Mary Kay: výzkum zaměřený na bariérovou funkci pokožky

Dallas 12. srpna 2019 – Mary Kay představila na konferenci Čínské asociace integrativní medicíny svůj výzkum zaměřený na bariérovou funkci pokožky a obličejového erytému.

Jako jeden z předních inovátorů na poli produktů pro péči o pokožku, v segmentu přímého prodeje a kosmetiky, firma Mary Kay i nadále pomáhá vědeckému výzkumu, a tak na každoroční konferenci Dermatologického výboru, kterou ve dnech 8. – 11- srpna pořádala Čínská asociace integrativní medicíny, představila výsledky své studie na zlepšení bariérové funkce kůže a zmírnění příznaků obličejového erytému (zčervenání pokožky na obličeji). Konference se uskutečnila v Číně, ve městě Lanzhou, v provincii Gansu.

“Odborníci z firmy Mary Kay se řadu let věnují výzkumu funkce pokožky s cílem vyvíjet skutečná řešení pro skutečné lidi,” řekla Dr. Lucy Gildea, vrchní ředitelka firmy Mary Kay Inc. pro vědecký výzkum.

“Součástí našeho poslání je aktivně se zapojovat do vědeckého výzkumu v oblasti kosmetiky a sdílet naše výsledky s vědeckou komunitou. Toho se snažíme dosáhnout účastí na globálních dermatologických konferencí, kde si můžeme společně vyměnit naše zkušenosti a poučit se od ostatních odborníků tak, abychom našim zákazníkům mohli nabídnout fungující a lepší produkty.”

Dr. Jenny Jiang, ředitelka pro medicínské záležitosti čínské pobočky firmy Mary Kay, na konferenci představila výsledky výzkumu v oblasti správného fungování kožní bariéry a zmírňování projevů obličejového erytému. Nová zjištění mohou přinést důležité informace pro pochopení toho, jak funguje citlivá pokožka. Konference se zúčastnili přední dermatologové z celé země a zástupci významných kosmetických firem.

Součástí vědeckého a výzkumného týmu firmy Mary Kay jsou odborníci a vědečtí pracovníci s doktoráty a další vysokoškolsky vzdělaní experti z různých oborů, včetně buněčné biologie, kožní biologie, chemie, biochemie a dalších oborů. Tento tým vědců a odborníků se snaží provádět průlomový výzkum a sdílet důležitá a zásadní zjištění týkající se zdraví pokožky se širší vědeckou a kosmetickou komunitou.

Každoročně společnost Mary Kay investuje miliony dolarů do výzkumu a vývoje a realizuje stovky tisíc vědeckých testů produktů a ingrediencí, aby zajistila nejvyšší normy bezpečnosti, kvality a výkonnosti. Společnost Mary Kay má ve svém globálním portfoliu více než 1 500 patentů na produkty, technologie a návrhy obalů. Minulý rok firmy otevřela špičkové výrobní a výzkumné centrum v texaském Lewisville, do kterého investovala více než 100 miliónů dolarů.

O společnosti Mary Kay

Originální žena bořící mýty, Mary Kay Ashová založila svou kosmetickou firmu před více než 55 lety se třemi cíli: nabídnout ženám skvělé příležitosti, vyrábět neodolatelné produkty a udělat ze světa lepší místo pro život. Z tohoto snu nakonec vznikla nadnárodní společnost s obratem v řádu miliard dolarů, která má milióny nezávislých prodejců v téměř 40 zemích světa. Firma Mary Kay se snaží věnovat výzkumu na poli kosmetiky a vyrábí špičkové produkty pro péči o pokožku, kosmetiku pro barvení vlasů a doplňky stravy. Prostřednictvím své nadace Mary Kay FoundationSM firma věnovala více než 78 miliónů dolarů na výzkum rakoviny a poskytování přístřeší pro oběti domácího násilí. Původní vize paní Mary Kay Ashové – „postupně zlepšovat jednu rtěnku denně“ tak i nadále platí.

