Miliardový tendr na nemocnici Náchod vyhrálo sdružení Geosan-BAK

Hradec Králové 5. února (ČTK) – Více než miliardový tendr na přestavbu krajské Oblastní nemocnice Náchod vyhrálo sdružení firem Geosan Group a BAK stavební společnost. V soutěži nabídlo nejnižší cenu 1,344 miliardy korun bez DPH. Rada Královéhradeckého kraje dnes sdružení Geosan Group a BAK schválila jako vítěze soutěže. ČTK to řekl radní kraje pro investice a majetek Václav Řehoř (ODS). Nynější tendr na přestavbu nemocnice je čtvrtý v pořadí, předchozí tři soutěže hejtmanství z různých důvodů zrušilo. Zároveň jde o největší současný investiční projekt kraje.

Pokud vše půjde hladce a soutěž nebude napadena námitkami, mohla by být smlouva mezi krajem a sdružením podepsána přibližně na přelomu února a března. Následně by mělo být předáno staveniště a zahájena stavba, která by pak měla trvat 26 měsíců. “Věřím, že se to podaří dotáhnout do konce. Jsme na dobré cestě,” řekl Řehoř.

Nabídky do tendru podaly tři subjekty. Kromě sdružení Geosan Group a BAK stavební společnost to byly ještě firma Zlínstav, které nabídla cenu 1,382 miliardy, a také OHL ŽS s nabídnutou cenou 1,390 miliardy. Kraj si cenu v tendru stanovil nejvýše na 1,4 miliardy Kč.

Soutěž kraj vypsal loni 1. srpna. Původní termín pro otevření obálek s nabídkami byl 2. října, ale následně byl kvůli dotazům uchazečů dvanáctkrát posunut až na 13. listopadu. Od potenciálních uchazečů kraj dostal přibližně 100 dotazů, které zodpověděl.

Základem projektu je výstavba dvou nových nemocničních objektů. Dále vznikne objekt pro medicinální plyny, bude vystavěn nadzemní koridor a vzniknou i podzemní chodby mezi budovami. Součástí tendru je i opce na případnou druhou etapu modernizace nemocnice za odhadovaných 420 milionů korun, vybraná firma však cenu nabídne zvlášť, pokud kraj ke druhé etapě přistoupí.

Modernizaci náchodské nemocnice kraj připravuje několik let. Podle původních plánů se mělo začít stavět v roce 2012 a hotovo mělo být do poloviny roku 2015. Zásadní zdržení nastalo poté, co kraj v květnu 2013 zrušil přes rok trvající tendr na stavební firmu a vzdal se evropské dotace 400 milionů korun. Druhý tendr kraj vypsal v červenci 2015 a po 16 odkladech termínu jej nakonec v únoru 2016 kvůli nekvalitně zpracované dokumentaci také zrušil.

Do třetí soutěže zasáhlo vyšetřování policie. Kriminalisté v září 2016, těsně před otevřením obálek s nabídkami a dva týdny před krajskými volbami, zasahovali na hejtmanství a dalších místech, například i doma u tehdejšího hejtmana Lubomíra France (ČSSD). Nové vedení kraje tendr 15. prosince 2016 zrušilo. Loni policie v souvislosti s ovlivňováním zakázky obvinila bývalého vedoucího odboru investic kraje a jednoho externího poradce pro investice.

Nemocnice Náchod zajišťuje zdravotní péči pro spádovou oblast s více než 200.000 obyvateli, ve specializovaných oborech až pro 250.000 lidí. Je největším zdravotnickým zařízením patřícím Královéhradeckému kraji.

Pod náchodskou nemocnici spadá jedenáct provozoven, z toho sedm s lůžkovou péčí o celkové kapacitě 832 lůžek. Nemocnice zaměstnává 1500 lidí a předloni měla výnosy 1,1 miliardy korun.

Vlastní hospodaření nemocnice je ztrátové. Kraj proto loni do čela nemocnice jako krizovou manažerku jmenoval Ivanou Urešovou, další personální změny v managementu následovaly k začátku letošního ledna. Nemocnice již dříve oznámila, že za loňský rok čeká ztrátu až 120 milionů korun.

