Masarykův onkologický ústav má látku pro lepší odhalení nádoru

Brno 9. července (ČTK) – Masarykův onkologický ústav v Brně jako první v ČR použil při vyšetření pacienta speciální radiofarmakum Galium pro odhalení neuroendokrinního nádoru. Novinářům to dnes řekl ředitel ústavu Marek Svoboda. Za pomoci Galia lékaři objeví malé nádory, které jiná metoda neodhalí. Díky tomu lze dřív zahájit léčbu. Látka je určená jen pro neuroendokrinní nádory. Vznikají poškozením buněk soustavy žláz s vnitřní sekrecí. Tyto buňky pak tvoří nádory v celém těle, třeba v trávicím traktu, plicích i na kůži. Radiofarmakum nehradí pojišťovny. Ústav to s nimi projedná. Zatím chce formou studie metodu použít u 50 lidí. Dá na to 7,5 milionu.

Neuroendokrinní nádory patří k vzácným. V zemi jimi trpí stovky lidí. Ústav jich eviduje 380. Nemocnému způsobují podle Svobody potíže jako nekontrolované průjmy, vysoký krevní tlak, závratě a v konečném důsledku mohou být i smrtelné.

Právě s diagnózou těchto nádorů může pomoct radiofarmakum Galium (68GA-DOTA-TOC). Po aplikaci do krve pacienta vyhledá endokrinní nádorové buňky v těle a na nějakou dobu je zvýrazní. Lékaři je pak mohou vidět na speciálním přístroji SPECT/CT a určit rozsah onemocnění. „Jinými metodami jsme mohli odhalit nádory velké kolem jednoho centimetru. Pomocí radiofarmaka objevíme i nádory kolem pěti milimetrů,“ uvedl primář oddělení nukleární medicíny ústavu Zdeněk Řehák. Díky tomu lze zahájit léčbu dříve. Podle Řeháka je navíc metoda s použitím Galia šetrnější k pacientům, protože oproti jiným vyšetřením klesá na třetinu radiační zátěž, ale také trvá dvě hodiny oproti jinému, třeba i dvoudennímu vyšetření.

Léčba pak většinou spočívá v chirurgickém odstranění nádoru a cílené terapii. Časem se chce ústav dopracovat k použití radiofarmaka nejen pro odhalení nádoru, ale také pro léčbu. V praxi by to znamenalo, že použitím Galia by lékaři nádory našli a druhé aplikované radiofarmakum by se zaměřilo na zničení nádorů. Radiofarmaka u endokrinních nádorů se používají už v zahraničí, v ČR to podle náměstkyně ústavu Šárky Kozákové nebylo možné s ohledem na legislativu a absenci registrace generátoru a kitu, která je potřebná k výrobě radiofarmaka. Ústav však používá jiná radiofarmaka, například pro odhalení nádorů mozku.

Le Figaro: Hudba stimuluje vývoj nedonošených dětí

Paří 7. července (ČTK/Le Figaro) – Na jednotkách intenzivní péče, kde jsou hospitalizovány nedonošené děti, je hluk všudypřítomný. V této stresující atmosféře se mají děti vyvíjet a růst. V univerzitní nemocnici v Ženevě vědce napadlo vysílat speciálně zkomponovanou hudbu, která by stimulovala aktivitu mozku těchto novorozenců. Jejich studie ukázala, že se neuronové sítě dětí, které poslouchaly tyto melodie, rozvíjejí efektivněji, zvláště pokud jde o smyslové a kognitivní funkce. Píše o tom francouzský deník Le Figaro.

Paří 7. července (ČTK/Le Figaro) – Na jednotkách intenzivní péče, kde jsou hospitalizovány nedonošené děti, je hluk všudypřítomný. V této stresující atmosféře se mají děti vyvíjet a růst. V univerzitní nemocnici v Ženevě vědce napadlo vysílat speciálně zkomponovanou hudbu, která by stimulovala aktivitu mozku těchto novorozenců. Jejich studie ukázala, že se neuronové sítě dětí, které poslouchaly tyto melodie, rozvíjejí efektivněji, zvláště pokud jde o smyslové a kognitivní funkce. Píše o tom francouzský deník Le Figaro.