Přečtěte si zdrojovou verzi této tiskové zprávy na webových stránkách businesswire.com: https://www.businesswire.com/news/home/20190809005304/en/

Nové léky by měly pomoct pacientům s migrénou, jedná se…

Brno 9. srpna (ČTK) – Pacientům s migrénou mají pomoct nové léky na trhu. Testovaly se v klinických studiích, kterých se účastnila I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařská Fakulta Masarykovy univerzity. Lék stojí měsíčně 14.000 korun a jedná se s pojišťovnami, aby se výrazně snížil doplatek pro pacienty. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Podle ní by zpočátku měli pacienti dostat předpis v centrech pro léčbu bolesti hlavy, takové centrum má i nemocnice.

Lék nazvaný Aimovig se podle Veselé podává injekčním roztokem jednou za čtyři týdny a lze ho užívat dlouhodobě. Sloužit má zatím pacientům, kteří mají problémy nejméně čtyřikrát do měsíce a nezabraly jim jiné léky.

„Širšímu uplatnění nových léků zatím brání vysoká cena a nutnost uhradit si předepisovaný lék prakticky v plné výši. Jedná se ale s pojišťovnami. Výsledkem by mělo být zásadní snížení doplatku pro pacienta,“ uvedl přednosta kliniky Milan Brázdil. Nyní je k dispozici lék v síle 70 miligramů, následně by měl být k dispozici o síle 140 miligramů. Lék je pro pacienty starší 18 let, není pro děti a mladistvé ani pro těhotné a kojící ženy.

Podle Pavla Řehulky z brněnského centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy jsou bolesti hlavy častou obtíží a potkává se s ní velké množství lidí. „Pokud jsou spojené s nějakou příčinou jako vysoký tlak nebo úraz, jsou označované jako sekundární. Kromě toho ale existuje skupina bolestí označovaná jako primární. Nejčastějším a typickým představitelem je migréna, kterou trpí asi deset procent populace,“ podotkl Řehulka.

Podle Veselé bývá někdy intenzita bolesti ochromující. „Léčba migrény zahrnuje především léčbu akutního záchvatu, ale pokud nemocný trpí těžkými záchvaty, je vhodné přistoupit k použití léků zvaných profylaktické. Mohou vést ke snížení frekvence a tíže bolesti a ke snížení spotřeby akutní medikace,“ uvedla Veselá.

Podle ní vznikly už před 25 lety léky určené k léčbě záchvatů migrény, ale stále zůstává určitá skupiny lidí, u nichž přetrvávají záchvaty s řadou doprovodných příznaků jako například zvracení. „Může nastat to, že původní léky ztratí efekt nebo nebudou dostatečné,“ dodala Veselá.

Tuzemská produkce léčivek po předchozím útlumu opět roste

Olomouc 8. srpna (ČTK) – Pěstování léčivých rostlin pro průmyslové zpracování se v Česku dostalo z útlumu a plochy s léčivkami se v posledních dvou letech zvyšují. V roce 2017 jejich rozloha vzrostla zhruba o 400 hektarů a loni o dalších 500 hektarů na 3558 hektarů. Největší podíl má ostropestřec mariánský, s velkým odstupem následuje heřmánek, máta peprná a meduňka. ČTK dnes informaci získala ze statistik ministerstva zemědělství a Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin Pelero.cz.

Ostropestřec mariánský byl v roce 2018 v Česku pěstován na 3000 hektarech. Farmaceutické firmy v posledních letech zvyšují výkup ostropestřce a poptávka roste i od kosmetických firem, které využívají olej vzniklý při jeho zpracování. „Pěstování ostropestřce se ve většině případů realizuje přímo na zakázku od zpracovatele, který dodává pěstiteli i osivo, jehož kvalita je prioritní podmínkou dostatečné a kvalitní produkce,“ stojí ve zprávě MZe.

Helena Pluháčková ze sdružení Pelero.cz dnes po tiskové konferenci k letní etapě výstavy květin Flora Olomouc ČTK řekla, že v posledních letech přibývá v Česku polí s levandulí. Levandulový olej se užívá v lékařství, kosmetice a aromaterapii. „Nárůst ploch s levandulí jsme zaznamenali hlavně na Moravě, protože klimatické podmínky tomu teď napomáhají. Levandule je velmi oblíbená a i v našich podmínkách má vysokou kvalitu,“ uvedla.

