Lékař: Moderní léky na cukrovku jsou dražší, snižují komplikace

Praha 5. listopadu (ČTK) – Moderní léky na cukrovku, které zároveň řeší i nemoci srdce, jsou dražší než standardní léčba, proto je zdravotní pojišťovny nedovolí předepsat každému pacientovi. Přitom tyto přípravky snižují komplikace cukrovky, které stojí české zdravotnictví dvě třetiny nákladů souvisejících s léčbou diabetu. Na dnešní tiskové konferenci to řekl vedoucí oddělení experimentální diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny Martin Haluzík.

Na léčbu cukrovky jde asi deset až 15 procent částky vynaložené z českého veřejného zdravotního pojištění na léčení pacientů. Letos bylo na péči k dispozici asi 320 miliard korun, cukrovka tak spotřebovala zhruba 32 až 48 miliard korun.

S cukrovou se v Česku léčí každý desátý člověk a často trpí i nějakou nemocí srdce nebo cév. Diabetici jsou náchylnější k poškození tepen, které vede k vyššímu riziku infarktů nebo mozkových mrtvic. Mezi pacienty se selháním ledvin, kteří musí docházet na dialýzu, je více než polovina diabetiků. Podle Haluzíka je cukrovka celosvětově také nejčastější příčinou slepoty a poškození nervů a cév vede u části neléčených diabetiků k necitelnosti až amputacím nohou.

„Desítky let se předpokládalo, že léky diabetické, které snižují hladinu krevního cukru, zároveň ovlivní průběh a sníží výskyt srdečně-cévních onemocnění. Cílem proto bylo snížení cukru v krvi,“ uvedl Josef Kořínek z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Moderní léky se podle něj naopak zaměřují na snížení komplikací na srdci a cévách a na snížení váhy pacienta. Jsou založené hormonu, který je vlastní tělu a který podporuje tvorbu inzulinu a zároveň snižuje produkci hormonu glukagonu, který naopak působí proti inzulinu.

Kvůli regulacím zdravotních pojišťoven si někteří pacienti ale musí hradit celou léčbu nebo část ní, přičemž určitá částka je jim pak vrácena po dosažení ochranného limitu na doplatky na léky. „Dřívější používání této léčby by u řady pacientů přitom mohlo předejít rozvoji dlouhodobých komplikací, a tak v konečném důsledku ušetřit značné prostředky,“ dodal Haluzík.

Loni poprvé překročil počet léčených diabetiků milion, nejvíce jich je ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, následuje Jihomoravský kraj a Praha. Podle odborníků je zásadní nemoc včas odhalit, přičemž zaměřit by se na ni měli při preventivních prohlídkách praktičtí lékaři. Ve čtvrtek 14. listopadu je připomínám Světový den diabetu.

Studenti hledali nové funkce chytrých brýlí pro seniory

Praha 1. listopadu (ČTK) – Čtyři desítky studentů dnes na pražském ČVUT pracovaly na funkcích chytrých brýlí, které mají pomáhat seniorům jako virtuální asistent. Akci organizovala síť 140 lékařských a farmaceutických společností EIT Health, výzkumných institucí a univerzit, podporovaných Evropskou unií a Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT). Pořadatelé o tom informovali v tiskové zprávě.

„Po čtyřech hodinách práce prezentovalo pět týmů výsledky odborné porotě. Mezi nejčastěji zmiňované funkce patřila například GPS, zobrazování připomenutí nebo hlasový asistent,“ uvedl za pořadatele Karel Huk.

V seniorském věku se často zhoršují poznávací funkce, jejichž prostřednictvím člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje a zvládá různé úkoly. Chytré brýle jsou připojeny k internetu a žádané informace promítají na sklo brýlí, nebo dokonce přímo na sítnici uživatele.

Čtyři desítky účastníků dopoledne vyslechly odborné přednášky na téma vývoje nového produktu, ale i jeho prezentace a marketingu. „Zažil jsem spoustu startupů, které byly natolik posedlé svým produktem, že zapomněly na zákazníka. Ve finále tak vytvořily produkt, o který nebyl zájem. Ptejte se lidí na jejich názor, testujte funkce a vždy myslete na svého zákazníka,“ radil studentům Pavel Bartoš z Happyend Agency.

