Lékaři z Brna předepsali 550 receptů na tři kila konopí

Brno 5. září (ČTK) – Léčebné konopí využívá stále více lidí. Lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně letos za prvních osm měsíců vydali 180 pacientům 550 receptů na tři kilogramy medicínského konopí, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Je to více než za celý loňský rok, kdy vydali recepty na 2,5 kilogramu konopí. Léčebné konopí nemocnice předepisuje především na bolest u onkologických, degenerativních nebo autoimunitních onemocnění.

Fakultní nemocnice u svaté Anny byla prvním státním zdravotnickým zařízením, které začalo s léčbou medicínským konopím. Jako první v minulosti začala vyrábět konopné tabletky. „Léčebné konopí je skvělým lékem. Při dobrém používání je to vynikající doplněk ke klasické léčbě bolesti. Přímo působí na bolest, ale také na další průvodní příznaky chronické bolesti, jako je nespavost nebo úzkost. Celkově jednoznačně zvyšuje kvalitu života u pacientů právě s chronickou bolestí,“ uvedl Radovan Hřib, vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Do léčby konopím se zapojuje v České republice čím dál více lékařů. Od začátku roku do konce srpna ho předepsali svým pacientům přes devět kilogramů, loni za stejnou dobu pouze přes dva kilogramy. „Třetina se týkala právě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kde se historicky poprvé zavedlo užití konopí v kapslích a pomocí vaporizéru,“ poznamenala Lipovská. Připomněla, že letošní novinkou je zahájení výzkumu léčebného konopí, které realizuje nemocnice a její Mezinárodní centrum klinického výzkumu. Budou se zkoumat účinky na pacienty. Díky tomu by se mohlo rozšířit využití konopí u dalších nemocí nebo by to mohlo vést k jednání o proplácení pojišťovnami. Pojišťovny zatím léčebné konopí nehradí. Konopí stojí asi od 130 do 170 korun za gram. Nejvíce bere pacient 30 gramů, měsíčně ho tak léčba může stát i několik tisíc.

Genovou terapii Huntingtonovy choroby čekají klinické studie

Praha 3. září (ČTK) – Nová genová terapie nevyléčitelné Huntingtonovy choroby, na jejímž vývoji se podíleli i čeští vědci, vstupuje ve Spojených státech do fáze klinických studií. Metoda, která má oddálit nástup tohoto neurodegenerativního onemocnění centrální nervové soustavy, se testovala na miniaturních prasatech ve výzkumném Centru PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd v Liběchově na Mělnicku. Na finálních experimentech se podíleli také neurochirurgové brněnské Nemocnice u svaté Anny a pražské Nemocnice Na Homolce. ČTK o tom dnes informoval ředitel Centra PIGMOD Jan Motlík.

Připomněl, že před deseti lety se narodila první samice miniaturního prasete, do jejíž genetické informace vědci začlenili mutovaný, tedy nesprávně tvarovaný lidský gen způsobující nevyléčitelnou Huntingtonovu chorobu. „Na Adéle, jak byla prasnička pojmenována, a na jejím potomstvu pak vědci ověřovali koncept nové genové terapie. Ta nyní úspěšně vstupuje do fáze klinických studií,“ uvedl Motlík.

Miniprasata jsou pro výzkum i přímo genovou terapii vhodná, protože v dospělosti jsou váhou i velikostí orgánů velice podobná lidem.

Onemocnění v roce 1872 jako první popsal americký lékař George Huntington. Protein, který onemocnění způsobuje, byl pojmenován huntingtin. „Do mozku transgenních miniprasat vpravujeme tzv. virové vektory, které dlouhodobě snižují hladinu mutovaného huntingtinu,“ vysvětlil vědecký postup Jan Motlík.

Centrum PIGMOD na finančně nákladném chovu transgenních liběchovských miniprasat deset let spolupracuje s americkou nadací CHDI Foundation. Na vývoji se podílí také společnost uniQure. Americký vládní úřad na kontrolu potravin a léčiv novou metodiku genové terapie nyní schválil a umožnil zahájení první klinické studie v druhé polovině tohoto roku, zatím ve Spojených státech.

Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění. V Česku jí trpí zhruba 1000 nemocných, průměrně postihuje sedm ze 100.000 lidí. U pacientů postupně dochází k poškozování nervové tkáně, za což je zodpovědný zmutovaný gen. A právě ten se vědci snaží „umlčet“ cestou genové terapie.