V předchozích letech plocha léčivých rostlin v Česku spíš klesala. Zatímco v roce 1997 byly léčivé rostliny v ČR pěstovány na 6127 hektarech, tak v roce 1999 pouze na 950 hektarech. V následujících letech plocha pozvolna rostla až na 4177 hektarů v roce 2012. Poté se trend obrátil a do roku 2016 plocha léčivek klesla na 2643 hektarů.

Zároveň se snižovala produkce léčivých rostlin. Například v roce 2004 činila 5257 tun, v roce 2016 necelých 2000 tun a předloni 3123 tun. V roce 2018 pak díky rozšíření ploch s léčivkami vzrostla na 4287 tun. Nejvyšší produkce léčivých rostlin byla v Česku zaznamenána v roce 1998, kdy obnášela 5282 tun.

Odbyt léčivých rostlin je podle pěstitelů v posledních letech nestabilní. I když na celém světě roste poptávka, tak tuzemských pěstitelů je nedostatek, protože pěstování léčivek je velmi náročné. Čeští pěstitelé se navíc musejí vyrovnat s konkurencí levných léčivých rostlin především z jižní a jihovýchodní Evropy, které se snaží čelit vyšší kvalitou a obsahem účinných látek. Do Česka se dováží hlavně tradiční lipový květ, kopřiva i heřmánek.

Záhonů s léčivými rostlinami přibývá na českých zahrádkách. „Lze to dokladovat mimo jiné tím, že Český zahrádkářský svaz zve mezi své členy odborníky a obrací se i na spolek Pelero.cz s požadavky na odborné přednášky,“ podotkla předsedkyně výboru Pelero.cz Blanka Kocourková.

Vývoj ploch a produkce léčivých rostlin v ČR

Zdroj: MZe

AGEL se rozrostl o tři gynekologické ambulance v Olomouckém kraj

Olomouc 7. srpna (ČTK) – Skupina Agel, vlastněná podnikatelem Tomášem Chrenkem, se rozrostla o společnost Gynap, privátní gynekologické centrum z Olomouckého kraje. Své ordinace provozuje v Uničově a Slatinicích na Olomoucku a v Konici na Prostějovsku. Ve společnosti Gynap získala skupina Agel 80 procent podílu. Zbývajících 20 procent vlastní Pavel Soviar, který byl dosud jediným vlastníkem a ve společnosti zůstává v pozici vedoucího lékaře. ČTK o tom dnes informovala mluvčí Agelu Radka Miloševská.

„Největší z pracovišť společnosti Gynap je ambulance v Uničově, kde pracují souběžně dva lékaři s porodními asistentkami a je zde také ambulantní sálek, kde se provádějí ambulantní hysteroskopie bez celkové anestezie. V ambulanci v Konici a ve Slatinicích pracuje jeden lékař a sestra-porodní asistentka,“ uvedl jeden z jednatelů společnosti Gynap a současně primář gynekologicko-porodnického oddělení šternberské nemocnice Marek Vaca.

Všechny ambulance poskytují standardní ambulantní péči o gynekologické pacientky i těhotné ženy. V ambulanci v Uničově pracuje navíc také lékařka se specializací v oboru lékařská genetika a provádí se zde genetická ultrazvuková vyšetření v těhotenství, doplnil Vaca.

Privátní gynekologické centrum se sídlem ve Slatinicích je provozované od roku 1999, má 18 zaměstnanců. „V současné době se převádí a nastavují jednotlivé procesy ve společnosti Gynap k začlenění do skupiny AGEL. Cílem je intenzivní spolupráce s nemocnicemi a laboratořemi společnosti Středomoravská nemocniční a celou skupinou Agel,“ dodal Vaca.

Skupina Agel, která je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě, provozuje v České a Slovenské republice 22 nemocnic, síť poliklinik, lékáren, laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. V Olomouckém kraji do ní patří Jesenická nemocnice, Nemocnice Prostějov, Nemocnice Přerov a Nemocnice Šternberk, Poliklinika AGEL v Olomouci a specializovaná zdravotnická zařízení Dialýza Šumperk a Transfúzní služba Šumperk.