Podobná setkání na podporu inovací ve zdravotnictví se pořádají na univerzitách ve 20 zemích. Letos se téměř 40 procent takových inovačních dnů koná ve střední, východní a jižní Evropě. „Toto číslo je odrazem naší snahy o rozvoj lokálních inovačních ekosystémů a zvyšování kvalifikace široké skupiny talentů v regionu,“ uvedla Mónika Tóth, programová manažerka Regionálního inovačního programu EIT. Úspěšné týmy pojedou 1. prosince na setkání vítězů do Paříže, kde získají podporu pro další rozvoj svých nápadů.

Praha je mezi 100 městy s nejlepší nemocniční péčí na…

Londýn 29. října (ČTK) – Mezi stovkou měst, která mají nejlepší nemocniční péči na světě, se umístila také Praha. Žebříček sestavila startupová firma Medbelle, která při jeho vytváření brala v úvahu nejen kvalitu lékařské péče, ale také její dostupnost pro všechny občany a infrastrukturu v dané lokalitě.

Nejlépe dopadlo Tokio, na druhém místě skončil Boston, třetí byl Londýn a čtvrtá Paříž. Do první stovky se těsně dostala i česká metropole, která je na 99. příčce; žebříček uzavírá Dubaj. V dílčích přehledech si Praha vedla dobře především v dostupnosti lékařské péče.

Společnost Medbelle upozornila, že pro obyvatele není důležité jen to, zda má příslušné město špičkovou nemocnici, ale také infrastruktura a fakt, že péče je k dispozici pro všechny občany. Pokud nemají lidé ke zdravotní péči snadný přístup, je stále co zlepšovat, podotkla firma.

Zatímco pod kvalitu péče spadala v průzkumu spokojenost pacientů nebo třeba úspěšnost léčby rakoviny, do položky infrastruktura byl zahrnut počet špičkových nemocnic a předních lékařských univerzit v určitém městě, počet nemocničních lůžek na obyvatele nebo počet zdravotních sester, chirurgů a psychiatrů na obyvatele. O dostupnosti péče vypovídala cena léků či otázka, zda zdravotnická zařízení slouží všem občanům, nebo pouze bohatým a privilegovaným.

Britská společnost Medbelle v současné době pracuje na projektu takzvané digitální nemocnice, který má umožnit pacientům rezervovat si zdravotní procedury prostřednictvím webové či mobilní platformy.

V Písku používají při léčbě rakoviny prsu feromagnetické látky

Písek 23. října (ČTK) – Písecká nemocnice zatím jako jediná v Jihočeském kraji odstraňuje sentinelové uzliny specifickou metodou. Jde o vyšetření a zákrok, který je součástí léčby rakoviny prsu. Lékaři při tom používají feromagnetické látky. Tuto metodu používají pouze tři nemocnice v Česku. ČTK to řekl ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.

„V minulosti se při zhoubném nádoru odstraňovaly všechny uzliny z podpaždí. Některé ženy měly po jejich odstranění dlouhodobé, až několikaleté komplikace ve smyslu otoků horní končetiny. Tyto otoky jsou nepříjemné a zhoršují kvalitu života, zejména pokud se vyskytují na dominantní končetině,“ uvedla primářka chirurgického oddělení písecké nemocnice Marta Horáková.

V Písku ročně vykonají přibližně 100 operací zhoubných nádorů prsu, dalších přibližně 50 se týká nezhoubných onemocnění. Nemocnice nyní nově používá ke značení sentinelové uzliny feromagnetickou látku bez potřeby nukleární medicíny. Pacientku tak vyšetří i odoperují na jednom pracovišti v Písku a žena nemusí nikam cestovat. Signál z uzliny lze navíc detekovat dalších sedm dnů, operace první den není nezbytná.

„V oblasti léčby nádoru prsu jdeme s dobou. Je to jedna z hlavních náplní nejen našeho chirurgického pracoviště, ale celé nemocnice, která jako jediné krajské lůžkové zařízení disponuje screeningovým mamografem. Všechny pacientky s nádorem prsu řeší tým, v němž jsou zastoupeni onkolog, radiolog, chirurg a případně další specialista,“ uvedla primářka. Dodala, že oddělení navíc spolupracuje s Ústavem péče o matku a dítě, kde se provádí stovky operací tohoto typu ročně a je největším centrem pro léčbu nádoru prsu v České republice.

AFP: Afrika chce nadobro skoncovat se spavou nemocí

Yamoussoukro 22. října (ČTK/AFP) – Spavá nemoc, kterou přenáší moucha tse-tse, ve 20. století způsobovala africkým zemím těžké ztráty. Nyní by tam však mohla být podle agentury AFP brzy vymýcena. Podmínkou ovšem je, že nikdo nepoleví v nynějším úsilí nemoc porazit.

