Víkendové lázeňské pobyty se stávají hitem. Po prázdninách si lidé…

KARLOVY VARY, 18. září 2017 (NEED4CONNEXIONS) – Letní prázdniny skončily, děti se vrátily do lavic a týmy v kancelářích větších i menších firem jsou zase v plném počtu. První poprázdninové měsíce bývají pro zaměstnance i mnohé podnikatele krušné. Každý chce využít letních měsíců k rekreaci a odpočinku, povinnosti se ale rychle hromadí a čas na jejich zpracování se krátí. Víkendové wellness pobyty jsou ideálním způsobem, jak si po létě odpočinout od dětí, efektivně stmelit pracovní tým a připravit se na náročný závěr roku.

Právě obliba víkendových relaxačních pobytů za poslední roky výrazně stoupla. „Zájem o víkendové pobyty se meziročně zvýšil téměř o 15 procent. Nejoblíbenější jsou relaxační pobyty pro páry a víkendové dámské nebo pánské jízdy,“ uvedl Petr Milský, ředitel marketingu společnosti Imperial Karlovy Vary. Letní prázdniny patří především dětem. Páry by ale neměly zapomínat ani na romantiku ve dvou. Podzimní víkendy jsou právě na takovou dovolenou po dovolené ideální. „Romantické varianty wellness víkendů nabízejí procedury, které mohou partneři absolvovat společně a dohnat tak čas, který na sebe v létě neměli. Dámské a pánské jízdy jsou zase skvělým způsobem, jak utužit po dovolených pracovní tým a odpočinout si od nahromaděné práce,“ popsal výhody kratších lázeňských pobytů Petr Milský.

Ve firmách je často právě podzim a blížící se konec roku nejnáročnějším pracovním obdobím. Pro mnoho lidí navíc spojený s nástupem dětí do škol a školek. S podzimem také přicházejí únavné změny počasí, méně slunka může způsobit i depresivní nálady. „Je přirozené, že se lidé na podzim cítí unavenější. Ubývá světla a noci se prodlužují. Slunce, které lidem dodává energii, svítí celkově méně. Dnešní doba nám ale nedovolí na podzim polevit, právě naopak bývá podzim jedním z nejnáročnějších období. Důležité je na to svoje tělo dobře připravit. Lázně nejsou jen místem, kde se léčí nemocní lidé. Můžete si sem přijet jenom odpočinout. I tři dny intenzivního odpočinku mohou člověka nabít energií až na několik měsíců,“ vysvětlila MUDr. Angela Franková, primářka Spa Resortu Sanssouci v Karlových Varech.

Lázeňská města kromě procedur, které zrelaxují tělo, nabízejí i krásné prostředí pro odpočinek duševní. „Karlovy Vary jsou doslova městem v lese. Na podzim je to tady krásně barevné. Je tu čerstvý vzduch a klid, který ocení především lidé z větších měst,“ poznamenal Petr Milský. Příroda v okolí přímo vyzývá k dlouhým výletům, ať už pěšky nebo na kole. Na podzim si tu na své přijdou i nadšení houbaři. Navíc město během celého roku nabízí dostatek společenského vyžití. Každý si tu tak může najít vlastní způsob odpočinku. „Výhodou lázeňských domů je, že tu hosté mají všechno po ruce. Odpočinek je intenzivní právě díky tomu, že se nemusíte vůbec o nic starat. Program na celý víkend je naplánovaný, nemusíte vařit, uklízet ani nakupovat. Jediným úkolem lázeňského hosta je si odpočinout,“ dodal Petr Milský, ředitel marketingu společnosti Imperial Karlovy Vary.

­­­­­­­­­­­­­­­

O společnosti Imperial Karlovy Vary

Ryze česká společnost Imperial Karlovy Vary je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů komplexní lázeňské a wellness péče v České republice. Hotely společnosti Imperial Karlovy Vary – hotel Imperial a Spa Resort Sanssouci – poskytují tradiční karlovarskou lázeňskou léčbu založenou na využití karlovarských termominerálních pramenů a peloidů. Při léčení v hotelu Imperial a Spa Resortu Sanssouci se ale také využívají nejmodernější balneologické metody a postupy. Spojení tradiční léčby s moderní balneologií a individuálním přístupem ke každému pacientovi tak přináší pacientům maximalizaci účinku léčebných terapií. O kvalitě služeb společnosti Imperial Karlovy Vary svědčí i dosažená česká i mezinárodní ocenění. Hotel Imperial je již sedminásobným a Spa Resort Sanssouci trojnásobným držitelem World Travel Awards – Czech Republic’s Leading Spa Resort. Společnost Imperial dále získala Lázeňskou cenu České republiky a několik dalších významných ocenění.

Výsledky studie INJOURNEY™ hodnotící přípravek OFEV® (nintedanib) s přídavnou léčbou…

• Výsledky 12týdenní studie ukazují, že profil bezpečnosti a snášenlivosti nintedanibu v kombinaci s přídavnou léčbou pirfenidonem odpovídá známým profilům obou přípravků k  léčbě IPF

• Explorativní analýzy účinnosti naznačují možný přínos nintedanibu v kombinaci s přídavnou léčbou pirfenidonem

• Výsledky studie INJOURNEY™ jsou dalšími z řady důkazů bezpečnosti a účinnosti nintedanibu v léčbě IPF získaných v rámci komplexního programu klinických hodnocení

Ingelheim, Německo, 18. září 2017 (Boehringer Ingelheim) – American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine recentně zveřejnil výsledky studie INJOURNEY™ hodnotící nintedanib v kombinaci s pirfenidonem v léčbě idiopatické plicní fibrózy (IPF). IPF má devastující prognózu – 50 % pacientů do 3 let od stanovení diagnózy umírá. Nintedanib je jedním ze dvou antifibrotických léků, které prokazatelně zpomalují progresi IPF.

INJOURNEY™ byla 12týdenní, otevřená, randomizovaná studie hodnotící bezpečnost, snášenlivost a farmakokinetiku nintedanibu v kombinaci s přídavnou léčbou pirfenidonem ve srovnání s monoterapií nintedanibem u pacientů s IPF. Explorativním cílovým parametrem byla změna usilovné vitální kapacity (FVC), která patří k nejčastěji hodnoceným cílovým parametrům účinnosti ve studiích u pacientů s IPF.