Podještědí mělo slavného léčitele, pacientům dával hadí jed

Český Dub (Liberecko) 6. srpna (ČTK) – Vyhlášeným léčitelem, za nímž denně přišlo i přes 100 lidí, býval hadař Josef Adam z Trávníčku v Podještědí. K léčbě svých pacientů používal v polovině minulého století zmijí jed. Údajně si k němu pro lék jezdil i tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý. Osud dnes již téměř zapomenutého léčitele je součástí nyní vydané knihy Příběh podještědské obce regionálního historika Jana Havelky.

Poprvé o Adamovi slyšel před 12 lety od pamětníků, s jeho osudem se mohl blíže seznámit v archivu v Semilech, kde hledal trestní spisy takzvaných venkovských boháčů. „A mezi nimi nejtlustší spis byl na hadaře a bylináře Adama,“ řekl ČTK Havelka.

Adam do svých 51 let žil vcelku obyčejně, pracoval v textilní továrně, jako nádeník, příležitostný zedník či betonář. Zvrat přinesl rok 1930, kdy jeho manželka onemocněla rakovinou dělohy a po neúspěšném léčení v nemocnicích v Turnově a Liberci ji přivezli domů na žebřiňáku v peřinách s tím, že do týdne zemře.

Adam později říkal, že se mu zjevila zemřelá dcera s tím, že jedině on sám jí může pomoci. V té době si přečetl článek o úspěšné jugoslávské léčitelce rakoviny, jejíž léčba spočívala v použití hadího jedu. Adam si opatřil zmije a svůj roztok začal manželce podávat. „Za tři měsíce se tak zotavila, že byla úplně zdravá. A tak, když toto se rozšířilo, počali ke mně lidé z okolí choditi, a tak jsem počal s léčením,“ uvedl o čtvrt století později při výslechu na policii.

Podle jedné z historek lék od něj bral i komunistický ministr školství Nejedlý. „Táta to počítal a někdy tam bylo denně přes 100 lidí,“ citoval Havelka jednoho pamětníka. Diagnózu Adam podle svých slov určoval prohlídkou moči anebo mu nemocný řekl, co mu chybí.

„Jinak nikoho neprohlížím, jelikož ke mně dochází většinou lidé, kteří prodělali všemožné léčení. A když byli odkázáni na potupné umírání, přišli ke mně, a já zachránil tak mnoho lidí od smrti a dnes jsou tito lidé zdrávi a dostávám mnoho děkovných dopisů,“ uvedl u výslechu Adam.

Jako základ používal železité víno Maltoferrochin, běžně dostupné v lékárnách, a do toho přidával byliny a hlavně jed ze dvou zmijí. Měl širokou síť dodavatelů, v 50. letech za jednu platil 20 korun a měsíčně jich potřeboval asi 200.

Komunistickému režimu se nelíbilo, že neplatil daně a že léčí bez kvalifikace. Policie si vyžádala i posudek od ministerstva zdravotnictví, v němž se uvádělo, že buď hadí jed do vína nedává, a je tak podvodník, a pokud ho tam dává, tak je travič. Není známo, zda si někdo z pacientů stěžoval, u soudu měl ale Adam z jejich strany podporu a po jeho odsouzení od nich dokonce putovala žádost o milost k tehdejšímu prezidentovi Antonínu Zápotockému. „Měla asi 200 podpisů,“ uvedl Havelka. Prezident sice milost Adamovi udělil, hadař ale nedlouho poté, v roce 1958, zemřel.

Zda byl Adam skutečně obdařen zázračnými schopnostmi, se dnes lze jen dohadovat. Stejně chtěl léčit i jeho syn. „Ale úspěchu se nedočkal,“ uvedl Havelka. S teorií, jak se mohla zázračně uzdravit Adamova manželka, přišel u komunistického soudu lékař turnovské nemocnice. Podle něj sice byla propuštěna v posledním stadiu nemoci bez jakékoliv naděje, ale spíš než hadí jed na ni prý zázračně zapůsobilo předchozí ozařování.

Lidé ale přičítali Adamovi i další úspěchy. „Kdyby totiž nezaznamenal žádný skutečný úspěch a jeho léčení se omezovalo na několik š́ťastných náhod, nikdy by nezískal takový věhlas,“ uvedl Havelka ve své knize. Adam je v ní jen jednou z postav, badatel se v knize věnuje i dalším zajímavým lidem a místům v Hradčanech a okolních vsích u Českého Dubu.

