Ostravští vědci pracují na vylepšení zubních implantátů

Ostrava 22. července (ČTK) – Vědci z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) pracují na vylepšení povrchu titanových zubních implantátů tak, aby byla zubní náhrada kvalitnější a pacientovi usnadnila hojení. Vyvíjejí metodu, která by se případně mohla uplatnit i u jiných typů náhrad. ČTK o tom dnes informovala mluvčí univerzity Petra Halíková.

Lékaři titanové zubní implantáty využívají jako náhrady zubních kořenů již několik desítek let. „Titan bývá lékaři preferován zejména proto, že jej lidské tělo většinou přijímá bez komplikací, ale také kvůli tomu, že má zcela výjimečnou strukturu,“ uvedla mluvčí. Ostravští vědci se nyní snaží povrch implantátů vylepšit.

Vědecký projekt, na němž v Ostravě pracují druhým rokem, by letos měl skončit. „V prvním roce jsme vyvíjeli technologii úpravy povrchů, převáděli jsme ji z modelových vzorků na reálný implantát. Teď na upravený povrch vážeme různé látky, abychom zjistili, které z nich implantát vylepší natolik, aby úprava v konečném výsledku byla také nejvýhodnější pro pacienta,“ uvedla Kateřina Dědková z Centra pokročilých inovačních technologií.

Dodala, že pokud se vědcům podaří na upravený povrch navázat jednoduché modelové sloučeniny, bude možné tuto techniku rozšířit i na složitější látky. Půjde například o léčiva, která pak sníží zánět a zlepší proces hojení během implantace. „Tento výzkum však může být zásadním přínosem pro další oblasti implantologie, kdy bude možné tuto metodu uplatnit i při vývoji různých jiných typů náhrad,“ doplnila Halíková.

Implantáty s upraveným povrchem, ale bez přidaných molekul jiných látek, už firma, s níž vědci spolupracují, zkoušela zavádět do dřeva a hovězích kostí. „Tyto dva modelové materiály se používají pro prvotní testování běžně. Na hmotě podobné lidské kosti je třeba vyzkoušet, jaké vlastnosti titanový čep má dříve, než se implantuje člověku. Během tohoto testování jsme ověřovali jeho odolnost a zjistili, že povrch, který se nám během výzkumu podařilo vytvořit, se nepoškodil,“ doplnila Dědková. Aktuálně se řeší možnost testování implantátů u pacientů.

Vědci prozkoumají účinky tradičního prostředí na náladu

Klecany (u Prahy) 22. července (ČTK) – Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a jejich zahraniční kolegové prozkoumají účinky tradičního indiánského prostředí na náladu a obecnou pohodu. V roce 2020 plánují expedici mezi indiánské kmeny v Amazonii. Expedice Neuron je první svého druhu, kdy indiáni jsou partnery vědeckého výzkumu. Poprvé v brazilské historii dal celý domorodý kmen svolení k vědecké spolupráci, informovala ČTK za expedici Eva Césarová. NUDZ sídlí v Klecanech u Prahy.

Odborníci už během první části expedice spolupracovali na výzkumu psychoaktivního nápoje ayahuasca s indiánskými kmeny Huni Kui a Ashaninka. Výzkum zachytil štáb režiséra Davida Čálka, který točí o expedici dokumentární film nazvaný Doktor na tripu.

Hlavní část expedice na začátku roku 2020 má umožnit sbírat data od dobrovolníků, kteří se zúčastní několika ceremonií s ayahuascou. Při výzkumu chtějí vědci používat i mobilní EEG přístroje, tedy zařízení, která zaznamenávají elektrickou aktivitu mozku.

„Studie by měla především odpovědět na to, zda tradiční prostředí může přinést dlouhodobé pozitivní účinky na náladu a obecnou pohodu. Zároveň nás zajímají neurobiologické biomarkery těchto změn, abychom je mohli změřit, vezeme si s sebou mobilní přístroje EEG. Za druhé věříme, že rituální psychedelické zážitky mohou navodit propojení mezi lidmi. Když budeme během ceremonie nahrávat EEG, budeme také hodnotit propojení mozku mezi jednotlivými účastníky včetně šamana. Budeme používat přesně synchronizované EEG čepice, které nám umožní tyto projevy prozkoumat,“ uvedl vedoucí výpravy Tomáš Páleníček.