U většiny pacientů s IPF i přes účinnou léčbu onemocnění nadále progreduje, i když s určitým zpomalením. Pneumologové stejně jako u jiných chronických onemocnění zvažují kombinovanou léčbu IPF jako jednu z možností vedoucí ke zlepšení výsledků léčby. Odborná veřejnost proto přišla s otázkou, zda by bylo bezpečné použít k léčbě IPF kombinaci obou dostupných přípravků. Studie INJOURNEY™, která představuje součást závazku společnosti Boehringer Ingelheim řešit nedostatek léků v této oblasti, odpovídá na tuto otázku. Podle výsledků studie odpovídá profil bezpečnosti a snášenlivosti nintedanibu v kombinaci s přídavnou léčbou pirfenidonem známým profilům jednotlivých přípravků k léčbě pacientů s IPF.

„Bezpečnost stojí vždy na prvním místě při zvažování léčby konkrétního pacienta s IPF. Výsledky studie INJOURNEY™ pomáhají odpovědět na otázky, které se týkají bezpečnosti, snášenlivosti a možných interakcí mezi pirfenidonem po přidání k nintedanibu v léčbě IPF. Výsledky jsou příznivé a hovoří ve prospěch dalšího výzkumu kombinovaných režimů s nintedanibem v léčbě IPF,“ uvedl Prof. Carlo Vancheri z katedry respirační medicíny Univerzity v Katánii, Itálie a ředitel regionálního spádového centra pro vzácná plicní onemocnění a laboratoře experimentální respirační medicíny.

Výsledky studie INJOURNEY™

Primárním sledovaným cílem studie INJOURNEY™ bylo procento pacientů s gastrointestinálními (GI) nežádoucími příhodami v průběhu léčby od vstupní randomizační návštěvy do týdne 12. Podle výsledků studie byl profil bezpečnosti a snášenlivosti kombinace nintedanibu s pirfenidonem u většiny pacientů zvladatelný. Ve shodě s bezpečnostními profily jednotlivých přípravků byly nejčastějšími nežádoucími účinky průjem, nevolnost a zvracení s mírně vyšší mírou výskytu ve skupině s přídavnou léčbou pirfenidonem. U kombinované léčby nebyly zjištěny žádné nové signály bezpečnosti či závažné nežádoucí příhody v obou léčebných skupinách.

Výsledky dále naznačují možnost pomalejšího poklesu FVC u pacientů léčených pirfenidonem jako přídavnou léčbou k nintedanibu ve srovnání s monoterapií nintedanibem, a tím i možný přínos kombinované léčby. K úplnému zhodnocení účinnosti kombinace je ale zapotřebí další výzkum.

„Zavázali jsme se k výzkumu idiopatické plicní fibrózy, která je jedním z progredujících a smrtelných onemocnění. Nintedanib, který dlouhodobě zpomaluje progresi onemocnění a zároveň snižuje riziko akutních exacerbací IPF, představuje logicky lék volby v léčbě IPF. Tyto nové výsledky jsou důvodem k dalšímu výzkumu kombinovaných režimů založených na nintedanibu,“ uvedl Ivan Blanarik, senior viceprezident a vedoucí divize léčby respiračních onemocnění společnosti Boehringer Ingelheim.

Společnost Boehringer Ingelheim se zavázala k vědeckému výzkumu závažných respiračních onemocnění za účelem zlepšení péče o tyto pacienty. Cílem je změnit progredující fibrotizující plicní onemocnění, jako je IPF, ze smrtelných onemocnění na chronická, léčitelná onemocnění. Výzkum se zaměřuje na získání dalších informací o léčbě, které by přispěly ke změně péče o tyto pacienty.

Redakční poznámky

O nintedanibu

Nintedanib je registrován k léčbě vzácného plicního onemocnění, idiopatické plicní fibrózy (IPF), u které prokazatelně zpomaluje progresi onemocnění měřenou jako roční míra poklesu plicních funkcí. Nintedanib je jedním ze dvou antifibrotických léků, které prokazatelně zpomalují progresi IPF a které jsou registrovanými léčivy doporučenými mezinárodními směrnicemi k léčbě IPF.

O IPF

IPF postihuje přibližně 3 miliony pacientů na celém světě. Jedná se o vzácné a zničující onemocnění – medián předpokládané délky života po stanovení diagnózy je přibližně 2 až 3 roky.

Boehringer Ingelheim

Farmaceutická společnost Boehringer Ingelheim se již více než 130 let zaměřuje na výzkum nových přípravků k léčbě lidí i zvířat. Společnost Boehringer Ingelheim patří k předním 20 farmaceutickým společnostem a je dosud rodinnou firmou. Kolem 50 000 zaměstnanců každodenně vytváří hodnoty a přispívá k výzkumu nových léků ve třech oblastech humánních přípravků, veterinárních přípravků a smluvních biofarmaceutických přípravků.

Sociální odpovědnost je pro společnost Boehringer Ingelheim přirozeností. Společnost se proto podílí na řadě sociálních projektů, např. iniciativě „Making More Health“. Společnost Boehringer Ingelheim dále aktivně propaguje diverzifikaci pracovních sil a těží z různých zkušeností a schopností svých zaměstnanců. Společnost se zároveň ve všech činnostech zaměřuje na ochranu a udržitelnost životního prostředí.

Další informace o společnosti Boehringer Ingelheim jsou k dispozici na adrese www.boehringer-ingelheim.com nebo ve výroční zprávě na adrese http://annualreport.boehringer-ingelheim.com.

BřeziněFest: Za hodně muziky hodně peněz aneb úspěšná benefice…

Praha, 18. 9. 2017 (Nemocnice Na Bulovce)

První ročník celodenního rodinného festivalu BřeziněFest, který proběhl v sobotu v parku sv. Jana Nepomuckého v Praze – Březiněvsi, nabídl nejen hodně muziky, ale i hodně peněz. Festival měl totiž i benefiční charakter. Primář neonatologického oddělení Nemocnice Na Bulovce Martin Čihař převzal šeky v celkové hodnotě 100.000 Kč na modernizaci pokojů pro maminky s dětmi. Peníze od sponzorů pro neonatologii předala společnost LuckyBe Lucie Borhyové, která je patronkou neonatologického oddělení Nemocnice Na Bulovce.

Dopolední program festivalu byl ryze rodinný, vedle hudebních vystoupení a diskotéky pro děti byly v areálu instalovány třeba bejbypankové atrakce. Po obědě přišla na řadu série koncertů, např. Los Culos, Jan Kalousek &  band či The Prostitutes. Celou show završili hanspaulští Tata Bojs.

Podpořit  neonatologii dorazili na koncert i pražská primátorka Adriana Krnáčová a radní pro zdravotnictví Radek Lacko.

