Choltice dokončují první etapu opravy zdravotního střediska

Choltice (Pardubicko) 13. září (ČTK) – Do konce září skončí v Cholticích na Pardubicku první etapa rekonstrukce zdravotního střediska. Městys na ni vynaloží dva miliony korun. Opravená bude ambulance praktického lékaře, uvedl starosta Tomáš Bolek (SNK) v tiskové zprávě.

Stavební firma opravuje rozvody vodovodního a kanalizačního potrubí, klimatizace a elektroinstalace. Zatepluje fasádu a montuje nová okna a vstupní dveře.

Ambulance zatím funguje v jiné části budovy. Středisko městys opravuje na etapy, protože má roční rozpočet na investice kolem osmi milionů korun a potřebuje dávat peníze i do jiných projektů. Opravy střediska tak potrvají několik let.

Kromě praktického lékaře je ve středisku rehabilitace, lékárna a ordinace zubního a dětského lékaře. Ambulance dětského lékaře je od loňského dubna neobsazená, zubařka zavřela v Cholticích ordinaci předloni na konci června. Pediatrickou péči rodinám z Choltic nabízí a zajišťuje EUC Klinika v Přelouči.

jlc kš

Mindray představuje nový automatizovaný defibrilátor

Šem-čen (Čína) 12. září 2019 (PROTEXT/PRNewswire) – Společnost Mindray představila nový automatizovaný defibrilátor řady BeneHeart C pro zvýšení důvěry při resuscitaci.

Společnost Mindray (SZSE: 300760), přední světový vývojář a poskytovatel zdravotnických zařízení a řešení, dnes představila automatizovaný externí defibrilátor řady BeneHeart C (AED) s chytřejším ovládáním a rychlejším podáním výbojů, aby bylo dosaženo lepších výsledků v resuscitaci při náhlé zástavě srdce (SCA). Tato nová řada je v plně automatické a poloautomatické verzi nyní k dispozici v Evropě a dalších vybraných zemích.

Provedení kardiopulmonální resuscitace (CPR) může být pro lidi bez jakéhokoli zdravotnického vzdělání náročným úkolem. Řada BeneHeart C, navržená pro řešení problémů, s nimiž se potýkají laičtí záchranáři, je vybavena unikátní technologií ResQNavi, která uživatelům umožňuje řádně provést tento postup pomocí postupného animačního koučování (k dispozici ve vybraných verzích) a hlasových výzev. Znalost záchranáře může být stanovena podle času stráveného v každém kroku procesu, s vhodným vedením a povzbuzením pro zmírnění stresu.

Protože míra úspěšnosti defibrilace klesá řádově v sekundách, defibrilátory řady BeneHeart C společnosti Mindray umožňují podání prvního výboje za méně než 8 sekund, doposud nejkratší možnou dobu, a to díky zavedení technologie QShock. Zkracuje čas analýzy EKG na 5 sekund se současným dokončením předběžného nabíjení, čímž zajišťuje, že nebude promarněna ani sekunda. Řada BeneHeart C je jednou z mála možností na trhu, která poskytuje až 360 J energie k uspokojení individuálních potřeb pacientů při náhlé zástavě srdce, a zvyšuje tak rychlost zakončení defibrilace.

Řada BeneHeart C s odolností proti pádu z výšky 1,5 metru a vodotěsností a prachotěsností IP55 splňuje všechny přepravní standardy mimo nemocnici včetně vrtulníků a lze je efektivně použít v různých náročných prostředích. Odolné elektrodové podložky a baterie s 5letou životností také snižují celkové náklady na vlastnictví během životnosti produktu.

Pro zvýšení bezpečnosti a nákladové efektivity vzdálené správy flotily s defibrilátory AED lze řadu BeneHeart C společnosti Mindray připojit ke cloudovému systému AED-Alert 2.0 prostřednictvím sítě 4G nebo Wi-Fi. Oznámení o změně stavu AED bude automaticky zasláno manažerům, což šetří potřebu ruční kontroly.