Tento výsledek, který ještě musí být potvrzen klinickými zkouškami, otevírá možnosti, jak předcházet problémům s učením, soustředěním či zvládáním emocí, jimiž trpí určitý počet předčasně narozených dětí. Lékařský pokrok sice dává dětem narozeným mezi 28. a 32. týdnem těhotenství dobré šance na přežití, ale jejich mozek je ještě nedozrálý, uvádí Petra Hüppiová, která výzkum vedla. Proto je důležité poskytnout jim ochranné a stimulující prostředí.

Vědci požádali švýcarského skladatele Andrease Vollenweidera, aby složil tři melodie, z nichž každá bude trvat osm minut a bude doprovázet probouzení, bdělý stav a usínání dětí. Skladatel strávil nějaký čas na novorozeneckém oddělení, aby pozoroval reakce dětí na nástroje. Nakonec zvolil flétnu, kterou používají zaklínači hadů v Indii, harfu a zvonky.

„Velmi neklidné děti se uklidnily téměř okamžitě, jejich pozornost upoutala hudba,“ uvádí zdravotní sestra z nemocnice. Dvacet kojenců poslouchalo hudbu ve sluchátkách pětkrát týdně až do doby jejich odchodu z nemocnice, zatímco 19 dalších tvořilo kontrolní skupinu.

Magnetická rezonance provedená u novorozenců, kteří naslouchali hudbě Andrease Vollenweidera, ukázala, že jejich neuronové spoje jsou aktivnější než u jiných novorozenců. Výrazný efekt byl pozorován v oblastech souvisejících s přijímáním informací, hodnocením jejich významu a jejich předáváním jiným oblastem mozku. Zbývá zjistit, zda se tato pozorování týkají i chování.

Hudba se pozvolna stává terapeutickým nástrojem. Lékaři se k ní někdy uchylují, aby zmírnili bolest u starých lidí nebo kojenců. Muzikoterapie se používá také k navázání kontaktu s osobami v depresi nebo trpícími handicapy. Pomáhá jim ulevit si ze svého utrpení.

Účinky hudby na náš mozek studují vědci již více než 20 let. Je zapotřebí ještě hlubšího studia k pochopení mechanismů, jak hudba působí, ale není žádných pochyb o tom, že hudba hraje velmi pozitivní roli. Jako jeden z prvních studoval v 90. letech pomocí magnetické rezonance vliv hudby na mozek profesor neuropsychologie na univerzitě v Caen Henri Platel.

Studie v nemocnici Sainte-Périne v Paříži ukázala pozitivní vliv Schubertovy hudby při paliativní péči. Geriatr a expert na léčbu bolesti profesor Jean-Marie Gomas uvádí, že hudba zmírňuje bolesti pacientů.

Pacienti hospitalizovaní na paliativní péči pociťují ostré či chronické bolesti, které léky nedokážou zcela odstranit. Pomáhá relaxace nebo hypnóza, ale také živá hudba, říká Gomas.

Charita: Domácí péče je osmkrát levnější než pobyt v nemocnici

Praha 3. července (ČTK) – Domácí péče je podle poskytovatelů osmkrát levnější než pobyt pacienta v nemocnici. Peníze od zdravotních pojišťoven podle Charity ČR nepokrývají ani náklady, její zástupci to dnes uvedli na tiskové konferenci. Charita ČR proto spouští petici za změnu financování, chtějí její projednání ve Sněmovně. Na úhradu domácí péče šly loni dvě miliardy korun z celkem 300 miliard veřejného zdravotního pojištění. Podle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na facebooku příští rok dostane domácí péče 340 milionů korun navíc.

O rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění rozhodují zdravotní pojišťovny na základě dohody se zástupci zdravotní péče. Domácí péče na návrhy zdravotních pojišťoven nepřistoupila, ministerstvo proto stanoví v následujících měsících úhrady vyhláškou.

„Uvědomuji si, že máme vůči ní dluh z minulosti, kdy byla mými předchůdci přehlížena. A snažíme se ho postupně dorovnat,“ uvedl na facebooku ministr. Domácí péče podle něj loni měla úhrady navýšené o 200 milionů korun, příští rok bude navíc 340 milionů korun. „Vytvořil jsem na ministerstvu pro domácí péči speciální pracovní skupinu, kde s jejími zástupci pravidelně řešíme ty nejpalčivější problémy v tomto segmentu. A sestrám chceme dát větší kompetence, abychom jim uvolnili ruce a zvýšili jejich prestiž,“ dodal ministr.