Martin Šalek
tiskový mluvčí
martin.salek@bulovka.cz
602 316 908 

Jed na krysy v lécích? Realita, nikoliv fikce

Praha, 18. 9. 2017 (MedNews)

Když jste nemocný, jdete do lékárny a koupíte si lék, který vás vyléčí. Bohužel na světě existují místa, kde lidé toto štěstí nemají. Místa, kde léky nepomáhají, ale zabíjí. Pojďte nahlédnout do smrtícího byznysu. Přinášíme vám rozhovor s autorkou knihy Smrtící byznys Hanou Hindrákovou.

1. O čem je Vaše nová kniha Smrtící byznys?

Jak už bylo výše zmíněno, hlavním tématem tohoto thrilleru z lékařského prostředí je problematika falešných léků dovážených z Číny. Podle Světové zdravotnické organizace se jedná o jeden z největších problémů celosvětového zdravotnictví a odhaduje se, že v nejchudších zemích je třicet až šedesát procent léků falešných. V lepším případě obsahují místo účinné látky mouku, nebo cukr, v horším případě jed na krysy, nemrznoucí kapalinu, leštidlo na parkety, rtuť a jiné těžké kovy či chemikálie. Někdy obsahují jen trochu účinné látky, aby prošly základními testy, což je mnohdy horší, protože to vytváří resistenci na léky.

2. Jak jste se dostala k tématu falešných léků?

Pokud mám odpovědět upřímně, dozvěděla jsem se o tomto tématu úplně náhodou. Celé to začalo tak, že mě oslovila jedna paní, která strávila v Ugandě několik let jako dobrovolnice a chtěla sepsat svůj příběh nebo alespoň něco na jeho motivy beletristickou formou. Sešly jsme se a ona mi o všem povyprávěla. Její příběh byl zajímavý, ale ne dostatečně na to, aby utáhl hlavní dějovou linii v knize. Domluvily jsme se, že se zkusím podívat po nějakém zajímavém tématu, které by její příběh doplnilo. A tak jsem začala hledat informace a narazila jsem na problematiku falešných léků. A protože ráda píši o závažných problémech černého kontinentu, okamžitě mě to zaujalo. Říkala jsem si, že to bude dva v jednom – napínavý příběh a současně osvěta, protože jak jsem zjistila, většina lidí o falešných lécích nikdy neslyšela. Stejně tak jako do té doby já.

Příběh se nakonec od vyprávění oné paní vcelku dost odklonil, ale protože jsme se na začátku domluvily, že se jedná o tvůrčí proces, tak to nevadilo.

3. Jak dlouho trvala příprava knihy a jak probíhala? Jakým způsobem jste získávala informace?

Než jsem začala psát, věnovala jsem se sběru informací a přípravě knihy, která mi zabrala téměř půl roku. Se Státním ústavem pro kontrolu léčiv jsem byla v kontaktu přes emailovou poštu. Jakmile jsem něco potřebovala ohledně problematiky falešných léků, napsala jsem tam a téměř vzápětí mi přišla odpověď. Co se týče Světové zdravotnické organizace, čerpala jsem především z jejích studií. Další organizací byla National Drug Authority Uganda, která se věnuje tamní problematice falešných léků. Zpočátku se mi nedařilo navázat kontakt a už jsem plánovala, že kvůli tomu do Ugandy poletím. Půl roku jsem tam každý měsíc posílala email, ale všechny zůstaly bez odpovědi. Potom se to konečně zlomilo a získala jsem požadované informace. Dále jsem po twitteru komunikovala s ředitelem Interpolu v Ugandě, abych získala informace k operaci Mamba, což byl zátah na překupníky s falešnými léky. Protože se jedná o knihu z lékařského prostředí a já jsem vystudovala ekonomii, vedla jsem také hodiny rozhovorů s mnoha lékaři. Nechtěla jsem, aby lidé z oboru o mé knize řekli, že je to snůška nesmyslů.

4. Jakým způsobem se tam falešné léky dostávají a ke komu?

Falešné léky se do Afriky dováží z Číny a z Indie, některé jsou vyráběny i na území černého kontinentu. Jsou k dostání na trhu, v neregistrovaných lékárnách a bohužel i v těch registrovaných či v nemocnicích.

5. Máte s tím nějakou osobní nebo přenesenou zkušenost?

Osobní zkušenost s tím nemám, ale kdybych v roce 2007, kdy jsem na západě Keni onemocněla malárií, měla méně štěstí, možná bych nyní odpovídala jinak. Tenkrát mi tam v místní nemocnici stanovili během půl hodiny tři diagnózy – břišní tyfus, zápal plic a malárii. Nakonec poslal lékař mé známé na trh pro léky s tím, že v nemocnici je nemá.

Co se týče té přenesené zkušenosti, pamatuji si, že před lety si mně ženy na keňském venkově stěžovaly, že ačkoliv braly antikoncepci, tak stejně otěhotněly. Takže je možné, že jejich „léky“ obsahovaly místo účinné látky mouku nebo cukr a prostě nefungovaly.

6. Jak jste se dostala k Africe a k psaní knížek z afrického prostředí?

Do Keni jsem se dostala poprvé v roce 2005 jako dobrovolník jedné neziskové organizace, poté jsem založila vlastní organizaci a mezitím jsem Keňu navštívila ještě čtyřikrát. Většinou jsem se pohybovala v nairobských chudinských čtvrtích nebo na keňském venkově. Psala jsem ráda už od dětství, ale když mi v patnácti a v devatenácti letech dvakrát za sebou nevydali, co jsem sepsala, byla jsem velmi demotivovaná a rozhodla jsem se s psaním skončit. A Afrika mě přivedla vlastně k psaní zpátky. Měla jsem spoustu vlastních zážitků, které jsem chtěla nějak ventilovat, a hlavně jsem poznala mnoho zajímavých lidí, jejichž silné příběhy by daly na knihu. A tak jsem se dostala k psaní beletrie z afrického prostředí.

7. Mohou se čtenáři s Vámi někde osobně setkat?

Samozřejmě. Mám hodně autorských čtení a besed po celé České republice. Harmonogram je zde: http://www.hindrakova.cz/vystoupeni/.

Velmi ráda bych čtenáře pozvala na první prezentaci a autogramiádu knihy Smrtící byznys, která se uskuteční 10. 10. od 17:00 v knihkupectví Neoluxor na Václavském náměstí v Praze. Akce se zúčastní Nela Boudová, Eva Hrušková a bývalá ředitelka nemocnice v Ugandě Kateřina Karásková.

Děkuji za rozhovor a v případě zájmu si můžete knihu objednat na www.hindrakova.cz.