Členové expedice ještě budou řešit technické problémy nahrávání EEG a otázky týkající se analýzy posbíraných dat. Studie už byla eticky schválena českou etickou radou, ještě potřebuje souhlas brazilských a peruánských úřadů.

Nové laboratoře v trutnovské nemocnici vyjdou na 183 mil. Kč

Trutnov 18. července (ČTK) – Nové laboratoře a transfuzní oddělení v krajské nemocnici v Trutnově vybuduje sdružení firem BAK a SYNER. Královéhradecký kraj je vybral ze čtyř nabídek a dnes s nimi uzavřel smlouvu. ČTK to sdělili zástupci hejtmanství. Laboratoře a transfuzní oddělení Oblastní nemocnice Trutnov by měly stát téměř 183 milionů korun bez DPH. Firmy na výstavbu laboratoří kraj vysoutěžil napotřetí. V předchozích dvou výběrových řízeních podané nabídky buď překročily maximální cenu nebo nesplnily podmínky zadávací dokumentace.

Trutnov 18. července (ČTK) – Nové laboratoře a transfuzní oddělení v krajské nemocnici v Trutnově vybuduje sdružení firem BAK a SYNER. Královéhradecký kraj je vybral ze čtyř nabídek a dnes s nimi uzavřel smlouvu. ČTK to sdělili zástupci hejtmanství. Laboratoře a transfuzní oddělení Oblastní nemocnice Trutnov by měly stát téměř 183 milionů korun bez DPH. Firmy na výstavbu laboratoří kraj vysoutěžil napotřetí. V předchozích dvou výběrových řízeních podané nabídky buď překročily maximální cenu nebo nesplnily podmínky zadávací dokumentace.

„Při přípravě třetí soutěže na trutnovské laboratoře jsme v zadávací dokumentaci zohlednili i žádosti o dodatečné informace z předchozích zadávacích řízení. Hodnotící komise jako ekonomicky nejvýhodnější určila nabídku sdružení společností BAK a SYNER v celkové hodnotě 182,9 milionu korun bez DPH,“ uvedl radní pro investice Václav Řehoř (ODS).

Zástupci kraje, stavebních firem a nemocnice ještě musí vytvořit harmonogram postupu vyklízení, bourání a přístavby pavilonů. „Stavební práce by mohly začít na přelomu srpna a září,“ řekl ČTK Dan Lechmann z kanceláře hejtmana. Dostavba laboratoří v trutnovské nemocnici bude podle něj hotová na začátku roku 2022.

Zakázka na stavební práce se dělí do dvou etap. Stavbaři v první etapě přestaví pavilon, ve kterém sídlí oddělení lékařské mikrobiologie a imunologie. Poté bude do opravené budovy přemístěno oddělení klinické biochemie z objektu určeného k demolici. S demolicí pavilonů kožního a plicního oddělení, kam se po rekonstrukci a dostavbě přilehlé budovy přestěhuje transfuzní oddělení a oddělení nukleární medicíny, se počítá v druhé etapě. Na místě odstraněné budovy vznikne pracoviště konsolidovaných laboratoří.

„Přestavbou docílíme centralizace laboratoří, což zajistí zefektivnění chodu na nich závislých oddělení nemocnice. Vedle toho přítomnost moderního transfuzního oddělení bude pro dárce krve a další pacienty znamenat zvýšení komfortu během návštěvy nemocnice,“ uvedl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09).

Celý projekt, včetně zdravotnických technologií, má stát 265 milionů korun. Kraj na to vyčlenil prostředky z Fondu rozvoje a reprodukce Královéhradeckého kraje na období 2017-2020.

Oblastní nemocnice Trutnov ročně hospitalizuje zhruba 13.000 pacientů a dělá přes 4000 operací. Nemocnice disponuje 300 akutními lůžky a má 620 zaměstnanců, z toho je asi 90 lékařů.