„Náhlá srdeční zástava může postihnout osoby všech věkových skupin kdekoliv. Poté, co společnost Mindray identifikovala výzvy a potřeby trhu s automatizovanými externími defibrilátory, vyvinula AED řady BeneHeart C, aby pomohla lidem provádět spolehlivější resuscitaci při náhlé srdeční zástavě. Náš systém AED-Alert 2.0 umožňuje majitelům AED spravovat defibrilátory efektivněji,“ řekl Eason Zhou, ředitel pro sledování zahraničních pacientů a obchod s defibrilátory společnosti Mindray.

https://www.mindray.com/en/product/BeneHeart_C_Series.html

V ČR je dostupná vakcína proti chřipce na nacházející sezonu

Praha 11. září (ČTK) – V Česku je dostupná vakcína proti chřipce pro nadcházející sezonu. Postupně bude distribuovaná do lékáren a k praktickým lékařům. V tiskové zprávě o tom dnes informovala společnost Mylan, která vakcínu Influvac Tetra vyrábí. V Česku se očkuje dvěma vakcínami, druhou Vaxigrip Tetra vyrábí firma Sanofi Pasteur. Podle mluvčího firmy Libora Kytýra bude Sanofi očkovací látky dodávat od konce září do listopadu. Lékařům budou k dispozici od října.

V sezoně na přelomu let 2018 a 2019 vyhledalo v České republice praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou 996 tisíc lidí. Z toho 625 muselo být hospitalizováno na jednotce intenzivní péče a 195 z nich zemřelo.

Odborníci doporučují očkování zejména rizikovým skupinám, jako jsou senioři, pacienti s chronickými nemocemi nebo zdravotníci. „Nejvhodnější doba k očkování je od září do listopadu. Očkovat lze i později, například na začátku chřipkové epidemie, je však třeba vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní,“ uvedla firma v tiskové zprávě.

Očkovací látka vakcíny je každý rok odlišná, protože vychází z předpovědi odborníků, jaké podtypy chřipkového viru budou v populaci kolovat. Největší riziko onemocnění chřipkou je během chladných měsíců mezi prosincem a březnem.

Očkovat proti chřipce se v Česku nechává každoročně jen asi pět až deset procent dospělých a pět procent dětí, což je jeden z nejhorších podílů v Evropě. Z veřejného zdravotního pojištění je očkování hrazeno lidem nad 65 let nebo se závažnými nemocnice srdce, cév, ledvin nebo diabetikům. Pojišťovna ho hradí také lidem v domovech pro seniory a podobných zařízeních. Očkování ostatních stojí přibližně 500 korun, zdravotní pojišťovny na něj příspívají jako na jeden z benefitů z fondu prevence.

Aptorum Group vyvíjí lék určený k léčbě obezity

New York 9. září 2019 (PROTEXT/BusinessWire) – Aptorum Group oznamuje vývoj mikrobiomového kandidáta na lék určený k léčbě obezity a znovu nasazených kandidátů na léky určené k léčbě neuroblastomu.

Společnost Aptorum Group Limited (burzovní index Nasdaq: APM) („Aptorum Group“), biofarmaceutická společnost zaměřená na vývoj nových léčivých přípravků pro řešení celosvětově nenaplněných lékařských potřeb, oznamuje vývoj dvou předklinických kandidátů na léky zaměřené na léčbu obezity a neuroblastomu.

O přípravku CLS-1: Léčba obezity pomocí modulace chemické signalizace související se střevní mikrobiální flórou

V rámci nedávno uvedené platformy pro modulaci mikrobiální flóry, kterou provozuje společnost Claves Life Sciences Limited, plně vlastněná dceřiná společnost firmy Aptorum Group, jsme zahájili předklinický vývoj makromolekulárního kandidáta na lék CLS-1 určený k léčbě obezity. CLS-1 prochází předběžnou optimalizací. Očekává se, že v roce 2020 postoupí do fáze umožňující IND.

Prevalence obezity celosvětově stále stoupá. V současné době však pro tento stav neexistuje žádná optimální terapie1. U většiny obézních pacientů mají obvyklé lékařské terapie (tj. strava, cvičení a poradenství v oblasti chování) dlouhodobě vysokou míru selhání2. Věříme, že současná farmakoterapie má omezenou účinnost a je spojena s vážnými bezpečnostními otázkami, což vytváří pro přípravek CLS-1 obrovskou příležitost na trhu.

Je známo, že chemická signalizace střevní mikrobiální flóry je jednou z hlavních příčin obezity1. CLS-1 je perorálně podávaná neabsorbovatelná makromolekula, která moduluje metabolit vylučovaný střevní mikrobiální flórou s vysokou afinitou a specificitou. Jsme přesvědčeni, že absorpci tohoto konkrétního metabolitu, který je spojen s obezitou, lze tímto způsobem potlačit.