Michal Blahout, MedNews.cz

Sny se někdy plní jako houby po dešti

Plzeň, 14. září 2017 (SeneCura) – Plzeňský domov pro seniory (SeniorCentrum) v Papírnické ulici na Východním předměstí změnil před necelým půlrokem majitele. Nyní patří do rakouské skupiny SeneCura, jejíž filozofií je, kromě jiného, zavádět postupně ve všech svých domovech v Česku speciální programy. „Je pro nás velmi důležité, aby se klienti cítili v našich domovech dobře. Proto jsme začali seniorům třeba plnit „roční“ přání,“ říká ředitel plzeňského SeniorCentra Tomáš Černický.

Plnění přání však dělá radost nejen klientům, ale i personálu SeniorCentra. A tak se tento týden povedlo aktivizačním pracovníkům splnit sen Marie Kopáčkové. Její největší vášní je houbaření, ale už ani nedoufala, že by ještě někdy mohla sbírat houby. „Uvědomili jsme si, jak je taková obyčejná věc, jako sbírání hub, pro naše seniory, kteří jsou často na vozíčku nebo špatně chodí, téměř nemožná. A to bychom nebyli my, abychom nevymysleli pro klienty nějakou tu kulišárnu,“ usmívá se aktivizační pracovnice Kateřina Ozimá.

Když tedy tento týden zapršelo, přinesla její kolegyně Kateřina Milá košík plný vlastnoručně nasbíraných hub a ostatním bylo hned jasné, co s nimi provedou. „Rychlostí blesku jsme je pomocí párátek „zasázeli“ na zahradě našeho SeniorCentra, ostatní zavolali nejen Marii Kopáčkovou, ale i další seniory. Bylo úžasné pozorovat, jakou radost prožívají, když mohou třeba i na vozíčku hledat a sbírat houby,“ vzpomíná další z trojice aktivizačních pracovníků plnících přání, Jakub Helma. Klientka Jaroslava Musilová s úsměvem na tváři dodává: „To byste nevěřili, ale já ty houby vážně hledala. I když byly napíchaný na párátkách!"

Co si klienti nasbírali, to si také hned s chutí snědli. „Společně jsme houby očistili a smaženice byla pro klienty jasnou volbou. Po dlouhé době si tak mohli opět vychutnat tuto sezónní pochoutku,“ popisuje Kateřina Milá. „Tak takovou dobrotu jsem nejméně tři roky neměl. Moc jsem si pochutnal,“ okomentoval to Oldřich Smolík. „Připravili jste nám moc krásný den!“ dodala dojatá Marie Kopáčková. A personál SeniorCentra v Plzni se již těší na plnění dalších snů.

O skupině SeneCura
SeneCura byla založena v roce 1998 a patří v Rakousku k hlavním poskytovatelům péče. Od dubna 2015 je součástí francouzské skupiny Orpea, která se 775 pečovatelskými a zdravotnickými zařízeními a téměř 80 000 lůžky ve Francii, Belgii, Německu, Španělsku, Itálii, Švýcarsku, Číně, Polsku, České republice a Rakousku patří k lídrům trhu v Evropě.

Vedle domovů pro seniory s nejvyššími standardy péče nabízí společnost i domovy se zvláštním režimem, odlehčovací pečovatelskou službu, jakož i stacionáře a oddělení vigilního koma. Toto spektrum bude doplněno domovy s pečovatelskou službou a také spoluprací se školkami.

Plzeňské SeniorCentrum v Papírnické ulici provozuje rakouská skupina SeneCura od dubna 2017.

SeneCura vlastní v České republice síť s 17 zařízeními (z toho již 11 v provozu).

Mezinárodní den Alzheimerovy choroby se blíží

Praha, 14. 9. 2017 (Botticeli)

21. září si připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy choroby, kterou na světě trpí přibližně 40 milionů lidí. Alzheimerova choroba (ACH) poškozuje část mozku, která řídí paměť, myšlení a jazykové schopnosti. V současné době je tato choroba nejčastější příčinou demence. Postihuje téměř třetinu lidí starších 80ti let. S tím jak populace stárne, stoupá i počet takto nemocných. Včasná diagnóza může pacientovi i rodině dosti ulehčit. Otestovat se přitom můžete např. i v odborně vyškolených lékárnách, jak na následujících řádcích zmiňuje PharmDr. Petra Kolářová z chrudimské BENU lékárny.

Dříve byla demence považována za průvodní jev stárnutí – odsud název stařecká či senilní. Demence však není normální součástí stárnutí. Je vždy důsledkem poškození mozku chorobou, poraněním, otravou apod.

Každý z nás občas něco zapomene – jméno kolegy, telefonní číslo, kam položil klíče – a vzpomene si později. To je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později. Právě poruchy paměti jsou prvními příznaky, které může okolí člověka s „Alzheimerem“ pozorovat. Nemocný má potíže se zapamatováním nedávných událostí, zatímco staré věci si obvykle pamatuje velmi dobře.

Nemoc začíná nenápadně a pomalu se zhoršuje. Postihuje každého člověka jinak. Projevy nemoci jsou ovlivněny osobností nemocného, jeho kondicí a životním stylem, které měl před vypuknutím nemoci. V počátečním stadiu je nemocný do značné míry soběstačný. Zhoršuje se mu paměť, hlavně krátkodobá, ztrácí zájem o koníčky a jiné oblíbené činnosti, objevují se potíže s rozhodováním, obtížně se orientuje v nových situacích. Pacient se hůře vyjadřuje a hledá slova, používá opisy – to, jak s tím odemykám dveře… Postupně má problémy s orientací v čase i prostoru. Tyto první příznaky jsou často podceňovány a jsou považovány za součást stárnutí.

Jak nemoc postupuje, dochází k výraznému zhoršení paměti a nemocný není schopen žít bez pomoci. Potřebuje prakticky trvalý dohled. Přestává být soběstačný nejprve při složitějších činnostech
vaření, řízení automobilu, nákup, úklid…) a později i při jednodušších úkonech sebeobsluhy – jídlo, osobní hygiena atd. Často se objevuje inkontinence. Mohou se vyskytnout poruchy chování, bludy či halucinace.

V pozdním stadiu lidé s demencí již nepoznávají své příbuzné a přátele, nejsou schopni se vyjádřit, neudrží moč ani stolici. Omezuje se jejich pohyblivost, často končí upoutáni na lůžko. Mohou se objevit potíže s polykáním.

Péče o pacienty s Alzheimerem je velmi náročná. Pokud je to možné, je vhodné ji rozdělit mezi více pečujících osob, případně využít pečovatelskou službu či denní stacionář.