Zdeněk Rychtera jpt

Vlastní zkušenost s rakovinou má v Česku přes půl milionu lidí

Praha 4. února (ČTK) – Vlastní zkušenost s rakovinou má v Česku přes půl milionu lidí. Podle národního onkologického registru žilo v republice na konci roku 2015 bezmála 541.600 pacientek a pacientů, kteří se vyléčili či se ještě léčili. Nemocných každý rok přibývá, úmrtnost se ale snižuje. Roste tak počet těch, kteří boj s karcinomem zvládnou. Dokládají to statistiky. Na dnešek připadá světový den proti rakovině.

“Jsme národ s mnoha nádory. Není pravda, že by se v ČR nehodnotila kvalita péče. Jedním z indikátorů je dosahované přežití. Úmrtnost je stabilizovaná, u některých diagnóz výrazně klesá. Přibývá těch, kteří mají s nádorem zkušenost,” řekl novinářům Ladislav Dušek z Institutu biostatistiky a analýzy lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Podle Duška patří Česko mezi země s nejlepšími statistickými údaji o nemoci. Data shromažďuje Národní onkologický registr. Sběr je ale pracný a trvá déle, proto jsou poslední čísla z konce roku 2015. V něm přibylo v Česku 85.750 nových pacientů s nádorem. V roce 2008 jich bylo 73.302. Před deseti lety na rakovinu zemřelo 27.571 lidí, v roce 2015 jich karcinom připravil o život 26.852. Zatímco mezi lety 2011 a 2015 nových pacientů přibylo ročně v průměru o 1,9 procenta, úmrtnost průměrně klesla o 0,7 procenta. Počet těch, kteří s nemocí úspěšně bojovali, se každý rok zvedal průměrně o 3,9 procenta.

Se stárnutím společnosti bude podle Duška nemocných přibývat. Některé druhy rakoviny se totiž objevují až ve vyšším věku. Ročně by nárůst počtu mohl být kolem šesti procent, uvedl odborník.

Podle lékařů v boji s rakovinou výrazně pomáhá screening, tedy pravidelné sledování vybraných skupin lidí a jejich bezplatná vyšetření. Česko má takové programy tři. První z nich se zaměřuje na rakovinu prsu. Ženy nad 45 let mohou každé dva roky zdarma chodit na mamograf. Druhý program se týká rakoviny tlustého střeva a konečníku. Muži a ženy od 50 do 54 let mají test zdarma jednou ročně, od 55 let je to jednou za dva roky. Třetí program pomáhá předcházet či včas zachytit rakovinu děložního hrdla. Stěr se provádí od 15 let každý rok. Podle Jany Hercogové z kožní kliniky fakultní Nemocnice Na Bulovce a IKEM by byl v Česku vhodný třeba také screening kvůli přibývajícímu počtu kožních nádorů.

Díky včasnému odhalení rakoviny se mnoha lidem daří ji porazit. Jejich šance na přežití jsou výrazně vyšší, než když s terapií začnou až v pozdějším stádiu choroby. Také náklady jsou pak vyšší. Například léčba pacienta s rakovinou tlustého střeva v pokročilejším stádiu stojí ročně kolem milionu korun.

Podle předsedkyně Ligy proti rakovině Michaely Fridrichové vysoké náklady na léčbu jsou dány i tím, že se objevuje mnoho nových účinných látek a používají se nové preparáty. Díky nim se daří nádory dostat pod kontrolu a operovat i pacienty, u nichž by v minulosti chirurgický zákrok nepřicházel v úvahu.

Liga proti rakovině se chce letos ve své kampani zaměřit na boj s nádory tlustého střeva a konečníku. V květnu se chystá uspořádat tradiční sbírku, v níž zájemci za příspěvek na výzkum a zlepšení situace pacientů dostanou žlutý látkový květ měsíčku.

Počet nových pacientů se zhoubným nádorem, zemřelých na rakovinu a lidí, kteří se vyléčili či léčí, ve vybraných letech:

Zdroj: Národní onkologický registr, Ústav zdravotnických informací a statistiky, Český statistický úřad

ktk mha

Bangladéšský “stromový muž” se onemocnění nezbavil

Dháka 3. února (ČTK) – Bangladéšan Abul Badžandar, jehož ruce vypadaly jako strom, byl před rokem prohlášen za vyléčeného. Muži, který trpěl vzácným onemocněním kůže, lékaři při 24 náročných operacích odstranili z končetin několikakilogramové bradavice. Nyní se ale ukazuje, že se onemocnění nezbavil a výrůstky se mu na rukou objevují znovu, píše agentura AFP.