Marek Kuntoš

Maďarští lékaři v Bangladéši oddělili tříletá siamská dvojčata

Dháka 2. srpna (ČTK) – Siamská dvojčata srostlá hlavou se dnes v bangladéšské Dháce zotavují po 30hodinové operaci, při níž je v rámci humanitárního projektu oddělil tým maďarských lékařů. Tříleté holčičky Rabija a Rukaja byly spojené hlavami a společnou měly i část mozku. Po poslední fázi operace je jejich stav stabilní, informovala agentura AFP s odvoláním na lékaře.

„Po konečném oddělení jsou ve stabilizovaném stavu,“ řekl András Csókay, neurochirurg charitativní lékařské Nadace pomoci pro bezbranné (APDF), který operaci provedl společně s 35členným maďarským týmem.

Před operací lékaři uvedli, že je jen padesátiprocentní naděje, že přežijí obě z dvojčat. Zatím byla na celém světě úspěšná jen hrstka operací, při nichž byla oddělována dvojčata srostlá hlavami.

Skupinu ADPF založili Csókay a plastický chirurg Gergely Pataki v roce 2002, aby poskytovali operace zdarma chudým lidem v Maďarsku i zahraničí. Rodiče bangladéšských dvojčat nadaci oslovili v roce 2017. Během první fáze operace v loňském roce tým během 14hodinové operace oddělil společné cévy.

Pak od letošního ledna lékaři převezli dívky na šest měsíců do Budapešti, kde jim voperovali maďarský implantační systém, jehož cílem bylo roztáhnout kůži a měkké tkáně na jejich hlavičkách. Během této doby provedli více než 40 dalších zákroků. Nakonec se dvojčata a maďarští lékaři koncem července vrátili do Dháky, aby provedli konečné oddělení sourozenců.

V Rusku je kritický nedostatek léků pro nemocné AIDS

Ruští lékaři bijí na poplach, v zemi je kritický nedostatek léků pro pacienty s virem HIV. Agentura Interfax dnes napsala, že zásoby preparátů končí, tři pokusy zakoupit v zahraničí potřebné léky selhaly, údajně z „byrokratických“ důvodů. V Rusku je evidováno přes milion pacientů s virem HIV, jejich skutečný počet je ale podle expertů mnohem vyšší.

Moskva 1. srpna (ČTK) – Ruští lékaři bijí na poplach, v zemi je kritický nedostatek léků pro pacienty s virem HIV. Agentura Interfax dnes napsala, že zásoby preparátů končí, tři pokusy zakoupit v zahraničí potřebné léky selhaly, údajně z „byrokratických“ důvodů. V Rusku je evidováno přes milion pacientů s virem HIV, jejich skutečný počet je ale podle expertů mnohem vyšší.

Ruské lékárny si na nedostatek léčiv začaly stěžovat v roce 2017, kdy ruské vedení v reakci na západní sankce vyhlásilo program náhrady dovozových preparátů léky domácí výroby. Situace se od té doby postupně zhoršuje. Pokud jde o AIDS, vzhledem k nedostatku léků podle ruských médií lékaři často doporučují nemocným, aby si preparáty opatřili sami.

Choroba AIDS je v Rusku nejčastější příčinou úmrtí u lidí aktivního věku, pokud jde o infekční nemoci. Nemocní AIDS v Rusku umírají průměrně ve věku 38 let. Na ministerstvu zdravotnictví agentuře Interfax řekli, že nový kontrakt na dodávku léků pro osoby infikované virem HIV byl uzavřen v minulých dnech, distribuce začne nejdřív v září, pravděpodobně ale až v listopadu.

The Telegraph: Přeživší eboly jsou nadějí pro nakažené

Kinshasa 31. července (ČTK/The Telegraph) – Pro pacienty s diagnózou jednoho z nejnebezpečnějších světových onemocnění jsou konžská zdravotnická střediska děsivým místem. Ve chvíli, kdy pozitivní krevní testy prokážou ebolu, nemocní jsou umístěni do hermeticky uzavřených buněk. Zatímco se pohybují na hranici života a smrti, jediný fyzický kontakt s vnějším světem jsou doktoři od hlavy až k patě odění v dekontaminačních oblecích, píše list The Telegraph.