Nový telemedicínský projekt má pomoci s léčbou vysokého tlaku

Ostrava 3. září (ČTK) – V Moravskoslezském kraji začíná telemedicínský projekt, který má pomoci lidem se srdečně-cévními potížemi. Každodenní a pravidelné měření krevního tlaku, srdečního tepu či pohybové aktivity přístroji a následný přenos takto získaných dat k lékaři má výrazně zkrátit dobu pro stanovení nejlepší možné léčby daného pacienta. Novinářům to dnes řekli zástupci institucí, které na projektu spolupracují.

Cílem projektu je zkvalitnit možnosti léčby vysokého krevního tlaku a u pacientů s touto diagnózou tak snížit riziko infarktu či cévní mozkové příhody. Do dvouletého projektu zdravotní pojišťovny RBP (dříve Revírní bratrská pokladna) založeného na přenosu zdravotních informací od pacienta k lékaři už jsou zapojeni první pacienti. Aktuálně pojišťovna eviduje zhruba 500 zájemců o účast v projektu a spolupracuje asi se třemi desítkami lékařů, mezi nimiž jsou praktici, internisté a kardiologové.

„Předpokládáme, že tento projekt bude probíhat v letech 2019 a 2020. Naší ambicí je zapojit do toho až 2000 pacientů,“ řekl výkonný ředitel RBP Antonín Klimša. Na projekt pojišťovna vyčlenila 5,5 až šest milionů korun.

Pacienti zapojení do projektu získají domů bezplatně přístroje, které budou přenášet potřebné fyziologické údaje přímo k jejich ošetřujícímu lékaři. „Telemedicína umožňuje kontinuální sledování pacienta. A umožňuje daleko rychlejší nasazení a úpravu dávek léků tak, aby došlo k optimalizaci tlaku,“ vysvětlil výhody pravidelného monitoringu jeden ze zapojených lékařů, kardiolog Jaroslav Januška.

Pojišťovna na projektu spolupracuje s Moravskoslezským krajem a Národním dohledovým centrem, které se zaměřuje právě na telemedicínskou péči. „Chceme navýšit roli telemedicíny v našem kraji. Má to dva základní důvody. Ten první je ten, že chceme navýšit kvalitu poskytované zdravotní péče, tedy umožnit dohled nad chronickými pacienty, aby byli skutečně jejich lékaři včas varování v případě nějakých excesů. V České republice se také potýkáme s nedostatkem lékařů a právě telemedicína je do jisté míry odpovědí na ten problém,“ uvedl hejtman Ivo Vondrák (ANO).

V Brně se narodilo dítě po 117 dnech od mozkové…

Brno 2. září (ČTK) – Ve Fakultní nemocnici Brno se narodila císařským řezem holčička po 117 dnech od mozkové smrti matky. Udržet tak dlouho životní funkce u těhotné ženy ve stavu mozkové smrti a přivést dítě až téměř k donošenosti je podle lékařů světový unikát. Holčička Eliška vážila 2130 gramů a měřila 42 centimetrů. Lékaři dnes podrobnosti oznámili novinářům.

Případ podle lékařů potvrzuje obrovskou sílu počínajícího lidského života i sílu těla matky, které danou situaci dokázalo za pomoci lékařů a zdravotních sester zvládnout a darovat dítěti život navzdory vlastní mozkové smrti. Obdobných případů je ve světě popsáno přibližně 20. Ten brněnský je výjimečný délkou hospitalizace a zralostí plodu, které se podařilo dosáhnout.

Sedmadvacetiletou ženu našli její blízcí v bezvědomí 21. dubna, tehdy byla v 16. týdnu těhotenství. Záchranka ženu převezla do Fakultní nemocnice Brno. Zhruba v 16:00 vymizela spontánní dechová aktivita a vyšetření potvrdilo smrt mozku. Příčinou byla cévní malformace provázená krvácením do mozku.

Lékaři pak udělali maximum, aby stabilizovali životní funkce a zachránili plod v těle matky. Pečovali o srdeční činnost, plicní a ledvinné funkce, bojovali s infekcemi, výživu sestavovali i s ohledem na vývoj plodu. Několikrát týdně, posléze denně monitorovali plod ultrazvukem. Pokoušeli se podporovat normální vývoj dítěte, například pohybovali nohama matky, aby simulovali chůzi. „Babička četla pohádky dítěti po celou dobu těhotenství,“ uvedl Roman Gál, přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

V pondělí 24. června potvrdilo gynekologické konzilium váhu plodu 980 gramů s nadějí, že se zdárně vyvíjí. V červenci měl plod už 1500 gramů. Císařský řez provedli lékaři 15. srpna ve 34. týdnu. Dívenka měla 2130 gramů a 42 centimetrů. Dostala jméno Eliška, které vybrala matka ještě na počátku těhotenství.