Lékař Samanta Lal Sen, který v loňském roce označil “vyléčení” pacienta za milník v dějinách lékařství, přiznal, že Badžandarův případ je složitější, než se původně zdálo. Slíbil nicméně, že lékaři se mu budou nadále věnovat s cílem dosáhnout úplného uzdravení.

Sám bývalý řidič rikši, který kvůli chorobě nebyl řadu let schopen pracovat a jehož mladá rodina žije v nemocnici, se obává, že se nikdy nevyléčí. “Bojím se podstoupit další operace. Myslím si, že moje ruce a nohy nikdy nebudou v pořádku,” řekl 27letý muž agentuře AFP v dhácké nemocnici, kam byl poprvé přijat na léčení v lednu 2016 a kde tento týden podstoupil 25. operaci.

Nemoc zvaná epidermodysplasia verruciformis, nebo též Lewandowskyho-Lutzův syndrom, je velmi vzácné onemocnění. Lidská kůže se při něm podobá kůře stromů, proto se těmto lidem říká stromoví lidé. Příčina může být dědičná, postihuje také lidi s výrazně oslabenou imunitou.

Badžandar pochází z chudé rodiny, která neměla peníze na časnější lékařský zákrok. Proto dosáhlo jeho onemocnění takových rozměrů. Celkem jeho obrovské bradavice, připomínající kůru stromů, vážily asi pět kilogramů.

Operace muže, jehož případ zaujal celý svět, podle dřívějších informací zaplatila bangladéšská vláda. “Jsme vděčni za bezplatnou lékařskou péči, nemohli bychom si dovolit za ni platit,” uvedla manželka nemocného, která žije v nemocničním pokoji s manželem a čtyřletou dcerou a přivydělává si výrobou šperků.

Podle ošetřujícího lékaře Sena je na světě méně než půl tuctu lidí, kteří touto vzácnou chorobu trpí. V loňském roce v Dháce léčili desetiletou bangladéšskou dívku Sahanu Khatanovou, jejíž kůže se rovněž začala podobat kůře stromů.

I u ní lékaři mluvili po operaci o úspěchu, ale její otec později uvedl, že dívce bradavice narostly znovu, dokonce ve větším počtu. Další léčbu rodina odmítla s tím, že nechce, aby dcera strávila dětství v nemocnici.

lcm hej

BBC News: Proč při stresu tloustneme?

Londýn 3. února (ČTK/BBC News) – Všichni víme, kvůli čemu tloustneme – když zkonzumujeme víc kalorií, než kolik spálíme energie. Tato rovnice je sice pravdivá, ale nenabízí odpověď na zajímavější otázku: Proč se vlastně přejídáme? Proč cítíme touhu sníst ten kousek dortu nebo čokoládovou tyčinku, i když víme, že toho o pár minut později budeme litovat? Je to jen nenasytnost, anebo se v nás odehrává ještě něco jiného?

Jak píše zpravodajský server BBC News, sebekontrola je sice důležitá, ale vrší se důkazy, že u přibývání na váze hraje důležitou roli stres. Chronický stres narušuje spánek a zvyšuje hladinu krevního cukru. To vede k návalu hladu a vyhledávání jídla jako útěchy. Následkem je další narušení spánku, ještě vyšší hladina stresu a ještě více narušená hladina krevního cukru. To postupem času může vést nejen k nezdravému množství tělesného tuku, ale také k cukrovce druhého typu.

Když jíme, zvýší se naše hladina krevního cukru, a u zdravých lidí se zase rychle vrátí do normálu. Ale jak zjistily nedávné studie, pokud je člověk ve stresu, trvá hladině krevního cukru tři hodiny, než se vrátí zpátky – zhruba šestkrát déle než během dne beze stresu.

Příčinou, proč se to děje, je skutečnost, že ve stresu tělo přechází do nastavení “uteč, nebo bojuj”. Jinými slovy – tělo si myslí, že je terčem útoku, a uvolní do krve glukózu, aby dodalo energii svalům buď na obranu, nebo na útěk do bezpečí. Pokud tuto energii nepotřebujeme na útěk do bezpečí, pošle slinivka břišní do těla inzulin, aby hladinu cukru znovu snížil.