Společnost Aptorum Group sleduje také dvě další indikace založené na modulaci chemické signalizace na bázi mikrobiální flóry zahrnující technologii výše uvedených velkých molekul, kterou považujeme za vysoce škálovatelnou, a doufáme, že včas vydáme další oznámení týkající se našeho úsilí.

O přípravku SACT-1: Znovu nasazení kandidáti na léky pro léčbu neuroblastomu

V rámci nedávno uvedené platformy pro objevování léčivých přípravků Smart-ACTTM provozované naší plně vlastněnou dceřinou společností Smart Pharma Group, dokončila společnost Aptorum Group výpočetní screening přibližně 1 615 léků uváděných na trh proti 3 terapeutickým cílovým proteinům. Účelem bylo potenciální vyřešení špatné prognózy neuroblastomu, tj. vzácného typu dětské rakoviny, která vzniká v určitých typech nervové tkáně, nejčastěji v nadledvinách, a také v páteři, hrudníku, břiše nebo krku, zejména u dětí3. Podle pozorování společnosti American Cancer Society4 je při tomto stavu u této vysoce rizikové skupiny míra přežití pěti let přibližně 40-50 %. Společnost Aptorum Group identifikovala řadu znovu nasazených kandidátů a přistoupila k jejich vyhodnocení na zvířecích modelech a na modelech na buněčném základě za účelem ověření použití kandidátů pro takovou novou indikaci a jejich potenciální účinnosti.

Společnost Aptorum Group dále sleduje dvě další indikace v rámci platformy Smart-ACTTM pro objevování léků, a doufá, že včas vydá další informace týkající se našeho výzkumu.

O společnosti Aptorum Group Limited

Aptorum Group Limited (burzovní index Nasdaq: APM) je farmaceutická společnost, která vyvíjí a uvádí na trh nové léčivé přípravky pro řešení neuspokojených lékařských potřeb. Společnost Aptorum Group Limited realizuje terapeutické projekty v oborech neurologie, infekčních chorob, gastroenterologie, onkologie a dalších.

Další informace o společnosti Aptorum Group najdete na adrese www.aptorumgroup.com.

Muži chodí k urologovi pozdě, pomoci má informační kampaň

Praha 9. září (ČTK) – Muži podle odborníků chodí k urologovi až s potížemi a zanedbávají preventivní prohlídky. Na ně by měli chodit nejpozději od 50 let. Pomoci má informační kampaň. V Česku začíná akce nadačního fondu Muži proti rakovině, který ji dnes představil novinářům, dříve než v listopadu, kdy se na prevenci rakoviny prostaty zaměřuje celosvětová kampaň Movember.

„Nadační fond bojuje i s mužskými předsudky. Stydí se o problémech mluvit, bojí se a pomoc lékaře vyhledají příliš pozdě,“ řekli dnes jeho představitelé. Rakovina varlat postihuje nejčastěji muže mezi 30 a 35 lety, ročně jich je asi 500. Podle Romana Zachovala, předsedy Urologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze někdy návštěvu lékaře od zjištění potíží odkládají i dva až čtyři měsíce.

„Rakovina prostaty je nejčastějším mužským nádorovým onemocněním. V naprosté většině se po vyšetření podaří odhalit včas a ve vyléčitelném stadiu,“ dodal Zachoval. Ročně lékaři nových případů odhalí asi 7000, nejčastěji díky preventivním prohlídkám. Nádor prostaty totiž nebolí, projeví se jenom zvětšenou prostatou a zvýšením hladiny PSA v krvi, kterou odhalí běžný rozbor.

Pacientské organizace požadují, aby tyto rozbory krve mohli mužům v rizikovém věku dělat i praktičtí lékaři. „Vyšší hodnota PSA ještě neznamená rakovinu, muže může zbytečně vyděsit. Interpretaci výsledků by měl udělat urolog,“ vysvětlil přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole Marek Babjuk.

Urologické nádory tvoří zhruba třetinu zhoubných nádorových onemocnění mužů. Počet nových případů narůstá, částečně také kvůli lepší diagnostice a prevenci, při níž se podaří případy odhalit. Česko se kampaně Movember účastní od roku 2009. Pořádají se různé preventivní akce včetně sportovních. Loni byly knírem jako symbolem akce označeny i vlaky nebo autobusy.

