studenta se ale mladík z vesničky poblíž Jindřichova Hradce nepovažuje. „Moje známky o tom rozhodně nevypovídají. Spíš jsem měl dobrý nápad a využil ho,“ dodal.

Tereza Hálová tmd hj

Senátoři chtějí rozšířit seznam terapeutů pro děti s autismem

Praha 5. února (ČTK) – Zákonný seznam nelékařských povolání by se mohl rozšířit o terapeuta neurovývojových poruch a jeho asistenta. Navrhli to senátoři – lékaři Vladimír Plaček (ČSSD) a Alena Dernerová (za SD-SN) v novele, kterou horní komora začne projednávat za týden na své schůzi. Při loňském projednávání zákona se takovou změnu prosadit nepodařilo. Proti se postavila například Česká lékařská komora.

Novela by stanovila zákonný rámec pro uznávání kvalifikace terapeutů využívajících jiné metody pro léčbu pacientů s poruchami autistického spektra, tedy dětí s autismem, než je aplikovaná behaviorální analýza (ABA).

Platná úprava nyní stanoví podmínky pouze pro behaviorálního analytika, jeho asistenta a behaviorálního technika. „Což je nesystémové řešení a zvýhodňující tuto jednu metodu oproti jiným používaným za tímtéž účelem,“ uvedli Plaček a Dernerová.

Navrhli proto zákonem uznat další v Česku rozšířené metody, včetně terapie hrou, dále strukturované učení, které využívá vizualizaci a předvídatelnost (metoda TEACCH), terapie založené na vztahu a naturalistickém přístupu, sdílení emocí na podkladě vývojové psychologie (metoda OTA) nebo metody rodinné terapie. Rodiče autistických dětí by při použití těchto metod měli na nárok na příspěvky od zdravotních pojišťoven.

mhm jw

Vědci popsali, jak protilátka bojuje s virem encefalitidy

Brno 5. února (ČTK) – Na způsob, jakým protilátka v lidském těle bojuje s virem klíšťové encefalitidy a zabraňuje mu v množení, se zaměřili výzkumníci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Jejich práci nyní zveřejnil časopis Nature Communications, oznámila ČTK Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Výzkum zaměřený na strukturu viru zatím trvá zhruba tři roky a dále pokračuje.

Virus klíšťové encefalitidy má membránový obal. Na povrchu jsou bílkoviny, na něž se vážou protilátky vytvářené imunitním systémem.

„Pro strukturní analýzu jsme zvolili protilátku, která je známá tím, že virus neutralizuje, a brání tak infekci. Zjistili jsme, že tato protilátka brání tomu, aby virus po proniknutí do buňky uvolnil svou genetickou informaci a začal se množit,“ popsal výzkumník Tibor Füzik, který působí ve skupině Pavla Plevky.

Struktura virů určuje způsob, jak infikují buňky. Její podrobné poznání může v budoucnu vést například k vytvoření nové vakcíny nebo léčiva proti klíšťové encefalitidě.

„Virus má různé životní fáze, v nichž se mění jeho struktura a také vlastnosti. Chceme zkoumat, jak vypadá nezralý virus, který ještě není infekční. Čím důkladněji zmapujeme životní cyklus virů a jejich strukturu, tím lépe se pak budou hledat látky, které mohou infekci zastavit,“ doplnil Füzik.

Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě. Virus může u lidí vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku. Státní zdravotní ústav v roce 2016 zaznamenal 565 onemocnění. Nejlepší ochranou je očkování.

Strukturní virologové z CEITEC se kromě klíšťové encefalitidy věnují také studiu včelích virů a lidských pikornavirů, což je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění od běžného nachlazení až po záněty mozku. Zajímají se také o takzvané bakteriofágy, viry napadající bakterie, které by se potenciálně mohly využívat v boji proti bakteriálním infekcím místo antibiotik.

tmd hj

Miliardový tendr na nemocnici Náchod vyhrálo sdružení Geosan-BAK

Hradec Králové 5. února (ČTK) – Více než miliardový tendr na přestavbu krajské Oblastní nemocnice Náchod vyhrálo sdružení firem Geosan Group a BAK stavební společnost. V soutěži nabídlo nejnižší cenu 1,344 miliardy korun bez DPH. Rada Královéhradeckého kraje dnes sdružení Geosan Group a BAK schválila jako vítěze soutěže. ČTK to řekl radní kraje pro investice a majetek Václav Řehoř (ODS). Nynější tendr na přestavbu nemocnice je čtvrtý v pořadí, předchozí tři soutěže hejtmanství z různých důvodů zrušilo. Zároveň jde o největší současný investiční projekt kraje.