Kvůli zvýšené hladině inzulinu a klesajícímu množství krevního cukru dostaneme hlad – a to je také důvod, proč má člověk při stresu neodolatelnou chuť na něco sladkého. Totéž se stane, když v noci špatně spíme.

Nedávná studie, kterou provedli vědci z londýnské King’s College, zjistila, že při spánkové deprivaci člověk denně průměrně zkonzumuje o 385 kalorií víc než obvykle, což odpovídá zhruba kaloriím obsaženým ve velkém muffinu.

Neodolatelná touha po jídle pronásleduje i děti, pokud nemají dostatek spánku. Při jiné nedávné studii vzali vědci malou skupinu tří- a čtyřletých dětí, které byly všechny zvyklé spát po obědě. A nejenže jim nedovolili po obědě si zdřímnout, ale navíc je nechali vzhůru zhruba o dvě hodiny déle, než děti běžně chodily do postele.

Následující den děti snědly o 20 procent víc kalorií než obvykle, především víc cukrů a sacharidů. Další den už mohly spát, jak dlouho chtěly. Přesto ještě další den zkonzumovaly o 14 procent víc kalorií než obvykle.

dk lcm

Za léčbu onkologických pacientů ČPZP letos vydá přes 2,2…

Ostrava, 2. února 2018 (ČPZP) – Více než 2,2 miliardy korun letos vydá Česká průmyslová zdravotní pojišťovna na léčbu svých pojištěnců s onkologickým onemocněním. Přitom ještě před pěti lety na tuto léčbu stačilo necelých 1,6 miliardy korun.

„Podle předběžných výsledků za rok 2017 jsme loni na léčbu onkologických pacientů vynaložili 2,16 miliardy korun. S nádorovým onemocněním se léčilo 44 806 našich pojištěnců. V letošním roce očekáváme, že celkový počet takto léčených pacientů dosáhne 46 283,“ uvedla tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Náklady na léčbu rostou rychleji, než počet onkologických pacientů. Zatímco počet pacientů s rakovinou za uplynulých pět let stoupl o necelou pětinu, náklady se zvýšily o 37,4 procenta. „Nárůst nákladů je způsoben jednak zařazováním stále novějších a dražších léčiv a léčebných postupů, jako je například protonová radioterapie, jednak zlepšením diagnostiky záchytu nádorů v časnějším stádiu, kdy šance na vyléčení je vyšší,“ vysvětlila mluvčí ČPZP.

Počty onkologicky nemocných pojištěnců ČPZP a náklady na jejich léčbu v jednotlivých letech

*předběžné výsledky za rok 2017, **očekávaná skutečnost roku 2018

Mezi nejnákladnější patří nádory krve a krvetvorných orgánů. V čele žebříčku je monocytická leukémie, kde průměrná léčba jednoho pacienta stojí 346 tisíc Kč, dále je to myeloidní leukémie s průměrnými náklady na léčbu ve výši 296 tisíc korun a mnohočetný myelom, kde loni léčba přišla v průměru na 198 tisíc Kč.

Největší díl z prostředků vynaložených na léčbu rakoviny loni putoval na karcinom prsu, kde ČPZP vydala více než 355 milionů korun, léčba karcinomu prostaty pak stála téměř 197 milionů korun a léčba karcinomu tlustého střeva byla za přibližně 136 milionů korun.

Nejpočetnějším karcinomem roku 2017 byl karcinom prsu, kde jsme měli 8420 pacientů, zhruba o sto pacientů méně se léčilo s karcinomem prostaty a na třetím místě byl karcinom tlustého střeva s 2963 pacienty.

Nemalý podíl na včasném záchytu nádorů má i nabídka preventivních programů České průmyslové zdravotní pojišťovny. „Naši klienti mohou čerpat příspěvky ve výši 500 korun na prevenci rakoviny prsu, kůže, prostaty a karcinomu tlustého střeva. V letošním roce jsme navíc přišli s nabídkou tisícikorunového příspěvku pro kuřáky a kuřačky, kteří chtějí s kouřením jednou pro vždy přestat,“ vypočítává nabídku preventivních programů mluvčí Mazurová.

Další významnou aktivitou ČPZP v boji s rakovinou je projekt takzvaného adresného zvaní, jehož cílem je upozornit pojištěnce na potřebu absolvování preventivní prohlídky za účelem vyloučení karcinomu prsu, karcinomu děložního čípku a karcinomu tlustého střeva a konečníku. Kampaň s rozesíláním pozvánek probíhá v rámci projektu ministerstva zdravotnictví od roku 2014.