U Alzheimerovy choroby je velmi důležitá včasná diagnóza. Umožní nemocnému i jeho okolí pochopit nejen změněné chování pacienta, ale i naplánovat budoucnost a zařídit vše potřebné pro dobu, kdy se nemocný nebude umět samostatně rozhodovat. Pomocí testů se dá odlišit tzv. mírná kognitivní porucha, která může mít léčitelné příčiny (deprese, přepracování aj.) Pokud nemocný nechce navštívit lékaře, může se o radu či přímo k otestování obrátit na kontaktní místa České alzheimerovské společnosti (kontakty na www.alzheimer.cz), případně na některou z lékáren zapojených do projektu Poradenství a péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou (více na www.lekarnici.cz )

V současné době nedokážeme ACH vyléčit nebo zastavit. Máme však k dispozici doporučení a léky, které zmírňují některé příznaky a mohou oddálit zhoršení demence. Tyto léky je zapotřebí nasadit včas, proto je vhodné při výskytu neobvyklých příznaků neodkládat vyšetření u lékaře.

Použitá literatura:

Česká Alzheimerovská společnost, o.p.s., Na pomoc pečujícím rodinám, Dopisy, Péče o pacienty s kognitivní poruchou

Včelí produkty pomáhají. Poradí si s opary i záněty močových cest…

Vrbno pod Pradědem, 14. září 2017

V podzimních měsících většina z nás hojně využívá vlastností medu při nachlazení a bolestech v krku. Známý je také jeho pozitivní vliv na trávení či využití propolisu v kosmetice. Med a další včelí produkty si však umějí poradit s daleko závažnějšími a nepříjemnějšími zdravotními problémy, jakými jsou například opary, záněty močových cest, bolestivá menstruace nebo menopauza. Podívejte se na tipy, s jakými dalšími zdravotními neduhy vám mohou včelí produkty pomoci.

Medem a propolisem proti oparům a paradentóze

Včely sbírají kromě pylu z květů také pryskyřici, do které přidávají výměšky ze svých žláz. Vzniká tak látka zvaná propolis, kterou včely využívají jako stavební a ochranný materiál, například k vystýlání a vyztužení buněk plástů. Jeho desinfikující a další vlastnosti z něj udělaly uznávanou přírodní látku již za dob starých Egypťanů. Propolis funguje jako anestetikum i antibiotikum, navíc je to silný antioxidant, jenž obsahuje široké spektrum vitamínů B. Dovede též výborně stimulovat lidský imunitní systém a podporuje hojení ran. Využívá se proto často při kožních potížích a skvěle funguje i na opary, které nás nejčastěji trápí právě v podzimních měsících. Opar se doporučuje již v začátcích, kdy rty brní či svědí, potírat tinkturou z propolisu, popřípadě přímo propolisem. Pokud se puchýřek i přesto stačí vytvořit, tinktura jej pomůže vysušit. Stejně dobře funguje rovněž med, který urychluje dobu hojení. Ujistěte se však, že se jedná o kvalitní a tepelně neupravovaný med, ideálně přímo od včelaře. Pokud trpíte na opary často, podívejte se po tyčince na rty s přídavkem propolisu.

Propolisové roztoky pomáhají také v boji s paradentózou a poradí si i s aftami. Při potížích se zápachem z úst nebo citlivostí zubů jsou vhodné zubní pasty s propolisem. Tinktura z propolisu pomáhá i na popáleniny či drobná poranění kůže, akné a ekzémy.

Mateří kašička tlumí příznaky menopauzy i bolestivou menstruaci

Mateří kašičku produkují včelí dělnice svými hrtanovými žlázami. Kašičkou pak krmí svou královnu a larvy. Mateří kašička obsahuje celý komplex vitamínů B a ve stopovém množství také vitamíny C, A, E a D. Jsou v ní rovněž obsaženy látky potlačující rozmnožování bakterií a virů, aminokyseliny a množství minerálních látek. Mateří kašička stimuluje látkovou výměnu, normalizuje krevní tlak, posiluje cévní systém a má pozitivní vliv na srdce a imunitu. Ženám pomáhá především s gynekologickými problémy a poradí si zejména s nepříjemnými projevy menopauzy. „Včelí produkty se osvědčily jako skvělý pomocník při tlumení příznaků menopauzy. Mateří kašička pomáhá srovnat hladinu estrogenu, jelikož obsahuje látky, které jsou podobné ženským hormonům. Včelí produkty potlačují nepříjemné projevy menopauzy, jakými jsou například známé návaly horka a potu, bušení srdce, náladovost nebo únava,“ vysvětluje Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma, jež ženám nabízí přírodní preparáty Sarapis plus a Sarapis Soja s vysokým obsahem mateří kašičky.

Mateří kašička může být nápomocná též při bolestivé menstruaci a při nepravidelném menstruačním cyklu. Je to především díky vysokému obsahu vitamínů skupiny B. Produkty s mateří kašičkou se doporučuje začít užívat v nastávajících chladnějších měsících, protože v podzimním a zimním období bývá menstruace silnější a delší.

Medovou kúrou proti podzimní depresi i zánětům močových cest

Pravidelná konzumace medu může být prevencí i léčebnou kúrou mnoha neduhů. S chladnějším počasím přicházejí například záněty a infekce močových cest. V jejich případě se osvědčily medové nápoje – stačí rozpustit 2 velké lžíce medu ve vlažné vodě, přidat trochu skořice a vypít nalačno. V případě již propuknutého zánětu je dobré nápoje popíjet několikrát za den. Při problémech spíše neurotického charakteru, jakými jsou nespavost, nervozita, podrážděnost nebo neklidný spánek, je vhodné med užívat spíše večer před spaním. Působí dobře i na podzimní deprese a špatnou náladu. Med se doporučuje rozpustit ve vlažném mléce, jeho zklidňující účinek je tak dlouhodobější.

Med také pomáhá čistit organismus od usazenin a volných radikálů. Čistí cévy, čímž přispívá k prevenci civilizačních chorob, jakými jsou například kardiovaskulární nemoci. Obsahuje látku acetylcholin, která rozšiřuje drobné cévy, a tím snižuje krevní tlak. Při denním užívání medu klesá hladina tuku v krvi, zvláště takzvaného špatného cholesterolu.

INFOBOX: Apiterapie – léčba včelími produkty

Apiterapie je léčba člověka s pomocí včel a jejich produktů. Používá se jako léčba konkrétních problémů i jako prevence. Využívají se všechny včelí produkty a někdy dokonce i samotné včely. Nejčastěji se k léčení používá med, propolis, mateří kašička, ale také pyl a včelí jed. Léčí se též pomocí vdechování teplého vzduchu z úlu, tato terapie pomáhá s astmatem, alergiemi či bronchitidou. Objevitelem apiterapie je doktor Philipp Terč, který trpěl revmatismem a při pobodání včelou zjistil, že mu včelí jed pomohl ulevit od příznaků. Na počest dne jeho narození vyhlásila Světová apiterapeutická společnost 30. březen Světovým dnem apiterapie.