Pokud vše půjde hladce a soutěž nebude napadena námitkami, mohla by být smlouva mezi krajem a sdružením podepsána přibližně na přelomu února a března. Následně by mělo být předáno staveniště a zahájena stavba, která by pak měla trvat 26 měsíců. „Věřím, že se to podaří dotáhnout do konce. Jsme na dobré cestě,“ řekl Řehoř.

Nabídky do tendru podaly tři subjekty. Kromě sdružení Geosan Group a BAK stavební společnost to byly ještě firma Zlínstav, které nabídla cenu 1,382 miliardy, a také OHL ŽS s nabídnutou cenou 1,390 miliardy. Kraj si cenu v tendru stanovil nejvýše na 1,4 miliardy Kč.

Soutěž kraj vypsal loni 1. srpna. Původní termín pro otevření obálek s nabídkami byl 2. října, ale následně byl kvůli dotazům uchazečů dvanáctkrát posunut až na 13. listopadu. Od potenciálních uchazečů kraj dostal přibližně 100 dotazů, které zodpověděl.

Základem projektu je výstavba dvou nových nemocničních objektů. Dále vznikne objekt pro medicinální plyny, bude vystavěn nadzemní koridor a vzniknou i podzemní chodby mezi budovami. Součástí tendru je i opce na případnou druhou etapu modernizace nemocnice za odhadovaných 420 milionů korun, vybraná firma však cenu nabídne zvlášť, pokud kraj ke druhé etapě přistoupí.

Modernizaci náchodské nemocnice kraj připravuje několik let. Podle původních plánů se mělo začít stavět v roce 2012 a hotovo mělo být do poloviny roku 2015. Zásadní zdržení nastalo poté, co kraj v květnu 2013 zrušil přes rok trvající tendr na stavební firmu a vzdal se evropské dotace 400 milionů korun. Druhý tendr kraj vypsal v červenci 2015 a po 16 odkladech termínu jej nakonec v únoru 2016 kvůli nekvalitně zpracované dokumentaci také zrušil.

Do třetí soutěže zasáhlo vyšetřování policie. Kriminalisté v září 2016, těsně před otevřením obálek s nabídkami a dva týdny před krajskými volbami, zasahovali na hejtmanství a dalších místech, například i doma u tehdejšího hejtmana Lubomíra France (ČSSD). Nové vedení kraje tendr 15. prosince 2016 zrušilo. Loni policie v souvislosti s ovlivňováním zakázky obvinila bývalého vedoucího odboru investic kraje a jednoho externího poradce pro investice.

Nemocnice Náchod zajišťuje zdravotní péči pro spádovou oblast s více než 200.000 obyvateli, ve specializovaných oborech až pro 250.000 lidí. Je největším zdravotnickým zařízením patřícím Královéhradeckému kraji.

Pod náchodskou nemocnici spadá jedenáct provozoven, z toho sedm s lůžkovou péčí o celkové kapacitě 832 lůžek. Nemocnice zaměstnává 1500 lidí a předloni měla výnosy 1,1 miliardy korun.

Vlastní hospodaření nemocnice je ztrátové. Kraj proto loni do čela nemocnice jako krizovou manažerku jmenoval Ivanou Urešovou, další personální změny v managementu následovaly k začátku letošního ledna. Nemocnice již dříve oznámila, že za loňský rok čeká ztrátu až 120 milionů korun.

Zdeněk Rychtera jpt

Vlastní zkušenost s rakovinou má v Česku přes půl milionu lidí

Praha 4. února (ČTK) – Vlastní zkušenost s rakovinou má v Česku přes půl milionu lidí. Podle národního onkologického registru žilo v republice na konci roku 2015 bezmála 541.600 pacientek a pacientů, kteří se vyléčili či se ještě léčili. Nemocných každý rok přibývá, úmrtnost se ale snižuje. Roste tak počet těch, kteří boj s karcinomem zvládnou. Dokládají to statistiky. Na dnešek připadá světový den proti rakovině.