Lékaři bez hranic: Epidemie eboly v Kongu není pod kontrolou

Ženeva/Kinshasa 18. července (ČTK) – Současná epidemie eboly v Kongu není pod kontrolou, uvedla předsedkyně mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) Joanne Liuová. Vyzvala zároveň ke změně taktiky v boji s touto vysoce nakažlivou nemocí, informují tiskové agentury.

Ženeva/Kinshasa 18. července (ČTK) – Současná epidemie eboly v Kongu není pod kontrolou, uvedla předsedkyně mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) Joanne Liuová. Vyzvala zároveň ke změně taktiky v boji s touto vysoce nakažlivou nemocí, informují tiskové agentury.

Obavy z nekontrolovaného šíření nemoci podnítila i dnešní zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), podle které žena, jež nemocná odcestovala do Ugandy, navštívila i obchodní křižovatku Goma v Kongu a město v sousední Rwandě. Na všech těchto místech hrozí rozšíření nemoci, uvedla agentura Reuters.

Liuová na twitteru napsala, že nákaza se šíří dál, nemoc si žádá další mrtvé a postihuje i zdravotnické pracovníky v oblasti. Lékaři bez hranic jsou hlavní organizací, která proti nemoci v Kongu bojuje a brání jejímu šíření do okolních států.

Hraničním kontrolám unikla konžská prodejkyně ryb, která s nemocí cestovala z Konga do Ugandy. Podle zprávy WHO, která se odvolává na ugandské ministerstvo zahraničí, žena pak odjela do milionového města Goma a do pohraničního města Gisenyi ve Rwandě. Zdravotníci se snaží zjistit, s kým mohla již zesnulá žena přijít do styku. Obávají se rozšíření nemoci v Ugandě a nově i v rušném městě ve Rwandě, kde se ebola zatím neobjevila.

Liuová uvedla, že systém, kdy zdravotníci vyšetřují, s kým nakažení přišli do kontaktu není plně funkční. Je proto třeba zavést jiný způsob prevence. „To znamená lepší přístup populace k vakcínám,“ napsala předsedkyně.

WHO ve středu označila výskyt eboly v Kongu za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Nemoc se zatím daří držet v oblasti východního Konga, kde práci lékařům stěžují desítky ozbrojených skupin a nedůvěra místního obyvatelstva. Od srpna 2018, kdy konžské úřady vlnu nákazy označily za epidemii, na ebolu zemřelo zhruba 1700 lidí.

Pentagon musí prověřit experimenty s klíšťaty, nařídila sněmovna

Washington 17. července (ČTK) – Americká Sněmovna reprezentantů uložila Pentagonu prověřit, zda za rozšířením klíšťat infikovaných lymskou boreliózou nestojí experimenty armády s biologickými zbraněmi. Informoval o tom dnes server CNN. Nemoc lékaři ve Spojených státech ročně diagnostikují více než 300.000 lidem.

Washington 17. července (ČTK) – Americká Sněmovna reprezentantů uložila Pentagonu prověřit, zda za rozšířením klíšťat infikovaných lymskou boreliózou nestojí experimenty armády s biologickými zbraněmi. Informoval o tom dnes server CNN. Nemoc lékaři ve Spojených státech ročně diagnostikují více než 300.000 lidem.

Zákon, který představil kongresman Chris Smith, pověřuje ministerstvo obrany vyšetřováním, zda Spojené státy experimentovaly s klíšťaty a dalším hmyzem v rámci výzkumu biologických zbraní v letech 1950 až 1975. Cílem je zjistit, jestli hmyz využitý v podobném experimentu vědci vypustili mimo laboratorní prostředí, a to ať už náhodou, nebo cíleně.

Lymská borelióza se projevuje horečkou, bolestí svalů a kloubů, vyrážkou nebo ochrnutím obličeje. Pokud není léčena, může vést k artritidě, problémům s nervovou soustavou a se srdcem, uvádí Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Smith se při návrhu zákona nechal inspirovat knihami a články, které se propojením výskytu nemoci a amerických armádních experimentů zabývají. Kniha vědecko-populární autorky Kris Newbyové z května 2019 například cituje objevitele nemoci, podle kterého je lymská borelióza vojenským experimentem, jenž se vymknul z rukou. Zjištění podobných publikací zpochybnili někteří odborníci, podle nichž se jedná o konspirační teorie.