„Ze spavé nemoci máme strach. Když ji někdo chytne, tak se zblázní,“ říká při vyšetření v jedné z vesnic v Pobřeží slonoviny 56letý Emile Gouribitiali, jehož matku a mladšího bratra v minulosti spavá nemoc postihla. Onemocnění způsobuje parazit trypanozoma spavičná, podle nějž nemoc dostala svůj lékařský název africká trypanosomiáza. Pokud není však nediagnostikována a léčena, je choroba smrtelná.

Ty, kteří se nakazí, spavá nemoc vyčerpává. Po fázi horeček a bolestí hlavy nemocný prospí celý den i celou noc. Pokud nákaza zasáhne mozek, pacient se chová zmateně či násilně, mívá křeče, poté upadá do komatu a po několika měsících či letech zemře.

Lidé už se jednou domnívali, že spavou nemoc vymýtili po rozsáhlé kampani z 20. až 60. let minulého století. „Obezřetnost se mezitím vytratila a nemoc se vrátila,“ říká Dramane Kaba, lékař a entomolog z institutu Pierra Richeta z Pobřeží slonoviny. Týmy z jeho institutu pravidelně křižují venkovem této západoafrické země a vyhledávají nemocné. Glossina, jak se druh mouchy tse-tse vědecky nazývá, totiž žije podél mrtvých ramen řek a v polích, která se nachází ve vlhkých a stinných oblastech. Vesničané a jejich rodiny jsou tak na ráně jako první.

Lidé paradoxně kvůli dosavadnímu úspěchu boje proti nákaze už nemoc nevnímají jako hrozbu, domnívá se Vincent Jamonneau, parazitolog z francouzského výzkumného rozvojového institutu. Řada obyvatel, především mladých, tak sama od sebe nechodí na vyšetření, i když riziko nákazy stále existuje.

Léčba injekcemi nebo infuzí je značně rozsáhlá a vyžaduje týdenní až desetidenní pobyt v nemocnici. V Africe je každému dostupná bezplatně díky Světové zdravotnické organizaci (WHO). Ve fázi testování je však revoluční léčba ve formě pilulky, kterou by si stačilo vzít pouze jednou.

Pobřeží slonoviny je v boji proti spavé nemoci na špičce. V roce 2015 tu bylo zaznamenáno pouze osm případů. Vymýtit přenášení nemoci země plánuje do roku 2025. V celé Africe, která je jediným kontinentem, kde se nemoc vyskytuje, bylo loni zaznamenáno jen 1000 případů spavé nemoci. To je nesrovnatelně méně, než 300.000 nakažených, které WHO uváděla ještě v 90. letech minulého století. Organizace si dala za cíl nemoc do roku 2030 vymýtit úplně.

Přesto však zůstávají „oblasti vzdoru“, jako například Kongo, kde se nachází 80 procent všech případů, či Guinea, jejímiž zdravotnickými programy silně otřásla epidemie eboly. Podle Dramana Kaby se choroba vyskytuje také v několika dalších oblastech, v nichž se válčí.

„Skutečně máme prostředky k vymýcení trypanosomiázy. Ale tato nemoc nevzbuzuje u mezinárodních dárců příliš mnoho zájmu. My přitom stále potřebujeme jejich podporu, protože zásadní výzvou je vyhledat a vyléčit poslední případy, abychom mohli s nemocí skoncovat,“ řekl Vincent Jamonneau agentuře AFP.

Na kongres pneumologů se do Olomouce sjedou stovky lékařů

Olomouc 15. října (ČTK) – O novinkách v léčbě rakoviny plic, změně péče o tuberkulózní pacienty i rehabilitaci prostřednictvím obrazovky budou v závěru října na kongresu v Olomouci diskutovat stovky českých a slovenských plicních lékařů. ČTK to dnes sdělili organizátoři kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti. Kongres v Olomouci začne 24. října a potrvá do 26. října.

„Plicní nemoci připraví ročně o život více než 10.000 Čechů, léčba těchto nemocí se šplhá do desítek milionů korun. Roste počet pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem, rakovinou plic u žen. Na druhou stranu dochází k prudkému vývoji medicínských poznatků a moderní léčby, díky kterým se daří udržovat nemoci lépe pod kontrolou. Věříme, že časem se z některých smrtelných plicních nemocí stanou chronické,“ uvedl místopředseda ČPFS ČLS JEP Vítězslav Kolek.