ČPZP v rámci uvedeného projektu ještě v březnu obešle přibližně 190 tisíc svých pojištěnců. Dopis s pozvánkou mohou primárně očekávat pojištěnci, kteří déle než 4 roky neabsolvovali preventivní prohlídky a současně u nich neevidujeme provedené vyšetření prevence rakoviny tlustého střeva, u žen dále prsu a děložního čípku. Vyšetření je pro pojištěnce bezplatné.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna  registruje více než 1,2 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má aktuálně 111 poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní programy plné výhod, slev a bonusů.

V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím

Ing. Elenku Mazurovou, tiskovou mluvčí

tel.: 599 090 183, e-mail: elenka.mazurova@cpzp.cz

aktuální informace na http://www.cpzp.cz

Britští lékaři mohou počít děti s genetickou informací tří lidí

Londýn 2. února (ČTK) – Britský úřad pro lidskou fertilizaci a embryologii (HFEA) vydal lékařům z nemocnice v severoanglickém Newcastlu povolení, aby počali děti s genetickou informací tří dárců. Informoval o tom dnes list The Guardian. Spojené království předloni jako první země na světě schválilo zákon, který legalizuje proceduru, na jejímž konci by se mělo narodit dítě se třemi biologickými rodiči.

V Británii se jedná o první povolení této procedury, která má za cíl předejít přenosu některých genetických onemocnění z matky na dítě. V minulých dvou letech se ale už narodily přinejmenším dvě děti se třemi rodiči, a to v Mexiku a na Ukrajině, kde zákony s touto metodou nepočítají, a musí se k ní tak vyslovovat speciální komise.

Jádrem postupu je nahrazení matčiných mitochondrií, které se v buňce podílejí na produkci energie, mitochondriemi dárkyně. Každá mitochondrie přitom nese vlastní DNA, takže narozené dítě má ve výsledku nejen matčinu a otcovu DNA, ale také DNA získanou od dárkyně.

Lékaři z nemocnice v severní Anglii dostali povolení použít proceduru, aby zabránili přenosu smrtelné genetické nemoci dvou žen na jejich děti. Obě podle listu The Guardian trpí syndromem MERRF, tedy myoklonickou epilepsií s rozeklanými červenými svalovými vlákny.

Licenci k provádění experimentální terapie univerzita v Newcastlu dostala již loni, každé její použití u konkrétní pacientky ale na základě britského zákona vyžaduje speciální povolení úřadu HFEA.

jrm mik

Lékárníci: eRecepty zatím nepřinášejí úsporu, naopak zdržují

Brno 2. února (ČTK) – Elektronické recepty zatím nepřinášejí podle malých lékárníků úsporu zdravotní péče, zamezení duplicit nebo kontrolu interakcí léků. Podle nich spíš zdržují. Shodli se na tom dnes lékárníci na prvním celonárodním sněmu v Brně, kam přijela stovka účastníků z menších lékáren bez řetězců. Proti jejich tvrzení se ohradilo ministerstvo zdravotnictví. Povinnost vydávat eRecept mají lékaři od ledna. Resort ale nebude první rok nikoho pokutovat za vydávání klasických receptů. Původně měla hrozit pokuta až dva miliony korun.

Aleš Nedopil z Lékárny U Bílého lva v Říčanech novinářům řekl, že systém sice funguje, ale zdržuje. “Datový zápis na úložiště trvá někdy i minuty,” uvedl Nedopil. Mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová kritiku odmítá, doba odezvy s centrálním úložištěm je podle ní zanedbatelná a trvá několik sekund.

Podle Nedopila může vzniknout problém při výpadku internetu u lékáren, které nemají záložní internet. “Prakticky se nedostanou k datům a možnosti zúčtování. Řešením je hluboce se zamyslet nad fungováním a podívat se do zahraničí, doplnit off-line režim a přinést efekt, který čekáme. To je úspora zdravotní péče, zamezení duplicit a kontrola interakcí. To by byl efekt, který by pocítili pacienti i české zdravotnictví,” řekl Nedopil. Dodal, že tyto funkcionality se mají do systému dostat do dvou let.