Při projednávání návrhu Smith uvedl, že počet případů lymské boreliózy a další klíšťaty přenášených nemocí v USA prudce narůstá a Američané mají právo vědět, zda je na fámách něco pravdy.

Prověření experimentů s klíšťaty je jednou z novel zákona o výdajích ministerstva obrany. Po schválení dolní komorou musí zákon ještě projít Senátem.

Ve východní Evropě prudce vzrostl počet případů HIV

Ženeva 16. července (ČTK) – Počet případů nákazy virem HIV vzrostl loni ve východní Evropě a ve Střední Asii o 29 procent. V regionu, který zahrnuje Rusko či Ukrajinu, bylo přibližně 1,7 milionu infikovaných. Nejvíc infikovaných, přes 20 milionů, je však nadále ve východní a jižní Africe, uvedla dnes Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS).

Ženeva 16. července (ČTK) – Počet případů nákazy virem HIV vzrostl loni ve východní Evropě a ve Střední Asii o 29 procent. V regionu, který zahrnuje Rusko či Ukrajinu, bylo přibližně 1,7 milionu infikovaných. Nejvíc infikovaných, přes 20 milionů, je však nadále ve východní a jižní Africe, uvedla dnes Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS).

Infekcí virem, který způsobuje syndrom získaného selhání imunity (AIDS), přibývá také na Blízkém východě a severní Africe i v Latinské Americe. Nadále je však nejhůře zasaženým regionem východní a jižní Afrika s 20,6 miliony infikovanými. Především Jihoafrická republika však učinila pokrok. Počet nově nakažených tam od roku 2010 klesl o 40 procent a stejnou měrou se podařilo snížit počet souvisejících úmrtí.

Celosvětově se loni podle UNAIDS nově nakazilo 1,7 milionu lidí, což znamená oproti roku 2010 pokles o 16 procent. Přesto loni žilo s HIV podle odhadů o milion lidí více než v předchozím roce, dohromady 37,9 milionu. Jen 60 procent z nich ale bralo životně důležité léky. Na nemoci souvisejícími s AIDS loni zemřelo 770.000 lidí, což znamená pokles o 33 procent oproti roku 2010.

V západní a střední Evropě s přibližně pěti miliony infikovanými se loni nově nakazilo 310.000 lidí a 200.000 zemřelo.

V České republice byl loni podle českých statistik počet lidí nově nakažených virem HIV nejnižší za posledních sedm let. Meziročně klesl téměř o pětinu na 208 lidí. V Česku je přitom evidováno více než 3300 nakažených.

V Kongu zaznamenali první případ eboly v milionovém městě Goma

Kinshasa 15. července (ČTK) – Konžské úřady zaznamenaly první případ eboly ve více než milionovém městě Goma, které leží u hranic této středoafrické země se Rwandou. Jde o první případ této vysoce nakažlivé a smrtelné nemoci v tak velkém městě v Kongu od loňského srpna, kdy se epidemie eboly šíří na východě země. Zemřelo tam na ni už přes 1600 lidí. Informovala o tom agentura AFP.

Konžské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že muž nakažený ebolou přijel do Gomy z města Butembo autobusem a byl rychle převezen do zdravotnického zařízení. Vyšetřeni byli i všichni ostatní pasažéři autobusu, který přijel z oblasti, kde bylo v poslední době zaznamenáno hodně případů eboly.

Konžské ministerstvo nicméně vyzvalo obyvatele ke klidu. „Vzhledem k rychlosti, s jakou byl pacient identifikován a izolován, a vzhledem k vyšetření všech ostatních pasažérů autobusu z Butemba je riziko šíření eboly v Gomě malé,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví v prohlášení, z něhož citovala agentura AP.