Otec holčičky označil její narození za zázrak. Nyní si zvyká na roli táty dvou malých dětí na plný úvazek. „Děkuji vám, že jste mi vycházeli vždy maximálně ve všem vstříc, byli ochotní a citliví a sdíleli se mnou můj smutek současně s nadějí, že se podaří zachránit naše miminko,“ vzkázal zdravotníkům.

Jan Tomandl

V Praze se otevře zařízení paliativní péče pro mentálně postižené

Praha 30. srpna (ČTK) – V Domově Sulická v Praze se v pondělí otevře domácnost pro mentálně postižené v závěrečné fázi života. Je to první zařízení svého druhu v České republice. Pražský magistrát na jeho vznik přispěl 72 miliony korun. K dispozici je tu osm jednolůžkových a jeden dvoulůžkový pokoj, zhruba polovinu kapacity Domov obsadí vlastními klienty, uvedla na novinářské prohlídce prostorů ředitelka Domova Sulická Lenka Kohoutová.

Zařízení budou moct využívat nejen mentálně postižení, kteří umírají, ale i mentálně postižení s nevyléčitelnou chorobou, kteří potřebují zvýšenou péči. Hospice je totiž podle Kohoutové odmítají. „My za svými klienty chodíme na návštěvy do nemocnic a mnoho umírajících klientů s mentálním postižením končilo na popruzích. To byl velký impuls pro to, abychom moc prosili Prahu, aby zainvestovala takovou domácnost,“ řekla Kohoutová.

Nové zařízení nemá ničím připomínat nemocnici, naopak má simulovat domov. Kromě pokojů klientů je tu obývací pokoj s kuchyňskou linkou. Sloužit zde budou zdravotní sestry společně s pracovníky sociální péče. Domov Sulická je sociálním zařízením, proto nezaměstnává lékaře.

Domácnost nemá sloužit pouze klientům Domova Sulická, ale postiženým z celé republiky, přednostně z hlavního města. „V rámci této domácnosti nabídneme i vzdělávání kolegů z jiných zařízení,“ doplnila Kohoutová.

Domov Sulická nabízí pobytovou službu a chráněné bydlení pro lidi s mentálním či kombinovaným postižením. Pečuje o děti od tří let po seniory. Ve dvou objektech má 159 lůžek a 12 míst v chráněném bydlení. Pokoje jsou tu maximálně dvoulůžkové.

Corriere della Sera: Broskve jsou elixírem krásy

Řím 30. srpna (ČTK/Corriere della Sera) – Broskve, tento druh letního ovoce, jsou nejen chutné, šťavnaté a hasí žízeň, ale také dělají dobře našemu organismu a jsou elixírem krásy, který dělá pleť zářivější, píše italský deník Corriere della Sera.

Mezi nejdůležitější plusy broskví patří, že napomáhají dobrému trávení. Je to díky vláknině, průměrná broskev totiž zajistí téměř deset procent denní potřeby organismu. Pomáhají nejen proti zácpě a chrání trávicí soustavu, ale přispívají také ke snižování hladiny cukru v krvi. Broskve navíc obsahují probiotika nezbytná pro střevní bakterie.

Mají vysoký obsah vitamínu C (více než 15 procent denní potřeby), který je nezbytný pro růst a fungování mnohých imunitních buněk, a vitamínu A (deset procent doporučované denní spotřeby), který pomáhá sliznicím dýchací soustavy, jež vytvářejí ochrannou bariéru před choroboplodnými zárodky. Díky přirozeným antibakteriálním vlastnostem broskví je toto ovoce významným spojencem imunitního systému.

Broskve jsou tvořeny z více než 85 procent vodou a jsou tak skutečným elixírem mládí pro pleť. Kromě toho, že obsahují antioxidanty, jsou bohaté na beta karoten, který chrání pleť před škodlivými účinky slunce a dodává jí zářivost. Obsah vitamínu C, který přispívá k tvorbě kolagenu, zlepšuje elastičnost pleti.