O pacientech s vážnými plicními nemocemi, jejich diagnostice a léčebných možnostech budou v Olomouci diskutovat špičky českého plicního lékařství a onkologie hned první kongresový den. Lékařům budou poprvé představeny průběžné výsledky projektu Lucas, který je zaměřen na data o putování pacienta s rakovinou plic tuzemským zdravotním systémem. Lékaři díky výstupům z projektu zjistí, jak rychle byla rakovina plic diagnostikována, zda pacienti dostávají nejlepší léčbu a zda na ni nečekají příliš dlouho.

„V databázi už máme data od 1450 nemocných ze sedmi největších specializovaných center a další budou přibývat. Mimo jiné zjišťujeme, jak u nich zabírá léčba či jak dlouho trvala diagnostika nádoru. Zjišťujeme typy nádorů a jejich strukturu. Lucas nám umožní odhalit případné trhliny v systému,“ podotkl Kolek.

Ročně si diagnózu zhoubného nádoru plic podle organizátorů kongresu vyslechne v průměru zhruba 4500 mužů a 2300 žen, karcinom plic je nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. „Na nemoc se přichází pozdě. Nádorů, které se dají vyoperovat, je pouze mezi deseti a 15 procenty. Proto nyní jednáme o možnosti celostátního programu časné detekce, který bude spojen s kampaní podporující odvykání kouření,“ podotkla předsedkyně českých pneumologů Martina Vašáková, V Česku by se program mohl podle Vašákové týkal až 390.000 vysoce rizikových lidí.

Svůj vlastní blok bude mít na kongresu v Olomouci chronická obstrukční plicní nemoc. Odborníci budou diskutovat například o spolehlivých diagnostikách této nemoci, s níž se u plicních lékařů léčí přibližně 300.000 pacientů a zhruba stejný počet lidí o této své nemoci zatím neví. Diskutovat se bude také o vlivu klimatických změn na změnu výskytu i průběhu plicních nemocí.

Zdravotník z Brna pomohl vynalézt nový katetr pro řešení arytmií

Brno 11. října (ČTK) – Klinický inženýr David Pospíšil z Fakultní nemocnice Brno se na stáži ve Spojených státech podílel na světovém vynálezu pro zlepšení diagnostiky srdečních arytmií. Díky novému katetru se u pacientů s poruchami srdečního rytmu zkrátí doba výkonu a jejich uspání, řekl dnes ČTK Pospíšil. Podle něj trvá několik let, než se nový přístroj poprvé použije na živém člověku.

Pospíšil absolvoval doktorskou stáž na The George Washington Univerzity, kde pracoval na verzi katetru pro diagnostiku a terapii srdečních arytmií pocházejících z výtokových traktů srdečních komor. Navrhl řešení, které se univerzita rozhodla zahrnout pod americký patent a také patent s celosvětovou platností. „Díky novému katetru dojde u pacientů k rapidnímu zkrácení doby výkonu. Po zavedení a rozložení katetru se během několika málo srdečních stahů zmapuje celá zájmová oblast. Nyní je to tak, že zmapování oblasti trvá déle,“ uvedl Pospíšil. V případě nalezení problému se ihned může přistoupit k jeho řešení. Celý proces podle Pospíšila bude díky novému přístroji kratší, tím pádem bude i člověk kratší dobu uspaný.

V týmu, který na novém katetru pracoval, bylo včetně Pospíšila pět lidí, vedoucím byl Igor Efimov. „Na základě předešlých úspěchů získal profesor Efimov grant ve výši 2,5 milionu dolarů (asi 58 milionů korun) na další výzkum konformní elektroniky pro léčbu komorových arytmií a o naše řešení je velký zájem mezi biomedicínskými firmami,“ uvedl Pospíšil.

Stáž podle něj byla ojedinělou zkušeností a příležitostí dostat se na špičkové biomedicínské pracoviště. „Mohl jsem se také podílet na vzniku technologie, která nám v budoucnu umožní daleko efektivněji, tedy bezpečněji, rychleji a lépe léčit srdeční arytmie,“ dodal Pospíšil.

zdroj: obrázek

Intenzivní neurorehabilitaci dětí mají od ledna hradit pojišťovny

Ostrava 7. října (ČTK) – Intenzivní neurorehabilitaci dětí s dětskou mozkovou obrnou by od ledna měly začít hradit pojišťovny. Při dnešní konferenci Máme jiné dítě, nechceme jiný život, která se věnuje péči o rodiny dětí s , to dnes v Ostravě řekl ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jan Michálek. Intenzivní rehabilitační péči mají dětem poskytovat odborné léčebné ústavy.