O společnosti Vegall Pharma, s. r. o.

Firma VEGALL Pharma, s. r. o., vznikla v roce 2005 transformací ze společnosti Pavel Galle, Vegall. Jejími zakladateli jsou Petr a Pavel Galle, kteří podnikali v oboru zásobování lékáren již od roku 1995. V roce 1998 se jim podařilo úspěšně zahájit spolupráci s rakouským výrobcem doplňků stravy se včelími produkty. Ve spolupráci s rakouskými a českými lékaři pečlivě vybírají a vytvářejí nové přípravky, které uvádějí na trh. Ne o každém preparátu, který je v současnosti v českých lékárnách, lze říci, že by prošel tak náročnými testy kvality, vlastností a původu složek, které Vegall Pharma vyžaduje u vlastních přípravků. Jejich produkty již roky pomáhají ženám a mužům a jsou ověřenou zárukou kvality a bezpečnosti. Na trhu nabízí například přípravky Sarapis plus a Sarapis Soja, s obsahem včelích produktů a sóji, které přináší pomoc pro tělesnou a psychickou pohodu žen. Pomáhají ženám nejen v období klimakteria, ale také v období před a po menopauze, kdy příznivě působí na hormonální rovnováhu žen.

Kontakt

Petr Galle

VEGALL Pharma, s.r.o.

Železná 63

793 26 Vrbno pod Pradědem

tel.: 554 751 071

e-mail: poradna@vegall.cz

web: www.vegall.cz

http://www.prirodazenam.cz

Plicní fibrózu je třeba poznat včas. Málo známé nebezpečné…

Praha, 14. září 2017 (Medica Healthworld) – Zadýchávání se při námaze, při chůzi a později i v klidu, rychlá únava, kašel, v pozdějších fázích porucha okysličení krve. To jsou nejčastější projevy idiopatické plicní fibrózy (IPF), málo známého, ale velmi nebezpečného onemocnění dýchacího systému. Na nutnost včasné diagnózy budou od pátku 15. září upozorňovat akce, kterými se Česká republika zapojí do kampaně Světový týden IPF.

Zákeřná a nenápadně začínající plicní nemoc ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, zajizvuje je, plíce tuhnou a takto nemocný se nemůže nadechnout. Pokud je onemocnění diagnostikováno včas a je nasazena léčba, může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit. Bez ní IPF obvykle zabíjí do tří let.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti. IPF ve světě trpí na pět milionů lidí. Důvody vzniku nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření.

Rizikovou skupinou jsou zejména lidé nad 45 let, častěji muži, kteří se snadněji i při menší námaze zadýchávají. Právě ty organizátoři zvou o tomto víkendu do tří měst, kde bude možné absolvovat základní vyšetření, které napoví více. Infostánky s odborníkem-pneumologem budou od 11 do 19 hodin připraveny v pátek 15. září v Praze (OC Nový Smíchov), o den později v Brně (Avion Shopping park) a na závěr v neděli 17. září v Ostravě (Avion Shopping park). Specializovaný plicní lékař pacientům provede vyšetření potenciálních příznaků, při podezření na IPF jej zašle na specializované odborné pracoviště.

Kdo z rizikových pacientů nebude mít cestu v uvedenou dobu do některého z tří největších měst Česka, nemusí zoufat. Ve středu 20. září se po celé republice otevřou dveře 68 ordinací plicních lékařů, kteří se budou věnovat každému, kdo projeví o preventivní vyšetření zájem. Seznam pracovišť, kde bude možné prohlídku bez objednání absolvovat, naleznou zájemci na webu www.plicnifibroza.cz.

Odborníci doporučují, aby lidé se zmíněnými dýchacími problémy nespoléhali jen na svého praktického lékaře, ale zašli právě na specializované pneumologické pracoviště. Celé vyšetření nepřesáhne dobu dvaceti minut. „Lékař si promluví s návštěvníkem ambulance o potížích, zeptá se na rodinu a nemoci, koníčky, zda kouří a v jakém prostředí pracuje. Poté si příchozího poslechne, změří tlak, puls, nasycení kyslíkem, provede spirometrii, která ukáže, jaká je kapacita plic. Součástí vyšetření je poslech fonendoskopem na zádech v místě, kde jsou dolní části plic. IPF je totiž možné jasně určit z charakteristického zvuku dechu, připomínajícího odepínání suchého zipu,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Pořádající Sekce intersticiálních plicních procesů (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně idiopatické plicní fibróze velké úsilí, a kromě snahy o rozšíření informací o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost založila a vede i registr idiopatické plicní fibrózy EMPIRE (European Multipartner IPF registry). Ten kromě center v České republice zahrnuje i centra na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, přidružuje se Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Turecko. 

Příběhy pacientů

Jiří Trnka, Praha

Pětašedesátiletému Jiřímu Trnkovi z Prahy byla idiopatická plicní fibróza diagnostikována (IPF) zcela náhodou v prosinci 2015. „Problémy se zhoršeným dýcháním jsem měl již na jaře 2014. Zpozoroval jsem to na dovolené ve Vysokých Tatrách, kde jsme s manželkou podnikali různé túry. Osobně jsem tomu nevěnoval velkou pozornost a přičítal jsem tyto obtíže astmatu, které mě tížilo do mých sedmnácti let, a také stáří,“ vzpomíná pacient. V listopadu 2015 se pan Trnka rozhodl absolvovat operaci pupeční kýly, která ho trápila hlavně z důvodu letních dovolených a každoročních výletů do Maďarských termálních lázní. „Předoperační vyšetření zahrnovalo také RTG plic, které poukázalo na změny v plicních křídlech oproti roku 2013. S tímto nálezem jsem šel za mou obvodní lékařkou, která mě následně poslala na Polikliniku Palackého v Praze, kde jsem absolvoval vyšetření CT. Po této prohlídce mi bylo oznámeno, že mám IPF a operace pupeční kýly se ruší. S touto diagnózou jsem se dostavil na Pneumologickou kliniku v Thomayerově nemocnici k paní doktorce Šterclové, v jejíž péči jsem dosud a jsem za to velmi rád,“ říká. Po absolvování série vyšetření byl pan Trnka zařazen na čekací listinu pro transplantaci plic. „Nemoc rapidně změnila můj život, kterého si od té doby o mnoho více vážím,“ říká. „Chodím stále do práce a myslím, že je to správně. Nepřemýšlím neustále o nemoci, cítím se potřebný a zároveň si udržuji tělesnou kondici. Nejhorší je dlouhé čekání na dárce, protože když je člověk rozhodnutý k takovému těžkému zákroku, přeje si ho mít co nejdříve za sebou, aby si mohl ještě užívat zdravého života,“ dodává na konec.   