Nárůst ale podle zástupců segmentu není dostatečný. „Je argumentováno tím, že celkový objem peněz do segmentu roste. Ale roste i počet klientů,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Spolu se stárnutím populace roste počet seniorů, kteří domácí péči využívají nejčastěji. V současné době jich je přes dva miliony, do roku 2052 přibude další milion. „Pokud klient péči nedostane, tak mu nezbývá než navštívit nemocnici, kde většinou bývá pacientem na interně, což je osmkrát dražší než naše péče,“ dodal.

Loni přistoupili podle Curyla zástupci domácí péče na dohodu s pojišťovnami za podmínky, že se v dalším roce financování vyřeší. Od roku 2007 podle něj úhrady za péči, které se stanovují takzvanou hodnotou bodu, dokonce klesly. Zatímco tehdy byla 1,11 Kč, v současné době je 1,05 Kč. „Žádáme navýšení hodnoty bodu o 40 procent na 1,47 korun. Odpovídá to reálných nákladů, které máme,“ uvedl s tím, že Charita ČR platy sester v domácí péče dokrývá z jiných zdrojů. Pro všechny poskytovatele domácí péče by to znamenalo podle Curyla asi miliardu korun navíc.

Problematické je podle Ludmily Kučerové, která za Charitu ČR s pojišťovnami jednala, také to, že střediska domácí péče dostávají od pojišťoven zálohy a později jim vyfakturují odvedenou práci. „Nemůžeme si dopředu spočítat, kolik dostaneme za vykonanou práci. Dozvíme se to až za rok a půl,“ řekla. Někdy pak středisko nedostane za odvedenou práci zaplaceno, protože překročilo svůj limit.

Dnes poskytovatelé zahájili sběr podpisů na „Petici za záchranu domácí péče“. Chtějí jich získat 10.000, aby musela problém projednat Poslanecká sněmovna. „Chceme dokrytí reálných ztrát a vizi v horizontu třeba pěti let, tedy systémové, ne krátkodobé řešení,“ dodal Curyla.

Nových případů spalniček v ČR v posledních týdnech ubylo

Praha 1. července (ČTK) – Nových případů spalniček v ČR v posledních šesti týdnech ubylo. Přibývá jich pod deset týdně, za poslední týden se nakazili tři lidé. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Od ledna bylo nemocných 563, loni 203 za celý rok. Ministerstvo zdravotnictví začátkem roku odhadovalo, že by nemocných letos mohlo být až k tisícovce.

V celé EU se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nakazilo od roku 2016 přes 44.000 lidí. Riziko šíření podle SZÚ bude pokračovat, dokud budou neočkované skupiny. Rizikoví jsou podle nich děti a mladí narození za posledních 20 let, kterých je v EU asi 4,5 milionu.

Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění. Nemoc se šíří kapénkami, od nakažení se projeví za jeden až tři týdny. Při léčbě je povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po sedm dní od objevení vyrážky. Vyšetřeni musejí být všichni, kdo se s nemocným setkali a mohli se nakazit.

Kdo spalničky prodělal, zůstává proti nemoci imunní celoživotně. Nemoc se v populaci nešíří, pokud je očkovaných 95 procent populace, což Česko dosáhlo naposledy před pěti lety. Podle odborníků podíl očkovaných snižuje také odmítání či odsouvání očkování některými rodiči, ti s tím ale nesouhlasí. Podle nedávno zveřejněného průzkumu věří bezpečnosti očkování asi dvě třetiny Evropanů.

Zatímco ještě v roce 2010 nebylo v České republice hlášeno žádné onemocnění, v roce 2014 vypukla první epidemie spalniček v Ústeckém kraji. V roce 2018 bylo v Česku evidováno 203 případů spalniček a za prvních pět měsíců letošního roku přibylo více než pět stovek nemocných.