Podle Štěpanyové mohou lékárníci zavolat při výpadku internetu na zvláštní linku, kde jim zaměstnanci Státního ústavu pro kontrolu léčiv ověří správnost eReceptu, a lékárník může lék vydat. Uznala, že bývalé vedení ministerstva zdravotnictví nepřipravilo projekt eReceptu se slíbenými funkcionalitami. Je to podle ní jeden z důvodů, proč ministr Adam Vojtěch (za ANO) prosadil roční odklad sankcí za nevystavení receptu. Roční lhůta umožní lékařům a lékárníkům seznámit se se systémem a ministerstvu doplnit funkcionality, dodala mluvčí.

S Nedopilem souhlasí David Gregor ze Zámecké lékárny Děčín. “Pacient si může vyzvedávat léky od různých lékařů a my zatím nevidíme kompletní medikaci. Nemůžeme vysledovat interakci. Ročně jsou desetitisíce hospitalizací kvůli špatné kombinaci léků,” uvedl Gregor. Tomu má zamezit lékový záznam pacienta, díky kterému lékaři i lékárníci uvidí všechny léky, které pacient bere, bez ohledu na to, kdo mu je předepsal. To má zamezit zdvojování léků s podobným účinkem i nevhodným lékovým kombinacím.

Kristýna Pilátová z lékárny z Votic na Benešovsku řekla, že s eReceptem zatím velké problémy nejsou, protože se nezapojili všichni lékaři.

“Mnoho doktorů je totiž zatím nepoužívá, takže naštěstí nedošlo ke kolapsu, který jsme čekali. Přechod z klasické na elektronickou preskripci je pozvolný. Bylo by ale nejzásadnější, kdyby ti, co systém zavádějí, si to vyzkoušeli v praxi. Systém trpí tím, že to dělá někdo, kdo o tom v praxi moc neví. Potom tam vznikají aspekty, se kterými se nepočítalo,” dodala Pilátová.

Za první měsíc se vydalo 4,4 milionu eReceptů. Denně je to kolem 200.000. Asi pětinu receptů lékaři elektronicky nevydali.

Lenka Horáková sd

Vláda projedná úpravu náhrad po úrazu či nemoci lidem bez práce

Praha 2. února (ČTK) – Náhrady výdělku po pracovním úrazu či s nemocí z povolání lidem, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných, by se mohly sjednotit. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný. Pravidla upravuje návrh novely zákoníku práce, který připravilo ministerstvo práce. Ve středu by ho měla projednat vláda.

Materiál kabinet dostává bez výhrad a rozporů jednotlivých resortů. Lhůta na připomínky byla kratší a mohly je podávat jen vybrané instituce.

Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a příjmem po zranění či nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda.

Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou komerčních pojišťoven – České Pojišťovny a Kooperativy. Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňska činila 11.000 korun, letos 12.200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje. Kooperativa bere v potaz minimální mzdu, která byla v době, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak každý rok nemění.

Ministerstvo navrhuje, aby se náhrada nezaměstnaným nově počítala z minimální mzdy, která se platila v den jejich zařazení do evidence úřadu práce. Podle autorů návrhu není důvod, aby se částky lišily podle pojišťovny. Resort by chtěl, aby Sněmovna novelu schválila zrychleně při prvním projednávání, tedy v takzvaném prvním čtení. Zdůvodňuje to tím, že se minimální mzda teď v lednu zvýšila, takže některým lidem náhrada klesla. Z minimální mzdy by se měly náhrady počítat i vojákům, policistům, celníkům či hasičům s ukončenou službou, kteří jsou mezi evidovanými uchazeči o zaměstnání.

Novou úpravu obsahovala podle autorů návrhu už novela zákoníku práce, která se projednávala loni před koncem minulého volebního období. Poslanci do kodexu postupně přidávali změny, norma se tak nakonec neschválila.

Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících, se od roku 2005 pravidelně valorizují stejně jako penze. Podle odborů je to nedostatečné a víc by se v přidávání měl odrážet růst mezd.

V budoucnu by se mohlo vyplácení náhrad změnit. Upravit by to měl zamýšlený zákon o úrazovém pojištění. Takovou novou normu už Česko mělo. Začala platit v roce 2006, ale nikdy nebyla účinná. Účinnost se kvůli neshodám na podobě úrazového systému několikrát odkládala, nakonec byl zákon zrušen. Podle normy měla pojištění zajišťovat Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pojistné měla vybírat jako odvody ze mzdy. Lidem po pracovním úrazu či s nemocí z povolání pak měla hradit rentu.