„Jsme národ s mnoha nádory. Není pravda, že by se v ČR nehodnotila kvalita péče. Jedním z indikátorů je dosahované přežití. Úmrtnost je stabilizovaná, u některých diagnóz výrazně klesá. Přibývá těch, kteří mají s nádorem zkušenost,“ řekl novinářům Ladislav Dušek z Institutu biostatistiky a analýzy lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Podle Duška patří Česko mezi země s nejlepšími statistickými údaji o nemoci. Data shromažďuje Národní onkologický registr. Sběr je ale pracný a trvá déle, proto jsou poslední čísla z konce roku 2015. V něm přibylo v Česku 85.750 nových pacientů s nádorem. V roce 2008 jich bylo 73.302. Před deseti lety na rakovinu zemřelo 27.571 lidí, v roce 2015 jich karcinom připravil o život 26.852. Zatímco mezi lety 2011 a 2015 nových pacientů přibylo ročně v průměru o 1,9 procenta, úmrtnost průměrně klesla o 0,7 procenta. Počet těch, kteří s nemocí úspěšně bojovali, se každý rok zvedal průměrně o 3,9 procenta.

Se stárnutím společnosti bude podle Duška nemocných přibývat. Některé druhy rakoviny se totiž objevují až ve vyšším věku. Ročně by nárůst počtu mohl být kolem šesti procent, uvedl odborník.

Podle lékařů v boji s rakovinou výrazně pomáhá screening, tedy pravidelné sledování vybraných skupin lidí a jejich bezplatná vyšetření. Česko má takové programy tři. První z nich se zaměřuje na rakovinu prsu. Ženy nad 45 let mohou každé dva roky zdarma chodit na mamograf. Druhý program se týká rakoviny tlustého střeva a konečníku. Muži a ženy od 50 do 54 let mají test zdarma jednou ročně, od 55 let je to jednou za dva roky. Třetí program pomáhá předcházet či včas zachytit rakovinu děložního hrdla. Stěr se provádí od 15 let každý rok. Podle Jany Hercogové z kožní kliniky fakultní Nemocnice Na Bulovce a IKEM by byl v Česku vhodný třeba také screening kvůli přibývajícímu počtu kožních nádorů.

Díky včasnému odhalení rakoviny se mnoha lidem daří ji porazit. Jejich šance na přežití jsou výrazně vyšší, než když s terapií začnou až v pozdějším stádiu choroby. Také náklady jsou pak vyšší. Například léčba pacienta s rakovinou tlustého střeva v pokročilejším stádiu stojí ročně kolem milionu korun.

Podle předsedkyně Ligy proti rakovině Michaely Fridrichové vysoké náklady na léčbu jsou dány i tím, že se objevuje mnoho nových účinných látek a používají se nové preparáty. Díky nim se daří nádory dostat pod kontrolu a operovat i pacienty, u nichž by v minulosti chirurgický zákrok nepřicházel v úvahu.

Liga proti rakovině se chce letos ve své kampani zaměřit na boj s nádory tlustého střeva a konečníku. V květnu se chystá uspořádat tradiční sbírku, v níž zájemci za příspěvek na výzkum a zlepšení situace pacientů dostanou žlutý látkový květ měsíčku.

Počet nových pacientů se zhoubným nádorem, zemřelých na rakovinu a lidí, kteří se vyléčili či léčí, ve vybraných letech:

Zdroj: Národní onkologický registr, Ústav zdravotnických informací a statistiky, Český statistický úřad

ktk mha

Bangladéšský „stromový muž“ se onemocnění nezbavil

Dháka 3. února (ČTK) – Bangladéšan Abul Badžandar, jehož ruce vypadaly jako strom, byl před rokem prohlášen za vyléčeného. Muži, který trpěl vzácným onemocněním kůže, lékaři při 24 náročných operacích odstranili z končetin několikakilogramové bradavice. Nyní se ale ukazuje, že se onemocnění nezbavil a výrůstky se mu na rukou objevují znovu, píše agentura AFP.

Lékař Samanta Lal Sen, který v loňském roce označil „vyléčení“ pacienta za milník v dějinách lékařství, přiznal, že Badžandarův případ je složitější, než se původně zdálo. Slíbil nicméně, že lékaři se mu budou nadále věnovat s cílem dosáhnout úplného uzdravení.