Počty nových případů spalniček v ČR:

zdroj: Minsiterstvo zdravotnictví ČR

van jw

News.com.au: Strava, po které se zvětšuje pas a zmenšuje mozek

Sydney 28. června (ČTK/News.com.au) – Průměrný člověk konzumuje mnohem víc kalorií, než tomu bylo před 50 lety, což má ničivé následky pro jeho pas – a mozek, varovala nová studie, o které informoval zpravodajský server News.com.au.

V porovnání se 70. lety minulého století lidé jedí o 650 kilokalorií denně více. To je ekvivalent jednoho burgeru s hranolky a slazenou limonádou. To, že taková strava přispívá k zaoblení pasu, není žádnou novinkou. Děsivější je její dopad na lidský mozek.

Profesor Australské národní univerzity Nicolas Cherbuin, hlavní autor studie zveřejněné v odborném časopise Frontiers in Neuroendocrinology, uvedl, že existuje přímá vazba mezi zhoršováním stavu mozku a nezdravým životním stylem. A ještě znepokojivější je skutečnost, že toto poškozování začíná mnohem dříve, než si lidé myslí.

„Našli jsme silné důkazy, že nezdravé stravování a nedostatek cvičení během delšího období vystavuje lidi značnému riziku rozvoje cukrovky druhého typu a podstatnému poklesu mozkových funkcí, jako je demence a zmenšování mozku,“ uvedl profesor Cherbuin. „Lidé si špatnou stravou a mizivým nebo skoro žádným cvičením doslova ujídají mozek,“ dodal.

Cherbuin také zjistil, že k poklesu zdraví mozku může docházet mnohem dříve v životě, než se původně předpokládalo, a to do značné míry vinou společnosti, která podporuje nezdravé volby v oblasti životního stylu.

„Napáchané škody jsou v podstatě nevratné, jakmile člověk dosáhne středního věku. Proto vyzýváme každého, aby jedl zdravě a dostal se do formy tak brzy, jak je možné – ideálně už v dětství, ale rozhodně v rané dospělosti,“ řekl. „Mnoho lidí, kteří trpí demencí a dalšími známkami kognitivních dysfunkcí včetně zmenšujícího se mozku, zvýšili toto riziko během života tím, že jedli příliš mnoho špatného jídla a dostatečně necvičili.“

Podle něj obvykle lidé dostávali radu, aby snížili riziko mozkových problémů, jako je demence, v době, kdy už překročili šedesátku – a v takovém případě už bylo často „příliš pozdě“. Klíčová je strava v dětství a na počátku dospělosti.

„Jednou z nejlepších možností, jaké lidé mají, aby se vyhnuli těm potížím mozku, kterým lze předejít, je začít od začátku se správným stravováním a cvičit od mladého věku,“ dodal Cherbuin.

Studie uvádí, že zhruba 30 procent dospělé světové populace trpí nadváhou nebo je obézní, a více než deset procent všech dospělých bude do roku 2030 trpět cukrovkou druhého typu.

„Spojení mezi diabetem druhého typu a rychlým zhoršováním funkcí mozku už je dobře prokázáno,“ poznamenal Cherbuin. „Ale naše práce ukázala, že neurodegenerace, tedy ztráta a fungování neuronů, začíná mnohem, mnohem dříve. A objevili jsme jasné spojení mezi tímto zhoršováním stavu mozku a nezdravými volbami týkajícími se životního stylu.“

Jedním z problémů podle jeho slov je, že lidé konzumují příliš mnoho špatného typu potravin, jako je rychlé občerstvení, ve kterém je málo výživných látek a příliš mnoho kalorií. „Jako společnost bychom se měli přestat ptát: ‚Dáte si k tomu hranolky?‘ Pokud to neuděláme, pak musíme být připraveni na to, že bude dál stoupat počet lidí s nadváhou a obezitou trpících závažnými chorobami,“ dodal.

SZPI objevila cukrovinky s vyšším obsahem arašídů,než uváděl obal

Brno 26. června (ČTK) – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila ve dvou šaržích cukrovinek vyšší obsah arašídů, než uváděl obal. Týkalo se to čokoládových bonbonů Magnat a hořké čokolády Millenium Dark Praline. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Inspekce podle něj doporučuje lidem s alergií nebo intolerancí na arašídy, aby uvedené výrobky nejedli.