Šíření eboly směrem ke Gomě už dříve označila za problém Světová zdravotnická organizace (WHO), jednak kvůli více než milionu obyvatel tohoto města a také proto, že by se epidemie mohla rozšířit do Rwandy. Oblast navíc sužují ozbrojené útoky místních i zahraničních milic, které nešetří ani zdravotnická zařízení, jež se snaží epidemii zastavit.

Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob na světě; je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Lék ani vakcína na ni neexistují, ač některé se testují. Prvotní symptomy eboly mohou připomínat například chřipku. Virus způsobuje horečky a pak vnitřní a vnější krvácení, posléze začínají selhávat orgány. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami.

Tato nemoc byla poprvé zaznamenána v Kongu v roce 1976 a název dostala podle místní řeky. Největší epidemie eboly zatím vypukla koncem roku 2013 v západní Africe, kde si do léta 2016 vyžádala přes 11.000 obětí.

Nové CT ostrovské nemocnice umožní přesnější diagnostiku

Ostrov (Karlovarsko) 15. července (ČTK) – Nemocnice v Ostrově na Karlovarsku zprovoznila v těchto dnech nové zařízení počítačové tomografie (CT). Přístroj za více než osm milionů korun umožní přesnější diagnostiku, díky němu se také zkrátí čekací doby na vyšetření. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Markéta Singerová.

„Technika využívaná k diagnostice onemocnění se rychle vyvíjí. Nový přístroj nám zjednodušeně řečeno umožňuje zvýšit přesnost diagnostiky. Jeho hlavní předností je snížení dávky ozáření pacienta a vyšší kvalita pořízených snímků,“ uvedla vedoucí lékařka radiodiagnostického oddělení Markéta Horáková. Výhodou nového CT je snížení radiační dávky o třetinu i potřeba nižšího množství kontrastní látky při vysoké kvalitě zobrazení. To je důležité zvláště u vyšetření lidí s onemocněním ledvin, diabetiků a starších pacientů.

Přístroj umožňuje vyšetření mozku, krku, hrudníku, dutiny břišní, skeletu nebo cév. Lékaři mohou nově například sledovat přesně změnu velikosti objemu plicních uzlů, tumorů a cyst v čase nebo provádět takzvané cévní analýzy k posouzení průchodnosti cév a určení rozsahu případného zúžení nebo uzávěru.

Nový počítačový tomograf Aquilion Ligtning SP od společnosti Canon patří podle ředitele nemocnice Františka Wernera k nejmodernějším CT systémům. „Dosud využívaný přístroj byl devět let starý a jeho obměna byla nutná,“ uvedl Werner. Čekací doba na vyšetření je nyní 14 dní nebo i méně.

Výpočetní tomografie je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka s vysokou rozlišovací schopností.

V některých evropských zemích přibývá rychleji syfilida než HIV

Londýn 12. července (ČTK) – Evropa zaznamenala za poslední desetiletí výrazný nárůst syfilidy. Poprvé od začátku tisíciletí jsou nové případy této pohlavní nemoci v některých zemích častější než případy nákazy virem HIV. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dnes uvedlo, že od roku 2010 se počet ohlášených případů pohlavně přenosných chorob zvýšil o 70 procent. Experti to připisují častějšímu nechráněnému sexu a riskantnějšímu chování mezi homosexuálními muži.

Londýn 12. července (ČTK) – Evropa zaznamenala za poslední desetiletí výrazný nárůst syfilidy. Poprvé od začátku tisíciletí jsou nové případy této pohlavní nemoci v některých zemích častější než případy nákazy virem HIV. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dnes uvedlo, že od roku 2010 se počet ohlášených případů pohlavně přenosných chorob zvýšil o 70 procent. Experti to připisují častějšímu nechráněnému sexu a riskantnějšímu chování mezi homosexuálními muži.

„Nárůst počtu případů nákazy syfilidou, jehož jsme v Evropě svědkem, je důsledkem několika faktorů. Patří mezi ně to, že lidé mají pohlavní styk bez kondomu a mají více sexuálních partnerů, stejně jako menší strach z nákazy virem HIV,“ uvádí odborník ECDC na pohlavně přenosné nákazy Andrew Amato-Gauci.