Je tu ovšem jedna výjimka: téměř v každé průhledné plastové buňce je přítomný jeden z těch, co ebolu přežili a mají proti nemoci vytvořené protilátky. Poskytují nemocným útěchu, povzbuzení a protože není potřeba nosit ochranný oděv – lidský dotek.

Tito lidé mohou být klíčem k úspěchu proti nemoci, kterou na začátku července Světová zdravotnická organizace (WHO) označila za mimořádnou událost světového dosahu.

Mwamini Masikiová se dobrovolně přihlásila k tomu být jednou z těch, kdo nakaženým pomáhají. V lednu se jí podařilo vyhrát těžkou a měsíc trvající bitvu s nemocí, která zabila jejího synovce. Minulý týden se začala starat o malého chlapečka, který na svět přišel v jedné z uzavřených buněk.

Chlapec, kterému jsou pouhé dva dny, může nebo nemusí mít ebolu. Jeho matka se virem nakazila v šestém měsíci a i když se uzdravila, virus mohl přečkat v plodové vodě nebo placentě. Žena je stále příliš slabá na to, aby se o dítě postarala, Masikiová se proto o chlapce stará místo ní.

Přeživší svou hrdinskou a vyčerpávající práci nedělají jenom v ošetřovnách, jsou také důležitou součástí jeslí, které provozuje Dětský fond OSN (UNICEF). Zde jsou umístěny děti těch, kteří se ve zdravotnických zařízeních léčí s ebolou. Starat se o ně v takových podmínkách je náročné – i když obdrželi vakcínu, mohli se přesto od rodinných příslušníků nakazit. Dokud neskončí jednadvacetidenní inkubační doba, nikdo si tím nemůže být jistý, a proto izolace dětí je zásadní. Starat se o ně mohou jen ti, co už ebolu přežili.

Nejdůležitější rolí přeživších je ale šířit zprávy, že ebola je opravdovou nemocí a nikoliv jen konspirační teorií vymyšlenou Západem a konžskou vládou. Podle výzkumu provedeném minulé září na východě země čtvrtina všech oslovených nevěřila, že ebola jako nemoc vůbec existuje.

Kvůli tomu se pouze málo lidí obtěžovalo s preventivními opatřeními, která by zamezila šíření nemoci, a starali se o nemocné i mrtvé. Ebola, mezi jejíž symptomy patří horečka, průjem a občas i krvácení z tělesných otvorů, se přenáší při kontaktu s nakaženou osobou.

Místní ale mají důvody, proč být nedůvěřiví. V Severním Kivu došlo k několika masakrům ze strany cizích kmenů i vládních vojáků. Vláda také mnoha lidem v provincii, kde má vyšší popularitu opozice, zakázala kvůli ebole volit v loňských parlamentních volbách. To podezření ještě přiživilo.

Podle zdravotníků se nicméně vyplácí, když od vesnice k vesnici chodí přeživší, kteří vypráví svůj příběh v místním jazyce. Lidé díky tomu začínají brát nemoc vážně a pokud se u někoho objeví příznaky nemoci, vezmou ho do zdravotního střediska. Profesionálům také dovolí zařídit pohřeb.

Od té doby, co ebola v Kongu propukla, se tímto virovým onemocněním nakazilo 2546 osob. Uzdravilo se jich 721. Choroba zabíjela 90 procent nakažených, za současnou nižší úmrtnost možná z části mohou právě ti, co přežili. „Psychologický aspekt může v šanci na přežití hrát velkou roli,“ tvrdí Franck Abeille, který je koordinátorem projektu pro UNICEF v Kongu. „Má to neuvěřitelný účinek, kdy někdo přijde do komunity a řekne, čím si prošel a jak přežil. Je to jedna z nejcennějších věcí, co máme,“ dodal Abeille.

Biologickou léčbu migrény by pojišťovny mohly hradit od 2020

Praha 30. července (ČTK) – Biologické léky pro léčbu migrény si pacienti v ČR zatím musí platit, pojišťovny by je mohly hradit od prvního čtvrtletí roku 2020. Řekl to dnes novinářům Jakub Dvořáček z Asociace inovativního průmyslu. Je ale třeba vyřešit, zda bude léčbu předepisovat neurolog, nebo i praktický lékař, komu se bude léčba za zdravotního pojištění hradit či jak dlouho má být pacient léčen.