Ke změně úhradové vyhlášky přispěla i dvouletá studie Sanatorií Klimkovice, která prokázala, že standardní koncepce rehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou je nedostatečná a intenzivní neurorehabilitace dětem pomáhá výrazněji. Odborný garant studie, lékař Zdeněk Machálek řekl novinářům, že kapacita v odborných léčebných ústavech nebude dostačující.

Z vyhlášky vypadly lázně, které přitom na rozdíl od léčebných ústavů intenzivní neurorehabilitaci dětí už poskytují. „Budeme se snažit, aby do toho byly zařazeny i lázně,“ řekl poslanec Aleš Juchelka (ANO).

Děti s dětskou mozkovou obrnou nebo jiným poškozením mozku mají problémy například s polykáním, rozvojem řeči, opožďuje se jejich pohybový vývoj, mohou mít i problémy s chápáním toho, co se kolem nich děje. Intenzivní rehabilitaci si dosud rodiče musí platit sami. Peníze shánějí různými způsoby, za měsíční rehabilitaci platí více než 60.000 korun. „Dokonce ještě stále sbíráme víčka. Nějaká malá částka z toho ještě občas je,“ uvedla například maminka dítěte s mozkovou obrnou i dalšími onemocněními Lucie Matouš Rosická.

Michálek řekl, že pojišťovny by dětem měly platit dva cykly intenzivní neurorehabilitace po 28 dnech během 12 měsíců, přičemž mezi těmito cykly by měla být alespoň šest měsíců pauza. „Pokud léčba bude mít efekt, což se posuzuje před léčbou, po léčbě, pak těch cyklů může být samozřejmě víc,“ uvedl.

Podle něj může být tato péče hrazena i v lázních. Musí mít ale na příslušný výkon smlouvou s pojišťovnou. „Ministerstvo se znovu podívá na možnosti, jak rozšířit tuto péči například i na ambulance, tak aby byla dostupná pacientům co nejblíže, tam, kde ji potřebují,“ řekl Michálek.

Dodal, že intenzivní neurorehabilitace je pro děti obrovským přínosem a její zařazení do úhrad placených pojišťovnami bere jako úspěch. „Byl schválen léčebný postup, náplň činnosti, co se s člověkem má během dne dělat,“ řekl lékař.

Péče v lázních se ale platí jinak než v odborných léčebných ústavech, v nichž je péče hrazena na základě bodového systému za jednotlivé výkony. Aby v lázních mohly pojišťovny intenzivní neurorehabilitaci dětí hradit, musely by podle něj lázně vyčlenit část lůžkové kapacity a udělat z ní odborný léčebný ústav. „My jsme předložili druhý návrh, že to samé lze udělat tak, že pojišťovny nasmlouvají v lázních nějakou kapacitu za podmínek, že to budou platit balíkem,“ řekl Machálek.

zdroj: obrázek

Lékařská fakulta otevřela novou budovu pro výuku a výzkum

Praha 30. září (ČTK) – Novou budovu pro teoretickou výuku a výuku anatomie otevřela v areálu v Motole 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Budovu za více než 200 milionů korun z většiny financovalo ministerstvo školství. V ČR je celkem osm anatomických ústavů.

„Od roku 1953 jsme neměli vlastní objekty teoretických ústavů. Sídlili jsme na Albertově v prostorách 1. lékařské fakulty,“ uvedl děkan fakulty Vladimír Komárek. Areál v sousedství motolské vozovny dnes vlastněný Českým vysokým učením technickým dříve využívala vojenská katedra lékařské fakulty.

Dostavba zadního traktu byla třetí etapou výstavby v areálu 2. lékařské fakulty u Plzeňské ulice v Motole. V novém objektu sídlí deset pracovišť, zejména Anatomický ústav, který má k dispozici také 20 pitevních stolů, velkokapacitní chladicí box, dva operační sály, ultrazvuk, ale i 3D tiskárnu. Ročně se tam bude výuce a výzkumu věnovat asi 400 studentů zejména všeobecného lékařství, ale i bakalářských všeobecných sester nebo fyzioterapie.

Od právě začínajícího akademického roku fakulta navýšila po zvýšení dotace od ministerstva počet přijatých studentů. „Kdybychom to dělali ve starých prostorách, kapacita by nestačila,“ dodal Komárek. Vláda loni schválila finance na navýšení počtu studentů o 15 procent, za 11 let na něj vydá 6,8 miliardy korun.

V současné době studuje na sedmi lékařských fakultách v Česku asi 21.000 lidí, absolventů je kolem 2000 každý rok.