Mezi mnoha jinými vlastnostmi vitamín A také prospívá zraku. Jeho nedostatek vede k chorobě známé jako xeroftalmie, vysychání spojivky a rohovky oka, které může poškodit zrak a způsobit noční slepotu. Lutein a zeaxantin z broskví pomáhají chránit sítnici a mohou snížit riziko vzniku maskulární degenerace a šedého zákalu.

Broskve také mohou snižovat riziko rakoviny. Jedna studie prokázala, že antioxidanty, které broskve obsahují, brání růstu a šíření zhoubných buněk, zejména pokud jde o rakovinu prsu.

Nedávný výzkum ukázal, že bioaktivní látky obsažené v broskvích mají protizánětlivé vlastnosti a působí proti obezitě. Mají schopnost regulovat hladinu cukru a inzulínu v krvi. To spolu s vysokou koncentrací vlákniny a vody činí z broskví prostředek, jak držet pod kontrolou váhu.

Antioxidanty obsažené v broskvích bojují s oxidačním stresem, v podstatě nerovnováhou mezi produkcí volných radikálů, které škodí buňkám, a mezi schopností organismu čelit jejich škodlivým účinkům. To je jedním z faktorů přispívajících k neurodegenerativním chorobám jako je Alzheimer.

Broskve také upravují krevní tlak a chrání tělo před nafouknutím. Zde hraji zásadní roli draslík, který působí jako přírodní diuretikum a přispívá k odbourávání nadměrného sodíku. Tím umožňuje zmírňovat krevní tlak na srdce a tepny.

Ministerstvo: Očkování dospělých zvýší protilátky jen dočasně

Praha 29. srpna (ČTK) – Očkování dospělých proti spalničkám zvýší protilátky jen dočasně. Vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti je spolu s nízkou proočkovaností a nákazami ze zahraničí příčinou současné epidemie. Novinářům to dnes řekl předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Reagoval tak na zprávu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) odebrala ČR status země, kde se podařilo spalničky eliminovat. Do minulého týdne lékaři nahlásili 585 nových případů.

V současné době se proti spalničkám očkuje dvěma dávkami v dětství. Kolem 40 let ale může být očkování již neúčinné. „Pokud dáme třetí dávku dospělému, většinou protilátky velmi dramaticky stoupnou, ale během několika měsíců zase klesnou zpět,“ vysvětlil Prymula. Zatím se podle něj budou po změření protilátek očkovat hlavně rizikové osoby jako například zdravotníci nebo policisté.

„V posledních týdnech došlo k výraznému zpomalení epidemie. Myslím si, že postupně dojde k minimalizaci dalších případů,“ uvedl dále Prymula. Důvodem vyššího výskytu nemoci v posledních dvou letech podle něj kromě snižující se proočkovavanosti, která klesla zejména v Praze, také import ze zahraničí. „Každá velká epidemie u nás začala importem ze zahraničí. Například z Ukrajiny, kde se potýkají s velkou epidemií, ale i ze západních zemí,“ dodal. Odmítání očkování celosvětově podle Prymuly ovlivňují také dezinformace na internetu.

Status zemí bez spalniček má tak podle WHO nově v evropském regionu 35 z 53 zemí, kromě ČR o status přišla také Albánie, Řecko a Velká Británie. WHO v této souvislosti vyzvala k posílení očkování. Během letošního prvního pololetí už bylo v Evropě zaznamenáno více případů spalniček než za celý loňský rok (84.462).

Lékaři v Brně přivedli na svět dítě u ženy s mozkovou smrtí

Brno 27. srpna (ČTK) – Lékaři ve Fakultní nemocnici Brno udrželi po rekordně dlouhou dobu vitální funkce u ženy s mozkovou smrtí, díky tomu pak mohli v srpnu přivést na svět její dítě. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí nemocnice Pavel Žára, dodal, že podrobnosti sdělí zástupci nemocnice na pondělní tiskové konferenci. Podle něj případ nemá ve světě obdoby. Dítě porod přežilo. Podle České televize lékaři provedli císařský řez již v polovině srpna, narodila se holčička o váze 2,10 kilogramu a od pondělí je u otce.

Žára označil situaci za zázrak. „Brněnská medicína se opět stává světovou a lékaři z Fakultní nemocnice Brno zažili další zázrak, který nemá ve světě obdoby. Udrželi vitální funkce u ženy s mozkovou smrtí po rekordní dobu a následně došlo k porodu,“ uvedl Žára. Bližší informace nechtěl říct, protože je nemocnice chystá na pondělní konferenci.