Lékaři z Brna předepsali 550 receptů na tři kila konopí

Brno 5. září (ČTK) – Léčebné konopí využívá stále více lidí. Lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně letos za prvních osm měsíců vydali 180 pacientům 550 receptů na tři kilogramy medicínského konopí, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Je to více než za celý loňský rok, kdy vydali recepty na 2,5 kilogramu konopí. Léčebné konopí nemocnice předepisuje především na bolest u onkologických, degenerativních nebo autoimunitních onemocnění.

Fakultní nemocnice u svaté Anny byla prvním státním zdravotnickým zařízením, které začalo s léčbou medicínským konopím. Jako první v minulosti začala vyrábět konopné tabletky. „Léčebné konopí je skvělým lékem. Při dobrém používání je to vynikající doplněk ke klasické léčbě bolesti. Přímo působí na bolest, ale také na další průvodní příznaky chronické bolesti, jako je nespavost nebo úzkost. Celkově jednoznačně zvyšuje kvalitu života u pacientů právě s chronickou bolestí,“ uvedl Radovan Hřib, vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Do léčby konopím se zapojuje v České republice čím dál více lékařů. Od začátku roku do konce srpna ho předepsali svým pacientům přes devět kilogramů, loni za stejnou dobu pouze přes dva kilogramy. „Třetina se týkala právě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kde se historicky poprvé zavedlo užití konopí v kapslích a pomocí vaporizéru,“ poznamenala Lipovská. Připomněla, že letošní novinkou je zahájení výzkumu léčebného konopí, které realizuje nemocnice a její Mezinárodní centrum klinického výzkumu. Budou se zkoumat účinky na pacienty. Díky tomu by se mohlo rozšířit využití konopí u dalších nemocí nebo by to mohlo vést k jednání o proplácení pojišťovnami. Pojišťovny zatím léčebné konopí nehradí. Konopí stojí asi od 130 do 170 korun za gram. Nejvíce bere pacient 30 gramů, měsíčně ho tak léčba může stát i několik tisíc.

Genovou terapii Huntingtonovy choroby čekají klinické studie

Praha 3. září (ČTK) – Nová genová terapie nevyléčitelné Huntingtonovy choroby, na jejímž vývoji se podíleli i čeští vědci, vstupuje ve Spojených státech do fáze klinických studií. Metoda, která má oddálit nástup tohoto neurodegenerativního onemocnění centrální nervové soustavy, se testovala na miniaturních prasatech ve výzkumném Centru PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd v Liběchově na Mělnicku. Na finálních experimentech se podíleli také neurochirurgové brněnské Nemocnice u svaté Anny a pražské Nemocnice Na Homolce. ČTK o tom dnes informoval ředitel Centra PIGMOD Jan Motlík.

Připomněl, že před deseti lety se narodila první samice miniaturního prasete, do jejíž genetické informace vědci začlenili mutovaný, tedy nesprávně tvarovaný lidský gen způsobující nevyléčitelnou Huntingtonovu chorobu. „Na Adéle, jak byla prasnička pojmenována, a na jejím potomstvu pak vědci ověřovali koncept nové genové terapie. Ta nyní úspěšně vstupuje do fáze klinických studií,“ uvedl Motlík.

Miniprasata jsou pro výzkum i přímo genovou terapii vhodná, protože v dospělosti jsou váhou i velikostí orgánů velice podobná lidem.

Onemocnění v roce 1872 jako první popsal americký lékař George Huntington. Protein, který onemocnění způsobuje, byl pojmenován huntingtin. „Do mozku transgenních miniprasat vpravujeme tzv. virové vektory, které dlouhodobě snižují hladinu mutovaného huntingtinu,“ vysvětlil vědecký postup Jan Motlík.

Centrum PIGMOD na finančně nákladném chovu transgenních liběchovských miniprasat deset let spolupracuje s americkou nadací CHDI Foundation. Na vývoji se podílí také společnost uniQure. Americký vládní úřad na kontrolu potravin a léčiv novou metodiku genové terapie nyní schválil a umožnil zahájení první klinické studie v druhé polovině tohoto roku, zatím ve Spojených státech.

Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění. V Česku jí trpí zhruba 1000 nemocných, průměrně postihuje sedm ze 100.000 lidí. U pacientů postupně dochází k poškozování nervové tkáně, za což je zodpovědný zmutovaný gen. A právě ten se vědci snaží „umlčet“ cestou genové terapie.