U bonbonů Magnat Chocolate Joy polského výrobce FPH Magnat rozbory potvrdily přítomnost arašídů v množství 8323 miligramů na kilogram. „Výrobce na obalu uvedl ‚Může obsahovat arašídy‘, uvedené množství ale o několik řádů překračuje množství uznatelné jako nezáměrnou křížovou kontaminaci, tedy stopy arašídů,“ uvedl Kopřiva.

Také na obalu čokolády Millenium Dark Praline ukrajinského výrobce Malbi Foods bylo napsáno, že výrobek může obsahovat arašídy. Laboratorní rozbor ale zjistil obsah arašídů v množství 565 miligramů na kilogram, což několikanásobně překračuje takzvané stopové množství.

Obě cukrovinky inspektoři našli v prodejně COOP ve Velkém Meziříčí. „Uvedené potraviny mohou představovat významné zdravotní riziko pro osoby s alergií nebo intolerancí na arašídy a inspekce proto kontrolované osobě nařídila neprodleně stáhnout předmětné šarže z trhu,“ dodal Kopřiva.

Vědci: Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnožením hrabošů

Olomouc 26. června (ČTK) – Zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. Pomocí dat o početnosti drobných hlodavců lze podle nich předpovědět v Evropě s ročním předstihem riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou a v dotčených lokalitách včas před tímto rizikem varovat obyvatelstvo. Vyplývá to z objevu týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské fakulty veterinární hygieny a ekologie, informovali dnes ČTK zástupci olomoucké univerzity.

Vědci v tříletém výzkumu prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka. „V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.

Vědci sledovali početnost hraboše polního, který je pravidelně ve dvou až čtyřletých intervalech přemnožený. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě. „Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů,“ doplnil Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Podle odborníků vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev klíšťat a v následujícím roce i vyšší počet jejich infekčních nymf. Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, jsou přitom podle nich jednoduché. Potřebná data lze snadno získat z veřejných databází. „Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady na zdraví lidí i zvířat,“ podotkl Pavel Široký z brněnské veterinární univerzity.

Předpovídání rizika onemocnění klíšťovými chorobami se stalo důležitým předmětem výzkumu po celém světě. K nejvýznamnějším klíšťovým nemocem patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida, v ČR jsou obě onemocnění.

V misích Lékařů bez hranic loni působilo 33 lidí z ČR a Slovenska

Praha 25. června (ČTK) – V misích mezinárodní organizace Lékaři bez hranic v krizových oblastech působilo loni 33 lidí z Česka a Slovenska. Pomáhali ve dvou desítkách zemí. Nejčastěji čeští zdravotníci a zdravotnice vyjížděli do Jemenu, Iráku či Demokratické republiky Kongo. Loňské výsledky dnes na tiskové konferenci představili zástupci české pobočky Lékařů bez hranic. Upozorňují na nedostatek léků v krizových regionech i na rostoucí odolnost vůči antibiotikům.

„Prostředky, které se investují do výzkumu a vývoje léků, nestoupají. Dokonce klesají. Farmaceutický průmysl investuje víc do marketingu než do nových léků. Všichni mluví o tom, že výzkum je drahý. Nikdy jsme ale neslyšeli, kolik stojí,“ uvedl ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber. Podle něj se společnosti soustřeďují spíš na preparáty, které slibují rychlý zisk. Léčiva na choroby, které postihují miliony lidí, vznikají pomalu. Léky na tuberkulózu chyběly šest desetiletí, opomíjejí se tropické nemoci i odolnost vůči antibiotikům, dodal Gruber.

Organizace se už dvacet let snaží svou kampaní přispět k větší dostupnosti léků a ke snížení jejich ceny. K pacientům v chudých a krizových částech světa se totiž preparáty nedostanou. Díky tlaku se podařilo za dvě desetiletí výrazně srazit cenu léčiv na vir HIV, podotkl Gruber. Zatímco v roce 2000 stála léčba jednoho člověka antiretrovirotiky víc než 10.000 dolarů, dnes se dají pořídit za sto dolarů.