Sám bývalý řidič rikši, který kvůli chorobě nebyl řadu let schopen pracovat a jehož mladá rodina žije v nemocnici, se obává, že se nikdy nevyléčí. „Bojím se podstoupit další operace. Myslím si, že moje ruce a nohy nikdy nebudou v pořádku,“ řekl 27letý muž agentuře AFP v dhácké nemocnici, kam byl poprvé přijat na léčení v lednu 2016 a kde tento týden podstoupil 25. operaci.

Nemoc zvaná epidermodysplasia verruciformis, nebo též Lewandowskyho-Lutzův syndrom, je velmi vzácné onemocnění. Lidská kůže se při něm podobá kůře stromů, proto se těmto lidem říká stromoví lidé. Příčina může být dědičná, postihuje také lidi s výrazně oslabenou imunitou.

Badžandar pochází z chudé rodiny, která neměla peníze na časnější lékařský zákrok. Proto dosáhlo jeho onemocnění takových rozměrů. Celkem jeho obrovské bradavice, připomínající kůru stromů, vážily asi pět kilogramů.

Operace muže, jehož případ zaujal celý svět, podle dřívějších informací zaplatila bangladéšská vláda. „Jsme vděčni za bezplatnou lékařskou péči, nemohli bychom si dovolit za ni platit,“ uvedla manželka nemocného, která žije v nemocničním pokoji s manželem a čtyřletou dcerou a přivydělává si výrobou šperků.

Podle ošetřujícího lékaře Sena je na světě méně než půl tuctu lidí, kteří touto vzácnou chorobu trpí. V loňském roce v Dháce léčili desetiletou bangladéšskou dívku Sahanu Khatanovou, jejíž kůže se rovněž začala podobat kůře stromů.

I u ní lékaři mluvili po operaci o úspěchu, ale její otec později uvedl, že dívce bradavice narostly znovu, dokonce ve větším počtu. Další léčbu rodina odmítla s tím, že nechce, aby dcera strávila dětství v nemocnici.

lcm hej

BBC News: Proč při stresu tloustneme?

Londýn 3. února (ČTK/BBC News) – Všichni víme, kvůli čemu tloustneme – když zkonzumujeme víc kalorií, než kolik spálíme energie. Tato rovnice je sice pravdivá, ale nenabízí odpověď na zajímavější otázku: Proč se vlastně přejídáme? Proč cítíme touhu sníst ten kousek dortu nebo čokoládovou tyčinku, i když víme, že toho o pár minut později budeme litovat? Je to jen nenasytnost, anebo se v nás odehrává ještě něco jiného?

Jak píše zpravodajský server BBC News, sebekontrola je sice důležitá, ale vrší se důkazy, že u přibývání na váze hraje důležitou roli stres. Chronický stres narušuje spánek a zvyšuje hladinu krevního cukru. To vede k návalu hladu a vyhledávání jídla jako útěchy. Následkem je další narušení spánku, ještě vyšší hladina stresu a ještě více narušená hladina krevního cukru. To postupem času může vést nejen k nezdravému množství tělesného tuku, ale také k cukrovce druhého typu.

Když jíme, zvýší se naše hladina krevního cukru, a u zdravých lidí se zase rychle vrátí do normálu. Ale jak zjistily nedávné studie, pokud je člověk ve stresu, trvá hladině krevního cukru tři hodiny, než se vrátí zpátky – zhruba šestkrát déle než během dne beze stresu.

Příčinou, proč se to děje, je skutečnost, že ve stresu tělo přechází do nastavení „uteč, nebo bojuj“. Jinými slovy – tělo si myslí, že je terčem útoku, a uvolní do krve glukózu, aby dodalo energii svalům buď na obranu, nebo na útěk do bezpečí. Pokud tuto energii nepotřebujeme na útěk do bezpečí, pošle slinivka břišní do těla inzulin, aby hladinu cukru znovu snížil.

Kvůli zvýšené hladině inzulinu a klesajícímu množství krevního cukru dostaneme hlad – a to je také důvod, proč má člověk při stresu neodolatelnou chuť na něco sladkého. Totéž se stane, když v noci špatně spíme.

Nedávná studie, kterou provedli vědci z londýnské King’s College, zjistila, že při spánkové deprivaci člověk denně průměrně zkonzumuje o 385 kalorií víc než obvykle, což odpovídá zhruba kaloriím obsaženým ve velkém muffinu.