Ministerstvo práce před dvěma lety znovu připravilo obrysy zákona, podle nichž by úrazové pojištění měla zajišťovat ČSSZ. Zaměstnavatelé by jí odváděli pojistné a úřad by jim pak proplácel částky, které na odškodném či náhradách vyplatili. Podle plánů by nová norma mohla platit nejdřív od roku 2020.

ktk snm

4. únor – Světový den boje proti rakovině – ZP…

Praha 1. února 2018 (ZP MV ČR) – Rakovina tlustého střeva patří v České republice, ale i celosvětově mezi nejčastější nádorová onemocnění. Každý rok je po celém světě nově diagnostikována u 400 tisíc pacientů, 200 tisíc jich na její následky zemře. Česká republika si dlouhá léta držela mezi evropskými i světovými zeměmi smutné prvenství₁, nicméně poslední roky se situace mění k lepšímu. Díky organizovanému screeningovému programu dnes na rakovinu tlustého střeva umírá o 40 % méně Čechů než v roce 1994.₂

Česká republika se řadí mezi státy nejvíce zatížené nádorovými onemocněními, přičemž mezi ty nejčastější patří karcinom tlustého střeva a konečníku. Každoročně je u nás diagnostikováno přibližně osm tisíc nových případů. V posledních letech jsou však statistiky o něco příznivější – pozitivní směr je vidět především od roku 2014, kdy zdravotní pojišťovny začaly s rozesíláním pozvánek ke screeningovému vyšetření pro časný záchyt karcinomu. Počty vyšetřených pojištěnců nad 50 let tak stouply z 26 na 32 % a podařilo se snížit i úmrtnost na karcinom tlustého střeva. Nicméně i přes tento nadějný vývoj v ČR stále zůstává mimo screening přes 60 % lidí z cílové skupiny a každoročně na tento druh karcinomu umírá 3 500 pacientů.₃

„Přestože ZP MV ČR loni zaznamenala oproti roku 2016 mírný pokles počtu nemocných rakovinou tlustého střeva, nelze z toho zatím vyvozovat obrat k lepšímu. Rakovina tlustého střeva je stále palčivým problémem,“ potvrzuje i Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

U ZP MV ČR se na rakovinu tlustého střeva léčí přibližně 1400 klientů. Jejich počet loni meziročně klesl o 190. Na léčbu této diagnózy pak ZP MV ČR v roce 2017 vydala podle předběžných výsledků 279 milionů Kč. V meziročním srovnání to představuje pokles o dva miliony Kč. „Podíváme-li se na statistiku léčby rakoviny obecně, částky jsou daleko vyšší. V posledních třech letech každoroční výdaje za léčbu onkologických onemocnění překračují hranici 2 miliard Kč. Konkrétně loni to bylo 2 180 402 230 Kč, které se rozdělily mezi 15 640 našich klientů,“ dodává Hana Kadečková.

Včasná prevence zachrání až 90 % pacientů

Tlusté střevo je součástí trávicí trubice. Celý její povrch je kryt sliznicí a ta se při špatném životním stylu, vrozené náchylnosti či kombinací obou faktorů může začít chovat jinak, rychle a nekontrolovaně růst, až se promění ve zhoubné bujení. Rakovina tlustého střeva se vyvíjí dlouhodobě (až 10 let), a proto lze při dobře prováděné prevenci odhalit již v přednádorovém stádiu tzv. polypy (výrůstky střevní sliznice), které se dají jednoduše odstranit. Tím se zabrání dalšímu růstu a nádor v podstatě nevznikne.₁ Statistiky dokonce hovoří o tom, že je-li rakovina tlustého střeva odhalena včas, vyléčí se až 90 % pacientů.₄ Bohužel i přes nepopiratelné výhody preventivních vyšetření je u nás většina nádorů zjištěna až v pokročilém stádiu, které vyžaduje náročnou chirurgickou a onkologickou terapii.₁

Prevence hraje v případě onemocnění zásadní roli. Můžeme ji rozdělit na primární a sekundární. Primární prevence si klade za cíl snížit či odstranit rizikové faktory, které mají prokazatelný a přímý vliv na vznik zhoubných nádorů. Je potřeba si udržovat přiměřenou hmotnost, pravidelně se věnovat fyzickým aktivitám, redukovat konzumaci potravin plných tuků a sacharidů s minimem vlákniny, omezit červené maso, alkohol a slaná jídla, naopak zvýšit příjem zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnného pečiva. Sekundární prevence (screening) pak zahrnuje aktivní vyhledávání nádorů u zdravých a bezpříznakových osob a identifikaci jedinců se zvýšeným rizikem.₁