Drahoslav Hušek, Janov nad Nisou

První známky toho, že něco není v pořádku, pocítil pan Drahoslav Hušek v polovině léta 2015. Trápila ho únava, kašel, pocit nedostatku vzduchu a namáhavého dýchání. „Potíže s dýcháním se stále zhoršovaly, což mě přimělo navštívit plicního lékaře v Jablonci nad Nisou, který mě ihned poslal do Thomayerovy nemocnice v Praze k paní doktorce Martině Šterclové,“ vzpomíná nyní pětašedesátiletý Drahoslav Hušek z Janova nad Nisou. „Tam už padla finální diagnóza – idiopatická plicní fibróza (IPF),“ dodává pacient. S nemocí přišly ruku v ruce i psychické problémy – změny nálad, horší zvládání fyzické práce nebo omezené možnosti pohybu. Právě omezení pohybu pro pana Huška znamenalo významnou komplikaci, jelikož žije v Jizerských horách. „Bohužel za necelý rok, tedy v dubnu 2016, jsem musel kvůli IPF skončit v práci, což vám na psychické pohodě nijak nepřidá,“ říká. Protože byl pan Hušek zařazen do klinické studie, jezdí jednou měsíčně do Thomayerovy nemocnice na klinicko-farmakologickou jednotku a na kontrolu k MUDr. Martině Šterclové. „Nejvíce mi v boji s touto zákeřnou nemocí pomáhá má manželka a z lékařského hlediska je to určitě paní doktorka Martina Štenclová,“ dodává na konec.

Kulatý stůl – Občan jako klient zdravotního systému

Praha, 13. září 2017 (Ústav lékového průvodce) – Především třem tématům se v diskuzi u kulatého stolu pořádaného 7. září odborným časopisem AM Review a Ústavem lékového průvodce, z. ú., věnovali zdravotničtí lídři šesti politických stran kandidujících do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR s aktuálně nejvyššími preferencemi.

Prvním bylo téma dostupností „běžných“ zdravotních služeb, druhým otázka přístupu k vysoce specializované centrové péči a třetím problematika na pomezí zdravotního a sociálního systému.

Politici se v první řadě zamýšleli nad tím, jak by v případě zvolení do poslanecké sněmovny zlepšili dostupnost péče v regionech – od praktických lékařů přes síť ambulantních specialistů až po diagnostická vyšetření.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) hovořil o potřebě navýšení počtu tuzemských studentů na lékařských fakultách a o změně systému specializačního vzdělávání lékařů i nelékařů. V tomto bodě se se ním shodl i Jiří Skalický (TOP 09), který upozornil i na nerovnoměrnou dostupnost léků vzhledem k rozdílné hustotě sítě lékáren ve velkých městech a v regionech.

S navyšováním počtu mediků souhlasila i Soňa Marková (KSČM) – ovšem s tou výhradou, že je třeba řešit i odchody mladých lékařů do ciziny. „Protože vystudovali za veřejné prostředky, měli by, pokud po absolvování nenastoupí v ČR, část těchto peněz vracet,“ uvedla.

Bohuslav Svoboda (ODS) zdůraznil, že je na čase přestat řešit to, co bylo, ale to, co nastane. Už v r. 2030 bude v ČR žít 800 000 obyvatel starších 80 let. Zásadní tedy bude péče o seniory, „… když už jsme v parlamentu zařízli primární péči o děti tím, že jsme zrušili obor praktického lékaře pro děti a dorost, což je jedna z ukázek, jak ‚moudře‘ dokážeme pracovat,“ dodal B. Svoboda. Za naprosto zásadní považuje, aby zdravotnictví začalo být hodnoceno na základě svých výsledků. Kvalita péče je podle jeho přesvědčení veřejný statek a každý občan má právo jej znát.

Adam Vojtěch (ANO) přidal požadavek na transformaci současné sítě zdravotnických zařízení – v případě menších nemocnic především na změnu akutních lůžek na lůžka následné péče a rozšíření služeb specializovaných ambulancí.

Jiří Běhounek (ČSSD) v souvislosti s koncentrací lékařů kolem velkých měst a jejich nedostatkem v regionech připomněl, že stávající vláda sice měla ve svém programu rozvoj venkova, ale řešení této konkrétní problematiky v něm chybí. V příštím období je podle něj třeba řešit otázku, jak lékaře motivovat, aby měli o práci v regionech zájem. „Jak už jsem se opakovaně vyjádřil, je to otázka peněz,“ konstatoval.

Část diskutujících souhlasila s tím, že dostupnost zdravotních služeb by řešilo i posílení kompetencí praktických lékařů. „Měli by být průvodci systémem zdravotnictví, měli by mít větší pravomoci při předepisování léků a měli by více dbát na prevenci a pracovat s pacientem,“ uvedla např. Soňa Marková (KSČM). S tím souhlasil i Jiří Skalický (TOP 09).

Z centrové péče pacient profituje – pokud se k ní dostane…

Další téma se týkalo dostupnosti vysoce specializované centrové péče, jejího financování a také informačních bariér, na které pacienti v souvislosti s jejím poskytováním narážejí.

Nedostatek financí by pravicové strany řešily především razantnějším definováním nároků pacienta. „Stát se nesmí bát regulovat a musí být schopen říci: Tento lék podle klinických studií a dosavadních zkušeností prodlužuje dobu přežití o tři měsíce jen v 5 % případů, proto jej nebudeme zatím v ČR podávat. My momentálně hradíme každý lék, který kdo ve světě vymyslel,“ konstatoval Bohuslav Svoboda (ODS).

„Je na místě používat evidence-based medicine a nástroje health technology assessment, abychom mohli říci, kdy má drahá léčba smysl a kdy ne,“ zdůraznil Jiří Skalický (TOP 09). Zároveň by chtěl revidovat paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, který popisuje výjimečné případy, kdy pojišťovny uhradí pacientovi lék, který jinak z veřejného zdravotního pojištění hrazený není. „Je třeba definovat zákonem, kdo bude mít v rozhodování konečné slovo – ale to už se pohybujeme v politicko-společenské dimenzi,“ dodal.