Nezávislý odborový svaz Policie ČR ve spolupráci s krajskou policií na Vysočině od 1. června pořádal veřejnou sbírku pro třebíčského policistu, jehož manželka je v brněnské nemocnici v mozkové smrti a lékaři se snaží zachránit její nenarozené dítě. ČTK to tehdy řekl Milan Novotný z odborového svazu. Mozkovou smrt sedmadvacetileté ženy v důsledku masivního krvácení do mozku lékaři konstatovali, když byla v 16. týdnu těhotenství.

Již v lednu 2016 v brněnské fakultní nemocnici porodila žena v kómatu. Lékaři přivedli na svět chlapečka císařským řezem. Žena se dostala do bezvědomí čtyři měsíce před porodem při dopravní nehodě. Chlapeček přišel na svět v 31. týdnu těhotenství matky s váhou 1,9 kilogramu. Zdravotní stav ženy se po porodu začal lepšit, až se zotavila.

Podle České televize je vůbec první zaznamenaný případ, kdy se podařilo zachránit nedonošené dítě ženy v kómatu nebo po mozkové smrti, z roku 1981. V americkém městě Buffalo byla přijata do nemocnice čtyřiadvacetiletá žena se zánětem mozku. Testy poté ukázaly, že u ní nastala mozková smrt. V té době byla ve 23. týdnu těhotenství. Lékaři ji udržovali naživu ještě šest týdnů. Poté se císařským řezem, devět týdnů před termínem porodu, narodilo zdravé dítě. Podle ČT je podobných případů na světě zhruba desítka a u většiny se podařilo dítě zachránit, ale matky zemřely. Existují však i případy, kdy lékaři přivedli na svět dítě u žen v kómatu a ženy potom přežily.

Ve zlínské nemocnici začnou nabízet terapii kontaktem s kočkami

Zlín 26. srpna (ČTK) – Dobrovolnické centrum Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně rozšíří své aktivity o felinoterapii, tedy podpůrnou terapii využívající kontaktu člověka s kočkami. Hospitalizovaným ji chce nabídnout ještě letos. Nápad vznikl na základě požadavků převážně starších pacientů. Terapii lidé vnímají pozitivně, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant.

Klíčové podle odborníků je, aby kočky byly zvyklé na cizí lidi a měly z těchto setkání potěšení. „Chtěli bychom i tímto způsobem oslovit chovatele, zda by s námi měli zájem spolupracovat. Budeme za to určitě rádi,“ uvedla koordinátorka dobrovolnického centra Michaela Schneiderová.

Felinoterapii nemocnice zavede na odděleních geriatrie a neurologie. Využívá se jako podpůrná léčba fyzických i psychických poruch. V České republice se podle Havrlanta poprvé uplatnila v roce 2002 v Mladé Boleslavi. Pacientům tehdy pomohly kočky plemen ragdoll a perský kocour.

Zlínská nemocnice od loňska využívá také známější canisterapii, která zase využívá kontakt se psy. Aktuálně se svými cvičenými psy dochází za pacienty 13 týmů. Frekvence návštěv je u každého z nich jiná. Některé přichází jednou týdně, jiné měsíčně, další pomáhají pacientům nepravidelně. „Jsou pejsci, kteří se kontaktem s nemocnými lidmi unaví rychle a potřebují delší čas na regeneraci. Jiní terapie zvládají lépe. Každému canisterapeutickému týmu jsme za jejich práci velmi vděční. Pomáhají o své dobré vůli a ve volném čase,“ uvedla Schneiderová.

Další novinku v KNTB představují dvě knihobudky umístěné v areálu nemocnice. Lidé si v nich mohou půjčit, či vzít zdarma knihu. Jednu z budek zájemci naleznou u budovy číslo 21 a druhou v altánku mezi budovami číslo 11 a 12. „Nabízí stovky knih. Jsou určené nejen pacientům a zaměstnancům, ale také návštěvníkům nemocnice. Knížky si mohou půjčit, vzít, nebo vyměnit za jiné. Pokud budou chybět, literární fond doplníme či obnovíme,“ dodala Schneiderová. Knihobudky se ve zlínské nemocnici objevily i díky spolupráci se společností Knihomil.