Léčbu je třeba zahájit co nejdříve

Příznaky výskytu nádoru v tlustém střevě mohou být různé. Například krev ve stolici, dále chudokrevnost doprovázená zvýšenou únavou, celkovou slabostí a bušením srdce. Dalšími možnými příznaky je neplánovaný úbytek na váze, charakter stolice a v neposlední řadě i neurčitá břišní nepohoda s pocitem plnosti, bolestí břicha a větší plynatostí. V případě, že se tyto příznaky objeví, určitě navštivte lékaře, buď praktického, nebo specialistu gastroenterologa. Lékař provede endoskopické vyšetření tlustého střeva a vyloučí či potvrdí případné nádory či polypy.₁ Případná samotná léčba nádorů tlustého střeva pak vyžaduje součinnost lékařů z různých oborů a odvíjí se od diagnostiky se stanovením rozsahu onemocnění. Obecně se však využívá léčba endoskopická, chirurgická, protinádorová chemoterapie a léčba zářením.

Zdroje:

1. http://www.onkomajak.cz/sites/default/files/Prevence_zabira.pdf
2. https://interaktivni.rozhlas.cz/umrti-rakovina/
3. http://prevon.uzis.cz/ (v TZ, která je tam ke stažení)
4. http://www.onconet.cz/index.php?pg=aktuality&aid=399

ZP MV ČR působí na českém trhu již šestadvacátým rokem a je druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi. Má smlouvy se všemi nejvýznamnějšími zdravotnickými zařízeními kdekoliv na území ČR. V současnosti má více než 1,3 milionu klientů. Je držitelkou ocenění Zdravotní pojišťovna roku 2015 a 2016 a mezinárodního titulu Czech Superbrands 2017 a 2018.

Vědci informovali o úspěšné studii detekce Alzheimerovy choroby

Tokio/Melbourne 1. února (ČTK) – Vědci ohlásili významný posun ve výzkumu včasné diagnostiky Alzheimerovy choroby. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature hovoří o více než 90procentní přesnosti krevního testu použitého k odhalení přítomnosti proteinu spojovaného s touto demencí. Studie je založena na vzorku 370 lidí.

Alzheimerovou chorobou trpí ve světě až 50 milionů osob a očekává se, že do roku 2050 jich bude 131 milionů. V ČR je registrováno 150.000 pacientů a očekává se, že v roce 2050 jich může být až 380.000.

Ke zjištění amyloidního proteinu beta spojovaného s nemocí se nyní používá vyšetření mozku nebo rozbor mozkomíšního moku. Jde ale o nákladné procedury, které navíc přinesou výsledek, až když už nemoc začala nebo pokročila. Navzdory mnohaletému výzkumu zatím není znám žádný lék.

Kdyby byl k dispozici levný krevní test, mohly by farmaceutické firmy získat soubor rizikových osob k testování případných léků, řekl Kacuhiko Janagisawa, který vedl výzkum v japonském národním centru pro geriatrii a gerontologii.

Alzheimerovu chorobu provází odumírání mozkových buněk, které má za následek úpadek myšlení, paměti či úsudku. Za příčinu se považují usazeniny, které poškozují nervové buňky.

Vědcům je známo, že choroba začíná dřív, než se poprvé objeví symptomy. Klíčem k objevení účinného léku je podle nich schopnost získat informace o vzniku nemoci v co nejranějším stadiu. Do studie bylo zapojeno 252 Australanů a 121 Japonců ve věku od 60 do 90 let.

Odborníci, kteří nebyli ve výzkumném týmu, výsledek hodnotí jako významný pokrok, který je ale třeba potvrdit další studií. “Jestliže to bude možné opakovat na větším vzorku lidí, pak nám to pomůže nahlédnout na změny související s Alzheimerovou chorobou, k nimž v mozku dochází. Cesta k tomu, abychom byli schopni diagnostikovat Alzheimerovu chorobu z krevního testu, je ale ještě dlouhá,” domnívá se Mark Dallas z Readingské univerzity.

sva mka