Adam Vojtěch (ANO) zmínil často diskutovaný problém, který brání dostupnosti centrových léků. Tedy že úhrady pojišťoven nejdou „za pacientem“, ale jsou jednotlivým zařízením posílány na základě objemů z předchozích let. Jiří Běhounek (ČSSD) přiznal, že s ohledem na erudici personálu a výsledky léčby má centrová péče pro pacienta nezpochybnitelný přínos – pokud se jej ovšem do takového centra vůbec podaří umístit… A Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) nepokrytě dodal, že k vysoce specializované péči se dostanou spíše ti pacienti, kteří jsou více informovaní a mají lepší kontakty. „Problém nastane, až se o tom ti zatím méně informovaní dozvědí,“ varoval L. Hovorka.

Soňa Marková (KSČM) navrhla vznik státního fondu pro hrazení nákladné péče a zdůraznila ještě jeden aspekt: Centrová léčba podle ní sice stojí nemalé prostředky ze zdravotního systému, ale sociálnímu systému naopak dává – pacienti jsou delší dobu práceschopní a soběstační, takže o to méně čerpají sociálních dávek a dalších příspěvků. „Opravdu nikdo nemá odvahu konečně ta dvě ministerstva – zdravotnictví a práce a sociálních věcí – spojit?“ zeptala se.

Zdravotně sociální péči všichni chtějí – ale kdo ji zaplatí?

Zřejmě nejvíce toho zdravotničtí experti napříč politickým spektrem slíbili v případě péče na pomezí zdravotního a sociálního systému.

„Pro mě osobně je podpora domácí péče naprosto klíčová, je to něco, co chci prosadit. Nepovažuji za dobré řešení položit pacienta na lůžko v LDN, ať už ze zdravotních, tak z psychických důvodů. Pacienti chtějí být doma,“ konstatoval např. Adam Vojtěch (ANO) s tím, že by chtěl prosadit, aby v každé nemocnici bylo dostupné poradenství pro pacienty usilující o domácí péči.

„Jednoznačně souhlasím, podpora domácí péče, propracovaný systém terénních služeb a mobilních hospiců, to je celý řetězec, který na sebe musí navazovat,“ konstatoval Jiří Skalický (TOP 09).

„My máme ve svém volebním programu, že připravíme zákon o dlouhodobé péči, včetně péče o pacienty s demencí, a také o komplexní organizaci paliativní a hospicové péče,“ připomněl Ludvík Hovorka (KDU-ČSL).

Snad všichni účastníci diskuze se shodli na tom, že je nezbytné pro financování propojit zdravotní a sociální systém. „Můj názor je, že dlouhodobou péči by měly primárně financovat zdravotní pojišťovny. V sociální sféře je financování velmi chaotické a nepřehledné,“ přišel s poněkud radikálnějším názorem Adam Vojtěch (ANO).

Jiří Běhounek (ČSSD) uzavřel téma s tím, že jde letitou bolest českého systému: „Jsem toho názoru, že ono by to šlo, ale to museli chtít všichni…“

Sestřih Kulatého stolu o budoucnosti českého zdravotnictví vysílá PRAHA TV (www.prahatv.eu/porady/studio-medicina).

Celý nesestříhaný záznam můžete zhlédnout na www.congress-live.eu.

Zeptali jsme se: Pokud budete zvoleni do poslanecké sněmovny…

… který legislativní krok by byl pro vás natolik prioritní, že byste se snažili pro něj získat co nejširší podporu mezi ostatními poslanci?

Jiří Běhounek (ČSSD): „Řešení situace na zdravotně sociálním pomezí a zákon o dlouhodobé péči.“

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL): „Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění – jasná definice nároku pacienta, zpřesnění paragrafu 16 a stabilizace pojišťovenského systému tak, aby nedocházelo k neřízeným fúzím zdravotních pojišťoven jako v minulosti.“

Bohuslav Svoboda (ODS): „Otázka cost and benefit – vytvoření podmínek pro to, abychom znali, kolik která zdravotní péče stojí a jaké má výsledky. Tuto informaci otevřít jako veřejně dostupnou pro všechny občany.“

Jiří Skalický (TOP 09): „Definice nároku pacienta, role zdravotních pojišťoven, řešení problematiky na zdravotně sociálním pomezí.“

Adam Vojtěch (ANO): „Definice nároku pacienta stoprocentně. Dále nový zákon o zdravotních pojišťovnách, který by lépe definoval odpovědnost jejich orgánů a sjednotil právní úpravu pro všechny zdravotní pojišťovny stejně. Za třetí řešení situace na pomezí zdravotních a sociálních služeb a za čtvrté systematické měření kvality péče.“

Soňa Marková (KSČM): „Všechno, co říkali kolegové, je opravdu hodně důležité – a já si dovolím říci, že pokud budeme mít jednu zdravotní pojišťovnu, tak nám to půjde lépe.“

Profesor MUDr. Jiří Zámečník, CSc., z Ústavu radiační onkologie Nemocnice…

Praha, 13.9.2017 (Nemocnice Na Bulovce) – Profesor Zámečník je legenda české radioterapie. Při udílení čestných občanství v Hotelu International v Dejvicích mu za jeho 52letou práci v Nemocnici Na Bulovce poděkovala i ředitelka nemocnice Andrea Vrbovská.

Profesor Zámečník letos oslavil 90. narozeniny. Narodil se 4. 2. 1927 v Bratislavě. V roce 1955 promoval na LFH UK v Praze s červeným diplomem, následovaly atestace v obou základních onkologických oborech. Poté, co mu byla na třetí pokus povolena kandidatura, obhájil ji v roce 1984 a s pádem komunistického režimu získal v roce 1990 docenturu na 1. LF UK v Praze a v roce 2003 profesuru na Trnavské univerzitě.

Jeho domovským pracovištěm se stal dnešní Ústav radiační onkologie v Nemocnici Na Bulovce. Od roku 1955 v něm působil v mnoha pozicích, vč. primářské, kterou vykonával do roku 1992. V Ústavu radiační onkologie pokračoval ve své práci až do roku 2007.

Profesor Zámečník se podílel významnou rolí na vývoji a propagaci radiační onkologie u nás i ve světě. Za tuto propagaci získal desítky ocenění, např. Cenu České onkologické společnosti nebo plaketu Alice Masarykové za činnost v Českém červeném kříži. Za II. světové války byl členem revolučních oddílů Junáku a v roce 1945 se aktivně podílel na Pražském povstání. V roce 1949 byl za svou angažovanost zatčen a strávil 8 měsíců v pracovním táboře na dole Anna v Rynholci. Je autorem a spoluautorem 22 publikací a více než stovky textů v odborných časopisech.

Martin Šalek
tiskový mluvčí
martin.salek@bulovka.cz
602 316 908