Migrénou, tedy úpornou bolestí hlavy někdy doprovázenou zvracením i poruchami vidění, trpí jeden z deseti lidí, třikrát až pětkrát častěji ženy než muži. Nejvíc nemocných je mezi 18 a 60 lety. Mnoho pacientů nemá diagnózu od lékaře a často užívá jen léky na bolest hlavy. Analgetika ale podle lékařů mohou posloužit jen těm, kdo netrpí příliš silnou migrénou. Navíc mají nežádoucí účinky třeba na trávicí trakt. Ataky migrény mohou trvat v hodinách, ale také až několik dní.

Lékaři se dnes snaží pacientům s tímto chronickým onemocněním nabízet také další léky jako prevenci, záchvaty migrény pak nemusejí být tak dlouhé a razantní. Nové biologické léky mohou podle Dvořáčka působit jak v léčbě migrény, tak v její prevenci.

Biologická léčba obecně využívá imunitu organismu a její zeslabení nebo zesílení k léčbě nemocí. Většinou používá látky, které lidské tělo normálně vyrábí. Biologická léčba rovněž bývá finančně náročnější, než léčba klasickými preparáty.

Vědci podle Dvořáčka zjistili, že pro rozvoj migrény je klíčový neuropeptid CGRP, vyvinuli proto protilátky proti němu. Léky, které je obsahují, by měly přinést kvalitativní skok v profylaktické léčbě migrény. Poprvé bude možný přechod od léčby symptomů k léčbě kauzální, uvedl Dvořáček.

Migréna je podle odborníků třetí nejčastější chronické onemocnění. V Česku se odhaduje, že jí trpí kolem milionu lidí, ale více než 40 procent nemá podle lékařů nemoc diagnostikovanou. Praktický lékař by měl nemocného odeslat k neurologovi. V současné době se migréna v ČR léčí antiepileptiky, antidepresivy, chronická migréna i botulotoxinem.

Objev jihočeských vědců může pomoci nové vakcíně proti borelióze

České Budějovice 29. července (ČTK) – Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích po experimentech se sajícími klíšťaty popsali, jak se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z těla parazita do hostitele. Podle jejich výzkumu míří borelie ze střeva klíštěte přes jícen rovnou do hostitele, zatímco dosud převládal vědecký názor, že borelie nejdřív přejdou do slinných žláz. Výzkum bude dál pokračovat, může napomoci vyvinout nové vakcíny. ČTK to dnes řekla mluvčí Biologického centra Akademie věd Daniela Procházková.

Vědci dělali několik měsíců vakcinační pokusy, odebrali stovky tkání na analýzu infekce. „Víc než třicet let byl uznávaný americký model, že borelie žijí v klíštěcím střevě, a ve chvíli, kdy klíště začne sát, přejdou borelie ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. My jsme ale zjistili, že je to úplně jinak. Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoliv na sliny,“ řekl Radek Šíma, jeden z hlavních autorů objevu.

Většina vědců při vývoji vakcíny proti lymské borelióze dosud cílí na molekuly ze slinných žláz a na cestu přenosu přes sliny. Výzkum bude dál pokračovat. Badatelé chtějí hledat látky, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte nebo znemožňovaly boreliím přeměnit svůj povrch.

„Budou to ještě dál ověřovat a cílit na to střevo. Ty důkazy už přinesli, ale protože je to dost jinak, než bylo celou dobu napsáno v publikacích, budou to možná ověřovat i ostatní (vědci) ze světa,“ řekla Procházková. Jihočeští vědci zažádají o další granty.

Ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer, odborník na klíšťata, uvedl, že jde o významný objev. „Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny,“ řekl.

Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se dokážou přizpůsobit životu v různých hostitelích. Hlavní rezervoár borelií se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců včetně člověka. Českobudějovičtí vědci také vyvrátili hypotézu, že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. „Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční,“ uvedl Šíma. Lidé se tak lymskou boreliozou první den od přisátí klíštěte nenakazí.

Václav Koblenc dr