Podle Grubera Lékaři bez hranic čelí často obviněním, že jsou příliš levicoví a chtěli by vše zdarma. „Nechceme charitu, ale změnu,“ uvedl šéf české kanceláře.

Podle farmaceuta Dušana Jasovského, který se podílí na kampani za větší dostupnost léků, velký problém v rozvinutých i rozvojových zemích představuje rostoucí odolnost vůči antibiotikům. „Je to otázka udržitelného rozvoje. Výzkum antibiotik v posledních 30 letech přitom upadá. Je velmi náročné nová vyvíjet, je pro farmaceutický průmysl nerentabilní do vědy a výzkumu investovat. Společnost se proto vyskytuje v situaci, že existují bakterie, které neumíme antibiotiky léčit. Nová ale nejsou,“ uvedl Jasovský. Dodal, že ročně kvůli odolnosti vůči lékům zemře 700.000 lidí.

Pomoc české pobočky v cizině se postupně zvyšuje. Loni do ní putovalo 80,9 milionu korun, tedy téměř o pět milionů víc než v roce 2017. Na péči přispělo v minulém roce 68.000 dárců. I jejich počet se zvedá, přes 60.000 se dostal v roce 2015. V roce 2013 peníze poslalo 41.000 dárců.

Čeští lékaři bez hranic se loni soustředili na 13 zemí. Nejvíc pomoc směřovala do Jemenu, Jižního Súdánu, Tanzanie či Iráku. V Jemenu česká pobočka pomohla hradit lékařskou péči ve dvou guvernorátech, vydala na ni skoro 23 milionů korun.

Výzkum: Čtvrtina dětí má problémy s hmotností, přibývá jich

Praha 25. června (ČTK) – V Česku přibývá dětí, které mají problémy se svou hmotností. Nadváhou či obezitou trpí zhruba pětina dětí ve věku mezi 11 až 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. Asi pětina dětí má podváhu. Oproti době před pěti lety jedí dospívající méně sladkostí a naopak víc ovoce a zeleniny. Vyplývá to z aktuálních dat výzkumu olomouckých vědců, který dnes novinářům představili jeho autoři a zástupci ministerstva zdravotnictví. Podle nich je třeba víc podporovat přirozený pohyb dětí.

„Z této studie vyplývá, že více než pětina populace dětí ve věku 11 až 15 let má buď nadváhu, nebo je obézní,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Bohužel, pokud se podíváme na meziroční srovnání, tak to ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste,“ řekl.

Nadváhu má podle studie 15 procent dospívajících a šest procent z nich je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky.

Zatímco nyní trpí nadváhou 17 procent patnáctiletých hochů a obezitu jich má 8,1 procenta, před pěti lety jich mělo nadváhu zhruba 16 procent a obezitu pět procent. Děvčat s nadváhou je nyní asi desetina a s obezitou zhruba 3,3 procenta, v roce 2014 jich mělo nadváhu zhruba sedm procent a obezitu 3,6 procenta. Oproti roku 2002 se situace zhoršila ještě výrazněji.

Autoři výzkumu přitom zároveň zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si problém se svou hmotností nepřipouští. U chlapců s nadměrnou váhou jde o dvě pětiny.

Naopak ale pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období, citlivé na sebehodnocení, v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ podotkl vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci Michal Kalman.

Nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají podle výzkumu děti v Praze, největší na severu Čech. Nejvíc obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. „Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ uvedl Kalman.

Podle něj výzkum zároveň ukázal, že se zlepšují stravovací návyky české mládeže. Alespoň jeden kus ovoce sní zhruba polovina jedenácti- až patnáctiletých. V případě zeleniny se to týká 37 procent. Dospívající také konzumují přibližně o třetinu méně sladkostí než kolem roku 2010. Hůře jsou na tom ve všech ohledech děti z chudších rodin, dodal Kalman.

K nadměrné hmotnosti dětí přispívá podle odborníků často nedostatek pohybu. Doporučují proto například, aby školy zpřístupnily žákům po výuce svá hřiště a aby rodiče co nejvíce podporovali sportování svých potomků, ale i například chození pěšky do školy a zpět či jiné běžné pohybové činnosti.

Výzkumu se v loňském roce zúčastnilo zhruba 13.000 školáků z 230 škol po celé ČR.