Evropská zpráva byla zveřejněna poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý měsíc uvedla, že každý den se ve světě nakazí asi milion lidí pohlavně přenosnou infekcí.

Pokud není léčena, může syfilida způsobit vážné komplikace u mužů i žen, včetně smrti novorozenců či narození mrtvých dětí a zvýšení rizika nákazy virem HIV, který způsobuje AIDS. Syfilida byla v roce 2016 jednou z hlavních příčin úmrtí novorozenců na celém světě.

ECDC sídlí ve Stockholmu a monitoruje zdraví a nemoci v Evropě. Podle jeho údajů bylo v letech 2007-2017 hlášeno více než 260.000 případů syfilidy. V roce 2017 dosáhla syfilida vrcholu s více než 33.000 ohlášenými případy.

Tento problém se ale v jednotlivých zemích liší. V pěti zemích – v Británii, Německu, Irsku, na Islandu a na Maltě – se počet případů nákazy více než zdvojnásobil. Naopak v Estonsku a Rumunsku klesl o 50 a více procent.

V České republice bylo v roce 2017 podle Atlasu nakažlivých chorob ECDC ohlášeno 560 případů syfilidy.

Téměř dvě třetiny případů ohlášených v letech 2007-2017, u nichž byla známá sexuální orientace nakažených, se týkaly mužů, kteří měli pohlavní styk s muži. Heterosexuálních mužů se týkalo 23 procent případů, žen 15 procent.

Amato-Gauci dodal, že tento problém zřejmě rozdmýchává lhostejnost mužů, kteří mají pohlavní styk s muži a nedělají si starosti s rizikem nákazy HIV. „Abychom tento trend zvrátili, musíme lidi povzbuzovat, aby důsledně používali kondom s novými a náhodnými partnery,“ citovala ho agentura Reuters.

FN Ostrava má certifikované cerebrovaskulární centrum

Ostrava 12. července (ČTK) – Cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava, které pečuje o pacienty s cévní mozkovou příhodou, získalo statut certifikovaného centra. Mluvčí nemocnice Naďa Chattová dnes novinářům sdělila, že jde o první takto certifikované centrum v zemi a teprve čtvrté v Evropě.

Ostrava 12. července (ČTK) – Cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava, které pečuje o pacienty s cévní mozkovou příhodou, získalo statut certifikovaného centra. Mluvčí nemocnice Naďa Chattová dnes novinářům sdělila, že jde o první takto certifikované centrum v zemi a teprve čtvrté v Evropě.

Statut certifikovaného centra pracoviště získalo od Evropské organizace pro mozkovou příhodu (European Stroke Organisation – ESO). Je to podle mluvčí nejvyšší stupeň certifikace, který může organizace udělit. „Lékaři z centra museli doložit zhruba sto různých dokumentů a podkladů, které komise pro certifikaci posuzovala. Celý proces trval od zažádání až po získání osvědčení šest měsíců,“ uvedla Chattová.

Certifikát centru mimo jiné umožní výměnu zkušeností s lékaři z nejprestižnějších pracovišť. „Prokazuje, že kvalita péče, již u nás poskytujeme, je tou nejvyšší možnou a že je srovnatelná se špičkovými centry nejen v Evropě, ale i v celém světě,“ uvedl přednosta Neurologické kliniky FNO a koordinátor Komplexního cerebrovaskulárního centra Michal Bar. Dodal, že obdobných pracovišť, jakým je ostravské centrum, je v Česku 14, ale jen pracoviště ve FNO je zatím jediným certifikovaným.

Cerebrovaskulární centrum poskytuje nepřetržitou a vysoce specializovanou péči o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním, tedy zejména s ischemickou a krvácivou cévní mozkovou příhodou. Kromě pacientů z Moravskoslezského kraje pečuje i o nemocné z přilehlých míst Zlínského kraje.

Ročně centrum hospitalizuje přibližně 900 pacientů s akutním onemocněním mozku, dalších 200 je hospitalizováno z plánovaných diagnostických a terapeutických důvodů. Součástí pracoviště je také ambulantní péče, kde je každoročně prováděno zhruba 2000 ošetření.