Neodolatelná touha po jídle pronásleduje i děti, pokud nemají dostatek spánku. Při jiné nedávné studii vzali vědci malou skupinu tří- a čtyřletých dětí, které byly všechny zvyklé spát po obědě. A nejenže jim nedovolili po obědě si zdřímnout, ale navíc je nechali vzhůru zhruba o dvě hodiny déle, než děti běžně chodily do postele.

Následující den děti snědly o 20 procent víc kalorií než obvykle, především víc cukrů a sacharidů. Další den už mohly spát, jak dlouho chtěly. Přesto ještě další den zkonzumovaly o 14 procent víc kalorií než obvykle.

dk lcm

Za léčbu onkologických pacientů ČPZP letos vydá přes 2,2…

Ostrava, 2. února 2018 (ČPZP) – Více než 2,2 miliardy korun letos vydá Česká průmyslová zdravotní pojišťovna na léčbu svých pojištěnců s onkologickým onemocněním. Přitom ještě před pěti lety na tuto léčbu stačilo necelých 1,6 miliardy korun.

„Podle předběžných výsledků za rok 2017 jsme loni na léčbu onkologických pacientů vynaložili 2,16 miliardy korun. S nádorovým onemocněním se léčilo 44 806 našich pojištěnců. V letošním roce očekáváme, že celkový počet takto léčených pacientů dosáhne 46 283,“ uvedla tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Náklady na léčbu rostou rychleji, než počet onkologických pacientů. Zatímco počet pacientů s rakovinou za uplynulých pět let stoupl o necelou pětinu, náklady se zvýšily o 37,4 procenta. „Nárůst nákladů je způsoben jednak zařazováním stále novějších a dražších léčiv a léčebných postupů, jako je například protonová radioterapie, jednak zlepšením diagnostiky záchytu nádorů v časnějším stádiu, kdy šance na vyléčení je vyšší,“ vysvětlila mluvčí ČPZP.

Počty onkologicky nemocných pojištěnců ČPZP a náklady na jejich léčbu v jednotlivých letech

*předběžné výsledky za rok 2017, **očekávaná skutečnost roku 2018

Mezi nejnákladnější patří nádory krve a krvetvorných orgánů. V čele žebříčku je monocytická leukémie, kde průměrná léčba jednoho pacienta stojí 346 tisíc Kč, dále je to myeloidní leukémie s průměrnými náklady na léčbu ve výši 296 tisíc korun a mnohočetný myelom, kde loni léčba přišla v průměru na 198 tisíc Kč.

Největší díl z prostředků vynaložených na léčbu rakoviny loni putoval na karcinom prsu, kde ČPZP vydala více než 355 milionů korun, léčba karcinomu prostaty pak stála téměř 197 milionů korun a léčba karcinomu tlustého střeva byla za přibližně 136 milionů korun.

Nejpočetnějším karcinomem roku 2017 byl karcinom prsu, kde jsme měli 8420 pacientů, zhruba o sto pacientů méně se léčilo s karcinomem prostaty a na třetím místě byl karcinom tlustého střeva s 2963 pacienty.

Nemalý podíl na včasném záchytu nádorů má i nabídka preventivních programů České průmyslové zdravotní pojišťovny. „Naši klienti mohou čerpat příspěvky ve výši 500 korun na prevenci rakoviny prsu, kůže, prostaty a karcinomu tlustého střeva. V letošním roce jsme navíc přišli s nabídkou tisícikorunového příspěvku pro kuřáky a kuřačky, kteří chtějí s kouřením jednou pro vždy přestat,“ vypočítává nabídku preventivních programů mluvčí Mazurová.

Další významnou aktivitou ČPZP v boji s rakovinou je projekt takzvaného adresného zvaní, jehož cílem je upozornit pojištěnce na potřebu absolvování preventivní prohlídky za účelem vyloučení karcinomu prsu, karcinomu děložního čípku a karcinomu tlustého střeva a konečníku. Kampaň s rozesíláním pozvánek probíhá v rámci projektu ministerstva zdravotnictví od roku 2014.

ČPZP v rámci uvedeného projektu ještě v březnu obešle přibližně 190 tisíc svých pojištěnců. Dopis s pozvánkou mohou primárně očekávat pojištěnci, kteří déle než 4 roky neabsolvovali preventivní prohlídky a současně u nich neevidujeme provedené vyšetření prevence rakoviny tlustého střeva, u žen dále prsu a děložního čípku. Vyšetření je pro pojištěnce bezplatné.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz